číslo jednací: R220/2015/VZ-43763/2015/321/OHo

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 29. 7. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, který podal zadavatel –

• Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S327/2015/VZ- 18681/2015/541/JCh ze dne 20. 7. 2015, ve znění opravného rozhodnutí č. j. ÚOHS- S0327/2015/VZ-30272/2015/541/JCh ze dne 25. 9. 2015, vydaného ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Vesta balistická vnější TBO 3 CZ/TON III“, zadávané v jednacím řízení s uveřejněním na základě výzvy k jednání ze dne 15. 10. 2014,a jehož dalším účastníkem je navrhovatel –

• společnost Česká zbrojovka, a.s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 2. 2015 JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, IČO 71457623, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 90 odst. 5 téhož zákona a na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S327/2015/VZ- 18681/2015/541/JCh ze dne 20. 7. 2015, ve znění opravného rozhodnutí č. j. ÚOHS- S0327/2015/VZ-30272/2015/541/JCh ze dne 25. 9. 2015,

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

ODŮVODNĚNÍ

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“) podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1 na základě výzvy k jednání ze dne 15. 10. 2014 zahájil jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Vesta balistická vnější TBO 3 CZ/TON III“ (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel dne 5. 5. 2015 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to na základě § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Zrušení zadávacího řízení zadavatel odůvodnil tím, že: „Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR jako metodické pracoviště a na základě závěrů z poslední porady prvního náměstka policejního prezidenta s náměstky vnější služby krajských ředitelství policie požádalo o zrušení zadávacího řízení na balistické vesty vnější TBO 3 CZ/TON III. Předmětným zadávacím řízením by byl zaveden do výkonu služby nevyhovující ochranný prostředek ve vztahu k současné bezpečnostní situaci a mimořádným událostem, které nastaly na území České republiky. Při vyhotovení technické specifikace k předmětnému zadávacímu řízení nebyly zohledněny skutečnosti ve výkonu služby, které nastaly až po vyhlášení zadávacího řízení. Dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona se tak v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a dle § 111 odst. 6 zákona zadavatel může přijmout opatření k nápravě pouze takové, že předmětné zadávací řízení zruší.“

2. Proti zrušení zadávacího řízení podal námitky uchazeč – společnost Česká zbrojovka, a.s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 16. 2. 2015 JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, IČO 71457623, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

Zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl a navrhovatel následně podal návrh na přezkoumání úkonu zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II. Napadené rozhodnutí

3. Dne 20. 7. 2015 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S327/2015/VZ-18681/2015/541/JCh (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 neuvedl jednoznačně a dostatečně konkrétně důvod, na základě kterého rozhodl téhož dne o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, čímž se jeho postup stal netransparentním.

4. Ve výroku II. Úřad uvedl, že jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele ruší rozhodnutí ze dne 5. 5. 2013 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku a všechny následné úkony zadavatele. Opravným rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0327/2015/VZ- 30272/2015/541/JCh ze dne 25. 9. 2015 Úřad opravil zřejmou písařskou nesprávnost a tento výrok změnil tak, že se ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 5. 5. 2015. Výrokem III. Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení v paušální výši.

5. Úřad uvedl, že se nejprve zabýval tím, zda je zrušení předmětného zadávacího řízení v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 odůvodněno z hlediska jeho konkrétnosti a určitosti. Zákon v § 84 odst. 8 zadavateli ukládá, aby v písemném oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl důvod, pro který zadávací řízení zrušil, což ve smyslu zásady transparentnosti znamená, že řádně odůvodněné oznámení o zrušení zadávacího řízení je takové, z nějž se mohou uchazeči o veřejnou zakázku seznámit s příčinami vedoucími ke zrušení zadávacího řízení, případně se proti němu účinně bránit. Důvod zrušení zadávacího řízení musí být dostatečně podrobně rozveden, aby byli uchazeči sto jednoznačně pochopit úvahy, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly. Pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní.

6. Zadavatel však dle Úřadu blíže nespecifikoval, co je míněno současnou bezpečnostní situací a v čem konkrétně se bezpečnostní situace v průběhu zadávání veřejné zakázky změnila, případně jaký má tato změna vliv na zadávání předmětné veřejné zakázky. Dále není z odůvodnění zadavatele patrno, jaké mimořádné události na území České republiky měly mít vliv na změnu předmětu veřejné zakázky či o jaké konkrétní mimořádné skutečnosti ve výkonu služby, které měly nastat až po vyhlášení zadávacího řízení, se jedná. Zadavatel dále nespecifikoval, kdy daná skutečnost nastala, a proto nelze ani ověřit, zda uvedené skutečnosti nastaly v průběhu zadávacího řízení či nikoliv.

7. Zadavatelem uvedený důvod zrušení zadávacího řízení tak není rozveden v dostatečných podrobnostech a odůvodnění zrušení zadávacího řízení tudíž postrádá informace, na základě kterých by bylo možno posoudit, zda lze zrušení zadávacího řízení považovat za adekvátní. Vzhledem k nedostatečnému odůvodnění pak nelze přezkoumat, zda tyto okolnosti skutečně nastaly, nelze tedy ani přezkoumat, zda se skutečně jedná o důvody hodné zvláštního zřetele.

8. K dalším možným pochybením zadavatele se Úřad nevyjadřoval, vzhledem ke skutečnosti, že na základě zjištěného porušení zákona bylo důvodné zrušit rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a případné posouzení dalších navrhovatelem namítaných pochybení zadavatele nemohlo nijak tento závěr zvrátit. K přijatému nápravnému opatření pak Úřad přistoupil proto, že oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení a rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení představují vzájemně provázaný postup. Jestliže je tedy povinnost uvedení důvodu podle § 84 odst. 8 zákona uložena ve vztahu k oznámení o zrušení zadávacího řízení a zadavatel tuto svou povinnost nesplní, nezbývá než konstatovat, že tento postup způsobuje nezákonnost i samotného rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, neboť případná nezákonnost úkonů směřujících ke zrušení zadávacího řízení musí být posuzována v jejich vzájemné souvislosti.

III. Námitky rozkladu

9. Dne 29. 7. 2015 Úřad obdržel rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 20. 7. 2015. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

10. Zadavatel nesouhlasí s napadeným rozhodnutím, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 neuvedl jednoznačně a dostatečně konkrétně důvod, na základě něhož přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, a proto nesouhlasí ani s opatřením k nápravě, které Úřad uložil. Zadavatel tvrdí, že jasně uvedl, že předmět plnění veřejné zakázky není v současné době vhodný pro výkon služby, protože se od doby vyhotovení technické specifikace předmětu plnění změnila bezpečnostní situace, což nebylo možné v technické specifikaci zohlednit. Dle zadavatele je transparentní a jednoznačně přezkoumatelná skutečnost, kdy byl požadavek na zrušení zadávacího řízení uplatněn, a je tudíž zřejmé, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a bez zbytečného prodlení. Zadavatel uvádí, že jím uvedené důvody jsou transparentní, jednoznačné a přezkoumatelné.

11. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že Úřadu nepřísluší hodnotit činnosti a postupy odborných a řídících útvarů Policejního prezidia České republiky ve vztahu k bezpečnostní situaci státu, jak se toho domáhá navrhovatel. Dle zadavatele Úřad pochybil, když se zabýval odůvodněním změny bezpečnostní situace, avšak pominul, že uváděná změna bezpečnostní situace byla vyhodnocena na poradě řídících pracovníků Policejního prezidia, a to jako důvod ke zrušení předmětného zadávacího řízení, když bylo nutné přistoupit kupříkladu ke změně systému hlídek a jejich vybavení. Zadavatel uvádí, že je jeho rozhodnutí přezkoumatelné, když lze podrobit přezkumu, zda je pravda, že vesty nejsou vhodné pro výkon služby a kdy zadavatel k tomuto závěru dospěl a zda se změnila bezpečnostní situace. Dle zadavatele každý, kdo nežije „mimorealitu“ ví, že se bezpečnostní situace v České republice i ve světě zhoršuje.

12. Dle zadavatele je zásadní, že předmět plnění veřejné zakázky není v současné bezpečnostní situaci vhodný pro výkon služby Policie ČR a že zadavatel nemůže nakupovat nevyhovující ochranný prostředek. Jednalo by se o nákup nehospodárný, neefektivní a neúčelný, což by vedlo k porušení zákona o rozpočtových pravidlech a zákona o finanční kontrole.

13. Zadavatel konstatuje, že důvody, které jej vedly ke zrušení zadávacího řízení, jsou zcela jasné a nepochybné a jiné odůvodnění zadavatel později neuvedl, když v rozhodnutí o námitce navrhovatele a ve vyjádření k obdrženému návrhu podrobně navrhovateli a Úřadu zdůvodnilna více rozvedl důvody a souvztažnosti, které byly příčinou zrušení zadávacího řízení. V žádném případě neuvedl důvody nové.

14. Zadavatel je přesvědčen, že všichni uchazeči byli sto jednoznačně pochopit úvahy, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího, o čemž svědčí to, že navrhovatel jako jediný podal námitky proti zrušení zadávacího řízení. Ve světle všech předchozích podání navrhovatele je však zadavatel přesvědčen, že jej k tomu vedly jiné důvody než nepochopení důvodů zrušení zadávacího řízení.

15. Vzhledem k tomu, že pořizované balistické prostředky mají sloužit k ochraně zdraví a životů zasahujících policistů, nelze dle zadavatele rozebírat důvody, proč v předmětném zadávacím řízení nakupované druhy vest konkrétně nevyhovují, jelikož se jedná o otázku bezpečnostní. Plně dle zadavatele postačuje, že kompetentní odborný útvar zadavatele a vedení policie rozhodlo o jejich nevhodnosti pro výkon služby. Nejsou podstatné jednotlivosti, ale celkové vyhodnocení míry vhodnosti balistických vest pro požadavky současného výkonu služby. Není tak relevantní vyjmenovávat všechny události zhoršující bezpečnostní situaci, ale celkové pojetí bezpečnostní situace. Zadavatel uvádí, že: „nerozumí tomu, jak a proč by se mělo více a podrobněji zdůvodňovat, že vesty TBO 3 CZ/TON III nejsou vhodné pro výkon služby v současné bezpečnostní situaci, podle zadavatele je pro zdůvodnění tohoto závěru plně postačující zdůvodnění, že je to rozhodnutí kompetentního odborného útvaru a vedení policie s ohledem na současnou bezpečnostní situaci.“

16. K nepřezkoumatelnosti svého rozhodnutí zadavatel uvádí, že se Úřad může jakkoliv a kdykoliv přesvědčit o vývoji bezpečnostní situace v ČR a ve světě a o nevhodnosti vest TBO 3 CZ/TON III pro současný výkon služby. Přitom pouze kompetentní orgány a útvary vedení policie mohou rozhodnout o tom, co je a co není vhodné pro výkon služby zasahujících policistů a je tedy nepřijatelné, aby zadavatel nakoupil balistické ochranné prostředky, které mu nevyhovují.

17. Úřad se dle zadavatele nevypořádal s tím, že ke zrušení zadávacího řízení došlo v souladu s § 111 odst. 6 zákona, když zadavatel řešil i opatření k nápravě, „protože není jiné nápravy, jak nekoupit předmět plnění, který již zadavateli nevyhovuje a nelze přitom upravit zadávací podmínky, než zadávací řízení zrušit.“ Postup zadavatele dle jeho názoru představuje jediný možný způsob nápravy.

18. V reakci na podání navrhovatele zadavatel uvádí, že není pravdou, že by zadával zakázky malého rozsahu za jednotlivá krajská ředitelství policie, ale že tato ředitelství tak postupují jako samostatní veřejní zadavatelé, avšak skutečnost, že takto nakupují jiné ochranné prostředky, než které byli předmětem veřejné zakázky, je potvrzením toho, že bylo zadávací řízení zrušeno oprávněně.

19. Zadavatel shrnuje, že jestliže bylo odborným útvarem a vedením policie rozhodnuto, že příslušné ochranné balistické prostředky nevyhovují současné bezpečnostní situaci a požadavkům na výkon služby, není možný jiný postup než předmětné zadávací řízení zrušit, jelikož se zcela evidentně v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

20. Závěrem zadavatel poznamenává, že navrhovatel jeho i Úřad zavaluje podáními, jejichž obsahem jsou většinou tvrzení nepravdivá až absurdní nebo alespoň velmi zkreslená a často si i protiřečící a považuje je za čistě účelová. Rozklad zadavatele neobsahuje žádný petit.

IV. Vyjádření navrhovatele

21. Dne 7. 8. 2015 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele. Navrhovatel na úvod upozorňuje, že zadavatel neuvedl, v jakém rozsahu prvostupňové rozhodnutí napadá, ani čeho se svým rozkladem domáhá, přičemž druhou z připomínek nelze sanovat ani postupem podle § 82 odst. 2 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

22. Navrhovatel k argumentaci zadavatele uvádí, že zadavatel chápe pojem „nepřezkoumatelný“ jinak než soudní a správní praxe a odmítá připustit, že mělo být jeho rozhodnutí odůvodněno takovým způsobem, aby mohlo být přezkoumáno. Tvrzení zadavatele, v němž odkazuje na koncepci prvosledových hlídek, navrhovatel považuje za tvrzení zcela nové, nekonkrétní a bez jakýchkoliv důkazních návrhů, přičemž zadavatel ani neodůvodňuje, proč by měla mít koncepce prvosledových hlídek vliv na vhodnost předmětu veřejné zakázky, když neuvádí, jaké vesty jsou používány v současnosti, podsouvá, že předmětné vesty neposkytují ochranu před dlouhými zbraněmi a ponechává stranou, že byly vesty pořizovány jako vybavení policistů speciálních jednotek.

23. Dle navrhovatele zadavatel povyšuje rozhodnutí svých interních orgánů nad zákon a navozuje dojem utajení, ačkoliv na pořízení balistických vest nic utajeného není. Dle navrhovatele zadavatel není schopen specifikovat, v čem nakupované balistické prostředky nevyhovují současné bezpečnostní situaci. Přitom i podsouvá, že se navrhovatel domáhal hodnocení činnosti a postupu odborných a řídících útvarů Policie ČR, zatímco předmětem tohoto řízení je pouze to, zda zadavatel odůvodnil své rozhodnutí podle právních a zákonných podmínek. I zadavatel je totiž v souladu s ústavním pořádkem České republiky při zadávání veřejných zakázek vázán zákonem. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel neměl povinnost pokračovat v jednacím řízení s uveřejněním po zrušení předchozího otevřeného zadávacího řízení a tedy i nadále poptávat vesty TBO 3 CZ/TON III.

24. K námitce zadavatele o dodržování zákona o rozpočtových pravidlech a zákona o finanční kontrole navrhovatel uvádí, že jako zrušovací důvod nemá oporu v platné právní úpravě. K dodržení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti navrhovatel konstatuje, že se jedná o smysl a účel dodržování zákona a nikoliv jeho porušování. Zadavatel Úřadu podsouvá, že by byl povinen nakoupit předmětné vesty, přitom jediným důvodem napadeného rozhodnutí Úřadu je nepřezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a zadavateli nic nebrání zrušit zadávací řízení postupem se zákonem souladným. Zadavatel má rovněž možnost uplatnit nárok na náhradu škody vůči svým zaměstnancům a přitom zcela pomíjí, že i navrhovateli vznikla škoda v podobě zcela zbytečných nákladů na zpracování nabídky včetně vzorků.

25. Závěrem svého vyjádření navrhovatel adresuje závěrečné konstatování zadavatele, které shledává za hranicí dobrého vkusu, přitom platná právní úprava nijak neomezuje navrhovatele ani v rozsahu podání, ani v jejich obsahu. Starost zadavatele o zavalení Úřadu považuje navrhovatel za lidsky dojemnou, avšak právně zcela irelevantní. Ačkoliv se navrhovatel neztotožňuje z logikou napadeného rozhodnutí ohledně dalších pochybení zadavatele, považuje jej za správné věcně i právně a za řádně odůvodněné.

V. Řízení o rozkladu

26. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu, a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 téhož zákona postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

27. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a jejich správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

28. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S327/2015/VZ-18681/2015/541/JCh ze dne 20. 7. 2015, ve znění opravného rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0327/2015/VZ-30272/2015/541/JCh ze dne 25. 9. 2015, rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

VI. K námitkám rozkladu

29. Na úvod tohoto rozhodnutí konstatuji, že se plně ztotožňuji s Úřadem uvedeným rozborem v napadeném rozhodnutí ohledně aplikace § 84 odst. 2 písm. e) zákona ve vztahu k naplnění zásady transparentnosti, a tedy s ohledem na dostatečnou konkrétnost a určitost odůvodnění zrušení zadávacího řízení, uvedeného v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Úřad tedy předtím, než posuzoval samotnou obsahovou stránku naplnění předpokladů pro uplatnění výše uvedeného ustanovení, nejprve zkoumal, zda důvody uvedené zadavatelem byly dostatečně určité a konkrétní, neboť až o určitých a konkrétních důvodech lze vyslovit závěr o tom, zda se jedná o důvody zvláštního zřetele hodné, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro něž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval.

30. V Úřadem citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013 – 39 ze dne 20. 5. 2014 bylo soudem řečeno, že ač zákon na obsahovou stránku jednotlivých úkonů zadavatele klade požadavky různé, jen formálním naplněním těchto požadavků nemusí být ještě postup zadavatele v souladu se zákonem. Deficity odůvodnění úkonu zadavatele přitom nemusí nutně znamenat neplatnost právního jednání zadavatele samotného pro neurčitost, ale mohou konstituovat oporu pro závěr, že se jedná o jednání v rozporu se zákonem. To vše musí být posouzeno s ohledem na každý konkrétní případ v návaznosti na specifické skutkové okolnosti věci.

31. Podstatou rozkladových námitek zadavatele je jeho přesvědčení, že důvod, jehož využil pro zrušení zadávacího řízení, byl v souladu se zákonem, tedy konkrétní, jednoznačný a řádně odůvodněný, a tudíž byl i samotný postup zadavatele transparentní. Zadavatel přitom nijak nerozporuje správnou a podrobně popsanou úvahu Úřadu, že vzhledem k povinnosti stanovit důvod zrušení zadávacího řízení je podle § 84 odst. 8 zákona klíčové oznámení o zrušení zadávacího řízení, které je však zároveň úzce provázáno se samotným rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Z toho důvodu pak právě odůvodnění tohoto dokumentu ovlivňuje i samotnou zákonnost zrušení zadávacího řízení.

32. Odůvodnění zadavatele, že: „Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR jako metodické pracoviště a na základě závěrů z poslední porady prvního náměstka policejního prezidenta s náměstky vnější služby krajských ředitelství policie požádalo o zrušení zadávacího řízení na balistické vesty vnější TBO 3 CZ/TON III. Předmětným zadávacím řízením by byl zaveden do výkonu služby nevyhovující ochranný prostředek ve vztahu k současné bezpečnostní situaci a mimořádným událostem, které nastaly na území České republiky. Při vyhotovení technické specifikace k předmětnému zadávacímu řízení nebyly zohledněny skutečnosti ve výkonu služby, které nastaly až po vyhlášení zadávacího řízení“, je dle jeho názoru dostatečně konkrétní a určité, což odporuje závěrům napadeného rozhodnutí.

33. Po přezkoumání odůvodnění v oznámení o zrušení zadávacího řízení pak konstatuji, že se s názorem Úřadu plně ztotožňuji. Nedostatky v odůvodnění svého rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení totiž nepřímo vystihl v rozkladu sám zadavatel, když uvedl, že: „(…)Úřadse může jakkoliv a kdykoliv přesvědčit o vývoji bezpečnostní situace v ČR a ve světě a o nevhodnosti vest TBO 3 CZ/TON III pro současný výkon služby.“ Pokud by tomu tak bylo, dalo by se skutečně polemizovat o tom, zda je odůvodnění zadavatele dostatečně přezkoumatelné, avšak tato možnost „přesvědčitse“ musí vyplývat právě již ze samotného odůvodnění zrušení zadávacího řízení. Je nepřijatelné, aby zadavatel přenášel povinnost řádného odůvodnění svého úkonu v zadávacím řízení na Úřad s tím, že by Úřad sám měl posoudit bezpečnostní situaci a soulad poptávaného předmětu plnění s těmito svými zjištěními, jen na základě zcela obecných proklamací zadavatele.

34. Už samotné použití pojmu „vývoj bezpečnostní situace“ je dosti problematické, když se jedná o pojem již ze své podstaty dynamický, zahrnující celou řadu znaků. Podle internetových stránek zadavatele je bezpečnostní situace popsána jako: „Výslednice procesů a vztahů ve sféře nevojenské a vojenské bezpečnosti, je souhrnem vztahů politického, kulturně- sociálního, ekonomického, vojenského a ekologického prostředí jako celku. Bezpečnostní situace je spoluurčena vnitrostátními a mezinárodními bezpečnostními poměry: je ovlivňována parametry vnitřní a vnější bezpečnosti státu a celým souborem aktivit zahraniční politiky, ekonomického rozvoje státu, sociální stability, rozvoje demokracie a respektování lidských práv a souborem bezpečnostních důsledků, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků státu.“ (Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-situace.aspx) Pouhé konstatování, že se bezpečnostní situace změnila, je pak samotnou podstatou jejího vývoje. I z výše uvedené definice je zřejmé, že se bezpečnostní situace konstantně vyvíjí, jelikož se neustále vyvíjí i procesy a vztahy, jež ji charakterizují. Odvolávání se na vývoj bezpečnostní situace, v podobě podané zadavatelem, je tak pro uchazeče o veřejnou zakázku nicneříkajícím tvrzením. Nelze totiž nijak zjistit, pro jaký stav bezpečnostní situace byl předmět plnění poptáván a jaký je stav současný, případně jaké intenzity je jejich rozdíl, kterým je odůvodňováno zrušení zadávacího řízení. Úřad se tak skutečně může přesvědčit o tom, že se bezpečnostní situace určitým způsobem vyvíjí, avšak jedná se o každodenní situaci, proto je nedostatečné, když je na tento vývoj poukázáno pouze paušálním způsobem. Je totiž pochopitelné, že ochranné prostředky příslušníků bezpečnostních sborů nejsou poptávány z důvodu, že těmto příslušníkům nehrozí žádné nebezpečí, ba naopak. V souladu s odůvodněním zadavatele by však byl předmět plnění obsoletní již krátkou dobu po vyhlášení zadávacího řízení, protože se již z podstaty věci bezpečnostní situace nějakým způsobem i za tuto dobu dozajista změní. Na tomto místě je důležité přisvědčit navrhovateli, že měl zadavatel skutečně možnost reflektovat změny ve svých potřebách a neměl povinnost poptávat balistické vesty vnější TBO 3 CZ/TON III, když předmětné zadávací řízení realizoval až na základě zrušeného otevřeného řízení. Jsem si vědom, že v časovém intervalu mezi zahájením předchozího otevřeného řízení a předmětného jednacího řízení s uveřejněním nemuselo dojít k natolik závažným událostem, aby byly potřeby zadavatele zásadním způsobem změněny. Považuji však tuto souvislost za důležitou pro zdůraznění poznatku, že předmětné zadávací řízení neprobíhalo izolovaně v časoprostorovém vákuu.

35. V tomto ohledu pak zadavatel v rozkladové argumentaci doplňuje změnu bezpečnostní situace nejen o pohled jednoho státu, ale zahrnuje i celosvětový rozměr. Úřad si samozřejmě je vědom událostí, které ve světě probíhají, avšak tyto incidenty a jejich dopad na vnímání bezpečnostní situace nijak samy o sobě nevylučují, že je poptávaný předmět veřejné zakázky pro potřeby zadavatele dostatečný, jelikož si zadavatel musel být již při přípravě zadávacího řízení vědom, že se bezpečnostní situace nedrží v žádné konstantní hladině. Je nutno míti na paměti, že v zadávací dokumentaci zadavatel požadoval životnost poptávaného předmětu plnění v délce 10 let, takže se jedná o produkt, jenž měl bezpečnostním složkám sloužit dlouhodobě. Obecný odkaz na to, že se bezpečnostní situace změnila tak nemůže obstát, protože jinak by zadavatel již od počátku poptával plnění, které zákonitě musí být nevhodné pro výkon služby, když takovou překážku představuje jakákoli nespecifikovaná změna bezpečnostní situace. Je to totiž právě zadavatel, kdo musí vědět, co poptává, z jakého důvodu a k jakému použití. Je samozřejmě možné, že se změní situace a předmět plnění tyto prvotní potřeby zadavatele nebude splňovat. Zároveň nelze zpochybňovat oprávněnost Policejního prezidia přehodnotit potřeby zasahujících policistů ve vztahu k nastalé bezpečnostní situaci a k rizikům z toho vyplývajícím. K takovýmto závěrům, které pak ve smyslu zákona mohou opravňovat zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, však musí být nějakých důvodů, přičemž je povinností zadavatele tyto důvody při zrušení zadávacího řízení specifikovat, tedy jinak řečeno srozumitelně uvést, jakým způsobem se změnily podmínky pro použití balistických prostředků tak, že předmět plnění již těmto podmínkám nevyhovuje.

36. V této souvislosti bych chtěl odkázat na rozsudek citovaný Úřadem v napadeném rozhodnutí č. j. 2 Afs 23/2013 – 39 ze dne 20. 5. 2014. Úřadem citovaná pasáž pokračuje větou: „Tento nedostatek odůvodnění rozhodnutí o vyloučení žalobce nebylo možné zhojit ani odkazem na odborné posouzení, neboť o vyloučení má rozhodnout zadavatel sám, nikoli jeho hodnotící komise nebo dokonce snad znalec z příslušného oboru.“ Jsem přitom přesvědčen, že tak jako správně analogicky aplikoval Úřad požadavky na určitost a konkrétnost rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče i na úkony zadavatele ohledně zrušení zadávacího řízení, tak lze výše citovanou větu vztáhnout i na situaci, kdy je v odůvodnění zadavatele odkazováno na rozhodnutí (nebo žádost – viz „(…) požádalo o zrušení (…)“ v oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku ze dne 5. 5. 2015) jiného, třeba i kvalifikovaného, orgánu. Odůvodnění svého postupu musí konkrétním způsobem vyslovit sám zadavatel. Lze si tak představit, že pokud by zadavatel v odůvodnění zrušení zadávacího řízení uvedl, že předmět veřejné zakázky byl poptáván pro (určité) jednotky, jež měly být nasazovány do daných (určitých) situací, avšak nově je pro tyto situace předpokládán jiný druh (určitého) nebezpečí, pročež je některý (určitý) parametr poptávané balistické ochrany nevyhovující, a tedy balistická vesta je pro své předpokládané využití nepoužitelná. V takovémto případě by se jednalo o odůvodnění, které může každý z uchazečů podrobit své kritice a dle svých znalostí případně námitkovat skutečnou podstatu odůvodnění zrušení zadávacího řízení a ne jen jeho formu. Bylo by tak vyhověno požadavku vyplývajícího z výše uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, aby bylo uchazečům umožněno jednoznačně pochopit úvahy, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly.

37. Ke konkrétním námitkám zadavatele pak konstatuji, že není podstatné, kdy byl požadavek na zrušení zadávacího řízení uplatněn, když konkrétní důvod pro zrušení zadávacího řízení, který zadavatel uvádí, je natolik neurčitý, že je založena jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek v odůvodnění. Relevanci skutečnosti, že požadavek na zrušení vydal určitý interní orgán zadavatele, by bylo na místě zkoumat až za předpokladu, že lze ze samotného důvodu pro zrušení zadávacího řízení zjistit nějaké bližší informace. Avšak Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 263/2014 – 40 ze dne 5. 8. 2015 uvedl, že: „Nejvyšší správní soud připomíná, že zrušení zadávacího řízení je zásahem do legitimního očekávání uchazečů, neboť zákon o veřejných zakázkách upřednostňuje skončení zadávacího řízení výběrem nejvhodnější nabídky s následným uzavřením smlouvy. Také proto platí, že jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele.“ Vzhledem k podstatě skutečnosti, jíž měla být vyvolána nutnost zrušit zadávací řízení, pak Nejvyšší správní soud v tomtéž rozsudku dodává, že:

„by totiž bylo možné bez jakýchkoli omezení manipulovat s průběhem zadávacího řízení a tím do značné míry znehodnotit instituty vylučující libovůli zadavatele. To jde nejen proti smyslu zákona o veřejných zakázkách, ale také proti judikatuře zdejšího soudu, která vychází z názoru, že ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) tohoto zákona a zejména slovní spojení ‚důvody zvláštního zřetele hodné‘ je nutné vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu.“ Závěr této citované pasáže pak blíže specifikuje i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009 – 109 ze dne 27. 1. 2010, a to tak, že výše uvedené důvody: „musí být důvody objektivními, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.“

38. Na základě výše uvedených judikatorních východisek tak nad rámec odůvodnění napadeného rozhodnutí, které je však pro v něm uvedené závěry naprosto dostatečné, konstatuji, že ani skutečnost, že bylo o nutnosti zrušení zadávacího řízení rozhodnuto interními orgány zadavatele, sama o sobě nepředstavuje důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu zákona. V opačném případě by totiž byl posvěcen postup založený na čistě subjektivním rozhodnutí interního orgánů, tedy ve své podstatě zadavatele samého, a tedy aprobována svévole při rušení zadávacího řízení. I toto interní rozhodnutí tak musí vycházet z dalších objektivních okolností, jejichž podstata leží vně zadavatele. Specifikování těchto okolností, jež představují důvody zvláštního zřetele hodné, pak musí být součástí odůvodnění zrušení zadávacího řízení, pokud má být tento úkon proveden transparentně a v souladu se zákonem. Úřad tak postupoval správně, když se zaměřil na důvod v podobě změny

bezpečnostní situace, tedy na důvod stojící vně zadavatele, který však pro absenci bližší specifikace nebylo možné přezkoumat meritorně.

39. K námitce zadavatele, že by nákupem předmětu plnění mohlo dojít k porušení zákona o rozpočtových pravidlech a o finanční kontrole, a že by se jednalo o nákup nehospodárný, neefektivní a neúčelný, uvádím, že napadeným rozhodnutím nebyla zadavateli uložena povinnost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, pouze bylo konstatováno, že odůvodnění zrušení zadávacího řízení je z hlediska požadavků na určitost a jednoznačnost úkonů zadavatele nedostatečné. Zadavatel pak jako důvod pro zrušení zadávacího řízení nepoužil nehospodárnost, neefektivnost a neúčelnost, ale změnu bezpečnostní situace a na ni navázanou nevhodnost předmětu plnění veřejné zakázky, jako důvody hodné zvláštního zřetele podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Dále zadavatelem uváděné souvstažnosti a rozvedení důvodů pak odůvodnění zrušení zadávacího řízení neobsahuje, a proto Úřad posuzoval jen to, zda je právě toto odůvodnění v souladu se zákonem. Tím, zda se jedná o nově tvrzené skutečnosti, jak namítá ve svém vyjádření navrhovatel, se tak Úřad, pro nedostatky v odůvodnění zrušení zadávacího řízení samotném, blíže nezabýval.

40. K námitce zadavatele, že žádný jiný uchazeč kromě navrhovatele nepodal námitky, a tudíž byli všichni ostatní uchazeči schopni pochopit úvahy zadavatele, uvádím, že pouze z této skutečnosti nelze vyvozovat, že by byl postup zadavatele správný. Skutečnost, že ostatní uchazeči nepodali námitky proti zrušení zadávacího řízení, nemá vliv na posuzování správnosti tohoto postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Právo podat námitky je subjektivní právo účastníků zadávacího řízení, jehož využití závisí zcela na jejich úvaze. Opravdové motivy námitek a návrhu navrhovatele pak pro přezkum správnosti napadeného rozhodnutí nemají žádný relevantní význam.

41. Jak jsem pak již uvedl výše, skutečnost, zda pro konstatování potřeby zrušit zadávací řízení postačuje interní rozhodnutí zadavatele, nebyla pro neurčitost odůvodnění samotného určující. Avšak vzhledem k výše uváděným závěrům Nejvyššího správního soudu zdůrazňuji, že i když zadavatel považuje za klíčové celkové vyhodnocení míry vhodnosti poptávaných balistických vest pro současný výkon služby, musí být zadavatel schopen tuto míru transparentním (a ve smyslu judikatury citované v napadeném rozhodnutí i pro uchazeče napadnutelným) způsobem vyjádřit. Ani zadavatel a ani Policejní útvary České republiky nejsou vyňaty z působnosti zákona, a proto se při zadávání veřejných zakázek musí podrobit veškerým požadavkům, které zákon na veřejné zadavatele klade.

42. Rovněž jsem již výše uvedl, že si stejně jako Úřad dobře uvědomuji, že se bezpečnostní situace neustále mění. Pro správnost napadeného rozhodnutí však není důležité, zda tomu tak reálně je nebo ne. V odůvodnění zadavatele totiž musí být transparentně vyjádřeno, proč předchozí stav využití předmětných ochranných balistických prostředků nevylučoval, zatímco nyní je již jejich použití nepřípustné.

43. K námitce zadavatele, že se Úřad nezabýval tím, že ke zrušení zadávacího řízení zadavatel přistoupil, jako k opatření k nápravě podle § 111 odst. 6 zákona uvádím, že zrušení zadávacího řízení představuje jedno z možných (i když krajní) opatření k nápravě podle uvedeného ustanovení zákona. Tím však není vyloučeno, že zrušení zadávacího řízení musí splňovat požadavky, které s tímto úkonem spojuje zákon v § 84. Skutečnost, že se jedná o opatření k nápravě, pak nemá žádný vliv na to, že zrušení zadávacího řízení nebylo provedeno v souladu se zákonem.

44. K závěru rozkladu pak již zadavatel adresuje pouze podání a osobu navrhovatele. Nepředkládá tak žádné námitky, v jejichž rozsahu by bylo možno přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí. Považuji proto za nadbytečné se k tomuto jakkoli vyjadřovat.

45. Pro shrnutí pak konstatuji, že Úřad postupoval správně, když rozhodl, že důvod zrušení zadávacího řízení v oznámení o zrušení zadávacího řízení nebyl uveden jednoznačně a dostatečně konkrétně a je tedy v rozporu s § 84 odst. 8 zákona a se zásadou transparentnost. Vzhledem k tomu, že se nejednalo o vadu, jež by měla svůj původ již ve stanovení zadávacích podmínek, nebylo na místě jako nápravné opatření podle § 118 odst. 1 zákona zrušit Úřadem celé zadávací řízení, ale pouze úkony zadavatele související s konstatovaným porušením zákona. Tyto úkony tak představuje rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 a rovněž všechny případné následující úkony zadavatele. Napadené rozhodnutí tedy považuji v celém rozsahu za správné a zákonné.

Závěr

46. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

47. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2. JUDr. Radek Ondruš, advokát, Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy