číslo jednací: S0432/2016/VZ-25709/2016/521/ZKu

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 6. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7,

 

• navrhovatel – Česká letecká servisní a.s., IČO 25101137, se sídlem Mladoboleslavská 1081, 197 00 Praha - Kbely,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v souvislosti s veřejnou zakázkou „Zástavba systémů OSP a radiostanic do vrtulníků EC 135 T2+“, kdy oznámení předběžných informací bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632088 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 032-051767,

rozhodl takto:

 

Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – Česká letecká servisní a.s., IČO 25101137, se sídlem Mladoboleslavská 1081, 197 00 Praha - Kbely – ze dne 6. 6. 2016 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – učiněných v souvislosti s veřejnou zakázkou „Zástavba systémů OSP a radiostanic do vrtulníků EC 135 T2+“, kdy oznámení předběžných informací bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632088 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 032-051767, zasílanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na citovanou veřejnou zakázku, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

 

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 6. 6. 2016 návrh navrhovatele – Česká letecká servisní a.s., IČO 25101137, se sídlem Mladoboleslavská 1081, 197 00 Praha - Kbely (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“) – v souvislosti s veřejnou zakázkou „Zástavba systémů OSP a radiostanic do vrtulníků EC 135 T2+“, kdy oznámení předběžných informací bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632088 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 032-051767 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 6. 6. 2016, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Navrhovatel v návrhu brojí proti druhu zadávacího řízení, které zadavatel hodlá pro zadání předmětné veřejné zakázky použít, neboť je názoru, že v šetřeném případě nejsou splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění dle ust. § 23 odst. 4 písm. a) zákona. Uvedeným postupem zadavatele tak dle navrhovatele dojde k diskriminaci objektivně kvalifikovaných potenciálních dodavatelů, kteří by mohli v případě použití jiného druhu zadávacího řízení veřejnou zakázku realizovat.

4.             Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0432/2016/VZ-24163/2016/521/ZKu ze dne 7. 6. 2016. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0432/2016/VZ-25662/2016/521/ZKu ze dne 17. 6. 2016 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na realizaci předmětné veřejné zakázky dle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona.

ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou nesplňuje podmínky stanovené v § 114 odst. 3 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

7.             Podle ust. § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

8.             Z dikce ust. § 114 odst. 3 věty třetí zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je mj. doklad o doručení námitek zadavateli.

9.             Podle ust. § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

10.         Podle § 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) umožní ministerstvo na žádost fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby dodávání dokumentů z datové schránky jiné fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do datové schránky této osoby.

11.         Podle § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech je dokument dodaný podle § 18a odst. 1 zákona o elektronických úkonech doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.

12.         V návrhu navrhovatele ze dne 6. 6. 2016 doručeném Úřadu téhož dne prostřednictvím datové schránky (dále jen „návrh“) jsou v závěru uvedeny následující přílohy:

• „doklad o složení kauce
• kopie dokladu o doručení námitek zadavateli
• kopie námitek navrhovatele
• kopie rozhodnutí zadavatele o námitkách
• Oznámení předběžných informací
• dodatečné informace k zadávacím podmínkám Č.j.: PPR-4175-20/ČJ-2015-990656
• oprávnění České letecké servisní a.s. opravňující k činnostem dle PART 21, část J platné i pro kategorii vrtulníků
• kupní smlouva č.j. PPR-4175-80/ČJ-2015-990656
• současný stav vrtulníku
• plná moc opravňující výkonného ředitele Ing. Ján Scholtze jednat za navrhovatele“.

13.         Obsahem přílohy označené jako „kopie dokladu o doručení námitek zadavateli“ je dodejka ke zprávě odeslané z datové schránky navrhovatele dne 18. 5. 2016 (dále jen „dodejka“).

14.         Z údajů uvedených v dodejce vyplývá, že adresátem odeslané zprávy označené „Námitka k zadávacímu řízení s evid.č. zakázky 632088“ bylo Policejní prezidium České republiky, se sídlem Strojnická 935/27, 170 00 Praha (dále jen „Policejní prezidium České republiky“), přičemž v části „Události zprávy“ je uvedeno:

„18. 5. 2016 v 16:15:47                        EVO: Datová zpráva byla podána

18. 5. 2016 v 16:15:48                         EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce. Je-li příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v postavení orgánu veřejné moci, byla datová zpráva tímto okamžikem doručena“.

15.         Co se týče obecně postavení zadavatele, považuje Úřad za nutné poznamenat, že (jak vyplývá mj. i z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 2/2013 ze dne 24. 4. 2013) vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním. Zadavatel, jakožto ústřední orgán státní správy ve smyslu ust. § 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vůči dodavatelům a uchazečům o veřejnou zakázku nevystupuje ve vrchnostenském postavení orgánu veřejné moci, nýbrž jako účastník kontraktačního procesu[1]. Pro doručování písemností mezi zadavatelem a dodavateli v souvislosti se zadávacím řízením prostřednictvím datových schránek ve smyslu zákona o elektronických úkonech se tudíž použije ust. § 18a zákona o elektronických úkonech, které výslovně upravuje okamžik doručení v odstavci 2 cit. ustanovení jako okamžik, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.

16.         V šetřeném případě tedy dodejka prokazuje skutečnost, že zpráva byla dodána do datové schránky Policejního prezidia České republiky[2], avšak již neprokazuje její doručení, a není tudíž dokladem o doručení námitek zadavateli. Dle § 114 odst. 3 zákona má být součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli. Pro naplnění tohoto požadavku tedy nestačí prokázat pouhé odeslání námitek, a to rovněž s ohledem na skutečnost, že § 110 zákona vyžaduje doručení námitek zadavateli v dané lhůtě. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě totiž nemá (a kvůli absenci dokladu jednoznačně prokazujícího dobu doručení námitek nemůže mít) na jisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá (a co má navrhovatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona právě prostřednictvím předmětného dokladu prokázat). Úřad v šetřeném případě sice má informaci o tom, že námitky byly navrhovatelem podány, nemá však postaveno na jisto, kdy byly námitky ve skutečnosti doručeny.

17.         V návrhu ze dne 6. 6. 2016 navrhovatel v části „Podání námitek“ mj. uvádí, že „[n]avrhovatel podal v rámci veřejné zakázky námitky proti zvolenému použití druhu zadávacího řízení. Námitky byly zadavateli doručeny dne 18. 5. 2016. Zadavatel podaným námitkám nevyhověl. Rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám bylo navrhovateli doručeno dne 27. 5. 2016“.

18.         V rozhodnutí o námitkách ze dne 26. 5. 2016 zadavatel mj. uvádí, že „zadavatel, Česká republika – Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, PSČ 170 34 (dále jen ,zadavatel´), zastoupený ředitelem Letecké služby Policie ČR, který je oprávněn jednat jménem zadavatele, rozhodl o námitce stěžovatele Česká letecká servisní a.s., Mladoboleslavská 1081, letiště Kbely, 197 00 Praha 9, IČO: 25101137 (dále jen ,stěžovatel´), doručené zadavateli dne 18. května 2016, směřující proti zvolenému použití druhu zadávacího řízení a omezení účasti kvalifikovaných, potencionálních dodavatelů v souladu s ustanovením § 110 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb.[,] o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,zákon´)[,] v rámci nadlimitní veřejné zakázky ,Zástavba systémů OSP a radiostanic do vrtulníků EC 135 T2+´“. K tomu Úřad uvádí, že datum uvedené v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za doklad, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě tedy řádnost a včasnost doručení námitek. Dle Úřadu je nutno rozlišovat mezi písemností, kterou je o námitkách rozhodováno, třebaže informaci (tvrzení) o doručení námitek obsahuje, a vlastním dokladem o doručení námitek.

19.         Součástí návrhu byl rovněž dokument označený jako „NÁMITKA vůči zvolenému použití druhu zadávacího řízení a omezení účasti kvalifikovaných, potencionálních dodavatelů v zadávacím řízení v souladu s § 110 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb.[,] o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,zákon´), v rámci nadlimitní veřejné zakázky, ke které bylo uveřejněné Oznámení předběžných informací ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. zakázky 632088, s názvem ,Zástavba systémů OSP a radiostanic do vrtulníků EC 135 T2+´“ ze dne 18. 5. 2016. K tomu Úřad uvádí, že z dikce zákona a stejně tak z jeho jazykového výkladu je zřejmé, že je nutno rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text podaných námitek, a dokladem o doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, kdo je činí, proti jakým úkonům zadavatele se jimi brojí, čeho se jejich prostřednictvím stěžovatel domáhá, případně datum vyhotovení námitek. Oproti tomu za doklad o doručení námitek je třeba považovat takový doklad, který je způsobilý prokázat řádnost a včasnost doručení námitek zadavateli, tedy skutečnosti jiné.

20.         Navrhovatel přílohou návrhu doručeného Úřadu učinil mimo jiného písemnost obsahující text námitek a rozhodnutí o nich, které rovněž obsahuje deklaraci o datu doručení námitek. Zákonodárce však v již citovaném ustanovení § 114 odst. 3 třetí věta zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek zadavateli.

21.         Je třeba na tomto místě uvést, že ani text podaných námitek, ani rozhodnutí o námitkách není povinnou náležitostí návrhu, resp. povinnou přílohou návrhu. Přestože Úřad postup navrhovatele, který tyto písemnosti spolu s návrhem předloží, shledává vhodným a pro průběh správního řízení přínosným, nelze takovým písemnostem (námitkám bez dokladu o jejich doručení, resp. rozhodnutí o nich) přiřadit „vlastnosti“, které má mít samotný doklad o doručení námitek, třebaže informace o doručení námitek je v rozhodnutí o námitkách uvedena, a to z následujících důvodů.

22.         Námitky, resp. rozhodnutí o nich, které byly přílohou návrhu, nejsou dokladem objektivně potvrzujícím datum doručení námitek zadavateli a zejména pak včasnost jejich doručení zadavateli, tedy zda byly v tomto ohledu splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním námitek a které mají vliv na možnost Úřadu o následném návrhu věcně rozhodnout [nejsou-li námitky podány včas a řádně, Úřad musí následný návrh podávaný před uzavřením smlouvy zamítnout jako podaný neoprávněnou osobou – k tomu srov. § 110 odst. 7 věta šestá a § 118 odst. 5 písm. c) zákona]. Rozdíl mezi námitkami a dokladem o doručení byl popsán výše (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pokud jde o rozhodnutí o námitkách, ani to nemůže být považováno bez dalšího za doklad o doručení námitek, neboť obsahuje toliko neověřenou informaci o jejich doručení, zatímco doklad o doručení námitek by měl jednoznačně prokazovat samotné doručení takových námitek zadavateli. Zjednodušeně řečeno, přiložené námitky, resp. rozhodnutí o nich, neprokazují způsob doručení a dále také včasnost podaných námitek zadavateli, a nejsou tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován.

23.         V souvislosti se zde řešenou problematikou je možno ještě nad rámec uvedeného dodat, že v případech, kdy je požadován doklad o doručení písemnosti, musí se jednat o doklad prokazující způsob a dobu doručení, tedy je třeba, aby byl zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení.

24.         To, že samo rozhodnutí o námitkách, resp. tvrzení o datu (údaj o způsobu doručení absentuje) doručení námitek, nemůže být samo o sobě považováno za doklad o době jejich doručení, lze ostatně demonstrovat i pomocí argumentu a simili. Nelze jistě pochybovat o tom, že v situaci, kdy by navrhovatel učinil přílohou návrhu rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek z toho důvodu, že byly doručeny opožděně, by Úřad nebyl oprávněn návrh bez dalšího zamítnout jako podaný neoprávněnou osobou podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona s odůvodněním, že má přeci k dispozici doklad o opožděném doručení námitek. Není-li pak tvrzení o opožděném doručení námitek dokladem o jejich skutečně opožděném doručení, nemůže být logicky ani tvrzení o jejich včasném doručení dokladem o tom, že byly skutečně doručeny včas (a řádně).

25.         Návrh a jeho přílohy, kdy ovšem absentuje právě doklad o doručení námitek, nejsou objektivním, a tedy dostatečným podkladem pro to, aby Úřad posoudil včasnost doručení námitek zadavateli jako podmínky vedení správního řízení, kdy podle § 110 odst. 7 zákona je podání námitek řádně a včas podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele.

26.         Zakotvením povinnosti učinit součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli ve spojení s negativním následkem v podobě zastavení správního řízení v případě nesplnění uvedené povinnosti (bez možnosti odstranění tohoto nedostatku návrhu) je sledováno, aby Úřad mohl rychle a správně posoudit splnění procesních podmínek vedení správního řízení, a tedy aby postupy zadavatelů mohly být v zahájeném správním řízení Úřadem co nejdříve přezkoumány nebo správní řízení pro nesplnění podmínek řízení co nejdříve zastaveno, a tak bylo zamezeno bezdůvodnému blokování zadávacích řízení, resp. soutěží o návrh. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt, jako je například zákonná tzv. blokační lhůta, ve které nelze uzavřít smlouvu. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad může mít skutečnost, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek, a že přiložení námitek resp. rozhodnutí o nich, které obsahuje neověřenou informaci o doručení námitek, nemůže nahradit doklad o jejich doručení.

27.         Ani kombinace návrhu, námitek a rozhodnutí o námitkách, které navrhovatel přiložil k návrhu, nemohou nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek (ačkoliv v zásadě strany včasné doručení námitek nečiní sporným), neboť ze zaslaných písemností není zřejmé, zda byly námitky zadavateli skutečně doručeny dne 18. 5. 2016. Okolnost, že strany doručení námitek zadavateli nečiní sporným, ničeho nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny.

28.         K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „(...) písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno" a dále, že „[p]ísemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno“ aplikovat, neboť jak již Úřad dovodil výše (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí), vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním. Z uvedeného plyne, že doručování námitek zadavateli nepodléhá právní úpravě obsažené ve správním řádu. V této souvislosti nicméně Úřad pro úplnost dodává, že i v případě, že by se jednalo o písemnost doručovanou podle správního řádu, nic by to neměnilo na aplikaci zvláštní úpravy § 114 odst. 3 zákona, který stanoví povinnost přiložit k návrhu doklad o doručení námitek, o jehož nutných náležitostech bylo pojednáno výše. Nadto účelem doložení dokladu o doručení námitek není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“[3], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti a podmínky (viz § 114 odst. 3 zákona a § 110 odst. 7 šestá věta zákona). Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v některém ze zadávacích řízení. Pro Úřad je tedy nezbytné mít na jisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se s námitkami zadavatel seznámil, jinými slovy pro Úřad není v této věci rozhodující pouze to, že námitky byly doručeny.

29.         Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí) pouze vyplývá informace navrhovatele o podání, resp. dodání námitek a dále informace zadavatele z přiloženého rozhodnutí o námitkách, že námitky byly doručeny dne 18. 5. 2016, což však zároveň Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž ani shodná deklarace zadavatele a navrhovatele nemůže být pro Úřad ze shora podrobně uvedených důvodů dostačující. Dle Úřadu nelze na daný případ aplikovat ani ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě objektivních podkladů zjistit přesné datum jejího doručení.

30.         Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.

31.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že návrh navrhovatele nenaplnil všechny zákonné požadavky, když v rozporu s § 114 odst. 3 zákona nebyl součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli. Úřad pro úplnost dodává, že v případě absence dokladu o doručení námitek zadavateli není oprávněn [na rozdíl od důvodu uvedeného v § 117 písm. a) zákona] v případě zjištění takového nedostatku návrhu dodatečně vyzvat navrhovatele k nápravě, nýbrž je povinen správní řízení bez dalšího zastavit. Zákon tedy neumožňuje Úřadu, aby například zkoumal, na základě jakých skutečností navrhovatel zákonem požadovaný doklad nedoložil, či doručení námitek zadavateli ověřoval z jiných podkladů.

32.         Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 6. 6. 2016 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 117a písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Mojmír Florian

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží:

1.             Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2.             Česká letecká servisní a.s., Mladoboleslavská 1081, 197 00 Praha - Kbely

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy