číslo jednací: S790/2014/VZ-4442/2015/533/SWa

Instance I.
Věc Poskytování služeb podpory a rozvoje registru obyvatel
Účastníci
  1. Česká republika – Správa základních registrů
  2. ICZ a. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 118 odst. 1 zák. 137/2006 Sb. – zrušení zadávacího řízení
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 4. 3. 2015
Dokumenty file icon 2014_S790.pdf 552 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S790/2014/VZ-4442/2015/533/SWa

 

13. února 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 9. 2014 na návrh ze dne 25. 9. 2014, jehož účastníky jsou

  •  zadavatel – Česká republika – Správa základních registrů, IČO 72054506, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 10. 10. 2014 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, společníkem společnosti HVH LEGAL advokátní kancelář s. r. o., IČO 25702599, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3,
  • navrhovatel – ICZ a. s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 23. 9. 2014 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7,

ve věci veřejné zakázky „Poskytování služeb podpory a rozvoje registru obyvatel“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 6. 2014 pod ev. č. 490749, ve znění opravy uveřejněné dne 18. 7. 2014, dne 4. 8. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 123-219394, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 139-249539, dne 7. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 150-269788,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Česká republika – Správa základních registrů, IČO 72054506, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům podle § 56 odst. 2 písm. b) a e) citovaného zákona specifikovaným v bodu 3.4.2 kvalifikační dokumentace, „Seznam specialistů“, nevymezil minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, neboť požadoval, aby cena služeb podpory informačního systému poskytovaných dodavatelem, vůči němuž byl předmětný specialista v pracovním, obchodním či jiném obdobném poměru, činila nejméně 35 mil. Kč bez DPH, a to za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

 

II.

Správní řízení o návrhu navrhovatele – ICZ a. s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha – ze dne 25. 9. 2014 v části směřující proti porušení zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, se podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť žádost (návrh) navrhovatele – ICZ a. s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha – ze dne 25. 9. 2014 je v této části zjevně právně nepřípustná.

 

III.

Jako opatření k nápravě postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší předmětné zadávací řízení.

 

IV.

 

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Správa základních registrů, IČO 72054506, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha – ukládá:

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

 

Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

Odůvodnění

 

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení užšího řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Česká republika – Správa základních registrů, IČO 72054506, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 10. 10. 2014 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, společníkem společnosti HVH LEGAL advokátní kancelář s. r. o., IČO 25702599, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 (dále jen „zadavatel“) – podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1]zahájil dne 25. 6. 2014 zadávací řízení pro zadání veřejné zakázky „Poskytování služeb podpory a rozvoje registru obyvatel“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 26. 6. 2014 pod ev. č. 490749, ve znění opravy uveřejněné dne 18. 7. 2014, dne 4. 8. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 123-219394, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 139-249539, dne 7. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 150-269788.

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zakázce „zajištění podpory a rozvoje informačního systému vytvořeného v rámci plnění veřejné zakázky zadavatele Česká republika – Ministerstvo vnitra, s názvem "Registr obyvatel" (implementace informačního systému) na základě a za podmínek ustanovení zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, a souvisejících předpisů.“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 150 000 000 Kč bez DPH.

3. Proti zadávacím podmínkám (kvalifikační dokumentaci) podal dne 4. 9. 2014 navrhovatel – ICZ a. s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 23. 9. 2014 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 (dále jen „navrhovatel“) – námitky. Zadavatel podaným námitkám nevyhověl rozhodnutím ze dne 15. 9. 2014, které navrhovatel obdržel téhož dne.

4. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 25. 9. 2014 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.  

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5. Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 25. 9. 2014, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

6. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

· zadavatel,

· navrhovatel.

7. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S790/2014/VZ-20777/2014/533/SWa ze dne 1. 10. 2014. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S790/2014/VZ-21981/2014/533/SWa ze dne 16. 10. 2014 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Uvedeným usnesením Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu − podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

 

8. Dne 22. 10. 2014 Úřad umožnil Mgr. Petře Koutné, pověřené na základě plné moci navrhovatele ze dne 23. 9. 2014, nahlédnout do spisu správního řízení.

 

9. Dne 27. 10. 2014 Úřad umožnil Lence Leckéšiové, pověřené na základě plné moci zadavatele ze dne 23. 10. 2014, nahlédnout do spisu správního řízení.

 

10. Ukončení shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí oznámil Úřad účastníkům správního řízení usnesením č. j. ÚOHS-S790/2014/VZ-23015/2014/533/SWa ze dne 30. 10. 2014. Uvedeným usnesením Úřad dále účastníkům správního řízení stanovil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

 

11. Dne 5. 11. 2014 Úřad umožnil Mgr. Petře Koutné, pověřené na základě plné moci navrhovatele ze dne 23. 9. 2014, nahlédnout do spisu správního řízení.

 

12. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S790/2014/VZ-23823/2014/533/SWa ze dne 7. 11. 2014 Úřad uložil zadavateli na návrh navrhovatele pozastavit šetřené zadávací řízení.

 

13. Dne 11. 11. 2014 Úřad umožnil Dominice Moťkové, pověřené na základě plné moci zadavatele ze dne 10. 11. 2014, nahlédnout do spisu správního řízení.

 

14. Dne 21. 11. 2014 Úřad umožnil Jiřímu Cískovi, pověřenému na základě plné moci zadavatele ze dne 10. 11. 2014, nahlédnout do spisu správního řízení.

 

15. Proti rozhodnutí o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S790/20147/VZ-23823/2014/533/SWa ze dne 7. 11. 2014 podal zadavatel dne 25. 11. 2014 rozklad.

 

16. Dne 28. 11. 2014 a dne 5. 12. 2014 Úřad umožnil Dominice Moťkové, pověřené na základě plné moci zadavatele ze dne 10. 11. 2014, nahlédnout do spisu správního řízení.

 

17. Dne 12. 12. 2014, dne 19. 12. 2014, dne 9. 1. 2015, dne 16. 1. 2015, dne 23. 1. 2015, dne 3. 2. 2015 a dne 13. 2. 2015  Úřad umožnil Jiřímu Cískovi, pověřenému na základě plné moci zadavatele ze dne 10. 11. 2014, nahlédnout do spisu správního řízení.

 

18. Usnesením č. j. ÚOHS-S790/2014/VZ-27351/2014/533/SWa ze dne 19. 12. 2014 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu pro vyjádření k rozkladu zadavatele proti rozhodnutí o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S790/20147/VZ-23823/2014/533/SWa ze dne 7. 11. 2014.

 

Obsah návrhu

 

19. Navrhovatel uvádí, že kvalifikační dokumentace je vymezena v rozporu s § 50 odst. 4 zákona § 56 odst. 5 písm. c) zákona, neboť minimální úroveň kvalifikačních předpokladů neodpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek.

 

20. Navrhovatel je přesvědčen, že požadavky zadavatele stanovené v bodech 3.4.1 a 3.4.2 kvalifikační dokumentace jsou stanoveny zcela nepřiměřeně předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel v požadavcích na jednotlivé členy týmu požaduje splnění ve všech případech vždy nejméně 13, avšak např. v případě vedoucího realizačního týmu 20 kumulativních a velmi specifických podmínek. Kumulace podmínek, které musí jednotliví členové týmu splňovat, je natolik rozsáhlá, že na jejich splnění nemusí „dosáhnout“ ani specialisté, kteří úspěšně a plně kvalifikovaně zajišťují provoz informačního systému, který je předmětem veřejné zakázky, a to například v otázce požadované ceny služeb u jedné z referenčních zakázek za dobu, kdy se specialista na jejím výkonu podílel, přičemž stanovená hranice ve výši 35 milionů Kč bez DPH přesahuje cenu ročního plnění stávající smlouvy na plnění veřejné zakázky a přesahuje i limit pro významnou službu podle bodu 3.4.1 kvalifikační dokumentace. Tudíž specialisté, kteří od roku 2011 pracovali jako programátoři nepřetržitě na vývoji, implementaci a následné podpoře informačního systému registru obyvatel, kvalifikaci nesplňují, protože dobu vývoje a implementace nelze do praxe započítat. Požadavek na prokázání finanční hodnoty plnění u kvalifikace specialistů (u nichž by kvalifikace měla být prokazována požadavky na vzdělání a odbornost) tak je de facto požadavkem na prokázání další referenční zakázky, u níž však v mnoha případech nemuselo jít o referenční zakázku realizovanou zájemcem nebo jeho subdodavatelem prokazujícím část kvalifikace, ale naprosto odlišným subjektem (některým z bývalých zaměstnavatelů daného specialisty). Tato skutečnost má naprosto zásadní konsekvence, neboť po fyzické osobě, která je vždy ke dni podání nabídky v pracovním či obdobném poměru k zájemci nebo jeho subdodavateli, prokazujícímu kvalifikaci, je žádáno, aby doložil a dokumentoval projekty, na nichž se podílel v průběhu své praxe (jež probíhala i u předchozích zaměstnavatelů), a které tak často realizovala osoba naprosto odlišná od zájemce případně jeho subdodavatele a je tak k zájemci v konkurenčním postavení. Taková třetí osoba – bývalý zaměstnavatel – nemá jakoukoli povinnost informace o charakteru a zejména o ceně plnění, která mu byla vyplacena v době účasti daného specialisty na projektu, zájemci poskytnout a oprávněně je považuje za své obchodní tajemství. Specialisté na úrovni běžných členů realizačního týmu nemají obvykle žádné informace o ceně plnění vyplacené zákazníkem jejich zaměstnavateli a nemohou se zpětně dostat k podkladům, dokumentujícím rozsah referenčního plnění (uzavřené smlouvy, akceptační protokoly apod.).

 

21. Nadto považuje navrhovatel stanovení finančního limitu plnění u požadavků na kvalifikaci všech specialistů za naprosto nedůvodný, neboť na profesní a odborné náročnosti práce např. databázového specialisty se nic nemění, ať již vykonává funkci databázového specialisty na informačním systému, za jehož podporu jeho zaměstnavatel dostane zaplaceno 20 milionů ročně nebo 40 milionů ročně. Navrhovatel poukazuje na to, že kvalifikaci podle zadavatelem stanovených kritérií např. prokáže specialista, který strávil tři roky na jediném projektu podpory obdobného informačního systému v hodnotě plnění 12 mil. Kč ročně, ale neprokáže ji specialista, který má ve svém portfoliu 12 takových projektů, každý v hodnotě 50 mil. Kč ročně, přičemž na každém z nich strávil půl roku, tudíž ani v jednom případě nebyla splněna podmínka, že zaměstnavateli, u nějž byl v té době zaměstnán, byla za dobu jeho působení na projektu vyplacena částka vyšší než 35 milionů Kč. Takový kvalifikační požadavek je proto podle navrhovatele nepřiměřený, nevhodný, nedůvodný a ve svém důsledku diskriminační, kdy diskvalifikuje specialisty s vyšší kvalifikací a rozsáhlejší zkušeností na parametru, který nemá vztah k předmětu veřejné zakázky a nevypovídá nic ani o odbornosti ani o vzdělání příslušného specialisty.

 

22. Navrhovatel je současně přesvědčen, že postupem zadavatele může dojít k ohrožení utajovaných informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále je „zákon o ochraně utajovaných informací“) a že zadavatel v rámci stanovení kvalifikačních podmínek obchází ustanovení § 69 odst. 1 písm. r) zákona o ochraně utajovaných informací. Závazek zadavatele (uvedený v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám ze dne 1. 9. 2014 – odpověď na dotaz č. 14) zpřístupnit na vyžádání všem zájemcům, kteří prokáží splnění kvalifikace (jejíž součástí není požadavek na prokázání bezpečnostní způsobilosti) bezpečnostní, provozní a ostatní dokumentaci k informačnímu systému registru obyvatel je s ohledem na charakter tohoto informačního systému bezpečnostní hrozbou s potenciálem způsobit újmu České republice ve smyslu § 3 odst. 4 písm. b) a d) zákona o ochraně utajovaných informací. Zpřístupnění informací týkajících se integračních vazeb systému, funkčních vazeb vedoucích k souborům obsahujícím utajované informace, bezpečnostních opatření, podmínek vzdáleného přístupu k systému, technické dokumentace modulů popisujících externí logování informačního systému registru obyvatel apod. v rámci výše uvedené provozní a bezpečnostní dokumentace systému širšímu okruhu osob, jejichž bezpečnostní způsobilost je ve fázi před podáním nabídek jen teoreticky presumována, nikoli prokázána, je v rozporu s povinnostmi zadavatele stanovenými v zákoně o ochraně utajovaných informací.

 

23. Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek či dodatečných dotazů nesdělil ani věcný rámec předpokládaných činností, ani skutečnost, které části procesu se požadavek bezpečnostní způsobilosti týká, pouze uvedl, že režim provozování systému a systém ochrany utajovaných informací bude sdělen až vybranému uchazeči (tzn. po předložení dokladů k prokázání způsobilosti ochrany utajovaných informací). Navrhovatel se domnívá, že při zachování tohoto postupu nejsou zájemci při nemožnosti seznámit se alespoň s kvantifikací a režimem předpokládaných činností zpracování utajovaných informací schopni realisticky ocenit a podat svou nabídku, neboť jednotlivé činnosti v rámci zpracování utajovaných informací mohou na straně vybraného uchazeče v návaznosti na stav provozní a bezpečnostní dokumentace a předpokládaného způsobu nakládání s utajovanými informacemi vyvolat další náklady, jejichž rozsah lze posoudit až v návaznosti na znalost konkrétních požadavků. Znalost dotčených procesů může ovlivnit nezanedbatelným způsobem nabídkovou cenu a mít tak vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Zadávací dokumentace proto podle navrhovatele není vymezena v souladu s požadavky stanovenými v § 44 odst. 1 zákona, neboť nevymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky a jednotlivé nabídky budou vycházet ze spekulací jednotlivých zájemců a budou tak neporovnatelné. Podle navrhovatele rovněž existují nejasnosti ohledně okruhu osob, které musí požadavky na prokázání bezpečnostní způsobilosti prokázat.

 

24. Navrhovatel dále v rámci realizace veřejné zakázky předpokládá zpracování utajovaných informací i na technických prostředcích vybraného uchazeče, bude se tedy jednat o přístup k utajovaným informacím ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně utajovaných informací. Součástí zadávacích podmínek však není požadavek zadavatele na bezpečnost, resp. certifikaci informačního systému vybraného uchazeče ve smyslu § 34 zákona o ochraně utajovaných informací.

 

25. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad ve smyslu § 118 odst. 1 zákona zrušil zadávací řízení veřejné zakázky.

 

Vyjádření zadavatele k návrhu

 

26. Ve vyjádření ze dne 6. 10. 2014 zadavatel uvádí, že dosavadní služby, které částečně odpovídají předmětu veřejné zakázky, poskytoval a poskytuje navrhovatel, a to na základě smlouvy uzavřené v roce 2012 v jednacím řízení bez uveřejnění. Tehdy byly předmětné služby zadány v časové tísni v jednacím řízení bez uveřejnění jedinému dodavateli, jímž byl zhotovitel informačního systému. Zadavatel tehdy předpokládal, že navrhovatel je jako zhotovitel registru obyvatel dostatečně kvalifikovaným pro poskytování předmětných služeb po dobu nezbytně nutnou pro přípravu a zadání veřejné zakázky v otevřené soutěži, a proto nepožadoval v rámci jednacího řízení bez uveřejnění splnění kvalifikačních předpokladů. Vzhledem ke skutečnosti, že veřejná zakázka je zadávána na dobu 4 let, a nikoli na nynější přechodnou dobu 2 let poskytování stávajících služeb podpory a rozvoje registru obyvatel, není podle zadavatele relevantní navrhovatelovo srovnání „faktické“ kvalifikace dosavadního poskytovatele a kvalifikačních požadavků stanovených pro nového poskytovatele plnícího předmět veřejné zakázky. Zadavatel připouští, že jeho předpoklad kvalifikovanosti zhotovitele registru obyvatel se odrazil v kvalifikovaném poskytování služeb podpory a rozvoje registru obyvatel v posledních dvou letech. Zadavatel však nemůže postupovat při stanovení kvalifikace pro plnění veřejné zakázky tak, jak implikuje navrhovatel, tedy přednostně zjistit kvalifikaci navrhovatele a podle ní nastavit kvalifikační požadavky veřejné zakázky.

 

27. Navrhovatel podle zadavatele nesprávně a účelově tvrdí, že zadavatel u specialistů požaduje splnění 13 až 20 kumulativních podmínek. Zadavatel stanovil jen 5 požadavků, tyto podmínky jsou přitom obvyklými náležitostmi informačních systémů, které jsou svým rozsahem a funkčností obdobné registru obyvatel. Zadavatel uvádí, že technická specifikace Podpory provozu Obdobného informačního systému je v kvalifikační dokumentaci stanovena pouze za tím účelem, aby se získané zkušenosti dodavatelů vztahovaly k obdobnému informačnímu systému, k jakému se vztahují služby poptávané ve veřejné zakázce.

 

28. Zadavatel trvá na tom, že výše 35 mil. Kč za maximálně za tři roky je přiměřená hodnotě plnění veřejné zakázky, neboť předpokládaná hodnota plnění veřejné zakázky činí 150 mil Kč za 4 roky, za jeden rok lze tedy předpokládat poskytnutí plnění v hodnotě cca 37,5 mil Kč. Pokud tedy zadavatel požaduje zkušenost se zakázkou v hodnotě 35 mil. Kč za 3 roky (tj. cca 11,6 mil. Kč/rok), požaduje zkušenost s plněním o hodnotě pouhé jedné třetiny veřejné zakázky v přepočtu na jeden rok. Pokud by předmětný požadavek zadavatel nestanovil, hrozilo by, že specialista bude mít praxi pouze na projektech finančně nesrovnatelných s veřejnou zakázkou; případně, že podmínku na vyšší finanční hodnotu služeb specialista splní např. účastí na hodnotné zakázce po dobu několika dní. Podle zadavatele je zřejmé, že poskytování finančně nákladnějších služeb s sebou obvykle pro specialisty nese kvalitativně odlišné zkušenosti, než u služeb méně finančně nákladnějších. O přiměřenosti stanovení kvalifikace svědčí podle zadavatele skutečnost, že v zadávacím řízení bylo podáno celkem 5 žádostí o účast, a to včetně žádosti navrhovatele. Tento počet je s ohledem na složitost předmětu plnění veřejné zakázky a počet způsobilých dodavatelů na dané části trhu nadstandardní a potvrzuje, že kvalifikační požadavky byly stanoveny přiměřeně rozsahu a významnosti veřejné zakázky.

 

29. Skutečnost, že vybraný uchazeč bude po podepsání smlouvy seznámen s dalšími informacemi (jejichž rozsah je minimální), nemůže mít podle zadavatele žádný vliv na zpracování nabídkové ceny, neboť sdělení těchto informací nevede k poskytování jakýchkoliv dalších služeb. Zadavatel v dodatečných informacích (odpověď na dotaz č. 18) sdělil, že relevantní informace v daném režimu budou vybranému uchazeči sděleny po uzavření smlouvy. Zadavatel tedy nebude žádnému z dodavatelů poskytovat utajované informace před podepsáním smlouvy, nemůže tak dojít k ohrožení utajovaných informací, ani k porušení zásady zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel nepředpokládá, že v rámci realizace veřejné zakázky dojde ke zpracování utajovaných informací na technických prostředcích dodavatele. Zadavatel je zároveň v případě nutnosti připraven poskytnout vybranému uchazeči certifikovaný technický prostředek ke zpracování utajovaných informací. Zadavatel má za to, že požadavek na zabezpečení utajovaných informací je možné a vhodné splnit až při podpisu smlouvy. Stanovením předmětného požadavku v rámci kvalifikačních předpokladů by totiž mohlo dojít k zbytečnému omezení hospodářské soutěže.

 

30. Zadavatel se domnívá, že navrhovatelovy námitky jsou účelové a jejich cílem je prodloužit status quo týkající se poskytování služeb podpory informačního systému registru obyvatel. Podle zadavatele v daném případě nemusel být splněn obligatorní předpoklad pro podání návrhu dle § 114 odst. 1 zákona, a to hrozba či vznik újmy na právech navrhovatele. V případě, že navrhovatel prokáže splnění požadovaných kvalifikačních předpokladů, pak mu nemůže v důsledku jejich existence hrozit ani vzniknout újma na jeho právech. S ohledem na shora uvedené je podle názoru zadavatele zřejmé, že návrh je neopodstatněný a nedůvodný. Zadavatel proto navrhuje Úřadu, aby návrh na přezkoumání úkonů zadavatele zamítl.

 

 

 

Vyjádření navrhovateleze dne 14. 10. 2014

31. Navrhovatel v podání ze dne 14. 10. 2014 doplňuje, že v rámci druhé žádosti hodnotící komise o písemné objasnění informací a dokladů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů mu bylo hodnotící komisí sděleno, že má předložit další referenční projekty příslušných specialistů, neboť některé z doložených projektů registru obyvatel probíhaly souběžně a praxi na nich tak nelze sčítat. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci nepožadoval, aby jednotlivé referenční projekty, na nichž se příslušní specialisté podílejí, probíhaly v odlišném časovém období. Konstatování hodnotící komise, že praxi za paralelně probíhající projekty není možné sčítat, neboť počet současně vedených projektů nemá vliv na délku získané praxe, je rozšiřujícím požadavkem nad rámec stanovený zadávacími podmínkami veřejné zakázky a tudíž požadavkem v rozporu se zákonem, neboť není v pravomoci hodnotící komise vykládat rozšiřujícím způsobem zadávací podmínky veřejné zakázky, za jejichž správnost, úplnost a soulad se zákonem odpovídá podle § 44 odst. 1 zákona zadavatel. Navrhovatel zdůrazňuje, že tyto výhrady se týkaly právě kmenových členů realizačního týmu, kteří informační systém základního registru obyvatel již dva roky úspěšně spravují, tento systém vytvořili, a vedle toho mají praxi s vytvořením a následným provozem dalšího informačního systému základních registrů – registru osob, čímž se jejich zkušenost a praxe na stejném resp. obdobném informačním systému stává ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky naprosto unikátní. Navrhovatel doplňuje, že informační systémy všech základních registrů byly uvedeny do provozu před dvěma lety (víceméně současně) a předtím probíhala jejich implementace. Postup zadavatele tak de facto diskvalifikuje týmy, které mají praxi ve vztahu k předmětu veřejné zakázky více než relevantní, a to na samotných informačních systémech základních registrů. Některé parametry praxe požadované zadavatelem (např. požadavek na webové služby podporovaného IS) se totiž v referenčních zakázkách takového rozsahu před rokem 2010 vyskytovaly jen naprosto výjimečně (jedná se o technologicky novou a dříve neužívanou funkcionalitu).

 

32. Navrhovatel dokládá rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 10. 2014 k prokázání skutečnosti, že navrhovatelem tvrzená hrozící újma v důsledku diskriminačních a nezákonných zadávacích podmínek již v průběhu tohoto správního řízení nastala. S ohledemna výše uvedené je navrhovatel přesvědčen, že jeho návrh na přezkoumání úkonů zadavatele je více než důvodný.

 

Návrh na vydání předběžného opatření ze dne 31. 10. 2014

 

33. Nad rámec argumentace uvedené v návrhu a předchozích vyjádřeních navrhovatel v návrhu na vydání předběžného opatření spočívajícího v pozastavení zadávacího řízení uvedl následující skutečnosti. Z dokumentace o průběhu zadávacího řízení, s níž měl možnost seznámit se v rámci nahlížení do spisu správního řízení, podle navrhovatele vyplývá, že proces posouzení kvalifikace byl stižen zcela zásadními vadami a porušením zákona ze strany zadavatele. Zadavatel při posouzení kvalifikace postupoval v rozporu se zásadou rovného zacházení stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, kdy doklady k prokázání kvalifikačních předpokladů některých uchazečů byly posuzovány podle odlišných měřítek než kvalifikační doklady navrhovatele. Komise konstatovala, že kvalifikaci prokázali dodavatelé, jejichž kvalifikační doklady obsahovaly totožné „vady“, které vedly zadavatele k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění kvalifikace. Dále zadavatel konstatoval, že kvalifikaci splnili dodavatelé, jejichž žádost o účast obsahovala rozpory se zákonem a požadavky stanovenými zadavatelem v kvalifikační i zadávací dokumentaci. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel postupoval v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení a že při rovném přístupu ke všem dodavatelům, kteří požádali o účast v zadávacím řízení, by kvalifikaci na základě zadavatelem stanovených kvalifikačních podmínek neprokázal žádný z nich a všichni měli být z účasti v zadávacím řízení vyloučeni. Z uvedených důvodů je navrhovatel přesvědčen, že po provedeném posouzení kvalifikace trpí zadávací řízení takovými vadami, že v něm nelze pokračovat. Pokračováním v zadávacím řízení a podáním nabídek (které je určeno na 24. 11. 2014) se výše uvedená pochybení zadavatele stanou nevratnými a navrhovateli tak hrozí újma v podobě nemožnosti podání nabídky. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad před uplynutí lhůty pro podání nabídek, nařídil ve smyslu § 117 odst. 1 písm. b) zákona k zajištění účelu řízení zadavateli předběžné opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení.

 

Vyjádření navrhovateleze dne 6. 11. 2014

 

34. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho návrh je od počátku důvodný a proto plně odkazuje na argumentaci a navržené důkazy ve svém návrhu ve znění doplnění ze dne 14. 10. 2014 a návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 31. 10. 2014. Nad rámec již dříve uvedených skutečností se navrhovatel ohrazuje proti tvrzení zadavatele, že jeho návrh na přezkoumání zadávacích podmínek je účelový a má za cíl komplikovat zadávací řízení. Navrhovatel je ekonomickým subjektem a jako takový má samozřejmě ekonomický zájem veřejnou zakázku získat, neboť je plně způsobilý ji dále úspěšně realizovat.Skutečnost, že kvalifikaci podle zadavatelem stanovených kvalifikačních kritérií nesplňuje ani dodavatel, který v rámci procesu posouzení kvalifikace doložil, že doposud předmět plnění fakticky a úspěšně realizuje, navíc realizuje souběžně plnění takřka totožná (provoz dalšího ze základních registrů) a byl schopen se v otevřeném řízení kvalifikovat k vytvoření a implementaci systému, který je předmětem veřejnézakázky (a tuto zakázku realizovat) je důkazem tvrzení, že zadavatelem stanovené kvalifikační podmínky přesahují rámec vymezení okruhu dodavatelů, kteří budou dostatečně způsobilí zakázku realizovat. Na závěr navrhovatel doplňuje, že dne 6. 11. 2014 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí zadavatele, o nevyhovění námitkám navrhovatele proti vyloučení z účasti v zadávacím řízení a postupu komise pro posouzení kvalifikace.

ZÁVĚRY ÚŘADU

35. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Současně Úřad správní řízení v části návrhu směřující proti porušení zákona o ochraně utajovaných informací zastavil, neboť žádost navrhovatele je v této části zjevně právně nepřípustná. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

36. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

37. Podle § 50 odst. 4 zákona veřejný zadavatel není oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek.

38. Podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

39. Podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

40. Podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb.

41. Podle § 56 odst. 5 zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

 

 

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

42. Podle bodu 3.1 kvalifikační dokumentace, „Předmět Veřejné zakázky, specifikace a rozsah požadovaného plnění“, je předmětem veřejné zakázky poskytování služeb podpory provozu a rozvoje registru obyvatel vytvořeného v rámci plnění veřejné zakázky zadavatele Česká republika Ministerstvo vnitra „Registr obyvatel (implementace informačního systému)“, ev. č. 60026098, na základě a za podmínek ustanovení zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, a souvisejících předpisů, a dále pak zajištění dostupnosti a úrovně poskytovaných služeb podle zadavatelem definovanéspecifikace.

43. Podle bodu 3.5 kvalifikační dokumentace, „Doba trvání zakázky“, zadavatel předpokládá plnění veřejné zakázky na dobu určitou v délce trvání 48 měsíců od účinnosti smlouvy na plnění veřejné zakázky.

44. Zadavatel v bodu 3.6 kvalifikační dokumentace, „Předpokládaná hodnota Veřejné zakázky“, podle § 15 odst. 1 zákona a § 14 odst. 1 písm. a) zákona stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 150 000 000 Kč bez DPH za dobu 48 měsíců.

45. Zadavatel v bodu 3.4.1kvalifikační dokumentace,Seznam významných služeb“, požadoval, aby zájemci o veřejnou zakázku prokázali splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Tento kvalifikační předpoklad splní „zájemce, který v posledních 3 letech (od uplynutí lhůty pro podání žádosti o účast) realizoval alespoň tři významné zakázky, jejichž předmětem je podpora provozu obdobného informačního systému. Alespoň dvě zakázky musí být každá ve finančním objemu (odměna za poskytnuté služby) ve výši minimálně 20.000.000,- Kč bez DPH za období dvanácti po sobě následujících měsíců.

Obdobným informačním systémem se pro účely prokázání tohoto technického kvalifikačního předpokladu rozumí takový informační systém, který zahrnuje minimálně následující součásti:

Virtuální prostředí;

Databázový systém;

Unixové operační systémy;

Clustering, load ballancing a high availability;

(dále jen „Obdobný informační systém“).

V rámci podpory provozu Obdobného informačního systému musely být zároveň poskytovány i služby splňující následující požadavky:

Provozování a správa HW, infrastruktury a aplikačního SW v minimálně dvou datových centrech v různých lokalitách;

Poskytování webových služeb;

Provozování Service Desk v režimu 24 x 7; s reakční dobou maximálně 30 minut;

Maximální obnova služby 4 hodiny

(dále jen „Podpora provozu Obdobného informačního systému“).“

46. Zadavatel v bodu 3.4.2 kvalifikační dokumentace, „Seznam specialistů“, požadoval, aby zájemci o účast v užším řízení prokázali splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. b) a e) zákona. Tyto kvalifikační předpoklady splní zájemce předložením seznamu specialistů, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, splňujících následující požadavky zadavatele:

Specialista vedoucí realizačního týmu

Počet požadovaných osob: Jedna

Vzdělání / Autorizace: Vysokoškolské vzdělání

Praxe: 5 let praxe v oboru IT

Další požadavky: Tři roky praxe s vedením týmu realizujícího zakázku, jejípředmětem je Podpora provozu Obdobného informačního systému. Požadovaná praxe není vázána na poslední tři roky a lze ji prokázat v souhrnu prostřednictvím více zakázek. Alespoň u jedné ze zakázek však cena služeb podpory informačního systému poskytovaných dodavatelem, vůči němuž byl předmětný specialista v pracovním, obchodním či jiném obdobném poměru, musí činit nejméně 35 mil. Kč bez DPH (za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, maximálně však 3 roky).

Znalost českého jazyka na komunikační úrovni.

Specialista – člen realizačního týmu

Počet požadovaných osob: Dvě

Vzdělání / Autorizace: Středoškolské vzdělání

Praxe: 3 roky praxe v oboru IT

Další požadavky: Tři roky praxe s poskytováním služeb Podpory provozu Obdobného informačního systému. Požadovaná praxe není vázána na poslední tři roky a lze ji prokázat v souhrnu prostřednictvím více zakázek. Alespoň u jedné ze zakázek však cena služeb podpory informačního systému poskytovaných dodavatelem, vůči němuž byl předmětný specialista v pracovním, obchodním či jiném obdobném poměru, musí činit nejméně 35 mil. Kč bez DPH (za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, maximálně však 3 roky).

Znalost českého jazyka na komunikační úrovni.

Specialista – databázová podpora

Počet požadovaných osob: Minimálně jedna

Vzdělání / Autorizace: Středoškolské vzdělání

Praxe: 5 let praxe v oboru IT

Další požadavky: Tři roky praxe s poskytováním služeb podpory provozu Obdobného informačního systému. Požadovaná praxe není vázána na poslední tři roky a lze ji prokázat v souhrnu prostřednictvím více zakázek. Alespoň u jedné ze zakázek však cena služeb podpory informačního systému poskytovaných dodavatelem, vůči němuž byl předmětný specialista v pracovním, obchodním či jiném obdobném poměru, musí činit nejméně 35 mil. Kč bez DPH (za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, maximálně však 3 roky).

Tři roky praxe s DB Oracle minimálně ve verzi 11 nebo vyšší.

Znalost českého jazyka na komunikační úrovni.

Požadavky na certifikaci: Doložení certifikátu:

Oracle Database 11 Administrator Certified Professional

Specialista – síťová podpora

Počet požadovaných osob: Minimálně jedna

Vzdělání / Autorizace: Středoškolské vzdělání

Praxe: 5 let praxe v oboru IT

Další požadavky: Tři roky praxe s poskytováním služeb podpory provozu Obdobného informačního systému. Požadovaná praxe není vázána na poslední tři roky a lze ji prokázat v souhrnu prostřednictvím více zakázek. Alespoň u jedné ze zakázek však cena služeb podpory informačního systému poskytovaných dodavatelem, vůči němuž byl předmětný specialista v pracovním, obchodním či jiném obdobném poměru, musí činit nejméně 35 mil. Kč bez DPH (za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, maximálně však 3 roky).

Znalost českého jazyka na komunikační úrovni.

Požadavky na certifikaci: Certifikace:

Cisco Certified minimálně pro dvě z následujících oblastí:

o Data Center

o Design

o Security

o Service Provider

Alespoň u jedné z těchto oblastí musí být certifikace úrovně „Professional“. U druhé z oblastí musí být certifikace alespoň úrovně „Associate“.

Každý ze specialistů musí disponovat minimálně jedním z výše uvedených certifikátů. Všichni specialisté dohromady musí disponovat všemi požadovanými certifikáty.

Specialista – bezpečnost IS

Počet požadovaných osob: Jedna

Vzdělání / Autorizace: Středoškolské vzdělání

Praxe: 5 let praxe v oboru IT

Další požadavky: Tři roky praxe s poskytováním služeb podpory provozu Obdobného informačního systému. Požadovaná praxe není vázána na poslední tři roky a lze ji prokázat v souhrnu prostřednictvím více zakázek. Alespoň u jedné ze zakázek však cena služeb podpory informačního systému poskytovaných dodavatelem, vůči němuž byl předmětný specialistav pracovním, obchodním či jiném obdobném poměru, musí činit nejméně 35 mil. Kč bez DPH (za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, maximálně však 3 roky).

Znalost českého jazyka na komunikační úrovni.“

 

47. V bodu 5 kvalifikační dokumentace, „Upozornění na požadavek týkající se ochrany utajovaných informací“, zadavatel uvedl, že podmínkou pro podepsání smlouvy na plnění veřejné zakázky vybraným uchazečem bude předložení kopií dokladů ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací, kterými bude prokázána schopnost uchazeče zabezpečit ochranu utajovaných informací minimálně stupně „VYHRAZENÉ“. Uvedené doklady je vybraný uchazeč povinen předložit až před podpisem smlouvy na plnění veřejné zakázky.

 

48. Podle protokolu o otevírání obálek s žádostmi o účast ze dne 8. 9. 2014 podalo žádost o účast v užším řízení celkem 5 zájemců. Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 8. 10. 2014 vyplývá, že kvalifikaci splnili celkem 3 zájemci o účast v užším řízení. Dne 10. 10. 2014 zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele a zájemce NESS Czech s. r. o. z účasti v zadávacím řízení z důvodu neprokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. b) a e) zákona stanovených v bodu 3.4.2 kvalifikační dokumentace.

 

K výroku I. rozhodnutí

 

49. Navrhovatel v návrhu mimo jiné namítá nezákonnost stanovení požadavku zadavatele na seznam specialistů (bod 3.4.2 kvalifikační dokumentace), u kterých zadavatel požadoval prokázat tři roky praxe s poskytováním služeb podpory provozu Obdobného informačního systému (u 2 členů realizačního týmu a specialistů na databázovou podporu, síťovou podporu a bezpečnost informačního systému) a tři roky praxe s vedením týmu realizujícího zakázku, jejímž předmětem je Podpora provozu Obdobného informačního systému (u vedoucího realizačního týmu). Zadavatel v bodu 3.4.2 kvalifikační dokumentace dále uvedl, že požadovaná praxe není vázána na poslední tři roky a lze ji prokázat v souhrnu prostřednictvím více zakázek, alespoň u jedné ze zakázek však cena služeb podpory informačního systému poskytovaných dodavatelem, vůči němuž byl předmětný specialista v pracovním, obchodním či jiném obdobném poměru, musí činit nejméně 35 mil. Kč bez DPH, a to za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, maximálně však 3 roky. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatelem definované požadavky na prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. b) a e) zákona jsou diskriminační, neboť je není schopen prokázat ani sám navrhovatel, který informační systém základních registrů vytvořil a již dva roky poskytuje úspěšně zadavateli služby, jež jsou předmětem šetřené veřejné zakázky.

 

50. Úřad nejprve uvádí, že účelem požadavků na kvalifikaci je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimálních technických kvalifikačních předpokladů má zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Zadavatel může vymezením kvalifikačních předpokladů, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Z uvedeného důvodu je zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů vždy povinen respektovat zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, stanovení kvalifikačních předpokladů tedy nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení. Zadavatel musí naopak umožnit rovné příležitosti všem dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit.

 

51. K významu § 6 odst. 1 zákona (dříve § 6 zákona) se ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 20/2008 – 152 ze dne 5. 6. 2008 vyjádřil i Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že „Toto ustanovení totiž v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. ... smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozsudku uvedl, že „… za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přičemž je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), kteří by jinak (bez takto nastavených předpokladů) byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými."

 

52. Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení kvalifikačních předpokladů nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Účelem kvalifikace je zabezpečit účast všech potenciálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Zásada nediskriminace se pak při vymezení požadavků zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů promítá do § 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

 

53. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že primárně má být zkušenost dodavatele se zakázkami obdobného rozsahu prokazována v rámci kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech. Smyslem tohoto kvalifikačního předpokladu je zjištění, zda je dodavatel po stránce technické a materiální schopen zajistit bezproblémové plnění veřejné zakázky. Prokazuje se tedy zejména skutečnost, zda má dodavatel dostatečné kapacity k zajištění plnění zakázek určitého rozsahu, který bývá definován jednak věcně (druhem a specifiky poskytovaných služeb) a dále finanční hodnotou poskytovaného plnění. Lze tedy konstatovat, že v případě seznamu významných služeb má finanční hodnota referenčního plnění vypovídací hodnotu v tom smyslu, že indikuje schopnost dodavatele kapacitně zajistit (ať už organizačně či materiálně) plnění zakázky obdobného rozsahu.

 

54. V šetřeném případě zadavatel nad rámec požadavku na prokázání zkušeností dodavatele s poskytováním obdobných služeb v rámci technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona – seznamu významných služeb – požadoval i prokázání zkušeností jednotlivých osob podílejících se na plnění veřejné zakázky v rámci technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona.

 

55. Ve vztahu k § 56 odst. 2 písm. e) zákona, podle něhož zadavatel může požadovat předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele či osob odpovědných za poskytování služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, Úřad uvádí, že zákon nestanoví, co se rozumí pojmem „odborná kvalifikace“. Může jít o dosažené vzdělání prokazované zejména diplomy, vysvědčeními či různými certifikáty, délku praxe u jednotlivých požadovaných profesí a není rovněž vyloučeno, aby zadavatel požadoval prokázat zkušenosti osob odpovědných za poskytování poptávaných služeb. Zadavatel je však povinen při stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci dodavatele postupovat podle § 56 odst. 5 písm. c) zákona, tedy vymezit minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, a respektovat zásady stanovené v § 6 odst. 1 zákona, zejména zásadu nediskriminace.

 

56. Zadavatel u osob uvedených v seznamu specialistů (bod 3.4.2 kvalifikační dokumentace) požadoval prokázat tři roky praxe s poskytováním služeb podpory provozu obdobného informačního systému a uvedl, že požadovaná praxe není vázána na poslední tři roky a lze ji prokázat v souhrnu prostřednictvím více zakázek, přičemž alespoň u jedné ze zakázek cena služeb podpory informačního systému poskytovaných dodavatelem, vůči němuž byl předmětný specialista v pracovním, obchodním či jiném obdobném poměru, musí činit nejméně 35 mil. Kč bez DPH, a to za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, maximálně však 3 roky. V souvislosti s otázkou přiměřenosti požadavku zadavatele podle bodu 3.4.2 kvalifikační dokumentace Úřad dospěl k závěru, že finanční hodnota služeb, zvláště ve spojení s požadavkem, aby této hodnoty bylo dosaženo za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, nevypovídá o rozsahu zkušeností či odbornosti daného specialisty. Úřad je toho názoru, že zkušenosti (resp. odbornou kvalifikaci) určitého odborníka nelze měřit hodnotou zakázky, na jejímž plnění se tento odborník po určitou dobu podílel, neboť z této informace nevyplývá rozsah jím získaných zkušeností (jelikož nelze vyloučit, že se na plnění dané veřejné zakázky podílel jen okrajově a ani například nevykonával činnosti podstatné pro jeho odbornou kvalifikaci související s danou veřejnou zakázkou). Tento závěr platí obzvláště v případě atypických způsobů fakturace, kdy cena za služby například není rozúčtována podle jednotlivých činností specialistů a není hrazena kupříkladu pevnou měsíční sazbou. Praxe a zkušenosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky by měly být v tomto případě vymezeny pouze věcnou specifikací, případně časovým úsekem, a nikoliv celkovou hodnotou poskytovaných služeb, která nemá přímý vztah k povaze získaných zkušeností konkrétní osoby (byť byla vztažená k době, po kterou se specialista na plnění zakázky podílel). S ohledem na charakter plnění veřejné zakázky, kterým je poskytování služeb podpory provozu a rozvoje informačního systému, se rovněž nelze domnívat, že různá hodnota zakázek, na jejichž plnění se specialista podílel, přináší kvalitativně rozdílné zkušenosti. Úřad se rovněž ztotožňuje s argumentací navrhovatele, že pro specialisty na úrovni běžných členů realizačního týmu může být obtížné, ne-li nemožné, získat informace o hodnotě plnění zakázky za dobu, po kterou se na její realizaci podíleli, neboť tyto osoby obvykle nemají žádné informace o hodnotě plnění vyplacené zákazníkem jejich zaměstnavateli, který nemá povinnost jim tyto informace sdělovat.

 

57. Vzhledem k tomu, že účelem požadavku podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona je ověření odborné kvalifikace osob, které by se měly podílet na plnění veřejné zakázky, je otázkou, zda lze odbornou kvalifikaci osob měřit účastí na určitých zakázkách. Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel požadoval prokázání účasti na plnění zakázky, jejímž předmětem je provoz Obdobného informačního systému o určité hodnotě (za dobu, po kterou se specialista na plnění zakázky podílel). Zadavatel však již nespecifikoval, jaké činnosti a na jaké pozici při plnění takové zakázky vykonával. Vzhledem k charakteru veřejné zakázky, jímž je provoz a rozvoj systému registru obyvatel lze usuzovat, že se skládá z celé řady činností, které nejsou vzájemně zaměnitelné a jejichž jedna znalost automaticky neznamená znalost činností ostatních. Jinými slovy řečeno, odborník na bezpečnost informačního systému disponuje jinými znalostmi a zkušenostmi nežli specialista na síťovou podporu. Je tedy zřejmé, že pokud zadavatel požadoval od specialistů prokázání účasti na dané referenční zakázce, nepožadoval tak informace dokládající příslušnou odbornou kvalifikaci ve vztahu k jednotlivým činnostem, které bude daný specialista vykonávat. Zadavatel, jak vyplývá z bodu 3.4.2 kvalifikační dokumentace, ve vztahu ke všem specialistům vztahuje mimo jiného i požadavek na zkušenost s „Podporou provozu Obdobného informačního systému“, který v sobě podle bodu 3.4.1 kvalifikační dokumentace zahrnuje:

Virtuální prostředí,

Databázový systém,

Unixové operační systémy,

Clustering, load ballancing a high availability,

Provozování a správa HW, infrastruktury a aplikačního SW v minimálně dvou datových centrech v různých lokalitách,

Poskytování webových služeb,

Provozování Service Desk v režimu 24 x 7; s reakční dobou maximálně 30 minut,

Maximální obnova služby 4 hodiny,

přičemž současně i vyslovuje požadavek na finanční hodnotu zakázky 35 mil. Kč bez DPH za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel. Zadavatel tedy v bodu 3.4.2 kvalifikační dokumentace vůči jednotlivým specialistům stanovil velmi přísné kvalifikační předpoklady, jelikož všechny podmínky musely být splněny kumulativně a nad rámec již takto velice široce vymezených kvalifikačních předpokladů odborného charakteru požadoval, aby se tito specialisté podíleli na zakázce, jejíž hodnota za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, činila nejméně 35 mil. Kč bez DPH. Zůstává otázkou, zda byl již samotný výčet požadavků zahrnutých do definice „Podpory provozu Obdobného informačního systému“ uvedené v bodu 3.4.1 kvalifikační dokumentace stanoven přiměřeně s ohledem na druh, rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky, avšak ve spojení s podmínkou, aby cena zakázky za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, činila nejméně 35 mil. Kč bez DPH, nepochybně překračuje rámec požadavků, který je zadavatel k prokázání odborné způsobilosti podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona oprávněn stanovit.

 

58. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že požadavek zadavatele podle bodu 3.4.2 kvalifikační dokumentace jde nad rámec ověření si odbornosti specialistů dodavatele a neodpovídá tak druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

 

59. Úřad uvádí, že v šetřeném případě sice lze souhlasit s tvrzením zadavatele, že samotný požadavek na prokázání zkušeností specialistů s poskytováním služeb podpory provozu obdobného informačního systému v hodnotě 35 mil. Kč není v poměru k předpokládané hodnotě plnění veřejné zakázky (150 000 000 Kč) nepřiměřený. Avšak sama skutečnost, že zadavatel vymezí požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů v rozsahu poptávaného plnění či mírněji, nemusí vždy znamenat, že tento postup zadavatele je v souladu se zákonem, zvláště pak se zásadami stanovenými v § 6 odst. 1 zákona. Úřad má za to, že při stanovení zadávacích podmínek a kvalifikačních předpokladů je povinností každého zadavatele vyplývající ze zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona zabývat se specifiky předmětu veřejné zakázky a situací na trhu poptávaného plnění tak, aby zadavatel svým postupem v zadávacím řízení nezaručil určitým dodavatelům výhodu či nevytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Úřad v této souvislosti připomíná, že v šetřeném případě byl požadavek na prokázání prahové hodnoty referenčních zakázek podmíněn tím, aby této hodnoty bylo dosaženo za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel.

 

60. Omezení možnosti účastnit se veřejné zakázky podle Úřadu dokládá i skutečnost, že žádost o účast v užším řízení podalo 5 zájemců, přičemž 2 z nich (a to včetně navrhovatele) byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení právě pro nesplnění předmětného kvalifikačního předpokladu. Sám zadavatel přitom ve svém vyjádření k návrhu připouští, že navrhovatel se v posledních dvou letech osvědčil jakožto kvalifikovaný poskytovatel služeb podpory a rozvoje registru obyvatel. Za zmínku stojí rovněž skutečnost, že dva (Atos IT Solutions and Services, s. r. o., a O2 Czech Republic a. s.) ze 3 zájemců, kteří prokázali splnění kvalifikace, splnili požadavky zadavatele na seznam specialistů pomocí stejného subdodavatele (Ing. Vít Hlaváček – Oracle Czech s. r. o.) a třetí zájemce prokázal předmětný kvalifikační předpoklad společně v rámci společné žádosti o účast (T-Mobile Czech Republic a. s. a E LINKX a. s.). Nejvyšší správní soud přitom v rozsudku č. j. 9 Afs 37/2011 – 92 ze dne 7. 12. 2011 konstatoval, že  „na dodavatelích nelze spravedlivě požadovat, aby plnili požadavek, který je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, natož aby tak činili formou subdodavatelskou, která jim zpravidla zvyšuje náklady a snižuje zisk.“ Z citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu tedy vyplývá, že pokud zadavatel stanovil kvalifikační předpoklad v rozporu se zákonem, např. diskriminačně, nelze jeho pochybení zhojit odkazem na možnost dodavatelů prokazovat kvalifikaci pomocí subdodavatele. Krajský soud pak v rozsudku č. j. 62 Af 57/2011 – 96 ze dne 1. 11. 2012 uvedl, že diskriminační účinek postupu zadavatele, který má vliv na efektivní soutěžní prostředí, nelze eliminovat možností dodavatelů zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku. V této souvislosti Úřad podotýká, že v šetřeném případě byl nucen zajistit si subdodávky i dodavatel (tj. navrhovatel), který vytvořil a provozoval informační systém, jehož podpora provozu a rozvoj je předmětem dané veřejné zakázky. Pokud se navrhovatel podle vyjádření zadavatele v posledních dvou letech osvědčil jakožto kvalifikovaný poskytovatel služeb podpory a rozvoje registru obyvatel (viz bod 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak je zřejmé, že je schopen danou veřejnou zakázku realizovat. Pokud však zadavatel nastavil technické kvalifikační předpoklady na členy týmu podílejících se na plnění veřejné zakázky tak, že by je nemohly prokázat ani osoby, které příslušné plnění do současnosti provozují, pak je proti samotnému smyslu a účelu technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona, aby tyto osoby byly vyloučeny z možnosti prokázat odbornou kvalifikaci ve vztahu k dané veřejné zakázce.

 

61. Analogicky se závěry učiněnými ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu, má Úřad za to, že v šetřeném případě došlo k porušení zásady zákazu diskriminace, neboť stanovení požadavku na seznam specialistů vedlo k omezení možnosti účasti dodavatelů schopných plnit předmět veřejné zakázky, což de facto potvrdil i sám zadavatel, když ve svém vyjádření ze dne 6. 10. 2014 připustil, že navrhovatel je kvalifikovaným poskytovatelem poptávaných služeb, avšak ani tento dle zadavatele kvalifikovaný zájemce není schopen kvalifikaci prokázat. Skutečnost, že navrhovatel, jakožto subjekt, který v současné době zadavateli již dva roky poskytuje obdobné plnění, získal možnost tohoto plnění na základě jednacího řízení bez uveřejnění, považuje Úřad za irelevantní. Rozhodná je skutečnost, že navrhovatel je i dle vyjádření zadavatele, jak již Úřad uvedl, kvalifikovaným dodavatelem poptávaných služeb, které jsou pro zadavatele navrhovatelem poskytovány již dva roky. Způsob nastavení požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci tak naplňuje znaky skryté diskriminace, za kterou je považován postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením nepřiměřené úrovně technické způsobilosti ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přičemž je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z potenciálních uchazečů, kteří by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.

 

62. Úřad připouští, že obecně (např. ve vztahu k předmětu plnění jiného charakteru než je šetřená veřejná zakázka) nelze zcela vyloučit možnost stanovení požadavku na prokázání odborné způsobilosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky pomocí určité prahové hodnoty zakázky, s jejímž plněním mají tyto osoby zkušenosti. Nicméně taková možnost by se musela vždy posuzovat s ohledem na všechny relevantní okolnosti konkrétního případu.

 

63. Úřad uzavírá, že v důsledku stanovení požadavku na seznam specialistů tak, jak ho v daném případě stanovil zadavatel, mohlo podat žádost o účast nebo prokázat kvalifikaci méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato podmínka stanovena nebyla a zadavatel se tak dopustil skryté diskriminace. Diskriminováni jsou zde ti dodavatelé, kteří ačkoliv mají dostatek kvalifikovaných zaměstnanců, nedisponují seznamem specialistů v rozsahu požadovaném zadavatelem, nicméně by byli schopni veřejnou zakázku realizovat. Postupem zadavatele při stanovení požadavků na kvalifikaci došlo k narušení konkurenčního prostředí mezi dodavateli, neboť není vyloučeno, že v případě, pokud by zadavatel předmětný požadavek nestanovil, obdržel by více žádostí o účast, případně více zájemců by bylo schopno prokázat kvalifikaci. Postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit počet podaných nabídek, a tím i výběr nejvhodnější nabídky.

 

64. K námitkám navrhovatele, že zadavatel v rozporu s § 44 odst. 1 zákona v zadávací dokumentaci nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, existenci pochybností ohledně okruhu osob, které mají požadavek bezpečnostní způsobilosti splňovat, nevymezení požadavků na technické prostředky dodavatele určené ke zpracování utajovaných informací a ke kumulaci podmínek, které mají osoby uvedené v seznamu specialistů splňovat, Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím zadávací řízení ruší, nepovažoval za nutné se těmito námitkami navrhovatele podrobněji zabývat. Šetření uvedených skutečností by totiž nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Uvedený závěr vyplývá např. z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 2/99 – 20 ze dne 24. 6. 1999, ze kterého lze dovodit, že  zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.

 

65. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 5 písm. c) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům podle § 56 odst. 2 písm. b) a e) zákona specifikovaným v bodu 3.4.2 kvalifikační dokumentace, „Seznam specialistů“, nevymezil minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, neboť požadoval, aby cena služeb podpory informačního systému poskytovaných dodavatelem, vůči němuž byl předmětný specialista v pracovním, obchodním či jiném obdobném poměru, činila nejméně 35 mil. Kč bez DPH, a to za dobu, po kterou se specialista na této zakázce podílel, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

 

K výroku II. rozhodnutí

 

66. Navrhovatel ve svém návrhu mimo jiné namítá, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem o ochraně utajovaných informací, když v rámci dokladů předkládaných v žádosti o účast v užším řízení nepožadoval prokázání schopnosti zájemců zabezpečit ochranu utajovaných informací. Závazek zadavatele zpřístupnit na vyžádání všem zájemcům, kteří prokáží splnění kvalifikace (jejíž součástí však není požadavek na prokázání bezpečnostní způsobilosti) bezpečnostní, provozní a ostatní dokumentaci k informačnímu systému registru obyvatel je podle názoru navrhovatele s ohledem na charakter tohoto informačního systému bezpečnostní hrozbou s potenciálem způsobit újmu České republice ve smyslu § 3 odst. 4 písm. b) a d) zákona o ochraně utajovaných informací.

 

67. Podle § 112 odst. 1 zákona Úřad vykonává dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, při kterém

a) vydává předběžná opatření (§ 117 zákona),

b) rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a soutěži o návrh postupoval v souladu s tímto zákonem,

c) ukládá nápravná opatření (§ 118 zákona),

d) kontroluje úkony zadavatele při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu.

Tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle zvláštních právních předpisů.

 

68. Úřad v souvislosti s kompetencemi vymezenými Úřadu uvádí, že v řízení, v němž je zkoumán soulad postupu a úkonů zadavatele se zákonem o veřejných zakázkách, nelze deklarovat porušení jiných právních předpisů, tj. např. zákona o ochraně utajovaných informací. Vzhledem k tomu, že v řízení na základě zákona o veřejných zakázkách nelze rozhodnout, zda byly porušeny právní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací, nelze tudíž ani konstatovat, zda v důsledku jejich porušení bylo postupováno v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, či nikoli.

 

69. V souvislosti s uvedenou problematikou Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 46/2007 ze dne 23. 5. 2008, v rámci něhož soud konstatoval, že porušení zákona o hospodářské soutěži nelze deklarovat v řízení, v němž je zkoumána zákonnost úkonů zadavatele, tedy jeho postup v souladu s jednotlivými ustanoveními zákona o veřejných zakázkách. V uvedených souvislostech soud konstatoval, že Úřadu nelze vytýkat, že se v řízení o přezkumu úkonů zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách nezabýval tím, zda úkony zadavatele neporušují normu jiného právního předpisu, a sice zákona o ochraně hospodářské soutěže. Uvedený závěr lze podle názoru Úřadu aplikovat i v případě, kdy je v návrhu namítán nesoulad se zákonem o ochraně utajovaných informací.

 

70. Úřad konstatuje, že jelikož Úřad není příslušný rozhodnout o otázce, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací, jedná se v této části návrhu navrhovatele o žádost zjevně právně nepřípustnou.

 

71. Podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže byla podána žádost zjevně právně nepřípustná.

 

72. S ohledem na skutečnost, že Úřad je podle § 112 odst. 1 písm. b) zákona příslušný rozhodovat pouze o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s tímto zákonem, není Úřad oprávněn k přezkumu souladu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se zákonem o ochraně utajovaných informací. V návaznosti na výše uvedené Úřad může uložit zadavateli nápravné opatření podle § 118 zákona pouze v případě, že zadavatel nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky.

 

73. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad správní řízení v části návrhu navrhovatele směřující proti možnému porušení zákona o ochraně utajovaných informací zadavatelem podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Uložení nápravného opatření

 

74. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

 

75. Při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. Vzhledem k tomu, že zadavatel v šetřeném případě pochybil již při vymezení požadavků na prokázání technických kvalifikačních předpokladů, rozhodl Úřad o zrušení předmětného zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

 

76. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí (v daném případě po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí). Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

 

Náklady řízení

 

77. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.

 

78. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně č. 19-24825621/0710, variabilní symbol 2014000790.

 

79. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno předmětné zadávací řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti výrokům I., III. a IV. tohoto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti těmto výrokům má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

Proti výroku II. tohoto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti tomuto výroku nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

1. Mgr. Ondřej Knebl, advokát, Husinecká 808/5, 130 00 Praha

2. Mgr. Petra Koutná, advokátka, Kostelní 875/6, 170 00 Praha

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz