číslo jednací: R207/2015/VZ-01204/2016/321/BRy

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 17. 7. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 20. 7. 2015, podaném navrhovatelem –

 

• společností SANIZO, spol. s. r. o., IČO 26945509, se sídlem Zátiší 1958, 688 01 Uherský Brod,

 

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0303/2015/VZ-15166/2015/511/JNv ze dne 9. 7. 2015, vydaném ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce střech na bytových domech ulice Houbalova 1-11 lichá čísla, Brno-Líšeň“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 2. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 2. 2015 pod ev. č. zakázky 403196, jehož dalšími účastníky jsou zadavatel –

 

• Statutární město Brno, městská část Brno-Líšeň, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno-město, 

 

a vybraný uchazeč

 

• společnost PamReko s. r. o., IČO 03699056, se sídlem Pamětice 48, 679 61 Pamětice,

 

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.  ÚOHS-S0303/2015/VZ-15166/2015/511/JNv ze dne 9. 7. 2015

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m .

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil na návrh navrhovatele –            společnosti SANIZO, spol. s. r. o., IČO 26945509, se sídlem Zátiší 1958, 688 01 Uherský Brod (dále jen „navrhovatel“), správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutárního města Brna, městské části Brno-Líšeň, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno-město (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce střech na bytových domech ulice Houbalova 1-11 lichá čísla, Brno-Líšeň“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 2. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 2. 2015 pod ev. č. zakázky 403196, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč – společnost PamReko s. r. o., IČO 03699056, se sídlem Pamětice 48, 679 61 Pamětice (dále jen „vybraný uchazeč“).

2.             Dnem  21. 5. 2015 bylo správní řízení zahájeno na návrh navrhovatele a za účastníky tohoto řízení Úřad označil navrhovatele, zadavatele a vybraného uchazeče. Navrhovatel se podaným návrhem domáhal toho, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Dle navrhovatele zadavatel resp. hodnotící komise nepostupovali v souladu se zákonem, když zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje informaci o tom, jak nabídky splňovaly požadavky zadávací dokumentace na položky výkazů výměr a soupisu stavebních prací. Navrhovatel má za to, že pokud zadavatel ponechal na vůli uchazečů to, zda ohodnotí i vedlejší náklady, pak u nabídek, které toto ocenění neobsahovaly, musela být počítána nulová hodnota, což je však v rozporu s požadavky zadávací dokumentace. Dle navrhovatele tak zadavatel postupoval v zadávacím řízení v rozporu se zákonem.

II.             Napadené usnesení

3.             Úřad po přezkoumání podmínek vedení řízení vydal dne 9. 7. 2015 usnesení č. j. ÚOHS-S0303/2015/VZ-15166/2015/511/JNv (dále jen „napadené usnesení“), kterým podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004/ Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) správní řízení zastavil, neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným.

4.             Úřad v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že dne 26. 5. 2015 oznámil účastníkům zahájení správního řízení. Následně usnesením ze dne 9. 6. 2015 určil účastníkům správního řízení lhůtu k návrhům důkazů a dne 25. 6. 2015 určil účastníkům lhůtu, ve které byli oprávněni se vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 7. 7. 2015 obdržel Úřad od zadavatele přípis, jehož přílohou byla smlouva na předmětnou veřejnou zakázku, uzavřená s vybraným uchazečem dne 3. 7. 2015. Vzhledem k tomu, že došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, stal se ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu návrh navrhovatele zjevně bezpředmětným, což je důvodem pro zastavení správního řízení. Úřad tak rozhodl o zastavení správního řízení.

5.             Napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 10. 7. 2015.

III.           Námitky rozkladu

6.             Uvedené usnesení napadl navrhovatel rozkladem doručeným Úřadu dne 20. 7. 2015. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

7.             Navrhovatel v podaném rozkladu namítal, že k zastavení správního řízení došlo v důsledku nečinnosti správního orgánu. Nečinnost navrhovatel spatřoval v tom, že poté, co Úřad zahájil správní řízení, nečinil žádné úkony až do doby, kdy obdržel sdělení zadavatele o tom, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Dle navrhovatele Úřad pouze formálně naplňoval své povinnosti podle správního řádu, aniž by jakkoliv zjišťoval skutkovou podstatu návrhu, tedy aby přezkoumal postup zadavatele v zadávacím řízení. Navrhovatel má za to, že jeho tvrzení obsažená v návrhu na zahájení správního řízení šlo ověřit bezodkladně v dokumentaci k veřejné zakázce a Úřad mohl zahájit řízení z vlastního podnětu.

8.             Další argumentace navrhovatele, obsažená v podaném rozkladu směřovala proti postupu zadavatele v zadávacím řízení a vznesené námitky jsou v zásadě totožné s obsahem návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

IV.          Závěr rozkladu

9.             Navrhovatel v podaném rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a nařídil opětovné přezkoumání postupu zadavatele a případně nařídil zastavení plnění uzavřené smlouvy.

10.         Přípisem ze dne 27. 7. 2015 zadavatel zaslal vyjádření k podanému rozkladu, v němž uvedl, že se zcela ztotožňuje s postupem Úřadu.

V.            Řízení o rozkladu

11.         Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého usnesení dle ust. § 87 správního řádu a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

VI.          Stanovisko předsedy Úřadu

12.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle ust. § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ust. § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

13.         Úřad tím, že svým usnesením č. j. ÚOHS-S0303/2015/VZ-15166/2015/511/JNv ze dne 9. 7. 2015, rozhodl tak, že dle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní řízení zastavil, neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. Rovněž s odůvodněním napadeného usnesení jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného usnesení.

VII.        K námitkám rozkladu

14.         V rozhodovaném případě se navrhovatel podaným rozkladem domáhal zrušení usnesení Úřadu a vrácení věci k novému projednaní.

15.         Podle ust. § 118 odst. 1 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

16.         Podle ust. § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

17.         Podle ust. § § 93 odst. 1 správního řádu jestliže v této hlavě není stanoveno jinak, pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII této části.

18.         Podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

19.         Podle ust. § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

20.         Z ust. § 118 odst. 1 zákona vyplývá, že Úřad může zrušit zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele pouze v případě, že došlo ke splnění podmínek v citovaném ustanovení stanovených, tedy že a) zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, b) toto nedodržení postupu bylo způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a c) současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Stanovené podmínky je nutné splnit kumulativně. V případě, že jedna z výše uvedených podmínek splněna není, nemá již Úřad možnost postupovat v řízení tak, že zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jednotlivý úkon zadavatele zruší (tak jak navrhovatel požadoval ve správním řízení), neboť takovému postupu brání nenaplnění zákonem stanovených podmínek. V konkrétním případě jde o nesplnění podmínky, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy, když z obsahu správního spisu vyplývá, že k uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem došlo, a to již dne 3. 7. 2015.

21.         Za výše uvedeného stavu se tak návrh navrhovatele stal zjevně bezpředmětným. V rozhodovaném případě lze bezpředmětnost návrhu (žádosti) ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu spatřovat v tom, že o návrhu navrhovatele již není možné rozhodnout způsobem, který navrhovatel požaduje, neboť pro takový postup nejsou splněny zákonné podmínky stanovené v ust. § 118 odst. 1 zákona.

22.         Vzhledem k tomu, že v průběhu správního řízení došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, pak mám za to, že Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když předmětné správní řízení zastavil, neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným. Správnost a zákonnost takového postupu Úřadu potvrdil i Nejvyšší správní soud, a to rozsudkem č. j. 4 As 249/2014 – 43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl: „Uzavřel-li zadavatel v průběhu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh podle § 114 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, smlouvu na veřejnou zakázku, odpadl předmět řízení (kterým je posouzení možnosti uložení opatření k nápravě, tj. napravení pochybení zadavatele v zadávacím řízení) a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řízení zastaví podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu z roku 2004, neboť se návrh stal zjevně bezpředmětným.“ Je tak zřejmé, že postup Úřadu nelze považovat za nezákonný či nesprávný, přičemž tak námitku navrhovatele nepovažuji za důvodnou.

23.         K námitce navrhovatele, podle níž se Úřad dopustil nečinnosti, když pouze formálně naplňoval své povinnosti dle správního řádu, čímž dal možnost zadavateli, aby uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, uvádím, že s takovou argumentací navrhovatele nelze souhlasit.

24.         Z obsahu správního spisu vyplývá, že Úřad poté, co dne 21. 5. 2015 obdržel návrh navrhovatele, zaslal účastníkům správního řízení dne 26. 5. 2015 oznámení o zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, přičemž současně určil navrhovateli lhůtu k odstranění vad návrhu a zadavateli určil lhůtu k podání vyjádření k návrhu navrhovatele. Dne 27. 5. 2015 navrhovatel odstranil vady svého podání a následně dne 1. 6. 2015 zadavatel zaslal své vyjádření k podanému návrhu. Usnesením ze dne 9. 6. 2015 Úřad vyzval účastníky správního řízení k tomu, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí a určil jim lhůtu, ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska. Následně pak účastníků stanovil další lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí usnesením ze dne 25. 6. 2015. Smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 3. 7. 2015.

25.         Pokud za výše uvedeného stavu navrhovatel namítá nečinnost správního orgánu, pak k tomu uvádím, že z postupu, který je uveden výše, je patrné, že Úřad postupoval zcela v souladu se zákonem, a to za dodržení všech povinností, které jsou mu stanoveny správním řádem, a které tak musí povinně dodržet. Vzhledem k jednotlivým úkonům, které Úřad v rámci správního řízení provedl a které jsou vyjmenovány výše tak nelze tento postup považovat za nečinnost.

26.         Podle ust. § 44 odst. 1 správního řádu řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

27.         Podle ust. § 47 odst. 1 správního řádu o zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky.

28.         V rozhodovaném případě bylo správní řízení zahájeno dnem 21. 5. 2015, přičemž Úřad o zahájení správního řízení uvědomil účastníky oznámením ze dne 26. 5. 2015. Svoji zákonnou povinnost tak splnil třetí pracovní den následující po dni, kdy obdržel návrh navrhovatele. Bez ohledu na skutečnost, že pojem bez zbytečného odkladu je neurčitým právním pojmem, lze za dané situace jednoznačně uzavřít, že Úřad vyrozuměl účastníky o zahájení správního řízení bez zbytečného odkladu.  

29.         Podle ust. § 114 odst. 6 zákona je zadavatel povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 kalendářních dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle dokumentaci o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh.

30.         Uvedené zákonné ustanovení na jedné straně zakotvuje zadavateli povinnost zaslat Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy obdrží návrh na zahájení správního řízení své stanovisko a zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, avšak současně i vymezuje minimální lhůtu, kterou zadavatel k zaslání vyjádření a dokumentace má, a kterou nelze zkrátit. Touto je lhůta 10 dnů. Úřad zaslal zadavateli návrh společně s oznámením o zahájení správního řízení a zadavatel jej obdržel dne 26. 5. 2015, následně dne 1. 6. 2015 zadavatel zaslal své stanovisko. Úřad tak zadavateli určil lhůtu k vyjádření se k návrhu navrhovatele, a to dle zákona. Ani v tomto postupu tak nelze spatřovat nečinnost Úřadu.

31.         Podle ust. § 36 odst. 3 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.

32.         Podle ust. § 39 správní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Usnesení o určení lhůty se oznamuje pouze tomu, komu je určena, popřípadě i tomu, jehož se jinak přímo dotýká.

33.         Podle ust. § 117c odst. 3 zákona Úřad stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 kalendářních dnů. K pozdějším vyjádřením Úřad nesmí přihlédnout.

34.         Správní řád stanoví, že účastníkům musí být dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Jde o jedno z nejzásadnějších procesních práv účastníků správního řízení, které nesmí být účastníkům upřeno. Vzhledem k tomu, že jde o úkon účastníka správní orgán je povinen mu k provedení takového úkonu stanovit lhůtu ve smyslu ust. § 39 odst. 1 správního řádu, přičemž dle ust. § 117c odst. 3 zákona nesmí být tato lhůta kratší než 7 dnů. V rozhodovaném případě byli účastníci správního řízení vyzvání, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí usnesením ze dne 9. 6. 2015 a následně usnesením ze dne 25. 6. 2015, neboť Úřad zjistil nové skutečnosti, které se staly podkladem pro vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Úřad je povinen umožnit účastníkům správního řízení, aby se vyjádřili k podkladům rozhodnutí, nelze takový jeho postup považovat za nečinnost, či snad za pouhé formální uplatňování povinností podle správního řádu. S ohledem na znění správního řádu, jde totiž o povinnosti, které je správní orgán povinen dodržovat. To znamená, že Úřad nemá možnost si posoudit, zda takový postup použije nebo ne. Výše uvedená pravidla současně vymezují obsah zásady oficiality a legality správního řízení a účastníkům správního řízení zaručují rovnost a možnost uplatnění všech jejich procesních práv. Z uvedeného tedy vyplývá, že Úřad nemohl postupovat jinak, než jak postupoval v daném případě, argumentaci navrhovatele o formálním postupu je tak třeba odmítnout. Současně uvádím, že s ohledem na výše uvedené není možné postup Úřadu považovat za nečinnost, neboť je zřejmé, že Úřad všechny úkony prováděl bez zbytečného odkladu a bez průtahů.

35.         V daném případě jsem z hlediska námitek obsažených v rozkladu přezkoumal věcnou správnost napadeného usnesení ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu, když s ohledem na výše uvedené uvádím, že napadené usnesení jsem shledal věcně správným. Navrhovatel tak v podaném rozkladu nevznesl takovou námitku, která by vzbuzovala pochybnosti o správnosti napadeného usnesení.

36.         Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem kromě věcné správnosti napadeného usnesení přezkoumal i jeho zákonnost a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené usnesení jsem shledal rovněž zákonným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda v daném případě nastaly podmínky pro zastavení správního řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Současně Úřad všechny podklady pro vydání usnesení řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byly splněny podmínky pro zastavení správního řízení, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

37.         Nelze tedy po přezkoumání napadeného usnesení přisvědčit tvrzení navrhovatele, že napadené usnesení je nezákonné a nesprávné. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když správní řízení zastavil, neboť se návrh navrhovatele stal zjevně bezpředmětným. 

VIII.      Závěr

38.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že v řízení nastaly podmínky pro zrušení napadeného usnesení a zastavení správního řízení jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží

1. Statutární město Brno, městská část Brno-Líšeň, Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno-město

2. SANIZO, spol. s r.o., Zátiší 1958, 688 01 Uherský Brod

3. PAmReko s.r.o., Pamětice 48, 679 61 Pamětice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy