Rozhodnutí: S739/2013/VZ-5614/2015/523/MLi

Instance I.
Věc Zpracování dat z hybridního snímkování dokumentů
Účastníci
  1. Plzeňský kraj
  2. Sdružení občanů EXODUS
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 8. 7. 2015
Související rozhodnutí R88/15
Dokumenty file icon dokument ke stažení 469 KB

Č. j.: ÚOHS-S739/2013/VZ-5614/2015/523/MLi

 

. února 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 11. 2013 na základě návrhu z téhož dne, jehož účastníky jsou:

 

  • zadavatel – Plzeňský kraj, IČO 70890366, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň,
  • navrhovatel – Sdružení občanů EXODUS, IČO 45331081, se sídlem Hlavanova 359/16, 326 00 Plzeň,

 

ve věci veřejné zakázky „Zpracování dat z hybridního snímkování dokumentů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 8. 2013 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 8. 2013 pod ev. č. 357026, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 8. 2013,

 

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Sdružení občanů EXODUS, IČO 45331081, se sídlem Hlavanova 359/16, 326 00 Plzeň – se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 cit. zákona.

 

 

Odůvodnění

I. Průběh zadávacího řízení

1.Zadavatel – Plzeňský kraj, IČO 70890366, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2013 oznámení otevřeného řízení, jež bylo uveřejněno dne 2. 8. 2013 pod ev. č. 357026, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 8. 2013, a to za účelem zadání veřejné zakázky „Zpracování dat z hybridního snímkování dokumentů“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.Předmět plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel v oznámení o zakázce takto: „Předmětem veřejné zakázky je komplexní služba zpracování dat zdigitalizovaných periodik v místě specializovaného pracoviště Zhotovitelem. Předmětem plnění je dále zajištění souladu, správnosti a úplnosti procesu digitalizace s metodikami a doporučeními zpracovanými Národní knihovnou České republiky (NK ČR) v rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny (dále NDK, blíže viz Technická dokumentace a její přílohy) v aktuální platné verzi.

Předmětem uvedených činností jsou obrazové soubory formátu TIFF v barvě 24 bit s věrným podáním, 400 DPI a vyšší vytvořené hybridním snímkováním regionálních periodik z fondu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, příspěvkové organizace.“

3.Jako základní hodnotící kritérium pro hodnocení nabídek uvedl zadavatel v oznámení o zakázce nejnižší nabídkovou cenu. Jako druh veřejné zakázky označil zadavatel veřejnou zakázku na služby, předpokládaná hodnota byla uvedena ve výši 4 000 000,- Kč bez DPH. 

4.Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 6. 9. 2013 vyplývá, že byly podány celkem dvě nabídky. Z protokolu o 1. jednání hodnotící komise ze dne 13. 9. 2013 vyplývá, že hodnotící komise shledala v obou nabídkách nejasnosti a do doby předložení podkladů a objasnění nabídek přerušila své jednání. V protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 13. 9. 2013 hodnotící komise uvedla, že „uchazeč pořadové číslo nabídky 2 Sdružení občanů EXODUS, IČ 45331081 [navrhovatel – Sdružení občanů EXODUS, IČO 45331081, se sídlem Hlavanova 359/16, 326 00 Plzeň (dále jen „navrhovatel“)], ve své nabídce neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů, když v části technických kvalifikačních předpokladů předložil vzorky, které nesplňují požadavky uvedené v Zadávací dokumentaci v části 6.4.4. Vzorky.”

5.Z protokolu o 2. jednání hodnotící komise ze dne 8. 10. 2013, bod 8., vyplývá, že hodnotící komise vyřadila nabídku navrhovatele pro nesplnění prokázání technických kvalifikačních předpokladů v části vzorky. Rozhodnutí o vyloučení odeslal zadavatel navrhovateli dne 23. 10. 2013.

6.Jelikož po vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení zbyla zadavateli pouze jedna nabídka k hodnocení, rozhodl zadavatel dne 23. 10. 2013 o zrušení zadávacího řízení podle ust. § 84 odst. 1 písm. e) zákona. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo oběma uchazečům odesláno dne 23. 10. 2013. Zadavatel odeslal dne 24. 10. 2013 rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek.

7.Dne 6. 11. 2013 odeslal navrhovatel námitky proti svému vyloučení, dne 18. 11. 2013 obdržel navrhovatel rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám. Dne 7. 11. 2013 odeslal navrhovatel námitky proti zrušení zadávacího řízení, dne 18. 11. 2013 obdržel rozhodnutí zadavatele, že těmto podaným námitkám nevyhověl.

8.Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení a následné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení za učiněná v souladu se zákonem, doručil dne 28. 11. 2013 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Dnem doručení návrhu Úřadu bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. S739/2013.

 

II. Obsah návrhu

9.Podle navrhovatele porušil zadavatel svým jednáním v průběhu zadávacího řízení zákon tím, že vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu neprokázání kvalifikace pro vysokou chybovost navrhovatelem předložených vzorků, které podle zadavatele nesplňovaly požadavky uvedené v zadávacích podmínkách.

10.Navrhovatel uvádí, že jeho vzorky byly posouzeny nesprávně. Nesouhlasí s tvrzením hodnotící komise, že jeho vzorky vykazovaly vysokou chybovost, neboť dle jeho názoru naopak jím předložené vzorky vyhověly testu validátoru NDK (validátor Národní digitální knihovny), což je podle navrhovatele jediný objektivní způsob, jak chybovost vzorků posoudit.

11.Navrhovatel napadl námitkami také rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, neboť skutečnost, že zadavateli zbyla pouze jedna nabídka k hodnocení, byla způsobena jednáním zadavatele, které bylo v rozporu se zákonem.

12.Na podporu svých tvrzení předložil navrhovatel také znalecký posudek provedený Ing. Jindřichem Kandlerem, CSc., ze dne 27. 11. 2013, který potvrzuje, že vzorek navrhovatele byl v souladu s požadavky zadavatele.

13.Vzhledem k výše popsaným skutečnostem navrhuje navrhovatel zrušit rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení a rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.

 

Stanovisko zadavatele

14.Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že nabídka navrhovatele byla hodnotící komisí vyřazena již ve fázi posouzení splnění kvalifikace, neboť navrhovatelem předložené vzorky vykazovaly vysokou chybovost a měly i další vady. Proto zadavatel navrhovatele z účasti v zadávacím řízení vyloučil a následně musel zrušit i zadávací řízení, neboť mu k hodnocení zbyla jediná nabídka. Po přezkoumání námitek navrhovatele došel zadavatel k závěru, že jsou neopodstatněné, a proto jim nevyhověl. Zadavatel rozporoval také znalecký posudek předložený navrhovatelem spolu s námitkami proti jeho vyloučení. Znalec pověřený navrhovatelem podle zadavatele ignoruje posouzení vzorku z klíčového hlediska a jeho metodika je nepřesvědčivá. Vzorky navrhovatele obsahovaly podle zadavatele řadu chyb a nesplnily požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, na svém závěru tedy zadavatel trvá a navrhuje, aby Úřad předmětný návrh zamítl.

 

III. Dosavadní řízení před Úřadem

15.Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

  • ozadavatel,
  • navrhovatel.

16.Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-23701/2013/524/MLi ze dne 4. 12. 2013. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-23823/2013/524/MLi ze dne 5. 12. 2013 účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a lhůtu, ve které byli oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko.

17.Usnesením č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-974/2014/524/MLi ze dne 23. 1. 2014 ustanovil Úřad podle § 56 správního řádu znalce v oboru kybernetika – Ing. Romana Kalouse, Ph.D., Dukelská 45, 344 01 Domažlice (dále jen „znalec“) – k vypracování znaleckého posudku ve věci odborného posouzení poskytnutých podkladů a následného zodpovězení dotazu:

Splňuje vzorek uchazeče sdružení občanů EXODUS požadavky stanovené zadavatelem v technické dokumentaci a jejích přílohách?

18.Uvedeným usnesením byla zároveň znalci stanovena lhůta pro vypracování znaleckého posudku do 17. 2. 2014, současně s uvedeným usnesením byla znalci odeslána žádost č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-975/2014/524/MLi ze dne 23. 1. 2014 o zpracování výše specifikovaného znaleckého posudku. O ustanovení znalce byli účastníci řízení vyrozuměni přípisem č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-972/2014/524/MLi ze dne 3. 2. 2014. Na žádost znalce ze dne 14. 2. 2014 byla usnesením č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-3586/2014/524/MLi ze dne 19. 2. 2014 prodloužena lhůta pro zpracování znaleckého posudku do 28. 2. 2014. O této skutečnosti byli účastníci vyrozuměni přípisem č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-3592/2014/524/MLi ze dne 26. 2. 2014. Dne 27. 2. 2014 byl Úřadu doručen znalecký posudek.

19.Úřad vydal dne 3. 3. 2014 usnesení č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-4587/2014/524/MLi, kterým stanovil účastníkům lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

20.Dne 4. 3. 2014 bylo zástupci navrhovatele Josefu Vávrovi, který byl pověřen statutárním zástupcem Sdružení občanů Exodus Miroslavem Svobodou, umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S739/2013/524/MLi.

 

IV. Rozhodnutí ve věci a přezkum v rámci řízení o rozkladu

21.Po provedeném šetření vydal Úřad dne 25. 3. 2014 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-6391/2014/524/MLi, kterým rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v ust. § 76 odst. 1 zákona při posuzování nabídky navrhovatele z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách, když nabídku navrhovatele neoprávněně vyřadil a následně jej podle ust. § 76 odst. 6 zákona vyloučil z účasti v zadávacím řízení z důvodu nesplnění kvalifikace. Zadavateli bylo uloženo uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč a náklady na odměnu znalce ve výši 24 150 Kč. Zároveň byly uvedeným rozhodnutím zrušeny všechny úkony zadavatele související s posouzením nabídek, hodnocením nabídek, rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. 

22.Proti výše uvedenému rozhodnutí podal zadavatel dne 8. 4. 2014 rozklad.

23.Předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R118/2014/VZ-25247/2014/321/OHo ze dne 1. 12. 2014 rozhodl o zrušení rozhodnutí č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-6391/2014/524/MLi ze dne 25. 3. 2014 a vrátil věc Úřadu k novému projednání, přičemž v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že po zrušení napadeného rozhodnutí bude Úřad ve správním řízení pokračovat a v tomto řízení vydá rozhodnutí, ve kterém bude respektovat závazný právní názor učiněný ve výše uvedeném rozhodnutí předsedy Úřadu. Z odůvodnění dále vyplývá, že v novém projednání Úřad posoudí, podle kterých kritérií zadávací dokumentace měl být navrhovatelem předložený vzorek posuzován, a to ve vzájemné souvislosti s obsahem celé zadávací dokumentace a jejích příloh. Úřad dále zjistí stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochyby, a přezkoumá předložené důkazní prostředky v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, tudíž odstraní veškeré rozpory plynoucí z provedených důkazů a přezkoumatelně odůvodní hodnocení důkazů. Úřad se také vypořádá s návrhy a námitkami účastníků řízení a s jejich vyjádřeními k podkladům rozhodnutí. Dále Úřad přezkoumatelně odůvodní závěry, jež budou podloženy řádně zjištěným skutkovým stavem.    

 

V. Nové projednání věci před Úřadem

24.O pokračování správního řízení byli účastníci správního řízení vyrozuměni oznámením č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-26208/2014/523/MLi ze dne 10. 12. 2014. Úřad účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-26210/2014/523/MLi ze dne 10. 12. 2014 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko.

25.Dne 17. 12. 2014 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, který setrval na svém návrhu. Dále navrhovatel uvedl, že znalecký posudek pořízený zadavatelem nevyvrací předchozí posudky pořízené navrhovatelem a Úřadem, a nemůže být proto pro správní řízení směrodatný. Podle navrhovatele vyhověl jeho vzorek požadavkům zadavatele.

26.Dne 18. 12. 2014 obdržel Úřad stanovisko zadavatele, ve kterém zadavatel uvedl, že vzorek navrhovatele obsahoval chyby zejména v popisných polích metadat, nikoli v jejich obsahu.  Požadavek na kvalitu metadat se týkal informací (dat) o periodiku a nikoli chybovosti v jednotlivých popisných polích metadat, kterou zadavatel nemůže připustit. Námitku navrhovatele, že jím poskytnutý vzorek splnil požadavek na chybovost je zavádějící, neboť se jednalo zejména o chyby v jednotlivých názvech polí metadat a nikoliv v jejich obsahu, tedy v samotných pořízených metadatech.

27.Dne 18. 12. 2014 informoval Úřad účastníky řízení sdělením č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-27265/2014/523/MLi o tom, že si vyžádá doplnění (dovysvětlení) znaleckého posudku Ing. Romana Kalouse, Ph.D. Dne 19. 12. 2014 byla Ing. Romanu Kalousovi, Ph.D., zaslána žádost o vysvětlení znaleckého posudku č. j. SPR 1131/2013. Dne 9. 1. 2015 obdržel Úřad vysvětlení výše specifikovaného znaleckého posudku.

28.Dne 15. 1. 2015 zaslal Úřad žádost o odborné stanovisko Národní knihovně ČR. Dne 16. 1. 2015 zaslal Úřad navrhovateli žádost o vyjádření ke znaleckému posudku č. j. 1405002 (posudek předložený zadavatelem v rámci řízení o rozkladu). Vyjádření navrhovatele k uvedenému posudku obdržel Úřad dne 28. 1. 2015.

29.Dne 4. 2. 2015 zaslal Úřad Národní knihovně ČR opětovnou žádost o odborné stanovisko. Dne 6. 2. 2015 obdržel Úřad stanovisko Národní knihovny ČR.

30. Usnesením č. j. ÚOHS-S739/2013/VZ-4724/2014/523/MLi ze dne 17. 2. 2015 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

31.Dne 20. 2. 2015 bylo zástupci navrhovatele Ing. Jiřímu Hermanovi umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S739/2013/VZ.

32.Dne 24. 2. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. Zadavatel uvedl, že setrvává na svém závěru, že navrhovatele vyloučil oprávněně, neboť chyby, které jeho vzorek obsahoval, byly obsaženy v samotné struktuře metadat, a proto na ně nemůže být použita tolerance chybovosti 1 %. Navrhovatel podle zadavatele neprokázal, že by byl skutečně schopen realizovat předmět veřejné zakázky.

 

VI. Závěry Úřadu

33.Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení, znaleckých posudků a na základě vlastního zjištění konstatuje, že ve věci postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu nesplnění kvalifikace podle § 60 odst. 1 zákona nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.

34.Podle ust. § 60 odst. 1 zákona dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58 zákona, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

K posouzení požadavků na vzorky vyplývajících ze zadávací dokumentace

35.V bodu 3.4 zadávací dokumentace je uvedeno, že zadávací podmínky tvoří:

„Informace a údaje uvedené v jednotlivých oddílech této zadávací dokumentace (ZD),

Technická dokumentace dle přílohy č. 1 ZD a její přílohy,

Tabulka pro zpracování nabídkové ceny dle přílohy č. 2 ZD

Krycí list nabídky dle přílohy č. 4 ZD.“

36.Součástí prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů bylo také předložení vzorku zpracovaných digitálních dokumentů. V bodu 6.4.4. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že uchazeč „splní požadovaný technický kvalifikační předpoklad předložením vzorku, který bude splňovat požadavky JPEG2000 bezeztrátový a JPEG2000 ztrátový a METADATA dle aktuálně platných standardů NDK (dle přílohy č. 1 Zadávací dokumentace – Technická dokumentace a její přílohy č. 1 a 2).“ Předložené vzorky měly být dále validovány v aplikaci NDK Image Data Validator – DIFFER Národní knihovny ČR a dále v aplikaci Validátor metadat fy Logica Czech Republic s.r.o. a systému Kramerius 4 (verze 4.7.1.). Aplikace DIFFER byla v dodatečných informacích č. 3 zadavatelem nahrazena nástrojem kdu_show. Dále je v bodu 6.4.4. zadávací dokumentace uvedeno: „Uchazeč prokáže splnění požadované kvalifikace v části vzorky, když uchazečem předložený vzorek projde všemi výše uvedenými validátory se stoprocentním výsledkem.“

37.V příloze č. 1 zadávací dokumentace – Technické dokumentaci – zadavatel uvedl, že zhotovitel (pozn. Úřadu – potenciální vybraný uchazeč) „zajistí (bude odpovědný za) soulad, správnost a úplnost procesu zpracování s metodikami a doporučeními zpracovanými Národní knihovnou České republiky (NK ČR) v rámci projektu Vytvoření Národní digitální knihovny (dále NDK) v aktuální platné verzi. Zhotovitel bude garantovat správnost a úplnost veškerých povinných dat.“ Dále zadavatel požadoval, aby tituly byly zpracovány „dle standardu NDK pro zpracování periodik v úrovní ANL+ se segmentací strany a separací článků přes výtisk se samostatnými identifikátory pro každou entitu – článek (viz příloha č. 1 a č. 2 této technické dokumentace) ve strukturách METS, MIX, PREMIS, MODS a DC (Dublin Core) v aktuální platné verzi … Zhotovitel při přípravě metadat je povinen dodržet standard popisu NDK tak, že položky standardu uvedené jako povinné uvede do metadat.“ Každému článku – inteligentní entitě – měl být přidělen validní unikátní identifikátor URN:NBN a uuid dle požadavků NDK a Resolveru NDK.

38.Technická dokumentace obsahovala také požadavky na kvalitu metadat, tedy např. že minimální stanovená hodnota pro kvalitu metadat je 99 %, a dále že povinná pole musí být vyplněna správnými hodnotami. Součástí technické dokumentace bylo 5 příloh – definice metadatových formátů pro digitalizace periodik, pravidla popisu pro digitalizaci (pravidla pro popis periodik), protokol pro předávání skenů, protokol pro předávání digitálních dokumentů a seznam periodik SVK PK určených ke zpracování dat z hybridního snímkování.

39.Příloha č. 2 (v dokumentaci o veřejné zakázce nesprávně označena jako č. 3) Technické dokumentace – Pravidla pro popis periodik 2012 – obsahovala pravidla pro označování periodik – souborů poskytnutých zadavatelem uchazečům k digitálnímu zpracování v rámci vzorku. Pravidla byla stanovena pro různé situace (popis stany, typ strany, číslování stránek aj.), např. pro popis čísla:

Chemické listy

atd.

40.Příloha č. 1 Technické dokumentace byla tvořena dokumentem „Definice metadatových formátů pro digitalizaci periodik“. Dokument obsahuje pravidla pro označování metadatových formátů – např. na str. 19, 20 je uvedeno:

Identifikátory budou začínat prefixy: MODSMD_TITLE, MODSMD_ISSUE, MODSMD_SUPPL, MODSMD_ART, MODSMD_PICT pro MODS, obdobně pro DC. Za ty se dále přidá podtržítko a číslo, identifikující pořadí identifikátoru, zarovnané a doplněné o nuly na 4 místa. Čtyřmístná pořadová čísla u ID jsou uvedena proto, aby byla v celém dokumentu jednotná. ID tedy vypadá následovně:

  • titul (vždy jeden)
  • MODSMD_TITLE_0001
  • DCMD_TITLE_0001
  • ročník (vždy jeden)
  • MODSMD_VOLUME_0001
  • DCMD_VOLUME_0001
  • číslo (vždy jedno)
  • MODSMD_ISSUE_0001
  • DCMD_ISSUE_0001
  • příloha (může být více)
  • MODSMD_SUPPL_XXXX, kde XXXX je pořadové číslo přílohy, např. MODSMD_SUPPL_0001 je první příloha atd.
  • DCMD_SUPPL_XXXX, kde XXXX je pořadové číslo přílohy, např.
  • DCMD_SUPPL_0001 je první příloha atd.
  • článek (může být více)
  • MODSMD_ART_XXXX, kde XXXX je pořadové číslo článku, např. MODSMD_ART_0001 je první článek atd.
  • DCMD_ART_XXXX, kde XXXX je pořadové číslo článku, např. DCMD_ART_0001 je první článek atd.
  • obrázek (může být více)
  • MODSMD_PICT_XXXX, kde XXXX je pořadové číslo obrázku, např. MODSMD_PICT_0001 je první obrázek atd.
  • DCMD_PICT_XXXX, kde XXXX je pořadové číslo obrázku, např. DCMD_PICT_0001 je první obrázek atd.

41.Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel požadoval, aby vzorek poskytnutý uchazeči splňoval kumulativně všechny požadavky, které zadavatel v zadávací dokumentaci a jejích přílohách vymezil. Úřad je toho názoru, že větu „Uchazeč prokáže splnění požadované kvalifikace v části vzorky, když uchazečem předložený vzorek projde všemi výše uvedenými validátory se stoprocentním výsledkem.“ nelze posuzovat samostatně, nýbrž v kontextu celé zadávací dokumentace. Zadavatel totiž již v bodu 3.4 zadávací dokumentace uvedl, že zadávací podmínky tvoří „Informace a údaje uvedené v jednotlivých oddílech této zadávací dokumentace (ZD), Technická dokumentace dle přílohy č. 1 ZD a její přílohy, Tabulka pro zpracování nabídkové ceny dle přílohy č. 2 ZD, Krycí list nabídky dle přílohy č. 4 ZD.“, se znalostí uvedeného a z logiky věci nelze větu o průchodu validátory považovat za jedinou podmínku, kterou musel vzorek uchazeče splnit. Uvedenému výkladu odpovídají také další odkazy na technickou dokumentaci a její přílohy, vyskytující se v zadávací dokumentaci. V technické dokumentaci dále zadavatel uvádí, jaké další požadavky má na vzorky zpracovaných digitálních dokumentů – zpracování dle standardu NDK ANL+, přidělení unikátních identifikátorů aj. Zároveň zadavatel požadoval, aby vzorek obsahoval data zpracovaná v souladu s přílohami technické dokumentace, tedy aby byla dodržena pravidla pro popis periodik a definice metadatových formátů pro digitalizaci periodik. Pouze pokud vzorek uchazeče splní všechny požadavky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci a technické dokumentaci a jejích přílohách, může být považován za vyhovující. Pokud by zadavatel netrval na splnění podmínek stanovených v technické dokumentaci a jejích přílohách, nelze si představit důvod, proč by tuto technickou dokumentaci a její přílohy vypracovával a připojil jako součást zadávací dokumentace.

42.S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že pro splnění technických kvalifikačních předpokladů v části „vzorky“ musel uchazečem předložený vzorek splňovat zároveň všechny podmínky uvedené v zadávací dokumentaci i technické dokumentaci a jejích přílohách, nikoli pouze projít kontrolou vymezenými validátory se stoprocentním výsledkem.

 

Přezkum důkazních prostředků a jejich hodnocení

43.Jako součást návrhu předložil navrhovatel Úřadu znalecký posudek vypracovaný Ing. Jindřichem Kandlerem, CSc, o posouzení vzorku. Znalec v tomto posudku dospěl k závěru, že vzorek navrhovatele splňuje jednak „formální“ správnost, neboť prošel validátorem, a také „obsahovou“ správnost, neboť procentuální míra chyb metadat je méně než 1 %, což bylo vypočteno „z poměru objemu parametrických informací v mets a txt … souborech balíčku … a počtu nesprávných znaků a informací v těchto vyplněných a vytěžených informacích (metadatech).

44.Dále měl Úřad k dispozici znalecký posudek vypracovaný Ing. Romanem Kalousem, Ph.D., zabývající se posouzením vzorku. V tomto posudku znalec provedl kontrolu vzorku navrhovatele za pomoci validátorů a dospěl k závěru, že vzorek navrhovatele prošel validátory se stoprocentním výsledkem.

45.Během řízení o rozkladu předložil znalecký posudek vypracovaný Mgr. Ondřejem Topinkou také zadavatel. V tomto znaleckém posudku dospěl znalec k závěru, že vzorek navrhovatele nesplnil všechny požadavky uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci a technické dokumentaci a jejích přílohách. Uvedený znalecký posudek kromě kontroly pomocí validátorů zkoumal vzorek porovnáváním dílčích elementů METS dle přílohy č. 1 Technické dokumentace „Definice metadatových formátů pro digitalizaci periodik“.

46.Kromě uvedených znaleckých posudků vzal Úřad v potaz také hodnocení předložených vzorků provedené Mgr. Pavlou Švástovou a Mgr. Pavlínou Doležalovou. Pro úplnost Úřad uvádí, že všechny znalecké posudky i hodnocení Mgr. Švástové a Mgr. Doležalové se zabývaly otázkou, zda vzorek navrhovatele vyhovuje požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci a jejích přílohách.

47.Jako podklad pro rozhodnutí si Úřad vyžádal také odborné stanovisko Národní knihovny ČR, která je garantem projektu digitalizace písemností v České republice – Národní digitální knihovny.

48.Z odborného stanoviska Národní knihovny ČR vyplynulo, že aplikace The Image Data Vallidator – DIFFER (pozn. Úřadu – v zadávacím řízení později nahrazena na základě dodatečných informací jiným nástrojem) „ověřuje soulad datového souboru vůči využitému standardu (např. JPEG2000) … Aplikace DIFFER prozatím neumožňuje automatizované ověření, zda vložený soubor byl vytvořen v souladu s konkrétními parametry uvedenými v doporučené datové specifikaci pro JPEG2000 vydané Národní knihovnou ČR“ (pozn. Úřadu – datová specifikace tvořila přílohu č. 1 Technické dokumentace). Dále je ve stanovisku uvedeno, že pro „ověření souladu vzorku s doporučenou datovou specifikací je nezbytná manuální kontrola extrahovaných technických metat vůči datové specifikaci“.

49.K validátoru NDK je ve stanovisku uvedeno, že „je určen ke kontrole vytvořených PSP balíčků oproti definicím metadatových formátů pro digitalizaci monografií a periodik (tedy porovnává metadatový popis dokumentu se šablonami pro různé typy dokumentů – počet kontrolovaných prvků je konečný). Výstup z validátorů může pomoci při identifikaci většiny chyb v PSP balíčcích, validátor však není schopen samostatně zaručit správnost metadat v dodaném PSP balíčku.“ Dále k validátoru NDK uvádí, že jeho primárním úkolem je „kontrola vytvoření všech povinných položek metadat požadovaných definicemi metadatových formátů a dále ověření některých obsahových prvků, nikoli však kontrola všech vazeb v rámci metadat. Především těch, které jsou podmíněny existencí jiných prvků. Až na několik výjimek pak aplikace neověřuje správnost hodnot, které jsou v metadatovém popisu zaznamenány.“ 

50.K aplikaci Kramerius 4 Národní knihovna ČR uvedla, že „neobsahuje validátor tak, jak je obecně chápán, ale pokud zpracovaný dokument neobsahuje některé povinné položky, především z hlediska struktury, nikoli z pohledu logické správnosti, nedojde ke korektnímu zpracování. I když je dokument úspěšně importován, je schopen jeho správnost konstatovat jen odborně způsobilý knihovník, respektive pracovník s danou kvalifikací.“

51.Stanovisko obsahuje také vysvětlení pojmu ANL+, tedy „metadatový popis…, jež by umožňoval zpracování metadat na analytickou úroveň článků. Tato platná standardizace v úrovni ANL+ umožňuje velice podrobnou segmentaci zdrojových souborů… umožňuje přesné vyhledávání klíčových slov, jejich zvýrazňování atd. … Ve vztahu k metadatům tak pojem ANL+ znamená tolik, že metadata popisující jednotlivé články musí podle standardu NDK obsahovat čtyři vrstvy metadat s předepsanými poli místo tří, které postačují k popisu na úroveň jednotlivých periodik.“

52.Dále Národní knihovna ČR ve svém stanovisku uvedla, že validátor „je schopen určit, zda ve struktuře metadat jsou zapsána všechna povinná pole, ale již neumí zkontrolovat, zda jsou pole vyplněna správnými hodnotami … a zda byla vytvořena pole, která jsou povinná jen v případě existence jiných polí, tedy ta, jejichž existence je podmíněna nadřazeným prvkem. Z výše řečeného plyne, že validátory slouží k základní kontrole kvality metadat, kontrolují strukturu a povinná pole, nejsou však schopny posoudit správnost hodnot a některé podmíněné vazby … Pro úplné ověření kvality metadat ve smyslu kontroly správnosti vyplněných hodnot nelze užít žádný jiný nástroj, který by nám byl znám. Výstupy z požadovaných validátorů nejsou samy schopny ověřit ze všech hledisek správnost dat a metadat.

53.Závěrem je ve stanovisku uvedeno, že validátory „jsou pomocné nástroje, schopné výrazně usnadnit manuální kontrolu kvalifikovaným pracovníkem. Validátor metadat slouží ke kontrole kvality metadat, ovšem není schopen ji garantovat v plném rozsahu. Role validátoru je nenahraditelná zejména při kontrole dodržení využití metadatových standardů (MODS,  METS, DC, MIX, PREMIS), při kontrole struktury balíčku nebo ověření přítomnosti všech povinných polí. Výsledná kontrola však musí vzejít z kombinace výstupu validátorů a ruční kontroly.

54.Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad nedisponuje potřebnými odbornými znalostmi, musí při svém rozhodování vycházet z výše uvedených podkladů zpracovaných odborníky. K jednotlivým důkazním prostředkům uvádí Úřad následující skutečnosti.

55.Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích pravidelně zdůrazňuje, že i při hodnocení důkazů jako jsou zprávy o výsledku zkoušek vydané státními akreditovanými laboratořemi a znalecké posudky či zprávy odborných pracovišť předložené účastníkem řízení, platí zásada volného hodnocení důkazů, takže žádný z těchto důkazů není dopředu nadán větší důkazní silou a jejich správnost a věrohodnost je nutno pečlivě hodnotit. Dokazování znaleckým posudkem provádí správní orgán tehdy, kdy jeho rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu. Ze znaleckého posudku musí být zřejmé, z jakých skutečností znalec vycházel a na základě jakých postupů ke svým zjištěním dospěl. Dále musí znalec své závěry náležitě odůvodnit v souladu s pravidly logického myšlení. Za splnění těchto požadavků je znalecký posudek srozumitelný jak správnímu orgánu, tak účastníkům řízení. Správní orgán dále posuzuje, zda nejsou dány žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost závěrů posudku mohla být zpochybněna. Toto hodnocení je správní orgán nepochybně oprávněn provést bez toho, že by disponoval odbornými znalostmi. V případě, kdy by úřední osoba měla odborné znalosti, nemělo by navíc vypracování znaleckého posudku žádný význam (viz např. rozhodnutí ze dne 1. 2. 2012, č. j. 3 As 22/2011 – 66).

56.Z výše uvedeného plyne, že znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz, neboť ani on nepožívá žádné větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale též věcné správnosti (k tomu viz dále). Hodnotit je třeba celý proces utváření znaleckého důkazu, včetně přípravy znaleckého zkoumání, opatřování podkladů pro znalce, průběh znaleckého zkoumání, věrohodnost teoretických východisek, jimiž znalec odůvodňuje své závěry, spolehlivost metod použitých znalcem a způsob vyvozování závěrů znalce. Ponechávat bez povšimnutí věcnou správnost znaleckého posudku, slepě důvěřovat závěrům znalce, by znamenalo ve svých důsledcích popřít zásadu volného hodnocení důkazů soudem (tyto závěry lze vztáhnou bezvýjimečně též na hodnocení důkazů správním orgánem) podle svého vnitřního přesvědčení, privilegovat znalecký důkaz a přenášet odpovědnost za skutkovou správnost soudního rozhodování na znalce; takový postup nelze ze správněprávních ani z ústavněprávních hledisek akceptovat (blíže viz nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 299/06).

57.K tomu je však nutné doplnit, že pokud tedy nastane situace (tak, jak tomu je i v projednávané věci), že je k dispozici více znaleckých posudků na tentýž předmět zkoumání, je nutno především konstatovat, že mají v zásadě zcela rovnocennou důkazní hodnotu. Dojde-li pak k tomu, že se ve svých závěrech tyto posudky rozcházejí, nepřísluší Úřadu, aby si bez dalších procesních kroků sám autoritativně určil, který posudek je podle jeho názoru „více správný“ nebo který je naopak zcela „nesprávný“. Je tomu tak proto, že správnímu orgánu nesvědčí pozice arbitra, znalce, případně dokonce jakéhosi „revizního“ znalce, jenž by byl oprávněn posoudit, který znalecký posudek je správný a který již nikoli. To by žádného znalce nebylo třeba a postačilo by, aby správní řád obsahoval dikci, že odborné otázky v rozhodnutí o věci zodpoví správní orgán svou správní úvahou. Tak tomu ale není (viz dále). Proto se Úřad musel podrobně znaleckými posudky zabývat a šetřit, z jakého důvodu (výchozí situace, jež byly následně odborně zkoumány, metodika, logičnost a přesvědčivost postupů, na jejichž základě znalec dovozuje svůj odborný závěr atd.) dospěli někteří znalci k protichůdným odborným závěrům, aniž by se Úřad zabýval posouzením těchto závěrů z odborného hlediska.

58.Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Stále je však mít třeba na paměti, že znalci se vyjadřují k předmětným odborným otázkám, o nichž si správní orgán nemůže učinit úsudek sám, avšak právní hodnocení a závěry v uvedené věci činí právě Úřad. Je tedy na správním orgánu, aby se vypořádal s tím, který a z jakých důvodů z případně protichůdných odborných skutkových závěrů z jednotlivých znaleckých posudků použije. Nejde o vyslovování správnosti nebo nesprávnosti odborných stanovisek znalců, ale o hodnocení znaleckého posudku s ostatními důkazy a v řízení zjištěnými skutečnostmi (§ 50 odst. 4 správního řádu). Tím je rovněž zamezeno, aby docházelo k přenášení odpovědnosti za správnost rozhodování na znalce, neboť ten toto činit nemůže a jakákoli případná výtka na takového znalce by byla nepřiléhavá, neboť – jak cizeloval též Ústavní soud (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 2245/10 ze dne 16. 9. 2010), hlavním úkolem znalců je provádění znalecké činnosti v řízení před státními orgány, jakož i v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací. V soudním řízení je znalec osobou, která prostřednictvím svých odborných znalostí posuzuje skutečnosti, které mu byly soudem k posouzení určeny, a ve znaleckém posudku sděluje výsledek tohoto posouzení. Znalecké posudky pak slouží jen jako jeden z mnoha (byť zde je nutné doplnit „významných“) důkazů v řízení před soudy a jinými státními orgány, přičemž teprve po jejich zhodnocení ve vzájemných souvislostech s dalšími najevo vyšlými okolnostmi lze vyvodit na jeho základě závěr o jeho použitelnosti jako podkladu pro rozhodnutí.

59.Existence rozdílných tvrzení a důkazů je typickou a nedílnou součástí řízení už jen z toho důvodu, že jsou navrhovány účastníky řízení, jejichž zájem na výsledku rozhodnutí je opačný. V souladu se zásadou volného hodnocení důkazů pak rozhodující orgán posuzuje dostupné důkazy každý zvlášť a ve vzájemné souvislosti a z těchto zjištění činí závěr. Úřad veden shora uvedenými premisami proto následně přistoupil k hodnocení důkazů – znaleckých posudků jednotlivých znalců.

60.K hodnocení znaleckých posudků Úřad uvádí, že je třeba vždy hodnotit, zda znalec své závěry (jejichž správnost Úřad neposuzuje, neboť nemůže /neumí/ sám nahradit odborné závěry znalce svými laickými názory) odůvodnil tak, aby byly transparentní a srozumitelné jak správnímu orgánu, tak účastníkům řízení. Transparentnost znaleckého posudku, jinými slovy řečeno, jeho srozumitelnost a úplnost i pro laiky, je významným aspektem. Znalecký posudek má specifickou funkci, poněvadž má zprostředkovat odborné poznatky nikoli odborníkům z oboru, nýbrž správnímu orgánu zabývajícímu se dohledem nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a též procesním stranám. Tyto subjekty musí mít reálnou možnost se plnohodnotně zapojit do procesu dokazování a hodnocení důkazů, což nutně předpokládá, že jsou pro něj srozumitelné. Není-li tato podmínka splněna, nebyly by ze strany správního orgánu dodrženy podmínky spravedlivého procesu.

61.Úřad tedy přistoupil k přezkumu znaleckých posudků z hlediska jejich srozumitelnosti, logičnosti odůvodnění závěrů, strukturování a použití metody přezkumu vzorku. Po provedeném přezkumu se jako nejvhodněji zpracovaný jeví znalecký posudek vypracovaný Mgr. Topinkou a poskytnutý zadavatelem v průběhu řízení o rozkladu. Znalec v tomto případě jednak uvedl všechny podklady, ze kterých při svém zkoumání vycházel, a to včetně odkazu na konkrétní stránky dokumentace, ale především také srozumitelně (i laicky) a názorně ukázal rozpory vzorku navrhovatele s požadavky zadavatele. Metoda znalce zahrnovala porovnání požadavků zadavatele na vzorek zpracovaných metadat a jednotlivých částí vzorku navrhovatele, přičemž následně znalec učinil logický a pochopitelný závěr o souladu či nesouladu požadavku a části vzorku. Kromě kontroly za pomoci validátorů provedl znalec také „ruční“ kontrolu jednotlivých prvků vzorku, přičemž z ostatních dvou znaleckých posudků použití „ruční“ kontroly nevyplývá ani z nich není seznatelné. Učiněné závěry jsou vzhledem k použité metodě zkoumání zpětně ověřitelné vyhledáním příslušné části vzorku a konkrétního požadavku zadavatele, tento znalecký posudek se tak z pohledu Úřadu jeví jako nejvěrohodnější. Zároveň není pochyb o tom, že byl zpracován s dostatečnou odborností, neboť znalec se vyjádřil ke každému jednotlivému rozporu vzorku navrhovatele s požadavky zadavatele a učinil o nich dílčí závěry. Určitou zárukou odbornosti je nicméně již samotná skutečnost, že Mgr. Topinka je znalcem jmenovaným rozhodnutím Krajského soudu v Plzni, pro obor kybernetika, odvětví výpočetní technika. Při dalším posouzení věci proto Úřad vycházel ze závěrů znaleckého posudku zpracovaného Mgr. Topinkou. V následujících bodech rozhodnutí uvede Úřad příkladem několik rozporů vzorku navrhovatele s požadavky zadavatele tak, jak jsou popsány a zhodnoceny ve znaleckém posudku Mgr. Topinky.

62.Prvním rozporem vzorku navrhovatele s požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci a jejích přílohách je podle znaleckého posudku chybně uvedený údaj ISSN (identifikátor titulu) a také chybně uvedená zkratka knihovny. Dále se znalec zabýval hlavním METS souborem. Podle přílohy č. 1 Technické dokumentace má být pod atributem LABEL uveden název titulu periodika, včetně čísla a data vydání, vzorek navrhovatele však pod atributem LABEL obsahuje pouze „2, 1900“, tedy zjevně nikoli název titulu a datum jeho vydání. Jako další znalec uvedl, že navrhovatel v rozporu se zadávací dokumentací změnil pořadí popisných entit metadat z „titul, ročník, číslo“ na „číslo, titul, ročník“. Dalším rozporem je také pojmenování těchto popisných entit, kdy navrhovatel např. místo prefixu MODSMD_ART užívá MODSMD_ARTICLE a místo MODSMD_PICT je užito MODSMD_PICTURE. Dále v celém vzorku chybí identifikátor URN:NBN (viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí), vzorek obsahuje pouze identifikátor uuid. Vzorek obsahuje také další nedostatky, které znalec identifikoval a vysvětlil. Na tomto místě Úřad považuje za vhodné uvést, že ke stejným závěrům dospěly také Mgr. Švástová a Mgr. Doležalová ve svých hodnoceních vzorku navrhovatele v průběhu zadávacího řízení, přičemž obě použily kromě validátorů stejně jako Mgr. Topinka také „ruční“ kontrolu vzorku. Mgr. Švástová shodně uvedla, že např. chybí uvedení data vydání periodika, řada elementů má chybné ID, které neodpovídá předepsané specifikaci, chybí identifikátor URN:NBN aj. Mgr. Doležalová uvedla, že vzorek vyhovuje po formální stránce (bez validace na úrovni ANL+), nicméně obsahuje závažné rozdíly s požadavky zadávací dokumentace, jako např. není použit povinný identifikátor URN:NBN, není uveden povinný údaj o datu vydání atd.

63.Z uvedených skutečností podle názoru Úřadu vyplývá, že za použití metody „ruční“ kontroly lze dojít pouze k závěru, že vzorek navrhovatele nevyhovuje požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci a jejích přílohách. S ohledem na stanovisko Národní knihovny ČR je přitom zřejmé, že bez použití „ruční“ kontroly vzorku nelze provést kompletní kontrolu metadat, neboť samotné použití validátorů neposkytuje a ani nemůže poskytnout kompletní výsledek kontroly. Úřad proto musel vycházet ze znaleckého posudku a provedených hodnocení členek hodnotící komise zadavatele, neboť jen a pouze v těchto podkladech byla prokazatelně provedena ruční kontrola vzorku a porovnání jeho jednotlivých částí s požadavky zadavatele (z ostatních znaleckých posudků použití ruční metody kontroly nevyplývá a ani v nich není uvedeno). Jako do jisté míry podpůrné důkazy přijal Úřad hodnocení provedené Mgr. Švástovou a Mgr. Doležalovou, neboť jejich hodnocení potvrzuje závěry učiněné ve znaleckém posudku Mgr. Topinky, byť svá hodnocení prováděly ve fázi hodnocení nabídek hodnotící komisí. Současně však možno uvést, že dosud nebyly namítány ani případné pochybnosti o jejich nestrannosti.  Konečně závěrem k této otázce Úřad konstatuje, že ani nestrannost kteréhokoliv ze znalců nebyla ve správním řízení nijak zpochybňována a zároveň se nevyskytly ani žádné jiné důvody, jež by mohly vzbuzovat pochybnosti o nestranném zpracování znaleckých posudků.

Vypořádání námitek, návrhů a vyjádření účastníků správního řízení

64.Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům ze dne 7. 3. 2014 uvedl, že ve znaleckých posudcích Ing. Kandlera, CSc, a Ing. Romana Kalouse, Ph.D., byla kontrola vzorku provedena pouze za pomoci validátorů, což je však pro úplnou kontrolu nedostačující. Pro validaci na úrovni ANL+ není možné použít žádný z momentálně existujících validátorů, pro tento postup je možné použít pouze tzv. otevření metadatové struktury a následné detailní srovnání s údaji metadat. Dále zadavatel uvedl, že požadováním vzorků chtěl ověřit schopnost uchazečů plnit velmi specifický předmět veřejné zakázky, o vzorek v takové kvalitě, v jaké jej předložil navrhovatel, však neměl zájem. V doplnění svého vyjádření ze dne 11. 3. 2014 zadavatel uvedl, že žádný ze znalců není takovým odborníkem na předmět veřejné zakázky jako jeden z členů jeho hodnotící komise, který je zaměstnancem Moravské zemské knihovny v Brně, která je partnerskou institucí Národní knihovny ČR v projektu Národní digitální knihovny. Zadavatel zopakoval, že v žádném posudku nebyla provedena kontrola až na úroveň ANL+, ale pouze za pomoci validátorů.

65.Výše uvedené vyjádření zadavatele vzal Úřad v potaz a v souladu se zásadou zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, se dále obrátil na Národní knihovnu ČR, která je garantem projektu Národní digitální knihovny, s žádostí o odborné stanovisko, které bylo již podrobně rozepsáno výše (viz body 48. – 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě odborného stanoviska dospěl Úřad k závěru, že soulad vzorku s požadavky zadavatele skutečně nelze ověřit pouze za pomoci validátorů, ale je nutné provést další kontrolu, která je proveditelná pouze ručně srovnáním údajů metadat s konkrétními požadavky zadavatele. Z uvedeného důvodu proto největší váhu přisoudil znaleckému posudku vypracovanému Mgr. Topinkou, který takovou kontrolu prokazatelně provedl.

66.Dne 28. 1. 2015 obdržel Úřad na základě své žádosti ze dne 16. 1. 2015 vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku Mgr. Topinky. Ve svém vyjádření se navrhovatel vyjádřil k několika bodům posudku, např. že datová struktura balíčku je formálně správná, neboť prošla validátorem, taktéž soubor „info.xml“ obsahuje správné informace, jinak by validátor hlásil chybu. K atributu „LABEL“ navrhovatel uvedl, že „slouží jako komentář. Jeho obsah je nastaven vždy dohodou zpracovatele s odběratelem do konečné podoby při spuštění projektu. Tento vzorek byl digitalizován na lince, kde se rutinně digitalizovalo pro jiného klienta. Tento atribut je formálně správně, obsahově vyhovuje pro jinou knihovnu. Při spuštění provozu pro nového klienta je obsah atribut dohodnut. Strana 16 technické dokumentace uvádí v popisu příklad použití. Nelze tedy říci, že v komentáři něco chybí.“ O použití atributu parametru „ARCHIVIST“ se navrhovatel také vyjádřil, že je uveden jako příklad a při spuštění provozu pro nového klienta je vždy dohodnut. Podle navrhovatele jsou v bodech 2.2.3.3. – 2.2.3.7. a 2.2.4. vytýkány pouze formální chyby. K rozporu mezi označením ART a ARTICLE navrhovatel uvádí, že označení je doporučeno, navíc z pohledu validity toto kontroluje validátor, který vychází z formální definice, a ten balíček zkontroloval jako bezchybný.

67.Dále navrhovatel uvedl následující: „Skutečnost, že konkurenční dodavatel používá jiné konvence, které jsou z pohledu validity balíčku také správné, neznamená jistě, že jsou tyto konvence závazné pro ostatní dodavatele. Naopak, každý dodavatel může využít vlastní konvenci k tomu, aby co nejvíce vyhovovala standardům Národní knihovny. Proto použití ART nebo ARTICLE je z pohledu standardu Národní knihovny stejně správné. Tuto stránku kontroluje validátor Národní knihovny a předložený balíček 100% vyhovuje.“ K pořadí entit navrhovatel uvádí, že „není podle standartu mets určeno, může být tedy zajisté libovolné“. Identifikátor URN:NBN není podle navrhovatele povinný, pokud jej nelze přidělit, což se v tomto případě stalo.

68.Závěrem navrhovatel uvádí, že procento chybných metadat je v případě jeho vzorku menší než 1 %, jak požadoval zadavatel, jeho vzorek proto splňuje veškerá zadání. Podle navrhovatele znalecký posudek Mgr. Topinky nezohledňuje skutečné požadavky zadavatele na vzorek.

69.K argumentům navrhovatele uvádí Úřad následující skutečnosti.

70.Jak již bylo uvedeno a zdůvodněno výše, samotná kontrola, resp. průchod vzorku validátory nezaručuje, že byla provedena úplná kontrola správnosti metadat. Ze stanoviska Národní knihovny ČR jasně vyplývá, že validátory jsou schopny ověřit, zda je pole vyplněno (jakoukoli) hodnotou, ovšem už nikoli, zda je toto vyplnění správné. K provedení úplné kontroly správnosti vzorku je tedy zapotřebí další postup, který zkontroluje právě to, jakým způsobem jsou povinná pole vyplněna. Navrhovatelův odkaz na „formální“ správnost vzorku tedy nemůže znamenat, že vzorek splnil všechny požadavky zadavatele. K validátoru NDK je ve stanovisku výslovně uvedeno, že „není schopen samostatně zaručit správnost metadat v dodaném PSP balíčku.“

71.Navrhovatel dále uvádí, že jeho vzorek navíc i přes vytýkané chyby splnil toleranci chybovosti metadat 1 %, tudíž i přes určitý obsah formálních chyb splnil podmínky zadavatele. K tomuto Úřad uvádí, že již v bodu 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo konstatováno, že všechny požadavky zadavatele na vzorek musí být naplněny kumulativně. Jestliže tedy zadavatel v Technické dokumentaci v části „Kvalita pořízených metadat“ uvádí, že „minimální stanovená hodnota pro kvalitu metadat je 99%“ (tedy připouští 1 % chybovosti) a zároveň v této části uvádí, že „povinná pole musí být vyplněna správnými hodnotami“, je nepochybné, že splnění pouze jedné z těchto podmínek nemůže vést k závěru, že vzorek navrhovatele naplnil požadavky zadavatele. Pokud navíc navrhovatel uvádí, že některé atributy budou upraveny „při spuštění provozu pro nového klienta“, je zjevné, že tyto mohl upravit již k okamžiku pořizování vzorku dle požadavků zadavatele tak, aby jím předložený a posuzovaný vzorek kontrolu správnosti splnil.

72.S odkazem na požadavek na vyplnění polí správnými hodnotami nemůže Úřad souhlasit ani s tvrzením navrhovatele, že např. nezáleží na označení ARTICLE nebo ART, neboť obojí je z pohledu standardu Národní knihovny ČR stejně správné, nebo že může být měněno pořadí entit. Zadávací podmínky stanovuje zadavatel tak, aby vyhovovaly jeho potřebám, pokud tedy zadavatel požaduje výslovně (odkazem na Technickou dokumentaci), aby označení znělo ART či stanoví pořadí entit, není na uchazeči, aby tyto požadavky jakkoli měnil či uzpůsoboval své potřebě s tvrzením, že jeho verze je stejně správná, zaměnitelná či dokonce lepší. Zadavatel sám zná své potřeby, a proto stanoví zadávací podmínky tak, jak je to nejvýhodnější pro něj. Pokud ve vzorku navrhovatele není uvedeno datum vydání periodika, jsou použita jiná označení a jiné pořadí entit, nelze se domnívat, že navrhovatel splnil požadavek zadavatele na vyplnění povinných polí správnými hodnotami. Pro úplnost Úřad dodává, že požadavek na správné označení vyplývá také z požadavku zadavatele na dodržení standardu popisu NDK tak, že položky standardu uvedené jako povinné budou uvedeny do metadat.

73.Vzorek navrhovatele tedy nesplnil s ohledem na uvedené všechny požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a jejích přílohách, navrhovatel tedy nesplnil technickou kvalifikaci v části vzorku. Jelikož navrhovatel neprokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu, musel být vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

74.Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení poté, co byla jeho nabídka vyřazena z důvodu nesplnění technické kvalifikace v části vzorky. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh podle ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

  

 

 

Obdrží:

1.Plzeňský kraj, Škroupova 18, 306 13 Plzeň

2.Sdružení občanů EXODUS, Hlavanova 359/16, 326 00 Plzeň

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz