číslo jednací: S0144/2018/VZ-16463/2018/513/IHl

Instance	I.
Věc	ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6
Účastníci	České vysoké učení technické v Praze
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2018
Datum nabytí právní moci	30. 8. 2018
Související rozhodnutí	S0144/2018/VZ-16463/2018/513/IHl R0109/2018/VZ-25298/2018/323/PMo
Dokumenty	2018_S0144.pdf 714 KB

Č. j.: ÚOHS-S0144/2018/VZ-16463/2018/513/IHl

Brno: 4. června 2018

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 19. 4. 2018, jehož účastníkem je

obviněný – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017,

rozhodl takto:

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – se při zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 24. 1. 2017 podaných stěžovatelem – Ing. Robert Koska, IČO 72408260, Sezemínská 2028/1, 155 00 Praha 13 – jež byly zadavateli doručeny dne 25. 1. 2017 a jež směřovaly proti stanovení zadávacích podmínek na výše uvedenou veřejnou zakázku a proti nezodpovězení žádosti tohoto stěžovatele ze dne 19. 1. 2017 o vysvětlení zadávací dokumentace, v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, když do 15 dnů od jejich doručení nerozhodl a tedy ani neodeslal tomuto stěžovateli rozhodnutí, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá.

II.

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – se při zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 4. 5. 2017 podaných stěžovatelem – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice – jež byly zadavateli doručeny dne 4. 5. 2017, v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, neboť v rozhodnutí ze dne 15. 5. 2017 o námitkách tohoto stěžovatele, kterým námitky podle § 245 odst. 2 citovaného zákona odmítl, se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem ve výše uvedených námitkách, když se nevyjádřil k námitce stěžovatele ohledně:

vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek podaných zadavatelem jednak telefonicky a jednak obsažených ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, obsažené v bodě II. námitek, konkrétně k tvrzení, že „Stěžovatel se proto zadavatele opakovaně telefonicky dotazoval, proč dochází k průtahům v zadávacím řízení, proč doposud nebyly nabídky posouzeny a vyhodnoceny a čím jsou tyto průtahy odůvodněné. Informace opakovaně … poskytovala kontaktní osoba veřejné zakázky … v tom duchu, že v zadávacím řízení se stále posuzuje a hodnotí, že bylo vyzváno k doplnění několik účastníků, někteří z nich opakovaně, a čeká se na jejich doplnění, resp. vysvětlení nabídek. Jak je možné, že ve zprávě z HN není o ničem takovém zmínka, a naopak se v ní výslovně uvádí, že byl vyzván pouze jeden účastník, a to navíc pouze jednou a pouze k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny? Z toho je zjevné, že nepravdivé informace obsahuje buď zpráva z HN, nebo je podávala kontaktní osoba zadavatele.“,
nezákonnosti posouzení a hodnocení nabídek při přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 a 3, když způsob hodnocení uvedený ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je netransparentní a u dílčího kritéria č. 3 není vůbec uveden popis hodnocení, obsažené v bodě V. námitek, konkrétně k tvrzení, že „Stěžovatel byl tedy v očekávání, jak se zadavatel postaví k samotnému přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky) a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka). Zadavatelem provedený způsob hodnocení uvedený ve zprávě z HK je opět zcela netransparentní a alespoň relativní správnost jeho postupu při přidělování bodů je tak objektivně neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 pak vůbec není uveden popis hodnocení, z nějž by bylo možno dovodit, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k bodovému hodnocení jednotlivých účastníků. V tomto ohledu pak zpráva z HN a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele, má-li jím rozhodnutí o výběru dodavatele být, nesplňují náležitosti, dané § 119 a § 123 Zákona.“.

III.

IV.

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0206/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení stejnopisu návrhu dne 25. 5. 2017 podaného navrhovatelem – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice – ze dne 24. 5. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017, tj. do 5. 6. 2017, nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku, a to formuláře podle § 212 citovaného zákona uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek – Oznámení o zahájení zadávacího řízení ev. č. Z2016-002810 ze dne 4. 11. 2016, Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací ze dne 5. 12. 2016, Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací ze dne 9. 1. 2017, Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací ze dne 13. 1. 1017, a dále uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 5. 11. 2016 – Oznámení o zakázce č. 2016/S 214-389814, ze dne 7. 12. 2016 – Oznámení změn nebo dodatečných informací č. 2016/S 236-430299, ze dne 7. 1. 2017 – Oznámení změn nebo dodatečných informací č. 2017/S 005-007269, ze dne 12. 1. 2017 – Oznámení změn nebo dodatečných informací č. 2017/S 008-012248, jež zaslal až dne 7. 6. 2017, studii ČVUT – Rekonstrukce objektu B, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice od Ing. arch. Zdeňka Žilky, jež byla součástí zadávací dokumentace, kterou zaslal až dne 16. 6. 2017, a přílohy zadávací dokumentace, jež zaslal až dne 19. 6. 2017.

VI.

Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0323/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení stejnopisu návrhu dne 11. 8. 2017 podaného navrhovatelem – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice – ze dne 11. 8. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017, tj. do 21. 8. 2017, nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku, a to zadávací dokumentaci, listiny dokumentující postup zadavatele v zadávacím řízení při otevírání obálek, posuzování nabídek, hodnocení nabídek, vyřizování námitek a nabídky všech účastníků zadávacího řízení, jež zaslal až dne 24. 8. 2017, a formuláře podle § 212 citovaného zákona uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek – Oznámení o zahájení zadávacího řízení ev. č. Z2016-002810 ze dne 4. 11. 2016, Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací ze dne 5. 12. 2016, Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací ze dne 9. 1. 2017, Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací ze dne 13. 1. 1017, a dále uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 5. 11. 2016 – Oznámení o zakázce č. 2016/S 214-389814, ze dne 7. 12. 2016 – Oznámení změn nebo dodatečných informací č. 2016/S 236-430299, ze dne 7. 1. 2017 – Oznámení změn nebo dodatečných informací č. 2017/S 005-007269, ze dne 12. 1. 2017 – Oznámení změn nebo dodatečných informací č. 2017/S 008-012248, jež zaslal až dne 4. 9. 2017.

VII.

VIII.

IX.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II., III., IV., V., VI., VII., VIII. a IX. tohoto rozhodnutí se obviněnému – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

XI.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice (dále též jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – zahájil otevřené řízení na veřejnou zakázku „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Podle oznámení o zahájení zadávacího řízení šlo o veřejnou zakázku na služby (zpracování projektové dokumentace); předpokládaná hodnota veřejné zakázky nebyla v oznámení uvedena. Ve lhůtě pro podání nabídek do 25. 1. 2017 bylo zadavateli doručeno sedm nabídek.

3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 25. 5. 2017 návrh ze dne 24. 5. 2017 na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky. Návrh podal navrhovatel – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016 (dále jen „navrhovatel“). O tomto návrhu navrhovatele (dále jen „návrh 1“) bylo Úřadem vedeno správní řízení sp. zn. S0206/2017/VZ.

4. Zahájení správního řízení sp. zn. S0206/2017/VZ Úřad oznámil jeho účastníkům, tj. zadavateli, navrhovateli a vybranému dodavateli dopisem ze dne 30. 5. 2017, který byl zadavateli doručen téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad mj. upozornil zadavatele, že je podle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku v zákonem stanovené formě (dle § 252 odst. 3 zákona).

5. Dne 7. 6. 2017 zadavatel doručil do datové schránky Úřadu své vyjádření k návrhu 1 (ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ) a část zadávací dokumentace (formuláře podle § 210 citovaného zákona). Dokumentace o zadávacím řízení zasílaná v listinné podobě byla zadavatelem podána k poštovní přepravě dne 5. 6. 2017 a doručena Úřadu dne 6. 6. 2017. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad shledal, že zadavatel obdržel stejnopis návrhu 1 dne 25. 5. 2017 (ve stejný den jako Úřad). Úřad zjistil, že součástí zaslané dokumentace o zadávacím řízení nebyly některé listiny, proto stanovil usnesením ze dne 13. 6. 2017 dodatečnou 5 denní lhůtu k jejich doručení (usnesení bylo obviněnému doručeno téhož dne). V této dodatečné lhůtě[1] byly Úřadu doručeny zbývající části dokumentace o zadávacím řízení, a to dne 16. 6. 2017 studie ČVUT – Rekonstrukce objektu B, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice od Ing. arch. Zdeňka Žilky, která se stala součástí zadávací dokumentace na základě dodatečných informací zadavatele č. 1, a dne 19. 6. 2017 přílohy k zadávací dokumentaci.

6. Z dokumentace o zadávacím řízení dále Úřad zjistil, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel obdržel přípis stěžovatele – Ing. Robert Koska, IČO 72408260, Sezemínská 2028/1, 155 00 Praha 13 (dále jen „stěžovatel“ nebo „Ing. Robert Koska“) – ze dne 24. 1. 2017 nadepsaný jako „Námitky proti úkonům zadavatele v zadávacím řízení a proti zadávací dokumentaci“ (podrobněji viz dále). Zadavatel na tento přípis nijak nereagoval. Stěžovatel proto dopisem ze dne 13. 2. 2017 zadavatele upozornil, že nevyřídil jeho námitky ve lhůtě stanovené v § 245 zákona a ani později.

7. Ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ rozhodl Úřad mj. o zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Rozhodnutí bylo vydáno dne 30. 6. 2017 a nabylo právní moci dne 26. 7. 2017. Dokumentaci o zadávacím řízení Úřad vrátil zadavateli dne 27. 7. 2017.

8. Další návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky obdržel Úřad od navrhovatele dne 11. 8. 2017 (dále jen „návrh 2“). Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S0323/2017. Zahájení správního řízení sp. zn. S0323/2017/VZ Úřad oznámil jeho účastníkům, tj. zadavateli, navrhovateli a vybranému dodavateli dopisem ze dne 15. 8. 2017, který byl zadavateli doručen téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad mj. upozornil zadavatele, že je podle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku v zákonem stanovené formě (dle § 252 odst. 3 zákona).

9. Dne 18. 8. 2017 zadavatel doručil do datové schránky Úřadu své vyjádření k návrhu 2 (ve správním řízení sp. zn. S0323/2017/VZ). Dokumentace o zadávacím řízení zasílaná v listinné podobě byla zadavatelem podána k poštovní přepravě dne 24. 8. 2017 a doručena Úřadu dne 25. 8. 2017. Část zadávací dokumentace (formuláře dle § 212 zákona) byla Úřadu doručena datovou schránkou dne 4. 9. 2017. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel obdržel stejnopis návrhu 2 dne 11. 8. 2017 (ve stejný den jako Úřad). Rozhodnutí ve správním řízení sp. zn. S0323/2017/VZ bylo vydáno dne 23. 10. 2017 a nabylo právní moci dne 2. 2. 2018.

10. Dne 15. 1. 2018 doručil navrhovatel k Úřadu v pořadí již třetí návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen jako „návrh 3“). Doručením tohoto návrhu bylo u Úřadu zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. S0014/2018/VZ. Zahájení správního řízení sp. zn. S0014/2018/VZ Úřad oznámil jeho účastníkům, tj. zadavateli a navrhovateli dopisem ze dne 17. 1. 2018, který byl zadavateli doručen téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad mj. upozornil zadavatele, že je podle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku v zákonem stanovené formě (dle § 252 odst. 3 zákona).

11. Z doručenky datové zprávy poskytnuté navrhovatelem Úřad zjistil, že zadavatel obdržel stejnopis návrhu 3 dne 15. 1. 2018 (ve stejný den jako Úřad). Protože zadavatel nedoručil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0014/2018/VZ-02868/2018/513/IHl ze dne 31. 1. 2018 určil zadavateli dodatečnou pětidenní lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Toto usnesení bylo zadavateli doručeno dne 31. 1. 2018. Dne 6. 2. 2018 zadavatel doručil do datové schránky Úřadu dopis, jehož přílohou bylo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a opatření k nápravě – zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 28. 11. 2017. Dne 9. 3. 2018 obdržel Úřad od zadavatele dopis, jehož přílohou bylo opatření k nápravě ze dne 9. 3. 2018, jímž zadavatel zrušil své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a rozhodnutí o námitkách podaných navrhovatelem ze dne 5. 1. 2018. Správní řízení sp. zn. S0014/2018/VZ proto bylo zastaveno usnesením č. j. ÚOHS-S0014/2018/VZ-07762/2018/513/IHl ze dne 14. 3. 2018 podle § 257 písm. i) zákona, neboť zadavatel rozhodnutím ze dne 9. 3. 2018 zrušil přezkoumávané úkony. Toto usnesení nabylo právní moci dne 4. 4. 2018.

PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

12. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval výše uvedená skutková zjištění za dostatečná a měl za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. d) a e) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-S0144/2018/VZ-11748/2018/513/IHl ze dne 19. 4. 2018. Příkaz byl obviněnému doručen 19. 4. 2018. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

13. Účastníkem řízení o přestupku je obviněný.

14. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 26. 4. 2018 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje; lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

15. Usnesením č. j. ÚOHS-S0144/2018/VZ-12737/2018/513/IHl ze dne 27. 4. 2018 určil Úřad obviněnému lhůtu 7 dnů, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko. Toto usnesení bylo zadavateli doručeno dne 27. 4. 2018.

16. Dne 4. 5. 2018 byla Úřadu od zadavatele doručena písemnost označená jako „Odůvodnění odporu proti příkazu“ (viz dále).

17. Usnesením č. j. ÚOHS-S0144/2018/VZ-13588/2018/513/IHl ze dne 9. 5. 2018 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle § 261 odst. 3 zákona mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 5. 2018 obdržel Úřad téhož dne – viz dále.

Odpor obviněného

18. Odpor obviněného ze dne 26. 4. 2018 proti příkazu byl Úřadu doručen téhož dne. Obviněný konstatuje, že podává proti příkazu v zákonné lhůtě odpor a že vyjádření k tvrzením správního orgánu obsaženým v příkazu budou předložena dodatečně.

19. Dne 4. 5. 2018 obdržel Úřad od obviněného písemnost nadepsanou jako „Odůvodnění odporu proti příkazu“. V úvodu tohoto podání zadavatel sdělil, že dne 20. 4. 2018 obdržel příkaz Úřadu (pozn. Úřadu: příkaz podle doručenky datové zprávy obviněný obdržel již dne 19. 4. 2018), proti němuž podal odpor. Zadavatel dále pokračuje, že byl dne 27. 4. 2018 vyzván správním orgánem k doplnění svých tvrzení ve lhůtě 7 dnů, což zadavatel tímto činí (pozn. Úřadu: na základě usnesení ze dne 27. 4. 2018 měl zadavatel možnost navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko; Úřad obviněného nevyzýval ani k doplnění tvrzení, ani k odůvodňování odporu proti příkazu).

20. Zadavatel v „Odůvodnění odporu proti příkazu“ uvádí, že byl vydán příkaz „podle § 90 odst. 1“ zákona o přestupcích a namítá, že nebyl informován o zahájení řízení podle § 78 tohoto zákona, přestože bylo vydáno rozhodnutí o přestupku. Podle obviněného tak nedošlo k zahájení řízení a z toho důvodu nemůže být vydaný příkaz v souladu s platným právem, když ani v § 270 odst. 11 zákona (výčet ustanovení zákona o přestupcích, které se na postup Úřadu nepoužijí) není uveden § 78 přestupkového zákona.

21. Další bod „Odůvodnění odporu proti příkazu“ se týká námitek podaných stěžovatelem Ing. Robertem Koskou. Obviněný potvrzuje, že od této osoby obdržel dopis nadepsaný jako „námitky“, avšak nereagoval na ně, protože je nevyhodnotil jako námitky podané v souladu se zákonem. Zadavatel má za to, že Ing. Koska ve svých námitkách neuvedl nic, z čeho by bylo možné dovozovat, že by mohl být dodavatelem schopným plnit předmět veřejné zakázky, např. že by uzavřel dohodu o sdružení s dalšími projektanty, neboť Ing. Koska je osobou samostatně výdělečně činnou a bez zaměstnanců. Obviněný z toho dovozuje, že pokud obdržel námitky od subjektu, který nemůže námitky podle zákona podat, nemůže se ani dopustit přestupku tím, že na takové nedůvodné podání neodpoví. Úřad se dle obviněného v příkazu nezabýval identifikací subjektu, jeho schopností plnit předmět zadávacího řízení, případně jeho vztahem k jinému dodavateli. Proto obviněný považuje v této části příkaz za nedůvodný a tvrdí, že se přestupku nedopustil.

22. V další části svého podání se zadavatel zaobírá výrokem II. příkazu, tedy přestupkem při vyřizování námitek navrhovatele. Obviněný namítá, že jde o subjektivní posouzení a že nemůže jít o porušení žádného ustanovení zákona, když zadavatel námitky odmítl a své rozhodnutí odůvodnil. Pouhé nedostatečné odůvodnění dvou námitek nemůže být dle zadavatele přestupkem. V rámci tohoto bodu zadavatel opětovně (jako již v průběhu předchozích řízení ohledně této veřejné zakázky) tvrdí, že Úřad celý proces hodnocení nabídek nezpochybnil (řízení sp. zn. S0206/2017/VZ) a až v dalším řízení (sp. zn. S0323/2017/VZ) Úřad „zcela nepředvídatelně fakticky změnil své vlastní pravomocné rozhodnutí“.

23. Pokud jde o výroky příkazu týkající se prodlení s odesíláním vyjádření a textové části zadávací dokumentace, obviněný má za to, že prodlení jsou v řádu dnů a za přestupek je označeno samostatně jak zaslání vyjádření, tak i textové části zadávací dokumentace; dokumenty přitom byly odesílány v rámci jednoho podání. Podle zadavatele se prodlení týká dokumentů veřejně dostupných – zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele a oznámení o zakázce uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek. V této souvislosti obviněný odkazuje na § 50 správního řádu, podle něhož podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán. Tento důkaz by tedy dle obviněného měl opatřit správní orgán, neboť jde o dokumenty přístupné vzdáleným přístupem. Zadavatel má za to, že § 252 zákona není možné považovat za výjimku, která vylučuje použití § 50 správního řádu. Pokud by totiž zadavatel odkázal na svůj profil zadavatele, na kterém je uložena zadávací dokumentace, nemohlo by se jednat o přestupek.

24. K výroku VII. příkazu (nezaslání určitých dokumentů z dokumentace o zadávacím řízení) obviněný připustil, že administrativním nedopatřením nebyly některé dokumenty Úřadu zaslány. Zadavatel si dle svého vyjádření neuvědomil, že čtyři dokumenty nebyly Úřadu odeslány, což však dle něj nemělo žádný vliv na postup v zadávacím řízení.

25. Obviněný dále namítá prodlení s vydáním příkazu. Jednak mu není známo datum zahájení správního řízení. Dále tvrdí, že Úřad měl podklady pro rozhodnutí o přestupcích již delší dobu, avšak rozhodnutí nevydal nejpozději do 30 dnů. Např. informace o nerozhodnutí o námitkách Ing. Kosky měl již od února 2017 a rozhodnutí vydal v dubnu 2018.

26. V dalším bodu „Odůvodnění odporu proti příkazu“ se obviněný vyjadřuje ke lhůtám k provedení úkonu stanoveným Úřadem. Nejprve tvrdí, že příkaz mu byl doručen do datové schránky 20. 4. 2018 (pozn. Úřadu: podle doručenky datové zprávy se tak stalo již 19. 4. 2018). Poté uvádí, že „podáním ze dne 27.4.2018 … obdrželo ČVUT výzvu, aby podaný odpor odůvodnilo ve lhůtě 7 dnů. Tuto výzvu si však ČVUT z datové schránky vyzvedlo až ve středu 2.5.2018 z důvodu státního svátku a dovolené.“ Zadavatel proto považuje dokument doručený v pátek odpoledne spolu s „velmi krátkou lhůtou stanovenou ÚOHS k odůvodnění odporu, za jednání v rozporu s dobrými mravy. … Správní řád nestanovuje žádnou lhůtu pro odůvodnění odporu, … nicméně i stanovení lhůty musí odpovídat základním zásadám správního řízení.“ Zadavatel tak požaduje, aby Úřad zdůvodnil, proč mu byla výzva k odůvodnění odporu doručena v pátek pozdě odpoledne a z jakého důvodu byla určena lhůta 7 dnů a nikoliv lhůta delší. Zadavatel podotýká, že není žádný důvod ke spěchu pro vydání rozhodnutí, neboť je pravděpodobné, že celý proces rozhodování Úřadu bude přezkoumán v rámci soudního řízení.

27. Následně obviněný zpochybňuje pokutu ve výši 200 000 Kč, kterou považuje za nepřiměřenou a řádně neodůvodněnou. Zadavatel dodává, že část jeho obratu tvoří účelově určené prostředky, které nelze použít k jinému účelu. Dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel je organizačně členěn na fakulty, ústavy a další součásti, které tvoří provozní jednotky s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek podle § 17 zákona. V daném případě byl zadavatelem rektorát ČVUT, který zaměstnává méně než 5 % zaměstnanců ČVUT a jehož obrat je v jednotkách procent celkového obratu zadavatele. K této skutečnosti by měl Úřad přihlédnout při posuzování výše pokuty.

28. Obviněný nad rámec výše uvedeného sděluje, že „bylo při hodnocení nabídky navrhovatele Energy Benefit Centre a. s. zjištěno, že dodavatel JIKA CZ s.r.o. se v minulosti dopustil pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu s jiným veřejným zadavatelem, za které mu byla uložena sankce.“ Obviněný má za to, že tato skutečnost by mohla být důvodem pro vyloučení nabídky takového účastníka v souladu s § 48 odst. 5 zákona, nicméně zadavatel se rozhodl k takovému kroku nepřistoupit. Zadavatel toto zjištění považuje za důležité při rozhodování o návrzích dodavatelů, neboť návrhy či podněty takových dodavatelů mohou být účelové.

29. Závěrem svého podání zadavatel navrhuje, aby v rozhodnutí byly zohledněny výše uvedené argumenty, a pokud přesto Úřad shledá pochybnosti, aby zahájil řízení o přestupku a umožnil obviněnému vyjádřit se k zjištěným důkazům a podkladům pro vydání rozhodnutí.

Vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí

30. Ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 5. 2018 zadavatel ohledně svého zisku za rok 2016 podotýká, že zisk přesahující 70 mil. Kč uvedený ve Výroční zprávě o hospodaření za rok 2016 byl zisk před zdaněním, přičemž otázkou daně ze zisku se Úřad ve svém rozhodnutí vůbec nezabývá. Obviněný proto žádá, aby Úřad vysvětlil zdůvodnění výše pokuty odkazem na zisk před zdaněním, když zisk po zdanění činí 50 mil. Kč.

31. Zadavatel dále odkazuje na vnitřní členění ČVUT uvedené ve výkazu zisku a ztráty, když výsledek hospodaření „Školy“ byl po zdanění ve výši 4,251 mil. Kč a výsledek hospodaření „Kolejí a menz“ ve výši 46,479 mil. Kč. K prokázání vnitřního členění ČVUT zadavatel přiložil svůj Statut.

32. S odkazem na § 46 odst. 1 správního řádu zadavatel tvrdí, že nebyl informován o zahájení správního řízení ve věci možného spáchání přestupků; obdržel pouze příkaz. Domnívá se proto, že správní řízení dosud nebylo vůbec zahájeno.

33. Obviněný dále ve svém vyjádření poukazuje na propojení navrhovatele a Ing. Roberta Kosky a předkládá k tomu dva dokumenty, z nichž podle zadavatele vyplývá propojenost obou subjektů a tudíž účelovost dokumentu podaného Ing. Robertem Koskou. Zadavatel navrhuje, aby Úřad provedl tyto navržené důkazy. Úřad se má podle obviněného zabývat i tím, zda podání Ing. Kosky (námitky) není v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatným právním jednáním. Postup zadavatele, který o námitkách Ing. Kosky nerozhodl, je tak podle názoru obviněného v souladu s platnými právními předpisy.

34. V závěru svého vyjádření obviněný požaduje, aby se Úřad zabýval tím, zda „mezi společností Energy Benefit Centre a.s. a Ing. Robertem Koskou nemohlo dojít k uzavření nepovolené dohody, jejímž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže.“

35. Obviněný ke svému vyjádření přiložil dvě průvodní zprávy ke snížení energetické náročnosti/zateplení objektů zpracované navrhovatelem, v nichž je jako hlavní projektant uveden vždy navrhovatel a jako zodpovědný projektant Ing. Robert Koska, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby. Jedna zpráva je z roku 2013, druhá z roku 2014.

36. Přílohou vyjádření dále byl Statut ČVUT včetně pěti příloh a Výroční zpráva o hospodaření za rok 2016 (jejíž součástí jsou výkazy zisku a ztráty).

ZÁVĚRY ÚŘADU

37. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, dokumentace o zadávacím řízení, odporu obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. d) a e) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K tvrzení obviněného o nezahájení správního řízení

38. Na úvod se Úřad musí vyjádřit k tvrzením obviněného (jak v „Odůvodnění odporu proti příkazu“, tak ve vyjádření k podkladům rozhodnutí), že nebyl informován o zahájení správního řízení podle § 78 zákona o přestupcích; domnívá se proto, že dosud nedošlo k jeho zahájení.

39. Úřad uvádí, že příkaz ze dne 19. 4. 2018 vydal podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích a podle § 150 odst. 1 správního řádu. Příkazem může správní orgán podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích rozhodnout o přestupku a lze jím uložit mj. správní trest pokuty. Příkaz podle § 150 odst. 1 správního řádu může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V daném případě se Úřad opíral o skutková zjištění ze tří předchozích správních řízení zahájených na návrh, a protože považoval tato zjištění za dostatečná, vydal příkaz jako první úkon v řízení. Správní řízení sp. zn. S0144/2018/VZ tedy bylo v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno dne 19. 4. 2018, kdy byl příkaz doručen obviněnému. Tímto úkonem bylo správní řízení zahájeno a zároveň jím bylo i rozhodnuto. V příkazním řízení jako zjednodušené formě správního řízení není třeba postupovat podle § 46 správního řádu a zasílat oznámení o zahájení správního řízení. Předmět řízení, skutkové okolnosti a jejich právní hodnocení jsou podrobně popsány v příkazu. Proti příkazu podal obviněný odpor, čímž se příkaz ruší a řízení pokračuje. Podáním odporu byl příkaz zrušen a dále je vedeno „klasické“ správní řízení. O pokračování v řízení byl obviněný informován usnesením Úřadu ze dne 27. 4. 2018, jímž mu byla stanovena lhůta k navrhování důkazů a vyjádření stanoviska v řízení. Z uvedeného je zřejmé, že Úřad v řízení postupoval zákonným způsobem.

K postavení obviněného jako zadavatele podle zákona

40. Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

41. Zadavatel (České vysoké učení technické v Praze) je uveden v příloze č. 1 – Veřejné vysoké školy v České republice – k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), tudíž zadavatel je veřejnou vysokou školou zřízenou podle zákona o vysokých školách. Z § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.

42. Podle statutu zadavatele (viz webové stránky zadavatele) České vysoké učení technické v Praze vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.

43. Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost, podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, dotace ze státního rozpočtu atd. Z výročních zpráv zadavatele o hospodaření vyplývá, že zadavatel dostává na svou činnost příspěvky a dotace z veřejných zdrojů.

44. Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (vzdělávací, vědecká, výzkumná, umělecká činnost), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a která je financována převážně jiným veřejným zadavatelem (státem). Úřad tak může konstatovat, že obviněný je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

K výroku I. rozhodnutí – nevyřízení námitek Ing. Roberta Kosky

Relevantní ustanovení zákona

45. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

46. Námitky podle odstavce 1 se podle § 241 odst. 2 zákona podávají písemně a lze je podat proti

a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek,

b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

47. Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

48. Ustanovení § 242 odst. 4 zákona stanoví, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

49. Podle § 244 odst. 1 zákona musí být v námitkách uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76 zákona, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.

50. Podle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

51. Ustanovení § 245 odst. 1 zákona stanoví, že zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

52. Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.

Zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

53. Z dokumentace o zadávacím řízení, kterou zadavatel zaslal Úřadu, bylo zjištěno, že v dokumentaci je založen dopis stěžovatele Ing. Roberta Kosky ze dne 24. 1. 2017 adresovaný zadavateli a označený jako „Námitky proti úkonům zadavatele v zadávacím řízení a proti zadávací dokumentaci“. Tento dopis byl podle podacího razítka doručen zadavateli 25. 1. 2017. V dopise Ing. Robert Koska jako stěžovatel uvedl, že podává námitky v souladu s § 241 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona. Stěžovatel v dopise připomíná, že dne 19. 1. 2017 doručil zadavateli žádost o dodatečné informace (vysvětlení zadávací dokumentace), avšak zadavatel na doručené dotazy nereagoval. Stěžovatel proto v námitkách opakuje své dotazy ze dne 19. 1. 2017 a vznáší rovněž námitky proti postupu zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Ing. Robert Koska předně namítá, že zadavatel nedefinoval v zadávací dokumentaci jednoznačně, v jaké podrobnosti chce zpracovat model BIM; z toho důvodu nebude dodržen § 6 zákona a zásady rovného zacházení a transparentního hodnocení. Stěžovatel dále namítá, že bude porušen § 36 odst. 1 a 3 zákona, protože zadávací podmínky jsou stanoveny tak, že vytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Další část námitek se týká dodatečné opravy názvu zakázky a posunu lhůty pro podání nabídek, k němuž došlo až po uplynutí původní lhůty pro podání nabídek. Podle stěžovatele je tento postup v rozporu s § 98, § 99 a § 6 zákona. Uveřejněním zakázky pod dvěma různými názvy (na profilu a ve Věstníku veřejných zakázek) došlo podle stěžovatele Ing. Roberta Kosky k tomu, že zakázku nebylo možno po dlouhou dobu spárovat či ji dohledat. Ing. Robert Koska v námitkách tvrdí, že zadavatel porušil § 83 odst. 1 zákona, když zakázal plnit ekonomickou kvalifikaci a část technické kvalifikace prostřednictvím subdodavatele. Porušil rovněž § 116 odst. 1 zákona, když stanovil některá hodnotící kritéria tak, že neodrážejí kvalitu nabízeného plnění. Hodnotící kritérium 3 je pak podle stěžovatele netransparentní a při jeho hodnocení nebude možno zajistit rovné zacházení a nediskriminační přístup (porušení § 6 odst. 1 a 2 zákona). Zadavatel dále podle stěžovatele nebyl oprávněn požadovat splnění ekonomické kvalifikace v podobě ročního obratu, protože se jedná o veřejnou zakázku na služby z oddílu 71 CPV (rozpor s § 78 odst. 6 zákona). V závěru námitek Ing. Robert Koska konstatoval, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek porušil celou řadu ustanovení zákona včetně § 6 zákona a stěžovateli tímto postupem vznikla újma, neboť se chtěl zadávacího řízení účastnit jako dodavatel. Stěžovatel se proto domáhá zrušení zadávacího řízení, resp. jeho nového a řádného vyhlášení.

54. V dokumentaci o zadávacím řízení je dále založen dopis Ing. Roberta Kosky ze dne 13. 2. 2017 adresovaný zadavateli a nadepsaný jako „Nevypořádání námitek v zadávacím řízení“. V tomto podání stěžovatel rekapituluje obsah podaných a osobně dne 25. 1. 2017 doručených námitek a podotýká, že ve lhůtě podle § 245 zákona a ani později zadavatel jeho námitky nevyřídil (a nezodpověděl ani dotazy k zadávací dokumentaci). Ing. Robert Koska v závěru dopisu zadavatele informoval, že proti zadávacím podmínkám a způsobu vedení zadávacího řízení včetně nevyřízení námitek podá návrh k Úřadu.

55. Podle zadávací dokumentace měly být její přílohou následující dokumenty: cenová tabulka, vzor krycího listu, vzor prohlášení dodavatele o splnění kvalifikace, vzor přehledu poddodavatelů, závazný vzor smlouvy. Dále podle dodatečných informací zadavatele č. 1 (nedatovány) byla zadávací dokumentace doplněna o studii ČVUT – Rekonstrukce objektu B, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice od Ing. arch. Zdeňka Žilky. Úřad následně shledal, že v dokumentaci o zadávacím řízení zaslané zadavatelem v rámci správního řízení sp. zn. S0206/2017/VZ nejsou založeny některé dokumenty (minimálně přílohy zadávací dokumentace a rozhodnutí o vyřízení námitek stěžovatele Ing. Roberta Kosky, bylo-li vyhotoveno, příp. i další dokumenty), proto usnesením ze dne 13. 6. 2017 určil zadavateli dodatečnou lhůtu 5 dnů k doručení veškerých zbývajících částí dokumentace o zadávacím řízení. Zadavatel dne 16. 6. a 19. 6. 2017 doručil Úřadu chybějící část dokumentace (formuláře podle § 212 zákona, studii ČVUT – Rekonstrukce objektu B, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice Ing. arch. Zdeňka Žilky a přílohy zadávací dokumentace), avšak žádné rozhodnutí o námitkách stěžovatele ani v této dodatečné lhůtě Úřadu nezaslal a nevyjádřil se ani, proč námitky Ing. Roberta Kosky nevyřídil.

Právní posouzení k výroku I. rozhodnutí – nevyřízení námitek Ing. Roberta Kosky

56. K postupu obviněného při vyřizování námitek Úřad nejprve obecně uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Zadavatel je podle § 245 odst. 1 zákona povinen přezkoumat obdržené námitky v plném rozsahu ve lhůtě do 15 dnů od jejich doručení. V této lhůtě je zadavatel povinen odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí obsahující způsob vyřízení námitek, kdy zadavatel rozhodne buď o vyhovění námitkám či o jejich odmítnutí, přičemž je povinen své rozhodnutí podrobně a srozumitelně odůvodnit. Podstatné je, aby byly námitky vyřízeny některým se shora uvedených způsobů, aby bylo rozhodnutí zadavatele rovněž řádně odůvodněno a aby zadavatel v takovém odůvodnění reagoval na veškeré skutečnosti uvedené stěžovatelem v námitkách.

57. Dále je zadavatel povinen poučit stěžovatele v případě, kdy podané námitky odmítne, o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

58. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že stěžovatel Ing. Robert Koska podal zadavateli námitky. Námitky se týkaly veřejné zakázky a byly zadavateli doručeny dle podacího razítka dne 25. 1. 2017 v 8.22 hod., tedy před skončením lhůty pro podání nabídek (ta byla stanovena do 25. 1. 2017 – do 8.30 hod.). Stěžovatel je přitom fyzickou osobou podnikající dle živnostenského zákona mj. v oblasti architektonických činností, inženýrské činnosti a výstavbě bytových a nebytových budov. Jeho námitky směřovaly proti stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky (stěžovatel poukazoval na konkrétní body zadávací dokumentace a vytýkal zadavateli nezákonný postup v zadávacím řízení) a proti nezodpovězení žádosti stěžovatele o vysvětlení zadávací dokumentace. Ing. Robert Koska v námitkách rovněž vyjádřil újmu, která mu hrozí, a uvedl, čeho se domáhá – zrušení zadávacího řízení, resp. jeho nového a řádného vyhlášení.

59. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma. V projednávaném případě je podmínka, že námitky lze podat proti postupu zadavatele, který souvisí se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, splněna, neboť zadavatel zadává nadlimitní veřejnou zakázku (předpokládaná hodnota veřejné zakázky nebyla uvedena).[2] Další podmínka, že námitky může podat dodavatel, kterému hrozí nebo vznikla újma, je rovněž splněna. Stěžovatel je dodavatelem poptávaného předmětu plnění, neboť předmětem jeho podnikání je podle výpisu z registru ekonomických subjektů mj. poskytování architektonických a inženýrských činností. Ing. Robertu Koskovi jako dodavateli poptávaných služeb postupem zadavatele (při stanovení zadávacích podmínek) může hrozit újma, což stěžovatel v námitkách i tvrdil. Úřad tedy činí dílčí závěr, že stěžovatel byl osobou oprávněnou k podání námitek ve smyslu § 241 odst. 1 zákona.

60. Pokud jde o lhůtu pro podání námitek, Úřad konstatuje, že námitky proti zadávacím podmínkám Ing. Robert Koska doručil obviněnému osobně ve lhůtě stanovené v § 242 odst. 4 zákona. Podle tohoto ustanovení je třeba námitky proti zadávací dokumentaci doručit zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek (je-li tato lhůta stanovena). V daném případě obviněný stanovil lhůtu pro podání nabídek do 25. 1. 2017 do 8.30 hod. Jak vyplývá z podacího razítka zadavatele, námitky ze dne 24. 1. 2017 byly obviněnému doručeny dne 25. 1. 2017 v 8.22 hod., tedy před skončením lhůty pro podání nabídek. Je tak zřejmé, že lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám byla dodržena, když námitky byly doručeny obviněnému před koncem zákonné lhůty.

61. Z obsahu námitek (podrobně viz výše) je evidentní, že Ing. Robert Koska rozporuje zadávací podmínky veřejné zakázky, když se v textu podrobně věnuje jednotlivým bodům zadávací dokumentace a poukazuje na sporná místa zadávacích podmínek. Jedná se tedy o námitky proti zadávací dokumentaci.

62. Úřad konstatuje, že Ing. Robert Koska jako oprávněná osoba podle § 241 odst. 1 zákona podal včas zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám [ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a) zákona].

63. Pokud zadavatel obdrží námitky, jak tomu bylo v projednávaném případě, jeho postup při vyřizování námitek stanovuje § 245 zákona. Zadavatel má povinnost o námitkách rozhodnout a své rozhodnutí odeslat stěžovateli do 15 dnů od doručení námitek (v daném případě do 9. 2. 2017). Jestliže zadavatel námitky odmítne, v rozhodnutí o námitkách musí být uvedeno poučení pro stěžovatele o možnosti podat návrh na zahájení řízení u Úřadu (§ 245 odst. 4 zákona).

64. Obviněný však podané námitky nevyřídil podle § 245 zákona a na námitky vůbec nereagoval, a to ani v zákonem dané lhůtě, ani později. Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel žádné rozhodnutí, kterým by námitky vyřídil, nezpracoval a nesdělil tak Ing. Robertu Koskovi svůj právní názor k namítaným skutečnostem. Zadavatel nikterak stěžovateli neodpověděl ani poté, co stěžovatel dalším dopisem ze dne 13. 2. 2017 zadavatele na nevypořádání svých námitek upozornil.

65. Ing. Robert Koska se tak vůbec nedozvěděl o postoji zadavatele vůči jím namítaným skutečnostem obsaženým v podaných námitkách. Legitimní očekávání stěžovatele, že na jeho námitky bude ze strany zadavatele náležitě a včas reagováno, tak nebylo naplněno a naplněn nebyl ani základní účel námitek, tedy především odůvodnění postoje zadavatele k namítaným skutečnostem a sdělení, proč námitkám příp. nevyhovuje. Přitom úkon zadavatele spočívající ve vyřízení námitek, resp. poskytnutí věcného stanoviska zadavatelem stěžovateli, nelze nikterak zhojit či nahradit.

66. Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel, primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nebylo dosaženo. Zákon posiluje právní jistotu stěžovatelů, kteří by se již tak v rozhodnutí o námitkách měli dozvědět veškerou relevantní argumentaci zadavatele k podaným námitkám. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit a tedy nikoliv se ke skutečnostem uvedeným v námitkách vůbec nevyjádřit, jak to učinil v právě posuzovaném případě.

67. Zákon sice v § 245 odst. 5 zakotvuje nevyvratitelnou právní domněnku, že pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1 (jako v případě šetřené veřejné zakázky), platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, avšak toto ustanovení v žádném případě nemá suplovat výslovné a kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem, jež má být stěžovateli doručeno, a není ani jeho účelem vytvářet nástroj, s pomocí něhož by mohly být námitky zadavateli ignorovány. Účel této právní domněnky je totiž přesně opačný, neboť má sloužit výhradně k ochraně dodavatelů právě v situaci, kdy zadavatel svoji zákonnou povinnost vyřídit námitky porušuje.

68. Obviněný v „Odůvodnění odporu proti příkazu“ ze dne 4. 5. 2018 potvrzuje, že námitky Ing. Roberta Kosky obdržel, a vyjadřuje se k tomu, proč na námitky neodpověděl. Podle obviněného tomu tak bylo proto, že námitky nevyhodnotil jako podané v souladu se zákonem. Ing. Koska je podle zjištění zadavatele osobou samostatně výdělečně činnou a bez zaměstnanců, z čehož zadavatel dovozuje, že by nemohlo jít o dodavatele schopného plnit předmět veřejné zakázky (např. bez sdružení s dalšími projektanty). Obviněný dochází k závěru, že pokud neodpoví na nedůvodné podání subjektu, který nemůže námitky podle zákona podat, nemůže se ani dopustit přestupku.

69. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 5. 2018 obviněný poukazuje na propojení navrhovatele a Ing. Roberta Kosky, což dokládá dvěma průvodními zprávami ke snížení energetické náročnosti/zateplení objektů. Zadavatel z toho dovozuje účelovost námitek podaných Ing. Koskou, resp. rozpor s dobrými mravy; jde tudíž podle něj o neplatné právní jednání.

70. Výše uvedená argumentace zadavatele je zcela mylná a vede k absurdním závěrům, neboť podle zadavatele by ten, kdo by nesplňoval zadávací podmínku, proti jejíž případné nezákonnosti brojí, by nikdy nemohl podat námitky. Jak Úřad rozebírá shora, Ing. Robert Koska je dodavatelem poptávaného předmětu plnění (poskytování architektonických a inženýrských činností), jemuž postupem zadavatele při stanovení zadávacích podmínek může hrozit újma. K podání námitek proti zadávacím podmínkám je legitimován i dodavatel, který se nestal účastníkem zadávacího řízení. Takový dodavatel může napadat zadávací podmínky, které mu brání např. podat nabídku. Dodavatelem se podle § 5 zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Pojem dodavatel je značně široký; dodavatelem je obvykle podnikatel, tedy osoba, která vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost za účelem dosažení zisku. V daném případě Úřad nemá pochyb, že Ing. Robert Koska definici dodavatele splňuje: je fyzickou osobou podnikající podle živnostenského zákona, poskytuje mj. služby v oblasti architektury, inženýrských činností a výstavby bytových a nebytových budov, tedy služby obecně odpovídající předmětu veřejné zakázky. Je tudíž minimálně v potenciální rovině schopen plnit veřejnou zakázku, přitom mu může určitými úkony zadavatele hrozit újma. Zde je třeba zdůraznit, že dodavatel nemusí být vždy totožný s osobou podávající nabídku – tedy s účastníkem zadávacího řízení. Ing. Robert Koska mohl podat námitky sám, avšak nabídku do zadávacího řízení mohl případně podat již spolu s další osobou ve společnosti podle § 2716 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

71. Úřad obecně uvádí, že zadavatel po obdržení námitek musí vyhodnotit splnění tří kumulativních podmínek uvedených v § 241 zákona. Za prvé, zda námitky podal dodavatel, kterému hrozí nebo vznikla újma. Za druhé, zda tato újma vznikne postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní zakázky. A za třetí je námitky možno podat pouze proti úkonům zadavatele vymezeným v § 241 odst. 2 zákona pod písm. a) až c). V projednávaném případě námitky podal dodavatel ve smyslu § 5 zákona, postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním nadlimitní veřejné zakázky mu může vzniknout újma a jeho námitky směřují proti zadávacím podmínkám. O takových námitkách byl zadavatel povinen rozhodnout. Spekulace zadavatele, zda daný stěžovatel uzavřel či neuzavřel dohodu o sdružení s dalšími osobami, zda má či nemá zaměstnance, zda někdy v minulosti spolupracoval jako zodpovědný projektant s jinými dodavateli (zde navrhovatelem) či podává dle názoru zadavatele účelové námitky (pozn. Úřadu: i to je jeho právem), byly pro vyřízení námitek zcela irelevantní. I kdyby se ukázalo, že námitky stěžovatele jsou věcně neopodstatněné, liché či scestné, nelze ani z takových námitek dovodit, že by je stěžovatel neměl právo vůbec podat a že by je zadavatel nebyl povinen vypořádat. Zadavatel musí vyřídit i námitky, které nejsou mj. podané oprávněnou osobou; takové námitky odmítne podle § 245 odst. 3 písm. a) zákona a své rozhodnutí řádně odůvodní. V daném případě zadavatel námitky podané Ing. Robertem Koskou ani neodmítl, ani jim nevyhověl, tedy o nich nerozhodl, ačkoli tak měl učinit.

72. Námitky zadavatele týkající se údajného propojení navrhovatele a Ing. Roberta Kosky (což zadavatel dokládá dvěma průvodními zprávami ke snížení energetické náročnosti objektů) či že dřívější spolupráce dvou subjektů jednoho z nich diskvalifikuje k podání námitek nebo že námitky takového subjektu je třeba považovat za účelové a v rozporu s dobrými mravy, jsou podle Úřadu pouze zástupné a nic nevypovídající o pravých důvodech, proč podané námitky zadavatel nevyřídil. Pokud zadavatel žádné skutečnosti odůvodňující jím vedené úvahy nepředestírá, Úřad se k nim nemůže konkrétně vyjádřit. Z obou průvodních zpráv ke snížení energetické náročnosti objektů je podle Úřadu patrné pouze to, že hlavním projektantem stavby byl navrhovatel (Energy Benefit Centre a.s.) a zodpovědným projektantem Ing. Robert Koska. Oba uvedení projektanti tedy v minulosti (zprávy jsou z let 2013 a 2014) spolupracovali, což je jediné, co ze zpráv lze zjistit. Jak již Úřad uvedl výše, nezbavuje to povinnosti zadavatele vyřídit námitky v souladu se zákonem.

73. K tvrzení zadavatele o možném narušení hospodářské soutěže Úřad uvádí, že samotný úkon podání námitek nemůže vést k narušení soutěže, ale naopak námitky mohou upozornit zadavatele na případně nezákonný postup v zadávacím řízení a vést tímto způsobem k nápravě a tedy zvýšení transparentnosti soutěžního prostředí. Z obecného tvrzení zadavatele o možném uzavření dohody narušující soutěž mezi Ing. Robertem Koskou a Energy Benefit Centre a.s. a přiložených průvodních zpráv o snížení energetické náročnosti objektů je možno učinit pouze ten závěr, že obě jmenované osoby v minulosti působily u dvou staveb na pozici hlavního a zodpovědného projektanta, což je standardní obchodní vztah. V jakém smyslu by mezi nimi mělo dojít k uzavření zakázané dohody, co by příp. mělo být jejím předmětem a cílem (v souvislosti s oprávněním Ing. Roberta Kosky podat námitky), zadavatel ani nenaznačuje, proto se Úřad k této domněnce nemůže konkrétněji vyjádřit.

74. Tvrzení obviněného, že se nemohl dopustit přestupku, když neodpověděl na námitky subjektu, který nemůže podle zákona námitky podat, Úřad vyvrátil v předchozí pasáži. Zadavatel je naopak vždy povinen námitky vyřídit (vyhovět jim nebo je odmítnout), jinak se dopouští přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

75. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že se obviněný při zadávání veřejné zakázky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 24. 1. 2017 podaných stěžovatelem, jež byly zadavateli doručeny dne 25. 1. 2017 a jež směřovaly proti úkonům zadavatele v zadávacím řízení a proti zadávací dokumentaci této veřejné zakázky, v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, když do 15 dnů od jejich doručení nerozhodl a tedy ani neodeslal stěžovateli rozhodnutí, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – nevyřízení některých námitek navrhovatele ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ

Relevantní ustanovení zákona

76. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

77. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

78. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

79. Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení a z pravomocného rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0206/2017/VZ-19840/2017/513/IHl

80. Dne 4. 5. 2017 podal navrhovatel zadavateli námitky z téhož dne, které směřovaly proti nezákonnému postupu zadavatele v zadávacím řízení včetně nezákonného rozhodnutí o výběru dodavatele.

81. Navrhovatel v bodu II. námitek uvedl, že se zadavatele opakovaně telefonicky dotazoval, proč dochází k průtahům v zadávacím řízení, proč doposud nebyly nabídky posouzeny a vyhodnoceny a čím jsou tyto průtahy odůvodněné. Dle navrhovatele mu informace opakovaně poskytovala kontaktní osoba veřejné zakázky v tom duchu, že v zadávacím řízení se stále posuzuje a hodnotí, že bylo vyzváno k doplnění několik účastníků, někteří z nich opakovaně, a čeká se na jejich doplnění, resp. vysvětlení nabídek. Navrhovatel vyjadřuje podiv, že ve zprávě z hodnocení nabídek není o ničem takovém zmínka, a naopak se v ní výslovně uvádí, že byl vyzván pouze jeden účastník, a to navíc pouze jednou a pouze k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny. Z toho je dle navrhovatele zjevné, že nepravdivé informace obsahuje buď zpráva z hodnocení nabídek, nebo je podávala kontaktní osoba zadavatele.

82. Navrhovatel v bodě V. námitek namítá nezákonnost posouzení a hodnocení nabídek. Uvádí, že sám byl v očekávání, jak se zadavatel postaví k přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky) a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka). Zadavatelem provedený způsob hodnocení zachycený ve zprávě z hodnocení je podle textu námitek zcela netransparentní a správnost jeho postupu při přidělování bodů je objektivně neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 podle navrhovatele vůbec není uveden popis hodnocení, z něhož by bylo možno dovodit, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k bodovému hodnocení jednotlivých účastníků. V tomto ohledu pak zpráva z hodnocení nabídek a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele, má-li jím rozhodnutí o výběru dodavatele být, nesplňují náležitosti dané § 119 a § 123 zákona.

83. Další části námitek směřují proti postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny později vybraného dodavatele, hodnocení nabídky samotného navrhovatele, resp. jeho nezařazení do hodnocení nabídek z důvodu údajně neúplné nabídky, a nemožnosti komunikace se zadavatelem prostřednictvím datové schránky.

84. Rozhodnutím ze dne 15. 5. 2017 zadavatel námitky navrhovatele ze dne 4. 5. 2017 odmítl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách bylo navrhovateli odesláno 15. 5. 2017 a doručeno dne 16. 5. 2017.

85. K námitce týkající se délky hodnocení nabídek zadavatel konstatoval, že nepovažuje dobu 3 měsíců za nikterak dlouhou vzhledem k počtu a rozsahu nabídek; doba hodnocení dle zadavatele není upravena v zákoně, tudíž není žádné ustanovení, které by zadavatel měl porušit. K namítanému nesouladu mezi telefonicky podávanými informacemi k průběhu posuzování a hodnocení nabídek a informacemi obsaženými ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek (bod II. námitek) rozhodnutí o námitkách žádné vyjádření neobsahuje.

86. Taktéž k námitce týkající se nezákonnosti posouzení a hodnocení nabídek při přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 a 3 obsažené v bodě V. námitek se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nevyjadřuje.

87. K námitce týkající se postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovateli sdělil, že okolností mimořádně nízké nabídkové ceny následně vybraného dodavatele si byl vědom a jejímu posouzení věnoval pozornost. Později vybraný dodavatel v písemném vysvětlení předložil rozklad souhrnných položek pro jednotlivé profese a hodnotící komise považovala jeho vysvětlení za dostatečné. Zadavatel k tomu dále podotkl, že nabídka obsahující mimořádně nízkou nabídkovou cenu není důvodem k vyloučení. K námitce týkající se nesplnění zadávacích podmínek stěžovatelem zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci je výslovně stanoven požadavek na odborný tým, přičemž zkušenosti jeho členů měly být předmětem hodnocení. Zadavatel má za to, že nabídka navrhovatele není úplná, neboť jeden člen týmu není v nabídce vůbec uveden. Proto dle zadavatele nabídka navrhovatele nebyla hodnocena. Ke komunikaci prostřednictvím datové schránky zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že není správním orgánem a nemá tudíž povinnost přijímat dokumenty prostřednictvím datové schránky.

88. Dne 25. 5. 2017 podal navrhovatel k Úřadu návrh 1, jehož součástí byl i návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 5. 2017 o odmítnutí námitek navrhovatele. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0206/2017/VZ-19840/2017/513/IHl ze dne 30. 6. 2017 mj. zrušil podle § 263 odst. 5 zákona rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 5. 2017 o námitkách navrhovatele z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. Uvedené rozhodnutí Úřadu nabylo právní moci dne 26. 7. 2017.

Právní posouzení k výroku II. rozhodnutí – nevyřízení některých námitek navrhovatele

89. K povinnostem zadavatelů při vyřizování námitek Úřad odkazuje na pasáž Právní posouzení k výroku I. rozhodnutí. Zadavatel musí respektovat výslovný požadavek stanovený v § 245 odst. 1 zákona na to, aby se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

90. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno považovat i obecné konstatování, že se namítaného a konkrétně stěžovatelem popsaného pochybení nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní. Za takové situace není vůbec naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde není Úřadem hodnoceno, zda důvodné či nikoli), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

91. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené odůvodnění rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, tedy na podrobné a srozumitelné vyjádření ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, zadavatel se dopouští přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

92. Úřad zkoumal, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 5. 2017 o námitkách navrhovatele obstojí před testem zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona. Proto porovnal námitky navrhovatele s rozhodnutím zadavatele o námitkách z toho hlediska, zda se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.

93. Na základě porovnání skutečností uvedených v námitkách s obsahem rozhodnutí zadavatele o námitkách Úřad zjistil, že v námitkách navrhovatel uvedl, že:„Stěžovatel se proto zadavatele opakovaně telefonicky dotazoval, proč dochází k průtahům v zadávacím řízení, proč doposud nebyly nabídky posouzeny a vyhodnoceny a čím jsou tyto průtahy odůvodněné. Informace opakovaně … poskytovala kontaktní osoba veřejné zakázky … v tom duchu, že v zadávacím řízení se stále posuzuje a hodnotí, že bylo vyzváno k doplnění několik účastníků, někteří z nich opakovaně, a čeká se na jejich doplnění, resp. vysvětlení nabídek. Jak je možné, že ve zprávě z HN není o ničem takovém zmínka, a naopak se v ní výslovně uvádí, že byl vyzván pouze jeden účastník, a to navíc pouze jednou a pouze k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny? Z toho je zjevné, že nepravdivé informace obsahuje buď zpráva z HN, nebo je podávala kontaktní osoba zadavatele.“, přičemž zadavatel se s těmito skutečnostmivypořádal tím způsobem, že navrhovateli v rozhodnutí o námitkách sdělil, že: „Stěžovatel dále zpochybňuje délku posuzování a hodnocení nabídek zadavatelem. Opět neuvádí žádné ustanovení ZZVZ, které by měl svým postupem zadavatel porušit. Zadavatel nestanovil zadávací lhůtu a nepožadoval předložení jistiny. S ohledem na počet a rozsah nabídek nepovažuje zadavatel dobu 3 měsíců za nikterak dlouhou a zcela jistě není doba hodnocení upravena v ZZVZ. Takže opět se nejedná o žádné ustanovení, které by zadavatel měl porušit.“

94. Úřad proto může konstatovat, že zadavatel se vůbec nevyjádřil ke skutečnosti týkající se vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek podaných zadavatelem jednak telefonicky a jednak obsažených ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Tato námitka navrhovatele obsažená v bodě II. námitek nebyla nikterak vypořádána a zadavatel tak nedostál požadavkům na odůvodnění rozhodnutí o námitkách ve vztahu k uvedené námitce navrhovatele.

95. Ke skutečnostem, že:„Stěžovatel byl tedy v očekávání, jak se zadavatel postaví k samotnému přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka). Zadavatelem provedený způsob hodnocení uvedený ve zprávě z HK je opět zcela netransparentní a alespoň relativní správnost jeho postupu při přidělování bodů je tak objektivně neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 pak vůbec není uveden popis hodnocení, z nějž by bylo možno dovodit, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k bodovému hodnocení jednotlivých účastníků. V tomto ohledu pak zpráva z HN a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele, má-li jím rozhodnutí o výběru dodavatele být, nesplňují náležitosti, dané § 119 a § 123 Zákona.“, uvedeným v bodě V. námitek se zadavatel v rozhodnutí o podaných námitkách rovněž nikterak nevyjádřil.

96. Úřad tedy konstatuje, že zadavatel se vůbec nevyjádřil ke skutečnosti obsažené v námitkách týkající se posouzení a hodnocení nabídek při přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 a 3. Tato námitka navrhovatele nebyla nijak vypořádána a zadavatel tak nedostál požadavkům na odůvodnění rozhodnutí o námitkách ve vztahu k uvedené námitce navrhovatele.

97. Zadavatel se tedy ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 5. 2017 nevyjádřil ke dvěma skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách a tyto jeho námitky pominul. Zadavatel tímto postupem porušil § 245 odst. 1 zákona, neboť se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Nevypořádá-li zadavatel některé z uplatněných námitek, pak se dopouští přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

98. Obviněný v „Odůvodnění odporu proti příkazu“ namítá, že se nedopustil porušení žádného ustanovení zákona, když námitky navrhovatele odmítnul a své rozhodnutí odůvodnil; pouhé nedostatečné odůvodnění dvou námitek nemůže být podle něj přestupkem. Dále zadavatel opětovně tvrdí, že Úřad proces hodnocení nabídek nezpochybnil, když v rámci prvního řízení nezrušil proces hodnocení nabídek a až v dalším řízení o návrhu nepředvídatelně fakticky změnil své vlastní pravomocné rozhodnutí, když najednou vyhověl navrhovateli.

99. Jak Úřad vysvětlil výše, zadavatel má povinnost se podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem námitkám (§ 245 odst. 1 zákona), pokud této povinnosti nedostojí, jedná se o přestupek (§ 268 odst. 1 písm. d) zákona). V daném případě nešlo o „nedostatečné odůvodnění 2 námitek“, ale o nevypořádání (opominutí) dvou námitek. Tato skutečnost byla důvodem pro zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách ze strany Úřadu ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ. Úřad již opakovaně objasňoval zadavateli, že v uvedeném řízení nerozhodoval věcně o návrhu 1, ale když zjistil nedostatky v rozhodnutí zadavatele o námitkách, zrušil pouze toto rozhodnutí (a nezabýval se ničím jiným, natož zákonností procesu hodnocení nabídek, jak mylně dovozuje zadavatel). Vlastní nepochopení věci či neznalost nelze vydávat za nepředvídatelnou změnu pravomocného rozhodnutí Úřadu (ve věci sp. zn. S0206/2017/VZ). V dalším Úřad zadavatele odkazuje na obsah pravomocných rozhodnutí Úřadu ve věcech sp. zn. S0206/2017/VZ a S0323/2017/VZ a na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0206/2017/VZ-03357/2018/321/ZSř ze dne 2. 2. 2018, kde je nezákonný postup zadavatele podrobně objasněn.

100. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný při zadávání veřejné zakázky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona tím, že postupoval při vyřizování námitek stěžovatele ze dne 4. 5. 2017 v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, neboť v rozhodnutí ze dne 15. 5. 2017 o námitkách navrhovatele, kterým námitky podle § 245 odst. 2 citovaného zákona odmítl, se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, když se nevyjádřil k námitce navrhovatele ohledně:

o vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek podaných zadavatelem jednak telefonicky a jednak obsažených ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, obsažené v bodě II. námitek, konkrétně k tvrzení, že „Stěžovatel se proto zadavatele opakovaně telefonicky dotazoval, proč dochází k průtahům v zadávacím řízení, proč doposud nebyly nabídky posouzeny a vyhodnoceny a čím jsou tyto průtahy odůvodněné. Informace opakovaně … poskytovala kontaktní osoba veřejné zakázky … v tom duchu, že v zadávacím řízení se stále posuzuje a hodnotí, že bylo vyzváno k doplnění několik účastníků, někteří z nich opakovaně, a čeká se na jejich doplnění, resp. vysvětlení nabídek. Jak je možné, že ve zprávě z HN není o ničem takovém zmínka, a naopak se v ní výslovně uvádí, že byl vyzván pouze jeden účastník, a to navíc pouze jednou a pouze k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny? Z toho je zjevné, že nepravdivé informace obsahuje buď zpráva z HN, nebo je podávala kontaktní osoba zadavatele.“,

o nezákonnosti posouzení a hodnocení nabídek při přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 a 3, když způsob hodnocení uvedený ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je netransparentní a u dílčího kritéria č. 3 není vůbec uveden popis hodnocení, obsažené v bodě V. námitek, konkrétně k tvrzení, že „Stěžovatel byl tedy v očekávání, jak se zadavatel postaví k samotnému přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky) a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka). Zadavatelem provedený způsob hodnocení uvedený ve zprávě z HK je opět zcela netransparentní a alespoň relativní správnost jeho postupu při přidělování bodů je tak objektivně neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 pak vůbec není uveden popis hodnocení, z nějž by bylo možno dovodit, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k bodovému hodnocení jednotlivých účastníků. V tomto ohledu pak zpráva z HN a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele, má-li jím rozhodnutí o výběru dodavatele být, nesplňují náležitosti, dané § 119 a § 123 Zákona.“.

101. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. a IV. rozhodnutí – nedoručení vyjádření k návrhu ve lhůtě ve správních řízeních sp. zn. S0206/2017/VZ a sp. zn. S0014/2018/VZ

Relevantní ustanovení zákona

102. Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

103. Podle § 252 odst. 2 zákona lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

104. Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

105. Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

Právní posouzení k výroku III. a IV. rozhodnutí – nedoručení vyjádření k návrhu ve lhůtě ve správních řízeních sp. zn. S0206/2017/VZ a sp. zn. S0014/2018/VZ

106. V § 252 odst. 1 zákona je zakotvena povinnost zadavatele doručit Úřadu své vyjádření k návrhu a spolu s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Uvedenou povinnost má zadavatel v situaci, kdy je u Úřadu podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

107. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že poskytnutí vyjádření zadavatele k návrhu je nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách.

108. Právě vzhledem k významu vyjádření zadavatele k návrhu pro účely přezkoumání návrhu ze strany Úřadu a pro následné rozhodnutí o návrhu je povinnost zadavatele k doručení vyjádření k obdrženému návrhu Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu stanovena zadavateli přímo zákonem a z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti kvalifikováno bez dalšího jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona].

109. Nedoručení vyjádření zadavatele k návrhu ztěžuje Úřadu výkon dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem. Absence stanoviska zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu může ztížit zjištění skutkového stavu a způsobit průtahy ve správním řízení.

110. Pokud jde o správní řízení sp. zn. S0206/2017/VZ, stejnopis návrhu navrhovatele byl obviněnému doručen dne 25. 5. 2017, jak vyplývá z podacího razítka zadavatele na stejnopisu návrhu.

111. Úřad v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0206/2017/VZ-16316/2017/513/IHl ze dne 30. 5. 2017, jež bylo zadavateli doručeno téhož dne, upozornil obviněného na jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení. Zákonná 10 denní lhůta pro doručení vyjádření zadavatele k návrhu uplynula dne 4. 6. 2017 (neděle), tj. obviněný měl s ohledem na počítání času podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu povinnost doručit své vyjádření k návrhu nejpozději dne 5. 6. 2017 (pondělí). V zákonné lhůtě však obviněný své vyjádření k návrhu Úřadu nedoručil.

112. Dne 7. 6. 2017 (středa) bylo do datové schránky Úřadu doručeno vyjádření obviněného ze dne 5. 6. 2017 k podanému návrhu. Vyjádření zadavatele měl tedy Úřad k dispozici namísto 5. 6. 2017 až 7. 6. 2017, tedy s prodlením 2 dnů.

113. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0206/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení stejnopisu návrhu 1 nedoručil své vyjádření k obdrženému návrhu 1, tj. do 5. 6. 2017, ale učinil tak až dne 7. 6. 2017. S ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

114. Pokud jde o správní řízení sp. zn. S0014/2018/VZ, stejnopis návrhu 3 byl obviněnému doručen dne 15. 1. 2018, jak vyplývá z doručenky datové zprávy zaslané navrhovatelem.

115. Úřad v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0014/2018/VZ-01509/2018/513/IHl ze dne 17. 1. 2018, jež bylo zadavateli doručeno téhož dne, upozornil obviněného na jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení. Zákonná 10 denní lhůta pro doručení vyjádření zadavatele k návrhu 3 uplynula dne 25. 1. 2018, tj. obviněný měl doručit Úřadu své vyjádření k návrhu 3 nejpozději tohoto dne. V zákonné lhůtě však obviněný své vyjádření k návrhu 3 Úřadu nedoručil.

116. Dne 27. 2. 2018 bylo do datové schránky Úřadu doručeno podání obviněného ze dne 26. 2. 2018, jež bylo označeno jako „Vyjádření k podanému návrhu“. V textu však zadavatel odkazuje na písemnost Úřadu, slovy zadavatele na „výzvu ÚOHS k vyjádření se k návrhu, což zadavatel tímto činí“, kterou podle svého tvrzení obdržel dne 20. 2. 2018. Úřad na tomto místě nejprve uvede na pravou míru posloupnost úkonů, ke kterým došlo. Úřad předně žádnou výzvu k vyjádření se k návrhu nezasílá; doručit své vyjádření k návrhu je zadavatel povinen sám (bez výzvy) do 10 dnů poté, co obdrží stejnopis návrhu od navrhovatele (zde jej obdržel 15. 1. 2018), což vyplývá z § 252 odst. 1 zákona. Úřad poté, co mu je doručen návrh, oznamuje účastníkům správního řízení jeho zahájení a jen nad rámec upozorňuje na povinnosti a práva jednotlivých účastníků vyplývajících jim ze zákona. Po shromáždění podkladů pro rozhodnutí Úřad podle § 261 odst. 3 zákona stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. To Úřad učinil usnesením ze dne 19. 2. 2018, jež bylo zadavateli podle doručenky datové zprávy doručeno téhož dne (nikoli až 20. 2. 2018, jak uvádí zadavatel). Není povinností účastníků se k podkladům rozhodnutí vyjádřit. V předmětném správním řízení měl zadavatel povinnost doručit Úřadu své vyjádření k návrhu 3 do 25. 1. 2018 a měl možnost se vyjádřit k podkladům rozhodnutí do 26. 2. 2018. Zadavatel doručil dne 27. 2. 2018 (tedy po uplynutí obou lhůt) Úřadu písemnost, v níž shrnul „obsah opakovaných stížností a návrhů ze strany navrhovatele“ do 3 otázek, a to: zda navrhovatel předložil úplnou nabídku, zda zadavatel umožnil v zadávací dokumentaci hodnocení neúplné nabídky a zda by byl takový postup v souladu se zákonem. V dalším textu vyjádření se zadavatel postupně ke všem třem jím položeným otázkám vyjadřuje, a to negativně. Návrh 3 přitom směřuje především proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, proti rozhodnutí o odmítnutí námitek navrhovatele (včetně „absurdního“ odůvodnění vyloučení „z důvodu neustálých stížností ze strany stěžovatele“), proti („lživému“) tvrzení zadavatele, že „ÚOHS shledal postup zadavatele, který nehodnotil nabídku stěžovatele jako neúplnou, za postup v souladu se ZZVZ“, proti zaměňování kvalifikace s hodnocením ze strany zadavatele, proti neodbornému vedení zadávacího řízení či nehodnocení nabídky navrhovatele v rozporu s rozhodnutím Úřadu. K těmto skutečnostem uvedeným v návrhu se zadavatel konkrétně nevyjádřil. Úřad proto posoudil dané podání zadavatele podle jeho obsahu v souladu s § 37 odst. 1 správního řádu a konstatuje, že jde spíše o obecné vyjádření zadavatele k průběhu zadávacího řízení, nikoli k podanému návrhu 3. Tento úsudek činí Úřad rovněž s vědomím, že dopis zadavatele z 26. 2. 2018 časově následoval až po usnesení Úřadu z 19. 2. 2018, jímž byla účastníkům správního řízení stanovena lhůta 7 dnů k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Den 26. 2. 2018, jímž je datován dopis zadavatele, byl totiž posledním dnem lhůty pro doručení vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. Zákon v § 252 předpokládá, že vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu bude doručeno Úřadu již na počátku správního řízení, nikoli až po ukončení shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 50 správního řádu. Úřad uzavírá, že podle obsahu podání zadavatele ze dne 26. 2. 2018 šlo spíše o vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, resp. o obecné vyjádření k dosavadnímu průběhu zadávání veřejné zakázky, než o vyjádření k návrhu. I kdyby toto vyjádření zadavatele mělo být jeho vyjádřením k návrhu (pokud zadavatel měl v úmyslu podat vyjádření k návrhu až cca 1 měsíc po uplynutí zákonné lhůty a až po stanovení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí), nic by to neměnilo na skutečnosti, že zadavatel své vyjádření k návrhu nedoručil Úřadu v zákonné lhůtě do 25. 1. 2018.

117. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0014/2018/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení stejnopisu návrhu dne 15. 1. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nedoručil své vyjádření k obdrženému návrhu, tj. do 25. 1. 2018. S ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výrokům V., VI. a VII. rozhodnutí – nezaslání dokumentace ve lhůtě ve správních řízeních sp. zn. S0206/2017/VZ, sp. zn. S0323/2017/VZ a sp. zn. S0014/2018/VZ

Relevantní ustanovení zákona

118. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

119. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu. Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

120. Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

121. Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

122. Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

123. Podle § 252 odst. 4 zákona je zadavatel povinen odeslat Úřadu části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

124. Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

Právní posouzení k výrokům V., VI. a VII. – nezaslání dokumentace ve lhůtě ve správních řízeních sp. zn. S0206/2017/VZ, sp. zn. S0323/2017/VZ a sp. zn. S0014/2018

125. V § 252 odst. 1 zákona je zakotvena povinnost zadavatele doručit Úřadu své vyjádření k návrhu a spolu s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Uvedenou povinnost má zadavatel v situaci, kdy je u Úřadu podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a Úřad proto musí dokumentaci o zadávacím řízení přezkoumat, aby mohl o návrhu rozhodnout ve lhůtách stanovených v § 71 správního řádu.

126. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona Úřadu podstatně ztěžuje posouzení v návrhu namítaných skutečností a může dokonce posouzení návrhu, resp. rozhodnutí o návrhu, zcela znemožnit. Skutečnost, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem, lze ze strany Úřadu ověřit pouze na základě dokumentace o zadávacím řízení. Poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem je tedy nezbytným předpokladem pro rozhodnutí ve věci. Přitom Úřad jako správní orgán má věci vyřizovat bez zbytečných průtahů. Je i v zájmu zadavatele, aby návrh byl co nejrychleji projednán a zadávání veřejné zakázky mohlo pokračovat. Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu) zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách.

127. Nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě ztěžuje Úřadu výkon dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, neboť bez dokumentace nelze zjistit skutkový stav a provést následně právní posouzení. Tato situace tak může způsobit průtahy ve správním řízení.

128. Právě vzhledem k významu dokumentace o zadávacím řízení pro přezkoumání návrhu ze strany Úřadu a pro následné rozhodnutí o návrhu je povinnost zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu stanovena zadavateli přímo zákonem a z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti kvalifikováno bez dalšího jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona].

129. Stejnopis návrhu 1 ze dne 24. 5. 2017, o němž bylo vedeno správní řízení sp. zn. S0206/2017/VZ, byl obviněnému doručen navrhovatelem dle podacího razítka 25. 5. 2017.

130. Z oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0206/2017/VZ-16316/2017/513/IHl ze dne 30. 5. 2017 vyplývá, že Úřad upozornil obviněného na jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení. Tato zákonná lhůta uplynula dne 4. 6. 2017 (neděle), tj. obviněný měl s ohledem na § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení nejpozději dne 5. 6. 2017 (pondělí). V zákonné lhůtě však obviněný dokumentaci o zadávacím řízení nezaslal.

131. Dne 7. 6. 2017 byla do datové schránky Úřadu obviněným doručena část dokumentace o zadávacím řízení, kterou je zadavatel povinen odeslat Úřadu prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem (§ 252 odst. 3 zákona), a to formuláře podle § 212 zákona, jež jsou součástí zadávací dokumentace. Část dokumentace o zadávacím řízení zadavatel odesílal poštou; podle podacího razítka pošty (i podle sledování zásilky podle jejího čísla VX0008738931X na www.post.cz) byla zásilka s dokumentací podána k poštovní přepravě dne 5. 6. 2017, tedy v zákonné 10 denní lhůtě. Tato poštou doručená zásilka obsahovala zadávací dokumentaci (bez příloh), originály nabídek všech účastníků zadávacího řízení, listiny dokumentující postup zadavatele v zadávacím řízení při otevírání obálek, posuzování nabídek, hodnocení nabídek, vyřizování námitek.

132. Úřad usnesením ze dne 13. 6. 2017 určil zadavateli dodatečnou lhůtu 5 dnů k doručení všech zbývajících částí dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. V odůvodnění tohoto usnesení Úřad uvedl, že součástí doručené dokumentace o zadávacím řízení tak, jak je definována v § 216 odst. 1 zákona, nebyly minimálně přílohy zadávací dokumentace (pět příloh dle bodu 15. zadávací dokumentace) a rozhodnutí zadavatele o vyřízení námitek ze dne 24. 1. 2017 podaných stěžovatelem (Ing. Robertem Koskou), bylo-li toto rozhodnutí zadavatelem vyhotoveno, příp. i další dokumenty, pokud byly v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku pořízeny, avšak nebyly zaslány Úřadu jako součást dokumentace o zadávacím řízení.

133. Zadavatel následně Úřadu zaslal poštou výkresovou dokumentaci – studii ČVUT – Rekonstrukce objektu B, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice zpracovanou Ing. arch. Zdeňkem Žilkou, jež se stala na základě dodatečné informace č. 1 součástí zadávací dokumentace (doručeno Úřadu dne 16. 6. 2017) a přílohy (textové) k zadávací dokumentaci datovou schránkou dne 19. 6. 2017. Tedy teprve dne 19. 6. 2017 měl Úřad k dispozici kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Prodlení zadavatele se zasláním kompletní dokumentace tak činilo 14 dnů (od 5. 6. do 19. 6. 2017).

134. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0206/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu dne 25. 5. 2017 podaného navrhovatelem ze dne 24. 5. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce, tj. do 5. 6. 2017, nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to formuláře podle § 212 zákona (tj. formuláře oznámení o zahájení zadávacího řízení a opravné formuláře uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie), jež zaslal až dne 7. 6. 2017, studii ČVUT – Rekonstrukce objektu B, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice zpracovanou Ing. arch. Zdeňkem Žilkou jako součást zadávací dokumentace, kterou zaslal až dne 16. 6. 2017, a přílohy zadávací dokumentace, jež zaslal až dne 19. 6. 2017. S ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

135. Stejnopis návrhu 2 ze dne 11. 8. 2017, o němž bylo vedeno správní řízení sp. zn. S0323/2017/VZ, byl obviněnému doručen navrhovatelem dle podacího razítka 11. 8. 2017.

136. Z oznámení o zahájení správního řízení ze dne 15. 8. 2017 vyplývá, že Úřad upozornil obviněného na jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení. Tato zákonná lhůta uplynula dne 21. 8. 2017, tj. obviněný měl povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení a doručit své vyjádření nejpozději tohoto dne. Obviněný doručil Úřadu své vyjádření k návrhu dne 18. 8. 2017, tedy v zákonné lhůtě. Dokumentaci o zadávacím řízení však v uvedené lhůtě nezaslal.

137. Dokumentaci o zadávacím řízení zadavatel odesílal poštou; podle podacího razítka pošty (i podle sledování zásilky podle jejího čísla BX0474006267X na www.post.cz) byla zásilka s dokumentací o zadávacím řízení podána k poštovní přepravě dne 24. 8. 2017, tedy o 3 dny později. Další část dokumentace o zadávacím řízení (konkrétně formuláře podle § 212 zákona) byla Úřadu doručena datovou schránkou dne 4. 9. 2017. Tedy teprve dne 4. 9. 2017 měl Úřad k dispozici kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Prodlení zadavatele se zasláním kompletní dokumentace tak činilo 14 dnů (od 21. 8. do 4. 9. 2017).

138. Úřad uzavírá, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0323/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu dne 11. 8. 2017 podaného navrhovatelem na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, tj. do 21. 8. 2017, nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to zadávací dokumentaci, listiny dokumentující postup zadavatele v zadávacím řízení při otevírání obálek, posuzování nabídek, hodnocení nabídek, vyřizování námitek a nabídky účastníků zadávacího řízení, jež zaslal až dne 24. 8. 2017, a formuláře podle § 212 citovaného zákona, jež zaslal až dne 4. 9. 2017. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

139. Stejnopis návrhu 3 ze dne 15. 1. 2018, o němž bylo vedeno správní řízení sp. zn. S0014/2018/VZ, byl obviněnému doručen navrhovatelem dle doručenky datové zprávy dne 15. 1. 2018.

140. Z oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0014/2018/VZ-01509/2018/513/IHl ze dne 17. 1. 2018 vyplývá, že Úřad upozornil obviněného na jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení. Tato zákonná lhůta uplynula dne 25. 1. 2018, tj. obviněný měl povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení nejpozději tohoto dne. V zákonné lhůtě však obviněný dokumentaci o zadávacím řízení nezaslal.

141. Úřad proto usnesením č. j. ÚOHS-S0014/2018/VZ-02868/2018/513/IHl ze dne 31. 1. 2018 stanovil zadavateli dodatečnou pětidenní lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Toto usnesení bylo zadavateli doručeno 31. 1. 2018.

142. Dne 6. 2. 2018 Úřad od zadavatele obdržel datovou schránkou sdělení ze dne 5. 2. 2018, že zadavatel nemůže požadavku Úřadu na předložení dokumentace vyhovět, neboť dokumentaci má Úřad k dispozici v rámci správního řízení sp. zn. S0323/2017/VZ. Zadavatel dále sdělil, že: „Od listopadu 2017 zadavatel v předmětném zadávacím řízení rozhodl o zrušení svého rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a dále rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Kopie těchto dokumentů přikládáme.“

143. Úřad si byl vědom, že zadávací dokumentaci obdržel od zadavatele ve správním řízení sp. zn. S0323/2017/VZ, kdy mu bylo zadavatelem postupně doručeno: dne 1. 8. 2017 prostřednictvím datové schránky rozhodnutí o podaných námitkách – dodatek ze dne 31. 7. 2017, dne 25. 8. 2017 v listinné podobě nabídky účastníků zadávacího řízení a dokumentace o zadávacím řízení pořízená k aktuální fázi zadávacího řízení a dne 4. 9. 2017 prostřednictvím datové schránky formuláře uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Zadavatel byl proto povinen v rámci správního řízení sp. zn. S0014/2018/VZ doručit Úřadu do 25. 1. 2018, resp. v dodatečné lhůtě do 5. 2. 2018, dokumenty, které součástí dříve předložené dokumentace k aktuální fázi zadávacího řízení nebyly. V odůvodnění usnesení č. j. ÚOHS-S0014/2018/VZ-02868/ 2018/513/IHl ze dne 31. 1. 2018 Úřad uvedl, že z návrhu navrhovatele vyplynulo, že zadavatel činil v zadávacím řízení další úkony, o nichž pořídil dokumenty, jež jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení, avšak Úřad od zadavatele nově pořízenou část dokumentace o zadávacím řízení neobdržel a nemá tak k dispozici kompletní dokumentaci o zadávacím řízení.

144. Teprve po uplynutí dodatečné pětidenní lhůty byly Úřadu dne 6. 2. 2018 doručeny kopie dvou dokumentů (rozhodnutí o vyloučení účastníka a opatření k nápravě), ostatní dokumenty tvořící dokumentaci o zadávacím řízení nebyly Úřadu doručeny vůbec (námitky navrhovatele ze dne 21. 12. 2017, rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 5. 1. 2018).

145. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad najisto postaveno, že zadavatel nesplnil svou povinnost stanovenou § 252 odst. 1 zákona, a to zaslat Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu 3, tedy do dne 25. 1. 2018. Úřad proto uzavírá, že mu zadavatelem nebyla doručena kompletní dokumentace o zadávacím řízení.

146. V „Odůvodnění odporu proti příkazu“ ze dne 4. 5. 2018 zadavatel potvrdil, že nedopatřením nezaslal Úřadu čtyři dokumenty z dokumentace o zadávacím řízení, má však za to, že to nemělo žádný vliv na postup v zadávacím řízení. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel byl povinen zaslat Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, což se nestalo. Úřad musel zadavatele o tuto část dokumentace dodatečně žádat; jednalo se přitom o záznamy o důležitých úkonech v zadávacím řízení, jako bylo např. rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Úřad nemohl řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vést, pokud neměl k dispozici úplnou dokumentaci o zadávacím řízení.

147. Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0014/2018/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu dne 15. 1. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce, tj. do 25. 1. 2018, nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to přinejmenším tyto dokumenty: námitky navrhovatele ze dne 21. 12. 2017, rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 1. 2018, nedatované rozhodnutí o vyloučení účastníka (navrhovatele), opatření k nápravě ze dne 28. 11. 2017.

148. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

K výrokům VIII. a IX. rozhodnutí – nezaslání zadávací dokumentace ve stanovené formě ve správních řízeních sp. zn. S0206/2017/VZ a sp. zn. S0323/2017/VZ

Relevantní ustanovení zákona

149. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

150. Podle § 216 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

151. Zadavatel je podle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením je zadavatel povinen Úřadu zaslat dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

152. Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

153. Podle § 252 odst. 4 zákona je zadavatel povinen odeslat Úřadu části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

154. Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

Právní posouzení k výrokům VIII. a IX. rozhodnutí – nezaslání zadávací dokumentace ve stanovené formě ve správních řízeních sp. zn. S0206/2017/VZ a sp. zn. S0323/2017/VZ

155. Zadávací dokumentaci veřejné zakázky ze dne 2. 12. 2016 včetně jejích příloh č. 1 až 5 [tj. zadávací dokumentaci podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona] byl obviněný povinen odeslat Úřadu v souladu s § 252 odst. 3 zákona prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, a to v obou následně vedených správních řízeních sp. zn. S0206/2017/VZ a S0323/2017/VZ. To znamená, že zadávací dokumentaci (její textovou část) byl zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně v elektronické formě.

156. Stejnopis návrhu 1 ze dne 24. 5. 2017, o němž bylo vedeno správní řízení sp. zn. S0206/2017/VZ, byl obviněnému doručen navrhovatelem dle podacího razítka dne 25. 5. 2017. Lhůta k odeslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ tedy uplynula dne 5. 6. 2017. V této lhůtě zadavatel (obviněný) Úřadu zadávací dokumentaci nezaslal. Dne 7. 6. 2017 byla do datové schránky Úřadu obviněným doručena část zadávací dokumentace, a to formuláře podle § 212 zákona. Další část zadávací dokumentace byla Úřadu doručena poštou spolu s dokumentací o zadávacím řízení dne 6. 6. 2017, a to konkrétně dokument „Zadávací dokumentace“ ze dne 2. 12. 2016, avšak bez pěti příloh. Na základě usnesení Úřadu ze dne 13. 6. 2017 o určení dodatečné pětidenní lhůty pak zadavatel Úřadu zaslal prostřednictvím datové schránky všechny přílohy k zadávací dokumentaci, které byly Úřadu doručeny dne 19. 6. 2017.

157. Samotný dokument „Zadávací dokumentace“ ze dne 2. 12. 2016 odeslal zadavatel poštou v listinné podobě (doručeno Úřadu dne 6. 6. 2017), přílohy pak datovou schránkou (doručeny Úřadu dne 19. 6. 2017). Tato část zadávací dokumentace byla vyhotovena v textové formě. Šlo o 16 stran prostého textu; samotná zadávací dokumentace neobsahovala žádnou netextovou část (např. výkresy). Úřad má proto za prokázané, že zadávací dokumentaci (její textovou část) zadavatel Úřadu neodeslal v zákonem požadované formě, tj. prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, když Zadávací dokumentaci ze dne 2. 12. 2016 odeslal Úřadu pouze v listinné podobě. Nejednalo se přitom o netextovou část zadávací dokumentace, kterou by byl zadavatel oprávněn odeslat Úřadu v listinné podobě.

158. Úřad uvádí, že jelikož zadavatel ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ neodeslal zadávací dokumentaci veřejné zakázky ve formě předvídané § 252 odst. 3 zákona, tj. elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, naplnil tak skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

159. Úřad dodává, že zadavatele upozornil na jeho zákonnou povinnost zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení i o formě odeslání zadávací dokumentace v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 30. 5. 2017; podmínky zaslání dokumentace o zadávacím řízení včetně formy přitom zadavateli plynou přímo ze zákona (§ 252 zákona).

160. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 3 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0206/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů podle § 252 odst. 1 zákona ode dne doručení návrhu 1 dne 25. 5. 2017, tedy do 5. 6. 2017, neodeslal textovou část zadávací dokumentace, tedy „Zadávací dokumentaci“ ze dne 2. 12. 2016 prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí.

161. Stejnopis návrhu 2, o němž bylo vedeno správní řízení sp. zn. S0323/2017/VZ, byl obviněnému doručen navrhovatelem dle podacího razítka dne 11. 8. 2017. Lhůta k odeslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve správním řízení sp. zn. S0323/2017/VZ tedy uplynula dne 21. 8. 2017. V této lhůtě zadavatel Úřadu zadávací dokumentaci nedoručil. Dne 4. 9. 2017 byla do datové schránky Úřadu obviněným doručena část zadávací dokumentace, a to formuláře podle § 212 zákona. Další část zadávací dokumentace byla Úřadu doručena poštou spolu s dokumentací o zadávacím řízení dne 25. 8. 2017, a to konkrétně dokument „Zadávací dokumentace“ ze dne 2. 12. 2016.

162. Samotný dokument „Zadávací dokumentace“ ze dne 2. 12. 2016 odeslal zadavatel poštou v listinné podobě (doručeno Úřadu dne 25. 8. 2017), přitom zadávací dokumentace je vyhotovena v textové formě. Šlo o 16 stran prostého textu; samotná zadávací dokumentace neobsahovala žádnou netextovou část (např. výkresy). Úřad má proto za prokázané, že zadávací dokumentaci zadavatel Úřadu neodeslal v zákonem požadované formě, tj. prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, když zadávací dokumentaci odeslal Úřadu pouze v listinné podobě. Nejednalo se přitom o netextovou část zadávací dokumentace, kterou by byl zadavatel oprávněn odeslat Úřadu v listinné podobě.

163. Úřad uvádí, že jelikož zadavatel ve správním řízení sp. zn. S0323/2017/VZ neodeslal zadávací dokumentaci veřejné zakázky ve formě předvídané § 252 odst. 3 zákona, tj. elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, naplnil tak skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

164. Úřad dodává, že zadavatele upozornil na jeho zákonnou povinnost zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení i o formě odeslání zadávací dokumentace v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 15. 8. 2017; podmínky zaslání dokumentace o zadávacím řízení včetně formy zadavateli přitom plynou přímo ze zákona (§ 252 zákona). Zadavatel však povinnost odeslání textové části zadávací dokumentace zákonem předvídanou formou přesto nesplnil.

165. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 3 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0323/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů podle § 252 odst. 1 zákona ode dne doručení návrhu dne 11. 8. 2017 navrhovatele ze dne 11. 8. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele neodeslal textovou část zadávací dokumentace, tedy „Zadávací dokumentaci“ ze dne 2. 12. 2016 prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IX. tohoto rozhodnutí.

K dalším tvrzením obviněného v „Odůvodnění odporu proti příkazu“ a ve vyjádření k podkladům rozhodnutí

166. Na tomto místě se Úřad vypořádá s argumenty zadavatele k výrokům III. až VI. a VIII. a IX. příkazu a rovněž s jeho obecnými argumenty týkajícími se vedení správního řízení.

Neodeslání dokumentů

167. Obviněný k výrokům III. až VI. a VIII. a IX. příkazu poukazuje na to, že prodlení v odeslání vyjádření a textové části dokumentace byla v řádech dnů a za přestupek je označeno samostatně jak zaslání vyjádření, tak textové části zadávací dokumentace. Pokud jde o dokumenty přístupné vzdáleným přístupem (oznámení o zakázce, zadávací dokumentace), obviněný se domnívá, že tyto podklady pro rozhodnutí by měl podle § 50 správního řádu opatřit správní orgán; ustanovení § 252 zákona pak podle zadavatele není možné považovat za výjimku. Proto nemůže jít o přestupek.

168. Úřad odkazuje na znění § 252 zákona, podle něhož zadavatel má povinnost jednak doručit Úřadu své vyjádření a jednak zaslat dokumentaci o zadávacím řízení, obojí ve lhůtě 10 dnů. Jde tedy o dvě různé povinnosti zadavatele, přičemž nesplnění každé z nich může být přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona. I když (malá) část dokumentace o veřejné zakázce je dostupná na internetu na profilu zadavatele nebo ve Věstníku veřejných zakázek, resp. Úředním věstníku Evropské unie, zadavatel i tuto část dokumentace musí zaslat Úřadu ve lhůtách a způsobem stanoveným v § 252 zákona, neboť zákon žádnou výjimku v tomto směru neobsahuje. Zadavatel je tak povinen zaslat Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, kterou vede a uchovává podle § 216 zákona, tj. včetně zadávacích podmínek a formulářů podle § 212 zákona. Odkaz obviněného na § 50 správního řádu je tak nepřípadný.

Prodlení s vydáním příkazu

169. Obviněný dále namítá prodlení s vydáním příkazu, když tvrdí, že mu není známo datum zahájení správního řízení. V této souvislosti namítá, že Úřad nevydal rozhodnutí nejpozději do 30 dnů, i když měl podklady o přestupcích již delší dobu.

170. Jak Úřad předeslal již výše, správní řízení bylo zahájeno vydáním příkazu a příkaz byl prvním úkonem v řízení. Žádná lhůta pro vydání rozhodnutí tedy nezačala běžet. Shromáždění indicií o přestupcích neznamená počátek běhu 30 denní lhůty pro vydání rozhodnutí, jak se mylně domnívá obviněný. V daném případě začala tato lhůta běžet podáním odporu. Příkaz zahrnuje skutková zjištění ze tří postupně vedených správních řízení zahájených na návrh, kdy poslední z těchto řízení bylo pravomocně ukončeno usnesením ze dne 14. 3. 2018. Úřad postupoval v souladu se zásadou procesní ekonomie (hospodárnosti) stanovenou v § 6 odst. 2 správního řádu a v rámci jednoho příkazu rozhodl o všech zadavatelem postupně spáchaných přestupcích. Příkaz byl obviněnému doručen dne 19. 4. 2018 a lhůta pro vydání rozhodnutí začala běžet dne 26. 4. 2018, kdy obviněný podal odpor. Z uvedeného přehledu dat je zřejmé, že lhůta pro vydání rozhodnutí je dodržena.

Lhůta k provedení úkonu

171. V dalším textu se Úřad vyjádří k tvrzením zadavatele týkajícím se výzvy k vyjádření a stanovených lhůt (viz kap. Odpor obviněného, bod 26.). Obviněný podal proti příkazu odpor dne 26. 4. 2018 a tímto úkonem se odpor automaticky ruší. Předně Úřad uvádí, že obviněnému žádnou výzvu k odůvodnění podaného odporu ve lhůtě 7 dnů nezasílal. Úřad určil obviněnému usnesením ze dne 27. 4. 2018 lhůtu 7 dnů k možnému navrhování důkazů a vyjádření se. To je právem účastníka, nikoli jeho povinností. Toto usnesení bylo podle doručenky datové zprávy do datové schránky obviněného doručeno 27. 4. 2018. Zadavatel jednou tvrdí, že si tento dokument z datové schránky vyzvedl až ve středu 2. 5. 2018 (z důvodu státního svátku a dovolené), podruhé hovoří o doručení v pátek pozdě odpoledne (27. 4. 2018). Obviněný nejenže nerozlišuje jednotlivé úkony učiněné Úřadem a nechápe jejich význam (odůvodnění odporu vs. vyjádření stanoviska ve správním řízení), ale ať už záměrně či z nevědomosti uvádí i chybná data doručení mnoha dokumentů (27. 4. 2018 vs. 2. 5. 2018 u usnesení, totéž u doručení příkazu – dle doručenky 19. 4. 2018, dle obviněného 20. 4. 2018). Usnesením stanovenou lhůtu 7 dnů nepovažuje Úřad za nikterak krátkou, jde o lhůtu standardní a přiměřenou složitosti úkonu. Pokud obviněnému daná lhůta připadala nedostatečná, mohl požádat o její prodloužení. Ve stanovené lhůtě zadavatel naopak zaslal Úřadu písemnost „Odůvodnění odporu proti příkazu“.

172. Úřad dodává, že při stanovení konkrétních lhůt k provedení úkonu musí nejen zohlednit práva účastníka řízení, ale musí mít na zřeteli i jednu ze základních zásad činnosti správních orgánů, a to vyřídit věc bez zbytečných průtahů.

Dodavatel JIKA CZ s.r.o.

173. Úřad nerozumí, jakou souvislost mají dedukce zadavatele pod bodem 28. odůvodnění s projednávanými přestupky. Zadavatel zde poukazuje na své zjištění, že dodavatel JIKA CZ s.r.o. se v minulosti dopustil pochybení při plnění smluvního vztahu s jiným zadavatelem a že tato skutečnost mohla být důvodem pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 5 zákona, avšak zadavatel tak neučinil. Obviněný dodává, že návrhy nebo podněty takových dodavatelů mohou být účelové. Úřad k tomu uvádí, že v daném správním řízení se z moci úřední zabývá přestupky zadavatele. Jestli se někdy dodavatel JIKA CZ s.r.o. dopustil nějakého pochybení či mohl být vyloučen, resp. že jeho návrh může být účelový, není předmětem tohoto řízení a uváděné skutečnosti s přestupky zadavatele nemají žádnou logickou souvislost, a to ani vzdáleně.

K výroku X. rozhodnutí – uložení pokuty

174. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. d) a e) zákona.

175. Podle § 29 písm. a) přestupkového zákona odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

176. Podle § 270 odst. 3 zákona (účinného od 1. 10. 2016 do 30. 6. 2017) odpovědnost zadavatele za přestupek (dříve správní delikt) zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán (týká se přestupků podle výroků I., II., III., V., VIII.). Podle § 270 odst. 5 zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 činí (objektivní) promlčecí doba taktéž 5 let (týká se přestupků podle výroků IV., VI., VII. a IX.).

177. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

178. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona, resp. § 270 odst. 3 zákona ve znění do 30. 6. 2017. Ke spáchání přestupku dle výroku I. rozhodnutí došlo dne 10. 2. 2017, tedy dne následujícího po marném uplynutí 15 denní lhůty pro vyřízení námitek podaných stěžovatelem. Ke spáchání přestupku podle výroku II. rozhodnutí došlo dne 15. 5. 2017 odesláním rozhodnutí o námitkách, ve kterém se zadavatel (obviněný) podrobně, popř. vůbec nevyjádřil ke skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, čímž postupoval v rozporu s ustanovením § 245 odst. 1 zákona. Pro úplnost Úřad uvádí, že jiné rozhodnutí o námitkách, které by povinnostem stanoveným v § 245 odst. 1 zákona dostálo, zadavatel navrhovateli neodeslal. Ke spáchání přestupku dle výroku III. rozhodnutí došlo dne 6. 6. 2017, když obviněný ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona (která skončila dne 5. 6. 2017) nedoručil Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0206/2017/VZ své vyjádření k návrhu 1. Ke spáchání přestupku podle výroku IV. rozhodnutí došlo dne 26. 1. 2018, když obviněný ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona (která skončila dne 25. 1. 2018) nedoručil Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0014/2018/VZ své vyjádření k návrhu 3. Ke spáchání přestupku podle výroku V. rozhodnutí došlo dne 6. 6. 2017, když obviněný ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona (která skončila dne 5. 6. 2017) nezaslal Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0206/2017/VZ kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Ke spáchání přestupku podle výroku VI. rozhodnutí došlo dne 22. 8. 2017, když obviněný ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona (která skončila dne 21. 8. 2017) nezaslal Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0323/2017/VZ kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Ke spáchání přestupku podle výroku VII. tohoto rozhodnutí došlo dne 26. 1. 2018, když obviněný ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona (která skončila dne 25. 1. 2018) nezaslal Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0014/2018/VZ kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Ke spáchání přestupku podle výroku VIII. tohoto rozhodnutí došlo dne 6. 6. 2017, když obviněný ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona (která skončila dne 5. 6. 2017) neodeslal Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0206/2017/VZ textovou část zadávací dokumentace způsobem stanoveným v § 252 odst. 3 zákona. Ke spáchání přestupku podle výroku IX. tohoto rozhodnutí došlo dne 22. 8. 2017, když obviněný ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona (která skončila dne 21. 8. 2017) neodeslal Úřadu v rámci správního řízení sp. zn. S0323/2017/VZ textovou část zadávací dokumentace způsobem stanoveným v § 252 odst. 3 zákona.

179. Úřad se o spáchání přestupků dozvěděl v souvislosti s vedením správních řízení sp. zn. S0206/2017/VZ, S0323/2017/VZ a S0014/2018/VZ o přezkoumání úkonů zadavatele. Řízení o přestupcích bylo zahájeno dne 19. 4. 2018, kdy obviněný obdržel příkaz č. j. ÚOHS-S0144/2018/VZ-11748/2018/513/IHl z téhož dne. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro řízení tedy nedošlo a odpovědnost zadavatele za přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

180. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

181. Podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

182. Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

183. Přestupek nejpřísněji trestný je přestupek uvedený ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí, neboť za přestupek spočívající v nerespektování zákonného postupu při vyřizování námitek lze uložit vyšší pokutu (do 20 mil. Kč) než za přestupky spočívající v porušení ustanovení § 252 zákona (do 1 mil. Kč).

184. U přestupků podle výroku I. a II. rozhodnutí [přestupky podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona] je horní hranice sazby pokuty stejná – do 20 mil. Kč podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona. V projednávaném případě se uloží trest za přestupek nejzávažnější, jímž podle Úřadu je přestupek uvedený ve výroku I. rozhodnutí, tedy nevyřízení námitek Ing. Roberta Kosky. Přestupek podle výroku II. rozhodnutí je z tohoto pohledu méně závažný, neboť zadavatel námitky navrhovatele vyřídil alespoň částečně. Správní trest tak Úřad ukládá za přestupek uvedený ve výroku I. rozhodnutí.

185. Podle § 37 zákona o přestupcích při určení druhu a výměry správního trestu se přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, dále k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchání jedním skutkem nebo více skutky nebylo rozhodnuto ve společném řízení a dále k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku, okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti ze zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

186. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti.

187. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že pro obviněného ze zákona vyplývá povinnost přezkoumat a vyřídit námitky proti jeho úkonům či postupu. Tuto uloženou povinnost obviněný v daném případě nesplnil, když námitky stěžovatele Ing. Roberta Kosky nevyřídil v souladu s § 245 zákona, vůbec se jimi nezabýval a ponechal je bez jakékoli odezvy ze své strany, a to i poté, kdy od stěžovatele obdržel upozornění na nevyřízení námitek.

188. Následkem protiprávního jednání obviněného bylo, že se stěžovatel vůbec nedozvěděl o postoji zadavatele vůči jím namítaným skutečnostem obsaženým v podaných námitkách (včetně poučení o možnosti podat návrh k Úřadu). Legitimní očekávání stěžovatele, že na jeho námitky bude ze strany zadavatele náležitě a včas reagováno, tak nebylo naplněno a naplněn nebyl ani základní účel námitek, tedy především odůvodnění postoje zadavatele k namítaným skutečnostem a sdělení, proč námitkám příp. nevyhovuje. Přitom úkon zadavatele spočívající ve vyřízení námitek, resp. poskytnutí věcného stanoviska zadavatelem stěžovateli, nelze nikterak zhojit či nahradit.

189. Zadavatel tímto nezákonným postupem narušil právní jistotu a očekávání stěžovatele, že jeho námitky zadavatel odpovědně zváží a případně provede opatření k nápravě. Povinnost vyřídit námitky ve lhůtě stanovené zákonem je projevem zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. I kdyby zadavatel z nějakého důvodu (i formálního) námitky odmítl, stěžovatel má právo se o vyřízení svých námitek v každém případě dozvědět, což se v daném případě nestalo. Zadavatel ani na konkrétní výzvu Úřadu (viz usnesení z 13. 6. 2017) k doložení rozhodnutí o námitkách stěžovatele (pokud bylo vyhotoveno) žádné rozhodnutí nezaslal a ani jinak se k této věci nevyjádřil a nezdůvodnil, proč námitky právě tohoto stěžovatele nevyřídil (když Úřadu je známo, že námitky jiných dodavatelů vyřizoval).

190. Pokud jde o intenzitu porušení zákona při spáchání správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona (při vyřizování námitek), lze na škále od nejmírnější intenzity porušení (např. drobné opomenutí vyrovnat se v rozhodnutí o námitkách s jednotlivou dílčí námitkou, která příp. ani nemusí souviset přímo se zadávacím řízením nebo nepatrně opožděné odeslání rozhodnutí o námitkách), přes porušení zákona střední intenzity (např. chybějící poučení o možnosti podat návrh k Úřadu, nedostatečně podrobné a srozumitelné či chybějící odůvodnění odmítnutí námitek), dospět až k opačnému konci škály, tedy k porušení zákona nejvyšší intenzity, jímž je právě situace, kdy zadavatel o námitkách nerozhodne vůbec, tedy na doručené námitky vůbec nereaguje. Úřad proto delikt, který spáchal zadavatel, může označit jako porušení daného ustanovení zákona nejvyšší síly.

191. Ze všech uvedených důvodů považuje Úřad projednávaný přestupek za přestupek závažného charakteru.

192. Úřad neshledal žádné polehčující okolnosti svědčící ve prospěch obviněného.

193. Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil, že obviněný se dopustil ještě dalších osmi přestupků, když nevyřídil část námitek navrhovatele a když Úřadu neodeslal/nedoručil v postupně vedených správních řízeních dokumentaci o zadávacím řízení, své vyjádření k návrhu a zadávací dokumentaci ve lhůtě a ve formě stanovené zákonem.

194. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce. Úřad má za to, že bylo záměrem zákonodárce právě delikty spojené s vyřizováním námitek znatelně postihovat, když za tento delikt stanovil horní hranici možné pokuty na 20 mil. Kč, a to bez ohledu na cenu veřejné zakázky. Úřad však po zohlednění všech výše uvedených okolností ukládá zadavateli pokutu ve výši 200 000 Kč, přičemž stanovená výše pokuty je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

195. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výkazu zisku a ztráty zadavatele za rok 2016 (dostupný na internetových stránkách zadavatele) Úřad zjistil, že jeho výsledek hospodaření před zdaněním se pohyboval kolem 70 milionů Kč. Stanovenou pokutu tak je zadavatel podle názoru Úřadu vzhledem ke svým finančním možnostem schopen uhradit. Výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonný limit vyhovuje podmínce přiměřenosti a nemůže zvlášť negativním způsobem ovlivnit ekonomickou situaci zadavatele.

196. Úřad rovněž ze své úřední činnosti ověřil, zda obviněný nespáchal projednávané přestupky v souběhu s delikty/přestupky, o nichž Úřad rozhodl již dříve, a zjistil, že tomu tak nebylo.

197. Obviněný se v „Odůvodnění odporu proti příkazu“ a ve svém stanovisku k podkladům rozhodnutí široce vyjadřuje k výši pokuty. Pokutu považuje za nepřiměřenou a řádně neodůvodněnou, poukazuje na účelovost části prostředků a zdůrazňuje své organizační členění na provozní jednotky s funkční samostatností při zadávání zakázek podle § 17 zákona, kdy v daném případě byl zadavatelem rektorát ČVUT. Ohledně svého zisku za rok 2016 podotýká, že zisk po zdanění činil 50 mil. Kč, avšak Úřad zdůvodnil výši pokuty odkazem na zisk před zdaněním (70 mil. Kč). Výsledek hospodaření „Školy“ byl po zdanění 4,251 mil. Kč a výsledek hospodaření „Kolejí a menz“ ve výši 46,479 mil. Kč. K prokázání vnitřního členění zadavatel doložil Statut ČVUT a jako doklad o výsledku hospodaření předložil Výroční zprávu o hospodaření za rok 2016.

198. Ze Statutu ČVUT Úřad ohledně členění zadavatele zjistil, že jeho součástí jsou fakulty, vysokoškolské ústavy a další součásti. O těchto součástech Statut zároveň uvádí, že nejsou právnickými osobami. Dále se v příloze Statutu uvádí, že ČVUT hospodaří jako jedna účetní jednotka a pro vnitřní potřebu vede střediskové účetnictví. Součástí zaslané Výroční zprávy o hospodaření za rok 2016 jsou mj. výkazy zisku a ztráty, a to sumář ČVUT a samostatně výkaz školy a výkaz kolejí a menz.

199. Úřad se při stanovení výše pokuty vždy zabývá dopadem udělené sankce na ekonomickou situaci zadavatele. Zde bere v úvahu hospodářskou sílu zadavatele, resp. jeho schopnost pokutu uhradit. Ekonomickou situaci zadavatele ukazují mj. veličiny zisku a obratu. Zisk (ať již před nebo po zdanění) je tak určitou formou kontroly pro zajištění, že pokuta nebude pro obviněného likvidační. Úřad tuto skutečnost ověřil, když vycházel z výsledku hospodaření ČVUT před zdaněním ve výši cca 70 mil. Kč. Zisk zadavatele po zdanění činil cca 50 mil. Kč. V poměření s touto částkou (50 mil. Kč) a celkovými výnosy zadavatele za r. 2016 ve výši téměř 4 miliardy Kč může Úřad uzavřít, že pokuta ve výši 200 tis. Kč není likvidační a zadavatel disponuje dostatečnými prostředky, ze kterých může pokutu uhradit. Maximální výše pokuty podle zákona mohla činit až 20 milionů Kč, tudíž pokuta ve výši 200 tis. Kč je uložena při spodní hranici zákonného rozpětí a činí pouze 1 % možné sazby. Úřad využil svého diskrečního práva při ukládání pokuty a z mezí vytyčených zákonem nijak nevybočil. Naopak z tvrzení obviněného nelze dovodit, proč se domnívá, že pokuta je nepřiměřená či jak konkrétně může uložená pokuta ovlivnit jeho činnost či hospodaření. Z tvrzení obviněného ani nevyplývá, že by se mohlo jednat o pokutu pro něj likvidační. Úřad nepovažuje uloženou pokutu těsně při spodní hranici zákonné sazby za nepřiměřenou, nýbrž za plně odpovídající závažnosti přestupku a přitěžujícím okolnostem (vysokému celkovému počtu spáchaných přestupků).

200. K nepřiměřenosti pokuty se vyjádřil Krajský soud v Brně např. v rozsudku sp. zn. 31Af 61/2015–52 takto: „Nelze přisvědčit ani námitce, že pokuta je nepřiměřeně vysoká a v rozporu s rozhodovací praxí žalovaného. Žalobcem uváděná rozhodnutí žalovaného nejsou obdobná a srovnatelná s projednávanou věcí. Ve většině z nich se jednalo o shodné případy výběru uchazeče elektronickým losovacím zařízením. Ačkoliv se zde také jednalo o porušení zásady transparentnosti, skutkové okolnosti byly zcela odlišné. Právě zohlednění všech konkrétních okolností každého jednotlivého případu je přitom jádrem úvah o stanovení výše sankce. Je proto logické, že se sankce v případě porušení stejného ustanovení zákona může v jednotlivých případech i výrazně lišit. Pokuta ve výši 30,9 % z horní hranice zákonné sazby přitom sama o sobě není rozhodně nepřiměřená.“ Z uvedeného je zřejmé, že soud v daném případě nepovažoval za nepřiměřenou ani pokutu ve výši cca jedné třetiny zákonné sazby; z tohoto pohledu se pokuta uložená zadavateli ve výši 1 % sazby rozhodně nemůže jevit jako nepřiměřená.

201. K druhé části výhrady zadavatele, totiž že zadavatelem zakázky byl rektorát ČVUT, jehož obrat je v jednotkách procent z celkového obratu zadavatele, uvádí Úřad následující. Zadavatelem veřejné zakázky podle oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, Úředním věstníku Evropské unie, podle zadávací dokumentace i podle všech dalších dokumentů (jež jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce) byl obviněný (ČVUT), nikoli rektorát. Rovněž na profilu zadavatele je jako zadavatel veřejné zakázky uveden obviněný (ČVUT). Z žádného dokumentu založeného ve spise neplyne, že by zadavatelem měl být rektorát ČVUT; tvrzení obviněného v této věci je nepravdivé. Skutečnost, že administraci veřejné zakázky případně zajišťovala organizační složka zadavatele, resp. že za zadavatele jednal kvestor, je při stanovení výše pokuty zcela irelevantní. Pokuta je tedy ukládána zadavateli jako právnické osobě. Odkaz zadavatele na § 17 zákona je nepřípadný, neboť toto ustanovení se týká pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky u provozních jednotek s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek, a s výší pokuty žádnou souvislost nemá, když navíc bylo prokázáno, že veřejnou zakázku zadávalo ČVUT, nikoli jeho provozní jednotka.

202. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku X. tohoto rozhodnutí.

203. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K výroku XI. rozhodnutí – náklady řízení

204. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

205. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

206. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

207. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

208. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XI. tohoto rozhodnutí.

209. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000144.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Dodatečná pětidenní lhůta skončila dne 18. 6. 2017 (neděle); podle pravidel pro počítání lhůt tak poslední den lhůty připadl na 19. 6. 2017 (pondělí).

[2] Podle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro daný typ zadavatele v době zahájení zadávacího řízení 5 706 000 Kč.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: