číslo jednací: S0549/2016/VZ-40125/2016/511/JNv

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 5. 8. 2016, jehož účastníkem je

 

• zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Kanalizace Klečůvka“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 2. 2016 a uveřejněno bylo ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2016 pod ev. č. 528424, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 3. 2016,

rozhodl takto:

 I.

Zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když při vyřizování námitek >>proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky pro veřejnou zakázku s názvem „Kanalizace Klečůvka“<< stěžovatele – ČAK CZ, s. r. o., IČO 25515608, se sídlem Obvodová 3656/15, 767 01 Kroměříž – ze dne 31. 5. 2016, které mu by byly doručeny dne 1. 6. 2016, postupoval v rozporu s § 111 citovaného zákona, když tyto námitky posoudil jako námitky podané opožděně, a proto o nich dle § 111 odst. 4 citovaného zákona nerozhodoval, ačkoliv se jednalo o námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podané včas ve lhůtě dle § 110 odst. 4 citovaného zákona, a zadavatel tak byl povinen je dle § 111 odst. 1 citovaného zákona přezkoumat a do 10 dnů ode dne jejich obdržení odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto rozhodnutí se podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – ukládá

 

pokuta ve výši 15 000 Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 25. 2. 2016 k uveřejnění oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Kanalizace Klečůvka“, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 528424, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 3. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle čl. 1.1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky propojení kanalizace z obce Klečůvka na hlavní sběrač vedoucí na centrální čistírnu odpadních vod v Malenovicích. Podle bodu 2. uvedeného článku zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota veřejné zakázky 23 295 000,- Kč bez DPH. Jedná se tak o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

II.             POSTUP ÚŘADU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 27. 6. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele v rámci uvedené veřejné zakázky.

4.             Úřad si od zadavatele vyžádal dokumentaci o veřejné zakázce. Po přezkoumání relevantních podkladů z dokumentace o veřejné zakázce, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0549/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

5.             Dne 4. 8. 2016 Úřad vydal příkaz č. j. ÚOHS-S0549/2016/VZ-32704/2016/511/JNv z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým ve výroku I. rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že při vyřizování námitek >>proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky pro veřejnou zakázku s názvem „Kanalizace Klečůvka“<< stěžovatele – ČAK CZ, s. r. o., IČO 25515608, se sídlem Obvodová 3656/15, 767 01 Kroměříž (dále jen „uchazeč ČAK CZ, s. r. o.“ nebo „stěžovatel“) – ze dne 31. 5. 2016, které mu by byly doručeny dne 1. 6. 2016, postupoval v rozporu s § 111 zákona, když tyto námitky posoudil jako námitky podané opožděně, a proto o nich dle § 111 odst. 4 zákona nerozhodoval, ačkoliv se jednalo o námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podané včas ve lhůtě dle § 110 odst. 4 zákona, a zadavatel tak byl povinen je dle § 111 odst. 1 zákona přezkoumat a do 10 dnů ode dne jejich obdržení odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Ve výroku II. příkazu Úřad uložil zadavateli za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. příkazu pokutu ve výši 15 000,- Kč, splatnou do jednoho měsíce od nabytí právní moci příkazu.

6.             Příkaz byl zadavateli doručen dne 5. 8. 2016. Okamžikem doručení příkazu bylo zahájeno správní řízení.

7.             Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

8.             Dne 12. 8. 2016 podal zadavatel proti příkazu odpor. Podáním odporu byl podle § 150 odst. 3 správního řádu příkaz zrušen.

9.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0549/2016/VZ-35221/2016/511/JNv ze dne 16. 8. 2016 Úřad určil zadavateli lhůtu, ve které mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

10.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0549/2016/VZ-36042/2016/511/JNv ze dne 30. 8. 2016 Úřad určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 6. 9. 2016

11.         Zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že námitky stěžovatele směřovaly proti postupu zadavatele při otevírání obálek s nabídkami a nikoliv proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a byly tak podány opožděně. Podle zadavatele je stěžejní posoudit, zda námitky stěžovatele fakticky směřují proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Dle zadavatele námitky stěžovatele směřují proti postupu zadavatele při otevírání obálek, nikoliv proti výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel uvádí, že dokumenty je nutno posuzovat dle jejich obsahu, nikoliv názvu či formy. Z uvedeného důvodu zadavatel považuje námitky stěžovatele za námitky proti postupu zadavatele při otevírání obálek. Zadavatel uvádí, že dle § 110 odst. 2 zákona je nutné námitky zadavateli doručit do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona stěžovatel dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Zákon tak stanoví subjektivní a objektivní lhůtu pro podání námitek, přičemž tyto musí být dodrženy kumulativně. Podle názoru zadavatele stěžovateli marně uplynula subjektivní lhůta pro podání námitek. Zadavatel uvádí, že stěžovatel aktivně vyhledával informace o průběhu zadávacího řízení, což vyplývá z jeho tvrzení v námitkách, že se na profilu zadavatele dne 27. 4. 2016 informoval o nabídkových cenách jednotlivých uchazečů a rovněž mu zadavatel emailem zaslal protokol o otevírání obálek s nabídkami, který mu byl dle výpisu dne 28. 4. 2016 doručen. Nejpozději tento den tak měl podle zadavatele stěžovatel veškeré informace, na základě kterých mohl namítat domnělé porušení zákona. Tvrzení stěžovatele, že se tyto informace dozvěděl až dne 24. 5. 2016, kdy mu bylo doručeno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, se zadavateli jeví jako účelové. Pouhé tvrzení stěžovatele, že se o domnělém porušení zákona dozvěděl až dne 24. 5. 2016, nelze považovat za dostatečně průkazné a opřít o něj rozhodnutí o spáchání správního deliktu zadavatelem.

12.         Zadavatel je názoru, že se Úřad ve vydaném příkazu nedostatečně zabýval věcným posouzením námitek stěžovatele, ačkoliv toto posouzení je nezbytné pro správné posouzení postupu zadavatele. Zadavatel uvádí, že Úřad pouze v odstavci 20. příkazu uvádí, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že námitky stěžovatele směřují proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Skutečnost, že se jednalo o námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, Úřad dle zadavatele opírá o fakt, že je stěžovatel takto nadepsal a tedy Úřad vychází z formálního označení dokumentu. Zadavatel konstatuje, že Úřad tvrdí, že z obsahu námitek vyplývá, že se jedná o námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, avšak neuvádí konkrétní pasáže námitek, ze kterých by tato skutečnost vyplývala. Podle názoru zadavatele stěžovatel v námitkách nerozporuje výběr nejvhodnější nabídky, nýbrž postup zadavatele při otevírání obálek s nabídkami. Stěžovatel tedy podle zadavatele brojí proti postupu zadavatele při otevírání obálek a zpracování protokolu o otevírání obálek. Zadavatel dále uvádí, že při hodnocení nabídek vycházel z nabídkových cen uchazečů, které následně uvedl na profilu a v protokolu o otevírání obálek. S těmito informacemi se stěžovatel mohl seznámit nejpozději dne 28. 4. 2016, jak vyplývá z jeho námitek. Z uvedeného důvodu se tvrzení stěžovatele, že se informaci o nabídkové ceně vybraného uchazeče dozvěděl až dne 24. 5. 2016 z oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, jeví podle zadavatele jako účelové. Z hodnocení nabídek či rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky tedy dle názoru zadavatele nevyplynula jakákoliv nová skutečnost, na jejímž základě by stěžovatel mohl dospět k závěru, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky je v rozporu se zákonem.

13.         Pokud by zadavatel připustil, že v  zadávacím řízení pochybil, tak pochybení nelze spatřovat v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ale v postupu zadavatele při otevírání obálek, kde měla být u vybraného uchazeče sdělena jiná nabídková cena. Zadavatel by tedy pochybil v jiné fázi zadávacího řízení, což podporuje fakt, že námitky stěžovatele svým obsahem směřují pouze proti postupu zadavatele při otevírání obálek, avšak k jejich podání přistoupil stěžovatel až poté, co jeho nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější. Podle zadavatele stěžovatel v námitkách sice uvádí, že zadavatel porušil zákon při hodnocení nabídek, resp. rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky, ale ve skutečnosti popisuje domnělá pochybení při otevírání obálek s nabídkami. Zadavatel doplňuje, že pokud by byla připuštěna argumentace Úřadu, že pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky je dostatečné, pokud stěžovatel námitky takto označí a následně bude rozporovat výši nabídkové ceny sdělené při otevírání obálek s nabídkami, jako v tomto případě, pak by byl neúspěšným uchazečům dán nástroj k šikaně zadavatele.

14.         Zadavatel na podporu svého tvrzení odkazuje na judikaturu, konkrétně rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 9/2009 ze dne 1. 7. 2010 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011, ze kterých zadavatel cituje: „Rozhodující otázkou z pohledu přezkumu napadeného rozhodnutí je tedy posouzení toho, zda námitky, které žalobce u zadavatele uplatnil, svým obsahem směřovaly proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky anebo zda směřovaly ke zpochybnění stanovení zadávacích podmínek.“. S uvedenou otázkou se Úřad podle názoru zadavatele dostatečně nevypořádal. Nejvyšší správní soud se vyslovil k souslednosti jednotlivých kroků zadavatele v zadávacím řízení a možnosti obrany proti postupu zadavatele: „Koncepce citovaných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek je totiž založena na souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí. Je o to, že celý tento proces musí být nejen maximálně férový a transparentní, nýbrž také efektivní a zamezující zbytečným obstrukcím a opakovanému přezkumu stejných námitek, které mohly být daleko smysluplněji uplatněny dříve.“. Zadavatel dále cituje: >>Pokud stěžovatel zakládá svoji argumentaci na tvrzení, že „předcházela-li výběru nejvhodnější nabídky nezákonnost, je pak i tento výběr nezákonný“, uvedl krajský soud zcela správně a logicky, že v daném případě je logické, že se negativní důsledky nastavených parametrů u stěžovatele přímo projevily až na základě výsledného hodnocení nabídek. Toto hodnocení však pouze odráželo pravidla daná již zadávacími podmínkami, které stěžovatel mohl napadnout samostatně.<<.

15.         Podle zadavatele výše uvedené závěry soudu podporují jeho postup, a tedy je lze podle zadavatele aplikovat na řešený případ. Zadavatel je názoru, že v uvedené věci postupoval zcela v intencích zákona.

16.         Závěrem zadavatel upozorňuje na skutečnost, že ve věci předmětné veřejné zakázky jsou u Úřadu vedena dvě správní řízení (sp. zn. S0491/2016/VZ a sp. zn. S0549/2016/VZ). Zadavatel tak v souladu s ustanovením § 140 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, žádá o jejich spojení, neboť jsou podle zadavatele dány všechny důvody ke společnému řízení. Spojení správních řízení je vedeno obecnou zásadou procesní ekonomie. Rovněž nelze na zadavateli požadovat úhradu nákladů řízení ve dvou samostatných správních řízeních ohledně jedné věci, a to pokud by Úřad shledal, že se zadavatel dopustil správního deliktu.

Další postup ve správním řízení

17.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0549/2016/VZ-37685/2016/511/JNv ze dne 12. 9. 2016 Úřad sdělil zadavateli, že jeho žádosti o spojení správních řízení vedených pod sp. zn. S0491/2016/VZ a S0549/2016/VZ se nevyhovuje, neboť se jedná o dvě správní řízení s odlišným předmětem, která na sobě nijak nezávisí a závěry v nich přijaté se vzájemně neovlivňují. Úřad rovněž poukázal na odlišná data zahájení obou správních řízení a tedy i odlišnost v běhu zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

18.         Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když při vyřizování námitek >>proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky pro veřejnou zakázku s názvem „Kanalizace Klečůvka“<< uchazeče ČAK CZ, s. r. o., ze dne 31. 5. 2016, které mu by byly doručeny dne 1. 6. 2016, postupoval v rozporu s § 111 zákona, když tyto námitky posoudil jako námitky podané opožděně, a proto o nich dle § 111 odst. 4 zákona nerozhodoval, ačkoliv se jednalo o námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podané včas ve lhůtě dle § 110 odst. 4 zákona, a zadavatel tak byl povinen je dle § 111 odst. 1 zákona přezkoumat a do 10 dnů ode dne jejich obdržení odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

19.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle článku 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

20.         Podle § 110 odst. 1 zákona může kterýkoliv dodavatel při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.

21.         Podle § 110 odst. 2 zákona námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

22.         Podle § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

23.         Podle § 110 odst. 7 zákona námitky se podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

24.         Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

25.         Podle § 111 odst. 4 zákona zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

26.         Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.

27.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce

28.         Dne 1. 6. 2016 doručil uchazeč ČAK CZ, s. r. o. zadavateli své námitky ze dne 31. 5. 2016 označené jako >>Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky pro veřejnou zakázku s názvem „Kanalizace Klečůvka“<<. V podaných námitkách uchazeč ČAK CZ, s. r. o. uvádí, že mu dne 24. 5. 2016 bylo doručeno prostřednictvím datové schránky oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18. 5. 2016, kde zadavatel sděluje, že jako nejvhodnější byla vybrána nabídka uchazeče MOBIKO plus a. s., IČO 26788675, se sídlem Hranická 293/5, 757 01 Valašské Meziříčí - Krásno nad Bečvou (dále jen „vybraný uchazeč“) s nabídkovou cenou 12 647 958,- Kč bez DPH. Podle názoru uchazeče ČAK CZ, s. r. o. však byla při otevírání obálek s nabídkami u vybraného uchazeče čtena nabídková cena ve výši 15 304 029,- Kč bez DPH. Uchazeč ČAK CZ, s. r. o. v námitkách uvádí, že se bylo možné dne 27. 4. 2016 na profilu zadavatele informovat o nabídkových cenách jednotlivých uchazečů, což učinil a kontroloval správnost údaje o své nabídkové ceně, avšak údajem o nabídkové ceně vybraného uchazeče se nezabýval. S ohledem na zjištění, že na profilu zadavatele byla u jeho nabídky uvedena chybná nabídková cena, upozornil zadavatele téhož dne emailem na tuto skutečnost a současně požádal o zaslání protokolu o otevírání obálek. Pracovnice zadavatele obratem prostřednictvím emailu sdělila, že při uveřejnění údaje o nabídkové ceně uchazeče ČAK CZ, s. r. o. došlo k chybě, údaj bude opraven, a v příloze zaslala protokol o otevírání obálek v textovém formátu s vysvětlením, že ještě není podepsán od všech členů komise. Uchazeč ČAK CZ, s. r. o. zmiňuje, že při kontrole uvedeného protokolu zkoumal pouze správnost údaje o své nabídkové ceně, nikoliv údaj o nabídkové ceně vybraného uchazeče. Uchazeč ČAK CZ, s. r. o. dále uvádí, že se o porušení zákona dozvěděl dne 24. 5. 2016, kdy mu bylo doručeno Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18. 5. 2016, z jehož obsahu zjistil, že zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku dodavatele, u nějž nebyla při otevírání obálek čtena nejnižší nabídková cena. Podle uchazeče ČAK CZ, s. r. o. zadavatel tímto postupem porušil zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona.

29.         V přípisu ze dne 13. 6. 2016 zadavatel uchazeči ČAK CZ, s. r. o. sdělil následující: >>Zadavatel po prozkoumání zaslaných námitek sděluje stěžovateli, že o jeho podaných námitkách nerozhoduje v souladu s ustanovením § 111 odst. 4 zákona, a to z důvodu jejich opožděného podání. Dle jejich obsahu námitky stěžovatele směřují proti postupu zadavatele při otevírání obálek nikoliv proti výběru nejvhodnější nabídky. Dokumenty je nutno posuzovat dle jejich obsahu, nikoliv názvu či formy, proto zadavatel považuje námitky stěžovatele za námitky proti postupu při otevírání obálek. Dle § 110 odst. 2 zákona je nutné námitky zadavateli doručit do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona stěžovatel dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Zákon tedy stanoví subjektivní a objektivní lhůtu pro podání námitek, přičemž tyto musí být dodrženy kumulativně. Objektivní lhůta byla dodržena, neboť v uvedeném zadávacím řízení doposud nebyla uzavřena smlouva. Co se týče lhůty subjektivní, je zadavatel přesvědčen, že tato lhůta již marně uplynula. Stěžovatel aktivně vyhledával informace o průběhu zadávacího řízení, což dokládá jeho tvrzení uvedené v námitkách „Na profilu zadavatele bylo možné se dne 27.4.2016 informovat o výši nabídkových cen jednotlivých uchazečů…“, a dále jeho žádost o zaslání protokolu z otevírání obálek, ze dne 27.4.2016, který mu byl prostřednictvím e-mailu téhož dne odeslán, přičemž e-mail byl dle výpisu dne 28.4.2016 stěžovatelem přečten (otevřen). Nejpozději dne 28.4.2016 měl tedy stěžovatel k dispozici veškeré informace, na základě kterých mohl namítat domnělé porušení zákona. Stěžovatelovo tvrzení, že se tyto informace dozvěděl až dne 24.5.2016, kdy mu bylo doručeno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, se zadavateli jeví jako účelové. Za dané situace je důkazní břemeno na straně stěžovatele, aby doložil, že se již na profilu zadavatele, případně z protokolu o otevírání obálek, nedozvěděl o domnělém porušení zákona.<< V další části přípisu se zadavatel stručně věcně vyjádřil ke stěžovatelem namítaným skutečnostem.

K výroku I. rozhodnutí

30.         Dle zjištění Úřadu uchazeč ČAK CZ, s. r. o. doručil dne 1. 6. 2016 zadavateli své námitky ze dne 31. 5. 2016 označené jako námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, o němž jej zadavatel informoval v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18. 5. 2016 a které bylo uchazeči ČAK CZ, s. r. o. doručeno dne 24. 5. 2016. Uchazeč ČAK CZ, s. r. o. v podaných námitkách vyjádřil přesvědčení, že u nabídky vybraného uchazeče byla při otevírání obálek dne 30. 3. 2016 komisí čtena nabídková cena ve výši 15 304 029,- Kč bez DPH, namísto nabídkové ceny 12 647 958,- Kč bez DPH, která byla uvedena v Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18. 5. 2016. Podle uchazeče ČAK CZ, s. r. o. zadavatel porušil zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona, neboť zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku dodavatele, u nějž nebyla při otevírání obálek čtena nejnižší nabídková cena (viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

31.         Zadavatel přípisem ze dne 13. 6. 2016 uchazeči ČAK CZ, s. r. o. sdělil, že o jeho námitkách ze dne 31. 5. 2016 v souladu s ustanovením § 111 odst. 4 zákona nerozhoduje, a to z důvodu jejich opožděného podání. Zadavatel uvedl, že podle jeho názoru podané námitky směřují nikoliv proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ale proti postupu zadavatele při otevírání obálek, tj. se jedná o námitky dle § 110 odst. 2 zákona a dále, že stěžovateli marně uplynula subjektivní lhůta pro podání těchto námitek, neboť podle zadavatele měl stěžovatel nejpozději dne 28. 4. 2016 k dispozici veškeré informace, na základě kterých mohl namítat domnělé porušení zákona (podrobněji viz bod 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

32.         Úřad konstatuje, že informacemi, na základě kterých měl uchazeč ČAK, CZ s. r. o. namítat domnělé porušení zákona, zadavatel v přípisu ze 13. 6. 2016 označil skutečnost tvrzenou uchazečem ČAK CZ, s. r. o. v námitkách, tj. že se dne 27. 4. 2016 bylo možné informovat o nabídkových cenách na profilu zadavatele. Zadavatel dále uchazeči ČAK CZ, s. r. o. zaslal emailem protokol o otevírání obálek, přičemž email byl stěžovateli doručen dne 28. 4. 2016. Tedy zadavatel uvádí dvě skutečnosti, na základě kterých stěžovatel mohl a měl podle názoru zadavatele podat námitky již dříve než po obdržení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18. 5. 2016. Z těchto informací, resp. skutečností se podle zadavatele stěžovatel mohl nejpozději dne 28. 4. 2016 dozvědět o domnělém porušení zákona, a tedy toto datum je podle zadavatele počátkem běhu subjektivní lhůty pro podání námitek dle § 110 odst. 2 zákona.

33.         Úřad s ohledem na skutkové okolnosti případu dospěl k závěru, že argumenty a závěry zadavatele v přípisu ze dne 13. 5. 2015 a ve vyjádření ze dne 6. 9. 2016, kterými zadavatel odůvodňuje skutečnost, že o námitkách navrhovatele nerozhodl a obhajuje svůj postup při přezkoumání námitek stěžovatele, je nutno odmítnout. Níže se bude Úřad podrobně zabývat skutečnostmi, na základě kterých dospěl k závěru, že námitky stěžovatele fakticky směřují proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

34.         Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že uchazeč ČAK CZ, s. r. o. podal námitky proti úkonu zadavatele – rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky – o kterém jej zadavatel informoval v Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18. 5. 2016, které mu bylo doručeno dne 24. 5. 2016. Navrhovatel uvedené námitky rovněž nadepsal jako >>Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky pro veřejnou zakázku s názvem „Kanalizace Klečůvka“<<, přičemž z jejich obsahu vyplývá, že stěžovatel brojí proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18. 5. 2016. Pochybení zadavatele uchazeč ČAK CZ, s. r. o. ve svých námitkách popsal jako rozhodnutí o výběru nabídky uchazeče MOBIKO plus a. s. s nabídkovou cenou odlišnou od té, kterou podle jeho domnění komise četla při otevírání obálek s nabídkami.

35.         Zadavatel je toho názoru, že jelikož uchazeč ČAK CZ, s. r. o. ve svých námitkách uvedl, že dne 27. 4. 2016 bylo možno se na profilu zadavatele informovat o nabídkových cenách a že dne 28. 4. 2015 mu zadavatel zaslal nepodepsaný koncept protokolu o otevírání obálek, je právě datum 28. 4. 2016 nutno považovat za určující pro počátek běhu lhůty pro podání námitek. K tomu Úřad nejprve uvádí, že ze zákona nikterak nevyplývá, že by měl zadavatel povinnost v otevřeném zadávacím řízení bez dalšího na profilu uveřejňovat informace o nabídkových cenách uchazečů, tj. povinnost učinit takový úkon zadavateli zákon neukládá, a tedy se zřejmě jedná o dobrovolný krok zadavatele učiněný nad rámec zákona. Sám zadavatel v přípisu ze dne 13. 6. 2016 závěrem uvádí, že „…bezprostředně po otevírání obálek zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele identifikační údaje jednotlivých uchazečů včetně jejich nabídkových cen bez DPH a tyto uvedl i v protokolu o otevírání nabídek, která následně stěžovateli zaslal. S ohledem na skutečnost, že zadavatel informoval o výši nabídkových cen jednotlivých uchazečů prostřednictvím profilu zadavatele, postupoval nad rámec minimální míry transparentnosti vyžadované zákonem.“ Prosté uveřejnění těchto informací na profilu zadavatele však nelze stavět naroveň protokolu o otevírání obálek vyhotovenému podle § 73 zákona, neboť pouze takto vyhotovený protokol (tj. mající všechny náležitosti dle zákona včetně podpisů členů komise pro otevírání obálek) je dokumentem, který v zadávacím řízení závazně deklaruje skutečnosti zjištěné při otevírání obálek. Tedy pouze z protokolu o otevírání obálek vyhotoveného podle zákona, resp. na základě skutečností v něm uvedených, může uchazečům reálně vzniknout pochybnost o zákonnosti postupu zadavatele. Současně je nutno konstatovat, že zadavatel nemohl tímto postupem „vzít“ či zkrátit dodavateli lhůtu pro podání námitek stanovenou v § 110 odst. 4 zákona.

36.         Ve vztahu k argumentu zadavatele, že uchazeči ČAK CZ, s. r. o. zaslal emailem protokol otevírání obálek, přičemž tento mu byl doručen dne 28. 4. 2016, a tedy v tomto okamžiku měl uchazeč ČAK CZ, s. r. o. k dispozici informace, na základě kterých mohl namítat domnělé porušení zákona a od tohoto data mu měla začít plynout zákonná lhůta pro podání námitek, Úřad uvádí, že si od zadavatele vyžádal obsah předmětné komunikace, ze které vyplývá, že na emailovou žádost uchazeče ČAK, CZ s. r. o. ze dne 27. 5. 2016 o zaslání protokolu o otevírání obálek ze dne 30. 3. 2016 pracovnice zadavatele uchazeči ČAK CZ, s. r. o. emailem mj. sdělila: „V příloze posílám protokol ve formátu word, zatím jej nemám podepsaný od všech členů komise.“, přičemž přílohou učinila textový dokument nadepsaný jako „Protokol o otevírání obálek s nabídkami“ s uvedeným datem 30. 3. 2016, který není opatřen podpisy členů komise. Takový dokument však podle Úřadu nelze označit za protokol o otevírání obálek dle § 73 zákona, neboť nemá předepsané náležitosti (chybějí podpisy členů komise), a tedy nelze ani dospět k závěru, že by tento dokument dle zákona deklaroval skutečnosti zjištěné při otevírání obálek, na základě kterého by bylo možno dovozovat domnělé porušení zákona. Úřad dodává, že z dokumentace o veřejné zakázce ani z vyjádření zadavatele nevyplývá, že by se uchazeč ČAK CZ, s. r. o. v průběhu zadávacího řízení seznámil s konečnou (podepsanou) verzí protokolu o otevírání obálek.

37.         Jak již tedy Úřad výše uvedl, uchazeč ČAK CZ, s. r. o. svými námitkami rozporoval rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž Úřad neshledal žádné skutečnosti, které by vedly k závěru, že tyto námitky byly podány opožděně. Úřad uvádí, že podle § 110 odst. 4 zákona musí stěžovatel námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Jestliže Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18. 5. 2016 bylo uchazeči ČAK CZ, s. r. o. doručeno dne 24. 5. 2016 a jmenovaný uchazeč proti úkonu zadavatele spočívajícímu ve výběru nejvhodnější nabídky doručil zadavateli své námitky dne 1. 6. 2016 (které takto i označil), nelze než dospět k závěru, že tyto námitky uchazeč ČAK CZ, s. r. o. doručil zadavateli v zákonné patnáctidenní lhůtě. Rovněž v námitkách ze dne 31. 5. 2016 uchazeč ČAK CZ, s. r. o. uvádí, že se „o porušení zákona o veřejných zakázkách dozvěděl dne 24. 5. 2016, kdy mu bylo doručeno Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, a zjistil, že zadavatel vybírá jako nejvhodnější nabídku dodavatele, u nějž nebyla při procesu otevírání obálek s nabídkami čtena nejnižší nabídková cena bez DPH.“.  

38.         Pakliže tedy zadavatel Úřadu vytýká, že Úřad opřel svůj závěr, že se v řešeném případě jedná o námitky proti výběru nejvhodnější nabídky, o jejich formální označení, Úřad konstatuje, že tomu tak není. Úřad se velice pečlivě zabýval posouzením námitek navrhovatele v kontextu skutkových okolností případu. V samotném textu námitek navrhovatel mj. uvádí: „Není nám jasné, jak mohla hodnotící komise navrhnout zadavateli výběr nabídky společnosti MOBIKO plus a.s. jako nejvhodnější a následně zadavatel prostřednictvím Rady statutárního města Zlína vybrat tohoto uchazeče, když při procesu otevírání obálek byla čtena nabídková cena ve výši 15 304 029,- Kč bez DPH.“. Tedy z citovaného nepochybně vyplývá, že navrhovatel rozporuje výběr nabídky, u které na základě nabídkové ceny sdělené při otevírání obálek nepředpokládal, že by mohla či měla být vybrána jako nejvhodnější, tj. brojí proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel uvádí, že pro stěžovatele z hodnocení nabídek, resp. z výběru nejvhodnější nabídky nevyplynula žádná nová skutečnost, na jejímž základě by měl dospět k závěru, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky je v rozporu se zákonem. K tomu Úřad konstatuje, že právě z rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky pro stěžovatele vyplynula skutečnost, kterou zřejmě neočekával (že nabídka vybraného uchazeče bude vybrána jako nejvhodnější) a na základě které rozporoval postup zadavatele.

39.         K odkazu zadavatele na rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 9/2009 ze dne 1. 7. 2010 a potvrzující rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011 Úřad uvádí, že v uvedené judikatuře byl řešen případ, kdy stěžovatel podal námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž odůvodňoval, že nabídky byly hodnoceny na základě chybně stanovených hodnotících kritérií. Soud v uvedeném případě dovodil, že se způsobem hodnocení nabídek se stěžovatel musel seznámit již ve lhůtě pro podání nabídek a hodnocení nabídek, resp. výběr nejvhodnější nabídky byl pouze důsledkem stanovených zadávacích podmínek. V daném případě soud uzavřel, že námitky stěžovatele ve skutečnosti směřovaly proti zadávacím podmínkám, přičemž lhůtu pro jejich uplatnění stěžovatel zmeškal. Úřad uvádí, že zadavatel z uvedené judikatury citoval pasáže, ze kterých podle jeho názoru vyplývá, že obranu proti domnělému porušení zákona je třeba využít bezprostředně poté, co se stěžovatel o případném pochybení zadavatele dozví. S ohledem na výše popsaná zjištění je Úřad názoru, že stěžovatel v souladu se závěry soudu postupoval, neboť podal námitky proti postupu zadavatele bezprostředně poté, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele (kdy tímto úkonem je rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky) dozvěděl.

40.         Co se týká námitek dle ustanovení § 110 odst. 4 zákona, Úřad konstatuje, že toto ustanovení je speciální k ustanovení § 110 odst. 2 zákona v tom smyslu, že stanoví speciální lhůtu pro podání námitek směřujících výhradně proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Předmětná ustanovení je tak třeba dle Úřadu vykládat tak, že žádný úkon zadavatele nemůže fakticky zkrátit lhůtu pro podání námitek proti výběru nejvhodnější nabídky tak, aby uplynula dříve než uplynutím lhůty podle § 110 odst. 4 zákona, tedy v tomto případě uplynutím lhůty 15ti dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Úřad konstatuje, že v tomto případě stěžovatel uplatnil námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ve fázi zadávacího řízení, kdy zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a s tímto úkonem stěžovatele prostřednictvím svého oznámení ze dne 18. 5. 2016 seznámil.

41.         Úřad po přezkoumání námitek uchazeče ČAK CZ, s. r. o. z hlediska splnění zákonných požadavků na obsah námitek uvedených v § 110 odst. 7 zákona konstatuje, že podané námitky všechny vymezené požadavky splňují, tedy v námitkách je označen stěžovatel který námitky podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona a rovněž byly zadavateli doručeny ve lhůtě dle § 110 odst. 4 zákona. Zadavatel však okolnosti podání námitek stěžovatele nesprávně posoudil.

42.         Úřad na základě všeho shora uvedeného konstatuje, že se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když při vyřizování námitek >>proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky pro veřejnou zakázku s názvem „Kanalizace Klečůvka“<< stěžovatele ČAK CZ, s. r. o. ze dne 31. 5. 2016, které mu by byly doručeny dne 1. 6. 2016, postupoval v rozporu s § 111 zákona, když tyto námitky posoudil jako námitky podané opožděně, a proto o nich dle § 111 odst. 4 zákona nerozhodoval, ačkoliv se jednalo o námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podané včas ve lhůtě dle § 110 odst. 4 zákona, a zadavatel tak byl povinen je dle § 111 odst. 1 zákona přezkoumat a do 10 dnů ode dne jejich obdržení odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

43.         V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když o námitkách podaných stěžovatelem v rozporu s § 111 odst. 1 zákona nerozhodl.

44.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20.000.000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

45.         Podle § 121 odst. 3 zákona zaniká odpovědnost právnické osoby za správní delikt, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

46.         V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 27. 6. 2016. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 13. 6. 2016, kdy marně uplynula zákonná lhůta k odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli. Z výše uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

47.         Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

48.         Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

49.         K povaze zadavatelem porušené povinnosti Úřad konstatuje následující. Institut námitek má sloužit jako prostředek obrany proti domnělému porušení zákona úkonem zadavatele. Prostřednictvím rozhodnutí o námitkách pak zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, který může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění návrhu.

50.         V šetřeném případě zadavatel o námitkách stěžovatele nerozhodl z důvodu chybného posouzení okolností, za nichž byly námitky podány. Následkem uvedeného nezákonného postupu zadavatele byl stěžovatel vystaven právní nejistotě, zda své námitky podal řádně a zda je tak oprávněn podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Navrhovatel tak byl zkrácen na svých právech, přičemž nelze vyloučit, že kdyby zadavatel postupoval podle zákona, stěžovatel by podal návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu, což v daném případě neučinil.

51.         Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil fakt, že se zadavatel v přípisu ze dne 13. 5. 2016, kterým informoval stěžovatele, že o jeho námitkách nerozhoduje, alespoň stručně věcně vyjádřil k namítaným skutečnostem, čímž stěžovateli poskytnul své stanovisko a nastínil tím i svůj další postup v předmětném zadávacím řízení.

52.         Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti Úřad v daném případě neshledal.

53.         Při určení výše pokuty se Úřad zabýval i ekonomickou situací zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako nespravedlivá.  Z informací o rozpočtu zadavatele na rok 2016 dostupném na https://www.zlin.eu/rozpocet-na-rok-2016-cl-2561.html Úřad zjistil, že příjmy zadavatele činí řádově stovky tisíc korun. S ohledem na uvedenou skutečnost tedy není možno považovat uloženou pokutu za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

54.         Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má naplňovat zejména dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uloženou výši pokuty považuje za dostačující k naplnění obou základních funkcí právní odpovědnosti.

55.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému naplnění skutkové podstaty správního deliktu zadavatele rozhodl o uložení pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

56.          Pokuta je splatná do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno, zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má  odkladný  účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží

statutární město Zlín, náměstí Míru 12, 760 01 Zlín 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy