číslo jednací: S0073/2016/VZ-12636/2016/531/MHo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11.2.2016, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

 

• zadavatel – Národní památkový ústav, příspěvková organizace, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha 1,
• navrhovatel – ABM architekti, s.r.o., IČO 25606026, se sídlem Masarykovo nábřeží 22, 110 00 Praha 1,

ve věci veřejné zakázky „SH Karlštejn projektová dokumentace programu IROP 2016-2020“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 13.11.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18.11.2015 pod ev. č. 520961, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.11.2015 pod ev. č. 2015/S 225-409853,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Národní památkový ústav, příspěvková organizace, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha 1 – nepostupoval při zadávání veřejné zakázky „SH Karlštejn projektová dokumentace programu IROP 2016-2020“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 13.11.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18.11.2015 pod ev. č. 520961, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.11.2015 pod ev. č. 2015/S 225-409853, v souladu s § 71 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že ve fázi kontroly úplnosti nabídek vyřadil nabídku navrhovatele – ABM architekti, s.r.o., IČO 25606026, se sídlem Masarykovo nábřeží 22, 110 00 Praha 1 – s odůvodněním, že nabídka navrhovatele nevyhovuje požadavkům podle § 71 odst. 7 písm. b) citovaného zákona, neboť návrh smlouvy obsažený v této nabídce není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za navrhovatele, ačkoliv návrh smlouvy obsažený v této nabídce je podepsán osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, a následně shora jmenovaného navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele – Národní památkový ústav, příspěvková organizace, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha 1 – spojený s kontrolou nabídky navrhovatele – ABM architekti, s.r.o., IČO 25606026, se sídlem Masarykovo nábřeží 22, 110 00 Praha 1 – z hlediska splnění požadavků stanovených v § 71 odst. 7 zákona, zdokumentovaný v protokolu o prvním jednání komise pro posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5.1.2016, a současně ruší i všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, včetně:

• rozhodnutí zadavatele o vyloučení shora jmenovaného navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 12.1.2016, a
• rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18.1.2016.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Národní památkový ústav, příspěvková organizace, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha 1 – ukládá:

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Národní památkový ústav, příspěvková organizace, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] ve Věstníku veřejných zakázek dne 18.11.2015 pod ev. č. 520961, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.11.2015 pod ev. č. 2015/S 225-409853, oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „SH Karlštejn projektová dokumentace programu IROP 2016-2020“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 13.11.2015 a tímto dnem bylo podle § 26 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.             V bodu II.1.5) oznámení o zakázce zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky jako „vypracování projektové dokumentace (předprojektová příprava k dokumentaci pro vydání stavebního povolení, DSP, DPS) a výkon autorského dozoru pro stavby zahrnující opravu vnitřní přístupové cesty mezi 1. a 2. branou se svahem a hradbami, obnovu historického suterénu Císařského paláce a vybudování sociálního zázemí pro návštěvníky a rekonstrukci inženýrských sítí v rámci projektu "IROP SH Karlštejn – revitalizace areálu" viz. zadávací dokumentace.“

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 4 000 000,- Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zakázce dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodu IV.3.4) oznámení o zakázce určil lhůtu pro podání nabídek, a to do 5.1.2016.

5.             Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky stanoveným v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce byla nejnižší nabídková cena.

6.             Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 5.1.2016 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem čtyři nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané uchazečem – ABM architekti, s.r.o., IČO 25606026, se sídlem Masarykovo nábřeží 22, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“). V předmětném protokolu je současně uvedeno, že všechny podané nabídky, tj. včetně nabídky navrhovatele, byly komisí pro otevírání obálek shledány jako úplné a zpracované v souladu s § 71 odst. 7 zákona. Do další fáze zadávacího řízení tudíž postoupily všechny čtyři nabídky. 

7.             Z protokolu o prvním jednání komise pro posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5.1.2016 je zřejmé, že hodnotící komise provedla před zahájením posuzování splnění kvalifikace uchazečů a posuzováním nabídek opětovně kontrolu nabídek podle § 71 odst. 7 zákona, přičemž dospěla k závěru, že „nabídka podaná navrhovatelem není úplná, neboť neobsahuje návrh smlouvy, a proto měla být komisí pro otevírání obálek vyřazena v souladu s § 71 odst. 9 zákona.“ Hodnotící komise tudíž nabídku navrhovatele podle § 71 odst. 9 zákona vyřadila.     

8.             Zadavatel se s názorem hodnotící komise plně ztotožnil a rozhodnutím ze dne 12.1.2016, jež bylo navrhovateli doručeno dne 13.1.2016, vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (k důvodům vyloučení navrhovatele viz dále).  

9.             Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18.1.2016, doporučila hodnotící komise po provedeném hodnocení zadavateli jako nejvhodnější nabídku nabídku podanou uchazečem – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava (dále jen  „uchazeč TECHNICO Opava s.r.o.“).    

10.         Zadavatel následně dne 18.1.2016 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, tedy nabídky uchazeče TECHNICO Opava s.r.o.      

11.         Proti rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení ze zadávacího řízení podal navrhovatel dne 20.1.2016 námitky, které zadavatel obdržel dne 21.1.2016. Zadavatel po přezkoumání těmto námitkám nevyhověl, jak vyplývá z jeho rozhodnutí ze dne 28.1.2016, které bylo navrhovateli doručeno dne 1.2.2016.     

12.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 11.2.2016 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

13.         Z návrhu navrhovatele vyplývá, že je podán proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení ze dne 12.1.2016.     

14.         Navrhovatel v úvodu návrhu sděluje, že důvodem jeho vyloučení ze zadávacího řízení byla skutečnost, že jeden z dokumentů obsažených v jím podané nabídce, a sice návrh smlouvy o dílo, neobsahoval v úvodních ustanoveních výslovnou identifikaci navrhovatele. Zadavatel tak dospěl k závěru, že takovýto návrh smlouvy nesplňuje požadavky ustanovení § 68 zákona, a tudíž je zde dán důvod pro vyloučení navrhovatele podle § 71 odst. 7 písm. b) zákona. K tomu navrhovatel sděluje, že v bodu 7.2.4. zadávací dokumentace bylo zadavatelem stanoveno, že uchazeči o veřejnou zakázku nejsou oprávněni v návrhu smlouvy, jenž tvořil přílohu č. 2 zadávací dokumentace, vyplňovat jiná ustanovení než ta, která byla zadavatelem barevně zvýrazněna. Podle slov navrhovatele je označení smluvních stran zcela evidentně jedním z ustanovení smlouvy. Nemůže tudíž obstát tvrzení zadavatele, vyjádřené v rozhodnutí o námitkách navrhovatele, že označení smluvních stran je toliko obecnou náležitostí smlouvy, čili se nejedná o ustanovení smlouvy, neboť dané tvrzení nemá oporu ani v zákoně, ani v relevantní judikatuře, popř. komentářové literatuře. Navrhovatel má za to, že neexistuje dělení jednotlivých komponent smlouvy na „obecné náležitosti smlouvy“ a „ustanovení smlouvy“.  

15.         Navrhovatel předesílá, že označení smluvní strany v pozici zhotovitele nebylo v návrhu smlouvy zadavatelem označeno pro vyplnění, tzn. nebylo barevně zvýrazněno. Navrhovatel konstatuje, že ačkoliv „považoval tento, sice implicitně udělený, avšak dle názoru Navrhovatele jasný pokyn Zadavatele nevyplňovat ustanovení smlouvy identifikující Navrhovatele jako smluvní stranu za nestandardní, byl tento pokyn Zadavatele udělen, dle názoru Navrhovatele, natolik jednoznačně, že neumožňoval Navrhovateli se od něj odchýlit, když z formulace předmětné podmínky zadávací dokumentace Navrhovatel dovodil jednoznačný závěr, že vyplněním označení smluvní strany - tj. ustanovení návrhu smlouvy, které nebylo Zadavatelem v zadávacích podmínkách určeno k vyplnění, by nevyhověl podmínkám zadávací dokumentace.“ Navrhovatel podotýká, že při zpracování jeho nabídky postupoval striktně podle pokynů zadavatele obsažených v zadávacích podmínkách, přičemž vycházel i z toho, že požadavek na identifikaci navrhovatele jako uchazeče je zcela dostatečně naplněn v jím podané nabídce, jejíž byl návrh smlouvy nedílnou součástí, tudíž, navzdory absenci výslovné identifikace navrhovatele v návrhu smlouvy, je prokazatelně naplněna podmínka řádné identifikace uchazeče podle § 68 odst. 2 zákona.       

16.         Navrhovatel uvádí, že podle § 44 odst. 1 zákona za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel, přičemž daný závěr je potvrzován i relevantní judikaturou, kupříkladu rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 87/2008 ze dne 26.3.2009. Navrhovatel konstatuje, že ačkoliv byl přesvědčen o tom, že termín „ustanovení návrhu smlouvy“ je dostatečně určitý, a proto nevyplnil v návrhu smlouvy všechna barevně neoznačená ustanovení návrhu smlouvy, včetně ustanovení specifikujícího smluvní stranu, tj. navrhovatele, z argumentace zadavatele obsažené v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, jakož i z rozhodnutí o jím podaných námitkách, je zřejmé, že tato část zadávací dokumentace je natolik neurčitá, že objektivně připouští rozdílný výklad. Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, že není třeba, aby zadavatel uchazečům přímo či nepřímo ukládal, že je třeba v návrhu smlouvy uvést dostatečné označení osoby uchazeče, neboť tento fakt vyplývá z obecně závazných právních předpisů. Navrhovatel předesílá, že předmětnému názoru by bylo možné přisvědčit tehdy, pokud by obecně smlouva byla uzavírána mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Nicméně v rámci zadávacího řízení, coby vysoce formalizovaného postupu, nemá navrhovatel prostor pro vlastní interpretaci toho, co považuje za vhodné doplnit do návrhu smlouvy nad rámec pokynů vymezených zadavatelem v zadávacích podmínkách.     

17.         Navrhovatel v další části návrhu sděluje, že jeho nabídka byla ze zadávacího řízení vyřazena podle § 71 odst. 9 zákona s odůvodněním, že navrhovatel nevyhověl požadavkům ustanovení § 71 odst. 7 písm. b) zákona, neboť návrh smlouvy nebyl podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za navrhovatele. K tomu navrhovatel podotýká, že jeho návrh smlouvy byl opatřen podpisem jednatele, Ing. arch. Petrem Bouřilem. Navrhovatel uvádí, že zadavatel svůj výše popsaný závěr opřel o argumentaci, podle které „(…) absence návrhu smlouvy, který by vykazoval zákonné náležitosti dvojstranného právního jednání pak nutně vede k závěru, že ani nemohl být podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.“ Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že daný závěr, resp. požadavek zadavatele na to, aby konkrétní fyzické vyhotovení příslušným uchazečem podepsaného návrhu smlouvy, které je součástí nabídky tohoto uchazeče, za situace, kdy jeho nabídka bude vyhodnocena jako nejvhodnější, bylo bez jakýchkoliv úprav či doplnění z nabídky uchazeče vyňato a podepsáno rovněž zadavatelem, je extrémně formalistický a nadto ani neodpovídá záměru zákonodárce. Podle navrhovatele totiž zákonodárce požaduje, aby uchazeč vyjádřil v dostatečně závazné formě připravenost být vázán konkrétně stanovenými právy a povinnostmi pro případ, že jím podaná nabídka bude vyhodnocena jako nejvhodnější, čemuž navrhovatel v šetřeném případě bez dalšího dostál. Navrhovatel tudíž uvádí, že argumentace zadavatele, že v rámci jeho nabídky „předložený podepsaný návrh smlouvy neobsahující identifikaci Navrhovatele (přestože je tato identifikace samozřejmě obsažena v nabídce, jejíž je návrh nedílnou součástí) není možné považovat za návrh smlouvy, tak není dle názoru Navrhovatele relevantní, když ze strany Navrhovatele byl zcela splněn požadavek řádné identifikace uchazeče stipulovaný v ust. § 68 odst. 2 ZVZ (zákona, pozn. Úřadu) a nemohlo být jakéhokoliv sporu o tom, že návrh na uzavření smlouvy předložil Navrhovatel.“ 

18.         Navrhovatel v návrhu konečně uvádí, že má za to, že rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku je vadné i z toho důvodu, že o vyřazení jím podané nabídky bylo rozhodnuto až ve fázi hodnocení nabídek, čili až ve fázi, kdy již zákon vyřazení nabídky z důvodů, jež byly v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele uvedeny, nepřipouští. Navrhovatel dodává, že na právě řečeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že ve zde posuzovaném případě hodnotící komise plnila i funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami, jelikož oba procesy, tj. proces otevírání obálek s nabídkami a proces posuzování (hodnocení) nabídek, od sebe musí být striktně odděleny, přičemž úkony vyžadované zákonem při otevírání obálek s nabídkami již nemohou být činěny v dalších fázích zadávacího řízení.   

19.         Na základě všech výše uvedených argumentů proto navrhovatel v závěru jeho návrhu Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku ze dne 12.1.2016.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20.         Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 11.2.2016, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 11.2.2016.

21.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

22.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S0073/2016/VZ-05780/2016/531/MHo ze dne 15.2.2016.

23.         Úřad z moci úřední rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0073/2016/VZ-08489/2016/531/MHo ze dne 3.3.2016 o předběžném opatření uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0073/2016/VZ-09013/2016/531/MHo ze dne 8.3.2016 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků se ve lhůtě určené shora citovaným usnesením k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 19.2.2016

25.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 19.2.2016, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.      

26.         Zadavatel primárně vyjadřuje nesouhlas s názorem navrhovatele, že zadávací podmínky byly nesprávné a neúplné. Podle slov zadavatele je označení smluvních stran, coby základní náležitost každého právního jednání, obecnou náležitostí každé smlouvy, bez níž nelze o vícestranném právním jednání vůbec hovořit. Jestliže tedy listina, která má být návrhem smlouvy, neobsahuje označení jedné ze smluvních stran, a to ani před samotným textem návrhu smluvních ujednání, ani za nimi, postrádá taková listina požadavky určitosti. Navrhovatel tak v jím podané nabídce předložil listinu, kterou zadavatel vzhledem k absenci označení smluvní strany považoval za nulitní a jako k nulitní k ní i přistoupil. Zadavatel uvádí, že obsahové náležitosti nabídek definuje ustanovení § 68 zákona. Požadavky vyžadované citovaným ustanovením zákona jsou tudíž pro uchazeče o konkrétní veřejnou zakázku závazné bez ohledu na zadávací podmínky, jež zadavatel vymezí. Zadavatel má přitom za to, že se od požadavků § 68 zákona neodchýlil. Zadavatel nadto dodává, že ostatní uchazeči, vyjma navrhovatele, řádně označení své obchodní firmy do předloženého návrhu smlouvy doplnili.  

27.         Zadavatel konstatuje, že zákon o veřejných zakázkách, jako speciální právní norma upravující pouze instituty spojené s postupem vedoucím k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, neupravuje všechny náležitosti spojené s právním jednáním činěným v průběhu zadávacího řízení. Při naplnění těchto náležitostí je tak třeba vycházet z ustanovení právních norem obecných, v tomto případě obsažených v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).      

28.         Zadavatel v dalším předesílá, že pokud zákon vyžaduje, aby nabídka obsahovala návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, je zřejmé, že se musí jednat o úplný návrh smlouvy, jenž musí obsahovat celé vymezení obsahu smluvního ujednání, které by mělo být mezi konkrétním uchazečem a zadavatelem uzavřeno za účelem plnění veřejné zakázky, a to včetně podpisu oprávněného zástupce uchazeče. Zadavatel uvádí, že bez ohledu na to, zda „konečný text smlouvy na plnění veřejné zakázky bude zcela identický s návrhem smlouvy předloženým v nabídce, je zřejmé, že Zákon vyžaduje, aby již předkládaný návrh byl způsobilý platně založit právní vztah nezbytný pro případné plnění veřejné zakázky. Listina, která měla být návrhem smlouvy, obsažená v nabídce Navrhovatele tuto podmínku nenaplňovala.“      

29.         Zadavatel zdůrazňuje, že není možné zaměňovat mezi tím, kdo fyzicky listinu, jež by měla být návrhem smlouvy, předkládá a kdo v této listině vystupuje jako smluvní strana. Z hlediska účelu zákona je přitom nezbytné, aby mezi osobou uchazeče a osobou, která v návrhu smlouvy vystupuje jako potenciální dodavatel, byla jednota. K této jednotě však zadavatel v šetřeném případě u nabídky navrhovatele nemohl, vzhledem k prostému podpisu osoby bez dalšího označení, čili bez označení fyzické osoby, jež tento podpis připojila a osoby, za níž jedná, dospět. Jestliže navrhovatel uvádí, že listina představující návrh smlouvy „byla řádně podepsána panem Ing. arch. Petrem Bouřilem, pak z obsahu listiny toto nevyplývá a nevyplývá z ní ani to za koho tato fyzická osoba jedná. Bez označení zastupované osoby (Navrhovatel, potažmo uchazeč je právnickou osobou, za kterou musí jednat statutární nebo zmocněný zástupce) nelze určit, za koho podepisovaná osoba jedná. Ostatně dle výpisu z obchodního rejstříku Navrhovatele, je způsob jednání za společnost následující: „Jednatelé jednají jménem společnosti každý z nich samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsanému nebo natištěnému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis jednatel.“. Tato forma jednání nebyla v daném případě splněna.“     

30.         Pokud jde o argumentaci navrhovatele, jejímž obsahem je tvrzení, že rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení je vadné i z toho důvodu, že o vyřazení jím podané nabídky bylo rozhodnuto až ve fázi hodnocení nabídek, čili až ve fázi, kdy již zákon vyřazení nabídky z důvodů, jež byly v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele uvedeny, nepřipouští (viz body 24. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak zadavatel konstatuje následující. Zadavatel předesílá, že na základě ustanovení § 111 odst. 6 zákona je zadavatel povinen učinit autoremeduru svých úkonů, jestliže dospěje k závěru, že některým z učiněných úkonů došlo k porušení zákona. Jestliže tudíž komise pro otevírání obálek s nabídkami byla totožná s hodnotící komisí, přičemž tato na svém prvním jednání po otevírání obálek s nabídkami zjistila pochybení spočívající v nevyřazení nabídky navrhovatele, byla oprávněna učinit opatření k nápravě. Podle zadavatele by názor navrhovatele, že případná chybná kontrola nabídek provedená při otevírání obálek s nabídkami nesmí být v dalších fázích zadávacího řízení zhojena, vedl k absurdním závěrům, na základě nichž by např. bylo nutné hodnotit i vadné nabídky, pokud by jejich vady nebyly odhaleny v předchozích fázích zadávacího řízení.          

31.         Ve světle všech shora předestřených skutečností proto zadavatel neshledává návrh navrhovatele za důvodný pro to, aby Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

32.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o předmětné veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

33.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

34.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

35.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.     

36.         Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.   

37.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.   

38.         Podle § 68 odst. 2 zákona musí být v nabídce uvedeny identifikační údaje uchazeče. Nabídka obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Součástí nabídky jsou rovněž další dokumenty požadované tímto zákonem či zadavatelem. V otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou součástí nabídky rovněž doklady a informace prokazující splnění kvalifikace, nestanoví-li zadavatel jinak; ustanovení § 64 odst. 2 věty první tím není dotčeno.   

39.         Podle § 71 odst. 1 zákona pro otevírání obálek s nabídkami ustanoví veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi. Sektorový zadavatel a veřejný zadavatel, který zadává veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění nebo na základě rámcové smlouvy, nejsou povinni ustanovit komisi pro otevírání obálek a veškerá práva a povinnosti související s otevíráním obálek plní zadavatel. Činí-li komise úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.   

40.         Podle § 71 odst. 3 zákona stanoví-li tak veřejný zadavatel, plní funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami hodnotící komise.   

41.         Podle § 71 odst. 7 zákona otevírá komise obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje, zda

a) je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a

b) je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.    

42.         Podle § 71 odst. 9 zákona jestliže nabídka nevyhoví požadavkům podle odstavce 7, komise nabídku vyřadí. Zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla komisí vyřazena, z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči.

43.         Podle § 74 odst. 1 zákona pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném řízení, užším řízení, soutěžním dialogu a ve zjednodušeném podlimitním řízení a pro předběžné hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním ustanoví veřejný zadavatel hodnotící komisi. Činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

44.         Podle § 111 odst. 6 zákona zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

45.         Jak je zřejmé z čl. 7. „OBSAH A FORMA NABÍDKY UCHAZEČE“, bodu 7.1. „Obsah nabídky“, zadávací dokumentace, měly nabídky dodavatelů obsahovat i krycí list nabídky a návrh smlouvy o dílo, jenž tvořil přílohu č. 2 zadávací dokumentace (v podrobnostech viz dále).

46.         Zadavatel ve shora citovaném článku, konkrétně v bodu 7.2. „Forma a náležitosti Nabídky“, oddílu 7.2.1., zadávací dokumentace stanovil, že „Uchazeč musí předložit Nabídku v plném souladu se Zadávací dokumentací.“    

47.         Zadavatel ve shora citovaném článku a bodu zadávací dokumentace, konkrétně v oddílu 7.2.3., v dalším určil, že „Krycí list nabídky, všechna prohlášení uchazeče a návrh Smlouvy musí být ze strany uchazeče podepsány osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče (…).“     

48.         Zadavatel současně ve výše jmenovaném článku a bodu zadávací dokumentace, konkrétně v oddílu 7.2.4., stanovil, že „Uchazeč není oprávněn v návrhu Smlouvy, který je součástí zadávací dokumentace (příloha č. 2), vyplňovat jiná ustanovení než ta, která jsou zadavatelem označena pro vyplnění (barevně zvýrazněna). Vzor Smlouvy obsažený v příloze  č. 2 této zadávací dokumentace je závazný a návrh uchazeče se od tohoto vzoru nesmí odchylovat.“

49.         Úřad z dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že nedílnou součástí zadávací dokumentace zadavatel učinil i přílohu č. 2 „Závazný návrh Smlouvy o dílo“ (dále jen „návrh smlouvy“).   

50.         Strana 1 návrhu smlouvy obsahuje, mimo jiné, následující údaje:   

„Smluvní strany:  

Národní památkový ústav  

se sídlem Valdštejnské nám. 162/3    

118 01 Praha 1 – Malá Strana   

IČO: 75032333 (…)   

(dále jen „Objednatel“ na straně jedné)   

a   

se sídlem  

IČ  

DIČ: CZ  

bankovní spojení -

zastoupený    

(dále jen „Zhotovitel“ na straně druhé) (…).“   

Úřad uvádí, že identifikace druhé smluvní strany, tj. zhotovitele, měla být dle následných vyjádření zadavatele v návrhu smlouvy provedena vždy konkrétním dodavatelem. Úřad současně podotýká, že žádný z výše specifikovaných identifikačních údajů zhotovitele, čili případného vítězného dodavatele veřejné zakázky, nebyl zadavatelem jakkoliv barevně zvýrazněn. Oproti tomu např. v čl. IV. „Cena a platební podmínky“, bodu 4.1., návrhu smlouvy bylo, mimo jiné uvedeno, že „Cena za AD je stanovena jako předpokládaná cena …doplní uchazeč..Kč/1 hodinu včetně všech nákladů v souvislosti s nabídkovou cenou dle bodu 4.1. této smlouvy (…).“, přičemž část předmětné věty „…doplní uchazeč..“ je zvýrazněna žlutou barvou.        

51.         Z dokumentace o veřejné zakázce je v dalším zřejmé, že součástí návrhu smlouvy byla i příloha č. 1 (předmětná příloha nebyla zadavatelem nijak označena, pozn. Úřadu) (dále jen „příloha návrhu smlouvy“). Příloha návrhu smlouvy obsahuje i kolonky „Osoby pověřené zhotovitelem“ a „Doplní uchazeč“, přičemž kolonka „Doplní uchazeč“ je zvýrazněna žlutou barvou.

52.         Jak Úřad zjistil z nabídky navrhovatele, na straně 1 návrhu smlouvy nejsou uvedeny identifikační údaje navrhovatele, coby smluvní strany „zhotovitele“, tzn. absentují zde všechny informace, jež byly k osobě zhotovitele popsány v přechozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí. Z návrhu smlouvy navrhovatele bylo Úřadem v dalším zjištěno, že tento je po konci čl. XIII. „Závěrečná ustanovení“ za zhotovitele, tj. navrhovatele, podepsán konkrétní osobou. V příloze návrhu smlouvy navrhovatele je namísto žlutě zvýrazněné kolonky „Doplní uchazeč“ (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedeno „Ing. arch. Petr Bouřil, (…), ABM architekti s.r.o., jednatel“.   

53.         Krycí list nabídky navrhovatele obsahuje, mimo jiné, následující údaje:  

Uchazeč (obchodní firma nebo název)	ABM architekti s.r.o
Sídlo, v případě fyzické osoby místo podnikání (celá adresa včetně PSČ)	Masarykovo nábřeží 239/22, 110 00 Praha 1
Právní forma	Společnost s ručením omezeným
Identifikační číslo	25606026
(…)	(…)
Osoba oprávněná jednat jménem či za uchazeče	Ing. arch. Petr Bouřil

Pod touto tabulkou jsou uvedeny údaje „Razítko a podpis uchazeče“ a „Osoba oprávněná jednat jménem uchazeče či za uchazeče“, přičemž je zde razítko společnosti ABM architekti, s.r.o., tj. navrhovatele, a krycí list nabídky je za navrhovatele podepsán konkrétní osobou.     

54.         Jak bylo řečeno již výše (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí), komise pro otevírání obálek v protokolu o otevírání obálek ze dne 5.1.2016 konstatovala, že všechny podané nabídky, včetně nabídky navrhovatele, jsou úplné a zpracované v souladu s § 71 odst. 7 zákona.   

55.         V protokolu o prvním jednání komise pro posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5.1.2016 je, mimo jiné, uvedeno, že „komise [provedla] před zahájením posuzování splnění kvalifikace uchazečů a posuzováním nabídek, znovu kontrolu nabídek dle ustanovení § 71 odst. 7 zákona. Na základě této opakované kontroly dospěla komise k závěru, že nabídka uchazeče ABM architekti s.r.o. (tj. navrhovatele, pozn. Úřadu) není úplná, když neobsahuje návrh smlouvy a proto měla být v rámci otevírání obálek vyřazena v souladu ust. § 71 odst. 9 zákona. V nabídce obsažený dokument (str. 49 až 93) označený „Smlouva o dílo“ včetně navazujících příloh nesplňuje náležitosti návrhu na uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky v souladu s obecnými požadavky obsaženými v občanském zákoníku. Dle ustanovení § 1731 občanského zákoníku musí být z návrhu na uzavření smlouvy (nabídky) zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Přitom dle ust. § 1732 odst. 1 občanského zákoníku je právní jednání směřující k uzavření smlouvy nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Dle ust. § 1742 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Smlouva tedy vyžaduje, aby v ní byly uvedeny konkrétní smluvní strany. Dokument předložený v nabídce přitom neobsahuje žádnou identifikaci jedné ze smluvních stran tj. zhotovitele. Ve smyslu shora uvedených ustanovení občanského zákoníku jej nelze považovat za návrh smlouvy coby nezbytnou součást nabídky. Z tohoto důvodu dospěla komise k závěru, že nabídka uchazeče ABM architekti s.r.o. je nepřijatelná a není způsobilá posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídky. Komise nabídku vyřadila v souladu ust. § 71 odst. 9 zákona, neboť nabídka [navrhovatele] nevyhověla požadavkům podle ust. § 71 odst. 7 písm. b) zákona.“    

56.         Z rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 12.1.2016 je zřejmé, že zadavatel vyloučil navrhovatele podle § 71 odst. 9 zákona, neboť jím podaná nabídka nevyhověla požadavku podle § 71 odst. 7 písm. b) zákona. Pokud jde o odůvodnění vyloučení navrhovatele, pak Úřad sděluje, že toto je zcela identické s odůvodněním popsaným v protokolu o prvním jednání komise pro posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5.1.2016. Úřad tudíž v podrobnostech odkazuje na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí.

K postavení zadavatele

57.         V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona také státní příspěvková organizace.

58.         Ze statutu Národního památkového ústavu, tj. zadavatele, ze dne 18.11.2015 vyplývá, že Národní památkový ústav je státní příspěvkovou organizací, přičemž byl zřízen s účinností od 1.1.2003 na dobu neurčitou, a to rozhodnutím Ministerstva kultury vydaným pod č. j. 11617/2002 o splynutí dosavadních státních příspěvkových organizací na úseku státní památkové péče.

59.         Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadavatel, coby státní příspěvková organizace, je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž zcela prokazatelně dána.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

60.         Úřad uvádí, že mezi účastníky řízení je sporu stran zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zatímco zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen zcela v souladu se zákonem, navrhovatel zaujímá názor, z logiky věci, diametrálně odlišný.    

61.         Jak bylo popsáno již výše, byla nabídka navrhovatele vyřazena, a navrhovatel byl následně z účasti v zadávacím řízení vyloučen, na základě § 71 odst. 9 zákona, neboť jím podaná nabídka nesplňovala požadavek stanovený v § 71 odst. 7 písm. b) zákona (viz body 55. a 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Konkrétním důvodem vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na posuzovanou veřejnou zakázku byla skutečnost, že návrh smlouvy, jenž byl součástí jeho nabídky, nebyl podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za navrhovatele, a tudíž tento návrh smlouvy byl rozporný s ustanovením § 71 odst. 7 písm. b) zákona. S ohledem na právě řečené Úřad konstatuje, že pro rozhodnutí věci je klíčové zodpovědět otázku, zda návrh smlouvy obsažený v nabídce navrhovatele byl podepsán osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, resp. za navrhovatele, či nikoliv. K tomu Úřad uvádí následující.   

62.         Mezi účastníky řízení není sporné, že na straně 1 návrhu smlouvy navrhovatele nebyl u smluvní strany „zhotovitel“ navrhovatel identifikován, tj. nebyl zde uveden jeho název (obchodní jméno), IČO, jakož ani osoba, jež navrhovatele zastupuje. Úřad v dalším předesílá, že ustanovení § 71 odst. 9 zákona zakládá důvod příslušného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit tehdy, jestliže jím podaná nabídka nevyhoví požadavkům § 71 odst. 7 zákona. Jak je přitom zřejmé z § 71 odst. 7 písm. b) zákona, jehož údajné nesplnění zapříčinilo vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na posuzovanou veřejnou zakázku, je komise pro otevírání obálek s nabídkami povinna při otevírání obálek s nabídkami kontrolovat, zda je návrh smlouvy konkrétního uchazeče podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za tohoto uchazeče. Úřad s odkazem na shora řečené uvádí, že daný uchazeč může, resp. musí být zadavatelem ze zadávacího řízení podle § 71 odst. 9 zákona vyloučen tehdy, jestliže návrh smlouvy obsažený v jím podané nabídce není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za tohoto uchazeče, v čehož důsledku tento návrh smlouvy není souladný s § 71 odst. 7 písm. b) zákona. Úřad podotýká, že konkrétní dodavatel musí být ze zadávacího řízení podle § 71 odst. 9 zákona, s odvoláním se na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, vyloučen výhradně tehdy, pokud návrh smlouvy tohoto dodavatele není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za tohoto dodavatele. Jinými slovy řečeno, pro zjištění, zda je dán důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení podle § 71 odst. 9 zákona, v návaznosti na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, je relevantní zkoumat toliko to, zda je podepsán jeho návrh smlouvy k tomu kompetentní osobou. 

63.         S ohledem na výše řečené tak Úřad uvádí, že skutečnost, že navrhovatel nebyl na straně 1 jeho návrhu smlouvy identifikován, o čemž, Úřad opakuje, není mezi účastníky řízení sporu, je z hlediska posouzení (ne)oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bezpředmětná. Úřad opětovně podotýká, že § 71 odst. 9 zákona „zná“ ve vztahu k § 71 odst. 7 písm. b) zákona důvod pro vyloučení příslušného uchazeče spočívající výhradně v tom, že návrh smlouvy předložený v nabídce tohoto uchazeče není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za tohoto uchazeče. Úřad zdůrazňuje, že tento zákonný důvod pro vyloučení nelze vykládat extenzivně a „podřazovat“ pod něj i situace, kdy daný uchazeč není na titulní straně návrhu smlouvy identifikován [kdy v rámci šetřeného případu jsou dány specifické okolnosti, proč nebylo tak navrhovatelem učiněno (v podrobnostech viz dále)]. Je tomu tak proto, že § 71 odst. 9 zákona, v návaznosti na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, hovoří o podepsaném návrhu smlouvy, tj. nezakládá důvod pro vyloučení uchazeče tehdy, jestliže tento v příslušné pasáži návrhu smlouvy, typicky v jeho úvodu, neprovede svoji identifikaci. Ačkoliv tedy navrhovatel na titulní straně jeho návrhu smlouvy nevyplnil své identifikační údaje, nemůže tento fakt sám o sobě založit důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení podle § 71 odst. 9 zákona, v návaznosti na § 71 odst. 7 písm. b) zákona. Toto nevyplnění identifikačních údajů by mohlo vést k vyloučení navrhovatele podle shora citovaných ustanovení zákona, ovšem pouze tehdy, pokud by k němu přistoupilo i to, že návrh smlouvy navrhovatele by nebyl podepsán buď vůbec, popř. tehdy, jestliže by byl sice podepsán, avšak ne k tomu kompetentní osobou.  

64.         Jak bylo řečeno již výše, je návrh smlouvy obsažený v nabídce navrhovatele podepsán konkrétní osobou (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úkolem Úřadu je tak nyní z obsahu nabídky navrhovatele zjistit, zda podpis návrhu smlouvy navrhovatele byl učiněn k tomu kompetentní osobou.   

65.         Úřad z veřejného rejstříku navrhovatele zjistil, že ke dni podání nabídek na veřejnou zakázku, tj. ke dni 5.1.2016, byl jeho jediným jednatelem Ing.arch. Petr Bouřil. V příloze návrhu smlouvy navrhovatele je pod kolonkou „Osoby pověřené zhotovitelem“ uvedeno „Ing.arch. Petr Bouřil, (…), ABM architekti s.r.o., jednatel“ (viz opětovně bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Krycí list nabídky navrhovatele obsahuje v tabulce na řádku „Uchazeč (obchodní jméno nebo název)“ údaj „ABM architekti s.r.o.“. Na řádku „Osoba oprávněná jednat jménem či za uchazeče“ v tabulce krycího listu nabídky navrhovatele je pak uveden údaj „Ing.arch. Petr Bouřil“, tj. jméno jednatele navrhovatele podle jeho veřejného rejstříku. Pod shora uvedenými údaji obsaženými v tabulce v krycím listu nabídky navrhovatele jsou uvedeny údaje „Razítko a podpis uchazeče“ a „Osoba oprávněná jednat jménem uchazeče či za uchazeče“, přičemž je zde razítko společnosti ABM architekti, s.r.o., tj. navrhovatele, a podpis konkrétní osoby (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jestliže je v krycím listu nabídky navrhovatele v tabulce na řádku „Osoba oprávněná jednat jménem či za uchazeče“ uvedeno jméno jednatele navrhovatele, Ing.arch. Petra Bouřila, přičemž pod touto tabulkou je opětovně uvedeno „Osoba oprávněná jednat jménem uchazeče či za uchazeče“, má Úřad za to, že podpis na krycím listu nabídky navrhovatele byl učiněn Ing.arch. Petrem Bouřilem, coby jednatelem navrhovatele. K tomuto závěru vede Úřad skutečnost, že pokud jde o osobu oprávněnou jednat jménem navrhovatele, hovoří se v relevantních částech nabídky navrhovatele vždy pouze o Ing.arch. Petrovi Bouřilovi, který je ostatně i jediným jednatelem navrhovatele. Tak tomu je v příloze návrhu smlouvy (v kolonce „Osoby pověřené zhotovitelem“), jakož i v krycím listu nabídky navrhovatele (v kolonce „Osoba oprávněná jednat jménem či za uchazeče“). Z obsahu nabídky navrhovatele tudíž Úřad dovozuje, že osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele v zadávacím řízení na posuzovanou veřejnou zakázku byl jeho jednatel, Ing.arch. Petr Bouřil.   

66.         V předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo Úřadem dovozeno, že osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele byl Ing.arch. Petr Bouřil. Současně Úřad dovodil, že podpis uvedený na krycím listu nabídky navrhovatele „patří“ výše jmenované osobě, neboť zde nejsou žádné indicie, které by tento závěr vyvracely. Úřad na tomto místě předesílá, že nabídku (včetně návrhu smlouvy v ní obsaženého) konkrétního uchazeče, pokud jde o identifikování osob, jež jsou jménem tohoto uchazeče oprávněny jednat, nelze vnímat izolovaně. Jinak řečeno z toho, že konkrétní osoba je na více místech nabídky určitého uchazeče označena za osobu, která je oprávněna jménem tohoto uchazeče jednat, by zadavatel měl mít jistotu stran „osoby oprávněné jednat jménem uchazeče“. Jestliže tedy v šetřeném případě bylo na více místech nabídky navrhovatele (v příloze návrhu smlouvy, v krycím listu nabídky) uvedeno jméno Ing.arch. Petra Bouřila, coby osoby oprávněné jednat jménem navrhovatele, přičemž jméno jiné osoby, jež by měla být jménem navrhovatele oprávněna jednat, v nabídce navrhovatele zmíněno nebylo, pak měl zadavatel, podle názoru Úřadu, i s přihlédnutím k tomu, že jediným jednatelem navrhovatele, jak vyplývá z veřejného rejstříku, je právě Ing.arch. Petr Bouřil, dostatek informací k tomu, aby věděl, kdo je osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, resp. v nabídce navrhovatele nebyly obsaženy rozporné údaje, které by u zadavatele vyvolávaly nejistotu ohledně toho, která osoba je oprávněná jménem navrhovatele jednat, a že touto osobou je Ing.arch. Petr Bouřil a jedná se tedy i o osobu oprávněnou k podpisu návrhu smlouvy, jež tvoří nedílnou součást nabídky.  

67.         Úřad dále uvádí, že provedl srovnání podpisu, jenž je obsažen na krycím listu nabídky navrhovatele, u něhož je Úřad přesvědčen, že byl učiněn Ing.arch. Petrem Bouřilem, jakožto osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, a podpisu obsaženého v návrhu smlouvy. Oba dva tyto podpisy jsou z pohledu Úřadu stejné, tzn. lze se bez dalšího domnívat, že byly učiněny identickou osobou. Pokud tedy Úřad výše dovodil, že osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele v zadávacím řízení byl Ing.arch. Petr Bouřil, a současně jestliže Úřad dospěl k závěru, že podpis obsažený v návrhu smlouvy navrhovatele je identický s podpisem na krycím listu nabídky navrhovatele, jenž podle přesvědčení Úřadu „patří“ shora jmenované osobě, pak Úřad uvádí, že návrh smlouvy navrhovatele je podepsán Ing.arch. Petrem Bouřilem, coby osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, resp. nevyvstávají pochybnosti, že by návrh smlouvy byl podepsán osobou odlišnou. Úřad má tudíž, ve světle shora popsaných skutečností, za to, že návrh smlouvy navrhovatele je podepsán osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele.     

68.         Jak bylo Úřadem uvedeno již shora, ustanovení § 71 odst. 9 zákona, v návaznosti na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, zakládá důvod pro vyloučení konkrétního uchazeče z účasti v zadávacím řízení výlučně tehdy, jestliže návrh smlouvy obsažený v jím podané nabídce není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za tohoto uchazeče. Jestliže proto Úřad v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že návrh smlouvy navrhovatele byl podepsán osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, čili Ing.arch. Petrem Bouřilem, pak nelze konstatovat jinak, než že důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 71 odst. 9 zákona, s odkazem na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, nebyl v šetřeném případě dán. Úřad tudíž uvádí, že zadavatel tím, že nabídku navrhovatele vyřadil a následně navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení s odůvodněním, že jím podaná nabídka neodpovídá požadavkům § 71 odst. 7 písm. b) zákona, jelikož návrh smlouvy v ní obsažený není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem, resp. za navrhovatele, postupoval v rozporu se zákonem.  

69.         K argumentu zadavatele, že označení smluvních stran je obecnou náležitostí každé smlouvy, bez níž nelze o vícestranném právním jednání vůbec hovořit (viz bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí), sděluje Úřad následující. Úřad uvádí, že je samozřejmě žádoucí, aby v návrhu smlouvy byly obě smluvní strany, čili jak zadavatel v pozici objednatele, tak i konkrétní uchazeč v pozici zhotovitele, identifikovány. Fakt, že jedna ze smluvních stran, tj. zhotovitel (konkrétní uchazeč) není v návrhu smlouvy identifikován, však, Úřad opětovně podotýká, nemůže vést k vyloučení tohoto uchazeče ze zadávacího řízení podle § 71 odst. 9 zákona, s odkazem na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, neboť pro takový postup ani není zadavateli v citovaném ustanovení zákona dán důvod. Daná ustanovení zákona mohou být zadavatelem aplikována toliko tehdy, pokud návrh smlouvy příslušného uchazeče není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za tohoto uchazeče, což se ve zde posuzovaném případě nestalo. Shora popsaný argument zadavatele tak Úřad považuje za argument zcela irelevantní pro rozhodnutí věci. Přitom, jak dále uvedeno, zadavatel vyloučil navrhovatele mj. pro to, co sám zadavatel způsobil. V zadávacích podmínkách zakázal vyplnit do návrhu smlouvy identifikaci smluvní strany pod hrozbou vyloučení, přičemž když to navrhovatel dodržel, vyloučil jej (viz dále). Důvodem pro vyloučení je absence podpisu na návrhu smlouvy, který je však řádně podepsán. 

70.         Pokud jde o argumentaci zadavatele, že obsahové náležitosti nabídek upravuje § 68 zákona, přičemž požadavky dle citovaného ustanovení zákona jsou pro uchazeče závazné bez ohledu na zadávací podmínky, jež zadavatel vymezí (viz opětovně bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad uvádí následující. Ustanovení § 68 odst. 2 zákona určuje, že v nabídce musí být, mimo jiné, uvedeny identifikační údaje uchazeče, přičemž návrh smlouvy obsažený v nabídce musí být podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Úřad konstatuje, že nabídka navrhovatele těmto požadavkům bez dalšího dostála. Úřad podotýká, že shora citované ustanovení zákona nehovoří o tom, že by identifikační údaje příslušného uchazeče musely být uvedeny i v návrhu smlouvy. Hovoří se zde o identifikačních údajích ve vztahu k nabídce jako k celku, což je u navrhovatele splněno, neboť např. krycí list jeho nabídky obsahuje potřebné identifikační údaje, jak již bylo výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí zevrubně popsáno. Skutečnost, že identifikační údaje navrhovatele nebyly uvedeny na titulní straně jeho návrhu smlouvy, tak nevede k porušení § 68 odst. 2 zákona a, Úřad opakuje, nemůže ani založit důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 71 odst. 9 zákona, v návaznosti na § 71 odst. 7 písm. b) zákona. Fakt, že nabídka navrhovatele nebyla rozporná s § 68 odst. 2 zákona ani z toho důvodu, že by v ní nebyl obsažen návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem, resp. za navrhovatele, byl Úřadem již postaven najisto v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí. Předmětný argument zadavatele tak Úřad bez dalšího odmítá.        

71.         Úřad nesouhlasí ani s argumentem zadavatele, že u nabídky navrhovatele nemohl dospět k jednotě mezi osobou uchazeče a osobou, která v návrhu smlouvy vystupuje jako potenciální dodavatel, a to vzhledem k prostému podpisu bez dalšího označení, čili bez označení fyzické osoby, jež tento podpis připojila a osoby, za níž jedná (viz bod 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak bylo popsáno již výše, na více místech nabídky navrhovatele bylo uvedeno, že osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, resp. osobou pověřenou navrhovatelem, je Ing.arch. Petr Bouřil. Podpis na krycím listu nabídky se přitom shodoval s podpisem obsaženým v návrhu smlouvy. Zadavatel tak měl podle názoru Úřadu dostatek informací k tomu, aby dovodil, že podpis na návrhu smlouvy patří této osobě. Nebyly zde z pohledu Úřadu dány žádné okolnosti, na základě nichž by se snad zadavatel mohl důvodně domnívat, že podpis na návrhu smlouvy nebyl učiněn Ing.arch. Petrem Bouřilem. Současně zde podle přesvědčení Úřadu nebyly dány ani důvody, které by zadavatele mohly vést k závěru, že nabídka jako celek není podána navrhovatelem, tj. společností ABM architekti, s.r.o., nýbrž fyzickou osobou, čili Ing.arch. Petrem Bouřilem. V tabulce obsažené v krycím listu nabídky navrhovatele je totiž na řádku „Uchazeč (obchodní firma nebo název)“ uvedeno „ABM architekti s.r.o.“, tj. obchodní jméno (název) navrhovatele, přičemž pod touto tabulkou je současně razítko s identifikačními údaji navrhovatele. Pro úplnost Úřad zdůrazňuje, že v daném případě není možno návrh smlouvy vnímat izolovaně, resp. obdobně jako v rámci soukromoprávních vztahů, v rámci nichž jsou smlouvy uzavírány, neboť návrh smlouvy tvoří i s ostatními dokumenty obsaženými v nabídce jeden celek a jejich vzájemnou provázanost je nutno v rámci zadávacího řízení vnímat. Úřad má tudíž za to, že z kontextu nabídky navrhovatele prokazatelně vyplývá, že tato byla podána navrhovatelem, tj. společností ABM architekti, s.r.o., přičemž přímo navrhovatelem měla být veřejná zakázka případně i plněna, a to bez ohledu na to, že na návrhu smlouvy je podepsán Ing.arch. Petr Bouřil, coby fyzická osoba, aniž by zde již bylo specifikováno, jménem koho (jaké společnosti) výše jmenovaná osoba jedná.    

72.         Úřad se konečně vyjadřuje k argumentu zadavatele, že v důsledku toho, že v návrhu smlouvy navrhovatele byl obsažen prostý podpis, avšak nebylo zde již napsáno, popř. natištěno obchodní jméno navrhovatele, nebyla splněna právní forma jednání navrhovatele vyplývající z jeho veřejného rejstříku (viz bod 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak bylo Úřadem popsáno již v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, z nabídky navrhovatele jako celku z pohledu Úřadu jednoznačně vyplývá, že tato byla podána navrhovatelem a postup v zadávacím řízení je nutno do určité míry v tomto ohledu vnímat odlišně od soukromoprávní kontraktace, jak již bylo v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno. Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí současně dovodil, že návrh smlouvy navrhovatele byl podepsán jeho jednatelem, čili Ing.arch. Petrem Bouřilem. Úřad konstatuje, že skutečnost, že k podpisu jednatele navrhovatele v návrhu smlouvy nebylo připojeno napsané, případně natištěné, obchodní jméno navrhovatele, neznamená, že by návrh smlouvy navrhovatele nesplňoval požadavky § 68 odst. 2 zákona, potažmo § 71 odst. 7 písm. b) zákona. Tu Úřad opětovně předesílá, že na nabídku konkrétního uchazeče je, z hlediska toho, kdo tuto nabídku podává, nutno nazírat jako na celek. Jak bylo Úřadem popsáno již výše, v krycím listu nabídky navrhovatele je na řádku „Uchazeč (obchodní firma nebo název)“ uvedeno „ABM architekti s.r.o.“, přičemž v krycím listu jeho nabídky je současně obsaženo i razítko nesoucí obchodní jméno (název) navrhovatele a tento krycí list nabídky je podepsán, jak bylo Úřadem dovozeno, jednatelem navrhovatele Ing.arch. Petrem Bouřilem. Úřad tudíž opětovně uvádí, že z kontextu nabídky navrhovatele plyne, že tato nabídka byla jako celek, tj. včetně návrhu smlouvy, podána navrhovatelem, tzn. společností ABM architekti, s.r.o., přičemž navrhovatelem by měla být veřejná zakázka, v případě, že by byla jím podaná nabídka vybrána jako nejvhodnější, i plněna. Skutečnost, že v návrhu smlouvy nebylo k podpisu jednatele navrhovatele připojeno napsané (natištěné) obchodní jméno navrhovatele, tak podle názoru Úřadu na závěru, že nabídka navrhovatele byla souladná s § 68 odst. 2 zákona, a nebyl zde tak dán důvod k jejímu vyřazení podle § 71 odst. 9 zákona, v návaznosti na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, žádný vliv. Úřad proto výše nastíněný argument zadavatele odmítá.          

73.         Úřad v dalším uvádí, že zadávací řízení představuje vysoce formalizovaný proces. Zadavatel je tak povinen v celém jeho průběhu striktně dodržovat požadavky zákona. Nicméně je třeba současně zdůraznit, že jednotlivá ustanovení zákona musí být ze strany zadavatele aplikována pouze v jejich mezích, jež zadavateli ukládají konkrétní povinnost, či zakládají jeho oprávnění. Úřad na tomto místě opakuje, že § 71 odst. 9 zákona, v návaznosti na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, ukládají zadavateli povinnost vyloučit příslušného uchazeče z účasti v zadávacím řízení vždy tehdy, jestliže návrh smlouvy obsažený v jím podané nabídce není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem, resp. za tohoto uchazeče. Jak však Úřad dovodil, v šetřeném případě, navzdory tomu, že na straně 1 návrhu smlouvy nebyl navrhovatel identifikován, coby smluvní strana „zhotovitel“, měl zadavatel z obsahu nabídky navrhovatele jako celku dostatek informací (indicií) k tomu, aby mohl dospět k závěru, že návrh smlouvy navrhovatele byl podepsán osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, a že tedy jeho návrh smlouvy vyhovuje dikci § 71 odst. 7 písm. b) zákona, potažmo dikci § 68 odst. 2 zákona. Pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení postupem podle § 71 odst. 9 zákona tak nebyly dány důvody. Postup zadavatele, kdy tento vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, tak Úřad považuje za přílišný (přepjatý) formalismus, neboť zadavatel „slepě“ aplikoval shora citovaná ustanovení zákona, ačkoliv z kontextu nabídky navrhovatele bylo možné dovodit, že návrh smlouvy v ní obsažený je podepsán osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele.   

74.         Úřad konstatuje, že zadavatel v čl. 7. „OBSAH A FORMA NABÍDKY UCHAZEČE“, bodu 7.2. „Forma a náležitosti nabídky“, oddílu 7.2.4., zadávací dokumentace stanovil, že uchazeči o šetřenou veřejnou zakázku nejsou oprávněni v návrhu smlouvy vyplňovat jiná ustanovení než ta, která jsou zadavatelem označena pro vyplnění, tzn. která jsou barevně zvýrazněna (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že ty části návrhu smlouvy, jež měly být ze strany uchazečů vyplněny, byly označeny žlutou barvou. Takto žlutě označena byla i kolonka „Doplní uchazeč“ pod kolonkou „Osoby pověřené zhotovitelem“ v příloze návrhu smlouvy (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Je tedy zřejmé, že žlutě zvýrazněná kolonka „Doplní uchazeč“ v příloze návrhu smlouvy měla být uchazeči vyplněna již v okamžiku podání jejich nabídek. Nad rámec lze uvést, že – jak však Úřad zjistil z nabídky uchazeče TECHNICO Opava s.r.o., čili uchazeče, jehož nabídka byla zadavatelem vybrána jako nejvhodnější – tento v příloze jeho návrhu smlouvy ponechal kolonku „Doplní uchazeč“ nevyplněnou, tj. nechal ji v její původní podobě tak, jak byla zadavatelem vymezena v zadávacích podmínkách. Zadavatel tak na jednu stranu ze zadávacího řízení vyloučil navrhovatele, ačkoliv jeho návrh smlouvy je podepsán osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, na druhou stranu však v zadávacím řízení ponechal uchazeče TECHNICO Opava s.r.o., a to i přesto, že tento uchazeč nevyplnil příslušnou část přílohy návrhu smlouvy. Úřad považoval nad rámec poukázat též na toto nerovné zacházení s účastníky, přestože předmětem posouzení bylo výlučně to, zda byl důvod pro vyloučení spočívající v § 71 odst. 7 písm. b) zákona užit oprávněně, což nebyl, jak je zřejmé z výroku tohoto rozhodnutí.       

75.         Úřad uvádí, že podle shora jmenované části zadávací dokumentace byli uchazeči výslovně oprávněni v návrhu smlouvy, včetně jeho přílohy, vyplňovat pouze ta ustanovení, jež byla zadavatelem zvýrazněna žlutou barvou. K tomu Úřad předesílá, že identifikační údaje smluvní strany „zhotovitel“, tj. konkrétního uchazeče, nebyly na straně 1 návrhu smlouvy zvýrazněny žlutou barvou. Navrhovatel, podle jeho slov, tudíž tyto identifikační údaje v jeho návrhu smlouvy nevyplnil, jelikož měl obavu, že pokud by přistoupil k jejich doplnění, mohlo by to být považováno za porušení zadávacích podmínek, což by mohlo vést k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad sděluje, že postup navrhovatele, kdy tento nevyplnil své identifikační údaje na straně 1 jeho návrhu smlouvy, nelze považovat za rozporný se zadávacími podmínkami. Úřad opětovně podotýká, že uchazeči měli podle pokynů zadavatele doplňovat pouze ta ustanovení smlouvy, jež byla zadavatelem barevně zvýrazněna, přičemž identifikační údaje smluvní strany „zhotovitel“ na straně 1 návrhu smlouvy zadavatelem žlutě podbarvena nebyla a ani zde nebylo výslovně uvedeno, že má být uchazečem vyplněna. Úřad zdůrazňuje, že v tomto správním řízení přezkoumal důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které byly uvedeny v rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení. Navrhovatel byl přitom ze zadávacího řízení vyloučen podle § 71 odst. 9 zákona, v návaznosti na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, tzn. proto, že návrh smlouvy obsažený v jím podané nabídce nebyl podepsán osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, resp. za navrhovatele. Jak však Úřad zjistil, tento důvod pro vyloučení navrhovatele nebyl ve zde posuzovaném případě dán, neboť návrh smlouvy navrhovatele je podepsán osobou oprávněnou jednat jeho jménem. S odkazem na výše řečené Úřad konstatuje, že skutečnost, že navrhovatel na straně 1 návrhu smlouvy nevyplnil své identifikační údaje, je tak pro rozhodnutí věci irelevantní, jelikož zadavatel navrhovatele vyloučil podle § 71 odst. 9 zákona, v návaznosti na § 71 odst. 7 písm. b) zákona, přičemž, Úřad opakuje, daná ustanovení zákona umožňují, resp. ukládají zadavateli povinnost vyloučit konkrétního uchazeče tehdy, pokud jím předložený návrh smlouvy není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem, resp. za tohoto uchazeče. Citovaná ustanovení zákona tudíž mají spojitost výlučně s tím, zda je návrh smlouvy podepsán k tomu kompetentní osobou, nikoliv však již s tím, zda konkrétní uchazeč vyplní v příslušné části návrhu smlouvy své identifikační údaje.   

76.         Jak bylo uvedeno již shora, na základě čl. 7. „OBSAH A FORMA NABÍDKY UCHAZEČE“, bodu 7.2. „Forma a náležitosti nabídky“, oddílu 7.2.4., zadávací dokumentace měli uchazeči vyplňovat pouze ta ustanovení návrhu smlouvy (a jeho přílohy), jež byla barevně zvýrazněna. Úřad uvádí, že podle § 44 odst. 1 zákona si je zadavatel povinen počínat tak, aby zadávací dokumentace byla správná a úplná. Při tvorbě zadávací dokumentace je zadavatel současně povinen dbát základních zásad zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v § 6 odst. 1 zákona, typicky zásady transparentnosti. Zadávací dokumentace tak musí být zadavatelem zpracována tak, aby zadávací podmínky v ní obsažené byly formulovány jednoznačně a určitě, čili aby neumožňovaly vícero způsobů jejich výkladu. Úřad opakuje, že podle zadávací dokumentace měli uchazeči vyplňovat (doplňovat) pouze ta ustanovení smlouvy, jež byla zadavatelem označena žlutou barvou. Vzhledem k tomu, že identifikační údaje na straně 1 návrhu smlouvy žlutě označeny nebyly, nelze podle názoru Úřadu klást navrhovateli k tíži, že tuto část návrhu smlouvy ponechal nevyplněnou. Dle Úřadu není namístě rozebírat skutečnost, zda identifikační údaje jsou či nejsou ustanovením smlouvy, dle názoru Úřadu z pohledu zákona mohlo dojít takto nastavenou formulací obsaženou v zadávací dokumentaci k možnosti vícerého výkladu oddílu 7.2.4. zadávací dokumentace, přičemž nejednoznačnost zadávací dokumentace nesmí jít k tíži uchazeče, neboť dle § 44 odst. 1 zákona za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá výlučně zadavatel. Úřad však doplňuje, že posouzení této otázky ostatně ani není předmětem tohoto správního řízení. Jestliže však tento fakt, tj. to, že identifikační údaje na straně 1 návrhu smlouvy nejsou ustanovením smlouvy, a že tedy měli být uchazeči vyplňovány automaticky, čili aniž by byly zadavatelem označeny žlutou barvou, nevyplývá přímo ze zadávacích podmínek, není možné uchazeče trestat za to, že si termín „ustanovení smlouvy“ vyloží tak, že pod něj spadají i identifikační údaje, a proto se rozhodnou tyto identifikační údaje, které nebyly zvýrazněny žlutou barvou, nevyplnit, tak, jak to učinil navrhovatel.    

77.         Úřad uvádí, že přezkoumal postup zadavatele v intencích návrhu. Úřad tedy přezkoumal postup zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, přičemž dospěl k závěru, že tento postup nebyl souladný se zákonem. Úřad předesílá, že předmětem jeho přezkumu v tomto správním řízení nebyla zákonnost zadávacích podmínek. Úřad však při posuzování případu nabyl dojem, že pojem „ustanovení“, užitý zadavatelem v čl. 7. „OBSAH A FORMA NABÍDKY UCHAZEČE“, bodu 7.2. „Forma a náležitosti nabídky“, oddílu 7.2.4., zadávací dokumentace, by mohl být vnímán jako umožňující vícero výkladů, tj. lze jej vykládat více způsoby. Z pohledu Úřadu se tak jedná o pojem nejednoznačný (neurčitý), který mohl být ze strany uchazečů pochopen různě, což se také v případě navrhovatele stalo. Úřad tedy opětovně uvádí, že za zákonnost zadávacích podmínek nese za všech okolností odpovědnost výlučně zadavatel. Ve vztahu k výše uvedenému ponechává Úřad zadavateli na zvážení, zda je vůbec schopen zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku dokončit v souladu se zákonem.     

78.         Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu s § 71 odst. 9 zákona, když ve fázi kontroly úplnosti nabídek vyřadil nabídku navrhovatele s odůvodněním, že tato nabídka nevyhovuje požadavkům podle § 71 odst. 7 písm. b) zákona, neboť návrh smlouvy v ní obsažený není podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za navrhovatele, ačkoliv návrh smlouvy obsažený v této nabídce je podepsán osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, a následně navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Nezákonný postup zadavatele zcela prokazatelně mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jak totiž Úřad zjistil z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 5.1.2016, byla navrhovatelem nabídnutá cena nejnižší ze všech uchazečů, přičemž základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla právě nejnižší nabídková cena.                   

79.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.               

V.            K DALŠÍM NAMÍTANÝM SKUTEČNOSTEM

80.         Úřad na tomto místě v prvé řadě konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že z předložené dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že postup zadavatele uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, v důsledku čehož Úřad zrušil konkrétní úkony zadavatele (v podrobnostech viz dále), považuje za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, dle níž zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. Úřad nicméně ve stručnosti uvádí, že pokud jde o argumentaci navrhovatele, že rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku je vadné i z toho důvodu, že o vyřazení jím podané nabídky bylo rozhodnuto až ve fázi hodnocení nabídek, čili až ve fázi, kdy již zákon vyřazení nabídky z důvodů, jež byly v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele uvedeny, nepřipouští, neshledal, že by tím, že v protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 5.1.2016 bylo konstatováno, že všechny nabídky, tj. včetně nabídky navrhovatele, jsou souladné s § 71 odst. 7 zákona, a následně v protokolu o prvním jednání komise pro posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5.1.2016 bylo uvedeno, že nabídka navrhovatele nevyhověla požadavkům podle § 71 odst. 7 písm. b) zákona, a je zde tudíž dán důvod pro její vyřazení podle § 71 odst. 9 zákona, neshledal, že by se výše popsanými postupy, a to i s přihlédnutím k ustanovení § 111 odst. 6 zákona, které zadavateli ukládá v rámci autoremedury přijmout opatření k nápravě v průběhu celého zadávacího řízení, dopustil zadavatel porušení zákona. 

VI.          K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

81.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.    

82.         Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

83.         Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení pochybil až při kontrole nabídky navrhovatele z hlediska splnění požadavků stanovených v § 71 odst. 7 zákona, není nutno rušit celé zadávací řízení. Nápravu lze sjednat tím, že bude zrušen úkon zadavatele spojený s kontrolou nabídky navrhovatele podle shora citovaného ustanovení zákona, který byl zdokumentován v protokolu o prvním jednání komise pro posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5.1.2016 a současně i všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, včetně rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 12.1.2016, a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18.1.2016. Zadávací řízení se tak opětovně vrací do fáze kontroly nabídek z hlediska splnění požadavků uvedených v § 71 odst. 7 zákona. 

84.         S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VII.        K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ

85.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrhu nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

86.         Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil konkrétní úkony zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

87.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000073.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží

1.             Národní památkový ústav, příspěvková organizace, Valdštejnské náměstí 162/3,

118 00 Praha 1

2.             ABM architekti, s.r.o., Masarykovo nábřeží 22, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy