číslo jednací: S0119/2016/VZ-18893/2016/511/JNv

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 2. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha,
• navrhovatel – ARCHIVUM, s.r.o., IČO 25215191, se sídlem Pařížská 67/11, 110 00 Praha - Josefov, ve správním řízení zastoupená na základně plné moci ze dne 8. 9. 2015 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
• vybraný uchazeč – REISSWOLF likvidace dokumentů a dat, s.r.o, IČO 25097008, se sídlem U Dýhárny 1162, 278 01 Kralupy nad Vltavou, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 8. 3. 2016 JUDr. Ivanem Radou, Ph.D., advokátem Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o., ev. č. ČAK 8814, se sídlem Truhlářská 1108/3, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Předarchivní péče o dokumenty“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 404342, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 23. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 099-180367, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 127-232819,

rozhodl takto:

 

I.

Návrh navrhovatele – ARCHIVUM, s.r.o., IČO 25215191, se sídlem Pařížská 67/11, 110 00 Praha – se v části, která směřuje proti rozhodnutí zadavatele ze dne 22. 1. 2016, kterým rozhodl o vyloučení jmenovaného navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Předarchivní péče o dokumenty“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 404342, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 23. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 099-180367, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 127-232819 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odstavce 1 citovaného zákona.

II.

Návrh navrhovatele – ARCHIVUM, s.r.o., IČO 25215191, se sídlem Pařížská 67/11, 110 00 Praha – se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části, která směřuje proti rozhodnutí zadavatele ze dne 26. 1. 2016 o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče – REISSWOLF likvidace dokumentů a dat, s.r.o, IČO 25097008, se sídlem U Dýhárny 1162, 278 01 Kralupy nad Vltavou – zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 20. 5. 2015 k uveřejnění oznámení otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Předarchivní péče o dokumenty“, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 404342, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 23. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 099-180367, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 127-232819 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmět plnění je v čl. II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ Oznámení o zakázce vymezen jako „služby v oblasti předarchivní péče o dokumenty zadavatele dle zákona o archivnictví a spisové službě. Předarchivní péče o dokumenty zahrnuje zejména zajištění vhodných prostor pro uložení dokumentů, které musí splňovat stavebně-technické, prostorové, bezpečnostní, materiální a personální podmínky pro péči o dokumenty.“.

3.             V čl. 10 „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii

• „Nabídková cena“ s váhou 80 % s dílčími hodnotícími subkritérii
• „Nabídková cena za uložení, archivaci a správu 1 bm dokumentace za měsíc“ s váhou 60 %,
• „Nabídková cena za 1 vyhledání a dovoz dokumentace do sídla zadavatele, včetně zpětného odvozu a uložení v zadavatelem stanovené lhůtě“ s váhou 20 %,

• „Nabídková cena za skartaci 1 bm dokumentace“ s váhou 20 %.

• „Technická úroveň prostor“ s váhou 20 %.

4.             Z protokolu o otevírání obálek ze dne 25. 8. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě po podání nabídek 2 nabídky.

5.             Dne 22. 10. 2015 vyzval zadavatel uchazeče – ARCHIVUM, s.r.o., IČO 25215191, se sídlem Pařížská 67/11, 110 00 Praha - Josefov, ve správním řízení zastoupená na základně plné moci ze dne 8. 9. 2015 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obsažené v jeho nabídce. Dne 27. 10. 2015 obdržel zadavatel od navrhovatele písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Dne 2. 11. 2015 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky navrhovatele. Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podal dne 16. 11. 2015 námitky uchazeč – REISSWOLF likvidace dokumentů a dat, s.r.o, IČO 25097008, se sídlem U Dýhárny 1162, 278 01 Kralupy nad Vltavou, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 8. 3. 2016 JUDr. Ivanem Radou, Ph.D., advokátem Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o., ev. č. ČAK 8814, se sídlem Truhlářská 1108/3, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“). Zadavatel rozhodnutím ze dne 26. 11. 2015 námitkám vybraného uchazeče vyhověl. Zadavatel s ohledem na rozhodnutí o vyhovění námitkám vybraného uchazeče ze dne 26. 11. 2016 téhož dne rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a s odkazem na ustanovení § 79 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a rovněž rozhodl o novém posouzení a hodnocení nabídek. Dne 23. 12. 2015 vyzval zadavatel navrhovatele ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obsažené v jeho nabídce. Dne 29. 12. 2015 obdržel zadavatel písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele. Dne 22. 1. 2016 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, které bylo navrhovateli doručeno dne 25. 1. 2016. Dne 26. 1. 2016 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Dne 9. 2. 2016 doručil navrhovatel zadavateli své námitky z téhož dne proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2016 a současně proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 26. 1. 2016. Rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 2. 2016, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 29. 2. 2016 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Součástí návrhu byl i návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel v úvodu návrhu uvádí, že důvodem pro jeho podání je skutečnost, že má zájem na získání veřejné zakázky a v důsledku nezákonnosti rozhodnutí zadavatele mu hrozí újma spočívající v zamezení možnosti v zadávacím řízení uspět a veřejnou zakázku realizovat. Navrhovatel v úvodu svého návrhu uvádí, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 77 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když vyřadil nabídku navrhovatele a následně jej vyloučil z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že nabídka navrhovatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, jejíž zdůvodnění posoudila hodnotící komise jako neopodstatněné. Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel v rozporu s ustanovením § 77 odst. 1 zákona neposoudil nabídkovou cenu vybraného uchazeče. Kromě toho se podle názoru navrhovatele zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, neboť „navrhovatelem podané námitky v plném rozsahu nepřezkoumal, nevypořádal se s konkrétními námitkami a dostatečně nezdůvodnil, proč nelze těmto námitkám vyhovět.“.

8.             V části návrhu nazvané II. „K porušení zásady rovného přístupu v rámci posouzení a hodnocení nabídek a k porušení ust. 77 odst. 1 ZVZ“ navrhovatel uvádí, že v námitkách upozorňoval zadavatele, že v rozporu s ustanovením § 77 odst. 1 zákona neposoudil nabídkovou cenu vybraného uchazeče, avšak zadavatel tuto část námitek nevypořádal, i když navrhovatel uváděl konkrétní údaje a důvody, proč je nabídkovou cenu vybraného uchazeče nutno považovat za mimořádně nízkou. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 103/2013 ze dne 10. 6. 2014 vyplývá, že zkoumání, zda konkrétní nabídková cena je či není cenou mimořádně nízkou je obligatorní součástí procesu posuzování nabídek a povinnost hodnotící komise vyjadřovat se k důvodům, pro které nepovažuje nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, vzniká tehdy, pokud zadavatele kdokoliv na možnost mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce některého z uchazečů věrohodně a kvalifikovaně upozornil.

9.             V této souvislosti navrhovatel uvádí, že z rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2016 vyplývá, že zadavatel nepovažuje položky nabídkové ceny navrhovatele za reálné. U navrhovatele však vznikla pochybnost o reálnosti položek nabídkové ceny vybraného uchazeče a na tuto skutečnost zadavatele v námitkách upozornil. Navrhovatel v návrhu uvádí, že vybraný uchazeč v dílčím hodnotícím subkritériu  č. 1 „uložení, archivace a správa dokumentace – 1 bm/měsíc“ (dále jen „archivace“) nabídl o 40 % nižší cenu, než byla stanovena navrhovatelem, a současně za kterou je předmětná služba v současnosti zadavateli navrhovatelem poskytována. V rámci dílčího hodnotícího subkritéria č. 2 „jedno vyhledání a dovoz dokumentace do sídla zadavatele, včetně zpětného odvozu a uložení, v požadované lhůtě (max. do 12 hodin)“ (dále jen „vyhledání a dovoz dokumentace“) nabídl vybraný uchazeč cenu 60,- Kč bez DPH. Podle navrhovatele tato cena zjevně nepokrývá náklady spojené s poskytováním této služby. Navrhovatel na základě modelové kalkulace dospěl k minimální ceně za službu „vyhledání a dovoz dokumentace“ 370,60 Kč, přičemž reálné náklady mohou být pravděpodobně i vyšší.

10.         Navrhovatel dále uvádí, že vybraný uchazeč nabídl cenu za archivaci 15,90 Kč bez DPH, za vyhledání a dovoz dokumentace cenu 60,- Kč bez DPH a za poskytnutí služby „skartace 1 bm dokumentace“ (dále jen „skartace“) nabídl cenu 80,- Kč bez DPH. Navrhovatel k tomu konstatuje: „Pakliže by zadavatel přistupoval k oběma uchazečům o veřejnou zakázku stejným způsobem, musel by zadavatel cenu druhého uchazeče posoudit v sukritériu č. 1 a č. 2 jako mimořádně nízkou a minimálně jej vyzvat k písemnému zdůvodnění ve smyslu ust. 77 odst. 1 ZVZ.“. Navrhovatel dále uvádí, že ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 1. 2016 vyplývá, že zadavatel nabídkovou cenu vybraného uchazeče vůbec neposuzoval, a konstatuje, že Úřad však v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. S106/2011 uvedl, že „…zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je v podstatě jediným dokladem přístupným uchazečům o veřejnou zakázku, do jehož obsahu mají uchazeči o veřejnou zakázku právo nahlédnout (viz § 80 odst. 3 zákona), a z něhož by tedy měli mít možnost zjistit, jakým způsobem bylo provedeno posouzení a hodnocení nabídek, je nezbytné, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala i popis postupu, jak se zadavatel vypořádal s posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny i v případě, že zadavatel z tohoto důvodu žádného uchazeče nevyloučil a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny shledal opodstatněným.“. Podle navrhovatele zadavatel neověřil, zda je vybraný uchazeč schopen za jím stanovenou cenu veřejnou zakázku realizovat, čímž porušil zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace.

11.         Navrhovatel dále tvrdí, že pakliže by Úřad provedl kontrolní výpočet přibližného finančního objemu služeb, které mají být realizovány po dobu plnění, dospěl by ke stejnému závěru jako navrhovatel, že nabídka vybraného uchazeče je méně ekonomicky výhodná. Podle navrhovatele „Je tomu tak zřejmě proto, že dílčí nabídkové ceny v rámci subkritérií č. 2 a č. 3 stanovené vybraným uchazečem jsou nadhodnocené (neodpovídají váze významu těchto subkritérií stanovené zadavatelem), zatímco u subkritéria č. 1 je tato cena zjevně mimořádně nízká (o 40 % nižší, než za jakou tyto služby zadavatel doposud pořizoval).“

12.         V části III. návrhu nazvané „K porušení zásady transparentnosti a principu legitimního očekávání“ navrhovatel uvádí, že: „mezi povinnosti hodnotící komise náleží posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jejím úkolem je tedy posouzení reálnosti provedení plnění veřejné zakázky za danou nabídkovou cenu vzhledem k okolnostem a podmínkám, za nichž by byl předmět veřejné zakázky konkrétním uchazečem plněn.“. Předmět veřejné zakázky je podle navrhovatele vymezen zcela totožně jako v případě předcházející veřejné zakázky VZ06/2012 „SÚKL – Předarchivní péče o dokumenty“ (dále jen „předcházející veřejná zakázka“), kterou pro zadavatele realizuje právě navrhovatel. Navrhovatel v nabídce na předcházející veřejnou zakázku službu „archivace“ ocenil ve výši 25,95 Kč bez DPH, u služby „vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“ uvedl 0,- Kč a doplnil, že cena za tyto dvě služby je obsažena v ceně za „archivaci“. Navrhovatel konstatuje, že: „S ohledem na akceptaci dílčích složek nabídkové ceny ve výši 0,- Kč v předcházejícím zadávacím řízení s totožným předmětem plnění, s ohledem na nízký počet vyhledání a doručení písemností předpokládaných zadavatel pro další období (max. 5x za měsíc) a s ohledem na znalost prostředí zadavatele, byl navrhovatel připraven nabídnout ceny totožné, tj. ve výši 0,- Kč. Navrhovatel je stávajícím dodavatelem zadavatele a je tak zcela zřejmé a snadno prokazatelné, že navrhovatel byl a je reálně schopen poskytnout požadované služby (činnosti) za uvedenou cenu.“. S ohledem na znění čl. 9.3 zadávací dokumentace byl však navrhovatel v nyní šetřeném zadávacím řízení nucen upravit položky nabídkové ceny tak, aby nebyly nulové.

13.         Podle navrhovatele s ohledem na skutečnost, že je navrhovatel stávajícím dodavatelem poptávaných služeb, nelze v šetřeném případě aplikovat závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 69/2010 ze dne 21. 12. 2010: „Cenu pod hranicí nutných nákladů přitom soud hodnotí jako absenci snahy objektivně poskytnout dané plnění.“. Navrhovatel uvádí, že je za jím uvedenou nabídkovou cenu nejen připraven plnění poskytnout, ale již tak dlouhodobě činí. Navrhovatel předpokládal, že stanovená hodnotící kritéria budou aplikována se zohledněním obchodních zvyklostí v daném oboru, tedy shodně jako v předcházejícím zadávacím řízení. Navrhovatel uvádí, že k povinnosti zadavatele zohlednit při přípravě zadávacích podmínek a zejména cenového modelu i obvyklý stav na trhu se vyjádřil předseda Úřadu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. R188,197/2012/VZ. Zadavatel má podle navrhovatele povinnost stanovit hodnotící kritéria a způsob hodnocení s ohledem na zvyklosti v konkrétním segmentu trhu. Navrhovatel připomíná, že zadavatel při shodných hodnotících kritériích v předchozí veřejné zakázce nulové položky nabídkové ceny navrhovatele akceptoval a obchodní zvyklosti na trhu tak respektoval.

14.         Navrhovatel v reakci na žádosti hodnotící komise o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl, že disponuje znalostmi o nákladech v oblasti služeb předarchivační péče o dokumenty. Podle navrhovatele je zcela obvyklé, že cena za doprovodné služby, jakými jsou distribuce a skartace dokumentů, je nedílnou součástí komplexní ceny za službu uložení písemností, která je na rozdíl od předchozích dvou služeb dobře měřitelná. Tedy veřejnoprávním subjektům, mezi něž patří i zadavatel, je v situaci, kdy tito požadují určení ceny samostatně za distribuci či skartaci dokumentů, účtován poplatek toliko symbolický, neboť náklady na tyto doplňkové služby standardního rozsahu jsou již nedílnou součástí ceny za archivaci písemností. Navrhovatel dodává, že četní smluvní partneři navrhovatele mají uzavřeny smlouvy o poskytování služeb předarchivní péče o dokumenty s objemem okolo 20 000 bm písemností, kde není sjednána úplata za vyhledání a doručení písemností, nebo je tato služba ohodnocena částkou 0,- Kč. Zpravidla je pak smluvně ujednáno, že úplata za vyhledávání a doručení písemností je součástí poplatku za uložení písemností.

15.         V rozhodnutí o námitkách se podle navrhovatele zadavatel snaží navodit dojem, že v předcházející veřejné zakázce nebyly nulové položky nabídkové ceny důvodem pro vyřazení nabídky navrhovatele pouze proto, že nedošlo k hodnocení nabídek. Navrhovatel uvádí, že „Zadavatel však tyto nulové ceny smluvně akceptoval a čerpá logistické služby a služby skartace, aniž by tyto služby samostatně hradil. Současně tyto nulové položky v předchozím zadávacím řízení vyhověly testu ust. § 77 odst. 1 ZVZ a nebyly považovány na cenu mimořádně nízkou.“. Navrhovatel tak legitimně očekával, že zadavatel bude v nynějším zadávacím řízení postupovat stejně.

16.         Nabídková cena za logistické služby a skartaci dokumentace je nedílnou součástí komplexní ceny za archivaci dokumentů. Jestliže navrhovatel byl v případě šetřené veřejné zakázky nucen stanovit cenu za logistické služby a za skartaci, učinil tak v úmyslu vyhovět požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci na nenulovost jednotlivých položek nabídkové ceny. Podle navrhovatele tak nabídkovou cenu 0,01,- Kč u některé dílčí nabízené služby nelze považovat za mimořádně nízkou, která by nebyla objektivně zdůvodněna, neboť z nabídky (z výše nabídkové ceny za „archivaci“) je zřejmé, že cena za dané služby je v celkové nabídkové ceně obsažena a navrhovatel se k plnění těchto služeb ve smlouvě jednoznačně zavazuje. Navrhovatel v této souvislosti podotýká, že oprávnění zahrnout některé položky do nabídkové ceny položek jiných dovodil i Úřad v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. S619/2012/VZ, jehož relevantní část v návrhu cituje.

17.         V části IV. návrhu „K netransparentnímu postupu zadavatele při opakovaném posouzení nabídky navrhovatele a k porušení ust. § 6 odst. 1 ZVZ“ navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, když při opakovaném posouzení nabídkové ceny navrhovatele hodnotící komise uplatnila neodůvodněně zcela odlišný přístup vedoucí k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Navrhovatel obdržel 22. 10. 2015 žádost o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž písemné zdůvodnění navrhovatele zadavatel akceptoval a následně rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky navrhovatele. Dne 26. 11. 2015 navrhovatel obdržel rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a novém posouzení a hodnocení nabídek, a to na základě námitek podaných vybraným uchazečem. Zadavatel následně žádostí ze dne 23. 12. 2015 opětovně vyzval navrhovatele ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel odůvodnil nabídkovou cenu stejným způsobem jako v předešlém písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Ačkoliv se tedy jednalo o totožný požadavek zadavatele směřující k odůvodnění stejných položek nabídkové ceny a navrhovatel v rámci svého zdůvodnění uvedl totožné argumenty, zadavatel v rozporu se svým předchozím postupem zdůvodnění nabídkové ceny navrhovatele neakceptoval a navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení. Tento postup zadavatele podle navrhovatele koliduje se zásadou transparentnosti. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 62 Ca 77/2008 ze dne 4. 11. 2010 lze za netransparentní považovat jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje netransparentnost zadávacího řízení. Obdobné závěry jsou vyjádřeny v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2011 ze dne 15. 2. 2012. Úřad v rozhodnutí vydaném pod sp. S95/2014/VZ konstatoval, že zadavatel je povinen si v zadávacím řízení počínat tak, aby veškeré jeho úkony byly zpětně přezkoumatelné. Navrhovatel uvádí, že zadavatel objektivně neprokázal, že položky nabídkové ceny navrhovatele jsou mimořádně nízké. Podle navrhovatele zadavatel neodůvodnil, proč považuje nabídkovou cenu navrhovatele ve dvou položkách nabídkové ceny za mimořádně nízkou. Skutečnost, že z žádného dokumentu vyhotoveného zadavatelem (případně hodnotící komisí) v rámci zadávacího řízení nelze dovodit důvody, které vedly k odmítnutí nabídkové ceny navrhovatele jako mimořádně nízké (a které tak de facto zapříčinily vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení), pokládá navrhovatel za jednoznačné porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení.

18.         V části V. návrhu nazvané „K návrhu na předběžné opatření – uložení zákazu uzavřít smlouvu“ navrhovatel uvádí, že „V důsledku nezákonného postupu zadavatele, jak byl výše popsán v tomto návrhu, navrhovateli hrozí újma spočívající v nemožnosti se nadále ucházet o získání této veřejné zakázky a tuto zakázku případně také získat.“. Dále navrhovatel uvádí, že: „Následkem jednání zadavatele je stav, kdy došlo k nezákonnému vyloučení navrhovatele, který nabídl ekonomicky nejvýhodnější nabídku, což má ve svém důsledku vliv na výběr nejvhodnější nabídky, o němž zadavatel již rozhodl.“. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovatel žádá Úřad o nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

19.         V části VI. návrhu „Stanovení výše kauce“ navrhovatel dále uvádí, že v souvislosti s přezkoumáním úkonů zadavatele složil na účet Úřadu dle § 115 odst. 1 věty druhé zákona kauci ve výši 100 000,- Kč. Navrhovatel se však domnívá, že je možné s ohledem na stanovisko Úřadu k výpočtu výše kauce stanovit nabídkovou cenu výpočtem na základě jednotlivých nabídkových cen navrhovatele a předpokládaného rozsahu plnění. Podle navrhovatele lze s ohledem na údaje uvedené v čl. 7.2. zadávací dokumentace stanovit cenu předpokládaného objemu služeb za prvních 48 měsíců ve výši  46 183,- Kč bez DPH. Minimální výše kauce by tak činila 50 000,- Kč. Pokud by Úřad dospěl k tomuto závěru, žádá navrhovatel vrátit přeplatek kauce.

20.         Navrhovatel závěrem žádá, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, příp. aby Úřad rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení, pakliže nesprávné posouzení nabídek vychází z nezákonných zadávacích podmínek.

III.           VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU ZE DNE 10. 3. 2016

21.         K navrhovatelem namítanému nezákonnému postupu zadavatele při posouzení nabídky vybraného uchazeče zadavatel uvádí následující. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že při posouzení nabídek postupoval v rozporu s § 77 odst. 1 zákona, když nabídkovou cenu vybraného uchazeče neposoudil jako mimořádně nízkou. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 21. 1. 2016 je v bodě 7. uvedeno, že se hodnotící komise zabývala posouzením nabídkových cen. „Z uvedeného plyne, že testu dle § 77 odst. 1 ZVZ byla hodnotící komisí podrobena nikoli pouze nabídka navrhovatele, nýbrž i nabídka vybraného uchazeče.“. Z uvedené zprávy o posouzení a hodnocení nabídek tedy vyplývá, že nabídkové ceny byly posouzeny dle § 77 odst. 1 zákona, přičemž nabídkovou cenu vybraného uchazeče hodnotící komise neposoudila jako mimořádně nízkou, zatímco nabídkovou cenu navrhovatele ano. Jelikož tedy nabídkovou cenu vybraného uchazeče hodnotící komise jako mimořádně nízkou neposoudila, nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, dle kterého by si měla od vybraného uchazeče vyžádat zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Tato povinnost je dána pouze v případě, kdy je nabídková cena shledána jako mimořádně nízká. Tato podmínka však v případě vybraného uchazeče splněna nebyla. Zadavatel tedy konstatuje, že v tvrzeném případě z jeho strany zjevně nedošlo ani k porušení § 77 odst. 1 zákona, ani k porušení zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 1 zákona.

22.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel část námitek navrhovatele ze dne 9. 2. 2016 týkající se posouzení nabídkové ceny vybraného uchazeče ve smyslu § 77 odst. 1 zákona nevypořádal v souladu s § 111 odst. 1 zákona, zadavatel uvádí následující. >>Jak plyne z rozhodnutí o nevyhovění námitkám ze dne 19. 2. 2016 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), a vzhledem k tomu, že navrhovatel námitkami navrhoval zrušení rozhodnutí o jeho vyloučení a zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách předně zevrubně osvětlil, z jakých důvodů byla posouzena nabídková cena navrhovatele jako mimořádně nízká, a svůj právní názor podložil příslušnými judikáty Nejvyššího správního soudu a rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Učinil tak přesto, že zcela explicitní odůvodnění tohoto svého kroku zahrnul již do rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 22. 1. 2016. Konstatoval, že setrvává na svých závěrech o mimořádně nízké nabídkové ceně navrhovatele a z logiky věci tedy i na akceptování nabídkové ceny vybraného uchazeče jako nikoliv mimořádně nízké. Pokud navrhovatel svými námitkami požadoval zrušení rozhodnutí o jeho vyloučení a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, pak se zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách přirozeně zabýval otázkou důvodu vydání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, tedy otázkou důvodnosti kvalifikace jeho nabídkové ceny jako mimořádně nízké. Zadavatel postup svůj i hodnotící komise v rozhodnutí o námitkách potvrdil a námitkám tudíž nevyhověl. Postupoval tedy plně v intencích § 111 odst. 1 ZVZ, přičemž rozhodnutí o námitkách nebylo stiženo vadou nepřezkoumatelnosti ani žádnou jinou vadou.<<

23.         K navrhovatelem namítanému porušení zásady transparentnosti a legitimního očekávání při posouzení nabídky navrhovatele, zadavatel uvádí, že v předchozí veřejné zakázce nebylo provedeno hodnocení nabídek. Zadavatel pouze posoudil splnění požadavků stanovených zákonem a zadávací dokumentací. Zadavatel uvádí, že se postupy zadavatele mohou v každém zadávacím řízení lišit s ohledem na vzniklá specifika. Co se týká argumentu o obchodních zvyklostech, zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách navrhovatele, kde uvedl, že tyto obchodní zvyklosti naopak respektoval, avšak zadavatel má právo obchodní podmínky specifikovat dle svých potřeb. V souvislosti s postupem zadavatele zadavatel v námitkách odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 69/2010 ze dne 21. 12. 2010, jehož závěry lze podle zadavatele aplikovat na situaci, kdy jsou hodnoty nabízené uchazeči pro účely hodnocení nabídek nulové, či se nule blíží.

24.         K netransparentnímu postupu zadavatele při opakovaném posouzení nabídky navrhovatele zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách navrhovatele, kde uvedl, že napravil chybný postup při hodnocení nabídek přijetím opatření k nápravě. Zadavatel uvádí, že se v tomto případě nejedná „o zmatečnost, která by kolidovala se zásadou transparentnosti, jak uvádí stěžovatel ve svých námitkách, ale pouze o využití zákonného institutu autoremedury.“.

25.         Zadavatel závěrem uvádí, že svým postupem zákon neporušil a navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.

IV.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

26.         Úřad obdržel dne 29. 2. 2016 návrh navrhovatele a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 29. 2. 2016.

27.         Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.

28.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0119/2016/VZ-08199/2016/511/JNv ze dne 3. 3. 2016.

29.         Dne 11. 3. 2016 nahlédla JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D., zástupce vybraného uchazeče, na základě substituční plné moci ze dne 8. 3. 2016, do příslušného správního spisu.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0119/2016/VZ-10942/2016/511/JNv ze dne 18. 3. 2016 určil Úřad podle § 39 odst. 1 správního řádu zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

31.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0119/2016/VZ-11523/2016/511/JNv ze dne 21. 3. 2016 uložil Úřad zadavateli předběžné opatření, a to zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.

 

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 16. 3. 2016

32.         Vybraný uchazeč v části II. „Veřejná zakázka“ svého vyjádření rekapituluje průběh zadávacího řízení. V části III. „Ekonomická výhodnost jednotlivých nabídek“ vybraný uchazeč cituje z rozhodnutí o námitkách vybraného uchazeče ze dne 26. 11. 2015 a odůvodnění rozhodnutí vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2016, kde se zadavatel vyjadřuje k důsledkům navrhovatelem stanovené nabídkové ceny. Ze shora citovaných rozhodnutí podle vybraného uchazeče vyplývá, že hlavním důvodem vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení byla skutečnost, že by přijetím jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. akceptací nabídkové ceny u dvou položek nabídkové ceny způsobené přesunutím nákladů z těchto položek do položky jiné, došlo k deformaci hodnocení nabídek a k porušení primárního úmyslu zadavatele vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Dále je podle vybraného uchazeče zřejmé, že „s plynoucím časem bude získávat na váze subkritérium nabídkové ceny a) uložení, archivace a správa 1 bm dokumentace/měsíc, zatímco subkritéria b) a c) budou s postupujícím časem stále méně významná pro výslednou celkovou cenu poskytovaných služeb.“. Tedy pokud navrhovatel přesunul část nákladů „dle subkritérií b) a c) do služeb dle subkritéria a), mohlo snadno dojít ke zkreslení celkového výsledku udílení bodů“. Navrhovatel by tak „získal neoprávněnou výhodu ze svého účelového jednání, jelikož by podle kritérií v čl. 10.3.1. zadávací dokumentace byla nabídka navrhovatele hodnocena jako ta s nejnižší cenou, ačkoliv fakticky by šlo o cenu vyšší.“. Vybraný uchazeč ke svému vyjádření přiložil výpočet dokládající cenovou nevýhodnost nabídky navrhovatele.

33.         V části IV. „Zásada transparentnosti a legitimního očekávání“ svého vyjádření vybraný uchazeč uvádí, že pro toto správní řízení je zcela irelevantní, že navrhovatel v roce 2012 získal u zadavatele obdobnou veřejnou zakázku, neboť to, že tehdejší postup zadavatele nikdo nezpochybnil, nedokazuje, že byl v souladu se zákonem. Vybraný uchazeč opětovně upozorňuje, že důvodem vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení nebyla pouze mimořádně nízká nabídková cena, ale i skutečnost, že se jeho nabídková cena limitně blížila nule, což by významně zkreslilo hodnocení nabídek a vedlo k výběru reálně dražší cenové nabídky navrhovatele. Navrhovatel opakovaně naznačil, že by mu měla plynout určitá výhoda z toho, že je stávajícím dodavatelem archivačních služeb a je tedy dostatečně obeznámen s předmětem veřejné zakázky, což by však podle vybraného uchazeče bylo v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a v konečném důsledku by tato skutečnost vedla k nemožnosti zadavatelů vyvázat se z méně výhodných smluv. Naplnění „legitimního očekávání“ by tak podle vybraného uchazeče bylo v rozporu s výše zmíněnou zásadou. Podle vybraného uchazeče je požadavek zadavatele na způsob stanovení nabídkové ceny v zadávacích podmínkách na trhu s archivními službami zcela obvyklý, což vybraný uchazeč dokládá konkrétními smlouvami uzavřenými se svými obchodními partnery. Aby navrhovatel obhájil svůj postup při stanovení nabídkové ceny, cituje z rozhodnutí Úřadu vydaného pod sp. zn. S619/2012/VZ, avšak podle vybraného uchazeče navrhovatel zcela pomíjí hlavní důvod, proč nebyla jeho nabídka vybrána, a to fakt, že navrhovatel nedodržel způsob stanovení nabídkové ceny. Vybraný uchazeč se dále zabývá účelem zákazu neodůvodněné mimořádně nízké nabídkové ceny.

34.         V části V. „Mimořádně nízká nabídková cena navrhovatele“ se vybraný uchazeč zabývá nabídkovou cenou navrhovatele. Podle názoru vybraného uchazeče navrhovatel v žádném ze svých podání neodůvodnil výši nabídkové ceny u dvou položek nabídkové ceny, tak jak požaduje zákon. Dle vybraného uchazeče o takové zdůvodnění navrhovatel ani neusiloval, naopak výslovně potvrdil, že nabídková cena 0,01 Kč bez DPH nemá žádný vztah k nákladům na takto oceněné služby a že se o reálné ceny ani nejedná. Navrhovatel dle vybraného uchazeče opakovaně sdělil, že strukturu nabídkové ceny uvedenou v zadávacích podmínkách nepovažuje ani za vhodnou a že za archivaci účtuje paušální částky. Vybraný uchazeč dále uvádí, že navrhovatel ve svých zdůvodněních mimořádně nízké nabídkové ceny, námitkách i návrhu shodně uvádí, že v rozporu se zadávací dokumentací uvedl ve své nabídce v podstatě paušální cenu, z níž vydělil nerealisticky nízké ceny pro ocenění služeb „vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“ (0,01 Kč bez DPH), aby formálně naplnil zdání struktury nabídkové ceny dle zadávacích podmínek. Pakliže by však zadavatel chtěl uvést paušální nabídkovou cenu, jistě by to podle vybraného uchazeče v zadávacích podmínkách stanovil. Pouhým přesunutím nákladů mezi službami nelze zdůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Takto stanovená nabídková cena navrhovatele by podle vybraného uchazeče ovlivnila případné hodnocení nabídek, jak již vybraný uchazeč uvedl. Podle vybraného uchazeče je tato manipulace se složkami nabídkové ceny ze strany vybraného uchazeče neakceptovatelná. Vybraný uchazeč dále nesouhlasí s tím, že by byl postup zadavatele netransparentní, a uvádí, že navrhovatel v námitkách ze dne 16. 11. 2016 brojil proti výběru nejvhodnější nabídky, přičemž těmto zadavatel vyhověl a provedl mj. nové posouzení nabídek, což je zcela logické.

35.         V části VI. „Posouzení údajně mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče“ svého vyjádření vybraný uchazeč uvádí, že skutečnost, že vybraný uchazeč nebyl ke zdůvodnění nabídkové ceny vyzván, neznamená, že se hodnotící komise nabídkovou cenou vybraného uchazeče nezabývala. Podle vybraného uchazeče >>Komise tuto možnost jistě zvážila a dospěla k závěru, že nabízené ceny nejsou mimořádně nízké a že není třeba jejich výši podrobněji zdůvodňovat, tento postup je zcela v souladu s ustálenou judikaturou (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 29 Af 72/2013 ze dne 30.11.2015: „Zákon o veřejných zakázkách vyžaduje pouze, aby hodnotící komise takový přezkum provedla, otázka, zda určitá nabídková cena byla či nebyla komisí shledána jako mimořádně nízká, je zcela v kompetenci hodnotící komise. Žalovaný není oprávněn do jejich myšlenkových pochodů vstupovat a zasahovat.“). Je tedy zjevné, že k nerovnému zacházení s uchazeči o zadání Veřejné zakázky nedošlo.<< K navrhovatelem prezentovanému výpočtu nákladů vybraného uchazeče vybraný uchazeč uvádí, že zcela ignoruje reálný způsob, jakým jsou tyto služby poskytovány. Vybraný uchazeč předesílá, že z jeho strany nejde o nabídku, která by výrazně vybočovala ze smluvních ujednání se soukromými subjekty, což dokládá ceníky v přiložených smlouvách se svými obchodními partnery.

36.         V části VII. „Předběžné opatření“ vybraný uchazeč tvrdí, že předběžné opatření netřeba nařizovat, neboť „ani kdyby nebyla nabídka navrhovatele vyloučena ze zadávacího řízení, nejednalo by se stejně o nabídku ekonomicky výhodnější“. Navrhovatel je názoru, že navrhovateli ze shora uvedeného důvodu ani újma na jeho právech nehrozí. Možné pochybení zadavatele při vypořádání námitek navrhovatele podle vybraného uchazeče výběr nejvhodnější nabídky ovlivnit nemohlo. Vybraný uchazeč závěrem předkládá výpočet celkových nabídkových cen za 48 měsíců obou uchazečů, ke kterému dospěl odlišným způsobem než navrhovatel, a jejich srovnání, ze kterého vyplývá, že nabídková cena vybraného uchazeče (4 018 400,- Kč bez DPH) je nižší, než nabídková cena navrhovatele (4 618 308,- bez DPH).

37.         Vybraný uchazeč závěrem navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

38.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0119/2016/VZ-13924/2016/511/JNv ze dne 5. 4. 2016 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

39.         Dne 7. 4. 2016 nahlédla Klára Vítková, zástupce navrhovatele, na základě substituční plné moci ze dne 6. 4. 2016, do příslušného správního spisu.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 7. 4. 2016

40.         Zadavatel uvádí, že část návrhu, ve které navrhovatel poukazoval na pochybení zadavatele při vyřizování námitek navrhovatele, byla vypořádána v samostatném správním řízení, a tedy se k této části návrhu již nebude vyjadřovat. Dále uvádí zadavatel obdobné argumenty jako ve svém vyjádření k návrhu ze dne 10. 3. 2016 a žádá Úřad, aby správní řízení zastavil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 4. 2016

41.         Navrhovatel odkazuje na skutečnosti a argumenty uvedené v návrhu. V čl. „K vyjádření zadavatele k podanému návrhu“ navrhovatel opětovně uvádí, že zadavatel se v reakci na navrhovatelem podané námitky nezabýval posouzením nabídkové ceny vybraného uchazeče, čímž porušil postup dle § 77 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel tvrdí, že nulové položky v nabídce navrhovatele na předchozí veřejnou zakázku nebyly důvodem pro vyřazení nabídky navrhovatele, neboť nedošlo k hodnocení nabídek. Navrhovatel však upozorňuje na skutečnost, že posouzení nabídkové ceny ve smyslu § 77 odst. 1 zákona předchází hodnocení nabídek. Tedy v zadávacím řízení na předchozí veřejnou zakázku nulové položky v nabídce navrhovatele testu dle § 77 odst. 1 zákona vyhověly. Zadavatel tyto nulové položky smluvně akceptoval a služby za těchto podmínek požívá, aniž by je samostatně hradil. Podle navrhovatele „Tyto skutečnosti nade vší pochybnost prokazují, že zaprvé zadavatel věděl, že ta takto nastavených cenových podmínek je navrhovatel reálně schopen plnit příslušnou část předmětu veřejné zakázky a zadruhé tím zadavatel implicitně potvrdil i tvrzení navrhovatele o dosavadních obchodních zvyklostech v daném oboru.“.

42.         V čl. „K vyjádření vybraného uchazeče k podanému návrhu“ navrhovatel vyjadřuje nesouhlas s tvrzením vybraného uchazeče, že navrhovatel nezdůvodnil svoji nabídkovou cenu, a uvádí, že ji zdůvodnil objektivními příčinami. Dále se navrhovatel vyjadřuje k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny a ohrazuje se proti tvrzení vybraného uchazeče o výhodě navrhovatele spočívající ve znalosti prostředí zadavatele, když právě tato „výhoda“ byla přičtena nyní navrhovateli k tíži. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že vybraný uchazeč se k povinnosti zadavatele posoudit nabídkovou cenu vybraného uchazeče nevyjadřuje. Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že postupem zadavatele došlo k výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče, která je méně výhodná než nabídka navrhovatele. Dále navrhovatel polemizuje nad srovnáním ekonomické výhodnosti nabídek provedeným vybraným uchazečem v jeho vyjádření ze dne 16. 3. 2016. Navrhovatel doplňuje, že pakliže by Úřad dospěl k závěru, že zadávací podmínky, resp. způsob hodnocení nabídek nebyl stanoven v souladu s reálnými potřebami zadavatele a tedy nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídek, bylo by podle navrhovatele namístě zrušit zadávací řízení.

43.         V čl. „Ke stanovení výše kauce“ navrhovatel uvádí, že i vybraný uchazeč byl v rámci svého vyjádření schopen výpočtu finančního plnění předmětné veřejné zakázky za dobu prvních 48 měsíců. Navrhovatel má tedy za potvrzené, že výše kauce, kterou byl navrhovatel povinen složit, je nižší než navrhovatel složil. Správná výše kauce by měla být dle navrhovatele 50 000,- Kč. S ohledem na tuto skutečnost navrhovatel žádá Úřad o vrácení přeplatku na kauci.

V.            ZÁVĚRY ÚŘADU

44.         Úřad přezkoumal na základě § 112 zákona a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl ve výroku I. podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele v části, která směřuje proti vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona. Ve výroku II. rozhodnutí Úřad podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona v části, týkající postupu zadavatele při posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče návrh navrhovatele zamítl, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

45.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

46.         Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek a v případě použití elektronické aukce po jejím ukončení posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

47.         Podle § 77 odst. 2 zákona může vzít hodnotící komise v úvahu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami, zejména

a)  ekonomickými aspekty konstrukční metody či technologie, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb,

b) objevností technického řešení nebo výjimečně příznivými podmínkami, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací nebo poskytnutí dodávek či služeb,

c)  originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb,

d) souladem s předpisy týkajícími se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které      jsou účinné v místě provádění stavebních prací, poskytování služeb nebo dodávek, nebo

e)  potenciální možností uchazeče získat veřejnou podporu

48.         Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. To neplatí, pokud zadavatel postupuje podle § 79 odst. 5. Vyloučení uchazeče, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí. Pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve zjednodušeném podlimitním řízení rozhodnutí o vyloučení uchazeče oznámit jeho uveřejněním na profilu zadavatele; v takovém případě se rozhodnutí o vyloučení uchazeče považuje za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele.

49.         Podle § 77 odst. 6 zákona neodůvodnil-li uchazeč písemně mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě, nedostavil-li se k podání vysvětlení nebo posoudila-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, musí být nabídka vyřazena. Ustanovení § 76 odst. 6 se použije obdobně.

50.         Podle § 79 odst. 5 zákona zadavatel rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený tímto zákonem. Pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám. Důvody pro nové posouzení a hodnocení nabídek zadavatel připojí k původní zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Provede-li nové posouzení a hodnocení nabídek podle tohoto odstavce zadavatel sám, zpracuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 odst. 1 obdobně.

51.         Podle § 114 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a) zadávacím podmínkám,

b) obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,

c) vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,

d) rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,

e) použití druhu zadávacího řízení.

52.         Podle § 115 odst. 1 zákona s podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese.

K postavení zadavatele

53.         Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika. Zadavatel je organizační složkou státu, a je tedy veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

54.         V bodě 9.1 zadávací dokumentace je uvedeno: „Pro účely hodnocení této veřejné zakázky zpracuje uchazeč nabídkovou cenu v podobě dle přílohy č. 7 této zadávací dokumentace. Příloha č. 7 této zadávací dokumentace obsahuje požadavek zadavatele na stanovení jednotkových cen jednotlivých služeb (činností), které budou závazné po celou dobu poskytování služeb a budou podkladem pro fakturaci dodavatele.

55.         V příloze č. 7 zadávací dokumentace je uvedeno:

„Zpracování nabídkové ceny

Jednotkové ceny jednotlivých dílčích služeb (činností):

a) uložení, archivace a správa dokumentace – 1 bm / měsíc

cena v Kč bez DPH                               …………………… (doplní uchazeč)

DPH                                                      …………………… (doplní uchazeč)

Cena v Kč včetně DPH                          …………………… (doplní uchazeč)

b) jedno vyhledání a dovoz dokumentace do sídla zadavatele, včetně zpětného odvozu a uložení, v požadované lhůtě (max. do 12 hodin)

cena v Kč bez DPH                               …………………… (doplní uchazeč)

DPH                                                      …………………… (doplní uchazeč)

Cena v Kč včetně DPH                          …………………… (doplní uchazeč)

c) skartace 1 bm dokumentace          

cena v Kč bez DPH                               …………………… (doplní uchazeč)

DPH                                                      …………………… (doplní uchazeč)

Cena v Kč včetně DPH                          …………………… (doplní uchazeč)

Výše uvedené jednotkové ceny budou závazné po celou dobu plnění předmětu veřejné zakázky a budou obsaženy v návrhu smlouvy. Žádná z uvedených položek nesmí být naceněna nulovou hodnotou anebo zůstat neoceněna! Ocenění položky nulou, neocenění položky či uvedení přeškrtnuté hodnoty položky bude důvodem pro vyloučení nabídky z procesu hodnocení.“

56.         V čl. 10 „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii:

• „Nabídková cena“ s váhou 80 % s dílčími hodnotícími subkritérii:

§    „Nabídková cena za uložení, archivaci a správu 1 bm dokumentace za měsíc“ s váhou 60 %,

§    „Nabídková cena za 1 vyhledání a dovoz dokumentace do sídla zadavatele, včetně zpětného odvozu a uložení v zadavatelem stanovené lhůtě“ s váhou 20 %,

§    „Nabídková cena za skartaci 1 bm dokumentace“ s váhou 20 %.

• „Technická úroveň prostor“ s váhou 20 %.

57.         Navrhovatel v nabídce – v krycím listu nabídky, návrhu smlouvy a vyplněné příloze č. 7 zadávací dokumentace – uvedl za službu „uložení, archivace a správa dokumentace – 1 bm / měsíc“ nabídkovou cenu ve výši 24,99 Kč bez DPH (30,24 Kč s DPH), za službu „jedno vyhledání a dovoz dokumentace do sídla zadavatele, včetně zpětného odvozu a uložení, v požadované lhůtě (max. do 12 hodin)“ nabídkovou cenu 0,01 Kč bez DPH (0,0121 Kč s DPH) a za službu „skartace 1 bm dokumentace“ nabídkovou cenu 0,01 Kč bez DPH (0,0121 Kč s DPH).

58.         V „Protokolu z jednání hodnotící komise“ ze dne 21. 1. 2016 dokumentujícím jednotlivá jednání hodnotící komise v zadávacím řízení je ve vztahu k jednání hodnotící komise konanému dne 17. 12. 2015 uvedeno: „Před samotným hodnocením nabídkových cen uchazečů přistoupila hodnotící komise v souladu s § 77 zákona k posouzení výši nabídkových cen uchazečů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Při tomto posouzení vznikla hodnotící komisi pochybnost ohledně výše nabídkových uchazeče ARCHIVUM, s.r.o., a to nabídkových cen v 2. a 3. subkritériu 1. dílčího hodnotícího kritéria. Z tohoto důvodu postupovala hodnotící komise v souladu s § 77 zákona a pověřila předsedu hodnotící komise aby vyzval uchazeče, společnost ARCHIVUM, s.r.o k písemnému zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny v části nabídky obsahující nabídkových cen v 2. a 3. subkritériu 1. dílčího hodnotícího kritéria.“

59.         Ve „Výzvě k písemnému zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 23. 12. 2015 adresované navrhovateli je uvedeno, že „Na základě přezkoumání výše nabídkových cen uchazečů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky shledala hodnotící komise nabídkovou cenu uchazeče za mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Důvodem tohoto shledání hodnotící komise je pochybnost, zda níže uvedené nabídkové ceny uchazeče ve dvou subkritériích hodnotícího kritéria Nabídková cena, které se zcela zjevně blíží nulové hodnotě, jsou ceny, za které je uchazeč skutečně schopen požadované služby poskytovat“. Hodnotící komise dále odkázala na ustanovení § 77 odst. 1 zákona a označila položky nabídkové ceny („vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“), jejichž mimořádně nízkou nabídkovou cenu požaduje zdůvodnit. 

60.         Navrhovatel v písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 29. 12. 2015 mj. uvádí, že „ARCHIVUM v souladu se svými obchodními podmínkami standardně stanovuje nabídkovou cenu za poskytnuté archivační služby jako cenu komplexní, tedy jako cenu za uložení, archivaci a správu dokumentace, související logistické služby a skartaci.“ „ARCHIVUM k těmto položkám nemá samostatné kalkulace a služby distribuce a skartace dokumentů běžně nabízí jako součást komplexní ceny za službu uložení písemností.“. Dále navrhovatel uvádí, že si vybudoval bezchybně fungující logistický systém distribuce vyhledaných dokumentů, který umožňuje minimalizovat náklady, což v praxi znamená téměř každodenní provoz distribučního vozidla. Tedy „S ohledem na zcela standardní požadavky zadavatele Veřejné zakázky na dovoz a dovoz dokumentace (logistické služby), které nevybočují z běžných podmínek na trhu (nejedná se např. o službu typu expresního dodání či odvozu), je pak možné tyto náklady za doplňkové služby presumovat jako marginální, s nimiž je možno kalkulovat při stanovení konkrétní nabídkové ceny za komplexní služby uložení písemností. Měsíční náklady společnosti ARCHIVUM na zajištění veškerých logistických služeb se v dlouhodobém časovém horizontu ustálí. Tyto náklady je tedy možné ve finančním plánování fixovat a zakalkulovat je do plánovaných výnosů z hlavní činnosti společnosti ARCHIVUM, tzn. uložení písemností. Soukromoprávním subjektům jakou pak tyto distribuční služby poskytovány obvykle zcela bezplatně (resp. náklady jsou zahrnuty v ceně za uložení písemností – archivaci), a to i s ohledem komplexní povahu poskytovaných archivačních služeb a s tím výše uvedený standardní cenový model. Veřejnoprávním subjektům, mezi něž patří i zadavatel, je v situaci, kdy tyto subjekty požadují určení ceny samostatně za distribuci či skartaci dokumentů, účtován poplatek toliko symbolický, neboť náklady na tyto doplňkové služby standardního rozsahu jsou již zahrnuty v ceně za archivaci písemností, jak uvádíme shora. ARCHIVUM cenu těchto doplňkových služeb běžně nestanovuje a samostatně o nich neúčtuje.“. Ke službě „skartace“ navrhovatel uvedl následující: „Analogicky s výše uvedeným je postupováno při konstrukci ceny za skartaci písemností. Vzhledem ke skutečnosti, že společnost ARCHIVUM již v rámci poskytování archivačních služeb predikuje i následnou archivaci, nejedná-li se o písemnosti trvalé hodnoty – archiválie, je možné tyto náklady rovněž kvalifikovaně předvídat a zakalkulovat je do plánovaných výnosů z hlavní činnosti, tzn. uložení písemností. Pro doplnění si dovolujeme zdůraznit, že ARCHIVUM má vlastní skartační stroj a nevyužívá služeb subdodavatele při zajištění standardní či důvěrné skartace.“. Závěrem navrhovatel uvádí „Pro vyloučení všech pochybností si společnost ARCHIVUM dovoluje uzavřít svoji argumentaci uvedenou v tomto zdůvodnění konstatováním, že výše uvedené skutečnosti jsou plně v souladu s požadavky ust. § 77 ZVZ, kdy výše jednotlivých položek nabídkové ceny je odůvodněna objektivními příčinami a to zejména ekonomickými aspekty poskytovaných služeb a výjimečně příznivými podmínkami, které má společnost ARCHIVUM k poskytnutí požadovaných služeb k dispozici.Nabídková cena za logistické služby a skartaci dokumentace je v podstatné části promítnuta v komplexní ceně za archivaci dokumentů. Jestliže ARCHIVUM byla v tomto případě nucena stanovit cenové položky za logistické služby a za skartaci, učinila tak symbolicky v úmyslu vyhovět požadavkům zadavatele. Uvedení dílčí ceny ve výši 0,01 Kč u některé z položek nelze považovat za porušení zadávacích podmínek ani za uvedení ceny mimořádně nízké, neboť z nabídky (z výše nabídkové ceny za uložení písemností) je zřejmé, že cena za danou službu je v celkové nabídkové ceně obsažena a společnost ARCHIVUM se k plnění této služby ve smlouvě jednoznačně zavazuje.“

61.         V odůvodnění „Rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení“ ze dne 22. 1. 2016 zadavatel uvedl: „Zadavatel vylučuje uchazeče v souladu s ustanovením § 76 odst. 6 a § 77 odst. 6 zákona z toho důvodu, že nabídka uchazeče obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, jejíž zdůvodnění posoudila hodnotící komise dle § 77 odst. 6 jako neopodstatněné.“. Dále v odůvodnění svého rozhodnutí zadavatel uvedl: >>Zadavatel, resp. hodnotící komise nemůže posoudit a konstatovat (ani po obdrženém zdůvodnění uchazeče), že se v daném případě nejedná o mimořádně nízké nabídkové ceny, jelikož nabídkové ceny uchazeče ve výši 0,01 Kč bez DPH nejsou zcela reálné nabídkové ceny, ale ceny, které se výrazně blíží nulové hodnotě, ve kterých nepromítají všechny ekonomicky nutné náklady, a které v zadavateli vzbuzují pochybnosti o tom, že za dané nabídkové ceny bude možné dané plnění realizovat. Navíc s přihlédnutím k nastavenému způsobu hodnocení, tj. ke konkrétním hodnotícím kritériím, resp. jejich subkritériím, kterými je zadavatel plně vázán a které musí při respektování zásady transparentnosti zadávacího řízení bez výhrad dodržet, musí zadavatel konstatovat, že přesunutím nákladů, které by měl uchazeč s plněním těchto dvou subkritérií (tj. subkritérií, které byly předmětem výzvy k zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny) do nákladů 1. subkritéria 1. dílčího hodnotícího kritéria „uložení archivace a správa dokumentace 1 bm za měsíc“, jak to i uchazeč zdůvodňuje ve svém písemném vyjádření k mimořádně nízké nabídkové ceně, by tak uchazeč získal neoprávněnou výhodu nad ostatními uchazeči, což je v naprostým rozporu s právem veřejných zakázek, jak vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) i z konstantní judikatury správních soudů a Nejvyššího správního soudu.<< Dále zadavatel odkázal na závěry rozhodnutí Úřadu vydané pod sp. zn. S170/2013/VZ, kde se podle něj Úřad podle něj vyjádřil k otázce mimořádně nízké nabídkové ceny v souvislosti se závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Afs 69/2010 a dále zadavatel uvedl: „Ve vztahu k citovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu ÚOHS uvádí, že ačkoliv se týká situace, kdy uchazeč uvede v nabídce hodnotu nula, lze závěry učiněné v daném rozsudku přiměřeně aplikovat rovněž v situaci, kdy cenové hodnoty uvedené v nabídce se blíží nule, neboť daný rozsudek hovoří o ceně pod hranící nutných nákladů. Cenu pod hranicí nutných nákladů přitom soud hodnotí jako absenci snahy objektivně poskytnout dané plnění. ÚOHS dále na výše uvedenou citací Nejvyššího správního soudu konstatuje, že se v posuzovaném případě sice nejedná o bezúplatné nabízení služeb, nicméně předmětné položky jsou nabízeny za částku 1 Kč, tedy za částku blížící se hodnotě nulové, která z povahy věci nemůže pokrýt ani ekonomicky nutné náklady na materiální a personální zabezpečení dodávek a montážních prací. Výše uvedený závěr ÚOHS ve světle rozsudku Nejvyššího správního úřadu tak lze aplikovat i na předmětnou veřejnou zakázku VZ20/2015 a nabídkové ceny uchazeče ve výši 0,01 Kč bez DPH, kdy se rovněž nejedná o bezúplatné plnění, nicméně předmětné nabídkové ceny za zadavatelem požadované služby (činnosti) nemůžou z povahy věci pokrýt ani ekonomicky nutné náklady na jejich poskytnutí.“.

K výroku I. rozhodnutí

62.         Navrhovatel v části III. návrhu „K porušení zásady transparentnosti a principu legitimního očekávání“ odůvodňuje svůj postup při stanovení nabídkové ceny. Navrhovatel uvádí, že v předcházejícím zadávacím řízení zadavatel nulovou nabídkovou cenu navrhovatele u dílčích služeb akceptoval a jelikož je navrhovatel stávajícím dodavatelem archivních služeb, je zcela zřejmé a prokazatelné, že navrhovatel byl a je reálně schopen požadované služby za uvedenou cenu poskytnout. Uvedení dílčích nabídkových cen ve výši 0,01 Kč bez DPH u některých položek nabídkové ceny, resp. dílčích služeb, v nyní šetřeném zadávacím řízení nelze podle navrhovatele považovat za uvedení mimořádně nízkých nabídkových cen, které by nebyly objektivně odůvodněny. Navrhovatel tvrdí, že stanovil nabídkovou cenu dle obchodních zvyklostí na daném trhu a postupoval v souladu s principem legitimního očekávání a právní jistoty s ohledem na postup zadavatele v zadávacím řízení na předchozí veřejnou zakázku. V části IV. návrhu „K netransparentnímu postupu zadavatele při opakovaném posouzení nabídky navrhovatele a k porušení ust. 6 § odst. 1 ZVZ“ navrhovatel poukazuje na netransparentnost postupu zadavatele při opakovaném posouzení nabídkové ceny navrhovatele mající za následek vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Úřad shrnuje, že shora uvedenými částmi návrhu navrhovatel brojí proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2016.

63.         Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel dne 22. 1. 2016 rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsaženou v jeho nabídce, přičemž svoje závěry zadavatel podrobně odůvodnil, když uvedl, že nabídkové ceny za požadované služby ve výši 0,01 Kč bez DPH nemohou z povahy věci pokrýt ani ekonomicky nutné náklady, a odkázal na obdobnou situaci řešenou v rozhodnutí Úřadu a rozsudku Nejvyššího správního soudu s příslušnými závěry (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve správním řízení je tedy nutno posoudit, zda postup zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení byl v souladu se zákonem či nikoliv.

64.         Zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl požadavek na předložení nabídkové ceny ve stanovené struktuře, přičemž  stanovil, že položky nabídkové ceny nesmí být oceněny nulovou hodnotou nebo zůstat neoceněny (viz bod 54. a 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel v nabídce uvedl za dílčí službu „archivace“ nabídkovou cenu 24,99 Kč bez DPH, za dílčí službu „vyhledání a dovoz dokumentace“ nabídkovou cenu 0,01 Kč bez DPH a za dílčí službu „skartace“ nabídkovou cenu 0,01 Kč bez DPH (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel dne 22. 10. 2015 vyzval navrhovatele ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny výše uvedených položek, přičemž jeho zdůvodnění ze dne 27. 10. 2015 akceptoval a dne 2. 11. 2015 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky navrhovatele. Proti tomuto rozhodnutí zadavatele podal vybraný uchazeč dne 16. 11. 2015 námitky, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 26. 11. 2016 vyhověl a téhož dne rozhodl s odkazem na ustanovení § 79 odst. 5 zákona o novém posouzení a hodnocení nabídek. V „Protokolu z jednání hodnotící komise“ ze dne 21. 1. 2016 je uvedeno, že hodnotící komise na svém jednání dne 17. 12. 2016 posoudila v souladu s § 77 zákona nabídkové ceny uchazečů, přičemž u navrhovatele shledala „pochybnost ohledně výše nabídkových cen“ a konstatovala, že navrhovatel bude vyzván ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny u dílčí služby „vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“ (viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Přípisem ze dne 23. 12. 2015 vyzvala hodnotící komise navrhovatele ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obsažené v jeho nabídce (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Důvodem byla „pochybnost, zda níže uvedené nabídkové ceny uchazeče ve dvou subkritériích hodnotícího kritéria Nabídková cena, která se zcela zjevně blíží nulové hodnotě, jsou ceny, za které je uchazeč skutečně schopen požadované služby poskytovat.“.

65.         Ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 29. 12. 2015 (viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí) navrhovatel uvádí, že nabídkovou cenu 0,01 Kč bez DPH stanovil v nabídce u dílčích služeb „vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“ s ohledem na nutnost splnění zadávací podmínky týkající se požadavku na zákaz uvedení nulových nabídkových cen toliko symbolicky, neboť k těmto položkám nemá samostatné kalkulace a tyto služby běžně nabízí jako součást komplexní ceny za uložení písemností. Navrhovatel tvrdí, že minimalizuje náklady na službu „vyhledání a dovoz dokumentace“ díky svému logistickému systému a v rámci služby „skartace“ využívá vlastní skartační stroj. Navrhovatel dále obecně zmínil, že mu náklady na uvedené činnosti vznikají a tyto kalkuluje při stanovení komplexní nabídkové ceny za uložení písemností. K částkám 0,01 Kč pouze v závěru svého zdůvodnění zmínil, že je uvedl jako nabídkové ceny pouze za účelem vyhovění zadávacím podmínkám, přičemž doplnil, že z nabídky (z výše nabídkové ceny za službu „archivace“) je zřejmé, že cena za dané služby je v celkové nabídkové ceně obsažena. Navrhovatel uzavřel, že ceny za dotčené dvě služby jsou z podstatné části promítnuty v komplexní ceně za archivaci dokumentů a uvedení nabídkové ceny 0,01 Kč bez DPH u některé ze služeb nelze považovat za porušení zadávacích podmínek ani za uvedení mimořádně nízké nabídkové ceny.

66.         Pro posouzení věci je s ohledem na shora uvedené skutkové okolnosti případu následně zodpovědět základní otázku, zda navrhovatel zdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu u položek „vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“ objektivními příčinami dle § 77 odst. 2 zákona a zda zadavatel posoudil zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele v souladu se zákonem, a tedy zda navrhovatele v souladu se zákonem z účasti v zadávacím řízení vyloučil či nikoliv. Těmito skutečnostmi se bude Úřad níže zabývat.

67.         Jak vyplývá ze skutkových zjištění, zadavatel při posouzení nabídky navrhovatele zjistil, že jeho nabídka obsahuje u dvou položek nabízených služeb mimořádně nízkou nabídkovou cenu a z tohoto důvodu požádal navrhovatele o zdůvodnění výše konkrétních nabídkových cen. Ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí) přitom vyplývá, že ceny u položek „vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“ ve výši 0,01 Kč bez DPH nejsou skutečné nabídkové ceny, za které by měl navrhovatel uvedené služby poskytovat. Tato skutečnost je zřejmá z tvrzení navrhovatele, podle něhož navrhovatel k těmto položkám nemá samostatné kalkulace a cena za tyto služby je z podstatné části zahrnuta v položce služby „archivace“. Tedy dle Úřadu je zjevné, že ceny 0,01 Kč bez DPH nejsou skutečné nabídkové ceny za uvedené služby, resp. že skutečné nabídkové ceny navrhovatele za tyto služby jsou vyšší než 0,01 Kč bez DPH, když navrhovatel uvádí, že cena za tyto služby je z podstatné části zahrnuta v ceně jiné položky a hodnota 0,01 Kč je uvedena jen proto, aby splnil zadávací podmínku týkající se zákazu ocenění položek nabídkové ceny nulovou hodnotou (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ke službě „vyhledání a dovoz dokumentace“ navrhovatel uvedl, že náklady na tyto služby optimalizuje díky logistickému systému distribuce dokumentů, přičemž náklady se v dlouhodobém časovém horizontu ustálí a je možné je následně fixovat a zakalkulovat do plánovaných výnosů. Navrhovatel uvedl, že obdobně postupuje i při konstrukci ceny za službu „skartace“. Tedy z tvrzení navrhovatele vyplývá, že mu v souvislosti s poskytováním uvedených služeb náklady evidentně vznikají. Skutečnou, resp. reálnou výši nákladů na uvedené služby ani konkrétní způsob stanovení nabídkové ceny těchto služeb však navrhovatel ve svém zdůvodnění nevyčíslil ani nijak blíže nespecifikoval. K částkám 0,01 Kč přitom konstatoval, že je jako nabídkové ceny u předmětných dvou služeb uvedl pouze proto, aby vyhověl zadávací podmínce týkající se zákazu uvádění nulových hodnot u položek nabídkové ceny.

68.         Úřad konstatuje, že aby bylo možno zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny akceptovat, je nutné, aby konkrétní výši nabídkové ceny uvedenou v nabídce navrhovatel zdůvodnil způsobem, který zákon předvídá v § 77 odst. 2, tedy objektivními příčinami, jejichž příkladmý výčet je v tomto ustanovení zákona uveden. V daném případě měl tedy navrhovatel objektivními příčinami zdůvodnit ceny ve výši 0,01 Kč, které uvedl u dvou nabízených služeb. Navrhovatel však ve svém zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny výši nabídkových cen 0,01 Kč bez DPH de facto nijak věcně neobhajuje či neodůvodňuje, resp. se zdůvodněním stanovení těchto konkrétních částek ve svojí nabídce např. ve smyslu specifikace výše nákladů a dalších položek tvořících nabídkovou cenu nezabývá a ani neuvádí objektivní důvody stanovení takové nabídkové ceny. Navrhovatel uvádí pouze důvody, pro něž je schopen náklady na dotčené služby optimalizovat, ale nikde konkrétní výši těchto nákladů ani kalkulaci nabídkových cen, které by doložily schopnost navrhovatele tyto služby za cenu 0,01 Kč poskytovat, neuvedl. K předmětným službám pouze navrhovatel zcela obecně uvedl, že náklady mu na ně vznikají a ceny za tyto služby z podstatné části promítl do ceny služby jiné, přičemž jakékoliv konkrétní částky, ať již nákladů nebo cen dotčených služeb, nezmínil. Jde tedy pouze o obecná a nijak nepodložená tvrzení navrhovatele, která nabídkové ceny navrhovatele ve výši 0,01 Kč bez DPH u dvou dotčených služeb nijak konkrétně neodůvodňují. Naopak, z tvrzení navrhovatele o promítnutí podstatné části cen předmětných služeb do služby jiné a z jeho konstatování, že nabídkové ceny ve výši 0,01 Kč v nabídce uvedl toliko symbolicky, aby vyhověl zadávacím podmínkám, lze jednoznačně dojít k závěru, že částky 0,01 Kč nepředstavují skutečné ceny, za něž navrhovatel hodlá předmětné služby zadavateli poskytovat. Zdůvodnění podané navrhovatelem tedy podle Úřadu nelze považovat za korektní zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu objektivních příčin dle § 77 odst. 2 zákona, na základě kterého by měla hodnotící komise nabídkovou cenu navrhovatele akceptovat.

69.         S ohledem na skutečnosti uvedené v předcházejícím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí nelze podle Úřadu dospět k jinému závěru, než k jakému dospěl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2016, tedy že navrhovatel u položek „vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“ uvedl mimořádně nízkou nabídkovou cenu (0,01 Kč bez DPH), kterou ve svém písemném zdůvodnění ze dne 29. 12. 2015 neodůvodnil objektivními příčinami ve smyslu § 77 odst. 2 zákona. Hodnotící komise podle Úřadu tedy ani nemohla postupovat jinak, než takové zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele odmítnout. S ohledem na tuto skutečnost zadavatel rozhodnutím ze dne 22. 1. 2016 vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsaženou v jeho nabídce, a v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že zdůvodnění nabídkové ceny navrhovatele shledal jako neopodstatněné a své závěry podrobně rozvedl (viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak neshledal v tomto postupu zadavatele nic nezákonného. Naopak, zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro neodůvodněně nízkou nabídkovou cenu obsaženou v jeho nabídce v souladu se zákonem, neboť jak vyplývá ze shora popsaných zjištění Úřadu a jeho závěrů, navrhovatel nabídkovou cenu 0,01 Kč bez DPH objektivními příčinami ve smyslu § 77 odst. 2 zákona nezdůvodnil. Úřad dodává, že jelikož nabídkové ceny jednotlivých služeb byly současně předmětem hodnocení v rámci dílčích hodnotících kritérií, uvedení cen ve výši 0,01 Kč by současně vedlo k deformaci výsledků hodnocení nabídek.

70.         Co se týká tvrzení navrhovatele o netransparentním postupu zadavatele, resp. hodnotící komise, při opakovaném posouzení nabídkové ceny navrhovatele, kdy podle něj „hodnotící komise při opakovaném posouzení výše nabídkové ceny navrhovatele uplatnila neodůvodněně zcela odlišný přístup, mající za následek vyřazení nabídky navrhovatele.“, Úřad konstatuje, že jak vyplývá z bodů 5. a 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel s ohledem na rozhodnutí o námitkách dne 26. 11. 2015 rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky navrhovatele a dále s odkazem na ustanovení § 79 odst. 5 zákona rozhodl o novém posouzení nabídek. Uvedené rozhodnutí navrhovatel obdržel dne 26. 11. 2015, přičemž navrhovatel proti němu námitky nepodal. Zadavatel tak využil svého zákonného práva daného ustanovením § 79 odst. 5 zákona rozhodnout o novém posouzení a hodnocení nabídek při zjištění, že hodnotící komise porušila postup stanovený zákonem. Zadavatel tak učinil na základě vyhovění námitkám vybraného uchazeče směřujícím proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky navrhovatele ze dne 2. 11. 2015, což uvedl v odůvodnění „Rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutí o novém posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 26. 11. 2015. Jak vyplývá z protokolu z jednání hodnotící komise ze dne 21. 1. 2016, nová hodnotící komise se následně zabývala novým posouzením a hodnocením nabídek (postup předchozí hodnotící komise je zaznamenán v „Zápisu z jednání hodnotící komise“ ze dne 29. 10. 2015 a o posouzení a hodnocení hodnotící komise pořídila dle § 80 odst. 1 zákona zprávu z téhož dne). Tato hodnotící komise se v rámci nového posouzení nabídek mj. zabývala mimořádně nízkou nabídkovou cenou navrhovatele, přičemž navrhovatele vyzvala k jejímu zdůvodnění a jeho písemné zdůvodnění ze dne 29. 12. 2016 na rozdíl od předchozí hodnotící komise neakceptovala (byť, jak vyplývá z písemného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 27. 10. 2015, navrhovatel svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu zdůvodňoval stejně jako v písemném zdůvodnění ze dne 29. 12. 2015). Zadavatel tedy v zadávacím řízení postupoval dle § 79 odst. 5 zákona, tedy v návaznosti na obdržení námitek vybraného uchazeče rozhodl o novém posouzení a hodnocení nabídek a za tím účelem ustanovil novou hodnotící komisi, která nabídku navrhovatele posoudila znovu a s jiným výsledkem. Tento postup však není projevem netransparentnosti, jak uvádí navrhovatel, ale představuje realizaci zákonem předvídaného oprávnění zadavatele revidovat posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komisí v případě, kdy shledá, že neproběhlo v souladu se zákonem. S tvrzením navrhovatele o netransparentnosti postupu zadavatele, resp. hodnotící komise, spočívající v odlišném posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny při opakovaném posouzení nabídky navrhovatele, tedy nelze souhlasit.

71.         Ke tvrzení navrhovatele, že v předcházejícím zadávacím řízení zadavatel nulovou nabídkovou cenu navrhovatele u dílčích služeb akceptoval, a jelikož je navrhovatel stávajícím dodavatelem služby, je zcela zřejmé a prokazatelné, že „navrhovatel byl a je reálně schopen poskytnout požadované služby (činnosti) za uvedenou cenu.“, Úřad uvádí následující. Pouze Úřad je dle § 112 zákona příslušný rozhodovat o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem. Postup zadavatele v zadávacím řízení na předchozí veřejnou zakázku přitom nebyl a ani v současnosti není předmětem přezkumu ze strany Úřadu. Z postupu zadavatele v  zadávacím řízení na předchozí veřejnou zakázku tedy nelze jakkoliv dovozovat soulad či nesoulad postupu zadavatele se zákonem v zadávacím řízení na nyní šetřenou veřejnou zakázku, byť se stejným předmětem plnění. Postup zadavatele v předchozí veřejné zakázce nikterak nevypovídá o tom, zda zadavatel v nyní šetřeném zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem či nikoliv, když vyslovení tohoto závěru náleží výlučně Úřadu. Není tedy ani logicky odůvodněné dovozovat zákonnost či nezákonnost nynějšího postupu zadavatele na základě  postupu zadavatele v jiné (předchozí) veřejné zakázce a ani se na základě této skutečnosti dovolávat principu legitimního očekávání, neboť v tomto případě se jedná ryze o očekávání subjektivní, nikoliv o legitimní předvídatelnost související s právní jistotou v zákon či rozhodování orgánu státní moci při výkladu práva. Postup zadavatele v předchozí veřejné zakázce je tedy pro účely posouzení postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce zcela irelevantní a pro nynější posouzení případu nemá žádnou vypovídací hodnotu.

72.         Dále Úřad konstatuje, že tvrzení navrhovatele v návrhu, že v předchozí veřejné zakázce poskytuje určité dílčí služby za 0,- Kč, považuje Úřad za zavádějící, neboť ve smlouvě na předchozí veřejnou zakázku, kterou navrhovatel přiložil k návrhu je u dílčích služeb s nabídkovou cenou 0,- Kč uvedeno, že poplatek za tato plnění je „obsažen v ceně za uložení, archivaci a správu dokumentů“ a tato skutečnost vyplývá i ze samotného návrhu (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tedy ceny za tyto služby byly navrhovatelem dle uvedené smlouvy zahrnuty v ceně služby za „uložení, archivaci a správu dokumentů“, z čehož zjevně vyplývá, že navrhovatelem poskytovány za 0,- Kč, tj. zdarma, nebyly a nejsou.

73.         Navrhovatel v návrhu dále tvrdí, že předpokládal, že „aktuálně stanovená hodnotící kritéria budou aplikována se zohledněním obchodních zvyklostí v daném oboru“, přičemž podle jeho názoru „K zákonným povinnostem zadavatele patří i to, aby hodnotící kritéria a způsob hodnocení byl stanoven s ohledem na zvyklosti v konkrétním segmentu trhu“. Podle navrhovatele zadavatel v předchozím zadávacím řízení „při shodně nastavených hodnotících kritérií, aplikoval tentýž způsob hodnocení i na nulové položky a obchodní zvyklosti v tomto segmentu trhu respektoval.“ Podle navrhovatele v „běžné obchodní praxi v oblasti archivace dokumentů je zcela obvyklé, že cena za doprovodné služby, jakými jsou distribuce a skartace dokumentů, je nedílnou součástí komplexní ceny za službu uložení písemností“. Úřad konstatuje, že uvedenými tvrzeními navrhovatel vyjadřuje domnění, že zadavatel tím, že v předchozím zadávacím řízení akceptoval místo uvedení nabídkových cen dílčích služeb uvedení nulové hodnoty, de facto respektoval obchodní zvyklosti stanovení cen na daném trhu s archivními službami, přičemž v nynějším zadávacím řízení se zadavatel od předchozího postupu odchýlil a tedy obvyklý stav, příp. obvyklou cenotvorbu na daném trhu, nyní nerespektuje. Navrhovatel tak nebrojí proti zadávacím podmínkám ve vztahu k požadavku na předložení nabídkových cen za dílčí služby nebo dílčím hodnotícím kritériím pro hodnocení nabídkové ceny, což ostatně v návrhu i sám uvádí, ale de facto namítá, že zadavatel neakceptoval způsob, jakým navrhovatel stanovil nabídkovou cenu v jeho nabídce, přestože ji stanovil obdobným způsobem jako v nabídce na předchozí veřejnou zakázku. Jak již Úřad podrobně uvedl výše, postup zadavatele v zadávacím řízení na předchozí veřejnou zakázku je pro účely posouzení postupu zadavatele v rámci šetřené veřejné zakázky nepodstatný. Úřad dodává, že proti způsobu stanovení nabídkové ceny v zadávacích podmínkách navrhovatel námitkami nebrojil, z čehož vyplývá, že zadávací podmínky akceptoval a tedy mu muselo být zřejmé, že zadavatel požaduje ocenit každou dílčí službu samostatně. Pokud měl navrhovatel dojem, že zadávací podmínky způsob stanovení nabídkové ceny uvedený v zadávacích podmínkách je s obchodními zvyklostmi v rozporu, měl proti zadávacím podmínkám brojit námitkami. Úřad dodává, že jelikož navrhovatel proti zadávacím podmínkám nebrojil a v návrhu ani nebrojí, Úřad zadávací podmínky v rámci tohoto rozhodnutí neposuzuje, neboť předmět správního řízení je vymezen pouze obsahem návrhu navrhovatele.

74.         Ke způsobu uvedení nabídkové ceny navrhovatel v návrhu uvádí, že tuto v nabídce předložil dle obchodních zvyklostí na daném trhu. Na podporu svého tvrzení uvádí, že ve smlouvách se svými smluvními partnery, které předložil v rámci písemného vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny „není sjednána úplata za vyhledání a doručení písemností nebo je tato služba ohodnocena částkou 0,- Kč.“. Podle navrhovatele skutečnosti uvedené v těchto smlouvách „potvrzují, že navrhovatel cenu těchto doplňkových služeb běžně nestanovuje a samostatně o nich neúčtuje.“. K těmto argumentům navrhovatele o stanovení nabídkové ceny dle obchodních zvyklostí Úřad uvádí, že způsob, jakým samotný navrhovatel stanovuje ceny za své služby, nikterak nevypovídá o běžných obchodních zvyklostech na daném trhu a pro posouzení případu tedy ani není cenotvorba navrhovatele relevantní. Úřad pro úplnost doplňuje, že vybraný uchazeč ve svém vyjádření k návrhu naopak uvádí, že požadavek na způsob stanovení nabídkové ceny v zadávacích podmínkách je na trhu s archivními službami zcela obvyklý, a ve své nabídce ceny za tyto služby samostatně uvedl (což vyplývá např. z „Protokolu o otevírání obálek“ ze dne 25. 8. 2015 nebo ze „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 22. 1. 2016).

75.         Co se týká odkazu navrhovatele na závěry rozhodnutí Úřadu vydaného pod sp. zn. S619/2012/VZ, ve kterém podle navrhovatele Úřad dovodil oprávnění zahrnout některé položky nabídkové ceny do položek jiných, Úřad konstatuje, že se nejedná o skutkově obdobný případ, neboť v předmětném rozhodnutí bylo řešeno poskytování služeb z oblasti informačních a komunikačních technologií a Úřad s ohledem na tuto skutečnost zdůraznil specifika poskytování těchto mnohdy technicky neoddělitelných a tedy samostatně neocenitelných služeb. V uvedeném případě se jednalo o posouzení splnění zadávacích podmínek pokud jde o dodržení struktury stanovení nabídkové ceny v případě, kdy někteří z uchazečů uvedli v některých položkách nabídkové ceny nulové hodnoty, přičemž uchazeči přímo v nabídkách uvedli, že služby představované danými položkami jsou spojeny s poskytováním jiných služeb a tedy je nemohli samostatně ocenit, a jejich cena je tedy zahrnuta v ceně jiné služby. Nabídkové ceny předmětných položek přitom nebyly samostatnými dílčími hodnotícími kritérii a uvedení nulových hodnot tedy nijak nezkreslilo výsledky hodnocení nabídek. V citovaném rozhodnutí Úřad tuto skutečnost rovněž zdůraznil a zohlednil: „Vzhledem ke stanovenému způsobu hodnocení, kdy dílčím hodnotícím kritériem byla celková nabídková cena, nemělo samostatné neocenění některých položek, resp. jejich ocenění hodnotou 0,- Kč, žádný dopad na proces hodnocení nabídek. Tím, že uchazeč Ness a uchazeč Telefónica některou položku v šetřeném případě ocenili hodnotou 0,- Kč, nedochází žádným způsobem k deformaci procesu zadávacího řízení, jehož účelem je výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky.“. Za zásadní pak Úřad v citovaném rozhodnutí označil i skutečnost, že uchazeči přímo v textu svých nabídek výslovně uvedli, že cena položek oceněných nulou je zahrnuta v ceně položky jiné. V nyní řešeném případě se však jedná o posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny u dílčích služeb z oblasti archivnictví, kdy navrhovatel sice tvrdí, že podstatná část jejich ceny je zahrnuta v ceně za jinou službu, tuto skutečnost však ve své nabídce výslovně neuvedl, a současně tyto nabídkové ceny jsou předmětem dílčích hodnotících kritérií. Tedy Úřad k tomuto uzavírá, že případ řešený ve shora uvedeném rozhodnutí Úřadu nelze považovat za analogický nyní řešenému a závěry Úřadu uvedené v citovaném rozhodnutí tedy nejsou pro posouzení nyní šetřené věci relevantní.

76.         K tvrzení navrhovatele, že cena za dané služby je v celkové nabídkové ceně obsažena a navrhovatel se k plnění těchto služeb ve smlouvě zavazuje, Úřad uvádí následující. Z nabídky navrhovatele vyplývá, že služby „vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“ nabízí za cenu 0,01 Kč, a tyto ceny uvedl i do návrhu smlouvy. Navrhovatel současně nikde v nabídce neuvedl, že nabídková cena za služby „vyhledání a dovoz dokumentace“ a „skartace“ je zahrnuta v ceně za službu „archivace“ (tak, jak uvádí, že učinil v nabídce na předchozí veřejnou zakázku). Dle Úřadu tak z nabídky navrhovatele vyplývá to, že se k plnění předmětných služeb zavazuje, a to za cenu 0,01 Kč. Uvedenou nabídkovou cenu však zadavatel posoudil jako mimořádně nízkou, přičemž navrhovatel ve svém zdůvodnění nabídkové ceny zadavateli neprokázal, že je schopen za uvedenou cenu předmětné služby realizovat. Smyslem institutu posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by během realizace předmětu veřejné zakázky vedla například k nedokončení veřejné zakázky, k jejímu nekvalitnímu splnění, případně k téměř nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny uchazeče. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel mimořádně nízkou cenu nezdůvodnil, pak lze oprávněně pochybovat o tvrzení navrhovatele o závazku plnění těchto služeb za uvedené ceny.

77.         K tvrzení navrhovatele, že z žádného dokumentu vyhotoveného zadavatelem není patrný důvod odmítnutí nabídkové ceny navrhovatele, což navrhovatel považuje za porušení zásady transparentnosti, Úřad uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2016 důvody jeho vyloučení podrobně sdělil (část odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad cituje v bodě 61. tohoto rozhodnutí). Zadavatel k nabídkové ceně navrhovatele učinil závěr, že nabídková cena 0,01 Kč bez DPH za předmětné služby nemůže z povahy věci ani pokrýt ekonomicky nutné náklady na tyto služby. Po přezkoumání uvedeného rozhodnutí Úřad konstatuje, že důvody, pro něž zadavatel zdůvodnění mimořádně nízké ceny navrhovatele neakceptoval a vyloučil jej  z účasti v zadávacím řízení, jsou z odůvodnění tohoto rozhodnutí zcela seznatelné, a zásada transparentnosti je tak naplněna.

78.         Úřad s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti uzavírá, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsaženou v jeho nabídce v souladu se zákonem, neboť jak vyplývá ze shora popsaných zjištění Úřadu a jeho závěrů, navrhovatel nabídkovou cenu 0,01 Kč bez DPH objektivními příčinami nezdůvodnil, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Ke stanovení výše kauce

79.         V části VI. návrhu nazvané „Stanovení výše kauce“ navrhovatel polemizuje s možností stanovení jeho nabídkové ceny pro účely výpočtu kauce dle § 115 zákona. Navrhovatel odkázal na „Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k výpočtu výše kauce dle ust. § 155 odst. 1 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zák. č. 40/2015 Sb., kterém se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ (dále jen „stanovisko“), a uvedl, že by s ohledem na údaje vyplývající ze zadávací dokumentace bylo možno stanovit nabídkovou cenu ve výši 46 183,- Kč bez DPH. V takovém případě by byl navrhovatel povinen složit kauci ve výši 50 000,- Kč. K uvedenému Úřad odkazuje na relevantní část stanoviska: „Hypotéza uvedená v § 115 odst. 1 větě druhé, tedy že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je tak naplněna pouze v případě, že v situaci hodnocení jednotkových cen či modelového příkladu rozsahu plnění není v zadávací dokumentaci vyjádřen (předpokládaný) rozsah budoucího plnění, v důsledku čehož nelze celkovou nabídkovou cenu z ceny pro účely hodnocení stanovit ani matematickým výpočtem. V takovém případě je pak navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000,- Kč.“. Aby tedy bylo možno stanovit nabídkovou cenu a z ní následně vypočítat kauci, musel by být v zadávací dokumentaci jednoznačně uveden předpokládaný rozsah poptávaného plnění. Úřad uvádí, že po přezkoumání zadávacích podmínek, resp. zadávací dokumentace shledal, že v ní není předpokládaný rozsah budoucího plnění vyjádřen. Navrhovatel pro výpočet kauce použil údaje uvedené v čl. 7.6 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, kde je však popsán stávající stav u zadavatele (množství archivovaných dokumentů, předpoklad nárůstu dokumentů a maximální měsíční počet vyhledání dokumentů), avšak rozsah budoucího plnění zde jednoznačně vyjádření není. Není zde ani uveden předpokládaný rozsah skartovaných dokumentů, s kterým navrhovatel při výpočtu výše kauce kalkuluje, a který dovodil sám s ohledem na jeho praxi, jak sám zmiňuje. Jelikož tedy v zadávací dokumentaci není rozsah budoucího plnění vyjádřen, nelze stanovit nabídkovou cenu a navrhovatel byl povinen složit kauci dle § 115 odst. 1 zákona ve výši 100 000,-, což rovněž učinil. Co se týká tvrzení navrhovatele ve vyjádření ze dne 12. 4. 2016, že i vybraný uchazeč byl schopen stanovit nabídkovou cenu navrhovatele za prvních 48 měsíců plnění, a tedy výše kauce má být 50 000,- Kč, a navrhovatel z tohoto důvodu žádá Úřad o vrácení přeplatku kauce, Úřad konstatuje, že každý z těchto účastníků řízení vypočetl nabídkovou cenu navrhovatele různými postupy a oba dospěli k rozdílným nabídkovým cenám, a to právě z důvodu, že v zadávacích podmínkách není předpokládaný rozsah budoucího plnění vyjádřen. Úřad tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti uzavírá, že navrhovatel v souvislosti s podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele složil správnou výši kauce.

K výroku II. rozhodnutí

80.         Navrhovatel v části II. návrhu nazvané „K porušení zásady rovného přístupu v rámci posouzení a hodnocení nabídek a k porušení ust. § 77 odst. 1 ZVZ“ brojí proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, které je podle něj nezákonné, neboť zadavatel neposoudil nabídkovou cenu vybraného uchazeče ve smyslu § 77 odst. 1 zákona, a to ani poté, co byl na možnou existenci mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatelem výslovně upozorněn v námitkách, v nichž navrhovatel toto své tvrzení podložil konkrétními argumenty.

81.         Podle ustanovení § 114 odst. 1 písm. d) zákona lze návrh podat návrh proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 zákona a  v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele. V šetřeném případě navrhovatel ve svém návrhu brojí jednak proti rozhodnutí o svém vyloučení z účasti v zadávacím řízení a dále proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Újmu, která mu postupem zadavatele vznikla, navrhovatel spatřuje ve skutečnosti, že se v důsledku nezákonného postupu zadavatele nemůže ucházet o předmětnou veřejnou zakázku a tuto zakázku realizovat.

82.         Jak bylo popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, postup zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení Úřad posoudil jako souladný se zákonem a návrh navrhovatele v této části ve výroku I. tohoto rozhodnutí zamítl.

83.         Jak vyplývá z ustanovení § 114 odst. 1 zákona, jednou z podmínek pro podání návrhu k Úřadu dle § 114 odst. 1 je, aby v důsledku návrhem napadeného úkonu zadavatele navrhovateli hrozila nebo vznikla újma na jeho právech. Jinými slovy pouze dodavatel, jemuž v důsledku určitého úkonu zadavatele hrozí či vznikla újma, je oprávněn podat k Úřadu návrh směřující proti tomuto úkonu.

84.         Navrhovatel ve svém návrhu újmu specifikoval jako nemožnost ucházet se o veřejnou zakázku a tuto zakázku realizovat. Ve vztahu k části II. návrhu je tedy nutno posoudit, zda zde napadeným úkonem zadavatele, tedy rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky, mohla navrhovateli daná újma vzniknout. Pro posouzení této otázky je přitom nutno vzít v úvahu závěr Úřadu o tom, že navrhovatel byl oprávněně vyloučen z účasti v zadávacím řízení, neboť podal nabídku s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, kterou adekvátně nezdůvodnil. Z uvedeného závěru totiž vyplývá, že navrhovatel tím, že podal nabídku, u níž byly shledány důvody pro její vyřazení a pro následné vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, sám zapříčinil stav, kdy se nemůže o veřejnou zakázku nadále ucházet ani ji realizovat, tedy stav, který přesně odpovídá jím vymezené újmě. Lze tedy konstatovat, že tvrzená újma navrhovateli vznikla nikoliv v důsledku úkonu zadavatele, jehož nezákonnost navrhovatel v části II. svého návrhu napadá, tedy v důsledku rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče, ale příčinou vzniku této újmy je vlastní postup navrhovatele v zadávacím řízení. Jinými slovy, jelikož zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem, nemá navrhovatel logicky již z důvodu svého vyloučení možnost realizovat tuto veřejnou zakázku, a tedy mu nehrozí ani nemůže vzniknout újma téhož charakteru následným úkonem zadavatele vůči jinému uchazeči (vybranému uchazeči) v zadávacím řízení.

85.         Vzhledem k tomu, že navrhovateli v důsledku úkonu zadavatele napadeného v části II. návrhu, tj. v důsledku rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, nehrozí ani nevznikla újma na jeho právech, Úřad konstatuje, že navrhovatel nebyl v části návrhu směřující proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky osobou oprávněnou k podání návrhu ve smyslu § 114 odst. 1 zákona. Z toho důvodu Úřad tuto část návrhu věcně nepřezkoumával a podle § 118 odst. 5 písm. c) návrh v této části zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

86.         Pro úplnost Úřad dodává, že ve věci týkající se přezkoumání postupu zadavatele při vyřizování námitek navrhovatele ze dne 9. 2. 2016 Úřad zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona. Uvedené správní řízení bylo vedeno pod sp. zn. S0187/2016/VZ, kde byla za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona zadavateli uložena pravomocně pokuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží

1.             Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 49/48, 100 00 Praha

2.             MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno

3.             JUDr. Ivan Rada, Ph.D., advokát Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o., Truhlářská 1108/3, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne                                         

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy