číslo jednací: S199/2015/VZ-17053/2015/543/JWe

Č. j.: ÚOHS-S199/2015/VZ-17053/2015/543/JWe

8. července 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 3. 2015, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha - Michle,
• navrhovatel – Česká zbrojovka a. s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, Uherský Brod, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22. 10. 2014 JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, č. reg. ČAK 10878, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno,

 

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení nadlimitní veřejné zakázky „Dodávka služebních pistolí“, zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 12. 2013 pod ev. č. 364866 a opraveno dne 21. 1. 2014 a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 12. 2013 pod číslem 2013/S 240-416900 ve znění opravy ze dne 22. 1. 2014, a jehož zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 3. 2015,

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele Česká zbrojovka a. s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, Uherský Brod se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 citovaného zákona.

 

ODŮVODNĚNÍ

I. Zadávací řízení

1. Zadavatel – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha - Michle (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávací řízení nadlimitní veřejné zakázky „Dodávka služebních pistolí“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 12. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 12. 2013 pod ev. č. 364866 a opraveno dne 21. 1. 2014 a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 12. 2013 pod číslem 2013/S 240-416900 ve znění opravy ze dne 22. 1. 2014. Jak vyplývá z přílohy B oznámení o zakázce, veřejná zakázka je rozdělena na dvě části – „Pistole ráže 9 mm Luger Full Size“ a „Pistole ráže 9 mm Luger kompakt“. Ze zadávací dokumentace z části V. vyplývá, že v první části je poptáváno 100 ks kompletů pistolí a ve druhé části 1500 ks kompletů pistolí. Zadávací dokumentace je pro obě části veřejné zakázky společná.

2. V článku IX. „Kritéria pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel mimo jiné uvedl, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky s tím, že zadavatel stanovil jako dílčí hodnotící kritéria „celkovou nabídkovou cenu“ s vahou 55%, „uživatelské vlastnosti zbraně“ s vahou 40% a „délku záruční doby“ s vahou 5%. V odstavci 3 tohoto článku zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria „uživatelské vlastnosti zbraně“ bude posuzováno následujících osm parametrů: kvalita úchopu, síla odporu při natažení, čitelnost mířidel, ovladatelnost ovládacích prvků závěru, dostupnost ovládacích prvků závěru, chod a odpor spouště, obtížnost rozborky a sborky a obtížnost plnění zásobníků střelivem. Zadavatel zde dále uvedl, že každý z parametrů bude odbornými poradci hodnotící komise samostatně bodově ohodnocen, body za všechny parametry se sečtou a výsledná bodová hodnota se převáží vahou dílčího kritéria. V jednotlivých parametrech získá uchazeč body podle stupnice: 4 body – výborná, 3 body – velmi dobrá, 2 body – dobrá, 1 bod – dostatečná, 0 bodů – nedostatečná.

3. Z rozhodnutí zadavatele ze dne 13. 10. 2014 o výběru nejvhodnější nabídky v části 1 a části 2 veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel vybral v obou částech veřejné zakázky jako nejvhodnější nabídku uchazeče MPI CZ s. r. o., IČO 27562468, se sídlem Hornokrčská 704/13, 140 00 Praha 4 – Krč.

4. Proti oběma rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 13. 10. 2014 podal uchazeč Česká zbrojovka a. s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, Uherský Brod, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22. 10. 2014 JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, č. reg. ČAK 10878, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) dne 27. 10. 2014 námitky, které zadavatel obdržel téhož dne, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 6. 11. 2014. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 14. 11. 2014 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

5. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-S1011/2014/VZ-2035/2015/543/JWe ze dne 21. 1. 2015 (dále jen „předchozí rozhodnutí“), které nabylo právní moci dne 10. 2. 2015 a je dostupné na www.compet.cz, Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, tím, že v zadávacím řízení veřejné zakázky provedl hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „uživatelské vlastnosti zbraně“ netransparentním a nepřezkoumatelným způsobem, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad zrušil úkony zadavatele související s hodnocením nabídek v obou částech veřejné zakázky a všechny následné úkony zadavatele, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

6. V závěru předchozího rozhodnutí Úřad mimo jiné uvedl, že v případě, že zadavatel v průběhu nového hodnocení nabídek zjistí, že vzhledem ke způsobu, jakým je hodnocení nabídek v dílčím kritériu popsáno v zadávací dokumentaci, není schopen provést hodnocení parametrů tohoto dílčího kritéria tak, aby odpovídalo požadavkům zákona a zásadám uvedeným v § 6 odst. 1 zákona, kterými je povinen se řídit, bude muset zvážit, jestli nenastal některý z důvodů pro zrušení celého zadávacího řízení veřejné zakázky (viz bod 64. předchozího rozhodnutí).

7. Rozhodnutím ze dne 2. 3. 2015 zrušil zadavatel zadávací řízení veřejné zakázky s odkazem na § 111 odst. 6 zákona a zrušení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 3. 2015.

8. Proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky ze dne 2. 3. 2015, které obdržel dne 4. 3. 2015, podal navrhovatel dne 9. 3. 2015 námitky, které zadavatel obdržel téhož dne, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 18. 3. 2015. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 30. 3. 2015 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky k Úřadu (dále jen „návrh“).

9. Úřad obdržel návrh dne 30. 3. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 30. 3. 2015.

10. Úřad na tomto místě z důvodu přehlednosti a jednoznačnosti uvádí, že v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 2. 3. 2015 je doslova uvedeno, že zadavatel rozhoduje „o zrušení nadlimitní veřejné zakázky …“. S ohledem na tuto skutečnost se navrhovatel ve svých námitkách proti tomuto rozhodnutí i v návrhu zmiňuje rovněž o „rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky“, které je podle jeho názoru podle zákona nepřípustné. Zároveň však navrhovatel v námitkách ze dne 9. 3. 2015 uvádí, že vychází z rozumného předpokladu, že zadavatel měl za to, že jeho rozhodnutí ze dne 2. 3. 2015 má účinky rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky podle zákona, které může navrhovateli způsobit stejnou újmu, jako rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jako takového. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že stejně jako navrhovatel považuje (s odkazem na jeho věcný obsah), rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 3. 2015 za rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle zákona a z tohoto důvodu, a rovněž z důvodu přehlednosti, je tak označuje v celém svém rozhodnutí ve věci, a to i v části týkající se obsahu návrhu, ve kterém navrhovatel operuje s pojmem „zrušení veřejné zakázky“.

II. Obsah návrhu

11. Z návrhu navrhovatele vyplývá, že je podán proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení v obou částech veřejné zakázky a veškeré výhrady, které navrhovatel uvedl v návrhu, se týkají obou částí veřejné zakázky ve stejném rozsahu.

12. V úvodu návrhu je uvedeno, že navrhovatel vytýká rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 2. 3. 2015 jeho nesprávnost spočívající v tom, že rozhodnutí není podle jeho názoru řádně odůvodněno, a proto je nepřezkoumatelné. Stejně tak je podle názoru navrhovatele toto rozhodnutí zadavatele nedůvodné, neboť není žádný věcný důvod pro zrušení zadávacího řízení. Z těchto důvodů navrhovatel v návrhu konstatuje, že rozhodnutí je rovněž nezákonné, neboť je v rozporu se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, stejně jako s § 84 zákona.

13. K výše uvedenému navrhovatel v další části návrhu uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nespecifikuje, jak a proč dospěl k závěru, že parametry hodnocené v rámci dílčího kritéria „uživatelské vlastnosti zbraně“ jsou vymezeny jen obecně, a rovněž k závěru, že počet bodů, které může uchazeč získat v rámci jednotlivých parametrů nelze objektivně zdůvodnit, což způsobuje nepřezkoumatelnost a tedy i netransparentnost tohoto rozhodnutí.

14. Dále je v návrhu uvedeno, že zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na přijetí opatření k nápravě ve smyslu § 111 odst. 6 zákona, přičemž podle názoru navrhovatele nemá toto odůvodnění oporu v zákoně, neboť podle tohoto ustanovení zákona není možno zadávací řízení zrušit. Zároveň zde navrhovatel uvádí, že důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nelze subsumovat pod žádný ze zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení uvedených v § 84 zákona.

15. Ke sdělení zadavatele, že mu Úřad v předchozím rozhodnutí ponechal k úvaze, zda v případě, že nebude schopen provést transparentním způsobem hodnocení parametrů dílčího kritéria „uživatelské vlastnosti zbraně“, nenastal některý z důvodů pro zrušení celého zadávacího řízení veřejné zakázky (blíže viz bod 6. tohoto odůvodnění rozhodnutí) navrhovatel uvádí, že Úřad shledal závadným pouze to, že hodnotící komise v žádné části dokumentace o veřejné zakázce neuvedla jasný, transparentní a přezkoumatelný popis způsobu hodnocení nabídek. Úřad tak upozornil zadavatele na to, že při dalším hodnocení nabídek musí jasně a transparentně popsat postup při hodnocení jednotlivých parametrů a řádně zdůvodnit výsledný počet bodů, které hodnotitelé přidělí v tomto dílčím kritériu.

16. V návaznosti na předchozí tvrzení navrhovatel v návrhu uvádí, že kdyby Úřad v předchozím správním řízení shledal, že zadavatel vzhledem ke způsobu, jakým je hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu popsáno v zadávací dokumentaci, není schopen provést hodnocení tak, aby vyhovovalo požadavkům zákona, nepochybně by z úřední povinnosti tuto skutečnost posoudil a vyvodil by z toho důsledky podle zákona, tj. zadávací řízení by sám zrušil. To, že tak Úřad neučinil, je podle názoru navrhovatele důkazem toho, že zadávací dokumentace veřejné zakázky není v rozporu se zákonem a vyjádření Úřadu obsažené v předchozím rozhodnutí tak nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení.

17. V další části návrhu je uvedeno, že Úřad v předchozím rozhodnutí ponechal na zadavateli, aby posoudil, zda je či není schopen provést hodnocení parametrů tohoto dílčího kritéria tak, aby odpovídalo požadavkům zákona. Podle názoru navrhovatele je provedení takového hodnocení podle § 79 zákona povinností pouze a výhradně hodnotící komise, a nikoliv zadavatele. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel hodnotící komisi neumožnil, aby posoudila, zda je či není schopna provést nové hodnocení nabídek v souladu s předchozím rozhodnutím Úřadu, ale místo toho sám opětovně přezkoumal zadávací dokumentaci veřejné zakázky a neposoudil, zda je či není schopen provést nové hodnocení dílčího hodnotícího kritéria v souladu se zákonem. Z tohoto důvodu považuje navrhovatel rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení za rozporné s předchozím rozhodnutím Úřadu a zároveň i za nezákonné, když zadavatel suploval úkol a rozhodnutí hodnotící komise.

18. Navrhovatel dále uvádí, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je nedůvodné i s ohledem na obsah zadávacích podmínek, podle nichž si zadavatel vyhradil právo prověřovat vlastnosti a kvalitu zbraní prostřednictvím Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva a může tedy zadat objektivní přezkoušení nezávislému úřadu. Této možnosti však zadavatel nevyužil a zadávací řízení zrušil pouze na základě své úvahy.

19. V další části návrhu je k odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tím, že zadavatel považuje za zmatečnou skutečnost, kdy by měli poradci podle textace v zadávací dokumentaci hodnotit předmět veřejné zakázky, přestože záměr zadavatele byl nikoliv v rozporu se zákonem a jedná se pouze o formulační neobratnost, uvedeno, že z této deklarace není zřejmé, co zadavatel chápe pod pojmem „zmatečná okolnost“, ale především to, co je na této skutečnosti zmatečného, když uvedená věta nemá žádný smysl a není tedy odůvodněním ničeho.

20. Zrušení zadávacího řízení považuje navrhovatel za zcela účelové, přičemž odkazuje na důvody uvedené v rozhodnutí zadavatele ze dne 6. 11. 2014, kterým zadavatel nevyhověl námitkám navrhovatele proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 27. 10. 2014. V tomto rozhodnutí zadavatel uvedl, že hodnocení míry splnění požadavků uvedený v zadávací dokumentaci veřejné zakázky (blíže viz bod 2. tohoto odůvodnění rozhodnutí) je dostatečně citlivé i velmi tolerantní, a také, že hodnocení uživatelských vlastností zbraní se provádí jak v ČR, tak i v zahraničí, místo výhradně exaktního měření.

21. K obsahu rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatel uvádí, že se zde navrhovatel nevypořádal se žádnými z věcných námitek ani právních argumentů navrhovatele, a ačkoliv navrhovatel ve svých námitkách konstatoval nesrozumitelnost odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky, zadavatel se k tomuto argumentu v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil, čímž porušil svou povinnost uvedenou v § 111 odst. 1 zákona (podle kterého je zadavatelovou povinností své rozhodnutí o námitkách odůvodnit), a rovněž povinnost podle § 6 odst. 1 zákona, a to dodržovat zásadu transparentnosti.

22. Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel žádá, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 3. 2015 o zrušení obou částí zadávacího řízení veřejné zakázky.

III. Vyjádření zadavatele k návrhu

23. K návrhu navrhovatele se vyjádřil zadavatel dne 8. 4. 2015 a uvádí, že navrhovatel napadá nesprávnost a nezákonnost jeho rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zejména rozpor s § 6 odst. 1 zákona a § 84 zákona. Dále zde konstatuje, že navrhovatel v návrhu nenamítá zásadně jiné skutečnosti než ty, které byly obsahem jeho námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a s ohledem na to považuje svoje rozhodnutí o námitkách zároveň za své vyjádření k návrhu.

24. Vzhledem k tomu, že zadavatel považuje své rozhodnutí o námitkách současně i za své vyjádření k návrhu, Úřad v této části svého odůvodnění rozhodnutí dále blíže uvádí obsah rozhodnutí zadavatele o námitkách.

25. V rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvádí, že navrhovatel v námitkách na jedné straně tvrdí, že důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nelze subsumovat pod žádný z aprobovaných důvodů zrušení zadávacího řízení podle § 84 zákona a právní úprava uvedená v § 111 odst. 6 zákona neumožňuje zrušení zadávacího řízení z důvodů nad rámec ust. § 84 zákona, na druhé straně navrhovatel rozporně tvrdí, že zákon zadavateli ukládá v případě, že zjistí své porušení zákona v zadávacím řízení, přijmout nápravné opatření podle § 111 odst. 6 zákona, přičemž nápravným opatřením ve smyslu zákona je především zrušení jednotlivého úkonu zadavatele, a až jako krajní prostředek zrušení zadávacího řízení jako takového.

26. Dále je v rozhodnutí o námitkách uvedeno, že se navrhovatel v námitkách domáhá buď zrušení té části zadávací dokumentace, která upravuje dílčí hodnotící kritérium „uživatelské vlastnosti zbraně“ nebo zrušení té části zadávací dokumentace, která upravuje způsob hodnocení tohoto dílčího hodnotícího kritéria a jeho nahrazení jiným způsobem hodnocení. K těmto požadavkům navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že změny zadávacích podmínek ve fázi, kdy již došlo k otevření obálek s nabídkami je zcela proti smyslu zákona a nelze tak souhlasit s názorem navrhovatele, že uvedené způsoby nápravy stavu respektují to, že uchazeči již uplatnili nabídky a zadavatel již obálky s nabídkami otevřel a nabídkové ceny jsou již známy.

27. K návrhu navrhovatele, aby Úřad svým rozhodnutím zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 2. 3. 2015, se zadavatel nevyjádřil.

IV. Průběh správního řízení

28. Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

29. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-8434/2015/543/JWe ze dne 2. 4. 2015. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-8436/2015/543/JWe ze dne 2. 4. 2015 stanovil navrhovateli lhůtu ke složení kauce ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky podle § 115 odst. 1 zákona a doplnění návrhu na zahájení řízení o doklad o složení kauce podle § 114 odst. 3.

30. Dne 7. 4. 2015 oznámil navrhovatel Úřadu, že ve lhůtě stanovené v usnesení č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-8436/2015/543/JWe ze dne 2. 4. 2015 složil kauci ve výši stanovené zákonem. Přílohou tohoto sdělení je i doklad o složení kauce.

31. Dne 10. 4. 2015 podal zadavatel rozklad proti usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-8436/2015/543/JWe ze dne 2. 4. 2015 s tím, že podle jeho názoru nelze po datu 6. 3. 2015, tedy po nabytí účinnosti zákona č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon, vyzývat navrhovatele k dodatečnému doplacení kauce, neboť ta měla být připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty, v níž navrhovatel mohl doručit návrh Úřadu. Z tohoto důvodu zadavatel požaduje, aby Úřad napadené usnesení zrušil.

32. K tomu Úřad konstatuje, že podle § 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nemá rozklad proti usnesení Úřadu odkladný účinek. Z tohoto důvodu Úřad pokračoval ve správním řízení i přes to, že o výše uvedeném rozkladu předseda Úřadu dosud nerozhodl.

33. Usnesením č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-9442/2015/543/JWe ze dne 16. 4. 2015 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení.

34. Ve lhůtě stanovené usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-9442/2015/543/JWe ze dne 16. 4. 2015 zaslal dne 16. 4. 2015 zadavatel své vyjádření s tím, že odkázal na své vyjádření k návrhu ze dne 8. 4. 2015.

35. Následně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-11300/2015/543/JWe ze dne 11. 5. 2015 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. V této lhůtě se navrhovatel k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřil.

36. K usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-11300/2015/543/JWe ze dne 11. 5. 2015 se vyjádřil zadavatel dne 12. 5. 2015 s tím, že odkázal na své vyjádření k návrhu ze dne 8. 4. 2015 a rozklad proti usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-8436/2015/543/JWe ze dne 2. 4. 2015, který podal dne 10. 4. 2015.

V. Závěry Úřadu

K výroku rozhodnutí

37. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona postup zadavatele ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů a na základě svého právního posouzení konstatuje, že ve věci zrušení zadávacího řízení nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona. Ke svému závěru uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

38. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

39. Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnocení nabídek hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

40. Podle § 79 odst. 5 zákona zadavatel rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený tímto zákonem. Pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám. Důvody pro nové posouzení a hodnocení nabídek zadavatel připojí k původní zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Provede-li nové posouzení a hodnocení nabídek podle tohoto odstavce zadavatel sám, zpracuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 odst. 1 zákona obdobně.

41. Podle § 84 odst. 2 zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud

a) stanovil minimální počet zájemců, kteří mají podat žádost o účast, nebo potvrzení zájmu o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu, a tento stanovený počet nebyl naplněn, popřípadě nebyl naplněn po posouzení kvalifikace,

b) počet zájemců vyzvaných zadavatelem k podání nabídky v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu byl nižší či roven minimálnímu zákonnému počtu a nabídku podá menší počet uchazečů než zadavatelem vyzvaný,

c) vybraný uchazeč, popřípadě uchazeč druhý v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu nebo neposkytl zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost podle § 82 odst. 4 zákona,

d) odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil,

e) v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

42. Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

43. Podle § 111 odst. 6 zákona, zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.

44. V § 118 zákona, označeném jako nápravná opatření a neplatnost smluv, je v odst. 1 uvedeno, že nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Ke zrušení zadávacího řízení

45. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel rozhodl dne 2. 3. 2015 o zrušení zadávacího řízení podle § 111 odst. 6 zákona, přičemž jako hlavní důvod tohoto zrušení v rozhodnutí s odvoláním na předchozí rozhodnutí Úřadu uvedl, že po opětovném přezkoumání zadávací dokumentace zjistil, že parametry hodnocené v rámci dílčího hodnotícího kritéria „uživatelské vlastnosti zbraně“ jsou vymezeny pouze obecně a počet bodů, které může uchazeč získat v rámci jednotlivých parametrů nelze objektivně zdůvodnit, a tudíž by se výsledek nového hodnocení nabídek mohl opět jevit jako netransparentní a nepřezkoumatelný. Jako další důvod zadavatel v rozhodnutí uvedl, že považuje za zmatečnou skutečnost, kdy by měli poradci podle textace v zadávací dokumentaci hodnotit předmět veřejné zakázky, přestože záměr zadavatele byl nikoliv v rozporu se zákonem a jednalo se pouze o formulační neobratnost.

46. K tomu Úřad konstatuje, že § 111 odst. 6 zákona nestanoví zadavateli žádná omezení týkající se toho, jakých úkonů se opatření k nápravě mohou týkat ani jakých opatření může či nemůže zadavatel použít k nápravě úkonů, jimiž byl zákon v průběhu zadávacího řízení porušen. Obecně tedy lze konstatovat, že zadavatel může jako opatření k nápravě zrušit buď některý svůj úkon, kterým porušil zákon, nebo celé zadávací řízení veřejné zakázky v případě, že jiným způsobem nelze porušení zákona napravit.

47. V důvodové zprávě k zákonu je k § 84 zákona uvedeno, že „… lze zrušit řízení i v případě, že se v průběhu řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Takovými důvody může být například porušení postupu předepsaného tímto zákonem pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel sám zjistil. Musí se přitom jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření k nápravě (§ 111 odst. 6 zákona), kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt“.

48. Z výše uvedené citace důvodové zprávy k zákonu vyplývá, že zadavatel může zrušit zadávací řízení ve smyslu § 84 zákona až v případě, kdy nemůže své případné pochybení napravit přijetím opatření k nápravě podle § 111 odst. 6 zákona. Jak vyplývá z rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, zadavatel po přezkoumání zadávací dokumentace zjistil, že výsledek případného nového hodnocení nabídek by se mohl opět jevit jako netransparentní a nepřezkoumatelný (blíže viz bod 45 tohoto odůvodnění rozhodnutí). Po zjištění tohoto svého pochybení, spočívajícího v pouze obecném vymezení hodnocených parametrů a nemožnosti objektivně zdůvodnit přidělený počet bodů v rámci jednotlivých parametrů, se zadavatel musel zabývat tím, jakým opatřením toto své pochybení ve smyslu ust. § 111 odst. 6 zákona napraví. Pokud zadavatel dospěl k závěru, že jeho pochybení v šetřeném případě není možné v souladu se zákonem napravit přijetím jiného opatření, nezbylo mu nic jiného než předmětné zadávací řízení zrušit. Není možné odnímat zadavateli právo na zrušení zadávacího řízení v případě, kdy v průběhu zadávacího řízení zjistí, že se dopustil podstatného (ať formálního či věcného) pochybení a nutit jej takto vyhlášené zadávací řízení dokončit. Takový postup zadavatele by měl ve svém důsledku zásadní negativní dopad na řádnou hospodářskou soutěž, což by bylo v rozporu se zákonem. Tento závěr je ostatně též v souladu s důvodovou zprávou a judikaturou soudů (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 79/2008 ze dne 6. 10. 2010), jež uvádějí, že důvodem ke zrušení zadávacího řízení je i porušení postupu předepsaného zákonem pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel (dodatečně) sám zjistil s tím, že zadavatel nemá dle zákona možnost přijmout takové opatření, kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při eventuálním následném řízení o přezkumu úkonů zadavatele ze strany Úřadu by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty.

49. Vzhledem k výše uvedenému Úřad nejprve zejména posuzoval, jak jsou v šetřeném případě parametry hodnocené v rámci dílčího hodnotícího kritéria „uživatelské vlastnosti zbraně“ (dále jen „dílčí kritérium“) v zadávací dokumentaci vymezeny a zda počet bodů, které může uchazeč získat v rámci jednotlivých parametrů skutečně nelze objektivně zdůvodnit, a tudíž zda by se výsledek nového hodnocení mohl opět jevit jako netransparentní a nepřezkoumatelný.

50. Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel stanovil jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky s tím, že dílčímu kritériu stanovil váhu 40%.

51. Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky dále vyplývá, že v rámci dílčího kritéria zadavatel stanovil osm dílčích parametrů (blíže viz bod 2. tohoto odůvodnění rozhodnutí), s tím, že každý z těchto parametrů bude odbornými poradci hodnotící komise samostatně bodově ohodnocen, body za všechny parametry budou sečteny a výsledná bodová hodnota se převáží vahou dílčího kritéria. Dále je zde uvedeno, že v jednotlivých parametrech získá uchazeč body podle stupnice: 4 body – výborná, 3 body – velmi dobrá, 2 body – dobrá, 1 bod – dostatečná, 0 bodů – nedostatečná.

52. V dokumentu „Technická specifikace zbraně pro příslušníky CS ČR“ jsou uvedeny konkrétní požadavky zadavatele na poptávané zbraně, týkající se zejména provedení, technicko-taktických parametrů a dalších bližších specifikací.

53. Z výše uvedeného vyplývá, že v zadávací dokumentaci veřejné zakázky nebyly pro jednotlivé dílčí parametry tohoto kritéria stanoveny podrobnější konkrétní požadavky, jejichž splnění by zajišťovalo přidělení předem stanoveného počtu bodů. Tato skutečnost byla Úřadem zohledněna již v předchozím rozhodnutí, ve kterém Úřad uvedl, že právě s ohledem na způsob, jakým je hodnocení dílčího kritéria, stejně jako jeho parametrů, stanoven v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, musí zadavatel věnovat maximální péči zejména tomu, aby v nových zprávách o posouzení a hodnocení nabídek jasně, transparentně a přezkoumatelně popsal postup při hodnocení jednotlivých parametrů a řádně zdůvodnil výsledný počet bodů, které jednotliví hodnotitelé přidělí nabídkám uchazečů v tomto dílčím kritériu.

54. Úřad však zároveň v předchozím rozhodnutí ponechal na zadavateli, aby sám posoudil, zda je schopen vzhledem ke způsobu, jakým je hodnocení nabídek v dílčím kritériu popsáno v zadávací dokumentaci, provést hodnocení parametrů tohoto dílčího kritéria tak, aby odpovídalo požadavkům zákona a zásadám uvedeným v § 6 odst. 1 zákona, a pokud dospěje k názoru, že takové hodnocení není schopen provést, aby zvážil, jestli nenastal některý z důvodů pro zrušení celého zadávacího řízení veřejné zakázky.

55. V návaznosti na výše uvedené Úřad k názoru navrhovatele uvedenému v návrhu, že Úřad by z úřední povinnosti sám zrušil zadávací řízení veřejné zakázky, pokud by v předchozím správním řízení shledal, že zadavatel není schopen provést hodnocení tak, aby vyhovovalo požadavkům zákona, dále konstatuje, že návrh na zahájení předchozího správního řízení směřoval nikoliv proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, ale pouze proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení předchozího správního řízení č. j. ÚOHS-S1011/2014/VZ-24807/2014/543/JWe ze dne 25. 11. 2014, byl předmět tohoto správního řízení vymezen obsahem uvedeného návrhu a Úřad se tedy ve svém rozhodnutí zabýval tímto možným porušením zákona.

56. Jestliže tedy zadavatel po nabytí právní moci předchozího rozhodnutí opět přezkoumal zadávací dokumentaci veřejné zakázky a dospěl k závěru, že parametry hodnocené v rámci dílčího kritéria jsou vymezeny jen obecně a počet bodů, který může uchazeč získat v rámci jednotlivých parametrů nelze objektivně zdůvodnit a výsledek nového hodnocení by byl opět nepřezkoumatelný a netransparentní, bylo na místě, aby sám přijal opatření k nápravě a napravil svůj úkon, který vedl k porušení zákona.

57. S ohledem na to, že zadavatel shledal, že vymezený způsob pro hodnocení dílčího kritéria uvedený v zadávací dokumentaci veřejné zakázky neumožňuje přezkoumatelné a transparentní hodnocení, přičemž zadávací řízení veřejné zakázky dospělo do fáze hodnocení nabídek, rozhodl v souladu s § 111 odst. 6 zákona o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky, neboť v této fázi zadávacího řízení nebylo možno toto pochybení zhojit jiným způsobem.

58. K tomu Úřad konstatuje, že zadavatel ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky podrobně popsal důvody, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení. V návaznosti na odůvodnění předchozího rozhodnutí Úřadu a opětovné přezkoumání zadávací dokumentace zadavatel zejména konstatoval, že parametry hodnocené v rámci dílčího hodnotícího kritéria jsou vymezeny jen obecně a že počet bodů, které může uchazeč získat v rámci hodnocení jednotlivých parametrů, nelze objektivně zdůvodnit, z čehož následně dovodil, že výsledek nového hodnocení by se tak opět mohl jevit jako netransparentní a nepřezkoumatelný, tedy porušující zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona. V návaznosti na tyto závěry zadavatele Úřad uvádí, že odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky je řádné, dostatečné, transparentní a přezkoumatelné, a tedy učiněné v souladu se zákonem, neboť z něj jednoznačně vyplývají konkrétní důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky.

59. Úřad dále konstatuje, že požadavky navrhovatele na zrušení pouze té části zadávací dokumentace, která upravuje dílčí hodnotící kritérium nebo zrušení pouze té části zadávací dokumentace, která upravuje způsob hodnocení dílčího kritéria a jeho nahrazení jiným způsobem hodnocení, uvedené v jeho námitkách ze dne 9. 3. 2015 proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, by byly v případě jejich akceptace ze strany zadavatele zjevně nezákonné, neboť po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze žádným způsobem měnit zadávací podmínky veřejné zakázky. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá z § 40 odst. 3 zákona, podle něhož provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, což po jejím uplynutí není zjevně možné.

60. Na tomto místě Úřad k názoru navrhovatele, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal se žádnými z věcných námitek ani právních argumentů navrhovatele, čímž porušil svou povinnost uvedenou v § 111 odst. 1 zákona, uvádí, že v uvedeném paragrafu je zadavateli uložena povinnost uvést důvod, proč námitkám vyhovuje či nikoliv. V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že požadavky navrhovatele na provedení opatření k odstranění nezákonného stavu (viz bod 59. tohoto odůvodnění rozhodnutí) jsou v době, kdy jsou již otevřeny obálky s nabídkami zcela proti smyslu zákona. Zadavatel tedy nemohl námitkám navrhovatele v plném rozsahu vyhovět, aniž by došlo k porušení zákona, přičemž ve svém rozhodnutí jednoznačně uvedl důvod, pro který námitkám navrhovatele nevyhověl.

61. K názoru navrhovatele, že hodnocení nabídek je podle § 79 zákona povinností pouze a výhradně hodnotící komise, a nikoliv zadavatele a že zadavatel tím, že hodnotící komisi neumožnil posoudit, zda je či není schopna provést nové hodnocení nabídek, ale sám suploval úkol a rozhodnutí hodnotící komise, porušil zákon, Úřad uvádí, že i kdyby nové hodnocení nabídek prováděla hodnotící komise, je v prvé řadě odpovědností zadavatele samotného provést kontrolu toho, zda jím zřízená hodnotící komise postupovala při posouzení hodnocení nabídek v souladu se zákonem. Jestliže zadavatel sám dospěl v šetřeném případě k závěru, že nové hodnocení nabídek není možno provést v souladu se zákonem, nelze od něj požadovat, aby pověřil hodnotící komisi provedením nového hodnocení nabídek, jehož výsledek by byl opět v rozporu se zákonem v důsledku vady zadávací dokumentace veřejné zakázky.

62. Úřad v této souvislosti pro úplnost konstatuje, že ve svém předchozím rozhodnutí rozhodl tak, že hodnotící komise postupovala při hodnocení nabídek v dílčím kritériu v rozporu se zákonem. Vzhledem k této skutečnosti byl zadavatel povinen v případě nového hodnocení nabídek postupovat podle § 79 odst. 5 zákona, podle kterého rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený tímto zákonem. Pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám. Z výše uvedeného vyplývá, že nové hodnocení nabídek mohl provést zadavatel sám, nebo mohl jmenovat novou hodnotící komisi. Jestliže zadavatel po novém posouzení zadávací dokumentace veřejné zakázky usoudil, že nemůže nové hodnocení provést v souladu se zákonem, postupoval tak v souladu se zákonem i s předchozím rozhodnutím Úřadu.

63. Dále Úřad konstatuje, že nelze akceptovat názor navrhovatele, že zrušení zadávacího řízení je nedůvodné i proto, že si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil právo prověřovat vlastnosti a kvalitu zbraní prostřednictvím nezávislého úřadu a této možnosti nevyužil. Skutečnost, že si zadavatel tuto možnost vyhradil, neznamená, že je povinen ji v každém případě využít. Zde Úřad opětovně upozorňuje na to, že zadavatel při novém posouzení zadávací dokumentace dospěl k názoru, že objektivně zdůvodnitelné a transparentní hodnocení nabídek nelze v zadávacím řízení veřejné zakázky provést v důsledku vady zadávací dokumentace, z čehož vyplývá, že i hodnocení nabídek prostřednictvím nezávislého úřadu by bylo zatíženo touto vadou a výsledek takového hodnocení by byl v rozporu se zákonem.

64. Úřad dále ve shodě s navrhovatelem konstatuje, že druhý důvod pro zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky tak, jak je uveden v rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 3. 2015, je nesrozumitelný a ani Úřadu není zřejmé, co chtěl zadavatel touto formulací sdělit (blíže viz poslední věta bodu 45. tohoto odůvodnění rozhodnutí). Úřad však v této souvislosti rovněž konstatuje, že hlavní důvod pro zrušení zadávacího řízení uvedený v tomto rozhodnutí zadavatele je formulován jasně, jednoznačně a transparentně a je v souladu se zákonem, jak je uvedeno výše, takže odůvodňuje postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky.

65. Podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1. Vzhledem k tomu, že Úřad konstatoval, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem a nezjistil tedy důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy že se návrh zamítá.

K aplikaci znění zákona účinného od 6. 3. 2015

66. V návaznosti na text rozkladu zadavatele ze dne 10. 4. 2015, podanému proti usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S199/2015/VZ-8436/2015/543/JWe ze dne 2. 4. 2015 (více viz bod 31 tohoto odůvodnění rozhodnutí), Úřad uvádí skutečnosti týkající se znění a aplikace zákona po 6. 3. 2015.

67. V tzv. technické novele zákona účinné od 6. 3. 2015 (zákon č. 40/2015 Sb.) je v čl. II Přechodná ustanovení uvedeno, že zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

68. Jak vyplývá z uvedeného textu přechodného ustanovení, práva a povinnosti související se zadáváním veřejných zakázek, a tudíž rovněž i s řízením o přezkoumání úkonů zadavatele, založená před účinností tzv. technické novely (tedy před 6. 3. 2015) se posuzují podle dosavadní právní úpravy, tedy podle zákona ve znění účinném před touto novelou. Vzhledem k uvedenému se přechodné ustanovení vztahuje i na šetřený případ a práva a povinnosti související se zadáváním předmětné veřejné zakázky jsou tak ze strany Úřadu posuzována ve znění zákona účinného do 5. 3. 2015.

69. Úřad tedy shrnuje, že dohledové řízení Úřadu navazuje na zadávání veřejných zakázek a soutěž o návrh tak, že podle nových pravidel dohledu dle tzv. technické novely zákona je třeba postupovat tehdy, pokud bylo zadávání veřejných zakázek, popř. soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem zahájeno po nabytí účinnosti tohoto zákona. Z uvedeného je zřejmé, že nová pravidla se použijí až na případy, kdy zadávání veřejných zakázek a soutěže o návrh bylo zahájeno po nabytí účinnosti tzv. technické novely.

70. Vzhledem k tomu, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo zahájeno odesláním oznámení o zakázce k uveřejnění dne 6. 12. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 12. 2013, tedy před účinností tzv. technické novely zákona, postupoval Úřad v souladu s výše uvedeným přístupem podle znění zákona účinného v době zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží:

1. Česká republika – Generální ředitelství cel, Budějovická 1387/7, 140 00 Praha - Michle

2. JUDr. Radek Ondruš, advokát, Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy