číslo jednací: S993/2014/VZ-2473/2015/522/JKr

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 11. 2014 na návrh ze dne 7. 11. 2014, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, generální ředitelství HZS ČR, IČO 00007064, Kloknerova 26, 148 01 Praha 414,
• navrhovatel – SCANIA CZECH REPUBLIC s.r.o., IČO 61251186, se sídlem Chrášťany 186, 252 19 Chrášťany,

ve věci veřejné zakázky „Cisternové automobilní stříkačky – vodní paprsek – spolufinancované z IOP“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 7. 2014 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 14. 7. 2014 pod ev. č. 480934, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 7. 2014, 31. 7. 2014, 15. 8. 2014 a 10. 9. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 135-242113, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 142-254203, dne 5. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 148-265645, dne 20. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 158-283896 a dne 13. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 176-310099,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – SCANIA CZECH REPUBLIC s.r.o., IČO 61251186, se sídlem Chrášťany 186, 252 19 Chrášťany – ze dne 7. 11. 2014 se podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 citovaného zákona.

 

 

Odůvodnění

 

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

 

1. Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo vnitra, generální ředitelství HZS ČR, IČO 00007064, Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 11. 7. 2014 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Cisternové automobilní stříkačky – vodní paprsek – spolufinancované z IOP“; oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 14. 7. 2014 pod ev. č. 480934, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 7. 2014, 31. 7. 2014, 15. 8. 2014 a 10. 9. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 135-242113, ve znění oprav uveřejněných dne 26. 7. 2014 pod ev. č. 2014/S 142-254203, dne 5. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 148-265645, dne 20. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 158-283896 a dne 13. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 176-310099  (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Podle čl. 2. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky dodávka 30 ks cisternových automobilových stříkaček (dále také jen „CAS“) se zařízením pro řezání vodním paprskem podle technických podmínek, které jsou přílohou č. 1 této zadávací dokumentace. Pole článku 2 zadávací dokumentace je předmět plnění pořizován v rámci projektu „Připravenost Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení povodní“ spolufinancovaného ze strukturálních fondů Evropské unie (Integrovaný operační program), registrační číslo projektu CZ.1.06/3.4.00/20.09255.

3. Navrhovatel doručil dne 23. 10. 2014 do datové schránky zadavatele námitky ze dne 21. 10. 2014 směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel spatřuje nezákonnost zadávacích podmínek konkrétně ve stanoveném dílčím hodnotícím kritériu „funkční vlastnosti“, resp. jeho jednotlivých subkritériích, a dále poukazuje na nevhodnost, potažmo nezákonnost způsobu hodnocení těchto funkčních vlastností.

4. Zadavatel rozhodnutím ze dne 30. 10. 2014 podaným námitkám nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 31. 10. 2014.

5. Navrhovatel se s rozhodnutím zadavatele o námitkách neztotožnil a dne 10. 11. 2014 doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podání obsahující návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a návrh na vydání předběžného opatření (dále též jen „návrh“).

 

 

 

 

 

II. OBSAH NÁVRHU

 

6. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že je výrobcem nákladních vozidel a v rámci své podnikatelské činnosti dodává zboží, které je předmětem této veřejné zakázky. Navrhovatel měl tedy vážný zájem podat nabídku a získat veřejnou zakázku. Navrhovatel rekapituluje skutkový stav a uvádí, v čem spatřuje pochybení zadavatele.

7. Navrhovatel se domnívá, že stanovením dílčího kritéria „funkční vlastnosti“ zadavatel porušil ust. § 6 odst. 1 zákona a ust. § 78 odst. 4 zákona, když toto hodnotící kritérium nevyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny a nedůvodně zvýhodňuje konkrétního dodavatele.

8. Podle navrhovatele kritérium „funkční vlastnosti“ objektivně nepřinese ekonomicky výhodnější nabídku a záruku úspěšnější realizace veřejné zakázky. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že vyšší naplnění jednotlivých subkritérií neposkytne zadavateli kvalitnější plnění. Takto koncipované hodnocení nemá vazbu na funkčnost a reálnou využitelnost plnění potřeb zadavatele - použití některých subkritérií postrádá smysl a jiné důležité, v nichž jsou podvozky výrobce TATRA TRUCKS a.s. slabší, zadavatel opomíjí (např. přechodový úhel, světlost podvozku).

9. Podle navrhovatele stanovil zadavatel požadavky vyjadřující účel využití plnění technickými podmínkami, přičemž navrhovatel neshledává rozumný důvod pro zohlednění stejných parametrů plnění v rámci hodnocení. Hodnoceno tak bude v podstatě pouze vyšší naplnění technických parametrů.

10. Navrhovatel uvádí, že právní předpisy stanoví dostatečnou úroveň parametrů k zajištění řádného a bezpečného výkonu požadovaných činností, plné funkčnosti a bezpečnosti plnění, a že účel předmětu veřejné zakázky tak bude splněn jakýmikoli vozidly, která splňují závazné právní předpisy, technické normy a technické podmínky stanovené zadavatelem. Zadavatel se domnívá, že s ohledem na existenci dostatečné právní úpravy nejsou při používání vozidel selektivně zadavatelem zvolená kritéria v praxi příliš reálně využitelná.

11. Navrhovatel také upozorňuje, že při absenci horní hranice jednotlivých parametrů, může být jako nejvhodnější paradoxně hodnocena nabídka s nadbytečně vyšším splněním některého z technických parametrů, aniž by mohla být pro realizaci veřejné zakázky byť i teoreticky potřebná.

12. Navrhovatel je také názoru, že kritérium „funkční vlastnosti“ zcela zřetelně, nedůvodně a podstatně zvýhodňuje konkrétního a předem známého výrobce/dodavatele vozidel, a sice vozidel značky TATRA, a na úkor rovné a otevřené soutěže mu zaručuje konkurenční výhodu, přičemž uvedené má zásadní vliv na okruh potenciálních uchazečů, ačkoli plnění nabízené ostatními relevantními dodavateli (včetně navrhovatele) je jinak zcela způsobilé splnit potřeby zadavatele. Skrytě diskriminační je dle názoru navrhovatele zejména kombinace technického parametru „celková výška vozidla“ a „přední nájezdový úhel“, kterými jsou zjevně upřednostněna vozidla značky TATRA, jelikož ty v těchto parametrech vynikají. Navrhovatel upozorňuje, že v celé Evropské unii není stanoveno žádné kritérium stran celkové výšky vozidla. 

13. Navrhovatel dále namítá nevhodnost zadavatelem zvoleného způsobu hodnocení hodnotícího kritéria „funkční vlastnosti“, resp. jeho jednotlivých subkritérií.

14. Hodnocení ve vztahu k referenční hodnotě postrádá podle navrhovatele prvek soutěže - porovnání nabídek mezi sebou navzájem - a to způsobem, který je objektivní a nezkreslený uměle vytvořenými referenčními hodnotami. Navrhovatel dále uvádí, že porovnání vůči referenční hodnotě nemá opodstatnění, zásadním způsobem zkresluje výsledné bodové hodnocení, neposuzuje nabídky vůči sobě navzájem, a nevyjadřuje tak skutečný vztah užitné hodnoty a ceny, jak vyžaduje ustanovení § 78 odst. 4 zákona, a že důsledkem hodnocení absolutní hodnoty rozdílu velikosti funkční vlastnosti nabídnuté uchazečem a referenční hodnoty stanovené zadavatelem je, že jsou výsledky zadávacího řízení výrazně zkresleny oproti situaci, pokud by byly jednotlivé nabídky porovnávány vůči sobě navzájem.

15. Navrhovatel poukazuje na jiný (vhodný) způsob hodnocení (bez použití referenční hodnoty) doporučovaný i v „Metodice zadávání veřejných zakázek“ zpracovanou Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

16. Navrhovatel, ačkoli měl vážný zájem o veřejnou zakázku, nabídku do zadávacího řízení nepodal. Navrhovatel uvádí, že došel k závěru, že za současného nastavení hodnotících kritérií a způsobu jejich hodnocení nemá jeho účast smysl, neboť není reálně schopen podat konkurenční nabídku. Navrhovatel poukazuje, že podle svých výpočtů by při zadavatelem diskriminačně nastavených dílčích hodnotících kritériích (jednotlivých subkritériích) a za současného nesprávně provedeného hodnocení vůči uměle vytvořené referenční hodnotě (nikoli vůči sobě navzájem) musel podat nabídku s výrazně nižší cenou za podvozek jednoho vozidla SCANIA (až o cca 576.000 Kč) oproti ceně podvozku vozidla konkurenční značky TATRA, než jak by tomu bylo v případě nepoužití referenčních hodnot v rámci hodnocení funkčních vlastností (o cca 176.500 Kč). Navrhovatel pokračuje, že v případě předmětné veřejné zakázky se tak jedná o velmi výrazný rozdíl v celkové hodnotě cca 17.280.000 Kč s tím, že o tolik musí být jeho nabídka levnější ještě dříve, než se začne fakticky soutěžit a dodává, že parametry jednotlivých vozidel jsou si vzájemně velmi blízké, v některých z nich by byla případná nabídka navrhovatele dokonce výhodnější.

17. Navrhovatel konstatuje, že dílčí hodnotící kritéria „funkční vlastnosti“ vedou v celkovém kontextu k tzv. skryté diskriminaci. Zadávací podmínky zvýhodňují konkrétní uchazeče o veřejnou zakázku, navrhovateli proto zamezují získat veřejnou zakázku (vznikla mu újma v podobě ušlé příležitosti úspěšně se účastnit zadávacího řízení a uzavřít smlouvu, v situaci, kdy jím připravovaná nabídka měla reálnou šanci být vybrána jako nejvhodnější), neboť hodnocení nabídek bude zkresleno ve prospěch vozidel značky TATRA.

18. Navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil zadávací řízení podle ust. § 118 odst. 1 zákona, a dále s ohledem na další možný postup zadavatele navrhuje vydání předběžného opatření podle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona.

 

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19. Podle ust. § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve spojení s ust. § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S993/2014/VZ zahájeno dnem 10. 11. 2014, tj. dnem, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

20. Účastníky správního řízení podle ust. § 116 zákona jsou:

o  zadavatel,

o  navrhovatel.

21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S993/2014/VZ-24118/2014/522/JKr ze dne 13. 11. 2014.

22. Zadavatel dne 19. 11. 2014 doručil Úřadu podání ze dne 19. 11. 2014 nazvané Vyjádření k „obdrženým návrhům“ a zaslání dokumentace k veřejné zakázce, ve kterém se vyjádřil k návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, k návrhu na nařízení předběžného opatření a k dalším skutečnostem obsaženým v návrhu. Téhož dne obdržel Úřad dokumentaci o veřejné zakázce.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 11. 2014

23. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením, že hodnotící kritéria jsou v rozporu se zákonem a že dílčí hodnotící kritéria „funkční vlastnosti“ nevyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny a dále že zadavateli nepřinesou ekonomicky výhodnější nabídku.

24. Zadavatel uvádí, že k zohlednění technických parametrů v rámci hodnocení má rozumný důvod a referenční hodnoty pro subkritéria funkčních vlastností stanovil tak, aby nebyl diskriminován žádný z výrobců automobilových podvozků pro požární techniku. Zadavatel stanovil kritéria zejména tak, aby zohlednil účel předmětu plnění, především zájem Hasičského záchranného sboru ČR (dále také jen „HZS ČR“) získat takové požární automobily, které svými parametry budou plně odpovídat jejich účelu a vyhovovat potřebám zadavatele při ochraně životů a zdraví obyvatel v souladu se svými zákonnými povinnostmi.

25. Pořizované CAS jsou specializované na zásahovou činnost především při mimořádných událostech, například při povodních. Jsou pořizovány v rámci projektu „Připravenost Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení povodní“. CAS jsou vybaveny rozšířenou soupravou hydraulického vyprošťovacího zařízení a zařízením pro řezání vodním paprskem určeným především k destrukci poškozených stavebních konstrukcí při uvolnění vodního toku a při záchraně osob z poškozených budov.

26. Technické podmínky vycházejí z poznatků získaných při velkých povodních. Základní technické požadavky na zásahový požární automobil stanoví vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel poukazuje na to, že se jedná pouze o požadavky na základní úroveň zásahového požárního automobilu bez ohledu na jeho určení a typ. Požadavky na CAS stanoví předpis TP-STS/10A-2011, tyto požadavky jsou vyšší. Rovněž parametrické hodnoty uvedené normě ČSN EN 1846-2 pro CAS (jejichž lepší hodnotu při hodnocení zadavatel zohledňuje pouze v případě jednoho z řady v normě uvedených parametrů, a to předního a zadního nájezdového úhlu) představují minimální  požadavky, a to na veškeré zásahové požární automobily, tedy i ty, které jsou určeny pouze k podpoře zásahové činnosti a při jejichž provozu je nebezpečí z prodlení menší než u pořizovaných CAS. Ve zmíněném projektu se pořizuje kvalitativně výjimečná požární technika. Hodnotící kritéria stanovená pro potřeby projektu významně zohledňují operativně taktické vlastnosti/funkční vlastnosti zásahového požárního automobilu a preferují možnosti záchrany povodněmi ohrožených osob. V souladu se zásadami dle ust. § 6 odst. 1 zákona a dle ust. § 78 odst. 4 zákona hodnotící kritéria vyjadřují vztah užitné hodnoty (pro zadavatele v rámci projektu) a ceny.

27. Dosavadní technika by dle zadavatele měla být doplňována technikou s vyšší užitnou hodnotou, která poskytuje osobám v ohrožení života větší šanci na záchranu a zasahující jednotce větší míru bezpečnosti při práci. Hodnotící kritéria zvýhodňují uchazeče nabízející lepší funkční vlastnosti ovlivňující zejména záchranu osob v ohrožení.

28. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že předmět veřejné zakázky je předmět dlouhodobé potřeby s požadovanou životností min. 16 roků, ale skutečná životnost těchto vozů je významně delší.

29. Zadavatel konstatuje, že hodnotící kritéria zadavatel stanovil jasně a transparentně a poukazuje na skutečnost, že pro výrobce automobilových podvozků nejsou tato hodnotící kritéria nová, jelikož je zadavatel používá od roku 2012. Je tedy na výrobci, zda nabídne nová technická řešení více vyhovující potřebám zadavatele. V minulosti již obdržel nabídky výrobců, kteří provedli technické úpravy, aby vyšli zadavateli vstříc. V jiné souvislosti zadavatel také zmiňuje, že úpravy pro zvýšenou brodivost (jedno ze subkritérií funkčních vlastností) jsou běžné u vojenských programů většiny automobilek a že hodnoty předního a zadního nájezdového úhlu jsou pro většinu výrobců automobilových podvozků technicky řešitelné

30. Zadavatel popírá tvrzení navrhovatele, že by hodnotící kritéria byla vypracována „pouze na jedinou, tuzemskou automobilovou značku.“ Zadavatel doplňuje, že srovnatelné parametry nabízejí armádní verze i jiných automobilových značek a že v roce 2012 dostal nabídky se srovnatelnými parametry, např. automobily značek Renault, Mercedes Benz (nabídli některá nová technická řešení odlišná od základní výrobní řady). Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že pro více výrobců jsou možná nová technická řešení. 

31. Zadavatel použití jednotlivých subkritérií dílčího kritéria „funkční vlastnosti“ zdůvodňuje zejména následujícími skutečnostmi.

32. Důvodem použití subkritéria „nejmenší celková výška CAS“ je skutečnost, že se ve většině hasebních obvodů nacházejí podjezdy či vjezdy s nestandardní výškou. Objízdné trasy v řadě případů výrazně prodlužují dobu dojezdu na místo zásahu, což podstatně omezuje úspěšnost zásahu či záchrany osob.

33. Důvodem použití subkritéria „největší měrný výkon motoru“ je, že vyšší měrný výkon motoru zvyšuje dynamiku jízdy, zkracuje dobu dojezdu na místo zásahu, umožňuje zdolávání i složitějších terénních překážek a má pozitivní dopad na velikost stoupavosti.

34. Důvodem použití subkritéria „největší brodivost“ je, že pořizované CAS jsou určeny primárně pro zásahové činnosti při povodních, kdy se tyto musí pohybovat v zatopených prostorech.

35. Důvodem použití subkritérií „největší nájezdový úhel přední“ a „největší nájezdový úhel zadní“ je, že hodnoty těchto parametrů mají spolu s výkonem motoru zásadní význam pro schopnost CAS vjet a vyjet ze zatopených ploch nebo koryt vodních toků.

36. Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že hodnocení ve vztahu k referenční hodnotě není správné a postrádá hlavní prvek soutěže (porovnání nabídek mezi sebou navzájem), a to způsobem, který je objektivní a nezkreslený uměle vytvořenými referenčními hodnotami. Zadavatel konstatuje, že způsob hodnocení je stanoven transparentně a nediskriminačně, v souladu se zákonem.

37. Zadavatel ke zvolenému způsobu hodnocení funkčních vlastností uvádí, že způsob hodnocení zvolil takový, aby odrážel požadavky zadavatele vyplývající z požadovaného předmětu veřejné zakázky. Referenční hodnoty nejsou stanoveny uměle, jsou objektivními a minimálními parametry pro CAS jako vozidlo určené pro řešení mimořádných událostí, zejména v rámci zmíněného projektu.

38. Zadavatel ke zvolenému způsobu hodnocení funkčních vlastností uvádí také, že v „Metodice zadávání veřejných zakázek“ zpracované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR jsou popsány možné, nikoli jediné varianty hodnocení nabídek. Zadavatel přitom poukazuje na „Metodiku stanovení hodnotících kritérií ve veřejných zakázkách s ohledem na ekonomické zásady 3E“ (dále jen „Metodika“) vydanou rovněž Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, která popisuje podobný (ve vztahu k zadavatelem zvolenému) způsob hodnocení nabídek. Dále tato Metodika uvádí, že pokud zadavatel chce ve svém rozhodování zohledňovat užitné vlastnosti, musí to být pouze ta jejich část, která přesahuje minimální požadavky. S odkazem na zmíněnou Metodiku zadavatel popsaný způsob hodnocení obdobně využil, aby nastavení dílčích hodnotících kritérií vyjadřovalo vztah užitné hodnoty pro HZS ČR v rámci zmíněného projektu a ceny a současně stanovil minimální požadavky pro CAS jako vozidlo určené k řešení mimořádných událostí, zejména povodní.

Další průběh správního řízení

39. Usnesením č. j. ÚOHS-S993/2014/VZ-24672/2014/522/JKr ze dne 21. 11. 2014 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy resp. činit jiné návrhy. Dále Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a k zaslání dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

40. Dne 26. 11. 2014 Úřad obdržel podání navrhovatele ze dne 25. 11. 2014 nazvané Vyjádření navrhovatele k usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 21. 11. 2014, č. j. ÚOHS-S993/2014/VZ-24672/2014/522/JKr.

Vyjádření navrhovatele ze dne 25. 11. 2014

41. Navrhovatel především odkazuje na obsah svého návrhu.

42. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že se zadávacího řízení zúčastnili pouze čtyři uchazeči, přičemž všechny nabídky obsahují vozidla s podvozkem výrobce TATRA TRUCKS a.s., což dle navrhovatele potvrzuje jeho závěr, že se o veřejnou zakázku nemohl reálně ucházet jiný dodavatel než ten, jehož nabídka je založena na podvozku TATRA.

43. Navrhovatel dále doplňuje, že se zadavatel obdobného diskriminačního postupu dopouští i v rámci dalších zadávacích řízní.

Další průběh správního řízení

44. Rozhodnutím č. j. S993/2014/VZ-26053/2014/522/JKr ze dne 9. 12. 2014 zamítl Úřad návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na plnění veřejné zakázky.

45. Usnesením č. j. ÚOHS-S993/2014/VZ-26087/2014/522/JKr ze dne 9. 12. 2014 Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k zaslání písemného vyjádření k upřesnění původu hodnoty 3.300 mm použité v zadávacích podmínkách veřejné zakázky jako technická podmínka a současně referenční hodnota pro hodnotící subkritérium „nejmenší celková výška CAS“, tedy jakým způsobem zadavatel k této hodnotě dospěl a z jakých podkladů zadavatel při stanovení této hodnoty jako technické podmínky/referenční hodnoty vycházel.

46. Dne 16. 12. 2014 Úřad obdržel podání zadavatele ze dne 16. 12. 2014 nazvané Písemné vyjádření k Usnesení č. j. ÚOHS-S993/2014/VZ-26087/2014/522/JKr, ve kterém navrhovatel uvádí důvody pro použití parametru „nejmenší celková výška CAS“ a dále původ a důvody pro použití hodnoty 3.300 mm tohoto parametru. Zadavatel k vyjádření přiložil expertní posouzení.

Vyjádření zadavatele ze dne 16. 12. 2014

47. K parametru „nejmenší celková výška CAS“ (3.300 mm) a k jeho stanovené hodnotě zadavatel uvádí mimo jiné následující.

48. Hodnota max. celkové výšky CAS je u HZS ČR dlouhodobě zavedená. Stanovena byla na základě podrobného průzkumu trhu mezi výrobci požárních automobilů a výrobci automobilových podvozků, a to v letech 2005, 2006 a opakovaně v roce 2011, podle kterých byly zpracovány předpisy s touto technickou podmínkou a hodnotou (předpis TP-STS/02-2007 pro CAS v základním provedení a TP-STS/10-2008 pro CAS v provedení k technickým zásahům). Zadavatel konstatuje, že tyto předpisy byly stanoveny tak, aby nediskriminovaly žádného dodavatele požárních automobilů.

49. Jako důvod pro použití parametru „nejmenší celková výška CAS“ zadavatel uvádí existenci snížených silničních podjezdů či vjezdů do objektů ve většině hasebních obvodů HZS ČR a snížená trolejová vedení městské hromadné dopravy. Objízdné trasy v řadě případů výrazně prodlužují dobu dojezdu na místo zásahu, což podstatně omezuje účinnost zásahu především při záchraně osob. Zadavatel přitom vychází z dlouhodobých zkušeností při zdolávání zásahů – většina obměňované požární techniky má výšku do 3.100 mm.

50. Dále jako důvod pro použití předmětného parametru zadavatel uvádí potřebu rychlých přesunů techniky k zajištění akceschopnosti jednotlivých stanic HZS kraje (v souvislosti s poruchami na zásahových požárních automobilech) a nutnost sestavování odřadů z techniky HZS krajů na pomoc plošně postiženým územím v rámci ústřední koordinace sil a prostředků, přičemž poukazuje na skutečnost, že komunikace nižších tříd neumožňují jízdu vyšších vozidel po okraji vozovky (pro úzké silnice a větve stromů v jízdním profilu), což má za následek zpomalení přesunu při míjení protijedoucích vozidel.

51. Zadavatel také zmiňuje potřebu zohlednění garážovacích možností jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, neboť se počítá s bezúplatným převodem požární techniky od HZS ČR obcím – zřizovatelům jednotek s územní působností.

52. Dle zadavatele má mít předmětný parametr také významný vliv na stabilitu CAS, zejména v komplikovaných terénních podmínkách.

53. Zadavatel uvádí, že si nechal v roce 2012 v souvislosti s jinou svojí zakázkou vypracovat Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava expertní posouzení stanovených technických podmínek včetně hodnotících kritérií (č. j. 229/2012-010 z 14. 9. 2012). Zadavatel toto expertní posouzení učinil přílohou svého vyjádření a pro svoje vyjádření z něj vybral následující:

- „Z operativně taktického hlediska je žádoucí, aby výška požární techniky byla co nejnižší.“

- „…je zřejmé, že v případě vozidel pořizovaných plošně bez zohlednění jejich budoucího místa dislokace je nutné, aby celková výška automobilu v nezatíženém stavu byla minimální. Optimální celkovou výškou je hodnota 3,0 až 3,1 m.“

- „Závěrem je možné konstatovat, že všechny parametry (tedy včetně požadavku na minimální výšku) uvedené v zadání expertního posouzení ovlivňují funkční vlastnosti a životnost požární techniky a proto jejich použití považujeme s ohledem na výše uvedené údaje, poznatky a hodnocení za opodstatněné.“

Další průběh správního řízení

54. Dne 18. 12. 2014 Úřad obdržel podání zadavatele ze dne 17. 12. 2014, ve kterém zadavatel informuje Úřad o provedení úkonů v zadávacím řízení. Zadavatel přikládá kopie dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony (protokol o posouzení kvalifikace, protokol o jednání hodnotící komise, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí o vyloučení uchazeče, oznámení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení).

55. Usnesením č. j. ÚOHS-S993/2014/VZ-27352/2014/522/JKr ze dne 19. 12. 2014 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

56. Dne 29. 12. 2014 Úřad obdržel podání navrhovatele ze dne 23. 12. 2014 nazvané Návrh na vydání předběžného opatření. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad vydal předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

57. Navrhovatel především stručně opakuje, v čem spatřuje pochybení zadavatele v šetřeném případě. Navrhovatel vyjadřuje svoje přesvědčení o nezbytnosti nařízení předběžného opatření a důkladného prošetření postupu zadavatele, přičemž upozorňuje na hrozící uzavření smlouvy v zadávacím řízení. Navrhovatel dále odkazuje na své vyjádření ze dne 25. 11. 2014 a na uvedené skutečnosti, o nichž se domnívá, že je Úřad při rozhodování o vydání předběžného opatření dostatečně nezohlednil, konkrétně, že všechny nabídky podány v předmětném zadávacím řízení obsahují vozidla s podvozkem výrobce TATRA TRUCKS a.s.

58. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S993/2014/VZ-1017/2015/522/JKr ze dne 12. 1. 2015 Úřad zamítl návrh navrhovatele ze dne 23. 12. 2014 na vydání předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na plnění veřejné zakázky.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

59. Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že stanovením dílčího hodnotícího kritéria „funkční vlastnosti“, resp. jeho jednotlivých subkritérií a zvoleným způsobem hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „funkční vlastnosti“ zadavatel zákon neporušil, a proto rozhodl ve smyslu ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ust. § 118 odst. 1 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

60. Úřad v úvodu posoudil otázku právního postavení České republiky - Ministerstvo vnitra, generální ředitelství HZS ČR jako zadavatele a uzavřel, že se jedná o veřejného zadavatele ve smyslu ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona, neboť Ministerstvo vnitra je organizační složkou České republiky podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž podle ust. § 3 odst. 2 citovaného zákona organizační složka není právnickou osobou a její jednání je při výkonu její působnosti nebo výkonu předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů jednáním státu. Generální ředitelství HZS ČR je součástí Ministerstva vnitra podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Relevantní ustanovení zákona

61. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

62. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

63. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

64. Podle § 78 odst. 6 zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

65. Podle § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce

66. Z článků 14.1. až 14.3. zadávací dokumentace a z článku 14.5. zadávací dokumentace vyplývá:

„14.1. Základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky

Nabídky budou hodnoceny v souladu s ust. § 78 odst. 1 písm. a) zákona na základě ekonomické výhodnosti nabídek.

14.2. Dílčí hodnotící kritéria

1. Výše nabídkové ceny 80 %

- Nejnižší celková nabídková cena bez DPH

2. Funkční vlastnosti 20 %

a) Nejmenší celková výška CAS (bez antén komunikačních zařízení, v nezatíženém stavu bez posádky, hasiva a požárního příslušenství) – pa= 7%.

Poznámka: uložením požárního příslušenstvím se celková výška CAS nesmí zvýšit

b) Nejvyšší brodivost CAS při jízdě ve vodě. – pb = 5%

c) Největší měrný výkon motoru CAS na 1000 kg celkové hmotnosti CAS –pc= 4%

d) Největší nájezdový úhel přední – pd= 2%.

e) Největší nájezdový úhel zadní – pe= 2%

p…………… přidělená váha k dílčí funkční vlastnosti

Pozn.: pokud uchazeč nabídne rozměr s technickými tolerancemi, bude hodnocena nejméně příznivá hodnota.

Hodnocena bude absolutní hodnota rozdílu velikosti funkční vlastnosti nabídnuté uchazečem, a referenční hodnoty dané technickými podmínkami nebo vyhláškou č.35/2007   Sb., ve znění vyhlášky č. 53/2010, jako minimální (maximální).“

 

 

14.5. Sestavení celkového pořadí

Za vítěznou nabídku bude zadavatelem považována taková nabídka, která dosáhne největšího počtu bodů při součtu kritérií (A+B).“

 

67. V příloze č. 1 zadávací dokumentace nazvané Technické podmínky pro cisternové automobilové stříkačky se zařízením pro řezání vodním paprskem (dále jen „Technické podmínky VZ“) je uvedeno:

 

Čl. 1. Tyto technické podmínky vymezují požadavky pro pořízení třiceti (30) cisternových automobilových stříkaček shodného provedení, se zařízením pro řezání vodním paprskem, jsou určeny především pro záchranné a likvidační povodňové práce, pro rozpojování či destrukci povodní naplavených stavebních konstrukcí, řezání v prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu. Jedná se o modifikaci požárního automobilu s označením „CAS 20/4000/240 – S 2 T“ podle TP-STS/01A-2011, část I, vydaných MV-ČR HZS ČR (dále jen „CAS“)

 

Čl. 3. CAS splňuje požadavky stanovené vyhl. č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhl. č. 53/2010 Sb., s níže uvedeným upřesněním: …”

 

68. V Technických podmínkách VZ je dále stanoveno:

 

Čl. 4. CAS splňuje požadavky stanovené v technických podmínkách vydaných MV-GŘ HZS ČR pod číslem TP-STS/10A-2011, v níže uvedeném znění: […]

Čl. 4.3 bod 4. - CAS splňuje technické podmínky stanovené:

 

a) předpisy pro provoz vozidel na pozemních komunikacích v ČR a veškeré povinné údaje k provedení a vybavení CAS včetně výjimek, které jsou uvedeny v osvědčení o registraci vozidla (technickém průkazu motorového vozidla),

 

b) vyhláškou č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb., a doložené při dodání CAS kopií certifikátu vydaného pro daný typ zásahového požárního automobilu autorizovanou osobou,

 

c) vyhláškou č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění pozdějších předpisů

 

Čl. 4.4. bod 5.- CAS je, s ohledem na předpokládané časté nasazení v komplikovaných terénních podmínkách a kopcovitém prostředí s možností překonávání malých vodních toků konstruována:

 

a) s uspořádáním náprav 4x4,

 

b) s minimální celkovou výškou v nezatíženém stavu (bez osádky, požárního příslušenství   a hasiva), a to nejvíce 3.300 mm,

 

c) pro průjezd klidnou vodou rychlostí nejvíce 6 km.h-1 podle TP-STS/16-2011 vydaných MV- GŘ HZS ČR, s brodivostí pro kategorii 2 nejméně 700 mm.“

 

69. V odůvodnění veřejné zakázky je mimo jiné uvedeno, že hlavním cílem veřejné zakázky je zvýšení připravenosti HZS ČR v případě mimořádných událostí a zlepšení připravenosti HZS ČR v rámci IZS na různé mimořádné události, zejména povodní a jiných živelných pohrom. Dále že CAS je primárně určena k odstraňování následků povodní, jako například k provádění velice specifických činností spojených s rozpojováním do sebe zakleslých předmětů, řezáním předmětů naplavených ve vodním toku, řezáním v prostředí s nebezpečím výbuchu. Tamtéž je rovněž uvedeno, že CAS je určena k nasazení u jednotek HZS ČR po dobu nejméně 16 let a poté bude převedeno k jednotkám SDH obcí.“ Kromě výše uvedeného se odůvodnění vyslovuje také k důvodům dílčích hodnotících kritérií: „Minimální celková výška CAS a maximální měrný výkon pro minimalizaci doby dojezdu na místo zásahu, a to zejména s ohledem na podjízdné výšky stavebních a dopravních konstrukcí. Maximální nájezdové úhly a maximální výška brodivosti pro maximální přiblížení jednotky s řezacím zařízením k místu zásahu.“

 

Další zjištěné skutečnosti

70. Technické podmínky TP-STS/02-2007 (Cisternová automobilová stříkačka CAS 15/2000/120 – M 2 Z), které vydalo Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky 11. ledna 2007 a jsou účinné od 15. ledna 2007, v bodě 3 stanoví, že výška CAS v nezatíženém stavu je nejvíce 3300 mm.

71. Technické podmínky TP-STS/10-2008 (Cisternová automobilová stříkačka k technickým zásahům), které vydalo Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky 29. dubna 2008 a jsou účinné od 1. května 2008, v bodě 6 stanoví, že výška CAS v nezatíženém stavu je nejvíce 3300 mm.

72. Technické podmínky TP-STS/10A-2011 (Cisternová automobilová stříkačka 20 k technickým zásahům), které vydalo Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky 29. listopadu 2011 a jsou účinné od 1. prosince 2011, v bodě 12 stanoví: „Měrný výkon CAS je s ohledem na předpokládané nasazení a v souladu s předurčením podle koncepce nejméně 15 kW.1000kg-1, největší technicky přípustné hmotnosti stanovené výrobcem podvozkové části.“

73. Výše citované technické podmínky TP-STS/10A-2011 dále v bodě 5 také mimo jiné stanoví, že CAS je konstruována pro průjezd klidnou vodou rychlostí nejvíce 6 km.h-1 podle TP-STS/16-2010 s brodivostí pro kategorii 2 nejméně 800 mm a pro kategorii 3 nejméně 1200 mm.

74. Vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění pozdějších předpisů, stanoví technické podmínky mimo jiné pro zásahový požární automobil včetně kontejnerového provedení, uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.  Z bodu 1 přílohy č. 1 této vyhlášky vyplývá, že technické podmínky zásahového požárního automobilu splňují mimo jiné požadavky EN 1846-2. V bode 10 doplňující poznámky k tabulce č. 2 v příloze č. 1 výše citované vyhlášky je uvedeno mimo jiné, že zásahový požární automobil je vybaven motorem o měrném výkonu nejméně 11 kW.1000 kg-1 (11 W.kg-1) největší technicky přípustné hmotnosti.

75. Z tabulky č. 6 – Geometrické rozměry, kterou uvádí navrhovatel v návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v šetřeném zadávacím řízení a kterou navrhovatel zřejmě převzal nebo vytvořil dle údajů obsažených v normě ČSN EN 1846-2, vyplývá, že minimálním požadavkem stanoveným zmíněnou normou stran předního a zadního nájezdového úhlu vozidel, jež jsou předmětem této veřejné zakázky, je 23°.

76. V expertním posouzení, které si zadavatel nechal v roce 2012 vypracovat Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava v souvislosti s jinou svojí zakázkou (dále jen „expertní posouzení“), je uvedeno v části vztahující se k výkonu motoru na str. 17, že požadavek měrného výkonu motoru 15kW.t-1 není v Evropě ojedinělý a nijak dodavatele podvozků neomezuje, protože každý dodávaný podvozek umožňuje různě výkonnou motorizaci podle volby zákazníka. Dále je tamtéž na str. 17 uvedeno, že pokud má motor k dispozici přebytek výkonu, umožňuje to jeho řidiči motor udržovat do dosažení provozní teploty v nízkých otáčkách při zachování potřebné dynamiky jízdy a že tento postup snižuje opotřebení motoru a zvyšuje jeho životnost. 

77. Ve výše uvedeném expertním posouzení je dále na str. 21 také uvedeno: „Požární technika patří k předmětům dlouhodobé spotřeby a v současné době se používá i přes 40 let. Protože ve vývoji požární techniky dochází k rozvoji, měly by být parametry nastaveny tak, aby definovaný požadavek byl vzhledem k dnešnímu stavu nadstandardem. Lze očekávat, že s ohledem na technický pokrok bude za určitou dobu tento požadavek považován za běžný standard a za delší dobu, bude tento požadavek pod běžným standardem, a to požární technika ještě nemusí být na konci své životnosti.“

78. Na straně 16 téhož expertního posouzení je také uvedeno, že při převádění starší techniky na jednotky SDH obcí patří ke komplikacím rozměry garáží požárních zbrojnic a že z průzkumu (v Moravskoslezském kraji) plyne, že techniku o výšce do 3.000 mm je možné garážovat v 71 %, techniku o výšce nad 3.100 mm pouze v 41 % a v případě výšky 3.300 mm pouze v 38 % hasičských zbrojnic jednotek SDH obcí. Dále je poukázáno na skutečnost, že je běžné, že obce pořizující si požární automobily požadují omezenou výšku.

79. V tabulce v příloze č. 5 návrhu (Tabulka funkčních vlastností CAS 20) navrhovatel uvádí mimo jiné hodnoty několika parametrů CAS na podvozku SCANIA, a sice nejmenší celkovou výšku CAS (3.050 mm), brodivost CAS při jízdě ve vodě (800 mm), největší měrný výkon motoru CAS (17,94 kW.1000kg-1), nájezdový úhel přední (28°) a nájezdový úhel zadní (25°).

Právní posouzení

K dílčímu hodnotícímu kritériu „funkční vlastnosti“

80. Navrhovatel se domnívá, že stanovením dílčího kritéria „funkční vlastnosti“ zadavatel porušil ust. § 6 odst. 1 zákona a ust. § 78 odst. 4 zákona, když toto hodnotící kritérium nevyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny a nedůvodně zvýhodňuje konkrétního dodavatele. K tomu dále uvádí řadu skutečností. (blíže viz zejména body 8 až 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí)

81. Úřad pro posouzení navrhovatelem namítaného pochybení vychází jednak z řady skutečností, které zjistil z dokumentace o veřejné zakázce (viz body 66 až 69 odůvodnění tohoto rozhodnutí), jednak z dalších zjištěných skutečností (blíže viz body 70 až 79 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

82. Podle ust. § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být mimo jiné funkční vlastnosti.

83. K problematice využití základního hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky ve smyslu ustanovení § 78 odst. 4 zákona se již dříve vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 16. 8. 2011 sp. zn. 62 Ca 43/2009, přičemž podal následující výklad: „Je to tedy zadavatel, kdo je oprávněn zvolit základní hodnotící kritérium (§ 78 odst. 3 ZVZ). V případě, že zadavatel dospěje k závěru, že s ohledem na druh a složitost veřejné zakázky zvolí základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnostinabídky, je opět na něm volba dílčích kritérií, podle nichž bude ekonomická výhodnost nabídky posuzována (§ 78 odst. 4 ZVZ) […] ZVZ rovněž nestanoví (a ostatně tak s ohledem na rozmanité potřeby zadavatelů a různost veřejných zakázek stanovit ani nemůže) vyčerpávající katalog dílčích hodnotících kritérií, která by připadala v úvahu. Ustanovení § 78 odst. 4 ZVZ toliko konstatuje, že se dílčí hodnotící kritéria musí vztahovat k nabízenému plnění a následně uvádí demonstrativní výčet některých z nich. ZVZ tedy umožňuje, aby zadavatel volbou dílčích hodnotících kritérií reagoval na své vlastní potřeby a představy o předmětu veřejné zakázky a podmínkách její realizace. Zadavatel je při volbě dílčích hodnotících kritérií omezen také (vedle povinného kritéria nabídkové ceny – pozn. Úřadu, posuzováno podle tehdejší úpravy zákona k 14.9.2010) základními zásadami podle § 6 ZVZ. Musí se tedy jednat o kritéria určitá (musí být zřejmé, co zadavatel zamýšlí preferovat), jednoznačná (nesmějí připouštět dvojí výklad), nediskriminační a schopná být předmětem hodnocení. Zakázanými jsou kritéria neurčitá, vágní či nejednoznačná nebo objektivně nehodnotitelná.

84. Podle ust. § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle citovaného ustanovení zadavatel. K tomu úřad dodává, že je právem zadavatele stanovit, jaké požadavky musí splňovat výrobek, který chce pořídit. Smyslem zákona o veřejných zakázkách je zajistit řádnou soutěž mezi dodavateli, aby pak předmět veřejné zakázky byl obstarán za takovou cenu a podmínek, které budou pro zadavatele nejvýhodnější. Názory potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku, jakkoli dobře míněné, nemohou vést k tomu, aby byl zadavatel omezován v tom, co může od předmětu veřejné zakázky požadovat. Je v zásadě na zadavateli, jaké požadavky stanoví na předmět veřejné zakázky podle svých potřeb a účelu, ke kterému má předmět veřejné zakázky sloužit; zadavatel je tedy oprávněn vymezit předmět veřejné zakázky tak, aby sloužil jeho potřebám a sledoval dosažení jeho legitimních cílů. Při postupu podle tohoto zákona však zadavatel musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, jak je stanoveno v ust. § 6 odst. 1 zákona.

85. Z článku 14.1. zadávací dokumentace vyplývá, že základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž v článku 14.2. je stanoveno jako dílčí  hodnotící kritérium výše nabídkové ceny s váhou 80 % a funkční vlastnosti s váhou 20 %. Zadavatel stanovil celkem pět subkritérií funkčních vlastností, jejich váhy a pro účely hodnocení nabídek zvlášť ke každému subkritériu také referenční hodnotu. Subkritérii jsou nejmenší celková výška CAS (s váhou 7 % a ref. hodnotou 3.300 mm), nejvyšší brodivost CAS při jízdě ve vodě (s váhou 5 % a ref. hodnotou 700 mm), největší měrný výkon motoru CAS (s váhou 4 % a ref. hodnotou 15 kW.1000kg-1), největší nájezdový úhel přední (s váhou 2 % a ref. hodnotou 23°) a největší nájezdový úhel zadní (s váhou 2 % a ref. hodnotou 23°). Způsob hodnocení dílčího kritéria „funkční vlastnosti“ je stanoven tak, že při něm budou porovnávány absolutní hodnoty rozdílu nabídnutých hodnot jednotlivých subkritérií a stanovených referenčních hodnot, tedy ty hodnoty, o které nabídky příslušné referenční hodnoty překročí nebo naopak o které budou nižší (případ subkritéria „nejmenší celková výšku CAS“). Nebude tedy porovnávána plná „absolutní“ výše nabídnutých hodnot (blíže viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

86. Referenční hodnoty jsou dány povinnými minimálními nebo maximálními technickými požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, jak vyplývá ze zadávacích podmínek veřejné zakázky (blíže viz body 66, 68, 72, 74, 75 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výše uvedeného plyne, že při hodnocení nabídek podle funkčních vlastností zadavatel nabídky srovnává z hlediska lepšího než povinného splnění těchto technických min./max. technických požadavků.

87. Pro posouzení otázky, zda je, či není, dílčí kritérium „funkční vlastnosti“, resp. jeho jednotlivá subkritéria, stanoveno tak, aby vyjadřovalo vztah užitné hodnoty a ceny a nediskriminovalo některé uchazeče, považuje Úřad za podstatné zabývat se významem těchto funkčních vlastností a významem jejich vyššího naplnění pro zadavatele, resp. významem pro naplnění jeho potřeb, což s danou otázkou úzce souvisí. Úřad se v této souvislosti zabýval původem stanovených výší referenčních hodnot/technických požadavků, jelikož se od nich odvíjí, v jakém rozsahu hodnot budou nabídky porovnávány. Za tímto účelem si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k upřesnění původu hodnoty pro hodnotící subkritérium a technický požadavek nejmenší celkové výšky CAS. Úřad v této souvislosti sděluje následující.

88. Z vyjádření zadavatele lze dovodit, že technické podmínky šetřené veřejné zakázky vycházejí z poznatků získaných při velkých povodních. V expertním posouzení, které Úřad obdržel od zadavatele, je mimo jiné uvedeno, že se požární technika používá i přes 40 let a vzhledem k rozvoji techniky by měly být požadovány nadstandardní parametry, neboť časem budou standardem a později i pod standardem. (blíže viz body 26, 28 a 77 odůvodnění tohoto rozhodnutí)

89. Hodnotu nejmenší celkové výšky CAS (3.300 mm) stanovil zadavatel v příloze č. 1 zadávací dokumentace veřejné zakázky (bod 4.4.). Tato hodnota je stanovena jako maximální. Použití tohoto parametru a jeho konkrétní výše zadavatel zdůvodňuje především potřebami zadavatele vyplývajícími z účelů, ke kterým má předmět veřejné zakázky sloužit (použití při mimořádných situacích, zejména povodních), podmínkami, za kterých má být používán, garážován a přepravován, potřebou minimalizovat dobu dojezdu na místo zásahu především kvůli existenci podjezdů a vjezdů, požadavky na jeho prostupnost terénem a rovněž stabilitou zejména v komplikovaných terénních podmínkách. (blíže viz body 32, 49 až 53, 69 a 78 odůvodnění tohoto rozhodnutí)

90. Z vyjádření zadavatele dále vyplývá, že hodnota max. celkové výšky CAS je u HZS ČR dlouhodobě zavedená. Stanovena byla na základě průzkumu trhu mezi výrobci požárních automobilů a výrobci automobilových podvozků, a to v letech 2005, 2006 a opakovaně v roce 2011. Úřad dále uvádí, že hodnota 3.300 mm je stanovena také v technických podmínkách TP-STS/02-2007 pro cisternové automobilové stříkačky v základním provedení  a v technických podmínkách TP-STS/10-2008 pro cisternové automobilové stříkačky k technickým zásahům, byť na ně zadavatel v zadávacích podmínkách neodkazuje. (blíže viz body 49, 70 a 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí)

91. Úřad považuje celkovou výšku CAS za parametr, který může být pro zadavatele, a později případně i jiné uživatele předmětu veřejné zakázky, zásadní. S rostoucí výškou CAS lze očekávat růst rizika, že se CAS a její posádka dostane na místo zásahu příliš pozdě nebo později, než by bylo žádoucí, v důsledku čehož hrozí rozsáhlejší materiální škody nebo škody na lidských životech a zdraví, a to jen s ohledem na vyšší CAS, která například nepodjede překážku na své cestě k zásahu. Z toho pohledu může skutečně každý cm výšky navíc sehrát zásadní roli a mít vliv na úspěšnost zásahu. Rovněž žádoucí je dále stabilita CAS při rychlé jízdě po komunikacích či při manévrování v terénu, která je pozitivně ovlivněná právě nižší výškou CAS. Vedle dopadu na úspěšnost zásahu omezením nebezpečí převrácení CAS či jiné havárie znamená vyšší stabilita také vyšší bezpečnost pro okolí CAS a pro její posádku. Kromě již uvedeného musí být CAS také ve vhodných prostorách uchovávány a případně udržovány, zejména mají-li sloužit dlouhodobě, např. i po několik desítek let. V této souvislosti je pochopitelné, že s ohledem na výšku stropů hasičských zbrojnic, případně zbojnic dobrovolných hasičů v obcích jako možných budoucích uživatelů, preferuje zadavatel nižší CAS a stanoví maximální možnou výšku, aby mohly být tyto snadno garážovány tam, kde budou v blízké či vzdálenější budoucnosti sloužit, aniž by bylo zapotřebí provádět stavební úpravy.

92. Hodnotu nejvyšší brodivosti CAS při jízdě ve vodě (700 mm) stanovil zadavatel v příloze č. 1 zadávací dokumentace veřejné zakázky (bod 4.4.). Je stanovena jako minimální hodnota a je nižší, než jakou stanoví jinak používané technické podmínky pro nákup techniky TP-STS/10A-2011 (blíže viz body 25, 34, 37, 69 a 73 odůvodnění tohoto rozhodnutí)

93. Úřad považuje tento parametr za odůvodněný s ohledem na to, k jakým zásahovým činnostem májí pořizované CAS primárně složit (povodně a jiné živelné pohromy). Zejména při povodních lze očekávat prospěšnost vyšších než povinných hodnot tohoto parametru, když tento zajistí možnost pohybovat se v prostorách s vyšší hladinou vody, což se jeví jako zásadní pro rychlost a úspěšnost zásahu, bezpečnost posádky a konečně i ochranu vlastní techniky.

94. Hodnota největšího měrného výkonu motoru CAS (15 kW.1000kg-1) je stanovena  technickými podmínkami pro nákup techniky TP-STS/10A-2011 (blíže viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí), na které odkazuje zadavatel v bodě 4 přílohy č. 1 zadávací dokumentace veřejné zakázky. Tato hodnota je stanovena jako minimální. Požadavek na měrný výkon motoru stanoví rovněž vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění pozdějších předpisů, a to minimálně 11 kW.1000 kg-1, nicméně, jak poukazuje zadavatel, jedná se o požadavek na základní úroveň zásahového požárního automobilu bez ohledu na jeho určení a typ. (blíže viz body 26, 33, 72, 74 a 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí)

95. Stanovení požadavku na vyšší než povinný výkon motoru a preferenci vyššího výkonu motoru konkrétních vozidel vyjádřenou jeho hodnocením považuje úřad za logické s ohledem na účel, ke kterému mají CAS sloužit, zejména potřebu dorazit na místo zásahu co nejdříve, tím spíše, pojí-li se s tímto parametrem schopnost lepšího zdolávání i složitějších terénních překážek a velikost stoupavosti. Úřad reflektuje rovněž možnost nižšího opotřebení motoru a zvýšení jeho životnosti při využití výhod přebytku výkonu motoru, což Úřad považuje za důležité i vzhledem k požadované a předpokládané životnosti CAS. Úřad zohledňuje také expertní posouzení zadavatele, dle něhož není požadavek měrného výkonu motoru 15kW.t-1 v Evropě ojedinělý a nijak dodavatele podvozků neomezuje. (blíže viz body 53 a 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí)

96. Hodnota největšího nájezdového úhlu předního a největšího nájezdového úhlu zadního  (23°) je stanovena v normě ČSN EN 1846-2, na kterou odkazuje vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění pozdějších předpisů (blíže viz body 68 a 75 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel přitom v bodě 4. 3 přílohy č. 1 zadávací dokumentace požaduje splnění technických podmínek stanovených ve výše uvedené  vyhlášce. Tato hodnota je stanovena jako minimální. Úřad považuje hodnocení nabídky z hlediska vyššího naplnění tohoto parametru za opodstatněné, jelikož má za to, že s ohledem na použití pořizovaných CAS primárně při povodních mohou být v konkrétních situacích v terénu vyšší hodnoty těchto úhlů klíčové pro dosažení místa zásahu a jeho opuštění. Vyšším naplněním parametru je tedy dle Úřadu evidentně sledována úspěšnost zásahu a bezpečnost posádky. Referenční hodnotu zadavatel nestanovil sám, nýbrž pouze převzal minimální požadavek z technické normy, přičemž hodnocením tohoto parametru může zadavatel získat plnění více odpovídající jeho specifickým potřebám. (blíže viz body 25, 35 a 69 odůvodnění tohoto rozhodnutí)

97. Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil hodnotící kritérium „funkční vlastnosti“ a jeho jednotlivá subkritéria přesně, jednoznačně, průhledně a srozumitelně v zadávací dokumentaci a jednotlivých přílohách, a to pro všechny potenciální uchazeče stejně a tito se s tímto kritériem mohli seznámit a vycházet z něj při přípravě svých nabídek.

98. Úřad má za to, že skutečnosti uvedené ve vyjádřeních zadavatele a zadavatelem předložené expertní posouzení, společně s dalšími v tomto rozhodnutí uvedenými skutečnostmi, dostatečně odůvodňují volbu tohoto parametru jako povinného technického požadavku a současně subkritéria dílčího kritéria funkční vlastnosti. Současně dostatečně svědčí o tom, že hodnota 3.300 mm (a ani jiné min./max. hodnoty použité zadavatelem jako technické požadavky a současně jako referenční hodnota pro účely hodnocení nabídek) není stanovena zadavatelem libovolně, ani zjevně excesivně s úmyslem omezit soutěž o veřejnou zakázku nebo některé dodavatele nedůvodně zvýhodnit a jiné nedůvodně diskriminovat, nýbrž je dána objektivní současnou i dlouhodobou budoucí a velmi specifickou potřebou zadavatele. Úřad uzavírá, že dílčí hodnotící kritérium „funkční vlastnosti“ (resp. jeho jednotlivá subkritéria), jak jej stanovil zadavatel v šetřeném případě, vyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny.

99. K argumentu navrhovatele, že právní předpisy stanoví dostatečnou úroveň parametrů k zajištění řádného a bezpečného výkonu požadovaných činností, plné funkčnosti a bezpečnosti plnění a že účel předmětu veřejné zakázky tak bude splněn jakýmikoli vozidly, která splňují závazné právní předpisy, technické normy a technické podmínky stanovené zadavatelem, Úřad uvádí, že je to jedině zadavatel, kdo zná nejlépe svoje potřeby, jejichž uspokojení získáním a užíváním předmětu veřejné zakázky sleduje a je to on, kdo vymezuje předmět veřejné zakázky právě ve vazbě na svoje specifické potřeby. V této souvislosti pak reálná využitelnost zadavatelem zvolených kritérií by se měla odvíjet od zadavatelových potřeb a nemusí tedy nutně korespondovat s minimálními požadavky kladenými právní úpravou.

100. Kritérium „funkční vlastnosti“ dle názoru navrhovatele objektivně dále nepřinese ekonomicky výhodnější nabídku a záruku úspěšnější realizace veřejné zakázky. Vyšší naplnění jednotlivých subkritérií neposkytne dle navrhovatele zadavateli kvalitnější plnění a vyšší plnění údajně nemá vazbu na funkčnost a reálnou využitelnost při plnění potřeb zadavatele - použití některých subkritérií postrádá smysl a jiné důležité, v nichž jsou podvozky výrobce TATRA TRUCKS a.s. slabší, zadavatel opomíjí (přechodový úhel, světlost podvozku). K těmto argumentům Úřad uvádí, že je to zadavatel, kdo nejlépe zná svoje potřeby a důvody, pro které preferuje vyšší hodnoty určitých parametrů, a je na jeho posouzení, zda mu tyto vyšší hodnoty určitých parametrů mohou zajistit lepší a přitom využitelné vlastnosti předmětu veřejné zakázky. Úřad má zá to, že zadavatel v šetřeném případě stanovil závazné požadavky na hodnocené vlastnosti předmětu veřejné zakázky dle svých potřeb a k preferování vyšších hodnot určitých parametrů jej vedou dostatečné relevantní důvody. Zadavatel vyjádřil preferenci určitých vlastností tím, že je promítl do hodnocení volbou odpovídajících subkritérií kritéria „funkčních vlastnosti“, případně také volbou způsobu výpočtu hodnocení funkčních vlastností. Podobně jako je v zásadně pouze na zadavateli, jak vymezí předmět veřejné zakázky, je na něm v zásadě také to, jaké základní hodnotící kritérium a dílčí hodnotící kritéria zvolí, učiní-li tak v souladu se zákonem a zásadami v něm vyjádřenými Je tedy na zadavateli, aby určil, co považuje na nabízeném plnění z hlediska svých potřeb a možností za natolik důležité, že podle toho hodlá nabídky hodnotit. Není na uchazečích o veřejnou zakázku, aby určovali, co a jak má zadavatel na nabídkách hodnotit.

101. Právní úprava nezakazuje, aby zadavatel hodnotil nabídku z hlediska parametrů, které jsou současně povinnými technickými parametry. Rozhodne-li se zadavatel hodnotit takto nabídky, je přirozené, že bude hodnotit vyšší naplnění technických parametrů, neboť získání plnění s lepšími hodnotami tímto zadavatel, právě s ohledem na svoje potřeby sleduje. Zadavatel se může rozhodnout, že bude hodnotit nabídku z hlediska stejných vlastností, ohledně nichž stanovil povinné technické požadavky, a tím deklaruje svůj zájem na získání plnění vyšších než povinných, či dokonce co nejlepších hodnot těch parametrů plnění, kterým přikládá zvláštní význam. Zadavatel tímto způsobem také motivuje potenciální uchazeče, aby nabídli pro zadavatele lepší plnění, než když uchazeče odkáže toliko na požadavky stanovící povinné min./max. hodnoty v technických podmínkách.

K dalším argumentům navrhovatele týkajícím se kritéria „funkční vlastnosti“

102. K argumentaci navrhovatele, že se zadavatel obdobného diskriminačního postupu dopouští i v rámci dalších zadávacích řízní, Úřad uvádí, že nemůže při posuzování šetřeného případu, resp. postupu zadavatele v šetřeném případu, vycházet z postupu zadavatele v jiném zadávacím řízení a případná podezření na pochybení zadavatele v jiných zadávacích řízeních nemůže promítat do závěrů v šetřeném případě. Úřad v tomto správním řízení přezkoumá postup zadavatele v šetřeném případě, a vychází proto v tomto přezkumném řízení toliko ze skutečností týkajících se šetřeného případu.

103. Navrhovatel dále upozorňuje, že při absenci horní hranice jednotlivých parametrů, může být jako nejvhodnější paradoxně hodnocena nabídka s nadbytečně vyšším splněním některého z technických parametrů, aniž by mohla být pro realizaci veřejné zakázky byť i teoreticky potřebná. V šetřeném případě Úřad v této souvislosti neshledává rozpor se zásadami vyjádřenými v ust. § 6 odst. 1 zákona. Úřad v této souvislosti nad rámec doplňuje, že v konkrétním případě ani není nutné stanovit absolutní horní či spodní hranici hodnot jednotlivých hodnocených parametrů (zejména s ohledem na možné „nadhodnocení“ parametrů v nabídkách jednotlivých uchazečů); u zadavatelem stanovených subkritérií funkčních vlastností se Úřadu jeví jako nepravděpodobné až nereálné, že by některá z nabídek mohla obsahovat nadbytečně vyšší hodnotu, a to hned z několika důvodů. Je zřejmé, že zadavatel s ohledem na svoje potřeby upřednostňuje plnění s co nejlepšími (nejvyššími/nejnižšími) hodnotami hodnocených parametrů, vyšší splnění parametrů se tedy nemůže z hlediska Úřadu známých potřeb zadavatele stát nadbytečným. V teoretické rovině může být pro naplnění potřeb zadavatele jakákoli vyšší hodnota potřebná a využitelná. Hodnocené funkční vlastnosti mají technický charakter, a tedy svoje přirozené/faktické limity dané současným stupněm vývoje techniky i přírodními zákonitostmi. Zadavatel dále také požaduje splnění jiných než pouze hodnocených technických parametrů. Navíc by takové nabídnuté řešení mohlo mít vliv na jiné v šetřeném případě významné dílčí hodnotící kritérium - nabídkovou cenu, a to spíše ve smyslu jejího navýšení.

104. Úřad nad rámec výše uvedeného dodává, že z přílohy č. 5 návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (Tabulka funkčních vlastností CAS 20) lze dovodit, že CAS na podvozku SCANIA splňuje s rezervou povinné min./max. technické požadavky, které zadavatel použil i jako referenční hodnoty, byť jsou v porovnání s tamtéž uvedenými modelovými hodnotami CAS na podvozku TATRA ve většině případů slabší (blíže viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel se tedy z hlediska splnění povinných parametrů mohl se svojí nabídkou v zadávacím řízení zúčastnit, a pokusit se kompenzovat nižší hodnoty technických parametrů (funkčních vlastností) vstupujících do hodnocení nabídky např. nižší nabídkovou cenou (více se zapojit do cenové soutěže), a to tím spíše nemohl-li předem znát nabídky ostatních případných uchazečů o veřejnou zakázku. Výše uvedené platí obdobně o možné účasti jiných potenciálních uchazečů.

105. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že z relevantních výrobců vozidla značky TATRA naplňují zadavatelem stanovená subkritéria nejlépe.  Skrytě diskriminační je dle názoru navrhovatele zejména kombinace technického parametru „celková výška vozidla“ a „přední nájezdový úhel“, kterou jsou zjevně upřednostněna vozidla značky TATRA, jelikož ta v těchto parametrech vynikají. Navrhovatel upozorňuje, že v celé Evropské unii není stanoveno žádné kritérium stran celkové výšky vozidla. Úřad nepovažuje navrhovatelovu argumentaci za relevantní. Považuje-li dle svých potřeb zadavatel za důležité závazně stanovit určitý technický požadavek na předmět veřejné zakázky, resp. jeho hodnotu, který není relevantními normami stanoven (zde celková výška CAS), nejen že tak může ve vazbě na svoje potřeby učinit, neboť mu to právní úprava nejen nezakazuje, nýbrž by tak učinit měl, aby tak zajistil naplnění jeho potřeb a účelné vynaložení veřejných prostředků. Úřad nadto uvádí, že v šetřeném případě došlé nabídky skutečně obsahující vozidla s podvozkem výrobce TATRA, nicméně tyto se v hodnocených funkčních vlastnostech mezi sebou liší a některé z nich jsou ve skutečnosti v určitých funkčních vlastnostech stejné jako navrhovatelem (v příloze č. 5 návrhu) uváděné hodnoty CAS na podvozku SCANIA (nejmenší celková výška CAS) či jsou dokonce slabší (největší měrný výkon motoru CAS, největší nájezdový úhel zadní).

106. Stanovení dílčího kritéria „funkční vlastnosti“ s použitím referenčních hodnot jednotlivých hodnotících subkritérií funkčních vlastností a jejich konkrétní opodstatněné hodnoty v šetřeném případě nebrání potenciálním uchazečům v tom, aby hledali a nacházeli svoje konkurenceschopná řešení a ta zadavateli nabídli k uspokojení jeho legitimních specifických potřeb. Váhy dílčího hodnotících kritérií (nabídková cena 80 %, funkční vlastnosti 20 %) ponechávají uchazečům výrazný prostor pro kompenzaci ztrát způsobených slabšími hodnotami funkčních vlastností tím, že nabídnou nižší cenu. Pokud by zadavatel měl v úmyslu diskriminovat některé potenciální uchazeče stanovením hodnotícího kritéria „funkční vlastnosti“, mohl tak učinit stanovením výrazně vyšší váhy tomuto kritériu.

Ke způsobu hodnocení dílčího kritéria „funkční vlastnosti“

107. Navrhovatel ve svém návrhu poukazuje také na nevhodnost, potažmo nezákonnost, ve způsobu hodnocení funkčních vlastností. Tvrdí, že nabídky nejsou v důsledku použití referenčních hodnot porovnávány mezi sebou (absence soutěže) objektivně a nezkresleně. Navrhovatel je názoru, že porovnání nabídek vůči uměle vytvořené referenční hodnotě nemá opodstatnění, zásadním způsobem zkresluje výsledné bodové hodnocení; rovněž neposuzuje nabídky vůči sobě navzájem, a nevyjadřuje tak skutečný vztah užitné hodnoty a ceny, jak vyžaduje ustanovení § 78 odst. 4 zákona. Navrhovatel poukazuje na jiný (vhodný) způsob hodnocení. (blíže viz body 13 až 17 odůvodnění tohoto rozhodnutí)

108. Úřad uvádí, že podle článku 14. 2 zadávací dokumentace veřejné zakázky bude hodnocena absolutní hodnota rozdílu velikosti funkční vlastnosti nabídnuté uchazečem, a referenční hodnoty dané technickými podmínkami nebo vyhláškou č. 35/2007 Sb. jako minimální (maximální). V článku 14. 3 je pak obsaženo matematické vyjádření zvoleného způsobu hodnocení. V praxi to tedy dle Úřadu znamená, že srovnávány mezi sebou budou pouze ty hodnoty nabídnutých funkčních vlastností, které přesáhnou jejich minimální povinnou výši (tedy množství jednotek, o které bude minimální výše překročena) nebo které jejich maximální povinnou výši podkročí (tedy množství jednotek, o které bude maximální výše podkročena). Stanovené referenční hodnoty tedy představují pomyslnou startovní čáru, přičemž pouze nabídky, které se dostanou svými hodnotami za tuto startovní čáru, budou zvýhodněny oproti těm, které na startovní čáře zůstanou.

109. Úřad konstatuje, že současná právní úprava stanoví pouze obecná pravidla postupu při hodnocení nabídek, s tím že podle ust. § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona a je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah. Současná právní úprava ponechává konkrétní způsob hodnocení funkčních vlastností (postup při výpočtu bodového hodnocení nabídek) na zadavateli. Uvedené není v rozporu ani s odkazovaným judikátem Krajského soudu v Brně (viz b. 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ze kterého lze dovodit, že zadavatel je při stanovení dílčích hodnotících kritérií vázán zásadami v § 6 odst. 1 zákona. Je tedy zásadně na zadavateli, nikoli potenciálních uchazečích, jakým způsob hodnocení funkčních vlastností zvolí, přičemž zadavatel může vyjádřit svůj zájem na získání plnění o určitých vlastnostech nejen tím, že stanoví povinné hodnoty požadovaných vlastností plnění, případně zahrne tyto vlastnosti do hodnocení nabídek a přidělí jim určité váhy, nýbrž také tím, že při hodnocení bude zohledňovat pouze lepší než povinné hodnoty těchto funkčních vlastností.

110. Úřad je názoru, že při zadavatelem zvoleném způsobu hodnocení jsou nabídky porovnávány mezi sebou. Děje se tak porovnáním hodnot funkčních vlastností, v němž se odchylují od referenčních hodnot (povinných min./max. techn. hodnot). Zadavatel tak porovnává hodnoty, které má smysl v šetřeném případě (při současném stanovení povinných min./max. hodnot) srovnávat, neboť tyto představují přidanou hodnotu jednotlivých nabídek, v níž mohou jednotliví uchazeči prostřednictvím svých nabídek soutěžit. Nabídky se naopak nemohou navzájem lišit v tom rozsahu hodnot, který je pro ně povinný, a proto je není nutné v daném rozsahu hodnotit.

111. Úřad uzavírá, že z výše uvedeného posouzení hodnotícího kritéria „funkční vlastnosti“ došel k závěru, že toto kritérium vyjadřuje v šetřeném případě vztah užitné hodnoty a ceny. Tento vztah je dán významem hodnocených funkčních vlastností a významem jejího vyššího naplnění pro zadavatele, resp. pro naplnění jeho potřeb. Tím je také opodstatněno použití zvoleného způsobu hodnocení funkčních vlastností, neboť skrze něj zadavatel zdůrazňuje svoji preferenci lepších než povinných hodnot funkčních vlastností, více směřuje k uspokojení svých potřeb, a to při současném zohlednění ceny nabízeného plnění.

112. Zvolený způsob hodnocení funkčních vlastností, který má vliv na hodnocení nabídek, kdy se výsledek hodnocení liší od výsledku v případě, kdy není použita referenční hodnota, který navrhovatel považuje za „zkreslení“, Úřad nepovažuje za zkreslení, nýbrž za důsledek jiného, z hlediska právní úpravy zadávání veřejných zakázek však rovněž přípustného způsobu hodnocení, které zdůrazňuje zadavatelovu preferenci lepších hodnot funkčních vlastností. K názoru navrhovatele, že by musel dle svého výpočtu toto „zkreslení“ související s údajně diskriminačně stanoveným hodnotícím kritériem kompenzovat výrazně nižší nabídkovou cenou, aby mohl začít dle svých slov „fakticky soutěžit“ (blíže viz body 14 a 16 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že stanovení nabídkové ceny s ohledem na očekávané konkurenční nabídky a s ohledem na hodnotící kritéria, resp. zadavatelem zvolený způsob hodnocení s cílem uspět v zadávacím řízení je přirozenou součásti ucházení se o veřejné zakázky a představuje důležitý prvek soutěže.

113. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel stanovením dílčího kritéria „funkční vlastnosti“, stanovením jeho jednotlivých subkritérií, byť totožných s technickými požadavky, zvoleným způsobem hodnocení dílčího kritéria „funkční vlastnosti“ s použitím referenčních hodnot jednotlivých subkritérií a jejich výšemi nedopustil porušení ust. § 6 odst. 1 zákona a ust. § 78 odst. 4 zákona. Skutečnost, že někteří potenciální uchazeči nemuseli být v danou dobu schopni či ochotni podat konkurence schopnou nabídku, nemůže být v šetřeném případě přičteno k tíži zadavatele.

114. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

1. Česká republika - Ministerstvo vnitra, generální ředitelství HZS ČR, Kloknerova 26,

148 01 Praha 414

2. SCANIA CZECH REPUBLIC s.r.o., Chrášťany 186, 252 19 Chrášťany

3. Marián Černoch, U Školky 1467/1, 268 01 Hořovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy