číslo jednací: S0055/2017/VZ-08496/2017/523/ASo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 2. 2017 na návrh ze dne 2. 2. 2017, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – ROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Pražská 483, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 2. 2017 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova 16/13, 370 01 České Budějovice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „R6 (D6) Lubenec, obchvat“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2016 pod ev. č. 632637, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 188-337381, ve znění opravy uveřejněné dne  9. 11. 2016 pod ev. č. 2016/S 216-392917.

 

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Pražská 483, 397 01 Písek – ze dne 2. 2. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „R6 (D6) Lubenec, obchvat“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2016 pod ev. č. 632637, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 188-337381, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 11. 2016 pod ev. č. 2016/S 216-392917, se podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 21. 9. 2016 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „R6 (D6) Lubenec, obchvat“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2016 pod ev. č. 632637, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 188-337381, ve znění opravy uveřejněné dne  9. 11. 2016 pod ev. č. 2016/S 216-392917 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodu II.1.2) oznámení o zakázce je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, přičemž z bodu II.1.5) oznámení o zakázce vyplývá, že jejím předmětem je „[v]ýstavba nové komunikace R6 (D6) v délce 4,910 km. Hlavní trasa, mimoúrovňová křižovatka, přeložky silnic, polních cest, šest mostních objektů, přípravu staveniště, dopravní značení, opatření během stavby, úpravy komunikací, opěrné zdi, odvodnění, přeložky kanalizací, vodovodů, úpravy meliorací, nadzemních i podzemních vedení elektro, slaboproudých vedení, drážních kabelů, systém SOS, plynovodů, PHS, oplocení, vegetační úpravy a rekultivace“.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 1 474 847 430 Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zakázce dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v užším řízení.

5.             V bodu 8.1 kvalifikační dokumentace stanovil zadavatel lhůtu pro podání žádostí o účast, a to do 10. 11. 2016. Dodatečnými informacemi č. 3 ze dne 3. 11. 2016 zadavatel upravil znění bodu 8.1 kvalifikační dokumentace a prodloužil lhůtu pro podání žádostí o účast, a to do 12. 1. 2017.

6.             V bodu 3.7.1. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil, že k prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona požaduje: 

„1) u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby - stavbyvedoucího

(i) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu stavební inženýrství nebo ve srovnatelném programu a/nebo odborné středoškolské vzdělání stavební – obor dopravní stavby, (ii) minimálně 7 let praxe v oboru, (iii) minimálně 5 let v pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb, z toho minimálně jedné dokončené nebo zprovozněné silniční dopravní stavby ve finančním objemu minimálně 500 mil. Kč bez DPH, (iv) existenci pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem, (v) autorizaci jako autorizovaný inženýr nebo technik dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů pro obor dopravní stavby, nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR, který v této jiné zemi opravňuje jeho držitele ve shora uvedeném oboru k výkonu níže uvedených činností, a který je v souladu se zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů: vedení realizace dopravních staveb ve smyslu § 18 zákona č. 360/1992 Sb.

2) u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce - zástupce stavbyvedoucího

(i) minimálně 7 let praxe v oboru, (ii) minimálně 5 let v pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb, z toho minimálně jedné dokončené nebo zprovozněné mostní stavby ve finančním objemu minimálně 60 mil. Kč bez DPH, (iii) existenci pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem, (iv) autorizaci jako autorizovaný inženýr nebo technik dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, pro obor mosty a inženýrské konstrukce, nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR, který v této jiné zemi opravňuje jeho držitele ve shora uvedeném oboru k výkonu níže uvedených činností, a který je v souladu se zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů: vedení realizace staveb mostů a inženýrských konstrukcí ve smyslu §18 zákona č. 360/1992 Sb.

3) u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru zeměměřičská činnost – hlavní geodet

i) minimálně 7 let praxe v oboru, (ii) existenci pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem, (iii) úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobné oprávnění vydané v jiném státu než v ČR, které v této jiné zemi opravňuje jeho držitele k ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu odpovídajícím § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

7.             Z protokolu o otevírání obálek s žádostmi o účast ze dne 12. 1. 2017 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem 13 žádostí o účast.

8.             Dne 17. 1. 2017 obdržel zadavatel od navrhovatele – ROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Pražská 483, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 2. 2017 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova 16/13, 370 01 České Budějovice (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 16. 1. 2017 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Zadavatel po přezkoumání těmto námitkám nevyhověl, jak vyplývá z jeho rozhodnutí ze dne 23. 1. 2017.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách nesouhlasil, podal dne 3. 2. 2017 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

10.         Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, resp. vůči požadavkům zadavatele stanoveným v kvalifikační dokumentaci. Úřad poznamenává, že navrhovatel součástí návrhu učinil i své námitky ze dne 16. 1. 2017, v nichž namítá následující skutečnosti.

11.         Dle navrhovatele nejsou v kvalifikační dokumentaci obsaženy některé technické podmínky, přičemž není zřejmé, v jakém termínu by měli uchazeči disponovat obalovnou, kdy je plánovaná realizace veřejné zakázky a jak zadavatel plánuje financovat realizaci veřejné zakázky.

12.         Dále navrhovatel v kvalifikační dokumentaci postrádá odpověď na následující otázky, které rovněž tvořily obsah jeho žádosti o dodatečné informace:

„Jakým způsobem bude dílo financováno, tedy zda bude financováno průběžně (a v jakém časovém intervalu x objemu prostavěnosti) anebo bude hrazeno po jeho předání; Zda bude ŘSD požadovat pozastávku, v jaké výši a na jak dlouho? Zda bude ŘSD požadovat bankovní záruku x jistinu pro provádění díla a v jaké výši? Zda bude ŘSD požadovat pojištění odpovědnosti zhotovitele za škodu způsobenou na prováděném díle a v jaké výši? Zda budete požadovat stavebně montážní pojištění a v jaké výši? Zda budou povrchy i betonové? Zda budou povrchy realizovány z asfaltových směsí anebo betonových směsí, případně poměr? Jaký objem asfaltem obalovaných směsí bude dle výkazu výměr předmětem tohoto díla a kdy je předpoklad pokládky asfaltových směsí? Z důvodu našich možných kapacit resp. kapacit sdružení. Zda bude ŘSD požadovat dispozici s obalovnou/obalovnami (standardní a záložní) asfaltových směsí? Jaký bude požadavek na výkon u jedné či obou? A jejich vlastnictví anebo jinou dispozici (nájem atd.)? Kolik mostů se vyskytuje na dané stavbě? Kolik mostů je delších než 100 m? A největší resp. nejdelší most? Druhy mostního objektu a materiál, ze kterého jsou? Potřebujeme vědět druh zakládání? Plošné či na pilotách? Zda bude ŘSD požadovat dispozici s nějakým technickým (resp. strojním) vybavením? Např. finišery kolové nebo pásové a určené pro pokládku v celé šíři nebo po standardní šíři v cca 6 m? Kdy plánuje ŘSD začátek provádění díla a délku jeho provádění, abychom zajistili dostatečnou kapacitu pracovníků? Co je myšleno v kvalifikační dokumentaci tím, že: ‚dodavatel je povinen realizovat vlastními kapacitami, tj. nikoliv prostřednictvím subdodavatelů, minimálně následující části veřejné zakázky: pokládka hutněných asfaltových vrstev hlavní trasy dálnice včetně větví křižovatek. Dodavatelé budou povinni tuto skutečnost zohlednit v rámci podání nabídek. Tomuto požadavku musí být rovněž přizpůsobeno prokazování kvalifikace dodavatelem‘. Nevíme, co znamená, že ‚Dodavatelé budou povinni tuto skutečnost zohlednit v rámci podání nabídek‘. Jak zohlednit? Jakým způsobem musí být tomuto požadavku přizpůsobeno prokazování kvalifikace dodavatelem? S ohledem, že nevíme, kdy se daná stavba resp. pokládka asfaltových směsí bude provádět, tak jak můžeme garantovat vlastní kapacitu? Domníváme se, že je diskriminační podmínka vlastními kapacity, když nikdo neví kdy se to bude provádět. Jak máme rozumět vlastními kapacitami? Je vlastní kapacitou myšleno vlastní zaměstnanci a stroje vč. finišeru a válců pronajaté od jiné firmy? Jsou vlastní kapacitou najatí pracovníci na dohodu o provedení práce či na živnostenský list a vlastní stroje? Leasing strojů se počítá jako by byly ve vlastnictví klienta? Jaký objem z díla může být proveden subdodavateli? Musí být subdodavatel uveden už v tomto stupni soutěže? Kolik procent z celé zakázky zahrnuje pokládka asfaltových směsí (z předaných podkladů pro soutěž to nelze propočítat). Musí být celé sdružení uvedeno už v tomto stupni soutěže? Lze sdružení o dalšího člena v dalším kole soutěže doplnit po získání podrobnějších podkladů? Co se týká autorizace techniků/inženýrů dodavatele splňující podmínky dle českých právních předpisů pro vydání autorizace, postačí, pokud hostující osoba z jiné země (mimo EU) podá autorizačnímu orgánu žádost o autorizační zkoušku před podáním žádosti o účast v užším řízení a toto podání doloží? Co se týká autorizace techniků/inženýrů dodavatele splňující podmínky dle českých právních předpisů pro vydání autorizace, postačí, pokud hostující osoba podá uznávacímu orgánu úplné oznámení před podáním žádosti o účast v užším řízení a toto podání doloží? Z jakého důvodu je požadována 7 let praxe pro jednotlivé techniky na místo geodeta resp. stavbyvedoucí, když daný technik/inženýr získáním autorizačního osvědčení potvrzuje délku praxe?“

13.         Navrhovatel se dále domnívá, že zadavatel omezil okruh uchazečů, kteří by byli schopni podat žádost o účast v zadávacím řízení, a to tím, že neuveřejnil jako součást zadávací dokumentace způsob úhrady provedených prací, technickou dokumentaci, výkaz výměr atd.

14.         Zároveň navrhovatel uvádí, že v odpovědi na jeho žádost o dodatečné informace chybí údaje, které navrhovatel požadoval sdělit.

15.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel není oprávněn požadovat u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího – prokázání minimálně jedné dokončené nebo zprovozněné silniční dopravní stavby ve finančním objemu minimálně 500 mil. Kč bez DPH a praxi 7 let v oboru a 5 let na pozici stavbyvedoucího, neboť tyto podmínky jsou, dle navrhovatele, diskriminační a jsou stanoveny v rozporu s ustanovením § 6 a § 56 odst. 3 písm. c) zákona. Navrhovatel má za to, že podmínky uvedené v bodu 3.7.1. odst. 1 kvalifikační dokumentace jsou diskriminační a v rozporu s ust. § 6 zákona a § 56 odst. 3 a 5 zákona, neboť zadavatel je, dle tvrzení navrhovatele, oprávněn požadovat pouze osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací. Navrhovatel je přesvědčen, že osob splňujících zadavatelem stanovené podmínky je v České republice jen několik, čímž dochází k omezení možného počtu soutěžitelů. Tutéž námitku pak vznesl navrhovatel vůči požadavku na kvalifikaci zástupce stavbyvedoucího uvedenému v bodě 3.7.1. odst. 2 kvalifikační dokumentace, kde zadavatel požaduje prokázání realizace minimálně jedné dokončené nebo zprovozněné mostní stavby ve finančním objemu minimálně 60 mil. Kč bez DPH a praxi v oboru 7 let a minimálně 5 na pozici stavbyvedoucího.

16.         Navrhovatel má za to, že zadavatelem stanovená lhůta pro doručení žádosti o účast v užším řízení je nepřiměřeně krátká ve vztahu k rozsahu a objemu plnění. Navrhovatel uvedl, že „ačkoliv na první pohled lhůta zákonným podmínkám vyhovuje, je tato lhůta příliš krátká“, a to zejména proto, že pro splnění kvalifikačních požadavků jsou uchazeči o veřejnou zakázku, dle názoru navrhovatele, nuceni se spojit ve sdružení, pravděpodobně i  se zahraniční osobou, což může být časově náročné. Dle navrhovatele pak zadavatel velmi často požaduje, aby uchazeči prokázali, že mají k dispozici obalovnu a záložní obalovnu asfaltových směsí, což ovšem, jak uvádí navrhovatel, v kvalifikačních podmínkách není uvedeno, pročež navrhovateli nebylo jasné, zda se má pokusit sdružit se společností, která splňuje kvalifikační podmínky, které nesplňuje sám navrhovatel, a která má zároveň k dispozici obalovnu asfaltových směsí v dojezdové vzdálenosti od místa plnění.

17.         Poté, co navrhovatel shrnul obsah svých námitek, dále uvádí, že zadavatel nijak nevysvětlil, z jakého důvodu pokládá požadavek na prokázání odborné způsobilosti stavbyvedoucího a zástupce stavbyvedoucího za přiměřený, když dle přesvědčení navrhovatele lze po uchazečích požadovat prokázání odbornosti vedoucích pracovníků, ale v tomto případě pouze jejich autorizací, které dosáhnou po získání určitého vzdělání, praxe a po složení zkoušky. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel sice v rozhodnutí o námitkách uvedl, že dodavatelé mohou využít i zahraniční fyzické osoby, nicméně, jak dále uvádí navrhovatel, vzhledem k tomu, že musí být vedeni v ČKAIT [Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, pozn. Úřadu], kde řízení o zapsání takových osob trvá nejméně 30 dnů, je tato možnost spíše možností teoretickou. Navrhovatel dále namítá, že vzhledem k rozsahu veřejných zakázek, které zadavatel zveřejnil v posledních deseti dnech účinnosti zákona o veřejných zakázkách, je zřejmé, že osoby splňující zadávací podmínky se budou v těchto veřejných zakázkách opakovat a dle navrhovatele je tudíž možné, že takové osoby budou zajišťovat realizaci několika veřejných zakázek najednou, pokud jejich zaměstnavatel podá nejvhodnější nabídku v několika zadávacích řízeních.

18.         Navrhovatel dále namítá, že v odůvodnění veřejné zakázky je uvedeno, co všechno je součástí zadávací dokumentace s tím, že tyto dokumenty nejsou její přílohou. S vědomím, že obsah kvalifikační dokumentace není totožný s obsahem zadávací dokumentace, má navrhovatel za to, že by kvalifikační dokumentace měla obsahovat alespoň základní údaje o plnění veřejné zakázky.

19.         Navrhovatel uvádí, že dodatečné informace, o něž žádal, nebyly poskytnuty v souladu se zákonem, zejména co se týká obsahu, neboť na řadu dotazů měl zadavatel odpovědět příliš obecně.

20.         Navrhovatel shrnuje, že zadavatel uvedenými podmínkami a krátkou lhůtou k podání žádosti o účast nepřípustně zúžil okruh možných uchazečů, porušil zákon a navrhovatele zbavil možnosti se užšího řízení účastnit. Na základě všech výše uvedených argumentů proto navrhovatel v závěru svého návrhu Úřadu navrhuje, aby uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

21.         Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 3. 2. 2017, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele téhož dne.

22.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

23.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0055/2017/VZ-03824/2017/523/ASo ze dne 3. 2. 2017. Vyjádření zadavatele k návrhu včetně dokumentace o veřejné zakázce Úřad obdržel dne 10. 2. 2017.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0055/2017/VZ-05960/2017/523/ASo ze dne 15. 2. 2017 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

25.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0055/2017/VZ-07079/2017/523/ASo ze dne 23. 2. 2017 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se ve lhůtě určené výše citovaným usnesením Úřadu (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k návrhu

26.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 9. 2. 2017, které Úřad obdržel dne 10. 2. 2017, přičemž s odkazem na rozhodnutí o námitkách navrhovatele konstatuje následující.

27.         V úvodu stanoviska se zadavatel vyjadřuje k navrhovatelem napadanému technickému kvalifikačnímu předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona, který byl vymezen v bodě v části 3.7.1. kvalifikační dokumentace, a to konkrétně k požadované praxi a zkušenostem osob zapojených do realizace veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že se v daném případě jedná o praxi osob, jejichž vzdělání, kvalifikace a praxe zcela zásadním způsobem ovlivňují řádné a kvalitní provedení díla, které je předmětem veřejné zakázky. Zadavatel považuje svůj požadavek s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a předmět plnění (mimo jiné vybudování sedmi mostů) za zcela přiměřený. Zadavatel nesdílí názor navrhovatele, že lze po uchazečích požadovat prokázání odbornosti vedoucích pracovníků toliko jejich autorizací a uvádí, že ani Úřad v minulosti obdobnou praxi při prokazování technické kvalifikace nezpochybnil, přičemž odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk ze dne 20. 12. 2012, v němž je k osobám stavbyvedoucího a jeho zástupce uvedeno, že „se jedná o odborné a vysoce specifikované pracovní činnosti. Kvalita odborné práce těchto osob je podstatná pro bezproblémový průběh realizace předmětu veřejné zakázky“.

28.         Dále zadavatel uvádí, že technický kvalifikační předpoklad stanovený v bodě 3.7.1. kvalifikační dokumentace v části vyžadující u odborné kvalifikace stavbyvedoucího prokázání dokončení nebo zprovoznění silniční dopravní stavby ve finančním objemu minimálně 500 mil. Kč bez DPH považuje za nediskriminační a přiměřený složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že mu není známo, že by svým postupem podstatným způsobem omezil okruh dodavatelů ucházejících se o plnění veřejné zakázky s tím, že žádný jiný dodavatel nezákonnost předmětného kvalifikačního požadavku nenamítal a zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě celkem 13 žádostí o účast. K nutnosti zapsat zahraniční osobu do seznamu registrovaných osob vedeného příslušnou komorou zadavatel sdělil, že vzhledem k délce lhůty stanovené pro podání žádostí o účast nepovažuje tento argument za důvod pro vyslovení nezákonnosti předmětného kvalifikačního požadavku.

29.         K argumentu navrhovatele, že vzhledem k většímu počtu veřejných zakázek, jejichž zadávání zadavatel zahájil v posledních dnech účinnosti zákona, mohou některé osoby zajišťovat realizaci několika veřejných zakázek najednou, zadavatel uvádí, že jej považuje za pouhou spekulaci s tím, že pakliže by některý z dodavatelů ucházejících se o plnění více veřejných zakázek uvedl na pozici stavbyvedoucího vždy totožnou osobu, nic to nevypovídá o jeho skutečných personálních kapacitách a možnostech.

30.         Tvrdí-li navrhovatel, že v odůvodnění veřejné zakázky je uvedeno, co všechno je součástí zadávací dokumentace, aniž by tyto dokumenty byly její přílohou, pak, dle názoru zadavatele, nesprávně slučuje pojmy zadávací dokumentace a zadávací podmínky a rovněž zaměňuje pojmy zadávací dokumentace a kvalifikační dokumentace.

31.         Zadavatel dále uvádí, že zveřejnil v odůvodnění účelnosti popis veřejné zakázky s tím, že přesné vymezení předmětu veřejné zakázky pro účely podání nabídek bude obsaženo až v zadávací dokumentaci, která bude součástí písemné výzvy k podání nabídek. Co se týče požadavku na zajištění obalovny, zadavatel uvádí, že pokud ji bude v rámci zadávacích podmínek uvedených v zadávací dokumentaci požadovat, pak tento požadavek nebude diskriminačního charakteru, když jej bude možné plnit subdodavatelsky, tedy nikoli prostřednictvím vlastních kapacit a bez nutnosti se případně sdružovat s jinými podnikatelskými subjekty.

32.         Zadavatel uvádí, že poskytnuté dodatečné informace, jejichž obsahovou nedostatečnost navrhovatel napadá, považuje za souladné se zákonem. Zadavatel považuje stanovenou celkovou stodesetidenní lhůtu [ve skutečnosti se jedná o lhůtu v délce 113 dnů, pozn. Úřadu] pro podání žádostí o účast za zcela dostatečnou s tím, že v této lhůtě obdržel 13 žádostí o účast.

33.         Zadavatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

34.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

35.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.   

36.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

Česká republika,

státní příspěvková organizace,

územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

jiná právnická osoba, pokud

1.             byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.             je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

37.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.  

38.         Podle § 16a písm. a) zákona se významnou veřejnou zakázkou rozumí taková veřejná zakázka, kterou zadává zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b), nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 2 písm. d), je-li Česká republika ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 2 písm. d) bodu 2, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 300 000 000 Kč.        

39.         Podle § 17 písm. f) zákona se kvalifikační dokumentací pro účely tohoto zákona rozumí dokumentace obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele.

40.         Podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

41.         Podle § 28 odst. 1 zákona v oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace.

42.         Podle § 28 odst. 2 zákona zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky. Pouze veřejný zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a sektorový zadavatel může v oznámení užšího řízení omezit počet zájemců pro účast v užším řízení a rovněž stanovit maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky; k podání nabídky vyzve pouze zájemce vybrané v souladu s § 61, jde-li o veřejného zadavatele, nebo v souladu s § 66, jde-li o sektorového zadavatele.

43.         Podle § 28 odst. 4 zákona písemná výzva k podání nabídek obsahuje alespoň

a)      zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,

b)      informaci o uveřejnění oznámení užšího řízení,

c)      lhůtu pro podání nabídek; to neplatí, jestliže sektorový zadavatel stanoví lhůtu podle § 41 odst. 4,

d)      místo podání nabídek,

e)      údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení užšího řízení či zadávací dokumentaci, a

f)       informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.

44.         Podle § 39 odst. 1 zákona veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musejí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.

45.         Podle § 39 odst. 2 zákona lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace nesmí být kratší než

a)      37 dnů u nadlimitních veřejných zakázek, nebo

b)      15 dnů u podlimitních veřejných zakázek.

46.         Podle § 39 odst. 4 zákona lhůty podle odstavců 2 a 3 se u významných veřejných zakázek prodlužují alespoň o polovinu.

47.         Podle § 39 odst. 6 věty první zákona lhůty pro doručení žádostí o účast podle § 39 odst. 2 začínají běžet dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení.

48.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

49.         Podle § 44 odst. 3 zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň

a)      obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,

b)      technické podmínky (§ 45) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

c)      požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (§ 46b), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

d)      požadavky na zabezpečení dodávek (§ 46c), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

e)      požadavky na varianty nabídek podle § 70, pokud je zadavatel připustil,

f)       požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,

g)      podmínky a požadavky na zpracování nabídky,

h)      způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,

i)            požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a

j)            jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.

50.         Podle § 44 odst. 4 zákona zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 obsahovat:

a)      příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky,

b)      soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to rovněž v elektronické podobě.

51.         Podle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

52.         Podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací.

53.         Podle § 56 odst. 5 písm. c) zákona ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

K postavení zadavatele

54.         V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec Ředitelství silnic a dálnic ČR zadavatelem ve smyslu zákona. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona také státní příspěvková organizace.

55.         V úplném znění zřizovací listiny Ředitelství silnic a dálnic ČR (tj. zadavatele) ve znění ze dne 11. 3. 2016 je na více místech uvedeno, že se jedná o státní příspěvkovou organizaci. Taktéž z webových stránek zadavatele (https://www.rsd.cz/wps/portal/web/rsd/Reditelstvi-silnic-a-dálnic) vyplývá, že Ředitelství silnic a dálnic ČR je státní příspěvkovou organizací, která byla zřízena Českou republikou – Ministerstvem dopravy.

56.         S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto otázku uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Ředitelství silnic a dálnic ČR, coby státní příspěvková organizace, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona.

K dílčím námitkám návrhu

57.         Úřad na tomto místě předně konstatuje, že navrhovatel v návrhu uvedl, že postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky považuje za rozporný se zákonem z důvodů uvedených v čl. I. odst. 2 návrhu. V předmětném článku návrhu jsou přitom okopírovány námitky navrhovatele ze dne 16. 1. 2017. Úřad podotýká, že ačkoliv navrhovatel dále v návrhu výslovně blíže „rozvádí“ pouze některé z jeho námitek, vypořádal se Úřad v tomto rozhodnutí se všemi námitkami navrhovatele, tj. jak s těmi námitkami, k nimž navrhovatel v návrhu poskytl svoji bližší argumentaci, tak i s těmi námitkami, které navrhovatel do návrhu toliko okopíroval, a to z toho důvodu, aby nebylo pochyb, že byl vyčerpán celý předmět řízení.

K namítané absenci technických podmínek, resp. neposkytnutí řádných dodatečných informací

58.         Navrhovatel v návrhu brojí proti tomu, že v kvalifikační dokumentaci nejsou obsaženy některé technické podmínky s tím, že zadavatelem poskytnuté dodatečné informace č. 6 mající tyto technické podmínky osvětlit jsou obsahově nedostatečné. Dále navrhovatel namítá, že v odůvodnění veřejné zakázky je uvedeno, co je součástí zadávací dokumentace, aniž by zmíněné dokumenty tvořily její přílohu (viz body 11. - 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

59.         Navrhovatel ve své žádosti o dodatečné informace ze dne 2. 1. 2017 položil zadavateli otázky (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí) týkající se způsobu financování díla, požadavku na pozastávku, požadavku na bankovní záruku či jistinu, pojištění odpovědnosti za škodu a stavebně montážní pojištění. Dále navrhovatel požadoval sdělit, jaké povrchy budou v rámci díla realizovány, jaký objem asfaltem obalovaných směsí bude dle výkazu výměr předmětem díla a kdy je předpoklad pokládky asfaltových směsí, zda bude zadavatel požadovat dispozici s obalovnou asfaltových směsí, kolik a jakých mostů se vyskytuje na dané stavby, zda bude zadavatel požadovat dispozici s nějakých technickým či strojním vybavením, kdy zadavatel plánuje započít s realizací díla a jaká bude délka realizace, jak má být zohledněno omezení plnění prostřednictvím subdodavatelů v rámci podávání nabídek a při prokazování kvalifikace, resp. jaký objem díla může plnit subdodavatel, co jsou to v kvalifikační dokumentaci zmíněné „vlastní kapacity“, kolik procent z objemu veřejné zakázky zahrnuje pokládka asfaltových směsí, ve kterém stupni soutěže má být uvedeno případně sdružení a zda lze sdružení případně doplnit o dalšího člena. Navrhovatel rovněž žádal o sdělení, zda v případě autorizace zahraničních techniků/inženýrů postačí, pokud hostující osoba z jiné země (mimo EU) podá autorizačnímu orgánu žádost o autorizační zkoušku před podáním žádosti o účast v užším řízení a toto podání doloží či pokud hostující osoba podá uznávacímu orgánu úplné oznámení před podáním žádosti o účast v užším řízení a toto podání doloží, dále bylo požadováno sdělení důvodu, na základě něhož je požadována praxe 7 let pro jednotlivé techniky/inženýry, když daná osoba potvrzuje délku praxe získáním autorizačního osvědčení.

60.         Úřad předně podotýká, že šetřená veřejná zakázka je zadávána v užším řízení. Úřad v obecné rovině konstatuje, že užší řízení je zákonem upravený postup, který se v určitých aspektech odlišuje od řízení otevřeného. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma druhy zadávacího řízení tkví v tom, že užší řízení se vnitřně rozpadá do dvou relativně samostatných fází, které však nelze vnímat izolovaně, nýbrž v jejich vzájemné souvztažnosti.

61.         První fáze užšího řízení slouží k prokazování kvalifikace. Zájemci o veřejnou zakázku v této fázi podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve lhůtě stanovené zadavatelem. První fáze užšího řízení tedy slouží k určení okruhu dodavatelů, kteří mají o plnění veřejné zakázky zájem a kteří jsou rovněž objektivně schopní ji splnit (což prokazují splněním zadavatelem požadovaných kvalifikačních předpokladů) s tím, že právě těmto dodavatelům bude následně adresována výzva k podání nabídky. Je možno uvést, že stěžejní dokument pro tuto první fázi užšího řízení představuje kvalifikační dokumentace, v níž zadavatel definuje své požadavky týkající se prokazování jednotlivých kvalifikačních předpokladů. Tato prvotní fáze končí, zjednodušeně řečeno, ve chvíli, kdy má zadavatel postaveno najisto, kteří ze zájemců prokázali splnění kvalifikačních předpokladů vymezených v kvalifikační dokumentaci.

62.         Jak bylo Úřadem uvedeno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, nejvýznamnějším dokumentem pro první fázi užšího řízení je kvalifikační dokumentace. Podle § 17 písm. f) zákona se jedná o dokumentaci obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele. Na základě kvalifikační dokumentace zájemci o veřejnou zakázku zpracovávají své žádosti o účast, a proto musí být zadavatelem vyhotovena s maximální pozorností, tak, aby byla dostatečně konkrétní a srozumitelná. Odpovědnost za zákonný průběh zadávacího řízení jako celku, a tedy i za zákonnost kvalifikační dokumentace, nese výlučně zadavatel.

63.         Zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, následně zadavatel vyzývá k podání nabídky, jak je zřejmé z ustanovení § 28 odst. 2 zákona. Odesláním písemné výzvy k podání nabídek tedy dochází k „zahájení“ druhé fáze užšího zadávacího řízení. V této druhé fázi kvalifikovaní dodavatelé podají zadavateli své nabídky, které jsou z jeho strany následně podrobeny posouzení a hodnocení. Z § 28 odst. 4 písm. a) zákona přitom plyne, že písemná výzva k podání nabídek musí obsahovat, mimo jiné, alespoň zadávací dokumentaci.   

64.         Úřad upozorňuje, že navrhovatel v návrhu namítá, že zadávací dokumentace neobsahuje coby přílohu konkrétní dokumenty požadované zákonem, resp. že v odůvodnění veřejné zakázky je uvedeno, co je součástí zadávací dokumentace, aniž by zmíněné dokumenty tvořily její přílohu. (Úřad k tomu poznamenává, že v dané fázi zadávacího řízení uchazeči nedisponovali zadávací dokumentací, resp. nebyl jim dosud ze zcela legitimních důvodů znám její obsah). Ačkoli, jak navrhovatel sám uvádí, si je vědom rozdílu mezi zadávací a kvalifikační dokumentací, má rovněž za to, že by i kvalifikační dokumentace měla obsahovat alespoň základní údaje o plnění veřejné zakázky, přičemž mezi tyto údaje navrhovatel řadí např. způsob financování veřejné zakázky, požadavky na bankovní záruku aj. (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad částečně sdílí názor navrhovatele, že by kvalifikační dokumentace měla obsahovat alespoň základní údaje o plnění veřejné zakázky, a dále dodává, že dodavatelé by si měli být už ve fázi prokazování kvalifikace schopni vytvořit alespoň základní představu o charakteru veřejné zakázky, její náročnosti apod., a to rovněž z toho důvodu, aby měli dodavatelé možnost ověřit, zda je rozsah požadované kvalifikace omezen pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky tak, jak vyžaduje ust. § 50 odst. 3 zákona, a rovněž zda vymezené kvalifikační požadavky odpovídají druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky tak, jak vyžaduje ust. § 56 odst. 5 písm. c) zákona.

65.         Úřad zde odkazuje na následující dokumenty, ze kterých cituje a v nichž zadavatel veřejnou zakázku specifikoval. Jak již bylo výše uvedeno, z bodu II.1.5) oznámení o zakázce vyplývá, že jejím předmětem je „[v]ýstavba nové komunikace R6 (D6) v délce 4,910 km. Hlavní trasa, mimoúrovňová křižovatka, přeložky silnic, polních cest, šest mostních objektů, přípravu staveniště, dopravní značení, opatření během stavby, úpravy komunikací, opěrné zdi, odvodnění, přeložky kanalizací, vodovodů, úpravy meliorací, nadzemních i podzemních vedení elektro, slaboproudých vedení, drážních kabelů, systém SOS, plynovodů, PHS, oplocení, vegetační úpravy a rekultivace.“

66.         V odůvodnění veřejné zakázky je plnění popsáno následovně: „Hlavní trasa je navržena v kategorii R25,5/100 podle nové ČSN 736101, délky 4,910 km. Dálnice D6 převezme převážnou část současného dopravního zatížení silnice I/6. Stávající silnice bude se změněným označením a po úpravách ponechána v silniční síti, kde bude plnit svoji funkci, převážně pro regionální a místní dopravu. Její budoucí označení jako silnice II. třídy bude II/606. Na obou vzájemných kříženích s hlavní trasou budou provedeny v rámci stavby její přeložky. V prostoru stavby je v km 76,778 severně od Lubence navržena mimoúrovňová křižovatka (dále jen „MÚK“) Lubenec se silnicí II/226 Žlutice – Podbořany. Tato silnice bude v rámci stavby přeložena a upravena v délce potřebné pro realizaci MÚK. Při výstavbě bude využívána provizorní přeložka. V souvislosti s řešením MÚK Lubenec bude provedena i částečná přeložka silnice III/22610 směr Libyně. Kromě zmíněných přeložek silnic bude při stavbě provedeno několik přeložek současných polních cest tak, aby byl zachován dosavadní systém přístupu do jednotlivých prostor kolem stavby. Zajištění přístupu na jednotlivé pozemky bude řešeno v rámci komplexních pozemkových úprav, jejichž přípravu zajišťuje Pozemkový úřad. V prostoru stavby je navrženo šest mostních objektů. V rámci stavby bude nutné provést velkou řadu dalších stavebních objektů. Jedná se například o objekty přípravy staveniště, dopravní značení, dopravní opatření během stavby, úpravy současných komunikací, opěrné zdi, odvodnění, přeložky kanalizací, vodovodů, úpravy meliorací, přeložky nadzemních i podzemních vedení elektro, přeložky slaboproudých vedení, drážních kabelů, systém SOS, přeložky plynovodů, protihlukové stěny, oplocení, vegetační úpravy a rekultivace“. Dále je v odůvodnění veřejné zakázky uvedeno, že „[s]oučástí zadávacích podmínek jsou Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem… založené na smluvních podmínkách FIDIC, projektová dokumentace, technická specifikace a soupis prací, jež jsou zpracovány podle resortních předpisů MD ČR a navazující legislativy (včetně vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr). Vymezení předmětu díla po technické stránce v podrobnostech nezbytných pro podání nabídky a následnou realizaci zakázky se současným nastavením smluvních podmínek tak, aby jednoznačně upravovaly práva a povinnosti smluvních stran po dobu realizace zakázky a záručních dob díla umožní zadavateli minimalizovat dopady zmíněných rizik. V případě, že v průběhu realizace zakázky nastanou skutečnosti mající vliv na cenu, termíny a kvalitu předmětu zakázky, jsou nastaveny mechanizmy umožňující řešení vzniklé situace“. Obsahem odůvodnění veřejné zakázky, konkrétně bodu 2 písm. d) je též informace o tom, že předpokládaný termín splnění veřejné zakázky je 36 měsíců od data zahájení prací.

67.         Informace o termínu plnění veřejné zakázky je rovněž zachycena v úvodních ustanoveních kvalifikační dokumentace, kde je uvedeno, že „[p]ředpokládaná doba pro dokončení stavby je 36 měsíců od termínu zahájení prací. Předpokládaný termín zahájení (realizace) stavby je 07/2017“ (bod 1.2. kvalifikační dokumentace). Dále zadavatel v bodě 1.7. kvalifikační dokumentace uvedl, že „zájemce upozorňuje, že bude v zadávací dokumentaci v souladu s ustanovení § 44 odst. 6 zákona požadovat, aby dodavatel realizoval vlastními kapacitami, tj. nikoliv prostřednictvím subdodavatelů, minimálně následující části veřejné zakázky: pokládka hutněných asfaltových vrstev hlavní trasy dálnice včetně větví křižovatek. Dodavatelé budou povinni tuto skutečnost zohlednit v rámci podání nabídek. Tomuto požadavku musí být rovněž přizpůsobeno prokazování kvalifikace dodavatelem“.

68.         S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že zadavatelem poskytnutá specifikace předmětu plnění veřejné zakázky je pro účely první fáze zadávacího řízení, tj. prokazování kvalifikace, dostačující, když obsahuje informace o předpokládaném rozsahu stavby, jejím umístnění, době plnění apod. Další podrobnosti o charakteru veřejné zakázky pak stanoví zadávací dokumentace (resp. obchodní podmínky, návrh smlouvy apod.), na jejímž základě budou podávány nabídky. Jak bylo popsáno již výše, kvalifikační dokumentace obsahuje podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatelů. Oproti tomu zadávací dokumentace obsahuje celou řadu dalších náležitostí, např. technické podmínky, obchodní podmínky, jiné požadavky zadavatele apod., jak vyplývá z § 44 zákona a jak mimo jiné stanovil zadavatel v odůvodnění veřejné zakázky. Úřad zdůrazňuje, že zadávací dokumentace je, pokud jde o užší řízení, až součástí písemné výzvy k podání nabídek. Jelikož navrhovatel podal návrh v době, kdy se šetřené užší zadávací řízení nacházelo v jeho první fázi, tzn. ve fázi prokazování splnění kvalifikace, což je zřejmé z dokumentace o veřejné zakázce, a zadavatel proto dosud nevyzval kvalifikované dodavatele k podání nabídek (jelikož k okamžiku podání návrhu nebyl proces posuzování kvalifikace ukončen, a zadavatel tak nemohl mít postaveno najisto, kteří dodavatelé kvalifikaci splňují a kteří nikoliv), nebyla z jeho strany logicky zpřístupněna ani zadávací dokumentace. Ze shora popsaného je zřejmé, že dokumenty a podklady, jejichž absenci navrhovatel kvalifikační dokumentaci (kdy mylně hovoří o zadávací dokumentaci) vyčítá, ze zákona vůbec součástí kvalifikační dokumentace být nemusí, jelikož tyto jsou podle zákona povinnou součástí až zadávací dokumentace. Logicky pak nelze namítat absenci něčeho, co v dané fázi zadávacího řízení nemusí být dle zákona zájemcům k dispozici. Rovněž tak se jeví jako zcela bezpředmětné žádat o dodatečné informace, které sice dle navrhovatele směřují k objasnění kvalifikační dokumentace, ale svým obsahem (materiálně) se jasně váží ke skutečnostem, které mají být obsahem až zadávací dokumentace.

69.         Navrhovatel v návrhu (a rovněž ve svých námitkách) evidentně chybně označuje (zaměňuje) kvalifikační dokumentaci za zadávací dokumentaci; nejedná se však, jak bylo výše řečeno, v žádném případě o ekvivalentní termíny, resp. instituty, neboť každý z těchto dokumentů je vytvářen, zjednodušeně řečeno, za jiným účelem. Úřad uvádí, že argumentace navrhovatele stran absence konkrétních dokumentů (či technických podmínek) by byla případně opodstatněná až tehdy, jestliže by již v době podání návrhu byla zadávací dokumentace známa. Ovšem za situace, kdy tomu tak nebylo, což Úřad z dokumentace o veřejné zakázce ověřil, se jedná o argumentaci zcela irelevantní. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel ve zde posuzovaném případě nemusel učinit součástí kvalifikační dokumentace dokumenty jako např. soupis stavebních prací, výkaz výměr, technické podmínky apod., neboť tyto jsou relevantní až pro následnou (druhou) fázi užšího řízení, do níž šetřené zadávací řízení v době podání návrhu ještě nedospělo. Na základě výše uvedeného lze tedy dospět k závěru, že nebyl-li zadavatel povinen učinit součástí kvalifikační dokumentace dokumenty jako např. soupis stavebních prací, výkaz výměr, technické podmínky, apod., nebyl současně povinen k těmto dokumentům, resp. ke skutečnostem, které v nich mají být uvedeny, poskytovat dodatečné informace.

70.         Tvrdí-li navrhovatel, že zadavatel součástí zadávací dokumentace neučinil ani způsob úhrady provedených prací, tzn. že nevymezil, zda tyto práce budou hrazeny měsíčně, čtvrtletně, pololetně, či až po dokončení díla, čímž (v kombinaci s neuveřejněním technické dokumentace, výkazu výměr atd.) omezil okruh uchazečů, kteří by byli schopni podat žádost o účast v předmětném zadávacím řízení, je nutné tuto argumentaci s odkazem na závěry obsažené v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí označit za zcela lichou, když navrhovatel opětovně zaměňuje termíny „zadávací“ a „kvalifikační“ dokumentace. Jak vyplývá z ustanovení § 44 odst. 3 písm. a) zákona, zadávací dokumentace musí obsahovat i obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny. Způsob úhrady za provedené práce v průběhu realizace veřejné zakázky, potažmo jejich periodicita, jsou upraveny v obchodních podmínkách, jež jsou standardně uváděny v návrhu smlouvy na plnění konkrétní veřejné zakázky. Jelikož, jak již uvedeno výše, navrhovatel podal návrh v době, kdy zadavatel podle zákona ještě neměl povinnost zpřístupnit potenciálním dodavatelům zadávací dokumentaci, nestíhala jej, z logiky věci, ani povinnost uveřejnit způsob úhrady provedených prací v podobě obchodních, resp. platebních podmínek. Úřad uvádí, že první fáze užšího řízení slouží k prokazování splnění kvalifikace. Podání žádosti o účast přitom dodavatele nezavazuje k podání nabídky. I pokud tedy konkrétní dodavatel prokáže kvalifikaci v plném rozsahu a je zadavatelem vyzván k podání nabídky, nemusí tuto nabídku z libovolného důvodu, čili i z důvodu, že mu některá ze zadávacích podmínek uvedených v zadávací dokumentaci, kupříkladu právě způsob úhrady za provedené práce v rámci realizace veřejné zakázky, nebude vyhovovat, podat. Úřad k tomu podotýká, že to, zda se daný dodavatel zúčastní soutěže o veřejnou zakázku či nikoliv, záleží výlučně na jeho volbě. Pokud se rozhodne do této soutěže „vstoupit“, musí pochopitelně nést náklady s tím spojené (ovšem s možností generování zisku, pokud by veřejnou zakázku získal). Účast dodavatele v zadávacím řízení tak představuje běžnou míru rizika spojenou s jeho podnikatelskou činností; dodavatelé musí nést „běžné“ riziko vyplývající z účasti v zadávacím řízení, s nímž je každý dodavatel v rámci své podnikatelské aktivity srozuměn. Viděno optikou šetřeného případu tak nelze klást zadavateli k tíži, že součástí kvalifikační dokumentace neučinil obchodní, resp. platební podmínky, neboť k tomu nebyl povinen, jelikož tyto musí být až součástí zadávací dokumentace.

71.         S odkazem na výše popsané skutečnosti tak nelze konstatovat jinak, než že pokud jde o navrhovatelem namítanou absenci příslušných dokumentů, Úřad neshledal, že by se zadavatel dopustil porušení zákona, neboť tyto dokumenty zadavatel nebyl povinen učinit součástí kvalifikační dokumentace.

72.         K namítané obsahové nedostatečnosti dodatečných informací č. 6 Úřad obecně uvádí, že institut dodatečných informací slouží dodavatelům v případě, kdy po zahájení zadávacího řízení na jejich straně vyvstane potřeba vyjasnit si či vysvětlit pro náležité pochopení určité informace obsažené v zadávacích podmínkách, tedy nejen v zadávací dokumentaci, ale např. i v kvalifikační dokumentaci, oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. V situaci, kdy na straně dodavatele vznikne potřeba objasnit zadávací podmínky, ať už je způsobena jejich nepochopením či pochybnostmi o výkladu zadávacích podmínek, nebo je způsobena např. ne zcela přesnou formulací zadávacích podmínek, umožňuje zákon dodavatelům požadovat po zadavateli dodatečné informace k zadávacím podmínkám.

73.         Z výše uvedeného je zřejmé, že žádost o dodatečné informace slouží toliko k objasnění obsahu dokumentů, které mají dodavatelé již k dispozici, a není tedy možné, aby dodavatelé zneužívali tento institut k získávání informací o obsahu dokumentů, které jim dosud nebyly z legitimních důvodů zpřístupněny.

74.         Úřad v souvislosti s výše uvedeným shrnuje, že s výjimkou otázek směřujících na sdružení dodavatelů či možnosti subdodavatele, autorizaci zahraničních techniků/inženýrů a požadovanou sedmiletou praxi osob zapojených do realizace veřejné zakázky, která je dle názoru navrhovatele prokázána již získáním autorizačního osvědčení, míří ostatní otázky navrhovatele uvedené v jeho žádosti o dodatečné informace ze dne 2. 1. 2017 do oblasti, která nesouvisí s prokazováním kvalifikace dodavatelů a dotýká se dokumentů, resp. informací, které v první fázi zadávacího řízení (prokazování kvalifikace, podávání žádostí o účast) nejsou dodavatelům k dispozici.

75.         Uzavřel-li Úřad výše, že zadavatel ve zde posuzovaném případě nemusel učinit součástí kvalifikační dokumentace dokumenty jako např. soupis stavebních prací, výkaz výměr, technické podmínky, apod., neboť tyto jsou relevantní až pro následnou (druhou) fázi užšího řízení, do níž šetřené zadávací řízení v době podání návrhu ještě nedospělo, pak nelze než konstatovat, že rovněž nebyl povinen poskytovat k těmto dokumentům ani dodatečné informace (jak již bylo uvedeno výše). Nutno však podotknout, že zadavatel na většinu dotazů navrhovatele alespoň v obecné rovině odpověděl, případně navrhovatele poučil o charakteru zadávacího řízení s tím, že bližší informace budou poskytnuty až v jeho druhé fázi (po posouzení kvalifikace).

76.         Co se týče ostatních otázek navrhovatele směřujících proti kvalifikační dokumentaci, tedy otázky prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, prokazování kvalifikace ve sdružení, autorizaci zahraničních osob a praxi osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pak i tyto otázky byly ze strany zadavatele dostatečně vypořádány.

77.         Zadavatel navrhovateli k otázkám zohlednění omezení plnění prostřednictvím subdodavatele sdělil, že vztahuje-li se určitý technický kvalifikační předpoklad ke konkrétní části veřejné zakázky, ve vztahu ke které si zadavatel vyhradil, že nemůže být plněna prostřednictvím subdodavatele, nelze tento kvalifikační předpoklad prostřednictvím subdodavatele prokazovat ve smyslu § 51 odst. 4 zákona. V rámci otázek na případné plnění ve sdružení zadavatel odkázal na příslušná ustanovení zákona a opětovně konstatoval, že pouze věcně stanovil, které činnosti nelze provést subdodavatelsky s tím, že případného dalšího člena sdružení je možné doplnit ve druhé fázi zadávacího řízení. Otázku autorizace zahraničních techniků pak zadavatel poměrně podrobně vypořádal citací relevantních ustanovení právních předpisů a odkazem na rozhodovací praxi Úřadu. Zadavatel odkázal na § 51 odst. 7 zákona a dále na zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. K obecným otázkám navrhovatele směřujícím na délku praxe a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky se zadavatel vyjádřil v tom smyslu, že se jedná o požadavky nediskriminační, bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky s tím, že délka praxe osob zapojených do realizace veřejné zakázky je pro zadavatele důležitá k zajištění kvalitního plnění.

78.         S odkazem na výše popsané skutečnosti tak nelze konstatovat jinak, než že pokud jde o navrhovatelem namítanou obsahovou nedostatečnost dodatečných informací č. 6, Úřad neshledal, že by se zadavatel dopustil porušení zákona, neboť zadavatel vypořádal veškeré otázky navrhovatele s tím, že pakliže otázky směřovaly proti skutečnostem, které mají být obsahem zadávací dokumentace, bylo navrhovateli sděleno, že odpovědi na své otázky získá právě v tomto dokumentu, a to v další fázi zadávacího řízení. Zbývající obecné otázky navrhovatele směřující proti kvalifikační dokumentaci zadavatel rovněž obecně vypořádal, odkázal na příslušné právní předpisy, které se otázek navrhovatele týkají, a sdělil, že považuje rozsah technických kvalifikačních předpokladů v části týkající se praxe a zkušeností vybraných osob za souladné se zákonem. K otázce souladu napadaných technických kvalifikačních předpokladů bude pojednáno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

 

K délce lhůty pro doručení žádostí o účast

79.         Úřad se dále zabýval tvrzením navrhovatele, že délka lhůty pro doručení žádostí o účast byla vzhledem k rozsahu a složitosti šetřené veřejné zakázky nepřiměřeně krátká (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto sděluje Úřad následující.

80.         Úřad primárně poznamenává, že délka lhůty pro doručení žádostí o účast v užším řízení významnou měrou ovlivňuje další průběh zadávacího řízení, neboť od její dostatečné délky se může odvíjet počet doručených žádostí o účast v daném zadávacím řízení. Potenciální dodavatelé se totiž potřebují o příslušném zadávacím řízení dozvědět, opatřit si doklady ke splnění kvalifikačních předpokladů a následně připravit žádosti o účast, jež budou splňovat zákonem a zadavatelem stanovené podmínky, přičemž nelze opomenout nezbytný čas na rozhodovací procesy v rámci organizačních struktur dodavatelů. Úřad upozorňuje, že zákonem upravené lhůty pro doručení žádostí o účast jsou stanoveny jako minimální, přičemž je třeba brát v úvahu ustanovení § 39 odst. 1 zákona, podle něhož je zadavatel povinen stanovit veškeré lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky. Z právě řečeného je zřejmé, že přiměřená lhůta pro doručení žádostí o účast může být dle charakteru předmětu veřejné zakázky a z toho plynoucí náročnosti zpracování žádosti o účast i delší, než lhůta stanovená zákonem jako minimální. Z uvedeného důvodu jsou délky lhůt pro doručení žádostí o účast upraveny kogentním ustanovením § 39 odst. 2 zákona, přičemž význam dodržení citovaného ustanovení zákona zdůraznil zákonodárce výrazem „nesmí být kratší“.

81.         Dříve, než se Úřad bude věnovat zodpovězení otázky, zda délka lhůty pro doručení žádostí o účast byla v šetřeném případě dostatečná, považuje za nezbytné postavit najisto, jaká délka této lhůty byla délkou minimální, čili zákonem minimálně připuštěnou. Podle § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 70/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, je finančním limitem pro nadlimitní veřejnou zakázku v případě veřejných zakázek na stavební práce částka 142 668 000 Kč. Jelikož předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky činí částku 1 474 847 430,- Kč bez DPH (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jedná se prokazatelně o nadlimitní veřejnou zakázku. Z ustanovení § 16a písm. a) zákona vyplývá, že významnou veřejnou zakázkou je mimo jiné veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona, přičemž její předpokládaná hodnota činí nejméně 300 000 000,- Kč. Vzhledem k tomu, že posuzovaná veřejná zakázka je zadávána veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona, a současně s ohledem na její předpokládanou hodnotu je evidentní, že jde o významnou veřejnou zakázku.     

82.         Z ustanovení § 39 odst. 4 zákona plyne, že lhůta pro doručení žádostí o účast podle § 39 odst. 2 zákona se u významných veřejných zakázek prodlužuje alespoň o polovinu. Jak je zřejmé z § 39 odst. 2 písm. a) zákona, lhůta pro doručení žádostí o účast nesmí být kratší než 37 dnů, pokud jde o nadlimitní veřejnou zakázku. Úřad tudíž s odkazem na shora citovaná ustanovení zákona na základě jednoduchého výpočtu dovozuje, že minimální délka lhůty pro doručení žádostí o účast musela ve zde posuzovaném případě činit 56 dnů (37 + 19 = 56), což ostatně nečiní sporným ani navrhovatel (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí).     

83.         Jestliže bylo Úřadem výše zjištěno, jaká délka lhůty pro doručení žádostí o účast byla v šetřeném případě podle zákona délkou minimální, je třeba dále zjistit, kolik dnů tato lhůta ve skutečnosti činila v přezkoumávaném zadávacím řízení. Úřad uvádí, že podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Zadavatel odeslal Oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění dne 21. 9. 2016. Lhůtu pro doručení žádostí o účast zadavatel stanovil v článku 8.1 kvalifikační dokumentace do 10. 11. 2016, přičemž následně tuto lhůtu prodloužil do 12. 1. 2017 (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tudíž konstatuje, že ačkoli lhůta pro doručení žádostí o účast činila původně pouze 50 dnů, tj. nesplňovala zákonem požadovanou minimální délku, byla dne 3. 11. 2016 (tj. před podáním námitek ze strany navrhovatele) prodloužena od okamžiku poskytnutí dodatečných informací o dalších 70 dnů, tj. celková délka lhůty pro doručení žádostí o účast činila nově 113 dnů (tj. od 21. 9. 2016 do 12. 1. 2017). Nadto Úřad poznamenává, že zadavatel v dodatečných informacích č. 3 prodloužil lhůtu pro doručení žádostí o účast tak, že činila od okamžiku změny více než zákonem požadovanou minimální délku lhůty pro podání žádosti o účast.

84.         Jestliže bylo shora popsáno a dovozeno, kolik dnů měla lhůta pro doručení žádostí o účast minimálně činit a kolik reálně činila, může se Úřad nyní zabývat tím, zda se jednalo o délku přiměřenou, resp. dostatečnou či nikoliv. Úřad na tomto místě předesílá, že smysl žádosti o účast tkví, zjednodušeně řečeno, v prokázání splnění kvalifikace příslušného dodavatele (viz § 28 odst. 2 zákona). K žádosti o účast tedy dodavatel přikládá de facto pouze ty dokumenty, jež jsou nezbytné k prokázání splnění zadavatelem stanovených kvalifikačních předpokladů. Teprve tehdy, pokud tento dodavatel požadavky zadavatele na kvalifikaci úspěšně splní, může postoupit do druhé fáze užšího řízení, která je spojena s přípravou nabídky. Rozdílně od otevřeného řízení, kde jsou potenciální dodavatelé povinni ve lhůtě pro podání nabídek vytvořit a zkompletovat celou nabídku, a to včetně opatření si dokumentů týkajících se prokázání splnění kvalifikace, mají potenciální dodavatelé v případě užšího řízení ve lhůtě pro doručení žádostí o účast povinnost připravit žádost o účast, která, jak již bylo řečeno shora, se týká dokumentů a podkladů vztahujících se k prokázání kvalifikačních předpokladů. Byť Úřad nijak nesnižuje důležitost pečlivé přípravy žádosti o účast, má za to, že se po administrativní stránce jedná nepopiratelně o jednodušší proces, než je tomu u přípravy nabídky, a to vzhledem k tomu, že do nabídky musí být začleněna celá řada dalších dokumentů, které současně v některých případech vyžadují značnou časovou přípravu dodavatele, mj. i co do zpracování cenotvorby nabídky (např. oceněný výkaz výměr, návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky, popř. určité dokumenty týkající se dílčích hodnotících kritérií, apod.), jež jsou v užším řízení ve fázi prokazování kvalifikace irelevantní, resp. v této fázi užšího řízení ještě nemusí být ani známy. Z pohledu Úřadu tedy musí být při posuzování přiměřenosti délky lhůty pro doručení žádostí o účast přihlíženo i k tomu, že žádost o účast slouží „pouze“ k prokázání splnění kvalifikace, a proto neobsahuje takové penzum dokumentů, jejichž vytvoření (vyplnění) a získání je v případě tvorby a kompletace nabídky nezbytné.            

85.         Úřad opakuje, že délka lhůty pro doručení žádostí o účast činila v šetřeném případě od doby jejího prodloužení (tj. ode dne 3. 11. 2016 ke dni 12. 1. 2017) celkem 70 dnů, přičemž dle požadavků zákona měla činit alespoň 56 dnů. Je tedy zřejmé, že zadavatel zákonem minimálně připuštěnou délku lhůty, byť až po jejím dodatečném prodloužení, dodržel, když byla nově stanovena v délce, jež plně odpovídá minimálním požadavkům zákona (v celkové délce pak tedy činila 113 dnů – viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad nepopírá, že předmětná veřejná zakázka je z hlediska finančního rozsahu a dle zadavatelem sdělené předpokládané hodnoty objemnou veřejnou zakázkou. Vzhledem k zadavatelem avizovanému finančnímu objemu veřejné zakázky lze spravedlivě očekávat, že zejména tvorba nabídky bude zatížena, mimo jiného, oceněním značného množství položek, nicméně tato „komplikovanost“ předmětné veřejné zakázky v souvislosti se zpracováním podkladů souvisejících s účastí v zadávacím řízení se dle přesvědčení Úřadu v plné míře projeví právě až při přípravě nabídek. Příprava žádostí o účast, jak již bylo Úřadem popsáno shora, s sebou však takovou náročnost z administrativního hlediska nenese, jelikož tato je orientována pouze na získání patřičných dokumentů souvisejících se splněním kvalifikačních předpokladů. Úřad tedy pečlivě posoudil délku lhůty pro doručení žádostí o účast, přičemž i s odkazem na shora řečené dospěl k závěru, že se jedná o lhůtu dostatečnou, resp. přiměřenou, a tedy o lhůtu souladnou se zákonem.         

86.         Úřad podotýká, že, jak bylo zevrubně komentováno v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, příprava žádosti o účast nevykazuje, v komparaci s nabídkou, po administrativní stránce takovou náročnost, jelikož se s jejím podáním pojí menší množství dokumentů, a to dokumentů orientovaných na prokázání splnění kvalifikace daným dodavatelem. Úřad opakuje, že šetřená veřejná zakázka je zadávána v užším řízení. Při  určitém zjednodušení věci lze říci, že tím, že se zadavatel rozhodl pro její zadání v užším řízení, které se vnitřně rozpadá do dvou relativně samostatných fází, do jisté míry ulehčil potenciálním dodavatelům „práci“ spojenou s jejich účastí v předmětném zadávacím řízení. Právě řečené zdůvodňuje Úřad tím, že zadavatel takto poskytl potenciálním dodavatelům časový prostor k tomu, aby se ve lhůtě pro podání žádostí o účast mohli plně koncentrovat výhradně na obstarání si dokumentů nezbytných k prokázání splnění jejich kvalifikace. Jestliže by zadavatel předmětnou veřejnou zakázku zadával v otevřeném řízení, byli by si potenciální dodavatelé povinni ve lhůtě pro podání nabídek obstarat veškeré dokumenty potřebné pro vytvoření nabídky, tedy kromě dokumentů souvisejících s kvalifikací paralelně i mnohdy značné množství dalších dokumentů. Úřad proto opětovně předesílá, že při posuzování zákonnosti délky lhůty pro podání žádostí o účast v šetřeném případě je nezbytné brát v potaz právě ten fakt, že potenciální dodavatelé byli povinni v této lhůtě připravit žádost o účast a nikoliv celou nabídku. S ohledem na shora popsané tudíž Úřad délku lhůty pro podání žádostí o účast, která byla sice původně nastavena v délce pouhých 50 dnů, nicméně následně byla dodatečnými informacemi č. 3 prodloužena o dalších 70 dnů (tj. v délce, která překročila minimální požadavky zákona o 14 dnů), považuje pro řádnou přípravu žádostí o účast za dostatečnou.     

87.         Navrhovatel v návrhu rovněž namítá, že délka lhůty pro podání žádostí o účast byla nepřiměřeně krátká i s ohledem na složitá jednání se zahraničními, popř. tuzemskými subjekty, vedená za účelem vzniku sdružení k získání veřejné zakázky. Jak Úřad zjistil z dokumentace o veřejné zakázce, a to konkrétně z protokolu o otevírání obálek s žádostmi o účast ze dne 12. 1. 2017, bylo zadavateli ve lhůtě pro podání žádostí o účast doručeno celkem 13 žádostí o účast, což už samo o sobě dle názoru Úřadu rozhodně nesignalizuje, že by délka lhůty pro podání žádostí o účast byla nedostatečná. Z předmětného protokolu přitom vyplývá, že 11 ze 13 zájemců o veřejnou zakázku má formu sdružení, kdy je nadto třeba zdůraznit, že v šesti z těchto sdružení je minimálně jeden z jeho členů zahraničním subjektem. Úřad tedy vzhledem k právě řečenému nemá za to, že ve lhůtě pro podání žádostí o účast bylo nemožné dojednat vznik sdružení za účelem společné účasti v soutěži o posuzovanou veřejnou zakázku, jak de facto tvrdí navrhovatel. Úřad navíc upozorňuje, že potenciální dodavatelé neměli pro vytvoření případných sdružení čas ryze během lhůty pro podání žádostí o účast. Zadavatel totiž již dne 19. 2. 2016 ve Věstníku veřejných zakázek a následně dne 24. 2. 2016 v Úředním věstníku Evropské unie uveřejnil Oznámení předběžných informací o veřejné zakázce. V tomto ohledu lze odkázat na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Ca 15/2006 ze dne 30. 11. 2006. V citovaném rozsudku se Krajský soud věnoval institutu předběžného oznámení veřejné zakázky, přičemž uvedl, že „[z] pohledu dodavatelů jde o institut umožňující v dostatečném předstihu zvážit účast v zadávacím řízení, zvážit obchodní zájmy a na zadávací řízení se připravit, mimo jiné i předběžnou přípravou samotné nabídky, mají-li dodavatelé již v této fázi za to, že se zadávacího řízení hodlají zúčastnit.“. Byť byl předmětný závěr formulován za účinnosti předchozího zákona o veřejných zakázkách, tj. zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a institut předběžného oznámení dle § 29 tehdejšího zákona není obsahově zcela identický s institutem předběžného oznámení dle § 86 současného zákona, lze mít za to, že význam předběžného oznámení, resp. předběžných informací je pro dodavatele stále tentýž – na jejich základě získává dodavatel prvotní informaci o veřejné zakázce, přičemž již v tento moment může pro její plnění vyčlenit své kapacity a zahájit předběžná jednání nejen s potenciálními subdodavateli, nýbrž samozřejmě i s obchodními partnery za účelem vytvoření sdružení. V šetřeném případě tak měli potenciální dodavatelé již cca 7 měsíců před samotným zahájením zadávacího řízení informace o tom, že zadavatel hodlá tuto veřejnou zakázku zadat, znali její předpokládanou hodnotu, jakož i její předmět. Od okamžiku uveřejnění Oznámení předběžných informací tedy již potenciální dodavatelé mohli činit konkrétní kroky k jejímu získání, a to včetně vyhledání vhodného obchodního partnera (společníka), s nímž posléze vytvoří sdružení. Úřad podotýká, že oznámení o zakázce, jehož prostřednictvím dochází k zahájení zadávacího řízení, nelze v tomto případě chápat jako jakýsi pomyslný „startovní výstřel“, na základě něhož dodavatelé teprve začnou s úvahami o účasti v zadávacím řízení a s přípravou vlastní žádosti o účast. Jak bylo uvedeno výše, potenciální dodavatelé měli možnost získat relevantní informace o veřejné zakázce se značným časovým předstihem před zahájením zadávacího řízení, a pokud měli reálně zájem na jejím získání, mohli začít vyvíjet příslušné aktivity k dosažení tohoto cíle. 

88.         S ohledem na shora předestřené skutečnosti tedy Úřad vyslovuje dílčí závěr, že pokud jde o navrhovatelem namítanou nepřiměřeně krátkou lhůtu pro doručení žádostí o účast, neshledal, že by se zadavatel při stanovení předmětné lhůty dopustil porušení zákona.  

K technickému kvalifikačnímu předpokladu vymezenému v bodu 3.7.1. kvalifikační dokumentace

89.         Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že v zákonem vymezených případech je předpokladem účasti dodavatele v zadávacím řízení prokázání splnění kvalifikace, kterou se rozumí jeho způsobilost realizovat veřejnou zakázku. Požadavky na prokázání splnění kvalifikace je veřejný zadavatel povinen stanovit v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě o zahájení zadávacího řízení, přičemž je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

90.         Úřad v této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, podle kterého „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod. Odpovědnost za stanovení kvalifikačních kritérií je proto plně na zadavateli. Zadavatel podle předmětu veřejné zakázky volí konkrétní další kvalifikační kritéria, kterými vymezuje odpovídající úroveň způsobilosti dodavatele poskytnout, dodat nebo provést předmět veřejné zakázky. Pokud ve vztahu k veřejné zakázce dospěje k závěru, že splnění dalších kvalifikačních kritérií není nutné, nemusí jejich prokazování požadovat vůbec. Pokud však dospěje k závěru opačnému, musí pečlivě vážit, jaké minimální kvalifikační požadavky jsou pro provedení jím zadávané veřejné zakázky nezbytné. Musí se přitom vyvarovat všech požadavků, které s předmětem zadávané zakázky nesouvisí věcně či bezprostředně. (…) Stanovení kvalifikačních kritérií proto může omezit výběr potencionálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Stanovení kvalifikačních kritérií včetně jejich minimální úrovně rozhodně nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potencionálních dodavatelů. Naopak jejich účelem je zabezpečit účast všech potencionálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou zakázku splnit“. Dále v citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že nastavení kvalifikačních předpokladů, které nemají vazbu na předmět nebo rozsah zadávané veřejné zakázky, ale pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení.

91.         V návaznosti na výše uvedené Úřad uvádí, že účelem požadavků na kvalifikaci je tedy objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavky zadavatele na prokázání kvalifikačních předpokladů obecně, čili i technických kvalifikačních předpokladů, mají tudíž zajistit, že se soutěže o veřejnou zakázku zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou reálně schopni po stránce technické, personální a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Zadavatel si musí být vědom toho, že vymezením kvalifikačních předpokladů, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Z uvedeného důvodu je zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů vždy povinen respektovat zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona.

92.         K významu § 6 odst. 1 zákona se ve svém rozhodnutí č. j. 1 Afs 20/2008 - 152 ze dne 5. 6. 2008 rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že „[t]oto ustanovení totiž v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. (…) smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“.

93.         Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozhodnutí uvedl, že „za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přičemž je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), kteří by jinak (bez takto nastavených předpokladů) byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými“.

94.         Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení kvalifikačních předpokladů nesmí vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Účelem kvalifikace je zabezpečit účast všech potenciálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Zásada nediskriminace se pak při vymezení požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace promítá do § 50 odst. 3 zákona, dle kterého je zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, a taktéž do § 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

95.         Ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona upravuje možnost zadavatele požadovat předložení dokladů o osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací. Zamýšleným cílem předmětného ustanovení zákona je zabezpečit, aby tým osob dodavatele, který bude realizovat předmět plnění veřejné zakázky, měl k tomuto dostatečné vzdělání a odpovídající odbornou způsobilost.

96.         Úřad v dalším předesílá, že při zkoumání toho, zda zadavatelem nastavené požadavky na prokázání technických kvalifikačních předpokladů odpovídají zákonu, musí být vždy pečlivě zohledněny veškeré aspekty konkrétního případu. Do úvahy proto musí být brána, vedle dalších okolností, i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho „běžnost“, či naopak „exkluzivnost“ a od ní se odvíjející velikost, resp. šíře relevantního trhu. Úřad zdůrazňuje, že při posuzování zákonnosti technických kvalifikačních předpokladů musí být současně poskytnut prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele. Úřad podotýká, že znaky porušení zákona bude vykazovat, ve vztahu k vymezení technických kvalifikačních předpokladů, výlučně takové jednání zadavatele, kdy tento vymezí požadovanou úroveň technických kvalifikačních předpokladů skutečně excesivně, čili tak, že dopad jeho jednání na konkurenční prostředí bude zjevně nepřiměřený důvodům, které zadavatele k takovému vymezení vedly.

97.         Ve světle shora popsaných úvah proto Úřad podrobil přezkumu vymezení technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona, jenž byl specifikován v bodě 3.7.1. kvalifikační dokumentace, který považuje navrhovatel za diskriminační a rozporný se zákonem.

98.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel u vedoucích zaměstnanců příslušného dodavatele, a sice u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího a u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího je oprávněn požadovat pouze autorizaci těchto osob, která deklaruje získání určitého vzdělání, praxe a zkoušek, avšak již nemůže u shora jmenovaných osob požadovat prokázání jejich zkušeností se stavbou o určitém minimálním finančním objemu, jak zadavatel v kvalifikační dokumentaci učinil (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto Úřad konstatuje následující. 

99.         Úřad uvádí, že zadavatel ve shora specifikované pasáži kvalifikační dokumentace vázal prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona u konkrétních osob z týmu dodavatele, vedle dalších požadavků, i na zkušenosti s realizací veřejných zakázek na stavební práce o určitém minimálním finančním objemu, a to v následující podobě:      

• u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího – zkušenost s minimálně jednou dokončenou nebo zprovozněnou silniční dopravní stavbou ve finančním objemu minimálně 500 mil. Kč bez DPH;    
• u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího – zkušenost s minimálně jednou dokončenou nebo zprovozněnou mostní stavbou ve finančním objemu minimálně 60 mil. Kč bez DPH.   

100.     Ke stanovení technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona Úřad primárně poznamenává, že citované ustanovení zákona výslovně nevylučuje možnost stanovení požadavku na prokázání odborné způsobilosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky pomocí určité prahové hodnoty veřejné zakázky, s jejímž plněním mají tyto osoby zkušenosti. Pokud zadavatel takový požadavek stanoví, pak je vždy zapotřebí daný požadavek, resp. jeho oprávněnost, zkoumat v širších souvislostech daného případu. Rovněž je nutné zohlednit, zda a u jakých osob byla podmínka účasti na referenčních zakázkách o určité finanční hodnotě stanovena; za oprávněnou ji lze přitom považovat spíše u těch osob, resp. pozic, u kterých lze předpokládat, že se zásadním způsobem budou podílet na realizaci předmětu veřejné zakázky a na jejichž zkušenostech a rozhodnutích tedy bude plnění veřejné zakázky postaveno, když prokázání jejich účasti na referenční zakázce o určitém rozsahu v téže pozici může zadavateli jasně indikovat, že taková osoba bude schopna úspěšně působit v dané pozici i v jím zadávané veřejné zakázce. Stejně tak je nutné při posuzování přiměřenosti požadavků na kvalifikaci brát v potaz i charakter poptávané veřejné zakázky, její rozsah a složitost, zda se jedná např. o běžně poptávané plnění, či zda je předpokládaná veřejná zakázka specifická – po věcné či časové stránce, z hlediska objemu plnění apod. Podpůrně v daném případě, vzhledem k tomu, že byly již podány žádosti o účast, lze přihlédnout při posuzování oprávněnosti postupu zadavatele při stanovení technického kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 56 odst. 3 písm. c) zákona i k počtu podaných žádostí o účast v zadávacím řízení. Vzhledem k charakteru a náročnosti plnění veřejné zakázky by případně jejich nápadně nízký počet mohl být indicií toho, že požadavky na technické kvalifikační předpoklady jsou nastaveny nepřiměřeně. Úřad proto shrnuje, že skutečnost, zda požadavek zadavatele na účast osob, které se mají podílet na plnění veřejné zakázky, v referenčních zakázkách o určité minimální finanční hodnotě je způsobilý poskytnout zadavateli představu o zkušenostech a dovednostech, které dané osoby nabyly skrze jejich účast na těchto zakázkách, je nutné posuzovat vždy v kontextu dalších konkrétních požadavků, přičemž závěry v jednom posuzovaném případě nelze zevšeobecňovat a aplikovat i na ostatní, byť na první pohled třeba i velmi podobné, případy. 

101.     Úřad dále uvádí, že předmět veřejné zakázky, jehož předpokládaná hodnota byla zadavatelem stanovena ve výši 1 474 847 430 Kč bez DPH, spočívá v provedení stavebních prací, mj. vybudování šesti mostních objektů, jak plyne z odůvodnění veřejné zakázky i z oznámení o zakázce. Úřad má za to, že pokud má poptávané plnění charakter provedení stavebních prací na projektu tak strategického významu a pokud tyto stavební práce mají být provedeny během 3 let, jak plyne z bodu 1.2. kvalifikační dokumentace, pak je zřejmé, že i nároky na kvalitu zpracování předmětu veřejné zakázky a na koordinaci postupu určitých osob, jež se budou podílet na její realizaci, budou odpovídat významu veřejné zakázky. 

102.     K samotnému požadavku zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím účasti konkrétních osob na referenčních zakázkách o určité minimální hodnotě v šetřeném případě sděluje Úřad následující. Požadavek na prokázání účasti na alespoň jedné referenční zakázce o minimální hodnotě 500 mil. Kč bez DPH, resp. 60 mil. Kč bez DPH, stanovil zadavatel u osob v rolích „stavbyvedoucí v oboru dopravní stavby“ a „zástupce stavbyvedoucího v oboru mosty a inženýrské konstrukce“. Již ze samotného označení těchto pozic lze přitom dle přesvědčení Úřadu dovodit, že u všech těchto pozic se jedná o pozice, které jsou zcela zásadní z hlediska řádného (perfektního) plnění veřejné zakázky, kdy u těchto pracovních pozic se jedná o vysoce odbornou činnost. Z výše popsané náročnosti předmětu plnění veřejné zakázky pak vyplývá nezbytnost zkušeností a znalostí kladených na tyto osoby.

103.     V případě osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího – zadavatel vymezil v části 3.7.1. kvalifikační dokumentace její kvalifikaci požadovaným vzděláním, minimální délkou praxe v oboru, účastí na dokončené nebo zprovozněné silniční dopravní stavbě o minimálním finančním objemu 500 mil. Kč bez DPH, existencí pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele a autorizací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě o autorizaci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o autorizaci“). Současně již ze samotného názvu pozice, kterou měla výše jmenovaná osoba zastávat, plyne, že se jedná o významnou pozici týkající se řízení vlastního průběhu výstavby dopravní stavby, tj. posuzované veřejné zakázky.

104.     V případě osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího – zadavatel vymezil v části 3.7.1. kvalifikační dokumentace její kvalifikaci minimální délkou praxe v oboru, účastí na dokončené nebo zprovozněné mostní stavbě v minimálním finančním objemu 60 mil. Kč bez DPH, existencí pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele a autorizací podle zákona o autorizaci. Současně z názvu pozice, kterou měla daná osoba zastávat, plyne, že se jedná o významnou pozici v týmu specialistů podílejících se na plnění veřejné zakázky.

105.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel sice jako technický kvalifikační předpoklad stanovil podmínku účasti shora jmenovaných osob na referenčních zakázkách o minimální finanční hodnotě, nicméně tuto podmínku omezil pouze na osoby na určitých pozicích. Je přitom zřejmé, že role těchto osob jsou při plnění veřejné zakázky pro zadavatele stěžejní, což lze dovodit již ze samotného označení jejich pozic (formální stránka), jakož i z dalších obsahově vymezených požadavků kladených na ně v kvalifikační dokumentaci (materiální stránka), kdy je zřejmé, že dané osoby budou vykonávat vysoce odbornou činnost, na jejímž správném a kvalitním provedení závisí úspěšnost realizace veřejné zakázky. Není tedy dle názoru Úřadu možné zadavateli upřít oprávnění, aby u těchto pozic požadoval prokázání určitých v minulosti nabytých zkušeností, které budou zárukou kvalitní realizace jím zadávané veřejné zakázky. Ve vztahu k oběma těmto osobám lze přitom konstatovat, že právě jejich účast na projektu o určitém finančním rozsahu v téže pozici může bezpochyby indikovat pravděpodobnost kvalitního výkonu v rámci realizace jiných objemných staveb dle příslušného zaměření dané osoby. Je totiž nepochybně rozdíl k ověření potřebných znalostí a zkušeností požadovat toliko dokumenty prokazující autorizaci osob ve smyslu zákona o autorizaci, a oproti tomu relevantně, tzn. na základě referenční zakázky o minimálním finančním objemu, zjistit, zda se daná osoba účastnila projektu tak komplexního charakteru, jako je posuzovaná veřejná zakázka. Pouhý požadavek na dokumenty prokazující autorizaci dané osoby nemusí mít zcela vypovídací hodnotu o tom, že v posledních letech fakticky předmětnou činnost vykonávala, což právě ověřují zadavatelem stanovené požadavky na účasti na referenčních zakázkách.

106.     Úřad dále uvádí, že v šetřeném případě bylo snahou zadavatele využít posuzovaný ukazatel, tj. účast shora jmenovaných osob na referenční zakázce s minimálním finančním objemem, jako určitý „filtr“ mezi osobami bez žádných, popř. s minimálními zkušenostmi, a těmi osobami, u nichž jejich podílení se na alespoň 1 referenční zakázce v obdobném postavení nasvědčuje tomu, že se v dané problematice orientují a jsou schopny zvládnout požadavky na ně kladené.

107.     Pokud jde o finanční hranici, kterou zadavatel pro referenční zakázky stanovil, tedy 500 mil. Kč bez DPH, resp. 60 mil. Kč bez DPH, pak Úřad s odkazem na argumentaci uvedenou v předchozích odstavcích konstatuje, že s ohledem na charakter a předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky lze takový požadavek považovat za přiměřený, neboť není jisté, zda by účast příslušných osob na referenčních zakázkách o nižší hodnotě, u nichž lze logicky předpokládat i nižší rozsah plnění než v předmětné veřejné zakázce, dokázala zaručit dostatečnou úroveň zkušeností daných osob pro úspěšnou realizaci veřejné zakázky. Dle přesvědčení Úřadu je v šetřené věci minimální hodnota referenčních zakázek, na jejichž plnění se shora jmenované osoby měly dle požadavků zadavatele stanoveným způsobem podílet, neklamnou indicií dosažených zkušeností těchto osob, tj. má o míře zkušeností a znalostí těchto osob reálnou vypovídací hodnotu, neboť lze spravedlivě očekávat, že osoba, která realizovala zadavatelem požadované referenční plnění je schopna zajistit koordinaci a kvalitu výstavby rozsáhlejšího stavebního objektu. Nelze přitom přehlédnout fakt, že zadavatel sice nastavil určitý požadavek na finanční objem realizovaných zakázek, na jejichž plnění se příslušné osoby podílely, nicméně ve vztahu k prověřované veřejné zakázce se v případě referenčních zakázek jedná o finančně méně náročné plnění, které je však schopno zadavateli poskytnout dostatečnou záruku o kvalifikovanosti těchto osob. Vzhledem k výše uvedenému však nelze výše uvedené požadavky zadavatele považovat za takové, které by měly nepříznivý dopad do předmětného zadávacího řízení, např. v podobě nepřípustné diskriminace potenciálních dodavatelů.

108.     Úřad uvádí, že zadavatel může k prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona požadovat předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací. Úřad konstatuje, že citované ustanovení zákona blíže neurčuje, co se rozumí pojmem „odborná kvalifikace“, resp. co vše pod něj spadá. Dle přesvědčení Úřadu není a priori vyloučeno, aby tato odborná kvalifikace byla prokazována i referenčními zakázkami o určité minimální hodnotě, na jejichž plnění se osoby z týmu dodavatele na příslušných pozicích podílely. Zadavatel je nicméně při stanovení jeho požadavků na odbornou kvalifikaci dodavatele povinen důsledně dbát ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona, tedy vymezit její minimální úroveň tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž je současně povinen respektovat základní zásady zadávacího řízení zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, zejména pak zásadu zákazu diskriminace. Úřad konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě citovaným ustanovením zákona dostál, neboť jeho požadavek na to, aby vedoucí zaměstnanci (osoby) dodavatele, a sice osoby v  pozicích „stavbyvedoucí v oboru dopravní stavby“ a „zástupce stavbyvedoucího v oboru mosty a inženýrské konstrukce“, disponovali zkušenostmi s účastí na referenčních zakázkách s konkrétním předmětem plnění a s minimálním finančním objemem, je plně odůvodnitelný charakterem a náročností předmětu plnění posuzované veřejné zakázky, jak již Úřad podrobně popsal shora. Současně je zřejmé, že požadavek zadavatele na prokázání účasti na referenčních zakázkách s minimálním finančním objemem se týká toliko dvou konkrétních pozic, které, jak Úřad taktéž uvedl výše, jsou pro řádné plnění veřejné zakázky stěžejní. K otázce týkající se vymezení technických kvalifikačních předpokladů vážících se ke konkrétním osobám, které jsou zapojeny do realizace veřejné zakázky, se rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 3 As 63/2014 ze dne 30. 9. 2014, v němž uvedl, že „samotný požadavek na předložení referencí u těchto osob [osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pozn. Úřadu] není v rozporu s § 56 odst. 7 ZVZ, naopak je projevem transparentnosti veřejné zakázky“. V tomto svém rozsudku pak Nejvyšší správní soud zdůraznil, že je však vždy třeba posuzovat přiměřenost takových požadavků ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, resp. k jeho druhu, rozsahu a složitosti.

109.     Úřad konstatuje, že zadavatel byl při stanovení posuzovaného požadavku veden oprávněnou snahou o zabezpečení kvalifikovaného dohledu nad plněním předmětu veřejné zakázky, přičemž vzhledem k tomu, že předmětem plnění veřejné zakázky je provedení velmi komplexních stavebních prací, je požadavek zadavatele nutno považovat za zcela legitimní. Nadto z protokolu o otevírání obálek s žádostmi o účast ze dne 12. 1. 2017 vyplývá, že žádost o účast podalo celkem 13 zájemců, což je s ohledem na charakter a náročnost plnění veřejné zakázky počet, který svědčí spíše o přiměřenosti předmětného požadavku.

110.     Vzhledem k výše popsaným skutečnostem proto nelze konstatovat jinak, než že se zadavatel nedopustil porušení zákona ani tím, že za účelem splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona požadoval v bodě 3.7.1. kvalifikační dokumentace u vedoucích zaměstnanců příslušného dodavatele, a sice u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího a u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího, prokázání jejich zkušeností s účastí na referenční zakázce o určitém minimálním finančním objemu.

111.     Úřad tedy s odkazem na výše uvedené konstatuje, že nezjistil, že by se zadavatel dopustil porušení zákona, ani pokud jde o stanovení technických kvalifikačních předpokladů posuzované veřejné zakázky.

112.     Na základě všech výše uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tudíž Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal u postupů zadavatele namítaných navrhovatelem důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona. Pro úplnost Úřad uvádí, že důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 2 zákona nemohou být dány, neboť v posuzované věci nebyla uzavřena smlouva a nebyl logicky ani podán návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 114 odst. 2 zákona. Z důvodů výše uvedených rozhodl Úřad podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

2.             Mgr. Filip Toul, advokát, Lannova 16/13, 370 01 České Budějovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy