číslo jednací: S1056,1057/2014/VZ-8598/2015/552/SPo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 12. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

 

• zadavatel - Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 613 88 971, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem v případě:

• veřejné zakázky „Dodávka sestavy analytické a preparativní vysokoúčinné kapalinové chromatografie s propojením na hmotnostní detekci (HPLC-MS)“, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 11. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 343798, na kterou byla dne 27. 6. 2013 uzavřena kupní smlouva s vybraným uchazečem HPST, s.r.o., IČO 257 91 079, se sídlem Písnická 372/20, 140 00 Praha 4, a
• rámcové smlouvy „Nákup koncové výpočetní techniky“, zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 12. 9. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 353529, na kterou byla dne 29. 7. 2013 uzavřena „Rámcová kupní smlouva na dodávky koncové výpočetní techniky“ s vybraným uchazečem C SYSTÉM CZ a.s., IČO 276 75 645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno,

rozhodl takto:

I.

            Zadavatel -Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 613 88 971, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Dodávka sestavy analytické a preparativní vysokoúčinné kapalinové chromatografie s propojením na hmotnostní detekci (HPLC-MS)“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 11. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 343798, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou veřejnou zakázku  byla s vybraným uchazečem HPST, s.r.o., IČO 257 91 079, se sídlem Písnická 372/20, 140 00 Praha 4, uzavřena dne 27. 6. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 12. 7. 2013, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“, evidenční číslo formuláře 7303012043798, bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění až dne 8. 11. 2013.

II.

Zadavatel -Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 613 88 971, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s  § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na rámcovou smlouvu „Nákup koncové výpočetní techniky“, zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 12. 9. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 353529, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když předmětná rámcová smlouva byla s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., IČO 276 75 645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, uzavřena dne 29. 7. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 13. 8. 2013, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“, evidenční číslo formuláře 7303012053529, bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění až dne 11. 9. 2013.

III.

Zadavatel - Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 613 88 971, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce „Dodávka sestavy analytické a preparativní vysokoúčinné kapalinové chromatografie s propojením na hmotnostní detekci (HPLC-MS)“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 11. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 343798, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení,  když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem HPST, s.r.o., IČO 257 91 079, se sídlem Písnická 372/20, 140 00 Praha 4, dne 27. 6. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele o předmětné veřejné zakázce na profilu zadavatele marně uplynula dne 12. 7. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto písemnou zprávu na profilu zadavatele až dne 2. 8. 2013.

IV.

Zadavatel - Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 613 88 971, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s  § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o rámcové smlouvě „Nákup koncové výpočetní techniky“, zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 12. 9. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 353529,a to v zákonné lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení,  když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením rámcové smlouvy s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., IČO 276 75 645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, dne 29. 7. 2013a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele o předmětné rámcové smlouvě na profilu zadavatele marně uplynula dne 13. 8. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil tuto písemnou zprávu na profilu zadavatele až dne 12. 9. 2013.

V.

Zadavatel - Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 613 88 971, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na §147 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku„Dodávka sestavy analytické a preparativní vysokoúčinné kapalinové chromatografie s propojením na hmotnostní detekci (HPLC-MS)“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 11. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 343798, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem HPST, s.r.o., IČO 257 91 079, se sídlem Písnická 372/20, 140 00 Praha 4, uzavřena dne 27. 6. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 12. 7. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 22. 8. 2013.

VI.

Zadavatel - Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 613 88 971, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na §147 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele uzavřenou rámcovou smlouvu„Nákup koncové výpočetní techniky“, zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 12. 9. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 353529, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když rámcová smlouva byla s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., IČO 276 75 645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, uzavřena dne 29. 7. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 13. 8. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil rámcovou smlouvu na profilu zadavatele až dne 11. 9. 2013.

VII.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II., III., IV., V. a VI. se zadavateli - Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 613 88 971, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč - podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 18.000,- Kč (osmnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

1.           Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele - Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., IČO 613 88 971, se sídlem Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč (dále jen „zadavatel“) – týkající se:

• veřejné zakázky „Dodávka sestavy analytické a preparativní vysokoúčinné kapalinové chromatografie s propojením na hmotnostní detekci (HPLC-MS)“ zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 11. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 343798 (dále také „veřejná zakázka 1“), a
• rámcové smlouvy „Nákup koncové výpočetní techniky“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 12. 9. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 353529 (dále také „rámcová smlouva“).

2.           Předkladatel podnětů namítal, že zadavatel u obou předmětných veřejných zakázek ve lhůtě stanovené zákonem neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek výsledek zadávacího řízení a na profilu zadavatele neuveřejnil písemnou zprávu a uzavřenou smlouvu.

3.           V rámci šetření podnětů si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a rámcové smlouvě a vyjádření zadavatele k obsahu podnětů, přičemž z obdržených dokumentací a registrovaného platného profilu zadavatele dostupném na internetových stránkách https://www.mbu.e-profil.cz/profile (dále jen „profil zadavatele“) zjistil následující skutečnosti.

Zadávací řízení k veřejné zakázce 1

4.           Veřejná zakázka 1 byla zadávána v otevřeném řízení podle § 27 zákona, které bylo zahájeno dne 7. 3. 2013 odesláním „Oznámení o zakázce“ do Věstníku veřejných zakázek.

5.           V bodě II.1.5) Oznámení o zakázce a v bodě 2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že předmětem veřejné zakázky je: „Dodávka dvou chromatografických sestav – preparativního vysokoúčinného chromatografu s propojením na hmotnostní detektor (dále preparativní HPLC-MS) a analytického chromatografu s DAS detektorem (dále analytická HPLC) a to včetně dopravy, instalace a zaškolení uživatele. Preparativní HPLC-MS bude používána na frakcionaci složitých přírodních extraktů (zejména sinice a řasy), analytická HPLC bude využívána zejména pro analýzu fotosyntetických pigmentů.“.

6.           Podle bodu II.2.1 Oznámení o zakázce a bodu 4 písm. D) zadávací dokumentace činila přepokládaná hodnota veřejné zakázky 2.498.000,- Kč bez DPH.

7.           Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 2. 4. 2013 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky dvou uchazečů. Na základě doporučení hodnotící komise rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem HPST, s.r.o., IČO 257 91 079, se sídlem Písnická 372/20, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč 1“), s kterým uzavřel zadavatel dne 27. 6. 2013 kupní smlouvu. Cena předmětné veřejné zakázky činila 2.455.852,42 Kč bez DPH.

8.           Zadavatel ukončil předmětné zadávací řízení dne 27. 6. 2013, když s vybraným uchazečem uzavřel kupní smlouvu. Lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a také pro uveřejnění písemné zprávy a uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku 1 na profilu zadavatele uplynula pro všechny tři dokumenty shodně, a to dne 12. 7. 2013.

9.           Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel odeslal formulář „Oznámení o zadání zakázky“ pod ev. číslem formuláře 73030112043798 do Věstníku veřejných zakázek dne 8. 11. 2013, tj. 119. den po marném uplynutí lhůty pro odeslání oznámení výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

10.       Na profil zadavatele a z potvrzení o uveřejnění informací na profilu zadavatele ze dne 19. 9. 2014 vyplývá, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce 1 na profilu zadavatele dne 2. 8. 2013, tj. 21. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele.

11.       Z profilu zadavatele a z potvrzení o uveřejnění informací na profilu zadavatele ze dne 19. 9. 2014 dále vyplývá, že uzavřená smlouva na veřejnou zakázku byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 22. 8. 2013, tj. 41. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele.

12.       Na základě posouzení obsahu podnětu a dokumentace zaslané zadavatelem získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že v případě veřejné zakázky 1:

• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na veřejnou zakázku 1 s vybraným uchazečem 1 byla uzavřena dne 27. 6. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění marně uplynula dne 12. 7. 2013, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“ bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění až dne 8. 11. 2013,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s v § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce 1 do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když smlouva na veřejnou zakázku 1 s vybraným uchazečem 1 byla uzavřena dne 27. 6. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 12. 7. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce 1 na profilu zadavatele až dne 2. 8. 2013,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku 1 uzavřenou s vybraným uchazečem 1 do 15 dnů od jejího uzavření, když smlouva na veřejnou zakázku 1 byla uzavřena dne 27. 6. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 12. 7. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku 1 na profilu zadavatele až dne 22. 8. 2013.

13.       Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S1056/2014/VZ.

Zadávací řízení k rámcové smlouvě

14.       V bodě 2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že předmětem rámcové smlouvy jsou „dodávky koncové výpočetní techniky (koncová uživatelská zařízení)“.

15.       Podle bodu 4 zadávací dokumentace činila přepokládaná hodnota rámcové smlouvy 4.800.000, Kč bez DPH (1.200.000,- Kč bez DPH ročně, přičemž rámcová smlouva měla být uzavřena na čtyři roky).

16.       Předmětná rámcová smlouva byla zadávána v jednacím řízení s uveřejněním podle § 29 zákona, které bylo zahájeno dne 15. 5. 2013 odesláním výzvy k podání nabídek oběma uchazečům, kteří v předchozím zjednodušeném podlimitním řízení podali nepřijatelné nabídky, avšak požadavky podle § 69 odst. 5 zákona naplněny byly.

17.       Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel nabídky dvou uchazečů, přičemž na základě nejnižší nabídkové ceny rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem C SYSTEM CZ a.s., IČO 276 75 645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč 2“), se kterým uzavřel zadavatel dne 29. 7. 2013 „Rámcovou kupní smlouvu na dodávky koncové výpočetní techniky“ (dále jen „rámcová smlouva“). Cena předmětné rámcové smlouvy činila 406.960,- Kč bez DPH za jeden rok, tj. 1.627.840,- Kč za celou dobu trvání rámcové smlouvy (4 roky).

18.       Zadavatel ukončil předmětné zadávací řízení dne 29. 7. 2013, když s vybraným uchazečem uzavřel rámcovou smlouvu. Lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a také pro uveřejnění písemné zprávy a uzavřené rámcové smlouvy na profilu zadavatele uplynula pro všechny tři dokumenty shodně, a to dne 13. 8. 2013.

19.       Z dokumentace o rámcové smlouvě vyplývá, že zadavatel odeslal formulář „Oznámení o zadání zakázky“ pod ev. číslem formuláře 7303012053529 do Věstníku veřejných zakázek dne 11. 9. 2013, tj. 29. den po marném uplynutí lhůty pro odeslání oznámení výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

20.       Z profilu zadavatele a z potvrzení o uveřejnění informací na profilu zadavatele ze dne 19. 9. 2014 vyplývá, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu o rámcové smlouvě na profilu zadavatele dne 12. 9. 2013, tj. 30. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele.

21.       Z profilu zadavatele a z potvrzení o uveřejnění informací na profilu zadavatele ze dne 19. 9. 2014 dále vyplývá, že uzavřená rámcová smlouva byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 11. 9. 2013, tj. 29. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele.

22.       Na základě posouzení obsahu podnětu, dokumentace zaslané zadavatelem a informací z profilu zadavatele získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že v případě rámcové smlouvy:

• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení ve lhůtě 15 dnů od uzavření rámcové smlouvy, když rámcová smlouva s vybraným uchazečem 2 byla uzavřena dne 29. 7. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 13. 8. 2013, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“ bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění až dne 11. 9. 2013,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na  profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o rámcové smlouvě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, když rámcová smlouva s vybraným uchazečem 2 byla uzavřena dne 29. 7. 2013 a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele marně uplynula dne 13. 8. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil písemnou zprávu o rámcové smlouvě na profilu zadavatele až dne 12. 9. 2013,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele rámcovou smlouvuuzavřenou s vybraným uchazečem 2 do 15 dnů od jejího uzavření, když rámcová smlouva byla uzavřena dne 29. 7. 2013 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 13. 8. 2013, přičemž zadavatel uveřejnil předmětnou rámcovou smlouvu na profilu zadavatele až dne 11. 9. 2013.

23.       Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S1057/2014/VZ.

I. Řízení před správním orgánem

Průběh správního řízení S1056/2014/VZ

24.       Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

25.       Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S1056/2014/VZ-26274/2014/552/SPo ze dne 12. 12. 2014, ve kterém seznámil Úřad zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.

26.       Dnem 15. 12. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení.

Průběh správního řízení S1057/2014/VZ

27.       Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

28.       Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem č.j. ÚOHS-S1057/2014/VZ-26281/2014/552/SPo ze dne 12. 12. 2014, ve kterém seznámil Úřad zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.

29.       Dnem 15. 12. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení.

Společné správní řízení S1056,1057/2014/VZ

30.       V zájmu dodržení zásady uvedené v § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a vzhledem k tomu, že se obě správní řízení týkají přezkoumání úkonů téhož zadavatele, Úřad v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedená pod sp.zn. S1056/2014/VZ a sp.zn. S1057/2014/VZ usnesením č.j. ÚOHS-S1056/1057/2014/VZ-26277/2014/552/SPo ze dne 12. 12. 2014 spojil z moci úřední.

31.       Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S1056,1057/2014/VZ-26279/2014/552/SPo z téhož dne stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

32.       Ke zjištěním Úřadu uvedených v příslušných oznámeních o zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil dopisem č. j. MBÚ-R537/2014 ze dne 22. 12. 2014 doručeném Úřadu téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 22. 12. 2014

33.       Zadavatel v úvodu svého vyjádření uvádí, že Úřad podle § 112 odst. 1 zákona vykonává dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek, přičemž podle § 17 písm. m) zákona je zadáváním závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení. Dle názoru zadavatele z uvedeného jednoznačně vyplývá, že Úřad není oprávněn vykonávat dohled nad postupem zadavatele, který není zadáváním veřejné zakázky, tedy, že Úřad nemá zákonné zmocnění vykonávat dohled nad postupem zadavatele po zadání veřejné zakázky nebo po zrušení zadávacího řízení. Z uvedeného důvodu Úřad dle názoru zadavatele také není oprávněn projednat správní delikt, i kdyby jednání zadavatele naplňovalo všechny pojmové znaky správního deliktu. Zadavatel uvedenou argumentaci uzavírá s tím, že dle jeho názoru by z uvedených důvodů jakékoliv přijaté rozhodnutí Úřadu, s výjimkou rozhodnutí o zastavení správního řízení, bylo rozhodnutím nicotným.

34.       Zadavatel ve svém vyjádření dále uznává, že se dopustil prodlení v uveřejnění příslušných uzavřených smluv, písemných zpráv a oznámení o zadání předmětné veřejné zakázce a rámcové smlouvy. Je však zároveň přesvědčen, že takové pochybení není správním deliktem, neboť ustanovení § 120 odst. 1 písm. b) zákona upravuje dle jeho názoru jako správní delikt skutečnost, kdy zadavatel vůbec nesplní povinnost uveřejnění nebo nedodrží způsob uveřejnění. Ani v jednom případě však zákon nestanovuje jako správní delikt jednání, kdy zadavatel splnil povinnost uveřejnit a rovněž dodržel způsob uveřejnění, dopustil se ovšem prodlení několika dnů. Dle zadavatele by nastala jiná situace, kdyby zadavatel např. uveřejnil informace až po zahájení správního řízení, což ovšem v posuzovaných případech nenastalo.

35.       Zadavatel pokládá své pochybení za administrativní nedopatření a zároveň uvádí, že při náhodném zjišťování informací z Věstníku veřejných zakázek je možné dohledat obdobné pochybení velkého počtu zadavatelů, přičemž zadavatel uvedl následující dva případy údajného pochybení ze strany jiných zadavatelů:

·         zadavatel - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - dle zadavatele odeslal k veřejné zakázce „Dodávka zemního plynu na rok 2015 a rok 2016“ „Oznámení o zadání zakázky“ k uveřejnění až dne 1. 12. 2014, když smlouva byla uzavřena dne 29. 10. 2014, tedy došlo k prodlení 17 dnů,

·         zadavatel - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - dle zadavatele odeslal k veřejné zakázce „Zajištění a organizace 4 konferencí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro rok 2013“ „Oznámení o zadání zakázky“ k uveřejnění až dne 9. 9. 2013, když zakázka byla zadána 8. 8. 2013, tedy došlo k prodlení 17 dnů.

36.       Zadavatel k výše uvedeným případům uvádí, že je přesvědčen, že v souladu s § 2 odst. 4 správního řádu by mělo řešení být shodné s rozhodnutím v obou výše zmíněných veřejných zakázkách, neboť Úřad je vázán zásadou činnosti správního orgánu, podle které při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nesmí vznikat nedůvodné rozdíly. Zadavatel dále uvádí, že ze sbírky správních rozhodnutí dostupných na internetových stránkách Úřadu není ani pro jeden případ dostupné uveřejněné rozhodnutí, a proto není dle zadavatele vůbec zřejmé, zda Úřad v některém z uvedených případů vůbec zahájil správní řízení. Zadavatel dále uvádí, že pokud správní řízení v uvedených případech zahájeno nebylo, má Úřad považovat toto vyjádření za podnět k zahájení správních řízení.

37.       Zadavatel v závěru svého vyjádření s ohledem na své argumenty navrhuje, aby Úřad přerušil zahájená správní řízení do doby, kdy budou vydaná pravomocné rozhodnutí o pochybení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve výše uvedených případech.

38.       Zadavatel dále navrhuje, aby v době přerušení předseda Úřadu, jako nadřízený správní orgán, rozhodl o předběžné otázce, zdá má vůbec Úřad zmocnění k prošetření postupu zadavatele po zadání veřejné zakázky, tedy po uzavření smlouvy a zda v případě porušení ustanovení zákona je oprávněn rozhodnout o správním deliktu.

39.       Zadavatel dále po opětovném zahájení správního řízení nebo v případě, kdy Úřad nevyhoví návrhu zadavatele na přerušení správního řízení, navrhuje ústní jednání. Zadavatel je přesvědčen o nutnosti konání ústního jednání zejména z toho důvodu, že z příslušných oznámení o zahájení správního řízení dle jeho názoru vyplývá, že se Úřad vůbec nezabýval námitkami zadavatele proti zahájení správního řízení. Zadavatel se domnívá, že Úřad předpokládá vydání rozhodnutí, kterým rozhodne o spáchání správního deliktu zadavatelem, aniž by se zabýval podstatou vyjádření zadavatele a aniž by se zabýval svým zákonným zmocněním k vydání takového rozhodnutí. Zadavatel se rovněž odvolává na zásady činnosti správního orgánu, zejména zásady uvedené v § 2 odst. 2 a 4, § 3 a § 6 správního řádu.

II. Závěry správního orgánu

40.       Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně obsahu dokumentací o předmětné veřejné zakázce a rámcové smlouvě, a na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za což mu v souladu s § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložil pokutu ve výši 18.000,- Kč (osmnáct tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

III. K povaze zadavatele a charakteru veřejné zakázky a rámcové smlouvy

41.       Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

42.       Podle § 8 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na dodávky rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci, a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing).

43.       Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

44.       Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1.000.000,- Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3.000.000,- Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

45.       Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na dodávky činí 5.010.000,- Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d) zákona.

46.       Úřad nejprve uvádí, že zadavatel byl v daném případě veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona a dále že předmětem veřejné zakázky 1 a rámcové smlouvy byly dodávky podle § 8 odst. 1 zákona, jak vyplývá z bodů 5 a 14 odůvodnění tohoto rozhodnutí. S ohledem na tyto skutečnosti a s  ohledem na výši předpokládaných hodnot se tak v obou případech, tj. u veřejné zakázky 1 a rámcové smlouvy, jednalo o podlimitní veřejnou zakázku dle § 12 odst. 2 zákona, jak vyplývá z bodů 6 a 15 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

IV. K výroku I. a II. tohoto rozhodnutí

47.       Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

48.       Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů.

49.       Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

50.       Podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, přičemž za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

51.       Podle § 146 odst. 3 zákona, věty první, pro uveřejnění vyhlášení použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^[1], a jde-li o oznámení a zrušení profilu zadavatele, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, formulář stanovený prováděcím právním předpisem.

52.       Podle § 146 odst. 6 zákona stanoví prováděcí právní předpis seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, vzor formuláře pro souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, vzor formuláře pro oznámení a zrušení profilu zadavatele, podrobnější podmínky týkající se obsahu a způsobu oznámení o profilu zadavatele, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému Věstníku veřejných zakázek podle § 146 odst. 5 zákona.

53.       Podle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), použije zadavatel k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář „Oznámení o zadání zakázky“ upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie^[2].

54.       Úřad obecně uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové smlouvy nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v souladu s § 146 zákona, a to na formuláři „Oznámení o zadání zakázky“ dle Nařízení komise (ES) č 1564/2005 ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení týkající se zadávání veřejných zakázek.

55.       Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají mj. za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a to  jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak zejména prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností), stejně jako jsou informace na jejich podkladě shromážděné využívány pro statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek a případně i v Úředním věstníku. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky s pomocí údajů ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku. Důležitost takto prováděné kontroly a transparentnosti je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že je porušení uveřejňovacích povinností správním deliktem, za který zadavateli hrozí postih.

56.       Jelikož byl zadavatel v daném případě veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona (viz bod 46 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a předmětem veřejné zakázky 1 a rámcové smlouvy byly dodávky podle § 8 odst. 1 zákona (viz bod 5 a 14 odůvodnění tohoto rozhodnutí), jednalo se s ohledem na tyto skutečnosti a s  ohledem na výši předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky a rámcové smlouvy (viz bod 6 a 15 odůvodnění tohoto rozhodnutí) o podlimitní veřejné zakázky podle § 12 odst. 2 zákona. Zadavatel byl tak v případě veřejných zakázek 1 a 2 povinen v souladu s § 146 odst. 1 písm. a) zákona odeslat oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

57.       Ve vztahu k veřejné zakázce 1 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem 1 smlouvu dne 27. 6. 2013, přičemž k marnému uplynutí 15 denní zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení došlo dne 12. 7. 2013. Z dokumentace o veřejné zakázce však vyplývá, že zadavatel odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek formulář „Oznámení o zadání zakázky“ až dne 8. 11. 2013, tj. 119. den po uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

58.       Ve vztahu k rámcové smlouvě došlo k uzavření rámcové smlouvy s vybraným uchazečem 2 dne 29. 7. 2013, přičemž k marnému uplynutí 15 denní zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení došlo dne 13. 8. 2013. Z dokumentace o rámcové smlouvě vyplývá, že zadavatel odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek formulář „Oznámení o zadání zakázky“ dne 11. 9. 2013, tj. 29. den po uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

59.       Úřad pro úplnost konstatuje, že pro naplnění požadavků § 83 odst. 1 věty první zákona, je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. K tomu přistupuje i třetí podmínka stanovená v § 146 odst. 1 písm. a) zákona, tzn. uveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 85 odst. 4 zákona, resp. v § 146 odst. 1 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřených případech,  má za následek porušení § 83 odst. 1 věty první zákona, přičemž pozdější odeslání k uveřejnění nelze považovat za zhojení zadavatelova postupu.

60.       Neodesláním oznámení o výsledku zadávacích řízení na veřejnou zakázku 1 a rámcovou smlouvu k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů od uzavření smluv zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

IV. K výroku III. a IV. tohoto rozhodnutí

61.       Podle § 11 odst. 1 zákona se rámcovou smlouvou pro účely tohoto zákona rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství.

62.       Podle § 11 odst. 2 zákona používá-li tento zákon pojem veřejná zakázka, rozumí se tím i rámcová smlouva podle odstavce § 11 odst. 1 zákona, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení tohoto zákona vztahující se na zadávání veřejných zakázek platí obdobně i pro zadávání rámcových smluv, nestanoví-li tento zákon jinak.

63.       Podle § 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek.

64.       Podle § 85 odst. 4 zákona uveřejní zadavatel písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

65.       Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

66.       Zákon ukládá zadavateli povinnost vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, kterou je nutné zpracovat i v případě, kdy bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce má rovněž napomoci zvýšit transparentnost zadávání veřejných zakázek a představuje významný nástroj pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek. Písemná zpráva zadavatele shrnuje nejdůležitější body průběhu zadávání veřejné zakázky, přičemž musí mimo jiné obsahovat takové náležitosti jako zvolený druh zadávacího řízení, identifikaci všech uchazečů a uvedení jejich nabídkových cen, identifikaci vybraného uchazeče, zdůvodnění vyloučení uchazečů, důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno atd. Zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se průběhu dotyčné veřejné zakázky týkají. Písemná zpráva pak musí být do 15 dnů od skončení zadávacího řízení uveřejněna na profilu zadavatele.

67.       Pro naplnění požadavků § 85 odst. 4 zákona je pak nezbytné kumulativní splnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele, jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od okamžiku uzavření smlouvy či zrušení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 85 odst. 4 zákona; jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřených případech,  má za následek porušení § 85 odst. 4 zákona, přičemž pozdější uveřejnění nelze považovat za zhojení zadavatelova postupu.

68.       Zadavatel ve vztahu k veřejné zakázce 1 uzavřel s vybraným uchazečem 1 smlouvu dne 27. 6. 2013. Povinnost zadavatele ve vztahu k veřejné zakázce 1 uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději uplynutím 15 denní lhůty, tj. ke dni 12. 7. 2013. Jak bylo uvedeno v bodě 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel uveřejnil písemnou zprávu na  profilu zadavatele dne 2. 8. 2013, tj. až 21. den po uzavření smlouvy o dílo, z čehož vyplývá, že nedodržel lhůtu pro uveřejnění stanovenou v § 85 odst. 4 zákona.

69.       S ohledem na výše uvedené, se zadavatel dopustil stejného pochybení i ve vztahu k rámcové smlouvě. Ačkoliv § 85 zákona sice mluví pouze o písemné zprávě ve vztahu k veřejné zakázce a nikoliv ve vztahu k rámcové smlouvě, s ohledem na znění § 11 odst. 2 zákona a s ohledem na skutečnost, že zákon nestanoví jinak, byl zadavatel jednoznačně povinen uveřejnit i písemnou zprávu ve vztahu k předmětné rámcové smlouvě, a to v zákonem stanovené lhůtě. Úřad tedy konstatuje, že zadavatel pochybil, když s vybraným uchazečem 2 uzavřel rámcovou smlouvu dne 29. 7. 2013, ale k uveřejnění písemné zprávy o rámcové smlouvě na profilu zadavatele došlo až dne 12. 9. 2013, tj. až 30. den po marném uplynutí zákonné 15 denní lhůty (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

70.       Úřad dále pro úplnost sděluje, že povinnost uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele byla zakotvena tzv. transparentní novelou, zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 4. 2012, přičemž do nabytí účinnosti této novely byl zadavatel povinen tuto zprávu jen vyhotovit a na vyžádání jí zaslat Evropské komisi či Úřadu. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá záměr zákonodárce, že zájem společnosti je na zveřejnění co nejvíce informací o průběhu zadávacího řízení, a to i prostřednictvím písemné zprávy zadavatele. 

71.       Neuveřejněním písemných zpráv o veřejné zakázce 1 a rámcové smlouvě na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů od ukončení zadávacího řízení zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. a IV. tohoto rozhodnutí.

V. K výroku V. a VI. tohoto rozhodnutí

72.       Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

73.       Podle § 147a odst. 2 zákona uveřejní veřejný zadavatel podle odstavce 1 písm. a) téhož ustanovení celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona se nevztahuje na

a)      smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500.000,- Kč bez DPH,

b)      smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.

74.       Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

75.       Povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona nově zakotvena transparentní novelou. Nové povinnosti stanovené veřejným zadavatelům v § 147a zákona, včetně povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky (viz dále).

76.       Zároveň je nutné poznamenat, že princip publicity smluv uzavřených na veřejnou zakázku zakotvený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona má sloužit především k seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku, a to nejen s ohledem na výši ceny a údaje o tom, s kým byla smlouva uzavřena. Tento institut totiž dovoluje rovněž kontrolu uzavřené smlouvy komplexně – po její obsahové stránce, tj. zda je obsah smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky (koresponduje s nimi předmět veřejné zakázky, resp. smlouvy, jakož i další podmínky realizace veřejné zakázky). V rámci zadávacích podmínek je dále možné vzájemně porovnat i podmínky obchodní, za kterých má být veřejná zakázka realizována, tj. zda uzavřená smlouva s vybraným uchazečem neobsahuje jejich podstatné změny či doplnění oproti těm, které byly součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky, a to ať již v podobě vzoru návrhu smlouvy, který byl připraven zadavatelem, nebo obchodních podmínek zadavatele, které mají být přeneseny do návrhu smlouvy uchazeči. Tato kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností přitom nepochybně přispívá ke kontrole transparentnosti samotného zadávání veřejné zakázky. U veřejných zakázek malého rozsahu (v případě, že je uzavřena smlouva na veřejnou zakázku v ceně vyšší než 500.000,- Kč bez DPH), které nejsou s odkazem na obecnou výjimku v § 18 odst. 5 zákona v jeho režimu zadávány, je uveřejnění konečného znění uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele (přičemž tato povinnost je v případě těchto veřejných zakázek malého rozsahu jedinou zákonnou povinností týkající se uveřejňování) pro výkon kontroly nad postupem zadavatele širokou veřejností stěžejní. Neuveřejnění smlouvy v zákonem požadované lhůtě na profilu zadavatele by totiž v takových případech mohlo způsobit pochybnosti některých subjektů, zda zadávání veřejné zakázky proběhla zcela transparentně.

77.       Jak bylo uvedeno v bodě 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí, smlouva na veřejnou zakázku 1 byla na profilu zadavatele uveřejněna 41. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele. Rámcová smlouva byla na profilu zadavatele uveřejněna 29. den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele (viz bod 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

78.       Úřad nejprve uvádí, že pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona, je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy (případně její změny či dodatku),  jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále pak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s § 147 odst. 2 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě,  má za následek porušení zákona. Úřad přitom poznamenává, že na zadavatele se nevztahují výjimky uvedené v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona.

79.       Z dikce zákona jasně vyplývá, že zadavatel je povinen na profilu zadavatele uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku či rámcovou smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejich uzavření. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 27. 6. 2013 smlouvu na veřejnou zakázku 1 a dne 29. 7. 2013 rámcovou smlouvu, byl povinen příslušnou smlouvu na veřejnou zakázku 1 na profilu zadavatele uveřejnit ve lhůtě do 12. 7. 2013 a rámcovou smlouvu do 13. 8. 2013.

80.       Neuveřejněním smlouvy na veřejnou zakázku 1 a rámcové smlouvy na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku V. a VI. tohoto rozhodnutí.

K argumentaci zadavatele týkající se výroků I., II., III., IV., V. a VI.

81.       K námitce zadavatele, že Úřad nemá zákonné zmocnění vykonávat dohled nad postupem zadavatele, který není zadáváním veřejné zakázky, tedy nad postupem zadavatele po zadání veřejné zakázky nebo po zrušení zadávacího řízení a z toho důvodu také není oprávněn projednat správní delikt, i kdyby jednání zadavatele naplňovalo všechny pojmové znaky správního deliktu, uvádí Úřad následující.

82.       Ustanovení § 112 zákona upravuje působnost Úřadu při dohledu nad dodržováním zákona, přičemž podle § 112 odst. 1 zákona vykonává Úřad dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, při kterém vydává předběžná opatření (§ 117 zákona), rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a soutěži o návrh postupoval v souladu s tímto zákonem, ukládá nápravná opatření (§ 118 zákona) a kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu. Podle § 112 odst. 2 zákona pak Úřad dále projednává správní delikty podle tohoto zákona a ukládá sankce za jejich spáchání. Ustanovení § 120 zákona pak uvádí taxativní výčet správních deliktů stanovených zákonem spáchaných zadavatelem a § 120a zákona upravuje správní delikty spáchané dodavatelem, které je Úřad s ohledem na vymezený rozsah své působnosti v rámci své činnosti oprávněn projednávat. V § 121 zákona je pak dále uvedeno, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že ustanovení § 112 odst. 2 zákona neváže věcnou příslušnost Úřadu na proces „zadávání“ veřejných zakázek ve smyslu § 17 písm. m) zákona, tak, jak to činí dikce odstavce 1 ustanovení § 112 zákona, a tedy argumentace zadavatele, že „Úřad není oprávněn vykonávat dohled nad postupem zadavatele, který není zadáváním veřejné zakázky…“, je ve vztahu k posuzovanému případu zcela irrelevantní.

83.       Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že příslušnost Úřadu prošetřit jednání zadavatele za účelem zjištění, zda nedošlo tímto jednáním k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, vyplývá přímo a výslovně z § 112 odst. 2 zákona.

84.       K argumentaci zadavatele, že ustanovení § 120 odst. 1 písm. b) zákona upravuje jako správní delikt skutečnost, kdy zadavatel vůbec nesplní povinnost uveřejnění nebo nedodrží způsob uveřejnění a ani v jednom případě zákon nestanovuje jako správní delikt jednání, kdy zadavatel splnil povinnost uveřejnit a rovněž dodržel způsob uveřejnění, dopustí se ovšem prodlení několika dnů, uvádí Úřad následující.

85.       Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Úřad v bodě 59, 67, a 78 odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatoval, že pro naplnění požadavků § 83 odst. 1 věty první zákona, § 85 odst. 4 zákona a § 147a odst. 1 a 2 zákona je současně nezbytné kumulativní splnění několika podmínek – jednak podmínky samotného odeslání k uveřejnění nebo přímo uveřejnění příslušného dokumentu a jednak uveřejnění tohoto dokumentu na místě k tomu určeném, tj. ve Věstníku veřejných zakázek, nebo na profilu zadavatele. K tomu přistupuje i třetí podmínka, a to uveřejnění příslušného dokumentu ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Z uvedeného je tedy zřejmé, že i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřených případech,  má za následek porušení § 83 odst. 1 věty první zákona, § 85 odst. 4 zákona a § 147a odst. 2 zákona.

86.       Úřad ve vztahu k uvedené argumentaci zadavatele uzavírá, že postup zadavatele, kdy svoje „uveřejňovací“ povinnosti splní po uplynutí zákonem stanovené lhůty, jednoznačně naplňuje formální znaky správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž k naplnění formálních znaků tohoto deliktu dojde již první den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění příslušných dokumentů či informací stanovené zákonem. Úřad proto konstatuje, že uvedená argumentace zadavatele není ve vztahu k šetřenému případu relevantní.

87.       Úřad dále k argumentu zadavatele, že se jednalo pouze o administrativní nedopatření, sděluje, že zákonodárce v zákoně jasně stanovil, jaké informace či dokumenty, jakým způsobem a v jakých lhůtách jsou zadavatelé povinni uveřejňovat, přičemž splnění uveřejňovacích povinností považoval za natolik zásadní, že do zákona zakotvil skutkovou podstatu správního deliktu spočívající v nesplnění povinností uveřejnění, za jehož spáchání může být uložena pokuta až do výše 20.000.000,- Kč (§ 120 odst. 2 písm. b) zákona). Ze závěrů Úřadu učiněných v odůvodnění tohoto rozhodnutí k výroku I., II., III., IV., V. a VI. je dle názoru Úřadu zcela zřejmé, že zadavatel svým povinnostem při uveřejňování nedostál, čímž spáchal správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

88.       Ve vztahu k této argumentaci zadavatele Úřad dále zdůrazňuje, že odpovědnost za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je založena na objektivním principu, kde není třeba zkoumat zavinění. Pro posouzení, zda došlo ke spáchání správního deliktu či nikoliv, jsou proto rozhodující objektivní skutečnosti nezávislé na vůli jednající osoby, přičemž se této odpovědnosti v případě právnické osoby nelze zprostit odkazem na lidský faktor, tj. na jednání jednotlivce. Z toho důvodu je objektivní odpovědnost zadavatele také označována jako odpovědnost za výsledek či odpovědnost za stav, který byl či mohl být způsoben. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007, č. j. 4 As 28/2006 - 65, ve kterém je uvedeno, že „pouze u subjektivní odpovědnosti posuzuje příslušný orgán subjektivní stránku deliktu (zavinění) a objektivní stránku deliktu (protiprávní jednání) konání či opomenutí, škodlivý následek a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (kauzální nexus); v případě odpovědnosti objektivní se jedná o odpovědnost za výsledek, přičemž příslušný orgán nezkoumá jednotlivé prvky odpovědnosti uplatňující se u odpovědnosti subjektivní (…) zjišťování a dokazování zavinění v situaci, kdy porušení povinností právnickou osobou je často výsledkem činnosti řady jednotlivců, je velmi obtížné a prakticky nemožné“.

89.       Zadavatel tedy nese plnou odpovědnost za nesplnění zákonem stanovených povinností, mj. i povinností spojených s uveřejněním. Taková objektivní odpovědnost nemůže být a ani není odpovědností absolutní. V souladu s § 121 odst. 1 zákona je možné, aby se právnická osoba z této odpovědnosti liberovala, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Úřad však konstatuje, že z vyjádření zadavatele a dalších podkladů pro rozhodnutí žádné důvody, které by ho v předmětné věci zbavily odpovědnosti, nevyplývají. Nadto Úřad uvádí, že úkony zadavatele spočívající v odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, uveřejnění písemné zprávy zadavatele a smlouvy v zákonem stanovené lhůtě nejsou úkony nijak složité.

90.       Zadavatel se dále ve svém vyjádření dovolává ze strany Úřadu dodržení zásady činnosti správního orgánu zakotvené v § 2 odst. 4 správního řádu, přičemž uvádí, že by řešení v předmětném zahájeném řízení mělo být shodné s rozhodnutím vydaným v obdobných případech, které zadavatel uvádí ve svém vyjádření (viz bod 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť dle zadavatele při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nesmí vznikat nedůvodné rozdíly. Úřad k uvedenému sděluje následující.

91.       Z ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu vyplývá zásada ochrany veřejného zájmu, zásada nestranného postupu správních orgánů a rovného přístupu k dotčeným osobám a zásada předvídatelnosti nebo jinak zásada ochrany legitimního očekávání. Zásada legitimního očekávání, mj., jejíž dodržení se zadavatel ve svém vyjádření dovolává, znamená, že při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nemají vznikat nedůvodné rozdíly, tzn., že rozhodovací praxe správního orgánu musí vykazovat maximální možnou míru stability. Zásada legitimního očekávání vychází z toho, že rozhodl-li správní orgán určitou věc za určitých podmínek určitým způsobem, měl by všechny další obdobné případy, které nastanou v budoucnu, rozhodovat způsobem obdobným, přičemž tento postulát platí vždy pro konkrétní správní orgán a jeho rozhodovací činnost. Úřad dále pouze pro úplnost uvádí, že dodržování zásady legitimního očekávání nemůže znamenat absolutní neměnnost rozhodovací praxe správních orgánů, která nemůže ustrnout na místě a nereagovat na nové skutečnosti. Zásadu legitimního očekávání nelze zaměňovat s mechanickým přístupem k řešení jednotlivých případů. Ostatně i sám § 2 odst. 4 správního řádu požaduje, aby nevznikaly „nedůvodné“ rozdíly, z čehož plyne, že řádně odůvodněné odchylky od ustálené rozhodovací praxe jsou přípustné (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 252/4 ze dne 25. 1. 2005).

92.       Ve vztahu k výše uvedenému Úřad sděluje, že oba případy údajného porušení zákona, které zadavatel uvádí ve svém vyjádření, nebyly předmětem přezkumu ze strany Úřadu, tj. o těchto domnělých porušeních zákona Úřad pravomocně nerozhodl. Tato absence přezkumu Úřadem však neformuje a ani nemůže formovat rozhodovací praxi Úřadu a tím i spoluvytvářet hranici legitimního očekávání zadavatelů. Zásada legitimního očekávání se může uplatnit pouze ve vztahu k ustálené rozhodovací praxi Úřadu a ne ve vztahu k domnělým pochybením jiných zadavatelů, které nebyly předmětem přezkumu ze strany Úřadu. Z uvedeného důvodu pokládá Úřad předmětnou argumentaci zadavatele ve vztahu k šetřenému případu za irrelevantní.

K návrhu na přerušení správního řízení

93.       Součásti vyjádření zadavatele ze dne 22. 12. 2014 byl i návrh zadavatele na přerušení správního řízení do doby, „kdy budou vydaná pravomocná rozhodnutí o pochybení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve výše uvedených zakázkách.“ Zadavatel dále navrhl, „aby v průběhu přerušení předseda ÚOHS jako nadřízený správní orgán rozhodl o předběžné otázce, zda má vůbec ÚOHS zákonné zmocnění k prošetření postupu zadavatele po zadání veřejné zakázky, tedy po uzavření smlouvy. A zda v případě porušení ustanovení ZVZ je oprávněn rozhodnout o správním deliktu.“

94.       Podle § 57 odst. 2 správního řádu, probíhá-li před příslušným správním orgánem nebo před jiným příslušným orgánem veřejné moci řízení o předběžné otázce, nebo jestliže dal správní orgán k takovému řízení podnět podle § 57odst. 1 písm. a) správního řádu či učinil výzvu podle § 57 odst. 1 písm. b) správního řádu, postupuje správní orgán podle § 64 správního řádu. Pokud řízení na podnět správního orgánu nebylo zahájeno nebo nebyla podána žádost o zahájení řízení v určené lhůtě, lze v řízení pokračovat.

95.       Podle § 57 odst. 4 správního řádu, jestliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, k jejímuž řešení je správní orgán příslušný, o níž však nelze rozhodnout ve společném řízení, provede správní orgán nejprve řízení o této předběžné otázce, je-li oprávněn zahájit řízení z moci úřední, popřípadě vyzve toho, kdo je oprávněn podat žádost, aby tak učinil.

96.       Podle § 64 odst. 1 písm. c) bod 1 správního řádu může správní orgán řízení usnesením přerušit, probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo správní orgán dal k takovému řízení podnět podle § 57 odst. 1 písm. a) správního řádu.

97.       Podle § 64 odst. 3 správního řádu může v řízení z moci úřední správní orgán, není-li to v rozporu s veřejným zájmem, na požádání účastníka, pokud s tím všichni účastníci uvedení v § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu souhlasí, z důležitých důvodů přerušit řízení.

98.       Předběžnou otázkou je taková otázka, na které závisí vydání rozhodnutí ve věci, současně však jde o otázku, kterou nepřísluší (z důvodu nedostatku věcné příslušnosti) rozhodnout správnímu orgánu, který vede správní řízení. Pokud nebylo o předběžné otázce, na jejímž vyřešení závisí vydání správního rozhodnutí, před vydáním rozhodnutí pravomocně rozhodnuto, musí být nejprve vydáno rozhodnutí ve věci. Předběžnou otázkou je i taková otázka, kterou sice přísluší rozhodnout správnímu orgánu, který vede správní řízení, protože společné řízení není z nějakého důvodu možné.

99.       Úřad dále v souvislosti s návrhem zadavatele obecně uvádí, že žádá-li účastník řízení o přerušení správního řízení zahájeného z moci úřední, tak na rozdíl od řízení o žádosti nemá v tomto případě na přerušení řízení právní nárok (byť ani v případě přerušení řízení vedeného na základě žádosti nejde o nárok absolutní). Správní orgán může (ale nemusí) řízení vedené z moci úřední přerušit, pokud s tím všichni účastníci řízení souhlasí za podmínky, že přerušení řízení není v rozporu s veřejným zájmem a zároveň existují k přerušení řízení důležité důvody (např. obstarání některých podstatných podkladů pro vydání rozhodnutí, vyřízení tíživé osobní situace účastníka řízení apod.).

100.   Z uvedeného je zřejmé, že aby mohl Úřad přerušit správní řízení, musel by zadavatel uvést závažné důvody přerušení správního řízení, nebo by se muselo jednat o předběžnou otázku. Zadavatel přerušení předmětného správního řízení ve svém návrhu zdůvodňuje potřebou nejprve rozhodnout o údajných obdobných pochybeních jiných zadavatelů, které uvádí ve svém vyjádření (viz bod 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvedenou žádost zadavatele o prošetření jím uvedených případů obdobného porušení zákona zaevidoval jako podnět pod sp. zn. P46/2015/VZ a P47/2015/VZ, přičemž postupy těchto zadavatelů při zadávání uvedených zakázek prošetří. Nicméně na výsledku šetření těchto případů nezávisí meritorní rozhodnutí předmětného správního řízení a ani se nejedná o zjišťování podkladů jakkoliv důležitých či podstatných pro vydání rozhodnutí. Jak již Úřad uvedl v bodě 91 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zásada legitimního očekávání se může uplatnit pouze ve vztahu k ustálené rozhodovací praxe Úřadu, tj. ve vztahu k již pravomocným rozhodnutím Úřadu. Nelze k ní, tak jak navrhuje zadavatel, přistupovat obráceně a přerušovat již zahájené správní řízení za účelem vyčkání, zda a jakým způsobem budou rozhodnuté obdobné případy porušení zákona v budoucnu. Pokud bychom dovedli návrh zadavatele ad absurdum, znamenalo by to, že by Úřad fakticky nemohl dovést žádné zahájené správní řízení k vydání meritorního rozhodnutí, neboť pokaždé by bylo možné dohledat další a další domnělá obdobná porušení zákona jiných zadavatelů, které ještě nebyly Úřadem šetřeny.

101.   Zadavatel dále navrhl, aby v průběhu přerušení předmětného správního řízení předseda Úřadu rozhodl o předběžné otázce, zda má vůbec Úřad zákonné zmocnění k prošetření postupu zadavatele po zadání veřejné zakázky, a zda v případě porušení ustanovení zákona je oprávněn rozhodnout o správním deliktu. Jak již Úřad uvedl v bodě 82 odůvodnění tohoto rozhodnutí, veškerá příslušnost a pravomoci Úřadu jsou vyjmenovány v § 112 zákona, přičemž v § 112 odst. 2 zákona je přímo a výslovně stanovena kompetence Úřadu projednávat správní delikty podle zákona a ukládat sankce za jejich spáchání, přičemž problematika správních deliktů je upravena v § 120 zákona a § 120a zákona. Předmětem předběžné otázky může být pouze věc sporná, nejistá, nebo neznámá, která si vyžaduje objasnění, avšak pravomoc Úřadu je jasná a zřejmá bez potřeby dalšího zkoumání. Úřad dále pro úplnost uvádí, že svou věcnost příslušnost Úřad posuzuje po celé správní řízení, přičemž dospěje-li k závěru, že je pro danou věc věcně příslušný, projedná ji a rozhodne o ní. V opačném případě správní řízení zastaví a případně věc postoupí jinému orgánu. V šetřeném případě je však věcná příslušnost Úřadu zcela zřejmá.

102.   V souvislosti s výše uvedeným má Úřad za to, že důvody pro přerušení předmětného správního řízení, které zadavatel uvádí, jsou zjevně neopodstatněné a dle názoru Úřadu čistě účelového a obstrukčního charakteru. Z uvedených důvodů a rovněž s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti Úřad k žádosti zadavatele o přerušení řízení nepřihlédl a k přerušení řízení nepřistoupil.

Návrh na nařízení ústního jednání

103.   Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 22. 12. 2014 dále navrhl ústní jednání z důvodu, že je toho názoru, že se Úřad vůbec nezabýval námitkami zadavatele proti zahájení správního řízení a že předpokládá vydání rozhodnutí, kterým rozhodne o spáchání správního deliktu zadavatelem, aniž by se zabýval svým zákonným zmocněním k vydání takového rozhodnutí.

104.   Podle § 49 odst. 1 věty první správního řádu správní orgán nařídí ústní jednání v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné.

105.   Z citovaného ustanovení vyplývá, že v případech, kdy povinnost konání ústního jednání nestanoví zákon, je na úvaze správního orgánu, aby posoudil, zda je v daném konkrétním případě vhodné a potřebné, aby bylo ústní jednání nařízeno. Ústní jednání se koná tehdy, pokud je to nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků řízení, tedy zpravidla zejména tehdy, pokud je ve vedeném řízení nutné provést výslech svědků či provést jiné důkazy.

106.   V oznámeních o zahájení správního řízení č.j. ÚOHS-S1056/2014/VZ-26274/2014/552/SPo ze dne 12. 12. 2014 a č.j. S1057/2014/VZ-26281/2014/552/SPo z téhož dne, kterými Úřad účastníku řízení oznámil zahájení předmětných správních řízení, mimo jiné uvedl, že vzhledem k předloženému spisovému materiálu a s přihlédnutím k obligatornímu písemnému průběhu zadávání veřejných zakázek nenařizuje ústní jednání podle § 49 správního řádu.

107.   K návrhu zadavatele na nařízení ústního jednání Úřad uvádí, že v šetřeném případě jsou podkladem pro rozhodnutí pouze skutečnosti, s nimiž Úřad účastníky řízení seznámil již v rámci příslušných oznámení o zahájení správního řízení, přičemž zadavatel mohl využít institutu nahlížení do správního spisu. Jiné důkazy nebyly ze strany Úřadu prováděny. Z vyjádření zadavatele ze dne 22. 1. 2014 nevyplývá, jaké okolnosti by mohly být při ústním jednání zjištěny nad rámec těch, které by bylo možné zjistit během jednání písemného. Všechny skutečnosti, důkazy a argumenty, které zadavatel ve svém vyjádření vznesl, jsou Úřadu zřejmé, popřípadě jasně vyplývají již z předložených listin. Není ani zřejmé, v čem konkrétně je ústní jednání k uplatnění práv účastníků řízení nezbytné; argument zadavatele, že se Úřad dle jeho názoru nezabýval jeho námitkami proti zahájení správního řízení, nelze jako důvod akceptovat, neboť dle názoru Úřadu správné uchopení podstaty věci a řádné vypořádaní se s námitkami zadavatele v tomto správním řízení je bezpochyby možné i v řízení písemném, aniž by zadavatel byl zkrácen na svých právech účastníka řízení. Vzhledem k těmto skutečnostem a s ohledem na odůvodnění uvedené v bodech nepovažuje Úřad nařízení ústního jednání ve věci vedeného správního řízení za nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků.

108.   Úřad dále pro úplnost, ve vztahu k námitce zadavatele, že se Úřad vůbec nezabýval námitkami zadavatele proti zahájení správního řízení a že dle jeho názoru Úřad předpokládá vydání rozhodnutí, aniž by se zabýval svým zákonným zmocněním k vydání takového rozhodnutí, uvádí, že se otázkou své věcné příslušnosti zabýval hned v prvním odstavci oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S1056/2014/VZ-26274/2014/552/SPo ze dne 12. 12. 2014 a č j. ÚOHS-S1057/2014/VZ-26281/2014/552/SPo z téhož dne, když uvedl, že „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, oznamuje zahájení správního řízení z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele…“. Z uvedeného je tedy zřejmé, že se Úřad před zahájením předmětných správních řízení zabýval svojí věcnou příslušnosti a až poté, co s určitostí v šetřené věci stanovil svoji věcnou příslušnost, přistoupil k jejich zahájení. 

VI. K výroku VII. tohoto rozhodnutí

109.   Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

110.   Zadavatel se v případě veřejné zakázky 1 a rámcové smlouvy dopustil správního deliktu tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku předmětných zadávacích řízení ve lhůtě 15 dnů od uzavření příslušných smluv, dále tím, že porušil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zdrávu zadavatele do 15 dnů od ukončení předmětných zadávacích řízení, a také tím, že porušil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil uzavřené smlouvy předmětnou veřejnou zakázku a rámcovou smlouvu ve lhůtě 15 dnů od jejích uzavření.

111.   Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

112.   V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětů, které obdržel dne 13. 2. 2014 a dne 30. 7. 2014. Ve vztahu k veřejné zakázce 1 zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a pro uveřejnění písemné zprávy a uzavřené smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula pro všechny tři dokumenty shodně dne 12. 7. 2013, přičemž  zadavatel odeslal k uveřejnění „Oznámení o zadání zakázky“ do Věstníku veřejných zakázek dne 8. 11. 2013 a písemnou zprávu na profilu zadavatele uveřejnil dne 2. 8. 2013 a uzavřenou smlouvu s vybraným uchazečem 1 dne 22. 8. 2013. Ve vztahu k rámcové smlouvě zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve věstníku veřejných zakázek a pro uveřejnění písemné zprávy a uzavřené rámcové smlouvy na profilu zadavatele marně uplynula pro všechny tři dokumenty shodně dne 13. 8. 2013, přičemž  zadavatel odeslal k uveřejnění „Oznámení o zadání zakázky“ do Věstníku veřejných zakázek dne 11. 9. 2013, písemnou zprávu na profilu zadavatele uveřejnil dne 12. 9. 2013 a uzavřenou rámcovou smlouvu dne 11. 9. 2013. Správní řízení byla zahájena dne 12. 12. 2014. Z uvedeného vyplývá, že v šetřených případech odpovědnost zadavatel za správní delikty nezanikla.

113.   K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II., III., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše pokuty je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci výše pokut (poema maior absorbet minorem, tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikrát dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007.) Pro ukládání trestů za správní delikty se musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

114.   S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výroku I., II., III., IV., V. a VI. odůvodnění tohoto rozhodnutí samostatně.

115.   V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně - právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložil přísnější sankci. Horní hranice sankce je ve vztahu k oběma posuzovaným deliktům totožná, neboť v obou případech se jedná o stejnou skutkovou podstatu vymezenou § 120 odst. 1 písm. b) zákona a pro účely určení výše sankce se tedy shodně aplikuje § 120 odst. 2 písm. b) zákona. V případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě), nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných správních deliktů a pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalšího správního deliktu).

116.   Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správním deliktům uvedených ve výroku II., III., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností. Důvodem tohoto rozhodnutí je skutečnost, že v očích Úřadu je jednání spočívající v nedodržení § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 zákona závažnější, jelikož výsledek zadávacího řízení má být uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek, který zabezpečuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách, přičemž každý (široká veřejnost) má právo vyhledat základní údaje o veřejných zakázkách bez ohledu na to, zda se jedná o veřejné zakázky již zadané nebo o veřejné zakázky, u nichž zadávací řízení teprve probíhá. Možnost vyhledat veřejnou zakázku, resp. základní údaje o ní, je jedním z prostředků pro zajištění transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Zadavatel se tímto jednáním dopustil ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Oproti tomu následky jednání zadavatele popsaného ve výroku III., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí nemají dle názoru Úřadu negativní dopad na tak široký okruh subjektů, jelikož příslušné písemné zprávy a uzavřené smlouvy zadavatel neuveřejnil „pouze“ na profilu zadavatele, z kterého sice čerpají informace jak veřejnost, tak i dodavatelé zajímající se o konkrétní veřejnou zakázku, ale dle názoru Úřadu v menším měřítku, tzn., že okruh potenciálně ohrožených subjektů je užší, než v případě neuveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Ve vztahu ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. se sice jedná o obdobné jednání zadavatele, ale v případě správního deliktu uvedeného ve výroku I. trvalo neuveřejnění příslušného formuláře podstatně delší dobu.

117.   Úřad tedy ukládá pokutu za spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona spáchaného tím, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 83 odst. 1 věta první zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku 1 ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20.000.000,- Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

118.   Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

119.   Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel neodeslal k uveřejnění v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku 1 oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, ačkoliv mu tuto povinnost zákon explicitně ukládá v  § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když oznámení výsledku předmětného zadávacího řízení odeslal k uveřejnění opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 15 denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

120.   Následkem tohoto jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou kontrolu jejího průběhu při zadávaní veřejné zakázky.

121.   Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel odeslal příslušné oznámení až dne 8. 11. 2013, tj. 134. den po uzavření smlouvy a 119. den po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, což je téměř osminásobné překročení zákonem stanovené lhůty pro odeslání.

122.   Jako polehčující okolnost bere Úřad v potaz, že zadavatel vlastní iniciativou, ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu, oznámení o výsledku zadávacího řízení ve vztahu k veřejné zakázce 1 odeslal k uveřejnění. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo do zahájení tohoto správního řízení uveřejněno vůbec.

123.   Při stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu také i skutečnost, že k pochybení zadavatele došlo v důsledku administrativního pochybení zadavatele, jak vyplývá z vyjádření zadavatele. Úřad taktéž zohlednil relativně malý objem finančních prostředků, který byl vynaložen při realizaci veřejné zakázky z veřejných zdrojů (2.455.852,42 Kč bez DPH), neboť zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (v zásadě platí, že čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

124.   Při ukládání sankce za správní delikt vymezený ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil jako přitěžující skutečnost i to, že se zadavatel u veřejné zakázky 1 dopustil i dalších správních deliktů, jak je uvedeno ve výroku III. a V. tohoto rozhodnutí, a to tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, a též nesplnil povinnost uveřejnění v souladu  s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu v zákonné lhůtě 15 dnů. Tímto souhrnem protiprávních jednání tak došlo k daleko závažnějšímu ohrožení principu transparentnosti zadávání veřejných zakázek a zájmu společnosti nad kontrolou procesu zadávání veřejných zakázek a jeho výsledku, jelikož žádný z dokumentů, který zákon ukládá zadavateli uveřejnit po uzavření smlouvy, včetně smlouvy samotné, nebyl uveřejněn v zákonem stanovené lhůtě.

125.   Jako přitěžující okolnost vzal Úřad dále v potaz i tu skutečnost, že se zadavatel dopustil obdobných pochybení i u rámcové smlouvy tak, jak je uvedeno ve výroku II., IV. a VI. tohoto rozhodnutí.

126.   Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad přihlédl k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z výsledků hospodaření zadavatele, které jsou dostupné na internetových stránkách zadavatele (http://mbucas.cz/) Úřad zjistil, že z výroční zprávy pro rok 2013 vyplývá kladný výsledek hospodaření z hlavní činnosti ve výši 2.775.891,- Kč před zdaněním a z jiné činnosti ve výši 3.187.172,- Kč před zdaněním. V souvislosti s uvedeným je Úřad toho názoru, že stanovená pokuta představuje pouze marginální část z možných podnikatelských výnosů zadavatele, tzn., nestává se „bezúčelnou“ (tj. směřující pouze k úhradě uložené pokuty po značné časové období). Na základě výše finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého hospodaření disponuje je Úřad toho názoru, že uložená pokuta nepředstavuje takový zásah do majetkové základny uchazeče, jež by měl likvidační charakter.

127.   Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Uložena pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednaní. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp.zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represívní funkce, aniž by byla pro zadavatele likvidační. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad preferoval při stanovení pokuty preventivní charakter sankce, a proto zadavateli uložil pokutu u dolní hranice zákonné sazby.

128.   Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

129.   Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole,  604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Vídeňská 1083, 142 00 Praha 4 - Krč

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy