číslo jednací: S0094/2017/VZ-13380/2017/531/MHo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8.3.2017, na návrh ze dne 7.3.2017, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 9.3.2017 společností S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,
• navrhovatel – Sylva Grézlová, IČO 43995497, se sídlem Krčmaňská 469, 783 72 Velký Týnec,
• vybraný uchazeč – „Úklidové služby pro Olomoucký kraj a jeho příspěvkové organizace“, jež tvoří subjekty SEŽEV facility s.r.o., IČO 29244960, se sídlem Vídeňská 298/135, 619 00 Brno, a DELTA servis, s.r.o., IČO 60777516, se sídlem Dobrovského 397/8, 779 00 Olomouc - Lazce, které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 31.10.2016 smlouvu o společnosti, ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 21.3.2017 společností SEŽEV facility s.r.o., IČO 29244960, se sídlem Vídeňská 298/135, 619 00 Brno,

ve věci veřejné zakázky „Úklidové služby pro Olomoucký kraj a jeho příspěvkové organizace“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7.9.2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8.9.2016, pod ev. č. 640290, ve znění oprav uveřejněných dne 12.9.2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13.9.2016 pod ev. č. 2016/S 176-316818, ve znění oprav uveřejněných dne 16.9.2016 pod ev. č. 2016/S 179-321465,

rozhodl takto:     

I.

Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Úklidové služby pro Olomoucký kraj a jeho příspěvkové organizace“, v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7.9.2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8.9.2016, pod ev. č. 640290, ve znění oprav uveřejněných dne 12.9.2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13.9.2016 pod ev. č. 2016/S 176-316818, ve znění oprav uveřejněných dne 16.9.2016 pod ev. č. 2016/S 179-321465, postup stanovený v § 77 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, tím, že při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče – „Úklidové služby pro Olomoucký kraj a jeho příspěvkové organizace“, jež tvoří subjekty SEŽEV facility s.r.o., IČO 29244960, se sídlem Vídeňská 298/135, 619 00 Brno, a DELTA servis, s.r.o., IČO 60777516, se sídlem Dobrovského 397/8, 779 00 Olomouc - Lazce, které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 31.10.2016 smlouvu o společnosti – akceptoval zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3.1.2017 poskytnuté shora jmenovaným vybraným uchazečem, aniž by ozřejmil, na základě čeho byly rozptýleny jeho pochybnosti o reálnosti minimálních nutných nákladů za poskytování pravidelného úklidu, což bylo předmětem jeho žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3.1.2017 výše jmenovaného vybraného uchazeče, a z jakého konkrétního důvodu tedy již nepovažuje nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany – spojené s posouzením nabídky vybraného uchazeče – „Úklidové služby pro Olomoucký kraj a jeho příspěvkové organizace“, jež tvoří subjekty SEŽEV facility s.r.o., IČO 29244960, se sídlem Vídeňská 298/135, 619 00 Brno, a DELTA servis, s.r.o., IČO 60777516, se sídlem Dobrovského 397/8, 779 00 Olomouc - Lazce, které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 31.10.2016 smlouvu o společnosti – z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, zaznamenané ve „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017, a současně ruší i všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23.1.2017 v předmětném zadávacím řízení.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany – ukládá:

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 9.3.2017 společností S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] do Věstníku veřejných zakázek dne 7.9.2016 a uveřejnil dne 8.9.2016, pod ev. č. 640290, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Úklidové služby pro Olomoucký kraj a jeho příspěvkové organizace“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodu II.1.5) oznámení o zakázce zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky jako „poskytování úklidových služeb v prostorách KÚOK a některých jeho příspěvkových organizací. Jedná se jak o kancelářské prostory, tak i o prostory vyžadující vysoké hygienické standardy. (…) Úklidové služby budou pořizovány na základě rámcové smlouvy uzavřené s jedním dodavatelem na dobu určitou od 1.1.2017 do 31.12.2020.“.

3.             Zadavatel v bodě II.2.1) oznámení o zakázce stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na částku 35 415 400,- Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zakázce dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodu IV.3.4) oznámení o zakázce určil lhůtu pro podání nabídek, a to do 31.10.2016. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem následně změněna na 3.11.2016.

5.             Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky stanoveným v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce byla ekonomická výhodnost nabídky.

6.             Z „Protokolu o otevírání obálek s nabídkami“ ze dne 3.11.2016 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 2 nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané uchazečem – Sylva Grézlová, IČO 43995497, se sídlem Krčmaňská 469, 783 72 Velký Týnec (dále jen „navrhovatel“) – přičemž hodnotící komise ani u jedné z nabídek neshledala důvody pro její vyřazení podle § 71 odst. 9 zákona. Do další fáze šetřeného zadávacího řízení tedy postoupily obě dvě nabídky.

7.             Jak je zřejmé ze „Zprávy o 2. posouzení a hodnocení nabídek“, v rámci posouzení nabídek nedošlo k vyřazení nabídky žádného z uchazečů. Z předmětné zprávy současně plyne, že hodnotící komise po provedeném hodnocení z hlediska základního hodnotícího kritéria, tj. ekonomické výhodnosti nabídky, shledala nejvhodnější nabídkou nabídku podanou uchazečem – „Úklidové služby pro Olomoucký kraj a jeho příspěvkové organizace“, jež tvoří subjekty SEŽEV facility s.r.o., IČO 29244960, se sídlem Vídeňská 298/135, 619 00 Brno, a DELTA servis, s.r.o., IČO 60777516, se sídlem Dobrovského 397/8, 779 00 Olomouc - Lazce, které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 31.10.2016 smlouvu o společnosti, ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 21.3.2017 společností SEŽEV facility s.r.o., IČO 29244960, se sídlem Vídeňská 298/135, 619 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“). Zadavatel se s doporučením hodnotící komise ztotožnil, když svým rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23.1.2017 vybral jako nejvhodnější nabídku, nabídku podanou vybraným uchazečem. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky bylo navrhovateli doručeno dne 30.1.2017.

8.             Dne 13.2.2017 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel po přezkoumání těmto námitkám nevyhověl, jak vyplývá z jeho rozhodnutí ze dne 22.2.2017, které bylo navrhovateli doručeno dne 27.2.2017.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 8.3.2017 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

10.         Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23.1.2017.         

11.         Navrhovatel primárně předesílá, že nabídková cena vybraného uchazeče je o více než 45 % nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, přičemž se jedná o cenu zjevně neodpovídající skutečným nákladům vzhledem k poptávanému rozsahu služeb. Jestliže hodnotící komise došla k závěru, že nabídková cena vybraného uchazeče je mimořádně nízká a vyžádala si od něj její zdůvodnění, pak toto zdůvodnění mohla posléze akceptovat toliko v případě jeho doložení objektivními příčinami předvídanými v ustanovení § 77 odst. 2 písm. a) až e) zákona, což však navrhovatel v šetřeném případě postrádá.    

12.         Podle slov navrhovatele činí poměr mzdových nákladů na celkové ceně zakázky v oblasti úklidových služeb přibližně 80 %, kdy mzdy pracovníků se pohybují pouze velice mírně nad hranicí minimální mzdy. K tomu navrhovatel podotýká, že zadavatel požadoval nabídkovou cenu jako cenu maximálně přípustnou po celou dobu trvání veřejné zakázky, tj. za 4 roky. Navrhovatel konstatuje, že za poslední 3 roky vzrostla výše minimální mzdy přibližně o 3000,- Kč, přičemž je značně pravděpodobné, že tento trend bude i nadále pokračovat. Při úvaze o reálnosti nabídkové ceny musí být dle názoru navrhovatele brán v potaz i fakt, že zadavatel požadoval pro každou část veřejné zakázky jednoho jejího vedoucího a v případě jeho nepřítomnosti 1 zástupce vedoucího, což nesporně představuje další mzdové náklady, stejně tak nesmí být opomenuta ani skutečnost, že plnění předmětné veřejné zakázky je roztříštěno do řady dílčích míst.   

13.         S odkazem na shora popsané tak navrhovatel dovozuje, že 45 % odchylka mezi jím nabídnutou cenou a cenou vybraného uchazeče může být způsobena výhradně subjektivními okolnostmi, jež však zákon při zdůvodnění reálnosti nabídkové ceny nepřipouští. Za účelem podpory právě řečeného navrhovatel poukazuje na fakt, že hodnotící komise v její žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče předpokládala průměrný výkon na 1 uklízející osobu cca 130m²/hod., nicméně vybraný uchazeč v jím poskytnutém zdůvodnění kupříkladu uvedl, že jeho pracovníci zvládnou za 1 hodinu úklid u kanceláří 185 m², u kuchyněk 150 m² a u chodeb 230 m², aniž by však jakkoliv doložil, v čem abnormální produktivita jeho pracovníků spočívá. Navrhovatel současně upozorňuje, že tvrzení vybraného uchazeče o abnormální produktivitě jeho pracovníků u části předmětu plnění veřejné zakázky spočívajícího v pravidelném úklidu je v příkrém rozporu s cenami nabízenými za jinou část předmětu plnění, a sice za nepravidelný úklid.       

14.         Navrhovatel sděluje, že zadavatel si udělal ekonomickou analýzu reálných nákladů nutných k řádnému plnění posuzované veřejné zakázky pro jejich komparaci s jednotlivými nabídkovými cenami, avšak následně se spokojil se subjektivním konstatováním vybraného uchazeče a své předpoklady bez dalšího opustil. Navrhovatel poznamenává, že „poptávané služby jsou založeny na vysokém podílu lidské práce ohodnocené mírně nad úrovní minimální mzdy, takže snižování mzdových nákladů při dodržování zákonů ČR nepřichází v úvahu a vybraný uchazeč nedoložil použití nějaké převratné technické úklidové novinky, která by vysvětlila zvýšení produktivity oproti ostatním soutěžitelům o nejméně 45%. Vezmeme-li v úvahu četnost poptávaného úklidu a mají-li být v ceně zahrnuty veškeré náklady spojené s úklidem včetně inflace a růstů mezd na 4 roky dopředu, pak nutně musíme dojít k závěru, že navrhovaná nabídková cena je zcela nereálná, počítá zřejmě se zaměstnáváním osob bez pracovní smlouvy, neodváděním zákonných odvodů, nedodržením kvality či četnosti požadovaných služeb, případně se již nyní počítá s předčasným ukončením smlouvy.“.

15.         Navrhovatel dodává, že skutečnost, že zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny předložené vybraným uchazečem je nereálné, kdy uváděné hodnoty předpokládaných m² hodinového výkonu jsou nadhodnoceny minimálně o 20 % oproti normám uvedeným v Metodice Ministerstva pro místní rozvoj na zadávání úklidových prací, vyplývá i z Odborného stanoviska k „Oznámení o rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“ pro veřejnou zakázku „Úklidové služby pro Olomoucký kraj a jeho příspěvkové organizace“, ev. č. 640290“ ze dne 5.3.2017, zpracovaného Mgr. Irenou Bartoňovou Pálkovou, absolventkou Britského institutu úklidových věd, předsedkyní představenstva České asociace úklidu a čištění, které navrhovatel učinil přílohou jeho návrhu.     

16.         Navrhovatel konečně upozorňuje na to, že vybraný uchazeč neplní povinnosti vyplývající z § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, jakož i povinnost plynoucí z § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

17.         Na základě všech výše uvedených argumentů tudíž navrhovatel v závěru jeho návrhu Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadavateli. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení celého zadávacího řízení.     

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ   

18.         Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 8.3.2017, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 8.3.2017.

19.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S0094/2017/VZ-08576/2017/531/MHo dne 10.3.2017.    

21.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0094/2017/VZ-09820/2017/531/MHo ze dne 20.3.2017 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to informování Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení  a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. v) zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

22.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0094/2017/VZ-10199/2017/531/MHo ze dne 22.3.2017 o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil na návrh navrhovatele zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0094/2017/VZ-11162/2017/531/MHo ze dne 3.4.2017 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.        

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 16.3.2017

24.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 16.3.2017, které Úřad obdržel dne 17.3.2017, přičemž konstatuje následující.             

25.         Zadavatel nejprve uvádí, že se v rámci posuzování podaných nabídek podrobně zabýval posouzením nabídkových cen. Od vybraného uchazeče si vyžádal zdůvodnění jeho mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž toto zdůvodnění posléze akceptoval. Zadavatel předesílá, že mu navrhovatel nepředložil žádné konkrétní argumenty, které by vedly ke zpochybnění vybraným uchazečem poskytnutého zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.    

26.         Zadavatel v dalším konstatuje, že obsah návrhu je ve své podstatě totožný s obsahem námitek ze dne 13.2.2017, kdy k argumentům navrhovatele se zadavatel již podrobně vyjádřil v jeho rozhodnutí o námitkách ze dne 22.2.2017. Zadavatel se proto vzhledem k právě řečenému ve svém stanovisku k návrhu vyjadřuje toliko k nově doplněným skutečnostem, jež vyplývají z odborného stanoviska Mgr. Ireny Bartoňové Pálkové (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad pokládá za vhodné nejprve popsat obsah rozhodnutí o námitkách navrhovatele, přičemž následně bude uvedena argumentace zadavatele obsažená v jeho vyjádření k návrhu.   

27.         Zadavatel předesílá, že skutečnost, že v posledních letech došlo ke zvýšení minimální mzdy, je obecně známá, a každý dodavatel ji proto musí brát v potaz. Obdobně jsou ze zadávací dokumentace zřejmé i skutečnosti, že předmětná veřejná zakázka bude plněna na rozličných místech Olomouckého kraje, a že je pro její plnění požadována osoba vedoucího a osoba zástupce vedoucího zakázky. Zadavatel k tomu však podotýká, že pro realizaci šetřené veřejné zakázky nijak neomezil účast subdodavatelů, stejně tak nepožadoval uvedení počtu vlastních zaměstnanců, tzn. nijak potenciální dodavatele nelimitoval v tom, jakým způsobem budou poptávané služby fyzicky zajišťovat.   

28.         Zadavatel dále uvádí, že vybraný uchazeč nepoužil ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny žádné subjektivní okolnosti, jak tvrdí navrhovatel, nýbrž jeho náklady zcela konkrétně odůvodnil. Zadavatel nepovažuje rozdíly v nabídkových cenách týkající se nepravidelného úklidu za podstatné, a to vzhledem k tomu, že nepravidelný úklid bude probíhat na základě jeho objednávek, což znamená, že se zadavatel může rozhodnout, zda vůbec, popř. v jaké četnosti, tento nepravidelný úklid objedná.    

29.         Pokud má navrhovatel za to, že nabídková cena vybraného uchazeče je zcela nereálná, pak zadavatel sděluje, že dané tvrzení opírá navrhovatel toliko o obecné údaje, jež však nejsou podloženy žádnými propočty a kalkulacemi. K tvrzení navrhovatele, že vybraný uchazeč neplní povinnosti vyplývající pro něj z příslušných právních předpisů (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel konstatuje, že toto je sice možné, nicméně zákon explicitně v ustanovení § 53 stanoví, jaké podmínky musí uchazeč pro účast v zadávacím řízení splňovat, přičemž tyto podmínky vybraný uchazeč splnil.   

30.         Ve vztahu k informacím uvedeným ve stanovisku Mgr. Ireny Bartoňové Pálkové zadavatel sděluje, že je možné, že Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo pro oblast úklidových služeb normy úklidových ploch. Tyto normy však mohou představovat pouze „vodítko“, tj. nejedná se o závazný materiál, jelikož za situace, že by rozloha úklidových ploch byla závazná, vedlo by to k popření hospodářské soutěže v oblasti úklidových služeb. Pokud se vybraný uchazeč od doporučení obsažených v těchto normách odchýlil v některých případech cca o 20 %, jak tvrdí navrhovatel, nejedná se podle přesvědčení zadavatele o nijak zásadní odchylku, která by sama o sobě měla vést k vyřazení nabídky vybraného uchazeče. Zadavatel dále opětovně předesílá, že v zadávací dokumentaci nestanovil, že by poptávané úklidové služby musely být prováděny výlučně zaměstnanci v trvalém pracovním poměru poskytovatele. Jestliže vybraný uchazeč kalkuluje s pracovními poměry na dohodu, pak je mu dle názoru zadavatele jistě známo omezení takových pracovních poměrů. Tento způsob plnění předmětné veřejné zakázky sice nebude pro zadavatele ideální, avšak nemůže mu předem zabránit, jakož nelze mít a priori za to, že povede ke snížené kvalitě.     

31.         Zadavatel se dále vyjadřuje k tvrzení, že vybraným uchazečem nastavené minimální mzdy není možné považovat za adekvátní, jelikož již v současné době se tyto minimální mzdy v oblasti úklidových služeb pohybují v rozmezí od 80 Kč do 90 Kč za 1 hodinu. Zadavatel připouští, že dané tvrzení může být pravdivé, avšak pro zpochybnění reálnosti nabídkové ceny vybraného uchazeče není relevantní. Zadávací dokumentace totiž jednoznačně stanovovala, co všechno musí nabídková cena obsahovat, přičemž v ní bylo rovněž určeno, že tato cena je cenou maximální a nepřekročitelnou. Skutečnost, zda vybraný uchazeč zohlednil či nezohlednil v jím nabídnuté ceně i okolnosti, jež pravděpodobně nastanou, bylo jeho obchodním rozhodnutím. Zadavatel nadto doplňuje, že si z veřejně dostupných zdrojů vyhledal údaje o cenách účtovaných za obdobné veřejné zakázky, přičemž zjistil, že vybraný uchazeč nabídl jinému zadavateli dokonce ještě nižší jednotkové ceny než ty, které nabízí za plnění šetřené veřejné zakázky.     

32.         V závěru svého vyjádření k návrhu zadavatel konstatuje, že pro uložení navrhovatelem navrhovaného nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení není dán důvod, a to vzhledem k tomu, že obě dvě nabídky splnily požadavky zákona, resp. jeho požadavky vyjádřené v zadávacích podmínkách. Dle názoru zadavatele tak Úřad může po provedeném správním řízení maximálně dospět k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem při posouzení nabídek, což povede k tomu, že zadavatel bude muset přistoupit k jejich novému posouzení.    

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 24.3.2017    

33.         Vybraný uchazeč se k oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0094/2017/VZ-08576/2017/531/MHo ze dne 10.3.2017 vyjádřil přípisem ze dne 24.3.2017, který Úřad obdržel téhož dne.     

34.         K argumentu navrhovatele, jenž se týká odchylky cca 45 % u nabídkových cen, vybraný uchazeč uvádí, že tato odchylka je způsobena tím, že navrhovatel, coby stávající smluvní partner, nepředložil zadavateli aktualizovanou nabídku. Podle slov vybraného uchazeče je možné, že navrhovatel není schopen reagovat na vývoj cen na relevantním trhu, popř. že má příliš vysoké náklady. Vybraný uchazeč poznamenává, že v důsledku toho, že se soutěže o posuzovanou veřejnou zakázku nezúčastnil větší počet dodavatelů, nelze bez dalšího srovnávat předložené nabídkové ceny. Pokud by se této soutěže zúčastnilo kupříkladu 10 potenciálních dodavatelů, byla by křivka nabídkových cen zásadně spojitá, přičemž není možné ani vyloučit, že by nabídková cena některého z dodavatelů byla ještě nižší, než nabídková cena vybraného uchazeče.    

35.         Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že plnění veřejné zakázky je územně roztříštěné, což s sebou ponese logistickou náročnost, vybraný uchazeč konstatuje, že má s řízením obdobných veřejných zakázek zkušenosti, a to i v regionu, jehož se šetřené zadávací řízení týká. K řízení takto náročných veřejných zakázek disponuje vybraný uchazeč potřebnou infrastrukturou. Právě zkušenosti s řízením obdobných zakázek a vybudovaná infrastruktura čítající zkušené pracovníky umožnily vybranému uchazeči předložit cenovou kalkulaci, s níž usiluje o získání předmětné veřejné zakázky.    

36.         Vybraný uchazeč v dalším sděluje, že při kalkulaci jeho jednotkových nabídkových cen počítal nejen s nárůstem minimální mzdy, ale i s efektem postupného zlepšování služeb i výkonu tréninkem stabilizovaných zaměstnanců, což je efekt, s nímž v současné době počítají zákazníci v komerčním sektoru. Podle slov vybraného uchazeče je u šetřené veřejné zakázky nadto dán poměrně značný prostor pro zaměstnání osob v režimu dohody, a to při respektování příslušných zákonných norem.   

37.         Pokud jde o ceny týkající se nepravidelného úklidu, pak vybraný uchazeč poznamenává, že nepravidelný úklid je poskytován jinými zaměstnanci, s jiným nutným vybavením, a tudíž je jeho cena odlišná. Vybraný uchazeč se ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že neplní příslušné povinnosti vyplývající z konkrétních právních předpisů, jakož i vůči tvrzení, že zaměstnává osoby bez smlouvy.   

38.         Konečně se vybraný uchazeč vyjadřuje k argumentaci navrhovatele týkající se reálnosti norem úklidových prací dle typů místností. Vybraný uchazeč uvádí, že při jeho výpočtech vychází nejen z metráže ploch, nýbrž i z poptaného rozsahu prací. Kromě toho pracuje i s koeficientem zastavěnosti ploch, jenž reálně snižuje plochu podlahy k úklidům. Vybraný uchazeč má dle jeho slov z praxe osvědčeno, že stabilní, trénovaný a kontrolovaný zaměstnanec je schopen zvládnout práci i nad tuto normu. Vybraný uchazeč konstatuje, že s jednotkovými nabídkovými cenami ještě nižšími, než jsou jeho jednotkové nabídkové ceny za plnění šetřené veřejné zakázky, se v zadávacích řízeních realizovaných odlišnými zadavateli umístil až jako třetí, potažmo až jako pátý v pořadí, což svědčí o tom, že jeho jednotkové nabídkové ceny jsou na relevantním trhu obvyklé.   

39.         S odkazem na shora popsané skutečnosti tak vybraný uchazeč shrnuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem a celá soutěž proběhla v souladu se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Jeho nabídka, a obdobně i zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, obsahovaly objektivní a přezkoumatelné informace.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

40.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o předmětné veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

41.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

42.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

43.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

44.         Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek a v případě použití elektronické aukce po jejím ukončení posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.   

45.         Podle § 77 odst. 2 zákona hodnotící komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami, zejména

a) ekonomickými aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb,

b) objevností technického řešení nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí dodávek či služeb,

c) originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb,

d) souladem s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které jsou účinné v místě provádění stavebních prací, poskytování služeb nebo dodávek, nebo

e) potenciální možností uchazeče získat veřejnou podporu.

46.         Podle § 80 odst. 1 zákona o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.    

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

47.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

48.         Podle čl. 1, bod 12., ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (dále jen „ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků“), se na území České republiky vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky: Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk.        

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

49.         Z bodu 2. „Údaje o zadavateli:“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel, tj. Olomoucký kraj, zadává posuzovanou veřejnou zakázku jednak na svůj vlastní účet, dále na účet zadavatele – Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace (dále též „Správa silnic Olomouckého kraje“), a konečně na účet zadavatele – Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, příspěvková organizace (dále též „Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje“). Zadavatel tedy při zadávání předmětné veřejné zakázky vystupuje jako centrální zadavatel ve smyslu § 3 zákona.    

50.         Z bodu 8. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky:“, konkrétně z části 8.5. „Klasifikace veřejné zakázky a předpokládaná hodnota veřejné zakázky“, zadávací dokumentace je zřejmé, že celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na částku 35 415 400,- Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota pro zadavatele (Olomoucký kraj) činí 13 355 400,- Kč bez DPH, předpokládaná hodnota pro Správu silnic Olomouckého kraje činí 12 721 000,- Kč bez DPH a předpokládaná hodnota pro Zdravotnickou záchrannou službu Olomouckého kraje činí 9 339 000,- Kč bez DPH.      

51.         Ze shora specifikovaného bodu, konkrétně z části 8.8. „Rozsah úklidových služeb“, zadávací dokumentace vyplývá, že předmět plnění šetřené veřejné zakázky spočívá jak v pravidelném, tak i v nepravidelném úklidu konkrétních prostor.     

52.         Zadavatel dále v bodě 8. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky:“, části 8.9. „Pravidelný úklid“, konkrétně v oddílu 8.9.1. „Pravidelný úklid – Rozsah uklízených ploch“, zadávací dokumentace vymezil celkovou plochu v m², na níž bude probíhat pravidelný úklid.  

53.         Z bodu 10. „Posouzení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek:“, konkrétně z části 10.4. „Základní hodnotící kritérium a dílčí hodnotící kritéria pro zadání veřejné zakázky“, zadávací dokumentace plyne, že základním hodnotícím kritériem pro zadání šetřené veřejné zakázky zadavatel učinil ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž dílčími hodnotícími kritérii určil „Nabídkovou cenu za pravidelný úklid v Kč bez DPH“ s váhou 90 %, a „Jednotkové ceny za nepravidelný úklid“ s váhou 10 %.

54.         Ve „Zprávě o 1. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 20.12.2016 je, mimo jiné, uvedeno následující: „V zadávacím řízení byly předloženy celkem 2 nabídky. Protože nabídkové ceny v těchto nabídkách se výrazně liší (…), je bezpředmětné jejich posuzování vzhledem k průměrné hodnotě nabídkových cen (…).

Komise vzala při posuzování MNNC v jednotlivých nabídkách do úvahy jednotkové ceny a u nabídky uchazeče, který předložil nabídku č. 2 (tj. u nabídky vybraného uchazeče, pozn. Úřadu),zjistila u některých jednotkových cen významné rozdíly od jednotkových cen, které zadavatel dosud za poskytované služby hradil i od jednotkových cen v druhé nabídce. Dle názoru komise lze nabídkovou cenu tohoto uchazeče označit za mimořádně nízkou. Podrobně k tomu dále ve Zprávě u posouzení nabídkové ceny v příslušné nabídce.“.   

55.         Ve shora specifikované zprávě hodnotící komise dále u nabídky vybraného uchazeče uvedla i tyto informace:  

„Posouzení nabídkové ceny: 

Nabídková cena je uvedena v Krycím listu nabídkové ceny a v textu smlouvy. Nabídková cena není přiměřená vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Nabídková cena byla komisí posouzena jako mimořádně nízká. Uchazeč bude vyzván ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 77 zákona.    

(…)    

Závěr posouzení nabídky:   

Nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Posouzení nabídky bude pokračovat na dalším jednání komise.“.   

56.         V bodě 7. „Seznam nabídek, které budou dále posuzovány“ předmětné zprávy je uvedena nabídka vybraného uchazeče, přičemž jako důvod dalšího posuzování jím podané nabídky je označen „Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“.      

57.         V návaznosti na výše popsané hodnotící komise „Žádostí o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 21.12.2016, jež vybraný uchazeč obdržel dne 27.12.2016, požádala vybraného uchazeče o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, která byla identifikována v jím podané nabídce. V této žádosti hodnotící komise předně uvedla, že z důvodu výrazného rozdílu nabídkové ceny vybraného uchazeče oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky se podrobně zabývala posouzením výše jeho nabídkové ceny, přičemž dospěla k názoru, že se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Dále hodnotící komise v dané žádosti sdělila, že se pokusila vyčíslit minimální nutné náklady na úklidové pracovníky. Z výše konkretizované žádosti je zřejmé, že hodnotící komise vzala při tomto vyčíslení do úvahy celkový rozsah uklízené plochy, dále časový rozsah denního úklidu, v neposlední řadě náklady na provozní a firemní režie, a na základě této kalkulační úvahy následně dospěla k příslušné částce minimálních nutných měsíčních nákladů. Pro ilustraci Úřad předkládá tuto kalkulaci hodnotící komise ve vztahu k Správě silnic Olomouckého kraje:  

a)      náklady na pracovníky úklidové: celková plocha úklidu 7.012 m² přepočteno na 5.691 m² denního výkonu:  

130 m² výkon při popisu obsahu = 44 hodin x 21,5 (měsíční koeficient) = 946 hodin / měsíc x 90 Kč (mzda, předpoklad, že pracovníci jsou zaměstnáni na dohodu) = 85.140 Kč bez DPH   

b)      náklad na provozního pracovníka (zaměstnán v TPP) je při hrubé mzdě 25.000 x 1,34 (odvody a daně) x 1,12 (dovolená) = 37.520 Kč / měsíc   

c)      náklady na pracovníky podle a) + b): 85.140 + 37.250 = 122.660 Kč / měsíc  

Poznámka: U objektů s větším počtem metrů je nutné brát v potaz to, že tam bude úvazek na HPP, ke kterému je nutné ještě připočíst odvody z mezd, které ve výpočtu nejsou uvažovány, čímž se mzdové náklady ještě zvýší.   

d)      náklady na režie provozní i firemní jsou 10% z 122.660 = 12.266 Kč / měsíc     

e)      Minimální nutné náklady tedy jsou: 85.140 + 37.250 + 12.266 =134.296 Kč / měsíc“.

Hodnotící komise následně v tabulce uvedla jí vypočtené minimální měsíční náklady, vybraným uchazečem nabízené měsíční náklady, cenový rozdíl mezi těmito náklady, a to včetně jeho přepočtu na období 1 roku. V návaznosti na tyto popsané cenové rozdíly následně hodnotící komise konstatovala, že „Rozdíl mezi minimálními nutnými náklady na provedení úklidových služeb pravidelného úklidu a nabídkovou cenou [vybraného] uchazeče činí – 93.564 Kč / měsíc, což je – 1.122.768 Kč / rok. Tyto hodnoty dle názoru zadavatele vyjadřují částky, které „chybí“ v nabídce uchazeče k tomu, aby pravidelný úklid mohl provádět za vynaložení minimálních (nezbytných) nákladů. Jestliže v nabídkové ceně uchazeče chybí ročně 1.122.768 Kč, je jeho nabídková cena za provádění pravidelného úklidu mimořádně nízká.   

Hodnotící komise tímto žádá uchazeče, aby předložil odůvodnění MNNC, a to předložením vlastní kalkulace nezbytně nutných nákladů na provedení pravidelného úklidu u zadavatelů 1, 2 a 3. Zdůvodnění MNNC je také třeba odůvodnit podle ustanovení § 77 odst. 2 zákona.“.

58.         V reakci na výše uvedenou žádost zaslal vybraný uchazeč hodnotící komisi zdůvodnění své mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3.1.2017, které hodnotící komise obdržela téhož dne. V tomto zdůvodnění vybraný uchazeč, mimo jiné, uvedl, že odhad hodnotící komise, pokud jde o úklidovou plochu o rozsahu 130 m², jež má být za 1 den uklizena 1 osobou, není normovaným výkonem, neboť vybraný uchazeč počítal při kalkulaci jeho nabídkové ceny s výkony vyššími, kdy jím předpokládané rozsahy úklidových ploch blíže specifikoval. Vybraný uchazeč v dalším sdělil, že hodnotící komisí předpokládaná minimální mzda uklízeček ve výši 90 Kč/1 hod. je v jeho případě nižší, kdy tuto částku konkretizoval. Posléze vybraný uchazeč shrnul jeho měsíční kalkulaci nákladů, přičemž konstatoval, že se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Vybraný uchazeč doplnil, že se domnívá, že cenový rozdíl byl způsoben nízkým počtem podaných nabídek. Skutečnost, že jím nabízená cena je cenou reálnou, vybraný uchazeč demonstroval jeho nabídkovými cenami u veřejných zakázek, o jejichž získání se v minulosti ucházel, popř. které v současnosti pro jiné zadavatele realizuje.    

59.         Ve „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017 hodnotící komise ve vztahu k nabídce vybraného uchazeče, mimo jiné, konstatovala, že „Nabídková cena byla komisí posouzena jako mimořádně nízká. Uchazeč byl vyzván ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 77 zákona, které ve stanovené lhůtě předložil v následujícím znění:“. Následně hodnotící komise do předmětné zprávy zkopírovala zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče ze dne 3.1.2017, přičemž pod takto zkopírovaný text tohoto zdůvodnění uvedla, že „Hodnotící komise výše uvedené vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny přijímá.“. Hodnotící komise tedy dospěla k závěru, že nabídka vybraného uchazeče „je úplná, obsahuje veškeré doklady požadované zákonem a zadavatelem v zadávacích podmínkách, splňuje požadavky na předmět plnění veřejné zakázky a neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Nabídka nebyla posouzena jako nepřijatelná.“.   

K postavení zadavatele

60.         V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona také územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. 

61.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.   

62.         Jak je zřejmé z čl. 1, bodu 12., ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je zadavatel, tj. Olomoucký kraj, vyšším územním samosprávným celkem. Z uvedeného tak vyplývá, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž prokazatelně dána.   

K výroku I. tohoto rozhodnutí       

63.         Úřad uvádí, že mezi účastníky řízení je sporu ohledně zákonnosti posouzení nabídky vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny. K institutu mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad v obecné rovině předně konstatuje, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, jenž by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně a nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem nekontrolovatelného navyšování původní nabídkové ceny uchazeče, což by fakticky vedlo k popření jednoho z hlavních účelů zákona, jímž je snaha o efektivní alokaci veřejných financí. Platí, že otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny se již opakovaně ve své judikatorní činnosti zabývaly jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud. K tomu je možné odkázat kupříkladu na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 42/2012-57 ze dne 17.10.2012, v němž bylo uvedeno, že „smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat. S tím je spojeno velké nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, případně její cena byť by to bylo v rozporu se zákonem, bude dodatečně navýšena.“.

64.         Úřad konstatuje, že posouzení (zkoumání), zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je vždy obligatorní součástí procesu posuzování nabídek, tzn. daná povinnost stíhá každého zadavatele, potažmo hodnotící komisi, v každém zadávacím řízení a ve vztahu ke každé nabídce každého dodavatele, jenž podal nabídku. Jinými slovy řečeno ustanovení § 77 odst. 1 zákona neumožňuje hodnotící komisi zvážit, resp. nedává ji na výběr, zda k posouzení nabídek z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny přistoupí, či nikoliv.        Úřad dále poznamenává, že ve vztahu k posuzování otázky mimořádně nízké nabídkové ceny mohou nastat 2 „základní“ situace. Hodnotící komise předně může dospět k závěru, že v nabídce příslušného uchazeče není mimořádně nízká nabídková cena obsažena, tj. na straně hodnotící komise nevzniknou pochybnosti o výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce tohoto uchazeče. K tomu Úřad podotýká, že fakt, že hodnotící komise nemá pochybnosti o mimořádně nízké nabídkové ceně, ji nezbavuje povinnosti v dokumentaci o veřejné zakázce tuto skutečnost zachytit. Tu Úřad pro úplnost ve vztahu k právě řečenému dodává, že hodnotící komisi zákon výslovně neukládá povinnost, aby v příslušných dokumentech uvedla výčet veškerých důvodů, pro které nepovažuje nabídkovou cenu toho kterého uchazeče za mimořádně nízkou. Výčet veškerých těchto důvodů by ostatně mohl tvořit nekonečný řetězec, a tedy jejich vyčerpávající uvedení by fakticky ani nebylo možné, jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 88/2012 ze dne 21.11.2013, avšak uvedené v žádném případě neznamená, že by postup zadavatele i za této situace neměl být učiněn mj. v souladu se zásadou transparentnosti. Od prve nastíněné situace je nutno odlišit situaci, kdy hodnotící komise při posouzení nabídky pochybnosti o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny získá. V takovém případě má hodnotící komise povinnost na základě § 77 odst. 1 zákona vyzvat uchazeče k písemnému zdůvodnění jeho nabídky, resp. dle dikce zákona hodnotící komise je povinna vyžádat si od uchazeče zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Není přitom vyloučeno, že tento uchazeč opodstatněnost jím předložené ceny zdůvodní. Je ovšem zapotřebí, aby hodnotící komise v dokumentaci o veřejné zakázce transparentně zdůvodnila, jakými konkrétními skutečnostmi a fakty byly její pochybnosti stran existence mimořádně nízké nabídkové ceny rozptýleny, neboť hodnotící komise může dle § 77 odst. 2 zákona vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami, jež citované ustanovení zákona demonstrativním výčtem vyjmenovává.       

65.         Úřad, s odkazem na shora řečené, předesílá, že zásada transparentnosti, vyjádřená v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Kupříkladu v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15.2.2012 bylo řečeno, že „Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“.

66.         K dané problematice se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15.9.2010, ve kterém uvedl, že význam zásady transparentnosti v prvé řadě směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Nejvyšší správní soud dále zdůraznil, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Podle názoru Nejvyššího správního soudu ke konstatování netransparentnosti plně postačuje, že v průběhu zadávacího řízení prokazatelně vyvstanou pochybnosti odporující požadavkům zákona na průhlednost a transparentnost zadávacího řízení. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.        

67.         Úřad se tedy ve zde posuzovaném případě zabýval tím, zda zadavatel, resp. hodnotící komise provedla posouzení nabídky vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu se základními zásadami zadávacího řízení, na nichž zadávací řízení stojí. K tomu Úřad konstatuje následující.   

68.         Úřad uvádí, že v šetřeném zadávacím řízení nastala ve vztahu k nabídce vybraného uchazeče druhá ze situací předestřených v bodě 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Hodnotící komise totiž u jím podané nabídky získala pochybnosti o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, jak prokazatelně plyne ze „Zprávy o 1. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 20.12.2016. V předmětné zprávě hodnotící komise identifikovala příčiny, jež ji k závěru o možném výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče vedly, přičemž uvedla, že jej postupem podle § 77 odst. 1 zákona vyzve k písemnému zdůvodnění jeho nabídky (viz body 54. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Hodnotící komise si tudíž žádostí ze dne 21.12.2016 vyžádala od vybraného uchazeče zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. V této žádosti hodnotící komise, mimo jiné, vyčíslila, dle jejího názoru, minimální nutné měsíční náklady na úklidové pracovníky pro pravidelný úklid, přičemž došla k tomu, že v nabídkové ceně vybraného uchazeče „chybí“ částka přesahující 1 milión Kč/1rok na tyto náklady, pročež je jeho nabídková cena týkající se pravidelného úklidu mimořádně nízká. Ve zdůvodnění opodstatněnosti (reálnosti) nabídkové ceny za pravidelný úklid měl vybraný uchazeč, podle požadavku hodnotící komise, předložit vlastní kalkulaci nezbytně nutných měsíčních nákladů za tento úklid a současně mimořádně nízkou nabídkovou cenu zdůvodnit podle § 77 odst. 2 zákona (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí).          

69.         Vybraný uchazeč v reakci na výše uvedenou žádost předložil písemné zdůvodnění jeho nabídkové ceny, kdy v tomto zdůvodnění podle požadavku hodnotící komise doložil kalkulaci jeho nabídkové ceny za pravidelný úklid, přičemž současně sdělil, že při této kalkulaci vycházel v určitých aspektech z jiných hodnot než z těch, jaké hodnotící komise uvedla v žádosti o zdůvodnění jeho mimořádně nízké nabídkové ceny (viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

70.         Po obdržení zdůvodnění hodnotící komise ve „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017 konstatovala, že „výše uvedené vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny přijímá.“ (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

71.         Jak bylo popsáno již výše, zásada transparentnosti prostupuje celým zadávacím řízením. K zajištění dodržení předmětné zásady je nezbytné, aby veškeré úkony učiněné zadavatelem, tedy včetně úkonů souvisejících s posouzením otázky mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách jednotlivých uchazečů, byly zpětně přezkoumatelné orgánem dohledu, čili Úřadem. V případě, kdy hodnotící komise dospěje k závěru, že nabídková cena některého z uchazečů může být nabídkovou cenou mimořádně nízkou a opodstatněnost této nabídkové ceny, resp. těch částí jeho nabídky, jež jsou pro výši nabídkové ceny podstatné, si proto nechá daným uchazečem postupem podle § 77 odst. 1 zákona písemně zdůvodnit, musí být následně v konkrétním dokumentu, popř. dokumentech, tvořících součást dokumentace o veřejné zakázce transparentním a přezkoumatelným způsobem zachyceno, z jakých příčin hodnotící komise poskytnuté zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (ne)akceptuje. Úřad uvádí, že právě řečené znamená, že i za situace, kdy zadavatel, resp. hodnotící komise dovodí, že uchazeč svou nabídkovou cenu dostatečně zdůvodnil, musí být „někde“ v dokumentaci o veřejné zakázce jasně a srozumitelně popsáno, proč hodnotící komise zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tohoto uchazeče považuje za přijatelné, přičemž jako přijatelné lze v tomto směru akceptovat nejen důvody, které se zakládají na objektivních příčinách uvedených v § 77 odst. 2 zákona, ale i jiné důvody, neboť ustanovení § 77 odst. 2 zákona obsahuje demonstrativní výčet skutečností (objektivních příčin), které lze považovat za opodstatněné. Úřad dodává, že závěr, že k tomu, aby bylo možné zadávací řízení označit za souladné se zásadou transparentnosti, je zapotřebí, aby výsledek posouzení nabídky uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, za situace, že hodnotící komise přijala jím poskytnuté zdůvodnění, jež si od něj vyžádala, byl objektivním a přezkoumatelným způsobem podložen, a aby tento tvořil součást dokumentace o veřejné zakázce, lze dovodit, resp. vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu. Úřad se k této otázce v minulosti již opakovaně vyjadřoval. V této souvislosti je možno odkázat např. na jeho rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0708/2015/VZ-45445/2015/521/KMz ze dne 18.12.2015, rozhodnutí č. j. ÚOHS-S258/2015/VZ-17537/2015/533/PSd ze dne 13.7.2015, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R219/2015/VZ-25378/2016/323/KKř ze dne 16.6.2016, či na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S536/2014/VZ-19279/2014/533/ZPr ze dne 12.9.2014. Úřad doplňuje, že prozatím nejnověji byla daná problematika řešena v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0561/2016/VZ-43920/2016/513/EPi ze dne 27.10.2016, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0277/2016/VZ-07278/2017/323/LVa ze dne 28.2.2017. Je tedy zřejmé, že Úřad k této věci zaujímá konstantní a ustálený závěr.   

72.         Hodnotící komise tedy poté, co obdrží zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, má zhodnotit toto zdůvodnění ve smyslu § 77 odst. 2 zákona. Z uvedeného vyplývá, že v případě, kdy uchazeč o veřejnou zakázku zašle hodnotící komisi na základě její žádosti zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, pak nastává fáze hodnocení toho, zda je takové zdůvodnění založeno na objektivních příčinách. To, jaké zdůvodnění lze považovat za zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny objektivními příčinami, vyplývá přímo z demonstrativního výčtu obsaženého v § 77 odst. 2 zákona. Ačkoliv tedy zákon nevymezuje důvody, které je možné přijmout jako objektivní, taxativním a tedy úplným výčtem, lze ze znění tohoto zákonného ustanovení vyvodit, že jde o takové důvody, které spočívají např. v metodách či technologiích výrobního procesu či poskytovaných služeb, originalitě dodávek či služeb, v potenciální možnosti získat veřejnou podporu, apod.

73.         Výstupem výše uvedeného posouzení nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny tedy je závěr hodnotící komise, jenž směřuje k tomu, že zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny považuje za zdůvodněné objektivními příčinami, neboť uchazeč odůvodnil tuto mimořádně nízkou nabídkovou cenu některým z důvodů odpovídajících demonstrativnímu výčtu uvedenému v § 77 odst. 2 zákona, popř. jinými důvody. Výlučně takový postup hodnotící komise, kdy výslovně uvede, jaké konkrétní objektivní okolnosti vzala v úvahu pro zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, pro něž tedy neshledala důvody pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, může být předmětem přezkoumání orgánem dohledu. Podle § 77 odst. 2 zákona hodnotící komise může vzít v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče o veřejnou zakázku, pokud je tato zdůvodněna objektivními příčinami, které jsou v citovaném ustanovení příkladmo uvedeny. To však znamená, že posouzení toho, zda přijme zdůvodnění uchazeče o veřejnou zakázku nebo nepřijme, spadá do sféry uvážení hodnotící komise. Úřad tak není oprávněn takové úvahy hodnotící komise přezkoumávat či je nahrazovat úvahami vlastními. Úřad v takovém případě je oprávněn posoudit to, zda hodnotící komise postupovala nebo nepostupovala v souladu se zákonem, zda její závěry jsou přezkoumatelné a zda uchazečem uvedené a zadavatelem akceptované zdůvodnění je v souladu s citovaným ustanovením § 77 zákona.

74.         Závěrem takového hodnocení je v konečném důsledku to, že hodnotící komise buď zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče akceptuje, nebo musí nabídku uchazeče vyřadit, a zadavatel následně musí tohoto uchazeče vyloučit z další účasti v zadávacím řízení. Úřad upozorňuje, že rozhodnutí hodnotící komise v této fázi je velice důležité, jelikož může dojít k situaci, kdy z účasti v zadávacím řízení buď uchazeč měl být vyloučen, protože jeho nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a přitom nebyl, anebo naopak vyloučen být neměl, avšak byl. Postup hodnotící komise tak může podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Takový postup tedy musí být přezkoumatelným a musí být učiněn v souladu se zákonem. Pokud ovšem má být způsobilý k přezkoumání orgánem dohledu, tj. Úřadem, pak hodnotící komise, ve světle shora předestřených skutečností, musí provést a zaznamenat posouzení a hodnocení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče takovým způsobem, z něhož bude seznatelné, na základě jakých skutečností hodnotící komise považuje zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny takového uchazeče za odůvodněné objektivními příčinami, jak předpokládá § 77 odst. 2 zákona.   

75.         Úřad na tomto místě poznamenává, že zákon explicitně nestanoví, v jakém konkrétním dokumentu, tvořícím součást dokumentace o veřejné zakázce, má být výsledek zhodnocení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. těch částí nabídky, jež jsou pro výši nabídkové ceny podstatné, poskytnutého příslušným uchazečem, na základě něhož hodnotící komise toto zdůvodnění přijala, resp. na základě jakých objektivních příčin hodnotící komise dané zdůvodnění akceptovala, zachycen. Podstatné pro zpětnou přezkoumatelnost zadávacího řízení totiž je, aby byl tento výsledek vůbec „někde“ v dokumentaci o veřejné zakázce zachycen. Úřad si je vědom toho, že tímto dokumentem nemusí být výhradně zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, byť se to jeví vhodným, a to s ohledem na fakt, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je de facto jediným dokladem přístupným uchazečům o veřejnou zakázku, do jehož obsahu mají tito uchazeči právo nahlédnout (viz § 80 odst. 3 zákona) a z něhož by tedy měli mít možnost zjistit, jakým způsobem bylo provedeno posouzení a hodnocení nabídek. Avšak není porušením zákona, pokud zadavatel, resp. hodnotící komise tento výsledek přezkoumatelně zaznamená v jiném dokumentu, než právě ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, kupříkladu v protokolu o jednání hodnotící komise. Lze tedy shrnout, že k tomu, aby zadavatel dodržel při posouzení nabídek z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny zásadu transparentnosti, je klíčové, aby mj. v určitém dokumentu, popř. ve vícero dokumentech, zaznamenal, jakým způsobem přistoupil k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a jaké úvahy jej vedly k závěru, že nabídka obsahující mimořádně nízkou nabídkovou cenu byla řádně uchazečem zdůvodněna a obavy zadavatele o nereálnosti nabídnuté ceny byly konkrétními důvody dle zákona rozptýleny. Příslušný dokument (dokumenty) tvořící součást dokumentace o veřejné zakázce proto musí nést určité a srozumitelné informace, z nichž bude možné dovodit (a tedy i přezkoumat), které argumenty, resp. objektivní příčiny předložené vyzvaným uchazečem v jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny považovala hodnotící komise při jejím závěru o akceptaci tohoto zdůvodnění za relevantní, tzn. ze kterých z těchto příčin vycházela, či které naopak považovala ze bezpředmětné; musí zde tak být zachyceny úvahy hodnotící komise, jež ji vedly k závěru, že objektivní příčiny zdůvodňující opodstatněnost výše nabídkové ceny jsou dány.       

76.         Úřad uvádí, že v šetřeném případě ze „Zprávy o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017, stejně tak ani z žádného jiného dokumentu pořízeného zadavatelem v rámci daného zadávacího řízení, nevyplývá, na základě čeho hodnotící komise shledala zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče jako akceptovatelné, a jakým způsobem tedy k výsledku svého posouzení dospěla. Úřad podotýká, že takový postup odporuje požadavku transparentnosti zadávacího procesu, a tudíž nejsou naplněny požadavky, které Úřad přiblížil např. v bodě 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Hodnotící komise tedy přezkoumatelným způsobem neuvedla, resp. v žádném dokumentu předmětného zadávacího řízení nezaznamenala, z jakého konkrétního důvodu vybraným uchazečem nabízenou cenu, kterou zadavatel identifikoval jako mimořádně nízkou, a proto požádal vybraného uchazeče o její zdůvodnění dle § 77 odst. 2 zákona, považuje za zdůvodněnou, a tedy v zadávacím řízení plně akceptovatelnou. Strohé konstatovaní, že hodnotící komise přijímá zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče, uvedené ve „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017 (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze rozhodně považovat v daném případě za dostatečný a přezkoumatelný způsob posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 77 a § 6 zákona, pakliže hodnotící komise prokazatelně pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny vybraného uchazeče získala a stejně tak identifikovala z jakých důvodů. Žádný dokument posuzovaného zadávacího řízení přitom totiž neobsahuje popis, z jakého důvodu nyní hodnotící komise akceptuje cenový rozdíl ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky a ve vztahu k nabídkové ceně dalšího uchazeče (tzn. navrhovatele), které v hodnotící komisi vyvolaly pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny vybraného uchazeče, jak je zřejmé ze „Zprávy o 1. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 20.12.2016 a ze „Žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 21.12.2016 (viz body 54. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Hodnotící komise do „Zprávy o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017 zkopírovala text zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny poskytnutého vybraným uchazečem, přičemž pod tento text uvedla pouze jedinou větu, a sice že „Hodnotící komise výše uvedené vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny přijímá.“. Úřad akcentuje, že tato jediná věta má ve své podstatě nulovou vypovídací hodnotu, čili je fakticky „nicneříkající“, jelikož v ní, obdobně jako v celé „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017, nejsou vyjádřeny úvahy hodnotící komise, prostřednictvím kterých objektivních příčin vybraný uchazeč opodstatněnost jeho nabídkové ceny zdůvodnil, resp. na základě kterých z těchto příčin má hodnotící komise za prokázané, že nabídková cena vybraného uchazeče je reálná, tzn. že se nejedná o nabídkovou cenu mimořádně nízkou.         

77.         Úřad podotýká, že závěr zadavatele, resp. hodnotící komise, že „přijímá vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče“, musí vycházet z reakce dodavatele ve smyslu § 77 zákona. Úřad akcentuje, že posouzení nabídky vybraného uchazeče zadavatelem nelze považovat za souladné se zákonem z toho důvodu, že je v něm uvedeno prosté konstatování, že přijímá „vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny“ vybraného uchazeče, a že tedy již „nově“ nepokládá jeho nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, jak je uvedeno ve „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017, pokud dané závěry již nejsou nikterak „opřeny“ o relevantní důvody a zjištění. A právě v tom Úřad spatřuje absenci oné „příčinné souvislosti“. Pokud zadavatel došel k závěru, tj. měl za prokázané, že výše nabídkové ceny vybraného uchazeče je zdůvodněná (opodstatněná) konkrétní příčinou, popř. příčinami, měl následně v některém dokumentu vyhotoveném v průběhu zadávacího řízení a tvořícího součást dokumentace o předmětné veřejné zakázce tento svůj závěr podložit konkrétními argumenty, což však neučinil.  

78.         Úřad uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce jednoznačně vyplývá, že zadavatel měl „původně“ pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny vybraného uchazeče, tzn. měl pochybnosti o výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny v jím podané nabídce, kdy vzhledem k těmto pochybnostem požádal vybraného uchazeče o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. těch částí nabídky, jež jsou pro výši jeho nabídkové ceny podstatné. Zadavatel v předmětné žádosti uvedl svou kalkulaci minimálních měsíčních nákladů na úklidového pracovníka, kterou předložil vybranému uchazeči. Zadavatel si tedy, jak uvádí navrhovatel v návrhu, „vytvořil“ ekonomickou analýzu reálných nákladů potřebných k řádnému plnění šetřené veřejné zakázky. Při této ekonomické analýze (kalkulaci) vycházel zadavatel ze svých výpočtů, přičemž v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče, mimo jiné, kupříkladu uvedl, kolik m² plochy by měl pracovník za 1 den, dle těchto výpočtů (kalkulační úvahy), reálně uklidit, a sice 130 m² (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vybraný uchazeč v jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny sdělil, že shora specifikovaný rozsah úklidové plochy kalkulovaný zadavatelem není normovaným výkonem, jelikož vybraný uchazeč počítal s denními výkony úklidového pracovníka u příslušných místností (prostor) o desítky metrů čtverečních vyššími, kdy rozsah těchto úklidových ploch konkretizoval. Úřad pokládá za vhodné v této souvislosti podotknout, že vybraný uchazeč v jím poskytnutém zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny neuvedl, čím je v jeho případě zajištění denního úklidu v daných prostorách o nezanedbatelně větší rozloze, než se kterou kalkuloval zadavatel, umožněno. Argumentace vybraného uchazeče, že při jeho výpočtech vychází nejen z metráže ploch, nýbrž i z poptaného rozsahu prací, dále že pracuje s koeficientem zastavěnosti, apod., se objevuje až v jeho vyjádření ke správnímu řízení ze dne 24.3.2017. Úřad konstatuje, že nepřezkoumatelnost, a tedy i netransparentnost, postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče je třeba spatřovat právě v tom, že i když zadavatel v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vycházel z kalkulace založené na určité výměře (rozsahu) úklidových ploch, vybraný uchazeč v jeho zdůvodnění, zjednodušeně řečeno, uvedl, že jeho pracovníci jsou za 1 den schopni uklidit podstatně větší plochu konkrétních místností, což zadavatel bez dalšího akceptoval, aniž by však „někde“ v dokumentaci o veřejné zakázce nastínil a popsal, čím má za prokázané, že vybraným uchazečem uvedené výměry ploch, jež jsou jeho pracovníci schopni za den údajně uklidit, jsou reálné. Ve „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017, jakož ani na žádném jiném místě dokumentace o šetřené veřejné zakázce, nejsou zaznamenány úvahy zadavatele, resp. hodnotící komise, z nichž by bylo seznatelné, že hodnotící komise se reálností výměr úklidových ploch, specifikovaných vybraným uchazečem v jím předloženém zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, skutečně zabývala a na základě jakých příčin má za postavené najisto, že takové výměry ploch lze v praxi za 1 den uklidit.    

79.         Úřad podotýká, že nemíní polemizovat o tom, zda vybraným uchazečem uvedené výměry ploch, které byly příkladmo zmíněny jako rozdílný údaj mezi kalkulací zadavatele a vybraného uchazeče, je skutečně možné jedním pracovníkem za 1 den uklidit, či nikoliv. Takový závěr totiž náleží plně do kompetence zadavatele, přičemž právě mimo jiného i § 77 zákona mu dává možnost nalézt odpověď na jeho otázky o realizovatelnosti plnění veřejné zakázky za nabídkovou cenu, jelikož danými výměrami úklidových ploch zdůvodňuje vybraný uchazeč opodstatněnost jeho nabídkové ceny, tzn. i těmito výměrami zdůvodňuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Do kompetence Úřadu naopak spadá posouzení, zda příslušný závěr zadavatele je podpořen konkrétními skutečnostmi a podklady, což v šetřeném případě Úřad, s odkazem na shora popsané, postrádá. Obdobně pochopitelně Úřad nepolemizuje (a při absenci relevantního odůvodnění závěrů zadavatele ani nemůže) se závěry, zda nabídková cena nabídnutá vybraným uchazečem je či není odůvodněně mimořádně nízká. Vybraný uchazeč zajisté určitou kalkulaci zadavateli předložil, nicméně zadavatel je povinen v souladu se zásadou transparentnosti přezkoumatelným způsobem zachytit, z jakého důvodu je možno vybraným uchazečem nabízenou cenu akceptovat. Aby však mohl být Úřadem vysloven závěr, že nabídková cena nabídnutá vybraným uchazečem je skutečně zdůvodněná, muselo by být v některém dokumentu pořízeném zadavatelem, resp. hodnotící komisí zachyceno bližší odůvodnění, proč vzal v úvahu zdůvodnění nabídkové ceny vybraného uchazeče. Předmětný dokument, jak bylo ostatně již uvedeno v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, by tudíž musel obsahovat konkrétní příčiny a argumenty, na základě nichž zadavatel k tomuto závěru dospěl. To se však v šetřené věci nestalo, jelikož zadavatel sice ve „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017 konstatoval, že přijal zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče, avšak absentují zde důvody, jež zadavatele k danému závěru vedly (tzn. není zde dána příčina). Úřad opětovně zdůrazňuje, že v žádném dokumentu nebyla promítnuta celá „příčinná souvislost“ (k tomu viz bod 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a vzhledem k této skutečnosti proto tvrzení zadavatele, stran akceptace zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče, nelze zpětně přezkoumat, v důsledku čehož postup zadavatele týkající se posouzení nabídky vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny trpí netransparentností, čili je stižen nezákonností.   

80.         Úřad na tomto místě podotýká, že fakt, že v dokumentaci o veřejné zakázce absentuje zachycení myšlenkových pochodů hodnotící komise, na základě jakých příčin považuje výměry ploch, jež mají být pracovníky vybraného uchazeče podle jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za 1 den uklizeny, za reálné, navzdory tomu, že tyto výměry jsou o několik desítek metrů čtverečních rozsáhlejší, než jak zadavatel v jím formulované žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny kalkuloval (předpokládal), nepředstavuje „taxativní výčet“ toho, v čem Úřad spatřuje nezákonnost postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče, resp. při posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraným uchazečem a jeho následném akceptování. „Rozpor“ ve výměře úklidových ploch Úřad v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl toliko příkladmo, tj. za účelem demonstrování nesprávného postupu zadavatele. Zadavatel se bude při novém posouzení nabídky vybraného uchazeče případně pochopitelně povinen zabývat zdůvodněním mimořádně nízké nabídkové ceny jako celkem, tzn. komplexně, čili všemi příčinami a aspekty, jimiž vybraný uchazeč odůvodňuje opodstatněnost výše jeho nabídkové ceny, a to natolik náležitě, aby, pokud po novém posouzení nabídkové ceny vybraného uchazeče opět dospěje k závěru, že tato není mimořádně nízká, byly v příslušném dokumentu (dokumentech) přezkoumatelně zachyceny myšlenkové pochody hodnotící komise, na základě jakých objektivních příčin má za prokázané, že výše nabídkové ceny vybraného uchazeče je opodstatněná, tj. jaké objektivní příčiny rozptýlily její pochybnosti o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče; zadavatel je přitom důsledně povinen dbát o to, aby v tomto dokumentu (dokumentech) byla zaznamenána ona „příčinná souvislost“, jak o ní Úřad hovořil v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, jako celek.   

81.         Jak bylo Úřadem podrobně popsáno a dovozeno shora, zadavatel v žádném dokumentu tvořícího součást dokumentace o předmětné veřejné zakázce přezkoumatelně nezaznamenal, na základě jakých objektivních příčin uznal (přijal) zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny předložené vybraným uchazečem, tj. v dokumentaci o veřejné zakázce není popsáno a zdůvodněno, proč se již zadavateli nabídková cena vybraného uchazeče nejeví být nabídkovou cenou mimořádně nízkou. Pouhou konstataci hodnotící komise, že přijímá zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče, vyjádřenou ve „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017, rozhodně není možné pokládat za dostačující a za naplňující požadavky zákona. Takový postup naopak prokazatelně odporuje požadavku transparentnosti zadávacího řízení, a jedná se tudíž o postup nezákonný. K tomu Úřad dodává, že ačkoliv důkazní břemeno ve věci zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je na straně uchazeče, který musí prokázat, že je schopen předmětné plnění realizovat za jím uvedenou cenu v nabídce, musí se hodnotící komise následně s jeho zdůvodněním podrobně vypořádat, a to i v případě, pokud zdůvodnění uchazeče považovala za postačující. V testu transparentnosti zadávacího řízení proto v žádném případě nemůže obstát strohé konstatování, že zadavatel, resp. hodnotící komise, přijal zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče, případně citovat vyjádření tohoto uchazeče, jak se tomu ve zde posuzovaném případě stalo. Tento závěr není přehnaným formalismem, ale naopak vysoce logickým krokem, jak opakovaně soudy i Úřad zadavatelům v rozhodovací praxi vysvětlují (k tomu viz Úřadem citovaná rozhodnutí v bodě 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dovodí-li zadavatel, že uchazeč nabídnutou cenu dostatečně zdůvodnil, tzn. že hodnotící komisi přesvědčil o objektivních důvodech, musí být též jasným a transparentním způsobem v dokumentaci o veřejné zakázce popsáno a odůvodněno, proč hodnotící komise zdůvodnění uchazeče považovala za přijatelné. Hodnotící komise musí tedy při posuzování předmětné otázky vycházet ze znalosti věci a výsledek jejího posouzení a hodnocení musí být objektivním a prokazatelným způsobem podložen, což ovšem v šetřeném případě u nabídkové ceny vybraného uchazeče není.      

82.         Úřadu tedy nezbývá než konstatovat, že postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče je netransparentní a nepřezkoumatelný, neboť nelze z žádného dokumentu vztahujícímu se k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zjistit, jakým způsobem a na základě jakých úvah hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídková cena vybraného uchazeče je cenou reálnou, za kterou je možné předmět plnění veřejné zakázky skutečně poskytnout. Úřad má za to, že dokumentace o veřejné zakázce má obsahovat bližší vysvětlení postupu členů hodnotící komise a odůvodnění jejich závěrů.   

83.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 77 odst. 2 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, tím, že při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče akceptoval jeho zdůvodnění  mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3.1.2017, aniž by ozřejmil, na základě čeho byly rozptýleny jeho pochybnosti o reálnosti minimálních nutných nákladů za poskytování pravidelného úklidu, což bylo předmětem jeho žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3.1.2017 vybraného uchazeče, a z jakého konkrétního důvodu tedy již nepovažuje nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Nezákonný postup zadavatele přitom mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze zcela vyloučit možnost, že pokud by zadavatel při posouzení nabídky vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval v souladu se zákonem, mohla být jako nejvhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče.            

84.         K potencialitě vlivu na výběr nejvhodnější nabídky Úřad dále uvádí následující.

85.         Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Výše uvedený závěr o potencialitě vlivu lze demonstrovat na ustálené rozhodovací praxi jak Úřadu, tak soudů a byť se uvedené příklady týkají řízení o deliktu ve vztahu k potencialitě vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, je možná jejich aplikace i na zde posuzovaný případ, kdy Úřad přezkoumává postup zadavatele v zadávacím řízení ještě před uzavřením smlouvy, neboť ustanovení § 118 odst. 1 zákona stanoví, že Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20.3.2012 konstatoval, že „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12.2.2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7.10.2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“. Úřad dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.6.2016 č. j. 4 As 61/2016-34, ve kterém se uvádí, že „skutková podstata předmětného správního deliktu zahrnuje jak poruchový, tak i ohrožovací delikt. V případě, že správní orgán, tedy stěžovatel, shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat.“.      

86.         Úřad se pro úplnost vyjadřuje k argumentu navrhovatele, že vybraný uchazeč neplní určité povinnosti, jež pro něj vyplývají z konkrétních právních předpisů (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že ve vztahu k dané argumentaci se lze ztotožnit s názorem zadavatele, že podmínky, které musí uchazeč pro účast v zadávacím řízení splnit, jsou stanoveny v § 53 zákona v podobě základních kvalifikačních předpokladů. Povinnosti, které dle tvrzení navrhovatele vybraný uchazeč údajně porušuje, se nijak netýkají těchto kvalifikačních předpokladů, a nemají tudíž jakýkoliv dopad na účast vybraného uchazeče v zadávacím řízení. Úřad přitom pochopitelně není ani kompetentní se těmito případnými porušeními povinností ze strany vybraného uchazeče zabývat a vyvozovat z nich důsledky. K tomu by eventuálně mohly být kompetentní jiné správní orgány.

87.         Vzhledem k výše uvedenému proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.      

V.            K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ    

88.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.  

89.         Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Zadavatel závažně pochybil až při posouzení nabídky vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny. Nápravu lze sjednat tím, že budou zrušeny úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky vybraného uchazeče zdokumentované ve „Zprávě o 2. posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 18.1.2017, a současně všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23.1.2017. Zadávací řízení se tak opětovně vrací do fáze posouzení nabídek uchazečů.               

90.         S odkazem na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že v šetřeném případě tedy není nutné rušit celé zadávací řízení, jak navrhuje navrhovatel (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že účelem nápravného opatření, jak již ostatně sám jeho název napovídá, je napravit, resp. odstranit, zjištěné pochybení zadavatele. Úřad k tomu poznamenává, že uložené nápravné opatření musí být přiměřené intenzitě pochybení zadavatele, kdy jedním z rozhodujících faktorů je ten, v jaké fázi zadávacího řízení se zadavatel nezákonného jednání dopustil. Zjednodušeně řečeno tedy není nutné zadavateli uložit „radikálnější“ nápravné opatření než to, které bude postačovat k napravení jeho nezákonného postupu. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě se zadavatel dopustil porušení zákona, Úřad opakuje, až v souvislosti s posouzením nabídky vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, kdy toto pochybení nemá negativní dopad na předchozí fáze zadávacího řízení, kdy se nadto jedná o pochybení, jež je reálně poměrně jednoduše odstranitelné, nejeví se z pohledu Úřadu vhodným a účelným zrušit celé zadávací řízení, čímž by, aniž by to nebylo nevyhnutelně nutné, došlo ke zmaření účelu, pro který se zadavatel rozhodl zadávací řízení na posuzovanou veřejnou zakázku zahájit. 

91.         Úřad pro úplnost dodává, že závěry obsaženými v odůvodnění tohoto rozhodnutí není vyloučeno, že zadavatel po novém posouzení nabídky vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny dospěje k totožnému stanovisku (výsledku), tzn. že tato nabídková cena je opodstatněná (reálná), jak se tak reálně stalo poté, kdy si od vybraného uchazeče vyžádal písemné zdůvodnění jeho mimořádně nízké nabídkové ceny. Úřad ovšem upozorňuje, že zadavatel je povinen důsledně dbát na to, aby byl jeho postup v takovém případě zpětně přezkoumatelný, čili souladný se zásadou transparentnosti, tj. má povinnost náležitě zohlednit závěry předestřené Úřadem výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

92.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.   

VI.          K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ      

93.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrhu nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.      

94.         Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil konkrétní úkony zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.     

95.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000094.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží

1.             S - Invest CZ s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno    

2.             Sylva Grézlová,  Krčmaňská 469, 783 72 Velký Týnec     

3.             SEŽEV facility s.r.o., Vídeňská 298/135, 619 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy