číslo jednací: S0109/2017/VZ-09617/2017/551/OPa

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, jehož se měl dopustit účastník řízení

• zadavatel – Nemocnice Blansko, IČO 003 86 634, se sídlem Sadová 1596/33, 678 01 Blansko,

při zadávání veřejné zakázky „Dodávka diagnostického CT přístroje pro RDG oddělení Nemocnice Blansko“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 27. 12. 2016 pod evidenčním číslem zakázky Z2016-007585, ve znění oprav uveřejněných tamtéž dne 5. 1. 2017.

vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Nemocnice Blansko, IČO 003 86 634, se sídlem Sadová 1596/33, 678 01 Blansko – se při zadávání veřejné zakázky „Dodávka diagnostického CT přístroje pro RDG oddělení Nemocnice Blansko“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 27. 12. 2016 pod evidenčním číslem zakázky Z2016-007585, ve znění oprav uveřejněných tamtéž dne 5. 1. 2017, dopustil správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 31. 1. 2017 podaných stěžovatelem GE Medical Systems Česká republika, s.r.o.,IČO 639 91 306, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5, jež byly jmenovanému zadavateli doručeny téhož dne, tj. 31. 1. 2017 a jež směřovaly proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, když do 15 dnů od jejich doručení neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a to s odůvodněním, ve kterém by se podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.  

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Nemocnice Blansko, IČO 003 86 634, se sídlem Sadová 1596/33, 678 01 Blansko – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

1.        Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 24. 2. 2017 návrh stěžovatele – GE Medical Systems Česká republika, s.r.o.,IČO 639 91 306, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 (dále jen „stěžovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání postupu zadavatele – Nemocnice Blansko, IČO 003 86 634, se sídlem Sadová 1596/33, 678 01 Blansko (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky Dodávka diagnostického CT přístroje pro RDG oddělení Nemocnice Blansko“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 27. 12. 2016 pod evidenčním číslem zakázky Z2016-007585, ve znění oprav uveřejněných tamtéž dne 5. 1. 2017 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.        V návrhu stěžovatel mimo jiné uvádí, že ačkoliv řádně podal námitky, zadavatel o nich ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl.

3.        Shora uvedené skutečnosti svědčící o možném spáchání správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona Úřad prověřil z vlastní činnosti.

4.        Úřad od zadavatele obdržel dokumentaci v souvislosti se správním řízením vedeným pod sp. zn. S0078/2017/VZ a po přezkoumání jejího obsahu, jakož i z údajů uveřejněných na profilu zadavatele na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/dodavka-diagnostickeho-ct-pristroje-pro-rdg-oddeleni (dále jen „profil zadavatele“), zjistil následující skutečnosti, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0109/2017/VZ.

5.        Zadavatel se nechal ve smyslu § 43 zákona zastoupit při provádění úkonů podle zákona souvisejících s předmětným zadávacím řízením jinou osobou – společností ikis, s.r.o., IČO 634 85 290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno.

6.        Podle bodu II.1.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení „Stručný popis“ a dále bodu 9. dokumentu ze dne 27. 12. 2016 označeného jako „Zadávací podmínky“ (dále jen „Zadávací podmínky“) je předmětem veřejné zakázky úplná, řádná a bezvadná dodávka a instalace nového a nepoužitého (nikoliv repasovaného nebo demo či z výstav) 64 vrstvého CT přístroje, včetně jeho příslušenství, do místa plnění, bezvýhradně splňujícího technické parametry požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. Součástí předmětu plnění je rovněž individuální a komplexní vyzkoušení, zaškolení obsluhy a uvedení dodaného přístroje (včetně veškerého jeho dodaného příslušenství) do plného klinického provozu, dále provádění komplexního záručního servisu po celou dobu trvání záruční doby a provádění pozáručního servisu po celou dobu sjednanou servisní smlouvou.

7.        Z bodu II.2.6) Oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je zadavatelem stanovena ve výši 16 000 000 Kč bez DPH.

8.        Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena do 31. 1. 2017, do 14:00 hodin (viz formulář „Oprava“ uveřejněný dne 5. 1. 2017 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. F2017-000134).

9.        Dne 31. 1. 2017 byly na e-mailovou adresu kontaktní osoby zadavatele uvedené v bodu 2. Zadávacích podmínek – Ing. Antonína Pařízka – doručeny „NÁMITKY PROTI ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM“ stěžovatele z téhož dne (dále jen „Námitky“), opatřené platným uznávaným elektronickým podpisem, jak vyplývá z potvrzení o doručení, jež je součástí spisu.

10.    Jak dále Úřad z dokumentace o předmětném zadávacím řízení zjistil, není její součástí žádný dokument, který by bylo možno považovat za rozhodnutí zadavatele o Námitkách stěžovatele ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, přičemž dokumentace poskytnutá zadavatelem neobsahuje ani případný doklad o tom, že by bylo obdobné rozhodnutí (pokud by bylo zadavatelem či kýmkoliv jiným vyhotoveno) stěžovateli odesláno, natož doklad potvrzující jeho doručení.

11.    Jak vyplývá z „Oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 9. 3. 2017 zadavatel předmětné zadávací řízení svým rozhodnutím zrušil s odůvodněním, že tak učinil v souladu s § 127 odst. 1 zákona, neboť v zadávacím řízení není žádný účastník.

12.    Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 3. 2017

13.    V souvislosti se shora uvedeným správním řízením zahájeným na návrh stěžovatele a vedeným pod sp. zn. S0078/2017/VZ doručil zadavatel Úřadu své vyjádření, jež svým obsahem dopadá též na zde šetřenou věc.

14.    Zadavatel uvádí, že z důvodu vyloučení všech (dvou) účastníků předmětného zadávacího řízení hodlá postupovat podle § 127 odst. 1 zákona, tj. hodlá zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušit. Proto zadavatel postupoval při vyřizování Námitek stěžovatele postupem podle § 245 odst. 5 zákona. 

K postavení zadavatele

15.    Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

16.    Z úplného znění  zřizovací listiny zadavatele ze dne 13. 10. 2016 (dostupné na adrese https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=427445) vyplývá, že zadavatel – Nemocnice Blansko – je příspěvkovou organizací zřízenou ke dni 10. 2. 1994 Městem Blansko, IČO 002 79 943, se sídlem nám. Svobody 3, 678 24 Blansko.

17.    Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

18.    Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel je v šetřeném případě příspěvkovou organizací Města Blanska (obce), tj. základního územně samosprávného celku, a tedy jedná se o veřejného zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, který byl tak povinen v zadávacím řízení podle tohoto zákona postupovat.

K výroku I. tohoto příkazu

19.    Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

20.    Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle odstavce 1 podávají písemně a lze je podat proti

a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek,

b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

21.    Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

22.    Podle § 242 odst. 4 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

23.    Podle § 244 odst. 1 zákona musí být v námitkách uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76 zákona, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.

24.    Podle § 244 odst. 3 v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

25.    Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

26.    Podle § 245 odst. 5 zákona platí, že pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl.

27.    Podle § 263 odst. 6 zákona platí, že pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 zákona o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.

28.    Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.

29.    Úřad nejprve obecně k vyřízení námitek uvádí, že zadavatel je podle § 245 odst. 1 zákona povinen přezkoumat obdržené námitky v plném rozsahu ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení. V této lhůtě je zadavatel povinen odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí obsahující způsob vyřízení námitek, kdy zadavatel rozhodne buď o vyhovění námitkám či o jejich odmítnutí, přičemž je povinen své rozhodnutí podrobně a srozumitelně odůvodnit. Podstatné je, aby byly námitky jednak vyřízeny některým se shora uvedených způsobů, aby bylo rozhodnutí zadavatele, kterým se tak stane, řádně odůvodněno a zadavatel v takovém odůvodnění reagoval na veškeré skutečnosti uvedené stěžovatelem v námitkách, ne pouze na některé z nich. Současně je povinen o podaných námitkách rozhodnout výlučně sám zadavatel.

30.    Dále je pro řádné vyřízení námitek zadavatel povinen poučit stěžovatele v případě, kdy podané námitky odmítne, o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

31.    Shora uvedené povinnosti jsou zadavateli zákonem uloženy především proto, že má institut námitek sloužit jako hlavní prostředek obrany proti domnělému porušení zákona úkonem zadavatele, kdy by měl být vzniklý „problém“ pramenící z postupu zadavatele vyřešen primárně mezi zadavatelem a stěžovatelem v zadávacím řízení, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. Právě z tohoto důvodu by měla být argumentace zadavatele rozvedená v rozhodnutí o námitkách pokud možno co nejvíce komplexní, reagující na celý obsah podaných námitek, přičemž by měly být úvahy zadavatele přezkoumatelné, tím spíše v případě, kdy zadavatel námitky stěžovatele odmítá. To může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu.

32.    Důležitost institutu námitek a toho, jak mají být zadavatelem vyřízeny, vyplývá i z úmyslu zákonodárce penalizovat zadavatele v případě, že na námitky nebude reagovat ve lhůtách a způsobem stanoveným zákonem. Nejedná se přitom pouze o vznik odpovědnosti zadavatele za případný správní delikt, ale především o možnost uložení zcela nového (v porovnání s předešlou právní úpravou zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) nápravného opatření Úřadem podle § 263 odst. 5 zákona, tj. zrušení rozhodnutí o námitkách, a dále i možnost zrušení samotného zadávacího řízení podle § 263 odst. 6 zákona tam, kde Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel o podaných námitkách nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 zákona. Ignorace povinností pramenících z § 245 zákona tak může mít pro zadavatele a osud jím zadávané veřejné zakázky i zcela fatální následky.

33.    V šetřeném případě byly zadavateli dne 31. 1. 2017 doručeny Námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky.

34.    Námitky byly podány s ohledem na lhůtu stanovenou v § 242 odst. 4 zákona včas, byly podány oprávněnou osobou, obsahovaly zákonem předepsané náležitosti a nebyly vzaty stěžovatelem zpět, přičemž s ohledem na tyto skutečnosti měl zadavatel povinnost tyto námitky postupem podle § 245 odst. 1 a násl. zákona náležitě vyřídit (rozhodnout o nich) některým ze shora uvedených způsobů, o čemž měl písemnou formou informovat v zákonem stanovené lhůtě (nejpozději do 15. 2. 2017) stěžovatele.

35.    Tuto povinnost však zadavatel nesplnil, jelikož na podané Námitky stěžovatele vůbec nereagoval s odkazem na skutečnost, že hodlá zadávací řízení předmětné veřejné zakázky zrušit, přičemž v této souvislosti postupoval podle § 245 odst. 5 zákona.  

36.    Takový důvod nevyřízení námitek však nemůže obstát.

37.    Je tomu tak proto, že zákon jednak žádnou výjimku z povinnosti rozhodnout o námitkách nestanoví a zadavatel je tak námitky povinen vyřídit vždy, tj. i za situace, kdy (ať již na základě objektivní skutečnosti, vlastní úvahy či z popudu stěžovatele) zadávací řízení zruší, dále proto, že ačkoliv zákon v § 245 odst. 5 zakotvuje nevyvratitelnou právní domněnku, podle níž pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto ustanovení zákona (jako v případě šetřené veřejné zakázky), platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl, pak toto ustanovení v žádném případě nemá suplovat výslovné a kvalifikované rozhodnutí o námitkách stěžovatele učiněné zadavatelem, jež má být stěžovateli doručeno, a není ani jeho účelem vytvářet nástroj, s pomocí něhož by mohly být námitky jednoduše ignorovány. Účel této právní domněnky je totiž přesně opačný, neboť má sloužit výhradně k ochraně dodavatelů právě v situaci, kdy zadavatel svoji zákonnou povinnost vyřídit námitky porušuje.

38.    K tomu Úřad dále uvádí, že považoval-li zadavatel za „zbytečné“ o námitkách stěžovatele rozhodovat v situaci, kdy bylo z jeho strany evidentní (a v daném případě při vyloučení všech účastníků zadávacího řízení v něm nadále skutečně nebylo možné objektivně pokračovat), že dojde ke zrušení zadávacího řízení, mohl namísto jím zvoleného postupu (nevyřízení námitek) zadávací řízení svým rozhodnutím nejdříve zrušit a o této skutečnosti pak následně, ještě v průběhu 15denní lhůty podle § 245 odst. 1 zákona, uvědomit v rozhodnutí o námitkách stěžovatele. Z povahy věci by dle názoru Úřadu nebylo ani nutné reagovat v rozhodnutí o námitkách na veškeré v nich uvedené argumenty stěžovatele týkající se vymezení zadávacích podmínek veřejné zakázky, neboť ta by byla již zrušena.

39.    Pro úplnost Úřad dodává, že znakem skutkové podstaty správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona není [na rozdíl od skutkové podstaty dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona] alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Proto tuto skutečnost není potřeba ze strany Úřadu ani zkoumat.

40.    Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval při vyřizování Námitek podaných stěžovatelem v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, když do 15 dnů od jejich doručení neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a to s odůvodněním, ve kterém by se podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Tímto se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle §  268 odst. 1 písm. d) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení sankce

41.    Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

42.    Podle § 270 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

43.    V návaznosti na to Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě návrhu stěžovatele, který obdržel dne 24. 2. 2017. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. K protiprávnímu jednání zadavatele došlo dne 16. 2. 2017, tedy dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro vyřízení námitek podaných stěžovatelem. Z výše uvedeného vyplývá, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo, přičemž v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

44.    Podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

45.    Podle § 270 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.  

46.    Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele ze zákona jednoznačně vyplývá povinnost přezkoumat a vyřídit námitky proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost zadavatel v případě šetřené veřejné zakázky nesplnil, když námitky stěžovatele vůbec nevyřídil. Pochybení v podobě nepřezkoumání námitek stěžovatele, kterého se zadavatel dopustil, je přitom možné hodnotit vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo, jako závažné, neboť se v tomto případě nejedná o situaci, kdy by se zadavatel opomenul vyjádřit v rámci rozhodnutí o námitkách k dílčí namítané skutečnosti (námitky by tedy vyřídil jen zčásti), příp. zaslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách opožděně.

47.    Následkem protiprávního jednání zadavatele bylo, že se stěžovatel vůbec nedozvěděl o postoji zadavatele vůči jím namítaným skutečnostem obsaženým v podaných námitkách. Legitimní očekávání stěžovatele, že na jeho námitky bude ze strany zadavatele náležitě a včas reagováno, tak nebylo naplněno a naplněn nebyl ani základní účel námitek, tedy především odůvodnění postoje zadavatele k nim a sdělení skutečnosti, proč námitkám příp. nevyhovuje, pokud tak zadavatel učiní. Přitom úkon zadavatele spočívající ve vyřízení námitek, resp. poskytnutí věcného stanoviska zadavatelem stěžovateli, nelze nikterak zhojit či nahradit.

48.    Úřad nicméně jako výrazně polehčující okolnost shledal tu skutečnost, že zadavatel zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku zrušil, neboť představují-li námitky (tu proti zadávacím podmínkám) prostředek obrany proti domnělému porušení zákona úkonem zadavatele v konkrétním zadávacím řízení na určitou veřejnou zakázku, pak je nepochybně zrušením takovéhoto zadávacího řízení, jehož se podané námitky týkají, tohoto účelu dosaženo. Nutno ovšem dodat, že zákonnost zrušení zadávacího řízení Úřad neposuzoval.

49.    Úřad žádné další polehčující či naopak přitěžující okolnosti neshledal.    

50.    Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z „Výroční zprávy 2015“ zadavatele, dostupné na na adrese http://www.nemobk.cz/admin/upload/files/r8644-2016-04-18-11-28-46-vyr_na_web.pdf, vyplývá, že zadavatel hospodařil v roce 2015 podle zřizovatelem schváleného vyrovnaného rozpočtu, přičemž dosáhl výnosů v řádu stovek milionů korun. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

51.    Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu (zejména zrušení předmětného zadávacího řízení), Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 10 000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

52.    Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

53.    Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7,Černá Pole,604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

Obdrží

Nemocnice Blansko, Sadová 1596/33, 678 01 Blansko

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy