číslo jednací: S0367/2017/VZ-33595/2017/533/HKu

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 9. 2017 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Generální finanční ředitelství, IČO 72080043, se sídlem Lazarská 15/7, 110 00 Praha – Nové Město,
• navrhovatel – IBM Česká republika, spol. s r.o., IČO 14890992, se sídlem V parku 2294/4, Chodov, 148 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Datový sklad Finanční správy České republiky“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 5. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 6. 2016 pod ev. č. 639568 a  v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 6. 2016 pod ev. č. 2016/S 106-189450,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Česká republika – Generální finanční ředitelství, IČO 72080043, se sídlem Lazarská 15/7, 110 00 Praha – Nové Město – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Datový sklad Finanční správy České republiky“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 5. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 6. 2016 pod ev. č. 639568 a  v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 6. 2016 pod ev. č. 2016/S 106-189450, postup stanovený v § 111 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že v rozporu s citovanými ustanoveními zákona dostatečně a v souladu se zásadou transparentnosti nekonkretizoval úkon, kterým porušil zákon, a  dne 9. 8. 2017 rozhodl o přijetí nápravného opatření, kterým zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017, protokoly o jednání o nabídce ze dne 20. 6. 2017, 27. 6. 2017 a 3. 7. 2017 a pozvánku na 1. jednání o nabídce, v důsledku čehož ani rozhodnutí o přijetí nápravného opatření  neobsahuje transparentní a přezkoumatelné odůvodnění přijetí tohoto výše specifikovaného nápravného opatření, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Generální finanční ředitelství, IČO 72080043, se sídlem Lazarská 15/7, 110 00 Praha – Nové Město – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí o přijetí nápravného opatření ze dne 9. 8. 2017.

 

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Generální finanční ředitelství, IČO 72080043, se sídlem Lazarská 15/7, 110 00 Praha – Nové Město – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení jednacího řízení s uveřejněním do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Generální finanční ředitelství, IČO 72080043, se sídlem Lazarská 15/7, 110 00 Praha – Nové Město (dále jen „zadavatel“) – podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 31. 5. 2016 jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Datový sklad Finanční správy České republiky“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 1. 6. 2016 pod ev. č. 639568 a  v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 6. 2016 pod ev. č. 2016/S 106-189450.

2.             V bodu II.1.5) oznámení o zakázce je uvedeno: »Předmětem plnění veřejné zakázky (dále též „VZ“) je realizace centrálního datového skladu pro spojení stávajících datových zdrojů pro tvorbu daňových analýz a rizikových daňových analýz, posílení automatizace procesů extrakce a transformace dat, urychlení analytických procesů včetně tvorby sestav a datových výstupů pro statistické potřeby a pro potřeby řízení s ohledem na bezpečnost dat. Součástí předmětu plnění VZ je také poskytnutí služeb a dodávek vedoucích k naplnění cíle VZ, zejména návrh a vytvoření datového skladu, související systémová integrace, migrace dat a školení. Předmětem plnění VZ je tedy jak dodávka HW, tak i SW a poskytnutí služeb s tím spojených. Vlastní daňové a rizikové daňové analýzy nejsou předmětem VZ.«.

3.             Dne 9. 8. 2017 zadavatel rozhodl o přijetí nápravného opatření ve smyslu § 111 odst. 6 zákona, jímž zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017, protokoly o jednání o nabídce ze dne 20. 6. 2017, 27. 6. 2017 a 3. 7. 2017 a pozvánku na 1. jednání o nabídce (dále jen „rozhodnutí o přijetí nápravného opatření“).

4.             Dne 23. 8. 2017 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – IBM Česká republika, spol. s r.o., IČO 14890992, se sídlem V parku 2294/4, Chodov, 148 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – proti rozhodnutí o přijetí nápravného opatření, kterým zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 1. 9. 2017 nevyhověl. Navrhovatel obdržel rozhodnutí o námitkách dne 1. 9. 2017.

5.             Dne 11. 9. 2017 podal navrhovatel u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu byl zadavateli dodán do datové schránky dne 11. 9. 2017. Součástí návrhu byl i návrh na vydání předběžného opatření spočívajícím v pozastavení zadávacího řízení dle § 117 odst. 1 písm. b) zákona, případně předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavření smlouvy dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6.             Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 11. 9. 2017, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

7.             Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

8.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS- S0367/2017/VZ-26589/2017/533/HKu ze dne 13. 9. 2017.

9.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0367/2017/VZ-27842/2017/533/HKu ze dne 25. 9. 2017 Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

10.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0367/2017/VZ-28962/2017/533/HKu ze dne 6. 10. 2017 uložil Úřad zadavateli na návrh navrhovatele předběžné opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení, neboť získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to zejména v souvislosti se zrušením rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017 a vrácením zadávacího řízení na veřejnou zakázku do fáze po posouzení a předběžném hodnocení nabídek před 1. jednání o nabídce.

11.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0367/2017/VZ-30571/2017/533/HKu ze dne 20. 10. 2017 Úřad určil účastníkům řízení podle § 117c odst. 3 zákona lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

12.         Dne 24. 10. 2017 se na Úřad dostavil zástupce navrhovatele (Ondřej Helar) k nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S0367/2017/VZ; protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

III.           Obsah návrhu

13.         Navrhovatel se v úvodu návrhu zabývá odůvodněním rozhodnutí zadavatele o přijetí nápravného opatření ze dne 9. 8. 2017, z něhož podle názoru navrhovatele vyplývá, že zadavatel přistoupil k revizi svého dosavadního postupu v zadávacím řízení jednak z důvodu ocenění jedné z položek nabídkové ceny navrhovatele nulovou hodnotou a dále z důvodu údajné neporovnatelnosti nabídek pramenící ze skutečnosti, že zadavatel výslovně nesdělil uchazečům možnost cenu licence nezahrnout do cenové nabídky.

14.         Podle názoru navrhovatele je uvedení nulové hodnoty za položku SW IBM Informix v souladu s ustálenou rozhodovací praxí a odbornou literaturou, neboť dodavatelé nemusí ocenit položky, které jsou samostatně technicky nebo ekonomicky neocenitelné, resp. pro dodavatele nepředstavují žádný dodatečný náklad. Navrhovatel upozorňuje, že nulová položka byla uvedena již v předběžné nabídce navrhovatele a byla zadavateli známa po celou dobu zadávacího řízení, a přesto nebyla zadavatelem zpochybněna. Navrhovatel upřesňuje, že v předběžné nabídce uvedl, že se pro plnění veřejné zakázky využije multilicence SW IBM Informix na základě jiných smluv, které jsou veřejně dohledatelné. Domnívá se, že zadavatel nebyl povinen doplnit zadávací podmínky o možnost čerpání části plnění z jiných smluv nebo požadovat zohlednění této informace i u ostatních uchazečů v jejich nabídkách. Uvedenou argumentaci navrhovatel odůvodňuje tím, že zadavatel v zadávacích podmínkách neomezil plnění v předmětné dílčí části na SW IBM Informix. Navrhovatel nepochybuje, že byl oprávněn položku SW IBM Informix ocenit nulovou hodnotou, neboť tato hodnota je z pohledu navrhovatele, vzhledem k jeho autorství a majetkovým právům zcela reálná, neboť pro navrhovatele nemusí představovat žádný vyčíslitelný náklad, a to ani v případě, že není uzavřena žádná paralelní smlouva na multilicence ve prospěch zadavatele.

15.         Navrhovatel považuje úkony zadavatele v zadávacím řízení a vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách navrhovatele za zmatečné až nesrozumitelné, neboť podle jeho názoru není z kontextu postupu zadavatele zcela zřejmé, zda nulovou položku považuje za problematickou či nikoli. K tomuto upřesňuje, že ze závěru rozhodnutí o přijetí nápravného opatření a rozhodnutí o námitkách navrhovatele lze dovodit, že zadavatel uvedení nulové položky vnímá problematicky. Avšak z odůvodnění rozhodnutí o přijetí nápravného opatření a bodu V. rozhodnutí o námitkách navrhovatele vyplývá opak, neboť zde zadavatel uvádí, že k opakování jednání o nabídkách přistupuje za účelem zajištění porovnatelnosti všech nabídek cestou umožnění změny nabídek uchazečů. Na základě uvedených skutečností není navrhovatel schopen identifikovat, jak se zadavatel k nulové položce v dalším průběhu zadávacího řízení staví. Navrhovatel pouze dovozuje, že pokud zadavatel nápravným opatřením nezrušil posouzení a předběžné hodnocení nabídek, je nulová položka z pohledu zadavatele přípustná.

16.         Navrhovatel dále nesouhlasí s názorem zadavatele, že zadavatel mohl obdržet vzájemně neporovnatelné nabídky a dodává, že vzájemně neporovnatelné jsou pouze nabídky, které v důsledku nejednoznačné specifikace předmětu veřejné zakázky nabízí odlišný obsah plnění, nikoli nabídky, které jsou odlišně oceněné v důsledku cenové optimalizace využité některým uchazečem v důsledku jeho znalosti a vlastnictví výhradních práv. V této souvislosti navrhovatel odkazuje rovněž na rozhodovací praxi Úřadu (rozhodnutí ve věci sp. zn. S990/2014 a sp. zn. S152/2011), která podle jeho názoru argumentaci navrhovatele podporuje. Dle navrhovatele zadavatel v návaznosti na tento bod námitek neuvedl žádné věcné vyjádření (ačkoliv poskytl vyjádření v bodě nadepsaném „Neporovnatelnost nabídek“) a tuto část námitek vypořádal zcela nedostatečně. Navrhovatel se domnívá, že argumentace zadavatele k otázce neuvedení výslovné možnosti používat nulové položky v zadávacích podmínkách nemá žádnou věcnou vazbu na navrhovatelem podaný výklad pojmu o neporovnatelnosti nabídek.

17.         Dále navrhovatel nepovažuje za možné opakování jednání o nabídkách, a to zejména v důsledku zpřístupnění údajů týkajících se nabídek uchazečů ze strany zadavatele a domnívá se, že tímto postupem zadavatele by došlo k porušení § 30 odst. 6 zákona. Navrhovatel se domnívá, že pokud zadavatel nemůže zpřístupňovat údaje z nabídek uchazečů v průběhu jednání, potom nemůže být v souladu se zákonem ani postup, kdy zadavatel jednání ukončí, vybere nejvhodnější nabídku, údaje z nabídek uchazečů zpřístupní,  následně zruší rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky až do fáze jednání o nabídkách a požaduje opakování jednání o nabídkách. Takový postup je dle názoru navrhovatele jednoznačně netransparentní a diskriminační. Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele, podle níž zadavatel dovozuje možnost opakování jednání o nabídkách i poté, co uchazeči nahlédli do zprávy o posouzení a předběžném hodnocení nabídek, a to z rozhodovací praxe Úřadu (rozhodnutí ve věci sp. zn. S223/2007). Navrhovatel zdůrazňuje, že z předmětného rozhodnutí nelze nikterak dovodit konkrétní závěr Úřadu o tom, zda by jednání o nabídkách bylo možné opakovat. Dále navrhovatel dodává, že předmětnou otázku Úřad v uvedeném správním řízení definitivně nerozhodl a správní řízení tehdy zastavil.

18.         Navrhovatel je přesvědčen, že v nynějším případě byly uchazečům navzájem zpřístupňovány údaje z nabídek, které zpřístupněny být neměly, neboť obsah vyhodnocovací matice a dalších dokumentů, které zadavatel poskytl uchazečům k nahlédnutí, a které navrhovatel přikládá k návrhu, přesahuje povinný a přiměřený obsah a rozsah zprávy o posouzení a předběžném hodnocení nabídek. Navrhovatel upozorňuje, že předmětné dokumenty poskytnuté zadavatelem obsahují značné množství technických popisů, které pro transparentnost hodnocení nejsou potřebné a které minimálně z pohledu navrhovatele, jsou cenným a chráněným know-how, jehož zpřístupnění může navrhovatele značně poškodit. V této souvislosti navrhovatel poukazuje například na sloupce „Klíčové požadavky Adastra“, „Klíčové požadavky IBM“ a „Klíčové požadavky Teradata“ vyhodnocovací matice, které uvádějí pouze údaje o posouzení nabídek a splnění či nesplnění jednotlivých požadavků zadavatele. Navrhovatel uvádí, že obsahem těchto sloupců nejsou údaje potřebné k hodnocení jednotlivých nabídek. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že rovněž obsah sloupců „Technické požadavky Adastra“, „Technické požadavky IBM“ a „Technické požadavky Teradata“ není omezen pouze na samotné hodnocení nabídek a transparentní odůvodnění hodnocení, ale obsahuje podle názoru navrhovatele obsahově nadbytečné technické údaje a vysvětlení z nabídek uchazečů.

19.         Navrhovatel uvádí, že § 30 odst. 6 zákona není samoúčelné ustanovení, neboť citované ustanovení zákona vychází ze zadávacích směrnic, přičemž smyslem této úpravy je eliminace negativního dopadu na hospodářskou soutěž. Dle navrhovatele mají zadavatelem učiněné úkony jednoznačně negativní dopad na hospodářskou soutěž.

20.         Navrhovatel se rovněž domnívá, že pokud zadavatel v rozhodnutí o přijetí nápravného opatření uvedl, že v rámci opakování jednání o nabídkách hodlá umožnit změny podaných nabídek, potom dojde k materiální změně zadávacích podmínek, což by znamenalo porušení § 30 odst. 4 zákona.

21.         Navrhovatel požaduje, aby Úřad sjednal nápravu nezákonného stavu tak, že zruší rozhodnutí o přijetí nápravného opatření a veškeré případné navazující úkony zadavatele (zejména rozhodnutí o námitkách), případně aby Úřad v důsledku namítané neopakovatelnosti jednání o nabídkách zadávací řízení zrušil.

IV.          Vyjádření zadavatele k návrhu

22.         Dne 21. 9. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, v němž uvádí, že návrh byl zadavateli dodán do datové schránky dne 11. 9. 2017, přičemž k přihlášení oprávněné osoby došlo dne 12. 9. 2017. Zadavatel je toho názoru, že z pohledu § 18a odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, nebyl stejnopis návrhu doručen zadavateli ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona.

23.         Zadavatel s tvrzeními navrhovatele uvedenými v návrhu nesouhlasí a uvádí, že především požadoval plnění jako celek a v žádném případě neumožnil čerpání části plnění z jiné smlouvy – tj. smlouvy uzavřené mezi třetími subjekty (tj. v daném případě mezi zadavatelem a společností UNIPROG SOLUTIONS, a.s.) určené k jinému účelu. Zadavatel dodává, že právo jakkoliv čerpat licence ze smlouvy uzavřené se společností UNIPROG SOLUTIONS, a.s. (Enterprise Licence Agreement) má pouze objednatel (zadavatel) a případný uchazeč tak nemá možnost bez souhlasu zadavatele tyto licence použít. Zadavatel upřesňuje, že stávající smlouvu, která pro něj může zajistit licence SW IBM Informix, nehodlal využít v rámci realizace datového skladu, neboť Enterprise licence (možnost instalace neomezeného množství licencí IBM Informix) je dle odkazované smlouvy uzavřené se společností UNIPROG SOLUTIONS, a.s. omezena pouze na dobu 12 měsíců a možnost čerpání licencí Informix potřebných pro implementaci datového skladu tak nelze zaručit. Zadavatel dále upřesňuje, že v nyní zadávané veřejné zakázce na datový sklad finanční správy je zadavatelem požadována i podpora (maintenance) veškerého implementovaného řešení (včetně SW), a to přibližně na 6 let. Dodává, že pokud by potřebné licence IBM Informix měly být čerpány ze smlouvy uzavřené se společností UNIPROG SOLUTIONS, a.s., došlo by k úhradě navazujících licencí v návaznosti na uzavřenou smlouvu se společností UNIPROG SOLUTIONS, a.s., podle níž zadavatel nemůže obnovit softwarovou podporu jen pro určitý počet licencí, ale musí ji nakoupit vůči všem, které získal na základě možnosti neomezeného čerpání. Podle názoru zadavatele tak navrhovatelem zvoleným postupem dochází k přesunutí části nákladů na realizaci datového skladu mimo dotčenou veřejnou zakázku a z tohoto důvodu nacenění nulou neznamená, že je takové plnění pro zadavatele zdarma. Zadavatel dodává, že již nezamýšlel po uplynutí licenční smlouvy uzavřené s UNIPROG SOLUTIONS, a.s. čerpat další Enterprise licence Informix a že nechystá ani prováděcí smlouvu k rámcové dohodě uzavřené centrálním zadavatelem (Ministerstvo vnitra). Z výše uvedeného zadavatel dovozuje, že navrhovatel nemůže ve své nabídce využít licence SW IBM Informix čerpané ze smlouvy se společností UNIPROG SOLUTIONS, a.s. K argumentu navrhovatele, že 0 Kč za SW IBM Informix je reálnou cenou, zadavatel uvádí, že minimálně za softwarovou podporu (maintenance) budou dodavateli řešení vznikat reálné náklady, které zadavatel bude nucen smluvnímu distributorovi dodavatele za obnovení softwarové podpory uhradit.

24.         Podle názoru zadavatele nabídka navrhovatele nepokrývá celé řešení tak, jak jej zadavatel požadoval. Zadavatel uvádí, že tento nedostatek v nabídce navrhovatele v rámci hodnocení nabídek i jednání o nabídkách přehlédl, a že tuto vadu zadávacího řízení, na kterou přišel až na základě námitek uchazeče Teradata Česká republika spol. s r.o., není možné ve fázi po výběru nejvhodnější nabídky odstranit. Na základě uvedeného zadavatel dovozuje, že mu nezbývá jiná možnost řešení, než úkony, které byly předmětnou vadou ovlivněny, opakovat, což považuje za jediné možné a transparentní řešení nastalé situace. Podle názoru zadavatele je důsledkem této vady i neporovnatelnost nabídek. Zadavatel uvádí, že není namístě v současné době sdělovat, jak bude s tímto problémem naloženo, neboť toto je věcí a úkolem osob pověřených zadavatelem k jednání o nabídkách. 

25.         Co se týče argumentace navrhovatele ohledně neporovnatelnosti nabídek, zadavatel je toho názoru, že si v dané části návrhu navrhovatel protiřečí, když tvrdí, že se nejedná o neporovnatelnost nabídek, ale současně poukazuje na nejednoznačnost zadávacích podmínek. Zadavatel je toho názoru, že právě důsledkem nejednoznačnosti, kterou navrhovatel v zadávacích podmínkách spatřuje, došlo k situaci, kdy je jeho nabídka neporovnatelná s ostatními. K námitce navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele nesdělil, v čem spočívá neporovnatelnost nabídek, je podle názoru zadavatele nedůvodná a dodává, že uvedenou problematikou se v podstatě zabývá celá odpověď zadavatele na podané námitky. Zadavatel upřesňuje, že předmětnou neporovnatelností nabídek má zadavatel na mysli skutečnost, že nabídka navrhovatele na rozdíl od ostatních uchazečů využívá existence jiné licenční smlouvy zadavatele a neobsahuje proto nacenění jedné z částí plnění.

26.         K navrhovatelem tvrzené nemožnosti opakování jednání o nabídkách z důvodu zpřístupnění údajů z nabídek uchazečům zadavatel uvádí, že sdělil pouze ty údaje, které byly rozhodné pro posouzení a hodnocení nabídek, a to v takovém rozsahu, aby bylo rozhodnutí zadavatele přezkoumatelné. Dodává, že s ohledem na skutečnost, že zadavatel hodnotil kritéria, která mají povahu i v technickém řešení, musel uveřejnit i ty relevantní údaje z nabídek, které měly na hodnocení nabídek dopad. Zadavatel upřesňuje, že v žádném případě nezveřejnil nabídky, ani do nich nenechal žádné uchazeče nahlédnout. Zadavatel odkazuje na čl. 10 zadávací dokumentace a dodává, že se navrhovatel nemůže dovolávat porušení důvěrnosti jeho nabídky v případě, kdy zadavatel plnil pouze svoji zákonnou povinnost. Dodává, že „klíčové požadavky“ byly také součástí vyhodnocovací matice a byly zadavatelem stanoveny jako minimálně technické požadavky, jejichž splnění bylo bezpodmínečně vyžadováno. Zadavatel se domnívá, že slovní odpovědi uchazečů k této věci musí být rovněž obsahem zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, neboť slouží k prokázání závěru hodnotící komise.

27.         K námitce navrhovatele, podle níž zadavatel v rámci opakování jednání o nabídkách hodlá umožnit změny podaných nabídek, a že postupem zadavatele dojde k nepřípustné změně zadávacích podmínek, zadavatel uvádí, že navrhovateli nepřísluší napadat úkony, které by podle něj zadavatel teprve mohl učinit v budoucnosti při opakování jednání o nabídkách.

28.         Zadavatel je přesvědčen, že svým rozhodnutím o nápravném opatření ze dne 9. 8. 2017 zákon neporušil a navrhuje, aby Úřad podaný návrh zamítl.

V.            Vyjádření zadavatele ze dne 27. 10. 2017

29.         Dne 27. 10. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž uvádí, že odkazuje na své předchozí vyjádření. Dále zadavatel shrnuje okolnosti přijetí nápravného opatření ze dne 9. 8. 2017.

30.         Zadavatel uvádí, že až po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zjistil, že nejvýhodnější nabídka, tj. nabídka navrhovatele neobsahuje nacenění všech částí plnění, s tím odůvodněním, že dojde k čerpání daného plnění (poskytnutí licence) z jiné smlouvy, kterou má zadavatel uzavřenou se třetím subjektem. Zadavatel dále doplňuje, že jiný uchazeč (společnost Teradata Česká republika, spol. s r.o.) nabídl stejný typ řešení požadovaného plnění jako navrhovatel a do nabídkové ceny zahrnul cenu za tuto licenci. Zadavatel dodává, že neměl zájem na tom, aby došlo k čerpání jakékoliv licence z jiné jím uzavřené smlouvy, a že tuto možnost ani v zadávacích podmínkách neuvedl (i když ji výslovně nezakázal). Z uvedených důvodů zadavatel dospěl k závěru, že nabídky výše jmenovaných uchazečů jsou vzájemně neporovnatelné (každá z nich obsahuje nacenění jiného rozsahu plnění), v důsledku čehož mohlo dojít, podle názoru zadavatele, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel upřesňuje, že nabídková cena uchazeče Teradata Česká republika, spol. s r.o. byla oproti nabídkové ceně navrhovatele vyšší pouze o necelé procento. Zadavatel je toho názoru, že uvedený rozdíl mohl být způsoben právě nenaceněním potřebné licence navrhovatelem.

31.         Zadavatel dále uvádí, že jakmile zjistil uvedené pochybení, přistoupil k přijetí nápravného opatření. Dodává, že v rámci jednacího řízení s uveřejněním je oprávněn jednat s uchazeči o všech podmínkách plnění obsažených v nabídkách, zejména o podmínkách, které jsou předmětem hodnocení. S ohledem na uvedené je tak možné jednat o nulové položce v nabídce navrhovatele aniž by musely být měněny zadávací podmínky, neboť z nich podle názoru zadavatele jednoznačně vyplývá, že zadavatel požadoval nacenit všechny součásti plnění včetně licencí a softwarové podpory. Dodává, že jeho cílem bylo zajistit si prostřednictvím jednání porovnatelnost obou nabídek tím, že navrhovatel změní nulovou položku a řádně nacení příslušnou licenci.

32.         Zadavatel se domnívá, že vzhledem ke zvolenému druhu zadávacího řízení, jehož součástí jsou i jednání o nabídkách, zadavatel nepovažoval za nutné rušit celé zadávací řízení, neboť chtěl zvolit takový postup k nápravě zjištěného nedostatku, který co nejméně zasáhne do průběhu celého zadávacího řízení. Domnívá se, že i po zrušení zadávacího řízení a zahájení nového by se dobral stejného výsledku, neboť nepředpokládá, že by na trhu byli schopni plnit takto specifický předmět plnění i jiní dodavatelé než ti, kteří se účastní zadávacího řízení nyní.

33.         Zadavatel má za to, že v okamžiku, kdy by Úřad zrušil nápravné opatření ze dne 9. 8. 2017, dostal by se zadavatel do patové situace, kdy by měl uzavřít smlouvu na plnění, které nebude možné s ohledem na chybějící oceněné licence využít v souladu s cílem veřejné zakázky. Zadavatel se domnívá, že v takové situaci by byl nucen přistoupit ke zrušení zadávacího řízení. Na závěr zadavatel dodává, že opakovaná jednání by zadavateli umožnila provést jednání o nabídkách důkladněji, a to za účelem zajištění kvalitnějších a podrobnějších nabídek.

VI.          Vyjádření navrhovatele ze dne 27. 10. 2017

34.         Dne 27. 10. 2017 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž reaguje na vyjádření zadavatele k návrhu a je toho názoru, že předmětné vyjádření zadavatele obsahuje nepřesná, nepravdivá a účelová tvrzení. Uvádí, že tvrzení zadavatele o opožděnosti doručení stejnopisu návrhu je zcela nesprávné a v této věci odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu.

35.         K nulové položce a její přípustnosti navrhovatel uvádí, že v předchozích vyjádřeních zadavatel uváděl, že hodlá umožnit změnu podaných nabídek tak, aby byly „porovnatelné“. Navrhovatel se domnívá, že pokud zadavatel ve vyjádření k návrhu tvrdí, že čerpání z jiných smluv umožnit nehodlal, neguje tím své předchozí úkony, zejména stěžejní argument nápravného opatření, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o výběru nabídky navrhovatele. Navrhovatel dále uvádí, že zadavateli nevzniknou žádné dodatečné náklady, a proto odmítá tvrzení zadavatele, podle něhož by se náklady na realizaci předmětné veřejné zakázky promítly do plnění jiné smlouvy zadavatele. Uvedené tvrzení zadavatele považuje navrhovatel za účelové a nevěrohodné. Dále se navrhovatel neztotožňuje s argumentem zadavatele, podle něhož vidí problematičnost ocenění položky SW IBM Informix nulou s ohledem na to, že platnost smlouvy s UNIPROG SOLUTIONS, a.s. v dohledné době skončí, a z rámcové smlouvy Ministerstva vnitra ČR zadavatel nehodlá čerpat. Navrhovatel uvádí, že předmětné tvrzení zadavatele je zcela v rozporu s dřívějšími vyjádřeními zadavatele, např. dopisem ze dne 25. 11. 2016, který navrhovatel přiložil v kopii ke svému vyjádření ze dne 27. 10. 2017. Navrhovatel dále doplňuje, že poskytnutí licencí pro něj nepředstavuje žádný vyčíslitelný náklad, přičemž softwarová podpora byla navrhovatelem v nabídce řádně oceněna.

36.         K zadavatelem tvrzené neporovnatelnosti nabídek uchazečů navrhovatel uvádí, že zadavatel jeho argument, že k neporovnatelnosti nemohlo dojít, nijak nevyvrátil a zdůrazňuje, že se podle jeho názoru zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.

37.         K námitce navrhovatele o nemožnosti opakování jednání o nabídkách navrhovatel uvádí, že zadavatel při zpracování zprávy o posouzení a předběžném hodnocení nabídek postupoval zcela nestandardně a svým jednáním (odhalením know-how navrhovatele) zadavatel navrhovatele značně poškodil, a že opakování jednání není možné zajistit za férových a transparentních podmínek. Navrhovatel uvádí, že má jednoznačný zájem na tom, aby se Úřad k tomuto aspektu jednání zadavatele vyjádřil.

38.         K námitkám ohledně změny zadávacích podmínek navrhovatel uvádí, že vyjádření zadavatele, podle něhož nelze napadnout sdělení o zamýšlené změně zadávacích podmínek, která prozatím nebyla realizována, považuje za překvapující a ve srovnání s předchozími vyjádřeními zadavatele za nekonzistentní.

VII.        ZÁVĚRY ÚŘADU

39.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

40.         Úřad v úvodu posoudil otázku právního postavení Generálního finančního ředitelství jakožto zadavatele a konstatuje, že se jedná o veřejného zadavatele ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona. Generální finanční ředitelství je zřízeno zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Generální finanční ředitelství je tedy organizační složkou České republiky ve smyslu ust. § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž podle ust. § 3 odst. 2 citovaného zákona organizační složka není právnickou osobou a její jednání je při výkonu její působnosti nebo výkonu předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů jednáním státu. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel byl povinen postupovat při zadávání veřejné zakázky podle zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

41.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

42.         Podle § 30 odst. 6 zákona zadavatel není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách sdělovat uchazečům údaje týkající se nabídky jiného uchazeče bez předchozího souhlasu takového uchazeče, vyjma aktuální výše nabídkové ceny.

43.         Podle § 111 odst. 6 zákona zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.

44.         Podle § 114 odst. 4 zákona musí být návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

45.         Podle § 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) Ministerstvo umožní na žádost fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby dodávání dokumentů z datové schránky jiné fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do datové schránky této osoby.

46.         Podle § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech dokument dodaný podle odstavce 1 je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.

47.         Podle § 37 odst. 6 správního řádu se podání činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

48.         V odstavci 2.1. Výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku ze dne 7. 10. 2016 je uvedeno: „Předmětem plnění veřejné zakázky (dále též „VZ“) je realizace centrálního datového skladu pro spojení stávajících datových zdrojů pro tvorbu daňových analýz a rizikových daňových analýz, posílení automatizace procesů extrakce a transformace dat, urychlení analytických procesů včetně tvorby sestav a datových výstupů pro statické potřeby a pro potřeby řízení s ohledem na bezpečnost dat. Vlastní daňové a rizikové analýzy nejsou předmětem VZ. Předmětem VZ je i mimo jiné dodávka HW, SW a s tím služeb spojené. Centrálním datovým skladem se rozumí příjem dat ze zdrojových systémů (interní, externí) do jednoho datového úložiště, úprava a uspořádání dat do jedné datové struktury integrující data ze všech zdrojových systémů, přístupová vrstva obsahující uživatelsky použitelné datové struktury a vrstva poskytování informace zprostředkovávající koncovým uživatelům informace pomocí reportovacích a jiných nástrojů. Centrální datový sklad bude obsahovat i historizovaná data, metadata, podpůrné i vývojové aplikace, business inteligenci i procesy s tím spojené.“. 

49.         Z odstavce 6. Výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku ze dne 7. 10. 2016 mj. vyplývá, že zadavatel bude s uchazeči jednat v několika fázích, přičemž po skončení druhé fáze jednání postoupí do následující, tj. třetí fáze jednání, pouze dva nejlépe hodnocení uchazeči.

50.         Z odstavce 10.1. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, která je přílohou výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku ze dne 7. 10. 2016, vyplývá, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž zadavatel stanovil 2 kritéria ekonomické výhodnosti nabídky (kritérium č. 1 – Technické požadavky – váha 50 % a kritérium č. 2 – Nabídková cena – váha 50 %) a současně stanovil v rámci kritérií č. 1 a č. 2 i subkritéria. V citovaném odstavci zadávací dokumentace je dále uvedeno, že „Ekonomická výhodnost nabídky bude hodnocena systémem Vyhodnocovací matice uvedené v Příloze č. 1 Přílohy č. 2 ZD.“.

51.         V článku II. odstavci 3 písm. c) návrhu smlouvy je uvedeno: „Zhotovitel je vázán svou Nabídkou předloženou Objednateli v rámci zadávacího řízení na zadání Veřejné zakázky, která se pro úpravu vzájemných vztahů vyplývajících z této Smlouvy použije subsidiárně (…).“.

52.         V článku XII. odstavci 3 návrhu smlouvy je uvedeno: „Smluvní strany se dohodly, že Celková cena zahrnuje odměnu Zhotovitele za provedení Díla, poskytnutí veškerých služeb včetně užívacích práv (licencí) a za všechny ostatní závazky Zhotovitele vyplývající z této Smlouvy (…).“.

53.         Z protokolu o otevírání obálek ze dne 12. 1. 2017 vyplývá, že zadavatel obdržel 3 nabídky.

54.         Ze zprávy o posouzení a předběžném hodnocení nabídek ze dne 15. 6. 2017 vyplývá, že zadavatel posuzoval a hodnotil tři nabídky. Na základě předběžného hodnocení po podání nabídek byla předběžně vybrána jako nejvhodnější nabídka uchazeče Teradata Česká republika, spol. s r.o., jako druhá v pořadí se umístila nabídka uchazeče IBM Česká republika, spol. s r.o. (navrhovatel). Z uvedené zprávy dále mj. vyplývá, že komise pro posouzení a hodnocení nabídek neshledala ani jednu z podaných nabídek jako nepřijatelnou podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona, a dále konstatovala, že ve vztahu k předmětu zakázky neobsahují nabídky mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 77 odst. 1 zákona.

55.         Z dokumentace o veřejné zakázce (z protokolů o jednání o nabídce) dále vyplývá, že zadavatel provedl s uchazeči o veřejnou zakázku tři jednání o nabídkách, a to ve dnech 20. 6. 2017, 27. 6. 2017 a 3. 7. 2017, přičemž výsledky hodnocení nabídek byly vždy následně zaznamenány v protokolech o konečném výsledku hodnocení ze dne 22. 6. 2017, 27. 6. 2017 a 3. 7. 2017.

56.         Z Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017 vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru nabídky uchazeče IBM Česká republika, spol. s r.o., IČO 14890992, se sídlem V parku 2294/4, Chodov, 148 00 Praha 4 (navrhovatele). Uvedené rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámil uchazečům prostřednictvím oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017.

57.         V nabídce navrhovatele (v elektronické podobě) je u položky SW IBM Informix uvedena cena 0 (Kč) s uvedenou poznámkou: „Předpokládá se pořízení s využitím připravované Enterprise Licence Agreement“.

58.         Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že dne 25. 7. 2017 zadavatel obdržel námitky společnosti Teradata Česká republika, spol. s r.o. ze dne 21. 7. 2017 proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. V uvedených námitkách je mj. uvedeno: „(…) má Uchazeč důvodné podezření, že nabídka společnosti IBM Česká republika, spol. s r.o. není úplná, resp. není v souladu se zadávací dokumentací a tedy společnost IBM Česká republika, spol. s r.o. nesplnila technické a právní požadavky Zadavatele na řešení zhotovení díla, které je předmětem Veřejné zakázky, (…). Jestliže společnost IBM Česká republika spol. s r.o. nezahrnula IBM Produkt do své nabídky nebo jej do své nabídky sice zahrnula, ale neuvedla cenu licence IBM Produktu, má společnost Teradata Česká republika spol. s r.o. za to, že nabídka společnosti IBM Česká republika spol. s r.o. nevyhovuje podmínkám stanoveným v Zadávací dokumentaci, zejména podmínce článku II. odst. 3. písm. c) návrhu smlouvy o dílo, aby cenová nabídka zahrnovala všechny dodávané SW produkty.“.

59.         V rozhodnutí o námitkách společnosti Teradata Česká republika, spol. s r.o. (č. j.: 83672/17/7500-40176-050509) zadavatel uvedl, že „námitkám Stěžovatele vyhovuje“. V odůvodnění předmětného rozhodnutí o námitkách zadavatel mj. uvedl: „Zadavatel po přezkoumání podaných námitek v plném rozsahu a po zvážení všech argumentů Stěžovatele uvádí, že námitkám Stěžovatele vyhovuje tím, že přistoupí ke zrušení Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a k provedení nového hodnocení nabídek na základě opakovaných jednání o nabídkách. Zadavatel pochybil, když připustil, aby okolnosti, za nichž jednotliví uchazeči podávali své nabídky, byly nejasné a umožňovaly uchazečům část požadovaného plnění nenacenit v rozporu s požadavky Zadavatele, což objektivně vyvolává spor o to, zda ve skutečnosti byly hodnoceny vzájemně porovnatelné nabídky (…) v rámci 3. Dodatečné informace všem uchazečům správně sdělil, že nedisponuje žádným ServiceDeskem, který by byl použitelný pro účely poptávaného řešení a že požaduje zavedení základního funkčního ServiceDesku (…) Informace vybraného dodavatele o tom, že případné dodatečné licence nejsou zahrnuty v ceně, která byla sdělena Zadavateli ještě v rámci vysvětlení nabídky (…) nemá na splnění uvedeného technického požadavku vliv (…).“.

60.         V Rozhodnutí o přijetí nápravného opatření ze dne 9. 8. 2017 je uvedeno: »Zadavatel rozhodl v souladu s ustanovením § 111 odst. 6 ZVZ ve veřejné zakázce „Datový sklad Finanční správy České republiky“ o přijetí tohoto nápravného opatření: Zadavatel ruší Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky č. j. 77002/17/7500-40175-050548, protokoly o jednání o nabídce ze dne 3. 7. 2017, 27. 6. 2017 a 20. 6. 2017, pozvánku na 1. jednání o nabídce č.j. 71506/17/7500-40175-050548 a vrací tak zadávací řízení zpět do stavu po posouzení a předběžném hodnocení nabídek před 1. jednání o nabídce.«. V odůvodnění předmětného rozhodnutí je uvedeno: „Zadavatel zrušením Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky přijímá opatření k nápravě svého pochybení spočívajícím v tom, že připustil, aby okolnosti, za nichž jednotliví uchazeči podávali své nabídky, byly nejasné a umožňovaly uchazečům část požadovaného plnění nenacenit v rozporu s požadavky Zadavatele, což vedlo k hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek. Zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistil, že společnost IBM Česká republika spol. s r.o., jejíž nabídka byla Zadavatelem vybrána jako nejvhodnější, ve své nabídce nenacenila veškeré požadované plnění k realizaci díla, a to konkrétně licence k produktu IBM Informix, která je ke splnění technického řešení navrženého vybraným dodavatelem nezbytná. Vzhledem k tomu, že Zadavatel v zadávacích podmínkách požaduje, aby byly v nabídkové ceně zahrnuty veškeré náklady dodavatele spojené s realizací veřejné zakázky a aby celková cena zahrnula i poskytnutí veškerých služeb včetně užívacích práv (licencí), pochybil Zadavatel, pokud umožnil vybranému dodavateli uvedenou licenci do své nabídkové ceny nezahrnout, aniž by to výslovně umožnil všem uchazečům. Takový postup Zadavatele vedl k tomu, že uchazeči podali vzájemně neporovnatelné nabídky, což mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. K napravení uvedeného pochybení Zadavatel opakovaně provede jednání o nabídkách za účelem zajištění porovnatelnosti všech nabídek cestou umožnění změny nabídek uchazečů.“.

61.         Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že dne 23. 8. 2017 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne proti rozhodnutí zadavatele o přijetí nápravného opatření, o nichž zadavatel rozhodl rozhodnutím o námitkách ze dne 1. 9. 2017, kterým podaným námitkám navrhovatele nevyhověl. V odůvodnění předmětného rozhodnutí je v čl. I. „Nulová položka“ mj. uvedeno: „Zadavatel souhlasí, že Stěžovatelem uvedená částka 0,- Kč bez DPH byla Zadavateli známa po celou dobu zadávacího řízení, a to včetně odůvodnění uvedeného v poznámce. I přesto však Zadavatel nezajistil, aby byla příslušná položka ze strany Stěžovatele náležitě naceněna tak, aby jeho nabídka byla porovnatelná s nabídkami jiných uchazečů, v čemž právě spočívá pochybení Zadavatele, kvůli kterému přijal Nápravné opatření.“.

62.         V rozhodnutí o námitkách ze dne 1. 9. 2017, v čl. II. „Neporovnatelnost nabídek“ zadavatel uvedl následující argumentaci: »(…) Dle názoru Stěžovatele je třeba odlišovat neporovnatelnost nabídek způsobenou pochybením Zadavatele a cenovou odlišnost nabídek způsobenou samotným uchazečem, který nevyužil všechny možnosti cenových optimalizací. Zadavatel k tomuto uvádí, že neměl zájem na tom, aby některý uchazeč nenacenil určitou část plnění s odkazem na jiné smlouvy Zadavatele – tuto možnost Zadavatel nikde v zadávacích podmínkách nedal a k této možnosti podle Zadavatele nebylo možné ani bez dalšího dospět. Zadavatel měl zájem na tom, aby byly dodrženy zadávací podmínky a došlo tedy k nacenění všech částí nabízeného plnění, včetně všech licencí potřebných k realizaci nabídnutého řešení. Svým jednáním však umožnil, aby Stěžovatel sám, navzdory zadávacím podmínkám, došel k závěru, že část plnění naceňovat nemusí, a v tom závěru jej utvrdil i Zadavatel, když uvedenou nulovou položku nežádal v průběhu jednání nacenit, ačkoliv tak v zadávacích podmínkách požaduje. Vzhledem k tomu, že v jednacím řízení s uveřejněním může docházet ke změně nabídky uchazeče v průběhu jednání, mohl Zadavatel tento rozpor se zadávacími podmínkami řešit v průběhu jednání o nabídkách se Stěžovatelem, přičemž tak však neučinil. V důsledku tohoto nerovného a netransparentního přístupu došlo k hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek. Je tedy pravdou, že v průběhu zadávacího řízení bylo možné z veřejně dostupných zdrojů zjistit skutečnost, že Zadavatel má uzavřenou příslušnou smlouvu (Enterprise Licence Agreement), z veřejně dostupných zdrojů však již nebylo možné zjistit, že z ní lze část nabízeného plnění „čerpat“, protože toto bylo pochybením Zadavatele umožněno pouze Stěžovateli.«.

63.         Z dodejky datové zprávy, prostřednictvím které navrhovatel zaslal zadavateli návrh, vyplývá, že předmětná datová zpráva byla dodána do datové schránky zadavatele dne 11. 9. 2017. Z údajů spisové služby zadavatele dále vyplývá, že k přihlášení oprávněné osoby došlo dne 12. 9. 2017.

Posouzení věci

K včasnosti doručení stejnopisu návrhu zadavateli

64.         Před samotným posouzením šetřeného případu se Úřad bude zabývat skutečností, zda navrhovatel doručil stejnopis návrhu zadavateli v souladu s ustanovením § 114 odst. 4 zákona, podle něhož musí být návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Dle názoru zadavatele mu navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu v zákonné lhůtě, neboť navrhovatel jej sice do datové schránky zadavatele dodal dne 11. 9. 2017, však oprávněná osoba zadavatele se do datové schránky přihlásila až dne 12. 9. 2017. Dle zadavatele tak s ohledem na znění ustanovení § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech nebyl navrhovatelem doručen stejnopis návrhu zadavateli ve lhůtě dle § 114 odst. 4 zákona.

65.         Úřad uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že rozhodnutí o námitkách ze dne 1. 9. 2017 bylo navrhovateli doručeno dne 1. 9. 2017. Poslední den lhůty pro doručení stejnopisu návrhu zadavateli tedy byl v návaznosti na ustanovení § 114 odst. 4 zákona den 11. 9. 2017. Navrhovatel dodal stejnopis návrhu do datové schránky zadavatele dne 11. 9. 2017 (téhož dne obdržel návrh Úřad) a oprávněná osoba zadavatele se do datové schránky zadavatele přihlásila až dne 12. 9. 2017.

66.         Úřad pro účely posouzení okamžiku doručení stejnopisu návrhu zadavateli odkazuje na závěry Nejvyššího správního soud v rozsudku č. j. 1 Afs 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013 kde k problematice doručování stejnopisu návrhu tento konstatoval: „při doručování stejnopisu návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele musí aplikovat stejná ustanovení zákona a výkladová pravidla, jako při doručování originálu návrhu ÚOHS. (…) Jestliže se doručování ÚOHS řídí správním řádem, případně speciálním zákonem (zákon o elektronických úkonech), podle nichž je pro zachování lhůty možné podat návrh i v poslední den k poštovní přepravě (či dodat do datové schránky), musí minimálně totéž platit v případě doručování stejnopisu zadavateli. (…) dodavatel nemá žádné nástroje (oproti správnímu orgánu) kterými by byl schopen mocensky stejnopis doručit. Stejně tak je zapotřebí vyloučit možnost, aby zadavatel mohl v rámci soukromoprávního vztahu vyloučit možnost veřejnoprávního přezkumu, čímž by byl popřen smysl celé úpravy zákona o veřejných zakázkách. Navíc při tomto výkladu nejsou na zadavatele kladeny žádné nadstandardní požadavky“. Nejvyšší správní soud uzavřel, že pro doručení stejnopisu návrhu zadavateli byla lhůta zachována, bylo-li podání učiněné prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky zadavatele.

67.         S ohledem na závěry citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu Úřad konstatuje, že stejnopis návrhu navrhovatele byl doručen zadavateli v zákonem stanovené lhůtě, neboť poslední den zákonné lhůty (11. 9. 2017) pro doručení stejnopisu návrhu zadavateli byl stejnopis návrhu navrhovatelem dodán do datové schránky zadavatele. Dle dodejky datové zprávy byl stejnopis návrhu navrhovatele do datové schránky zadavatele dodán dne 11. 9. 2017 v 17:13 hod. Úřad tak uzavírá, že zákonná lhůta pro podání návrhu dle § 114 odst. 4 zákona byla zachována.

K postupu zadavatele při přijetí nápravného opatření

68.         Co se týká věcného posouzení případu, Úřad uvádí následující. Navrhovatel brojí proti postupu zadavatele, kterým zadavatel v průběhu zadávacího řízení provedl nápravné opatření ve smyslu § 111 odst. 6 zákona, když rozhodnutím o přijetí nápravného opatření ze dne 9. 8. 2017 zrušil některé své úkony, konkrétně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (navrhovatele), oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, protokoly o jednání o nabídkách a pozvánku na 1. jednání. Zadavatel v citovaném rozhodnutí v návaznosti na zrušené úkony uvedl, že zadávací řízení vrací zpět do stavu po posouzení a předběžném hodnocení nabídek, resp. před prvním jednáním o nabídkách.

69.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel shora popsané nápravné opatření učinil v reakci na námitky jiného uchazeče směřující proti výběru nejvhodnější nabídky navrhovatele. Podle názoru navrhovatele je předmětem sporu primárně otázka možnosti ocenění jedné položky v nabídce nulovou hodnotou a z tohoto plynoucí otázka porovnatelnosti nabídek. Navrhovatel považuje postup zadavatele v zadávacím řízení a zadavatelem provedené úkony za zmatečné, neboť důvody přijetí nápravného opatření jsou podle jeho názoru v rozhodnutí o přijetí nápravného opatření sice obecně uvedeny, avšak navrhovatel tyto důvody považuje za nejednoznačné popsané a tedy nesrozumitelné. Navrhovatel je toho názoru, že z odůvodnění citovaného rozhodnutí nevyplývá, co konkrétně považuje zadavatel za problematické a jaký bude jeho další postup.

70.         S ohledem na výše uvedenou argumentaci navrhovatele Úřad uvádí, že bude následně posuzovat postup zadavatele při přijetí nápravného opatření ve smyslu § 111 odst. 6 zákona, proti kterému navrhovatel brojí.

71.         K výše uvedenému postupu zadavatele Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zákon v žádném svém ustanovení výslovně a konkrétně neuvádí, jaká nápravná opatření je zadavatel oprávněn v zadávacím řízení učinit. V § 111 odst. 6 zákona upravujícím autoremeduru vadného postupu zadavatele se hovoří pouze o „přijetí opatření k nápravě“. Na základě uvedeného by bylo možno dovodit, že zadavatel může za účelem odstranění svého v průběhu zadávacího řízení zjištěného předchozího právně vadného úkonu učinit v podstatě jakákoliv opatření, která nezákonnost, kterou zadavatel vytvořil, napraví. Zadavatel musí mít na zřeteli, že je v zadávacím řízení vždy povinen počínat si v souladu se základními zásadami zadávacího řízení uvedenými v § 6 odst. 1 zákona, které je pochopitelně nutno aplikovat i na postup v případě „nápravného“ úkonu. Zadavatel by měl totiž zvolit takový způsob nápravného opatření, který zajistí nejen nápravu jeho zjištěného pochybení, které mělo za následek porušení zákona v zadávacím řízení, ale bude transparentní a nediskriminační a bude napraven výhradně postup, kterým došlo k porušení zákona. Jako příklad lze uvést, že zadavatel nesmí přijmout „širší“ nápravné opatření, než které je třeba, a než které by odpovídalo úkonu, jímž došlo v zadávacím řízení k porušení zákona. Pokud např. zadavatel v okamžiku odeslání rozhodnutí o námitkách zjistí, že nesprávně rozhodl o námitkách (porušil takovým úkonem zákon), dává mu § 111 odst. 6 zákona oprávnění přijmout přiléhavé opatření k nápravě, jímž je zrušení takového rozhodnutí o námitkách; naopak jím v takové situaci, obecně vyjádřeno, není zrušení celého zadávacího řízení, protože přijetí takového opatření k nápravě neodpovídá zadavatelem tvrzenému a identifikovanému porušení zákona spočívajícímu v odeslání nezákonného rozhodnutí o námitkách, což lze v uvedeném obecném příkladě v rozhodných lhůtách napravit tak, jak specifikováno shora. Nelze toto oprávnění dle § 111 odst. 6 zákona zneužívat k nakládání se zadávacím řízením dle libovůle zadavatele (k uvedenému, v tom smyslu, že zadávací řízení je možno zrušit výlučně z objektivních důvodů, je možno odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 30 Af 52/2015). Jestliže jasně neidentifikuje, v čem zjistil, že svým úkonem porušil zákon, pro což přijímá i jím zvolené opatření k nápravě, jednak nelze přezkoumat, zda opatření k nápravě zvolil vhodně (zákonně), a jednak to vzbuzuje pochybnost o pravých důvodech kroků zadavatele.

72.         V souvislosti s požadavkem na transparentnost postupu zadavatele Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007, ve kterém soud uvedl, že požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány „takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. S takovýmto obecným výkladem zásady transparentnosti se ztotožnil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010, který dále uvádí, že „[v]ýznam zásady transparentnosti v prvé řadě směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě k zajištění konkurence mezi dodavateli slouží rovněž zásada transparentnosti (srov. přiměřeně rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152, ve věci Lumius, spol. s r.o.)“. Obdobně se k zásadě transparentnosti vyjádřil Krajský soud v Brně i v rozsudku č.j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž bylo konstatováno že „Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“.

73.         Při přezkumu výše uvedeného postupu zadavatele se tedy Úřad primárně zabýval obsahem výše citovaného rozhodnutí o nápravném opatření (viz odstavec 60 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to nejen z věcného pohledu (tj. jaký typ a rozsah nápravného opatření zadavatel zvolil), ale rovněž ve smyslu dodržení základních zásad zadávacího řízení při tomto postupu zadavatele (tj. zda zvolené nápravné opatření zadavatel transparentně odůvodnil). Jinými slovy Úřad posoudí, zda je z rozhodnutí seznatelný důvod, pro který zadavatel předmětné rozhodnutí učinil, a tedy zvolil postup podle § 111 odst. 6 zákona.

74.         V prvním odstavci odůvodnění předmětného rozhodnutí je uvedeno: „Zadavatel zrušením Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky přijímá opatření k nápravě svého pochybení spočívajícím v tom, že připustil, aby okolnosti, za nichž jednotliví uchazeči podávali své nabídky, byly nejasné a umožňovaly uchazečům část požadovaného plnění nenacenit v rozporu s požadavky Zadavatele, což vedlo k hodnocení vzájemně neporovnatelných nabídek.“.

75.         V úvodní části (první odstavec) odůvodnění, uvedeného rozhodnutí o nápravném opatření zadavatel uvádí, že provedl předmětné nápravné opatření v návaznosti na skutečnost, že připustil, aby blíže nespecifikované okolnosti, které označil za nejasné, umožnily uchazečům nenacenit část požadovaného plnění v rozporu s požadavky zadavatele.

76.         Ke shora popsanému Úřad uvádí, že z příslušného odůvodnění není vůbec zřejmé, jakým způsobem zadavatel pochybil, neboť z uvedeného textu není seznatelné, jakým způsobem zadavatel připustil dále jím popisované skutečnosti, které měly podle jeho názoru vliv na neporovnatelnost nabídek. Na základě citovaného textu totiž není vůbec jasné, co konkrétně zadavatel neudělal správně, tzn. jakým způsobem a kdy připustil, aby okolnosti, které v odůvodnění nejsou vůbec popsány, svou nejasností umožnily uchazečům postupovat v rozporu s požadavky zadavatele.

77.         Co se týče popisu okolností, na které se zadavatel v citovaném odůvodnění odvolává, z uvedeného textu odůvodnění není jasné, jaké okolnosti umožnily dále zadavatelem popisovaný postup uchazečů, tzn. zda se jedná např. o nejednoznačnost zadávacích podmínek, o průběh realizovaných jednání o nabídkách, o podjatost hodnotící komise nebo o okolnosti zcela jiného charakteru.

78.         V uvedené části odůvodnění zadavatel rovněž nespecifikuje, jaké konkrétní požadavky zadavatelenemusely být díky blíže nespecifikovaným okolnostem uchazeči dodrženy.  Z uvedeného textu není zřejmé, zda se jednalo o nějakou konkrétní zadávací podmínku, či zda se jedná např. o požadavek zadavatele, který v zadávací dokumentaci není uveden dostatečně jasně, nebo zde není uveden vůbec. Na základě textu předmětného odůvodnění, podle něhož výše uvedené nejasné okolnosti zapříčinily možnost nenacenit uchazečům část požadovaného plnění v rozporu s požadavky zadavatele, Úřad konstatuje, že z obsahu uvedeného sdělení lze dovodit, že v rámci předmětného zadávacího řízení zadavatel požaduje nacenit i takovou část plnění, kterou bylo možné na základě blíže nespecifikovaných okolností nenacenit.

79.         Jak zadavatel uvádí dále v předmětném odůvodnění, výše specifikované skutečnosti vedly k neporovnatelnosti nabídek. Z uvedené informace tedy plyne, že skutečnost, že zadavatel umožnil nabídky některých uchazečů zpracovat v rozporu s požadavky zadavatele, vedla k jejich neporovnatelnosti s nabídkami ostatních uchazečů. Vzhledem k tomu, že zadavatel blíže nespecifikoval, čím konkrétně porušil zákon (jakým způsobem připustil popisované skutečnosti, jaké konkrétní okolnosti byly nejasné, jaké požadavky zadavatele nemusely být dodrženy), nelze ani závěr zadavatele ohledně neporovnatelnosti nabídek považovat za čitelně a jasně vysvětlený, neboť díky nejistotě ohledně příčiny, která zadavatelem tvrzenou neporovnatelnost způsobila, nelze s jistotou z uvedeného textu dovodit, zda neporovnatelnost nabídek vůbec vznikla. Tedy Úřad konstatuje, že shora uvedenou část odůvodnění považuje za zcela nepřezkoumatelnou ve vztahu ke specifikaci konkrétního porušení zákona zadavatelem. Tvrzení zadavatele je natolik obecné a zavádějící, že nelze ani dovodit, na jaký nezákonný postup zadavatele nápravné opatření směřuje a čím konkrétně byl postup dle § 111 odst. 6 zákona iniciován. Skutečnosti zachycené v prvním odstavci odůvodnění rozhodnutí o nápravném opatření pak nelze považovat za vysvětlené ani v kontextu další argumentace zadavatele obsažené v předmětném rozhodnutí o nápravném opatření (v podrobnostech viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí).

80.         Ve druhém odstavci odůvodnění předmětného rozhodnutí je uvedeno: Zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistil, že společnost IBM Česká republika spol. s r.o., jejíž nabídka byla Zadavatelem vybrána jako nejvhodnější, ve své nabídce nenacenila veškeré požadované plnění k realizaci díla, a to konkrétně licence k produktu IBM Informix, která je ke splnění technického řešení navrženého vybraným dodavatelem nezbytná. Vzhledem k tomu, že Zadavatel v zadávacích podmínkách požaduje, aby byly v nabídkové ceně zahrnuty veškeré náklady dodavatele spojené s realizací veřejné zakázky a aby celková cena zahrnula i poskytnutí veškerých služeb včetně užívacích práv (licencí), pochybil Zadavatel, pokud umožnil vybranému dodavateli uvedenou licenci do své nabídkové ceny nezahrnout, aniž by to výslovně umožnil všem uchazečům. Takový postup Zadavatele vedl k tomu, že uchazeči podali vzájemně neporovnatelné nabídky, což mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“.

81.         Ve druhé části (druhém odstavci) odůvodnění daného rozhodnutí, zadavatel upřesňuje, že v průběhu zadávacího řízení zjistil, že veškeré požadované plnění k realizaci díla nenacenil ve své nabídce navrhovatel, a že zadavatel pochybil tím, že navrhovateli umožnil licenci k produktu IBM Informix do své nabídkové ceny nezahrnout, aniž by to výslovně umožnil všem uchazečům, což vedlo k tomu, že uchazeči podali vzájemně neporovnatelné nabídky. Z uvedené části odůvodnění tedy plyne, že vzájemnou neporovnatelnost nabídek způsobil zadavatel tím, že ostatním uchazečům neumožnil zpracovat nabídku v rozporu s jeho požadavky, ačkoliv toto umožnil navrhovateli. Úřad k tomuto uvádí, že s ohledem na výše uvedený rozbor první části odůvodnění rozhodnutí o nápravném opatření, z něhož vyplynulo, že zadavatel pochybil tím, že připustil, aby blíže nespecifikované okolnosti některým uchazečům umožnily nenacenit část plnění, je zřejmé, že v další upřesňující části odůvodnění zadavatel specifikuje své pochybení odlišně, a sice tak, že ostatním uchazečům nebylo rovněž umožněno část plnění nenacenit tak, jako jednomu z uchazečů. Ačkoliv je z logiky věci zřejmé, že pokud je konstatováno, že pouze jeden uchazeč nenacenil část plnění, potom ostatní uchazeči měli naceněno vše, Úřad upozorňuje na odlišnost zdůvodnění pochybení zadavatele o následné neporovnatelnosti nabídek v první a druhé části odůvodnění, neboť z jedné části odůvodnění vyplývá, že bylo zadavatelem umožněno nenacenění části plnění v nabídce v rozporu s požadavky zadavatele, avšak z druhé části odůvodnění lze dovodit, že zadavatel vnímá své pochybení v tom smyslu, že neumožnil postupovat v rozporu s požadavky zadavatele všechny uchazeče. Jinak řečeno v jedné části odůvodnění zadavatel zpochybňuje svůj postup s ohledem na to, že umožnil některým z uchazečů postupovat v rozporu se zadávacími podmínkami a ve druhé části odůvodnění popisuje své pochybení v tom smyslu, že neumožnil postupovat v rozporu se zadávacími podmínkami i ostatním. Úřad upozorňuje, že popsaná rozpornost v odůvodnění zadavatele vnáší do postupu zadavatele prvky netransparentnosti, neboť pokud nelze postavit najisto, z jakého důvodu zadavatel přijal příslušné nápravné opatření (tzn. jakým způsobem zadavatel v průběhu zadávacího řízení porušil zákon), nelze z pozice přezkumného orgánu postavit najisto, jaké nápravné opatření (v jakém rozsahu) byl zadavatel povinen následně přijmout. Úřad nepřehlédl, že ve druhé části odůvodnění zadavatel blíže specifikuje, jaký požadavek zadavatele byl navrhovatelem porušen, potažmo jaký požadavek zadavatel výslovně neumožnil porušit všem uchazečům, avšak ani toto upřesnění nedodává textu odůvodnění dostatečnou míru čitelnosti, neboť z obsahu prvního a druhého odstavce odůvodnění předmětného rozhodnutí o nápravném opatření není zřejmé, z jakého konkrétního důvodu (kvůli jakému pochybení zadavatele) je příslušné nápravné opatření přijímáno. Stejně tak z dalších okolností šetřeného případu dle názoru Úřadu si ani sám zadavatel není jist, resp. tato skutečnost se nepodává ze všech jeho vyjádření, či úkonů, zda skutečně navrhovatel neocenil celý předmět plnění (v podrobnostech viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad k uvedenému opakuje – jak již bylo citováno v odstavci 72 odůvodnění tohoto rozhodnutí – pokud jsou v postupu zadavatele shledány „takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“, není požadavek na dodržení zásady transparentnosti splněn.

82.         Co se týče konstatování zadavatele, že jeho postup vedl k tomu, že uchazeči podali vzájemně neporovnatelné nabídky, Úřad opakuje, že ani odůvodněním ve druhém odstavci předmětného rozhodnutí o nápravném opatření zadavatel nevyjasnil příčinu přijetí neporovnatelných nabídek a vznik neporovnatelnosti nabídek tak nelze z uvedeného důvodu transparentně posoudit. Úřad k tomuto uvádí, že pokud zadavatel např. obdrží nabídku zpracovanou v rozporu se zadávacími podmínkami (požadavky zadavatele uvedenými v zadávacích podmínkách), je povinen předmětnou nabídku vyřadit z hodnocení a příslušného uchazeče vyloučit z účasti v zadávacím řízení (§ 76 zákona). Úřad podotýká, že v takové situaci by k neporovnatelnosti nabídek z logiky věci ani nemělo dojít, neboť pokud by zadavatel dodržel zákonnou povinnost a nevyhovující nabídku (nabídku, která nesplňuje požadavky zadavatele) vyřadil z dalšího posuzování a hodnocení, zůstaly by mu k hodnocení (v daném případě i k následnému jednání o nabídkách) pouze takové nabídky, které lze vzájemně porovnávat a hodnotit. K názoru zadavatele, podle něhož by mohl opakovaným jednáním o nabídkách umožnit změnu nabídek, Úřad s odkazem na výše uvedené uvádí, že ke změně nabídek může v daném režimu při jednání o nabídkách sice dojít, ovšem pouze u nabídek těch uchazečů, kteří nepodali nabídku zpracovanou v rozporu s požadavky zadavatele a podle zákona by měli být již před předběžným hodnocením a jednáním o nabídkách ze zadávacího řízení vyloučeni. Vzhledem k výše popsanému postupu zadavatele ovšem není ani jasné, jaký postoj zadavatel zaujímá k nulové položce uvedené v nabídce navrhovatele. Zejména na tuto skutečnost pak cílí i navrhovatel ve svém návrhu. S ohledem na to, že ze zprávy o posouzení a předběžném hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel neshledal ani u jedné z nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu ani jiné nesrovnalosti nabídkových cen v návaznosti na požadavky zadavatele a následně hodnotil všechny přijaté nabídky (včetně nabídky navrhovatele) by bylo možné dovodit, že nulovou hodnotu v nabídce (potažmo „nenacenění části plnění“) zadavatel nepovažuje za problematickou. Proti tomuto závěru však stojí odůvodnění zadavatele v rozhodnutí o přijetí nápravného opatření, podle něhož nenaceněním části plnění navrhovatel nedodržel požadavek zadavatele uvedený v zadávací dokumentaci. Uvedená rozpornost v postupu zadavatele tak pouze akcentuje jeho netransparentní a nečitelný postup. Úřad zdůrazňuje, že zpráva o posouzení a předběžném hodnocení nabídek nebyla v rámci autoremedury zrušena a tedy závěry v ní uvedené jsou platné. Úřad dále upozorňuje, že v daném případě není ani zřejmé, zda uvedenou situaci (tzn. situaci, kdy je nabídka zpracována v rozporu se zadávacími podmínkami) např. způsobila nejasnost zadávacích podmínek, která nemůže jít k tíži uchazečů (tzn. zpracování nabídky v rozporu s nejednoznačně vymezenými zadávacími podmínkami nemůže jít k tíži uchazeče). S ohledem na výše uvedené Úřad shrnuje, že pokud nelze v daném případě vyloučit, že k nenacenění části plnění v nabídce navrhovatele došlo z důvodu nejasného znění zadávacích podmínek, avšak současně nelze ani vyloučit, že k zadavatelem tvrzené neporovnatelnosti nabídek vůbec nedošlo (nemohlo dojít), je zřejmé, že posouzení oprávněnosti přijetí nápravného opatření zvoleného zadavatelem je problematické, resp. z pohledu orgánu dohledu za těchto skutkových okolností vyloučené. Není rovněž vysvětlena příčina postupu zadavatele, kdy na jedné straně zadavatel uvádí, že v zadávacích podmínkách požadoval do nabídkové ceny zahrnout veškeré náklady dodavatele spojené s realizací veřejné zakázky a na druhé straně uvádí, že vybranému uchazeči umožnil licenci do nabídkové ceny nezahrnout. Zadavatel vůbec nevysvětluje, jakým způsobem k dané situaci došlo a kdy v průběhu zadávacího řízení a tedy k jakému konkrétnímu nezákonnému postupu nápravné opatření směřuje, resp. jakým úkonem v zadávacím řízení byl zadavatelem zákon porušen.

83.         Ve třetím odstavci odůvodnění předmětného rozhodnutí je uvedeno: „K napravení uvedeného pochybení Zadavatel opakovaně provede jednání o nabídkách za účelem zajištění porovnatelnosti všech nabídek cestou umožnění změny nabídek uchazečů.“.

84.         Jak již Úřad konstatoval výše, k volbě charakteru a rozsahu přijetí nápravného opatření je nutno přistupovat v návaznosti na postup zadavatele, kterým byl porušen zákon. Před přijetím nápravného opatření je tedy nejdříve nutné konkrétně a jasně specifikovat, jakým postupem zadavatel pochybil. Teprve poté lze uvažovat o volbě nápravného opatření, a to právě v návaznosti na charakter pochybení zadavatele. Ostatně v samotném ustanovení § 111 odst. 6 zákona je zcela jasně uvedeno, že zadavatel přijme opatření k nápravě úkonu, kterým porušil zákon. Zadavatel tedy musí v odůvodnění svého postupu zcela konkrétně uvést, kterým úkonem v rámci svého postupu zákon porušil a právě k nápravě tohoto úkonu musí opatření k nápravě směřovat. Úřad konstatuje, že z druhé části odůvodnění rozhodnutí o přijetí nápravného opaření však není zřejmé, zda zadavatel své pochybení nevnímá spíše v tom smyslu, že například v průběhu jednání o nabídkách (či již v zadávacích podmínkách) uchazeče neupozornil na to, že mohou mít ve své cenové nabídce určitou položku naceněnou nulou („pochybil Zadavatel, pokud umožnil vybranému dodavateli uvedenou licenci do své nabídkové ceny nezahrnout, aniž by to výslovně umožnil všem uchazečům.“). Pokud tedy zadavatel přijal takové nápravné opatření, kdy je připraven opakovat jednání o nabídkách se všemi uchazeči (tzn. i s uchazečem, který má ve své nabídce jednu položku s nulovou hodnotou), avšak z části odůvodnění přijetí nápravného opatření plyne, že nenacenění části požadovaného plnění je v rozporu s požadavky zadavatele, nemůže být z uvedeného odůvodnění zřejmé (ani uchazečům ani Úřadu), zda má zadavatel jasno v tom, na základě jakého pochybení v rámci svého postupu nápravné opatření vůbec přijal. Jak již však bylo uvedeno výše, zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o nápravném opatření nespecifikoval, jaké okolnosti zapříčinily, že někteří uchazeči přistoupili k nenacenění části plnění, a proto se lze na základě uvedeného odůvodnění pouze dohadovat, jaký zákonný postup měl zadavatel v průběhu zadávacího řízení použít.

85.         Jak Úřad uvedl výše v obecné části posouzení věci, přijetí nápravného opatření zadavatelem determinuje jeho další postup. V prověřovaném případě zadavatel rozhodnutím o přijetí nápravného opatření zrušil všechny úkony, které následovaly po posouzení a předběžném hodnocení nabídek a v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že k nápravě svého pochybení opakovaně provede jednání o nabídkách za účelem zajištění porovnatelnosti všech nabídek cestou umožnění změny nabídek uchazečů. Úřad upozorňuje, že ani specifikace následného postupu zadavatele nevyjasňuje, co konkrétně (jaké své pochybení) hodlá zadavatel napravit. Nejasnost příslušného rozhodnutí zadavatele totiž zvýrazňuje právě skutečnost, že zadavatel ponechal „ve hře“ nabídku uchazeče, u níž je podle jednoho z tvrzení zadavatele uvedeném v odůvodnění příslušného rozhodnutí nenaceněna část plnění v rozporu s požadavky zadavatele. Není tedy zřejmé, zda má zadavatel jasno ve svých požadavcích, případně v tom, zda nulová hodnota jedné z položek v nabídce je či není v rozporu s jeho požadavky. Úřad tedy opakuje, že pokud není zřejmé, jaké pochybení zadavatele má být nápravným opatřením napraveno, nelze posoudit ani skutečnost, zda zadavatelem zvolené nápravné opatření bylo přijato ve vztahu ke konkrétnímu porušení zákona zadavatelem, tzn. v nezbytně nutném rozsahu, jak lze dovodit z ustanovení § 111 odst. 6 zákona.

86.         Úřad dále upozorňuje, že ani vyjádření zadavatele k návrhu či rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele postup zadavatele nevyjasňuje (a i kdyby vyjasňoval, není to pro posouzení věci rozhodné, neboť zásadní je vždy dokument, kterým zadavatel své rozhodnutí učinil a v něm uvedené důvody, které musí zobrazovat daný skutkový stav jako východisko rozhodnutí zadavatele). V rozhodnutí o námitkách navrhovatele (viz odstavce 61 a 62 odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel mj. uvádí, že nulová položka v nabídce navrhovatele mu byla známa po celou dobu zadávacího řízení včetně odůvodnění uvedeného v poznámce. V uvedeném rozhodnutí zadavatel uvádí, že neměl zájem na tom, aby některý z uchazečů nenacenil určitou část plnění odkazem na jiné smlouvy zadavatele, a že měl zájem na tom, aby byly naceněny všechny části nabízeného plnění včetně všech licencí, avšak svým jednáním toto umožnil pouze navrhovateli. Podle názoru zadavatele mohl rozpor se zadávacími podmínkami řešit v průběhu jednání o nabídkách s navrhovatelem, ale neučinil tak, a protože toto pochybení bylo umožněno pouze navrhovateli, došlo podle názoru zadavatele k hodnocení neporovnatelných nabídek. Ve svém vyjádření k návrhu (a následně i ve vyjádření ze dne 27. 10. 2017) však zadavatel překvapivě uvádí, že skutečnost, že nabídka navrhovatele nepokrývá celé řešení tak, jak jej požadoval, zadavatel odhalil až na základě námitek společnosti Teradata Česká republika spol. s r.o., tzn. až po výběru nejvhodnější nabídky (viz odstavce 30 a 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V předmětném vyjádření k návrhu zadavatel rovněž podrobně vysvětluje, z jakého důvodu nelze pro plnění prověřované veřejné zakázky čerpat licence SW IBM Informix ze smlouvy uzavřené se společností UNIPROG SOLUTIONS, a.s. Úřad upozorňuje na nekonzistentnost tvrzení zadavatele v tom, v jakém časovém okamžiku se dozvěděl o údajné nedostatečnosti nabídky navrhovatele. Dále Úřad uvádí, že ačkoliv v obou dokumentech zadavatel tvrdí, že neměl zájem na tom, aby uchazeči nenacenili určitou část plnění odkazem na jiné smlouvy, není zřejmé, z jakého důvodu zadavatel nedostatečně naceněnou nabídku předběžně hodnotil a pokračoval s příslušným uchazečem v jednání o nabídce (pokud o nedostatečnosti nabídky věděl po celou dobu zadávacího řízení) nebo naopak proč v přijetí nápravného opatření polemizuje s tím, že ostatním uchazečům výslovně neumožnil postupovat jako navrhovatel.

87.         V návaznosti na zjištěné výše uvedené skutečnosti lze konstatovat, že průběh zadávacího řízení, resp. postup zadavatele dle § 111 odst. 6 zákona byl stižen porušením zásady transparentnosti, neboť ani na základě tvrzení samotného zadavatele v průběhu vedeného správního řízení, ani na základě dokumentů, které byly zadavatelem pořízeny v průběhu zadávacího řízení (rozhodnutí o nápravném opatření, rozhodnutí o námitkách navrhovatele) nelze z důvodu vzájemně rozporných či neurčitých sdělení zadavatele postavit na jisto, z jakého důvodu zadavatel zrušil provedeným nápravným opatření pouze takové úkony, které ponechaly v zadávacím řízení všechny nabídky (tzn. včetně nabídky, která je v rozporu s jeho požadavky) a není zřejmé, jaký postoj zadavatel zaujímá ke skutečnosti, že jedna cenová nabídka obsahuje nulovou položku a dále nelze vzhledem k výše nevyjasněným a nepřezkoumatelným skutečnostem s určitostí konstatovat, zda zadavatel zrušil předmětné úkony v nezbytně nutném rozsahu.

88.         Úřad uvádí, že odůvodnění o přijetí nápravného opatření nepodává zcela zásadní informaci, jakým konkrétním postupem zadavatel porušil zákon a tedy zda jsou vůbec naplněny podmínky pro postup dle § 111 odst. 6 zákona. Zadavatel se v odůvodnění povšechně zabývá problematikou nulové hodnoty, neporovnatelností nabídek a možností změny zadávacích podmínek, bližší odůvodnění svého postupu však nepodává. Na základě takto neurčitého obsahu odůvodnění rozhodnutí o nápravném opatření nelze přezkoumat (posoudit), zda zadavatelem zrušené úkony směřují k okamžiku, kdy se zadavatel případného porušení zákona dopustil a není tak zřejmé, zda zadavatel ruší ty úkony, které by skutečně zrušit měl. Úřadu např. není zřejmé, proč zadavatel hovoří o nezákonném hodnocení neporovnatelných nabídek, avšak přijatým nápravným opatřením neruší zprávu o posouzení a předběžném hodnocení nabídek, v níž je zaznamenán postup zadavatele, kterým (předběžně) hodnotil podané nabídky, (předběžně) posouzené jako vyhovující požadavkům zadavatele. Vzhledem k tomu, že opatření k nápravě je vždy vázáno na konkrétní pochybení zadavatele, tzn. je nezbytné postavit najisto co, kdy a jakým způsobem zadavatel porušil, Úřad shledal obsah rozhodnutí o nápravném opatření ze dne 9. 8. 2017 jako neurčité a netransparentně odůvodněné. Z uvedeného důvodu se Úřad nezabýval v návrhu dalšími namítanými skutečnostmi, neboť tyto byly vyvolány samotným obsahem odůvodnění rozhodnutí o přijetí nápravného opatření, kdy nelze z daného rozhodnutí o přijetí nápravného opatření zjistit, jakým úkonem zadavatel porušil zákon. Jestliže je pak takové odůvodnění neurčité, protichůdné a nepřezkoumatelné, je nutno tento stav napravit tím, že jej Úřad zruší, aby zadavatel dostál své povinnosti a pakliže i při opětovném přezkoumání svých úkonů zadavatel dospěje k závěru, že svým postupem zákon porušil, řádně konkretizuje úkon, kterým se tak stalo, a úměrně tomu přijme nápravné opatření. Úřad zadavateli neupírá možnost přijmout jiné (opětovné) nápravné opatření, avšak toto musí být učiněno v souladu se zásadou transparentnosti a porušení zákona zadavatelem musí být přesně specifikováno i z důvodu toho, aby případný stěžovatel mohl proti tomuto úkonu vznést přiléhavé námitky. I z argumentace samotného navrhovatele ve zde projednávané věci je zcela evidentní, že mu není jasné, v jakém svém úkonu zadavatel vlastně shledal pochybení, když argumentace navrhovatele se nese ve více rovinách, aby byl případně schopen pokrýt široké (nejednoznačné) spektrum možných důvodů pro přijetí nápravného opatření, jak to učinil zadavatel.

89.         Co se týče námitky navrhovatele ohledně nemožnosti opakování jednání o nabídkách, Úřad se s ohledem na zrušení úkonů zadavatele, v rámci nichž zadavatel rozhodl o předmětném opakování jednání o nabídkách, dále touto problematikou blíže nezabýval, neboť posuzování zákonnosti úkonů, které ještě zadavatelem nebyly uskutečněny, orgánu dohledu ani nepřísluší. Úřad dodává, že i v případě, kdy by zadavatelem plánované úkony do budoucna neměly být v souladu se zákonem, kdy Úřad nemůže toto ani předjímat či předvídat, co hodlá zadavatel učinit. Úřad nemá zákonnou možnost uložit jakékoliv nápravné opatření, kterým by byla nezákonnost předmětných úkonů napravena, neboť ani neexistují. Ze stejných důvodů se Úřad nezabýval námitkou navrhovatele týkající se případné změny zadávacích podmínek v rámci opakovaného jednání o nabídkách.

90.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 111 odst. 6 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, tím, že v rozporu s citovanými ustanoveními zákona dostatečně a v souladu se zásadou transparentnosti nekonkretizoval úkon, kterým porušil zákon, a  dne 9. 8. 2017 rozhodl o přijetí nápravného opatření, kterým zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017, protokoly o jednání o nabídce ze dne 20. 6. 2017, 27. 6. 2017 a 3. 7. 2017 a pozvánku na 1. jednání o nabídce, v důsledku čehož ani rozhodnutí o přijetí nápravného opatření  neobsahuje transparentní a přezkoumatelné odůvodnění přijetí tohoto výše specifikovaného nápravného opatření. Uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž přehlédnout, že netransparentně učiněné úkony zadavatelem se vztahují k nabídce původně vybraného uchazeče. Potencialita podstatného (možného) ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky výše popsaným nezákonným postupem zadavatele tak bezpochyby existuje.

91.         Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Výše uvedený závěr o potencialitě vlivu lze demonstrovat na ustálené rozhodovací praxi jak Úřadu, tak soudů a byť se uvedené příklady týkají řízení o deliktu ve vztahu k potencialitě vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, je možná jejich aplikace i na zde posuzovaný případ, kdy Úřad přezkoumává postup zadavatele v zadávacím řízení ještě před uzavřením smlouvy, neboť ustanovení § 118 odst. 1 zákona stanoví, že Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

92.         Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 konstatoval, že „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat“. Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „(…) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. (…) k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“.

93.         Z uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Uložení nápravného opatření

94.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

95.         Vzhledem k tomu, že v šetřeném  případě zadavatel porušil ustanovení § 111 odst. 6 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu s citovanými ustanoveními zákona dostatečně a v souladu se zásadou transparentnosti nekonkretizoval úkon, kterým porušil zákon, a  dne 9. 8. 2017 rozhodl o přijetí nápravného opatření, kterým zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11. 7. 2017, protokoly o jednání o nabídce ze dne 20. 6. 2017, 27. 6. 2017 a 3. 7. 2017 a pozvánku na 1. jednání o nabídce, v důsledku čehož ani rozhodnutí o přijetí nápravného opatření  neobsahuje transparentní a přezkoumatelné odůvodnění přijetí tohoto výše specifikovaného nápravného opatření, a tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, je Úřad povinen podle § 118 odst. 1 zákona uložit nápravné opatření.

96.         Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy nezákonného stavu. Jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil vydáním rozhodnutí o přijetí nápravného opatření ve smyslu § 111 odst. 6 zákona, přistoupil Úřad k takovému nápravnému opatření, kterým zrušil předmětné rozhodnutí o nápravném opatření zadavatele.

Náklady řízení

97.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.

98.         Vzhledem k tomu, že Úřad výrokem II. tohoto rozhodnutí zrušil úkon zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

99.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000367.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

Obdrží

Generální finanční ředitelství, Lazarská 15/7, 110 00 Praha – Nové Město

IBM Česká republika, spol. s r.o., V parku 2294/4, Chodov, 148 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy