číslo jednací: S0399/2015/VZ-25089/2015/521/OPi

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8. 7. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 17. 6. 2015 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná, Slušná & Bělohlávek v.o.s., IČO 27560937, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7,

 

ve věci veřejné zakázky „Zajištění provozu a rozvoje Centrálního registru vozidel“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 4. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 4. 2015 pod ev. č. zakázky 509214 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 086-155655,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách, neboť v čl. 6.4.2 „Seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky (Realizační tým uchazeče)“ zadávací dokumentace veřejné zakázky „Zajištění provozu a rozvoje Centrálního registru vozidel“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 4. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 4. 2015 pod ev. č. zakázky 509214 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 086-155655, nevymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. b) citovaného zákona o veřejných zakázkách v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, když požadoval, aby členové realizačního týmu mj. disponovali středoškolským/vysokoškolským „vzděláním technického směru“, aniž by tento neurčitý pojem blíže vymezil, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zajištění provozu a rozvoje Centrálního registru vozidel“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 4. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 4. 2015 pod ev. č. zakázky 509214 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 086-155655.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 – ukládá

 

                          uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení otevřeného řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 29. 4. 2015 zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění provozu a rozvoje Centrálního registru vozidel“. Oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 30. 4. 2015 pod ev. č. zakázky 509214 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 086-155655 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zakázce „podpora provozu stávající aplikace Centrálního registru vozidel (dále jen „CRV“), optimalizace a další rozvoj této aplikace. Předpokládaná doba uzavření smlouvy od 15. 7. 2015.  Smlouva bude uzavřena na dobu tří let s výpovědní lhůtou.“

3.             Dne 19. 6. 2015 obdržel zadavatel od dodavatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 17. 6. 2015 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná, Slušná & Bělohlávek v.o.s., IČO 27560937, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

4.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 29. 6. 2015, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitkám navrhovatele nevyhověl.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 8. 7. 2015 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

6.             Navrhovatel je názoru, že „[s]tanovením kvalifikačních a dalších zadávacích podmínek Veřejné zakázky Zadavatel porušil zásadu nediskriminace a rovného zacházení stanovenou v § 6 odst. 1 ZVZ[1]. Navrhovatel je přesvědčen, že Zadavatel stanovil požadavky kvalifikace v rozporu s ustanovením § 50 odst. 3 a 4 ZVZ a dále vymezil v zadávací dokumentaci skryté kvalifikační předpoklady.“ Navrhovatel je rovněž názoru, že „Zadavatel v rámci obchodních podmínek stanovil takové požadavky, které nedůvodně limitují hospodářskou soutěž, kladou zcela nepřiměřené požadavky a uvalují nedůvodné náklady na uchazeče, kteří podají nabídku do zadávacího řízení, které navíc v případě požadavku na doložení závazného příslibu banky o poskytnutí bankovní záruky za plnění de facto obchází limity stanovené pro maximální výši jistoty dle ustanovení § 67 odst. 1 ZVZ.“

7.             Navrhovatel předně brojí proti požadavku zadavatele stanovenému v čl. 6.4.2 zadávací dokumentace veřejné zakázky – požadavek na prokázání technických kvalifikačních předpokladů – seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky (Realizační tým uchazeče). U požadovaných pozic zadavatel dle navrhovatele požadoval „vysokoškolské vzdělání technického směru v magisterském nebo doktorském studijním programu podle § 46 nebo § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, případně ekvivalentní získané v zahraničí, a současně požadovaný počet let relevantní praxe, variantně pak středoškolské vzdělání technického směru, popřípadě ekvivalentní získané v zahraničí a stanovený (delší) počet let relevantní praxe, u některých specialistů i příslušné certifikace.“ Navrhovatel je názoru, že vzdělání „technického směru“ není současným zákonem o vysokých školách ani školským zákonem specifikováno, tuto specifikaci používal zrušený zákon č. 39/1980 Sb. V současné době účinný zákon o vysokých školách dle navrhovatele dělí vysoké školy pouze na veřejné a soukromé. Navrhovatel rovněž upozorňuje na dodatečné informace č. 2, č. 13 a č. 17 – konkrétně na dotazy/odpovědi týkající se vymezení předmětného kvalifikačního předpokladu, kdy navrhovatel zastává názor, že odpovědí v rámci dodatečných informací č. 2 zadavatel zúžil kvalifikační předpoklady na určité konkrétní univerzity/vysoké školy, aniž by navíc v návaznosti na tuto skutečnost prodloužil lhůtu pro podání nabídek, což považuje navrhovatel v rozporu s § 40 odst. 3 zákona. Současně je navrhovatel názoru, že tímto postupem ponechal zadavatel „naprosto libovolný prostor hodnotící komisi k nepřezkoumatelné úvaze, zda studium konkrétních oborů na dalších vysokých školách je dostatečně ‚technickým směrem‘ či není, zda v případě ostatních uchazečů bude studium oboru informační vědy na humanitní Filozofické fakultě Univerzity Karlovy považovat za dostatečně ‚technické‘ či zda je ‚technické‘ studium na stavební fakultě kvalifikačně vhodnější pro pozici Projektového vedoucího než např. studium Informačního managementu na VŠE, která je školou čistě ekonomickou.“ Dále je navrhovatel názoru, že v rámci „kvalifikačních požadavků Veřejné zakázky tento absurdní požadavek nelze překonat ani relevantní praxí např. u absolventů se středoškolským všeobecným vzděláním (gymnázia), zatímco např. v případě absolventa Střední průmyslové školy stavební, nebo vyučeného nástrojáře s maturitou kvalifikaci splnit lze, což s ohledem na předmět Veřejné zakázky nedává žádný smysl a je v rozporu s požadavkem, aby rozsah požadované kvalifikace byl omezen výlučně na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky (§ 50 odst. 3 ZVZ).“

8.             Výše namítané pochybení má dle navrhovatele vliv i na tzv. subdodavatelský systém, neboť zadavatel v čl. 3.3 zadávací dokumentace „určil části Veřejné zakázky, které nesmějí být plněny prostřednictvím subdodavatele. Jedná se o plnění stěžejních částí předmětu Veřejné zakázky [převzetí podpory provozu stávající aplikace CRV, služby zřízení Call centra a Service Desk, průběžná implementace úprav, realizace změn a rozšíření (rozvoj), samotná provozní podpora stávající aplikace CRV a následně i upravené aplikace CRV včetně provozu Call centra, Service Desk a e-learningového kurzu]“, přičemž všichni členové realizačního týmu se budou dle navrhovatele de facto podílet na celém plnění veřejné zakázky průřezově. Z § 51 odst. 4 písm. b) zákona ve spojení s § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona navrhovatel dovozuje, že „pokud je plnění, kterého se týká účast konkrétního člena realizačního týmu prokazujícího kvalifikaci, vyňato v rámci zadávacích podmínek z možnosti realizovat je prostřednictvím subdodavatele, nelze ani takovou část kvalifikace (tj. celý technický kvalifikační předpoklad dle ustanovení 6.4.2 Zadávací dokumentace) prostřednictvím subdodavatele prokazovat.“

9.             Ve svém návrhu navrhovatel dále brojí proti požadavku na předložení závazného příslibu banky uchazeče o poskytnutí bankovní záruky, který je vyžadován vedle požadavku na složení jistoty, přičemž se jedná o nevratný náklad, který musí uchazeči vynaložit. Navrhovatel je toho názoru, že „[z]adavatel tímto požadavkem uvaluje na uchazeče plošně zcela nepřiměřený a neobhajitelný ekonomický náklad spojený se samotným podáním nabídky, a to za situace, kdy požadavkem na složení jistoty dle ustanovení § 67 ZVZ a článku 10 Zadávací dokumentace vyčerpal maximální limit pro tento zajišťovací prostředek stanovený zákonem.“

10.         Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky je základní hodnotící kritérium – nejnižší nabídková cena – zvoleno vadně, neboť „účelem Veřejné zakázky je zajištění řádného a bezproblémového provozu jednoho ze stěžejních IT systémů veřejné správy, tedy komplexního plnění s velmi vysokými požadavky na standardy a kvalitu plnění, úroveň poskytovaných služeb a vysokou odbornost a zkušenost celého (nejen formálně kvalifikovaného) týmu.“

11.         Navrhovatel rovněž navrhuje, aby Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření dle § 117 odst. 1 písm. b) zákona spočívající v pozastavení předmětného zadávacího řízení, a současně navrhuje, aby Úřad ve smyslu § 118 odst. 1 zákona zrušil předmětné zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

12.         Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 8. 7. 2015, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

13.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

14.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0399/2015/VZ-17350/2015/521/OPi ze dne 13. 7. 2015. Usnesením č. j. ÚOHS-S0399/2015/VZ-17356/2015/521/OPi ze dne 13. 7. 2015 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

15.         Dne 20. 7. 2015 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a příslušnou část zadávací dokumentace.

Vyjádření zadavatele ze dne 20. 7. 2015 k návrhu navrhovatele

16.         Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že se navrhovatel v návrhu zcela nevypořádal se skutečností, jaká újma v důsledku domnělého porušení zákona zadavatele měla nebo mohla navrhovateli vzniknout. K tomu zadavatel dodává, že ačkoliv navrhovatel nepodal nabídku na předmětnou veřejnou zakázku, nelze odhlédnout od skutečnosti, že nabídku mj. podala společnost S.ICZ a.s., IČO 26482444, jež má totožné sídlo jako navrhovatel, a navrhovatel je jediným akcionářem této společnosti. Z nabídky uvedené společnosti, resp. z předložených profesních životopisů členů realizačního týmu dle zadavatele vyplývá, že všechny tyto osoby v posledních letech působily a působí jak u uvedené společnosti, tak u navrhovatele. Zadavateli tak není zřejmé, z jakého důvodu navrhovatel nepodal nabídku na šetřenou veřejnou zakázku.

17.         Zadavatel dále podotýká, že ve své argumentaci k navrhovatelem namítaným porušením zákona odkazuje na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele.

18.         K požadavku zadavatele na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedenému v čl. 6.4.2 zadávací dokumentace, tj. požadavku na „vzdělání technického směru“ u členů realizačního týmu, zadavatel uvádí, že „tento požadavek je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky zcela legitimní a opodstatněný, přičemž smysl předmětného požadavku je, aby uchazeč byl schopen Zadavateli poskytnout řádné plnění vyplývající z předmětu veřejné zakázky.“

19.         Oprávněnost a důvodnost daného požadavku shledává zadavatel především ve skutečnosti, že „[i]nformační systém Centrální registr vozidel, jehož další provoz a rozvoj tvoří předmět plnění veřejné zakázky, byl Usnesením vlády ze dne 25. května 2015, č. 390, zařazen do kritické informační infrastruktury ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti). Usnesení vlády potvrdilo význam tohoto systému a potřebu zajištění jeho provozu na nejvyšší spolehlivostní a bezpečnostní úrovni v rámci České republiky. Zadavatel, jako gestor nesoucí odpovědnost za provoz tohoto informačního systému je proto povinován zajistit jeho provoz pracovníky, kteří jsou schopni poskytnout garanci této provozní stability a bezpečnosti.“ Zadavatel je přesvědčen, že musel postupovat tak, aby „vyloučil potenciální problémy, které by mohly vzniknout v souvislosti s provozem Centrálního registru vozidel, a zároveň aby postupoval s péčí řádného hospodáře a předešel možným rozsáhlým ekonomickým ztrátám.“

20.         Zadavatel je rovněž názoru, že „vymezení požadavku na vzdělání technického směru u klíčových členů realizačního týmu je zcela zásadní, jelikož prokázání tohoto požadavku poskytuje Zadavateli garanci způsobilosti a odbornosti těchto členů ve vztahu k realizaci předmětného plnění. Vzdělání technického směru získané v rámci státem aprobovaného středoškolského nebo vysokoškolského studia poskytuje Zadavateli srozumitelnou a ověřitelnou záruku, že dotyčná osoba prokazatelně získala potřebné teoretické znalosti v technickém oboru, a to včetně znalostí teoretických postupů k řešení krizových situací.“

21.         Zadavatel nerozporuje, že i osoby s netechnickým vzděláním mohou dosáhnout zadavatelem požadovanou praxi, avšak současně dodává, že je nutno rozlišovat „dosaženou praxi v rámci výkonu určité profese a ověřitelně získané teoretické poznatky v rámci středoškolského nebo vysokoškolského studia relevantního směru na státem aprobované instituci. Skutečnost, že určitá osoba může mít delší praxi v některém oboru, automaticky neprokazuje, že by tato osoba byla pouze na základě dosažené praxe schopna řádně realizovat určité plnění. Samotná délka praxe v žádném případě nemůže zaručit, že se tato osoba v rámci výkonu své profese setkala se všemi možnými potenciálními krizovými situacemi, které mohou při realizaci určité činnosti nastat. Poznatky o těchto situacích lze prokazatelně získat právě v rámci absolvování relevantního vzdělání (…).“ Nutnost absolvování potřebného vzdělání zadavatel podporuje i odkazem na § 25 odst. 1 písm. e) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého žadatel o přijetí do služebního poměru musí dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem, a je tedy dle zadavatele zřejmé, že i zákon pro výkon určitých činností vyžaduje dosažení určitého vzdělání.

22.         Současně je zadavatel názoru, že v souvislosti s rychlým vývojem technologií je osoba s technickým vzděláním způsobilejší pro řešení technických problémů a upuštěním od daného požadavku by zadavatel „neúměrně zvyšoval riziko neodborného provozu a rozvoje a dopouštěl se tak nezodpovědného jednání.“ Daný požadavek dle zadavatele taktéž umožnoval jeho splnění širokému okruhu uchazečů, přičemž dodává, že jeho formulace je v praxi zcela běžná a ani Úřad ve své rozhodovací praxi tento požadavek nikterak nerozporoval.

23.         K tvrzení navrhovatele ohledně změny zadávacích podmínek (prostřednictvím dodatečných informací) a nutnosti prodloužit lhůtu pro podání nabídek dle § 40 odst. 3 zákona zadavatel akcentuje, že změnu zadávacích podmínek neprovedl, a v takovém případě tedy nevznikla ani povinnost prodloužit danou lhůtu.

24.         K odkazu navrhovatele na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 87/2008 ze dne 26. 3 2009 zadavatel uvádí, že zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky nepřipouštějí rozdílný výklad a jsou zcela jasné, jak dle zadavatele dokládá obsah jednotlivých obdržených nabídek.

25.         K požadavku zadavatele uvedenému v čl. 10 zadávací dokumentace na poskytnutí jistoty dle § 67 zákona k zajištění splnění povinností uchazeče vyplývajících z účasti v zadávacím řízení a požadavku dle čl. 9.1 zadávací dokumentace, aby součástí nabídky uchazeče byl závazný příslib poskytnutí bankovní záruky po celou dobu účinnosti smlouvy na plnění veřejné zakázky, zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S262/2013/VZ-20122/2013/521/GSt ze dne 16. 10. 2013 a dodává, že „[v] případě jistoty a příslibu banky k poskytnutí bankovní záruky tak jde o odlišné instrumenty zajišťující odlišné povinnosti dodavatele, přičemž oba zajišťovací nástroje jsou v předmětném případě nezbytné pro řádnou, včasnou a hospodárnou realizaci veřejné zakázky.“ K tomu zadavatel dodává, že daný „požadavek má eliminovat okruh uchazečů pouze na ty, kteří jsou schopni realizovat předmět plnění veřejné zakázky, přičemž jde o legitimní selekci, kdy má Zadavatel jistotu, že plnění veřejné zakázky bude i s ohledem na jeho charakter (kritický informační systém) dostatečně kryto finančními prostředky příslušného dodavatele. Pokud by Zadavatel před podpisem smlouvy zjistil, že vybraný uchazeč není schopný bankovní záruku předložit, vedlo by to ke komplikacím nebo dokonce ke zmaření celého zadávacího řízení.“

26.         Pakliže navrhovatel rovněž napadá zadavatelem stanovené základní hodnotící kritérium – nejnižší nabídková cena, pak k tomu zadavatel konstatuje, že volba základního hodnotícího kritéria náleží výhradně zadavateli, k čemuž dále doplňuje, že „i na základě svých zkušeností z předešlých let pro účely hodnocení předmětné veřejné zakázky zvolil nejtransparentnější základní hodnotící kritérium, které odpovídá významu agendy, přičemž s ohledem na fakt, že Zadavatel přesně stanovil jednotlivé parametry SLA v Zadávací dokumentaci a určil tak požadovanou úroveň plnění veřejné zakázky, nemůže dle Zadavatele dojít k ohrožení požadované kvality služby, pročež zvolení nejnižší nabídkové ceny jako jediného hodnotícího kritéria je legitimní a v souladu se ZVZ a se zákonem o finanční kontrole.“

27.         Zadavatel je přesvědčen, že i s ohledem na výše uvedené nejsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž navrhuje, aby Úřad návrh na jeho vydání zamítl a aby Úřad rovněž zamítl dle § 118 odst. 5 zákona i podaný návrh navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Další průběh správního řízení

28.         Dne 24. 7. 2015 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím držitele poštovní licence příslušnou část dokumentace o veřejné zakázce. Zadavatel rovněž Úřad průběžně informoval o dalších úkonech, které učinil v předmětném zadávacím řízení, a předkládal k tomu relevantní podklady.

29.         Dne 30. 7. 2015 obdržel Úřad návrh navrhovatele z téhož dne na nařízení předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona, tedy předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

30.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0399/2015/VZ-20974/2015/521/OPi/ZKu ze dne 31. 7. 2015 Úřad rozhodl o zamítnutí návrhů navrhovatele na nařízení předběžných opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) a b) zákona neboť zadávací řízení nebylo ve fázi, jež by zmařila účel dozorové činnosti.

31.         Dne 10. 8. 2015 nahlédl navrhovatel (Mgr. Petra Koutná) do spisu předmětného správního řízení. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

32.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0399/2015/VZ-22251/2015/521/OPi ze dne 11. 8. 2015 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

33.         Dne 13. 8. 2015 Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0399/2015/VZ-22924/2015/521/OPi nařídil z moci úřední podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, poněvadž se zadávací řízení dostalo do fáze, jež by ohrozila účel správního řízení orgánu dozoru, kdy by uzavřením smlouvy muselo být správní řízení zastaveno.

34.         Dne 13. 8. 2015 obdržel Úřad rozklad navrhovatele proti výroku II. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0399/2015/VZ-20974/2015/521/OPi/ZKu ze dne 31. 7. 2015, tedy proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) ze dne 30. 7. 2015 (blíže viz body 29 a 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

35.         Dne 13. 8. 2015 obdržel Úřad žádost zadavatele o poskytnutí informace, zda navrhovatel učinil kromě podání návrhu i jiné úkony vůči Úřadu v souvislosti s předmětným správním řízením, na což Úřad reagoval dne 17. 8. 2015 přípisem č. j. ÚOHS-S0399/2015/VZ-23082/2015/521/OPi, v rámci kterého informoval zadavatele, že k zjišťování informací o obsahu správního spisu slouží institut nahlížení do správního spisu, který je zakotven v § 38 správního řádu. Zadavatel svého práva nevyužil, přičemž k podkladům rozhodnutí se v zákonné lhůtě ani později nevyjádřil.

36.         Dne 17. 8. 2015 nahlédl navrhovatel (Mgr. Petra Koutná) do spisu předmětného správního řízení. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

Vyjádření navrhovatele ze dne 18. 8.2015

37.         Dne 18. 8. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům pro rozhodnutí, v němž odmítá názory zadavatele stran otázky prokázání újmy, jež měla navrhovateli v důsledku porušení zákona zadavatelem vzniknout. Navrhovatel rovněž nezastírá své propojení sídlem a akcionářským podílem se společností S.ICZ a.s., která v předmětném zadávacím řízení podala nabídku, ovšem odmítá, že by tato okolnost mohla mít vliv na újmu způsobenou navrhovateli, neboť navrhovatel a S.ICZ a.s. jsou samostatné obchodní korporace vycházející z odlišných ekonomických východisek, systému řízení a systému obchodního vedení.

38.         Navrhovatel dále uvádí, že neměl možnost seznámit se s obsahem nabídek v částech prokazujících kvalifikaci jednotlivých uchazečů, jež sice zadavatel nenavrhl jako důkaz, ale ve svém vyjádření na ně odkázal. Navrhovatel proto navrhuje, aby byly relevantní části nabídek provedeny spolu s protokolem o posouzení kvalifikace jako důkaz. V návaznosti na tuto skutečnost navrhovatel žádá, aby mu byla poskytnuta další lhůta k seznámení se s podklady.

Další průběh správního řízení

39.         Dne 19. 8. 2015 obdržel Úřad rozklad zadavatele proti rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0399/2015/VZ-22924/2015/521/OPi ze dne 13. 8. 2015, jímž bylo zadavateli z moci Úřední nařízeno podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

40.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření účastníků řízení, a při zohlednění relevantní rozhodovací praxe soudů konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť v čl. 6.4.2 „Seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky (Realizační tým uchazeče)“ zadávací dokumentace veřejné zakázky nevymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, když požadoval, aby členové realizačního týmu mj. disponovali středoškolským/vysokoškolským „vzděláním technického směru“, aniž by tento neurčitý pojem blíže vymezil, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

41.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

42.         Podle § 17 písm. l) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

43.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

44.         Podle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

45.         Podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby požadovat seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

46.         Podle § 56 odst. 5 zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a)      stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b)      uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c)      vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

 

K postupu zadavatele

47.         Úřad předně uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky je základním dokumentem zadávacího řízení a nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto zákon zadavateli ukládá povinnost vymezit jejím prostřednictvím veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli zpracovat své nabídky. Zadávací dokumentace, která spolu s požadavky zadavatele uvedenými v oznámení zadávacího řízení či výzvě k podání nabídek, příp. jinými dokumenty obsahujícími vymezení předmětu veřejné zakázky, tvoří zadávací podmínky, tak poskytuje potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku stěžejní informace, na jejichž základě tito uchazeči zvažují svoji účast v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad pro úplnost odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „[z]adávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“

48.         Ke kvalifikačním předpokladům uchazečů o veřejnou zakázku pak Úřad v obecné rovině uvádí, že účelem požadavků na prokázání splnění kvalifikačních předpokladů je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimálních technických kvalifikačních předpokladů má pak zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Z právě uvedeného je zcela zřejmý i smysl ustanovení § 50 odst. 3 zákona, které má zajistit, aby zadavatel nepožadoval po uchazečích či zájemcích o veřejnou zakázku prokázání takových kvalifikačních předpokladů, které o schopnosti dodavatele plnit veřejnou zakázku nevypovídají.

49.         Zadavatel je taktéž povinen při jakémkoli svém úkonu (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012), tedy i při formulaci zadávacích podmínek, respektovat zásady zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, aby nedošlo k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Ve vztahu k šetřenému případu shledává Úřad za nezbytné vyjádřit se především k dodržování zásady transparentnosti. Účelem této zásady je zajištění toho, aby zadávání veřejné zakázky proběhlo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady je pak jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005 z 14. 5. 2007). Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro prokázání splnění požadované kvalifikace (na straně uchazečů může vzniknout interpretační nejistota ohledně údajů uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci). S ohledem na uvedené musí zadavatel zpracovat zadávací dokumentaci dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí, aby uchazeči mohli podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky, resp. aby bylo již na počátku zadávacího řízení zřejmé, jaké kvalifikační předpoklady požaduje zadavatel prokázat a rovněž jakým konkrétním způsobem požaduje prokázat jejich splnění.

Shrnutí relevantních skutečností

50.         V šetřeném případě zadavatel předmět plnění veřejné zakázky blíže specifikoval v čl. 3.3 zadávací dokumentace, kde uvedl, že „[p]ředmětem této veřejné zakázky je poskytování služeb podpory provozu a dalšího rozvoje CRV, a to v rozsahu a za podmínek stanovených dále v této ZD, zejména potom v příloze č. 5 této ZD – Závazném návrhu smlouvy na realizaci této veřejné zakázky. Zadavatel stanoví, že předmětem této veřejné zakázky jsou následující plnění, které bude povinen vybraný uchazeč poskytovat:

1)      Převzetí podpory provozu stávající aplikace CRV; (…).

2)      Služby spočívající ve zřízení Call Centra a Service Desk systému pro podporu uživatelů a evidenci a správu komunikace s nimi. (…)

3)      Dodávka prostředí pro elearningový kurz, vývoj elearningového kurzu v rozsahu uživatelské příručky CRV, která je přílohou č. 3 této ZD, a dodávka vlastního elearningového kurzu pro uživatele CRV, včetně podkladů a návrhu prezenčního školení s vazbou na elearningový kurz (elearningový kurz bude součástí CRV). Součástí je také předání anonymizačních skriptů (spustitelný skript s plně viditelným celým zdrojovým kódem) vybraným uchazečem zadavateli pro výrobu anonymizovaných dat z dat ostrých (pro testovací a školící účely). Přičemž anonymizační skript bude provádět pouze takovou jednosměrnou transformaci, že nebude možné žádným způsobem (reengineering, obrácený chod, atd.) z anonymizovaných dat zpětně vygenerovat původní (ostrá) data; zpracování podkladů a zajištění atestace dle zákona 365/2000 Sb. v platném znění. Zadavatel požaduje, aby při realizaci elearningového kurzu a úprav bylo v maximální možné míře zachováno stávající grafické uživatelské rozhraní aplikaci CRV. V každém případě musí být zachován ‚look & feel‘ této aplikace.

4)      Průběžná implementace úprav CRV, realizace změn a rozšíření vyplývajících z legislativy a z požadavků zadavatele na základě písemných objednávek zadavatele. (…)

5)      Provozní podpora stávající aplikace CRV a následně i upravené aplikace CRV (včetně provozu Call centra, Service Desk a e-learningového kurzu). (…)

6)      Školení uživatelů aplikace CRV na základě objednávek zadavatele nebo osob zadavatelem určených v souvislosti se změnami aplikace CRV provedenými dle bodu 4 výše. (…)

7)      Zajištění migrace aplikace CRV k novému dodavateli infrastruktury (zadavatel upozorňuje, že provoz infrastruktury není součástí této veřejné zakázky).

8)      Vybudování jednotného identitního prostoru pro aplikaci CRV. Zadavatel upozorňuje, že  v souladu s přílohou č. 5 této ZD – Závazným návrhem smlouvy na plnění této veřejné zakázky musí jednotný identitní prostor respektovat standardy JIP/KAAS využívané ze strany zadavatele, jejichž podrobný popis je k dispozici na internetové adrese http://seznam.gov.cz/ovm/welcome.do?part=documentation.

9)      Poskytnutí součinnosti zadavateli při návrhu opatření a zajištění jejich implementace s cílem naplnění požadavků zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů, na úroveň kritický informační systém.“

51.         Zadavatel dále v čl. 6.4.2 „Seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky (Realizační tým uchazeče)“ zadávací dokumentace stanovil, že „realizační tým určený uchazečem pro plnění veřejné zakázky musí mít minimálně následující složení a členové realizačního týmu musí splňovat minimálně níže uvedené minimální požadavky zadavatele. Uchazeč ve své nabídce předloží čestné prohlášení o skutečnosti, že se zavazuje po celou dobu trvání Smlouvy disponovat minimálně počtem osob na níže uvedených pozicích, kte[ré] budou splňovat minimálně podmínky pro přístup k utajované informaci pro stupeň utajení ‚Vyhrazené‘ v souladu s § 6 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Nenaplnění této podmínky může být důvodem pro okamžité vypovězení smlouvy. (…)

a)      Vedoucí týmu (min. 1 osoba):

• dokončené vysokoškolské vzdělání technického směru v magisterském nebo doktorském studijním programu dle § 46 nebo § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, popřípadě ekvivalentní získané v zahraničí a současně min. 10 let praxe v oblasti řízení dodávek a služeb informačních technologií, a min. 5 let praxe s vedením projektu na pozici projektového manažera, nebo

dokončené středoškolské vzdělání technického směru a současně min. 15 let praxe v oblasti řízení dodávek a služeb informačních technologií, a min. 5 let praxe s vedením projektu na pozici projektového manažera; (…)

b)      Zástupce vedoucího týmu – projektový manažer (min. 1 osoba):

• dokončené vysokoškolské vzdělání technického směru v magisterském nebo doktorském studijním programu dle § 46 nebo § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, popřípadě ekvivalentní získané v zahraničí a současně min. 7 let praxe v oblasti řízení dodávek a služeb informačních technologií, min. 4 roky praxe s vedením projektu na pozici projektového manažera, nebo

dokončené středoškolské vzdělání technického směru, popřípadě ekvivalentní získané v zahraničí a současně min. 10 let praxe v oblasti řízení dodávek a služeb informačních technologií, min. 4 roky praxe s vedením projektu na pozici projektového manažera; (…)

c)      Hlavní architekt (min. 1 osoba):

• dokončené vysokoškolské vzdělání technického směru v magisterském nebo doktorském studijním programu dle § 46 nebo § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, popřípadě ekvivalentní získané v zahraničí a současně min. 5 let praxe v oblasti návrhu a realizace podnikové informační architektury, nebo

dokončené středoškolské vzdělání technického směru, popřípadě ekvivalentní získané v zahraničí a současně min. 10 let praxe v oblasti návrhu a realizace podnikové informační architektury; (…)

d)      Bezpečnostní specialista (min. 1 osoba):

• dokončené vysokoškolské vzdělání technického směru v magisterském nebo doktorském studijním programu dle § 46 nebo § 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, popřípadě ekvivalentní získané v zahraničí, min. 3 roky praxe v oblasti řízení bezpečnosti informací nebo navrhování bezpečnostní architektury, nebo

dokončené středoškolské vzdělání technického směru, popřípadě ekvivalentní získané v zahraničí, min. 5 let praxe v oblasti řízení bezpečnosti informací nebo navrhování bezpečnostní architektury; (…).“

52.         K požadavku zadavatele na středoškolské/vysokoškolské „vzdělání technického směru“ osob realizačního týmu obdržel zadavatel žádost o dodatečné informace, v níž „[d]odavatel žádá o informaci, co se rozumí vzděláním technického směru. Konkrétně má dodavatel v úmyslu sestavit realizační tým z odborníků, z nichž někteří absolvovali matematicko-fyzikální fakultu nebo některý matematický obor na přírodovědecké fakultě. Na Univerzitě Karlově, na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně nebo na Vysoké škole ekonomické v Praze lze studovat obory a studijní programy jako informatika, aplikovaná matematika či aplikovaná informatika, informatika s matematikou, matematická analýza nebo informační systémy. Považuje zadavatel vzdělání na fakultách a v oborech uvedených výše za vzdělání technického směru?“

53.         V rámci dodatečných informací č. 2 ze dne 29. 5. 2015 zadavatel sdělil, že „uznává pro potřeby VŘ jako technické vzdělání odborníky, kteří mají ukončené studium na matematicko-fyzikální fakultě nebo mají vystudován některý matematický obor na přírodovědecké fakultě na Univerzitě Karlově, na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně nebo na Vysoké škole ekonomické v Praze studovali obory a studijní programy jako informatika, aplikovaná matematika či aplikovaná informatika, informatika s matematikou, matematická analýza nebo informační systémy.“

54.         Zadavatel dále obdržel dotaz dodavatele, v němž bylo uvedeno: „V rámci Dodatečných informací č. 2, odpověď č. 7, odpovídal zadavatel na dotaz uchazeče, co se rozumí vzděláním technického směru. Zadavatel vymezil tento termín vymezením několika oborů na několika konkrétních vysokých školách, čímž dle našeho názoru změnil podstatným způsobem zadávací podmínky veřejné zakázky a ovlivnil podstatným způsobem okruh uchazečů, kteří mohou podat nabídku v rámci veřejné zakázky (aniž připustil jakoukoli alternativu). Trvá zadavatel na tomto vymezení, tj. na vymezení kvalifikace dle kapitoly 6.4.2 ZD ve znění Dodatečných informací č. 2?“ Zadavatel v rámci dodatečných informací č. 13 ze dne 11. 6. 2015 odpověděl, že „prostřednictvím své odpovědi č. 7 v Dodatečných informacích č. 2 reagoval na konkrétní dotaz uchazeče, zda Zadavatel považuje vzdělání získané na fakultách a v oborech uvedených tímto uchazečem za vzdělání technického směru, přičemž Zadavatel uvedl, že ‚uznává pro potřeby VŘ jako technické vzdělání odborníky, kteří mají ukončené studium na matematicko-fyzikální fakultě nebo mají vystudován některý matematický obor na přírodovědecké fakultě na Univerzitě Karlově, na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně nebo na Vysoké škole ekonomické v Praze studovali obory a studijní programy jako informatika, aplikovaná matematika či aplikovaná informatika, informatika s matematikou, matematická analýza nebo informační systémy‘. Není tedy pravdou, že by předmětem uvedené odpovědi zadavatele bylo vymezení termínu ‚vzdělání technického směru‘ prostřednictvím uvedení několika oborů na několika konkrétních školách, jak tvrdí dodavatel. Zadavatel v rámci předmětné odpovědi pouze uvedl, že pro potřeby předmětné veřejné zakázky uznává jako vzdělání technického směru i výše uvedené vzdělání. Zadavatel je přesvědčen, že nezměnil zadávací podmínky veřejné zakázky, ani neovlivnil okruh uchazečů, kteří mohou podat nabídku v rámci veřejné zakázky, kdy současně uvedl, že není pravdou, že by v rámci Dodatečných informací č. 2 nově vymezoval nebo upravoval požadavky na prokázání kvalifikace.“

55.         Ve vztahu k požadavku na „vzdělání technického směru“ obdržel zadavatel i další dotaz dodavatele, v němž bylo uvedeno: „Požadavek na vzdělání technického směru, které nelze nahradit relevantní praxí, je diskriminační a nemá oporu v předmětu veřejné zakázky. Například v případě specialistů – vedoucí týmu, zástupce vedoucího týmu – projektový manažer, je tento požadavek vysloveně neodůvodněný, neboť celá řada velmi zkušených specialistů – projektových manažerů v oblasti IT disponuje vysokoškolským vzděláním zejména ekonomického směru (často také přírodovědného či humanitního) a středoškolským vzděláním všeobecného směru (gymnázia) a řadu let zcela relevantní úspěšné praxe v oblasti informačních technologií, což je však zcela neodůvodněně diskvalifikuje z účasti v těchto pozicích v profesionálním týmu. Požadavek na vzdělání technického směru tak považujeme zejména u specialistů Vedoucí týmu, Zástupce vedoucího týmu za diskriminační. Trvá zadavatel na tomto požadavku?“ Zadavatel v rámci dodatečných informací č. 17 ze dne 16. 6. 2015 na výše uvedené odpověděl, že „na předmětném kvalifikačním předpokladu trvá. Zadavatel uvádí, že nesouhlasí s názorem Dodavatele, že by předmětný kvalifikační předpoklad byl ve vztahu k některým členům realizačního týmu diskriminační. Uvedený kvalifikační předpoklad byl ze strany Zadavatele stanoven s ohledem na předmět veřejné zakázky zcela v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“

K požadavku zadavatele na „vzdělání technického směru“

56.         Úvodem je nutno uvést, že zásada transparentnosti předpokládá, že všechny informace významné pro správné pochopení zadávací dokumentace mají být dány uchazečům způsobem, který jednak umožňuje všem přiměřeně informovaným uchazečům pochopit jejich přesný rozsah a vykládat je stejným způsobem a který dále umožňuje zadavateli skutečně ověřit, zda nabídky uchazečů splňují kritéria, kterými se řídí dotčená zakázka.

57.         V posuzovaném případě zadavatel požadoval k prokázání kvalifikace dle § 56 odst. 2 písm. b) zákona seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky (realizační tým), kdy zadavatel ve vztahu k osobám realizačního týmu vymezil dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu mj. prostřednictvím požadavku na min. vzdělání, a to konkrétně na středoškolské/vysokoškolské „vzdělání technické směru“. Zadavatel použil pojem „vzdělání technického směru“, který je natolik široký a obecný, že nelze přesně vymezit jeho meze a skupina přiměřeně informovaných subjektů (uchazečů) nebude tento pojem vykládat stejným způsobem. O nejasnostech ostatně svědčí žádost o dodatečné informace k tomuto požadavku, kdy uchazečům nebylo zřejmé, co vše spadá pod tento pojem a co již nikoli. Navíc z dotazů je zřejmé, že tento požadavek se nejeví co do předmětu veřejné zakázky vždy oprávněným při určitém typu výkladu tohoto pojmu.

58.         Ve vztahu k předmětnému požadavku zadavatele Úřad odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 63/2014 ze dne 30. 9. 2014, v němž citovaný soud řešil obdobnou problematiku, přičemž dospěl mj. k závěru, že „[j]e zřejmé, že v zadávací dokumentaci použitý pojem ‚vzdělání technického směru‘ připouští různé výklady. Pokud předseda stěžovatele k této otázce v odůvodnění napadeného rozhodnutí v bodě 48 uvedl, že je třeba tento požadavek ‚vykládat ve spojení s předmětem veřejné zakázky a je třeba přihlédnout k obsahu studovaného oboru‘ a také, že ‚Nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby vypsal všechny studijní obory, které je ochoten přijmout při prokázání technického kvalifikačního předpokladu‘, je třeba na druhou stranu argumentovat tím, že v daném případě nelze na dodavateli spravedlivě požadovat, aby se dohadoval, co v zadávací dokumentaci neurčitě formulovaným kvalifikačním požadavkem zadavatel mínil. Není totiž povinností budoucího uchazeče o veřejnou zakázku, aby domýšlel význam a obsah jednotlivých kvalifikačních předpokladů obsažených v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, nejsou-li formulovány jednoznačně, jak tomu bylo v daném případě.“

59.         Pokud tedy zadavatel v šetřeném případě požadoval u členů realizačního týmu (vedoucí týmu, zástupce vedoucího týmu – projektový manažer, hlavní architekt, bezpečnostní specialista) středoškolské/vysokoškolské „vzdělání technické směru“, postupoval ve světle výše citovaného judikátu v rozporu se zákonem, neboť tento pojem nelze považovat za dostatečně jednoznačný či konkrétní, tj. nepřipouštějící různé výklady. Uchazečům o veřejnou zakázku nemohlo být za situace, kdy platné právní předpisy upravující středoškolské a vysokoškolské vzdělání tento pojem neobsahují, dopředu zřejmé, co všechno (jaké studijní obory) bude zadavatelem jako „vzdělání technického směru“ akceptováno – zda je tento požadavek úzce navázán na předmět veřejné zakázky, či zda obstojí i obory jako např. statik, jehož činnost, byť s technickým zaměřením, není přiléhavá k předmětu veřejné zakázky. Interpretační nejistota mohla rovněž vznikat u vzdělání, v jehož obsahu jsou jasné prvky „technické“, nicméně hlavním směrem sleduje zcela jiné zaměření – např. architekt (pro navrhování budov beze sporu potřebuje značné technické znalosti, nicméně je zaměřen na oblast uměleckou – design budovy), kameraman (hlavní zaměření je opět uměleckého rázu, ovšem ke své práci rovněž potřebuje značné technické znalosti – např. práce s expozimetrem důležitá pro správné zaclonění) apod.   

60.         Tu je třeba konstatovat, že pro chápání pojmu „vzdělání technického směru“ v úzké vazbě na předmět veřejné zakázky neposkytuje text zadávací dokumentace žádnou výslovnou oporu. Na druhou stranu chápání tohoto pojmu v nejširším pojetí vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho souladu s § 50 odst. 3 zákona, jinými slovy řečeno, zda takto vymezený a chápaný technický kvalifikační předpoklad ještě odpovídá předmětu veřejné zakázky, neboť jak dále rovněž judikoval Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku, „řada oborů z povahy věci ‚technického‘ směru, jak je obsah tohoto pojmu vnímán v běžném slova smyslu, jako například strojírenské či stavební obory, by z hlediska předmětu plnění veřejné zakázky nebyla vhodných, avšak striktně vzato by naplňovaly onen kvalifikační předpoklad na ‚vzdělání technického směru‘.“ Těmito pochybnostmi se však Úřad s ohledem na zásadu procesní ekonomie dále nezabýval, neboť nezákonnost postupu zadavatele je dána již samotnou neurčitostí předmětného kvalifikačního požadavku, díky níž není zřejmé, co přesně zadavatel „vzděláním technického směru“ myslel, resp. jaký okruh všech vzdělání je zde připuštěn, a to i ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

61.         Na tomto místě se jeví vhodným konstatovat, že bezesporu lze vysvětlovat nejasnosti, které by z obsahu určitého pojmu mohly vyplývat, popřípadě upřesňovat údaje v zadávací dokumentaci obsažené. To přichází v úvahu (v praxi by tomu mělo být zpravidla výjimečně) v situaci, kdy přes sebevětší pečlivost věnovanou přípravě a zhotovení zadávací dokumentace se stane, že některá informace v ní obsažená působí nejasně či nedostatečně konkrétně (za účelem zpracování nabídky). Pak se samozřejmě uchazeč může obrátit na zadavatele s žádostí o poskytnutí dodatečné informace. Je zde však nutné akcentovat, že žádost o poskytnutí dodatečných informací a následně též poskytnuté informace, nejde-li o ze své podstaty o změnu zadávacích podmínek, mají v případě vyjasnění určité zadávací podmínky směřovat výlučně k vyjasnění pojmu (stanovení jeho rozsahu a co vše do těchto mezí spadá), upřesnění nebo konkretizaci údajů, které jsou v zadávací dokumentaci již obsažené. Pokud však ani na základě takových dodatečných informací nelze stanovit přesný obsah a meze použité podmínky (předpokladu), nelze jinak, než hodnotit užitou podmínku jako nepřípustnou, neboť k vyjasnění pojmu (podmínky) nedošlo a uchazeči se mohou jen dohadovat, co vše je ještě do této podmínky zahrnuto a co již nikoli. Z bodu 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že zadavatelem použitou a vyžadovanou podmínku naplňuje i vzdělání, které je s ohledem na předmět zakázky až absurdní, přitom řada vzdělání pro řádné splnění předmětu veřejné zakázky jistě legitimních do mezí této podmínky již zřejmě nespadá, ale o tom se lze i ve světle reakce zadavatele na žádost o dodatečné informace jen dohadovat.

62.         Pokud zadavatel argumentuje důležitostí předmětu veřejné zakázky s tím, že jako gestor nesoucí odpovědnost za provoz CRV je povinen „zajistit jeho provoz pracovníky, kteří jsou schopni poskytnout garanci této provozní stability a bezpečnosti“, přičemž zadavatel musel postupovat tak, aby „v maximální možné míře vyloučil potenciální problémy, které by mohly vzniknout v souvislosti s provozem Centrálního registru vozidel, (…)“, pak tím spíše měl přistupovat k vymezení předmětného technického kvalifikačního předpokladu s náležitou péčí a nezahrnout do požadavků na vzdělání členů realizačního týmu vágní pojem „vzdělání technického směru“, jehož meze ani zadavatel, jak je zřejmé z reakce na žádost o dodatečné informace, nedokázal stanovit, resp. vyjasnit.

63.         Pro úplnost Úřad uvádí, že obecně shledává požadavek na doložení určitého vzdělání jako adekvátní, neboť v průběhu studia dochází k osvojení si teoretických poznatků, specifických přístupů k předmětu studia apod., které lze následně aplikovat v praxi. Samotná praxe, ať už je jakkoliv dlouhá, nemusí být způsobilá plně nahradit dosažené vzdělání v určitém oboru, přičemž jsou přímo některá povolání, která bez dosaženého vzdělání vykonávat nelze (lékař, advokát apod.). Úřad se tedy ztotožňuje s tvrzením zadavatele, že délka praxe nemůže zaručit, že se daná osoba při výkonu praxe setkala se všemi potenciálními krizovými situacemi, které mohou při realizaci nastat, a současně samotná praxe nemusí zaručit, že zvolený postup při řešení krizové situace bude zaručeně správný, přičemž poznatky o těchto situacích lze získat právě prostřednictvím absolvování relevantního vzdělání. Tím spíše je však důležité řádně vymezit požadavky na vzdělání v kontextu předmětu veřejné zakázky, neboť lze jistě konstatovat, že poznatky o řešení krizových situací jsou v rámci různých oborů odlišné.

64.         I s ohledem na uvedené je nezbytné, aby zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, za jejíž zpracování plně odpovídá, přičemž nejasnosti nemohou jít k tíži dodavatelů, formuloval své požadavky na zpracování nabídek (jakožto i na prokázání splnění kvalifikace uchazeči o veřejnou zakázku) v podrobnostech nezbytných pro jejich zpracování, přičemž, jak již Úřad uvedl výše, je rovněž povinností zadavatele při všech činnostech souvisejících se zadávacím řízení dodržovat zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona, tedy mj. i zásadu transparentnosti, jak ostatně připomenul taktéž Nejvyšší správní soud v již výše zmíněném rozsudku, když uvedl: „Požadavek na transparentnost veřejné zakázky formulovaný v § 6 ZVZ, promítající se v dostatečně konkrétní a určitě formulované zadávací dokumentaci v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky (§ 44 odst. 1 ZVZ), je s ohledem na shora uvedené zcela zásadní a je třeba jej vždy plně respektovat.“

65.         Pakliže zadávací dokumentace šetřené veřejné zakázky obsahuje nedostatečně konkrétní, resp. nejednoznačný požadavek zadavatele na středoškolské/vysokoškolské vzdělání technického směru osob realizačního týmu, který mohl založit na straně uchazečů o veřejnou zakázku interpretační nejistotu ohledně tohoto požadavku (což ostatně dokládají dodatečné informace č. 2, 13 a 17 k veřejné zakázce a rovněž samotný návrh), lze konstatovat, že dané pochybení zadavatele je projevem nedodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, neboť nelze po uchazečích o veřejnou zakázku spravedlivě požadovat, aby si význam požadavků zadavatele stanovených v zadávací dokumentaci domýšleli pouze dle svého uvážení, a tedy pouze odhadovali, co vlastně zadavatel požaduje prokázat a v jaké míře.

66.         Úřad dále uvádí, že dané pochybení zadavatele nelze zhojit ani s přihlédnutím k informacím, jež byly potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku sděleny prostřednictvím dodatečných informací č. 2, 13 a 17, neboť prostřednictvím těchto dodatečných informací zadavatel odpovídal na dotaz dodavatele ohledně akceptace vzdělání získaného v konkrétních oborech a na konkrétních fakultách vysokých škol, jak ostatně potvrzuje sám zadavatel v rámci dodatečných informací č. 13 ze dne 11. 6. 2015 (viz výše), přičemž v rámci těchto dodatečných informací zadavatel „pouze“ (jak sám uvádí) „uvedl, že pro potřeby předmětné veřejné zakázky uznává jako vzdělání technického směru i výše uvedené vzdělání.“ Zadavatel tedy ani prostřednictvím dodatečných informací nespecifikoval, tj. blíže nevymezil, co je termínem „vzdělání technického směru“ ve vztahu k předmětu veřejné zakázky myšleno (jakým konkrétním vzděláním by měli členové realizačního týmu disponovat, resp. jaké konkrétní studijní obory by měli mít členové realizačního týmu vystudovány) a co vše do tohoto pojmu spadá, když konstatoval, že za vzdělání technického směru uznává i tazatelem zmíněné konkrétní studijní obory vztahující se ke konkrétním vysokým školám, aniž by dále specifikoval, které další studijní obory bude akceptovat. K tomu Úřad pro úplnost doplňuje, že (jak již bylo uvedeno výše) zadavatel prostřednictvím dodatečných informací č. 2, 13 a 17 „pouze“ odpovídal na dotaz ohledně akceptace konkrétního vzdělání osob dodavatele, a neprovedl tak úpravu zadávacích podmínek ve smyslu § 40 odst. 3 zákona, a nebyl tedy v takovém případě povinen přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

67.         Úřad shrnuje, že ani informace, jež se dostaly potenciálním uchazečům prostřednictvím dodatečných informací, nejsou tedy dostatečně konkrétní a jednoznačné, aby si uchazeči o veřejnou zakázku mohli udělat přesnou představu, jakým konkrétním vzděláním by měli členové realizačního týmu disponovat (ať už středoškolským nebo vysokoškolským), aby prokázali splnění daného požadavku zadavatele na kvalifikaci, neboť se týkají pouze konkrétního dotazu tazatele.

68.         Úřad dále dodává, že nezákonný postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze najisto postavit, že si někteří dodavatelé, kteří zvažovali svoji účast v předmětném zadávacím řízení, mohli daný požadavek zadavatele vyložit takovým způsobem, kdy dospěli k „nesprávnému“ závěru, že předmětný technický kvalifikační předpoklad nesplňují a nabídku do zadávacího řízení proto nepodali, přičemž nelze vyloučit, že mohli zadavateli nabídnout výhodnější plnění. K tomu se jeví vhodným dodat, že zákon nevyžaduje výlučně prokázání (podstatného) vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání (postup) zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Takováto možnost je s ohledem na znění zákona zcela postačující v případě návrhu jdoucímu proti zadávacím podmínkám, a Úřadu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že zadavatel nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě užití podmínky se zákonem souladné byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou. K tomu je třeba poukázat na to, že – jak již uvedly i soudy při výkladu potencionality (podstatného) vlivu na výběr nejvhodnější nabídky - se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat. Zadavatel svým jednáním naplnil všechny znaky jednání, pro které Úřad nemůže jinak než uložit předmětné nápravné opatření. Skutečnost, že navrhovatel, jenž podal návrh proti zadávacím podmínkám, neboť považoval tuto podmínku za protizákonnou, sám nabídku nepodal, je rozvedena dále.

69.         Pokud se ve svém vyjádření zadavatel odvolal na obsah nabídek (tzn. že podané nabídky svědčí o tom, že předmětná zadávací podmínka nebyla protizákonná, když nějaké nabídky zadavatel obdržel), pak Úřad k této argumentaci zadavatele akcentuje, že v posuzované věci směřoval návrh proti zadávacím podmínkám, tzn. navrhovatel tvrdil, že zadávací podmínky obsahují nezákonnost, pro kterou by mělo být zadávací řízení zrušeno. Přitom sám nabídku mimo jiné i pro tento důvod nepodal. Není tedy relevantní argument, že byly podány vůbec nějaké nabídky, nýbrž v případě návrhu směřujícího proti zadávacím podmínkám to, že pro nezákonné užití zadavatelem formulované podmínky, což Úřad shledal (viz shora), existuje či může existovat okruh potencionálních dodavatelů, kteří by nabídku podali, pakliže by zadávací podmínky nezákonnou podmínku neobsahovaly. Tu Úřad musí vycházet ze závěru, k němuž dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 4. 2008 ve věci sp. zn. 5 As 50/2006 (www.nssoud.cz), podle kterého uchazeč v zadávacím řízení nemá žádné subjektivní veřejné právo na to, aby se stal vítězným uchazečem, kterému bude veřejná zakázka přidělena, ani žádné veřejné subjektivní právo na to, aby s ním byla uzavřena smlouva. Jediným garantovaným právem je právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení při respektování jednotlivých pravidel vyplývajících ze zákona a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele, ovšem za podmínek stanovených v zákoně. Není tedy rozhodné, že nabídky byly podány a zda ti, co nabídky podali, splnili nezákonně nastavenou zadávací podmínku, nýbrž to, že nezákonně nastavená podmínka, kterou Úřad shledal v návaznosti na právní závěry vyvěrající z judikatury Nejvyššího správního soudu ohledně takto znějící podmínky, způsobila či mohla způsobit, jak je tomu v této věci, že okruh subjektů, jenž by o veřejnou zakázku soutěžil, by byl jiný. Opakovaně Úřad uvádí, že právě navrhovatel byl subjektem, který nabídku nepodal a brojil proti zadávací podmínce, která způsobila, že zadavateli vytýkal nezákonný postup v předmětném zadávacím řízení.

70.         Úřad pro úplnost k tvrzení zadavatele, že návrh navrhovatele neobsahuje, jaká újma hrozí nebo mohla vzniknout navrhovateli domnělým porušením zákona zadavatele, uvádí, že návrh navrhovatele tuto zákonnou náležitost obsahuje, neboť navrhovatel uvedl, že „po zvážení veškerých okolností a rizik vyplývajících z vadně stanovených zadávacích podmínek nabídku nepodal“ a dále, že „[p]ožadavky Zadavatele na prokázání kvalifikace v části technických kvalifikačních předpokladů dle ustanovení 6.4.2 Zadávací dokumentace jsou stanoveny zmatečně, netransparentně a bez vazby na předmět plnění Veřejné zakázky, jak je detailně specifikováno v čl. III písm. A) tohoto návrhu níže. Navrhovateli v důsledku pochybení Zadavatele vznikla újma, kdy při zachování péče řádného hospodáře nemohl podat nabídku způsobilou soutěže a účastnit se zadávacího řízení.“ Pokud zadavatel poukazuje na uchazeče S.ICZ a.s., IČO 26482444, jež má totožné sídlo jako navrhovatel, pak Úřad uvádí, že tento uchazeč není osoba totožná s osobou navrhovatele (viz mimo jiné rozdílné IČO) a byť mohou být určitým způsobem personálně propojeny, neznamená to automaticky, že by nezákonný postup zadavatele nemohl znemožnit účast v zadávacím řízení pouze jednomu z těchto uchazečů. K této zadavatelem zpochybněné podmínce pro podání legitimního návrhu ve smyslu § 114 odst. 3 zákona (tzn. zda navrhovatel uvádí takové porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech), je třeba uvést, že zadavatel zde přehlíží, že je nutné odlišovat důsledky vyplývající např. z rozhodnutí Úřadu v případech, kdy již zadavatel nabídky od všech subjektů má za situace, kdy nikdo nebrojil proti zadávacím podmínkám (popř. brojil, ale zadavatel se s námitkami vypořádal a dále již zákonnost zadávacích podmínek nebyla zpochybňována), tzn. je např. přezkoumáváno rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, od důsledků vyplývajících z nezákonně vymezených zadávacích podmínek, pro které by okruh potencionálních uchazečů, jež by v případě absence uvedené nezákonnosti, podali nabídku, ale při znění zadávacích podmínek s nezákonnou podmínkou tak neučinili. Úřad se v rámci takového přezkumu postupu zadavatele v případě návrhu proti zadávacím podmínkám nezabývá otázkou, že újma mohla vzniknout jen tomu, kdo nabídku podal a kdo se měl či mohl stát vybraným (vítězným) uchazečem, nýbrž zabývá se jednotlivými kroky zadavatele, při nichž měl zadavatel respektovat zásady uvedené v zákoně a jednotlivá pravidla předepsaná v zákoně pro příslušný druh zadávacího řízení tak, aby zajistil co nejširší, férovou a transparentní soutěž o veřejnou zakázku, tedy mimo jiné vůči všem uchazečům stejné a veřejné zakázce přiměřené podmínky, za nichž lze o získání veřejné zakázky soutěžit. Jinými slovy vyjádřeno, újma bezesporu vznikne i tomu, kdo tvrdí, že zadávací podmínky obsahovaly nezákonnost (ta byla ostatně v této věci Úřadem v návaznosti na judikaturu Nejvyššího správního soudu shledána), a nabídku proto nepodal, ač je subjektem, který by se soutěže o takovou veřejnou zakázku při řádném nastavení zadávacích podmínek soutěže účastnil.

K dalším bodům návrhu a vyjádření navrhovatele

71.         Dalšími v návrhu namítanými pochybeními zadavatele se již Úřad dále nezabýval, neboť pakliže je skutečnost, že zadavatel postupoval při vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu v rozporu se zákonem, dostatečným důvodem uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení, pak Úřad uvádí, že zkoumání dalších důvodů svědčících dle navrhovatele o nezbytnosti zrušit předmětné zadávací řízení, je již nadbytečné a v rozporu se zásadou procesní ekonomie zakotvenou v § 6 odst. 2 správního řádu, neboť jejich další zkoumání by nemohlo mít na výsledek správního řízení jakýkoli vliv (k tomu možno též srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 2/99 ze dne 24. 6. 1999 per analogiam).

72.         Úřad rovněž neshledal opodstatněným návrh navrhovatele, aby byly relevantní části nabídek provedeny spolu s protokolem o posouzení kvalifikace jako důkaz. S ohledem na skutečnost, že nezákonný postup zadavatele dovodil Úřad přímo z požadavků obsažených v zadávací dokumentaci (včetně dodatečných informací), a s ohledem na závěry Úřadu učiněné výše v bodě 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí, není třeba v tomto smyslu provádět další důkazy. Pro úplnost Úřad dodává, že i v případě, kdy by uchazeči o veřejnou zakázku splnili příslušnou část kvalifikace, nedalo by se z této skutečnosti automaticky dovodit, že kvalifikační předpoklady byly vymezeny v souladu se zákonem, neboť jak již uvedl Úřad výše, jejich nastavení mohlo být odrazujícím pro potenciální dodavatele, kteří svoji účast pouze zvažovali (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že se navrhovatel seznámil s veškerými podklady pro rozhodnutí již dne 17. 8. 2015 v rámci nahlížení do spisu, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že nenastaly okolnosti, kterými navrhovatel svoji žádost odůvodňoval, neshledal Úřad žádost navrhovatele o poskytnutí další lhůty k seznámení se s podklady, jako opodstatněnou.

Shrnutí

73.         S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť v čl. 6.4.2 „Seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky (Realizační tým uchazeče)“ zadávací dokumentace veřejné zakázky nevymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, když požadoval, aby členové realizačního týmu mj. disponovali středoškolským/vysokoškolským „vzděláním technického směru“, aniž by tento neurčitý pojem blíže vymezil, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Uložení nápravného opatření

74.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

75.         V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel pochybil již při vymezování zadávacích podmínek (minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu) veřejné zakázky. Z uvedeného důvodu Úřad přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení, neboť předmětné pochybení již nelze napravit zrušením např. pouze některého úkonu zadavatele, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

76.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1 vyhlášky, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

77.         Vzhledem k tomu, že předmětné zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

78.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000399.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1

2.             Mgr. Petra Koutná, advokátka, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná, Slušná & Bělohlávek v.o.s., Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy