číslo jednací: R298/2013/VZ-19857/2014/321/IPs

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 20. 9. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem -

 

• společností CENTRA a.s., IČO 18628966, se sídlem Plzeňská 3185/5b, 150 00 Praha 5,

 

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S334/2013/VZ-16202/2013/511/KCh ze dne 6. 9. 2013, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele -

 

• Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200, 169 02 Praha 6,

 

při zadávání veřejné zakázky „Úklid areálu ÚVN Praha“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 6. 2011 a uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 20. 6. 2011 pod ev. č. 60061255 s opravou uveřejněnou dne 14. 3. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 118-194920 s opravou uveřejněnou dne 24. 3. 2012 pod ev. č. 2012/S 59-096432, 

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S334/2013/VZ-16202/2013/511/KCh ze dne 6. 9. 2013

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

 

Odůvodnění

 

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 30. 5. 2013 písemný návrh navrhovatele – společnosti CENTRA a.s., IČO 18628966, se sídlem Plzeňská 3185/5b, 150 00 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“), na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele - Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200, 169 02 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky „Úklid areálu ÚVN Praha“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 6. 2011 a uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 20. 6. 2011 pod ev. č. 60061255 s opravou uveřejněnou dne 14. 3. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 118-194920 s opravou uveřejněnou dne 24. 3. 2012 pod ev. č. 2012/S 59-096432 (dále jen „veřejná zakázka“). Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení dopisem č. j.: ÚOHS-S334/2013/VZ-10770/2013/511/KCh ze dne 14. 6. 2013.

2. Předmět plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel jako úklid interiérů a exteriérů areálu nemocnice v rozsahu, který je specifikován v zadávací dokumentaci. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 26.000.000,- Kč.

3. K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro plnění předmětné veřejné zakázky zadavatel dle bodu 5.4. písm. c) zadávací dokumentace požadoval „přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za posledních 3 roky“. K uvedenému zadávací dokumentace dále doplňovala, že „uchazeč splní tento kvalifikační předpoklad, pokud doloží formou čestného prohlášení, že průměrný počet zaměstnanců uchazeče či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru činil nejméně 50 těchto osob v každém z posledních 3 let.“

4. Úřad posuzoval postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení již dříve, a to ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S481/2012/VZ. V tomto správním řízení Úřad zrušil svým rozhodnutím č. j.: ÚOHS-S481/2012/VZ-2808/2013/522/MSc ze dne 13. 2. 2013 posouzení kvalifikace a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení. Hodnotící komise z uvedeného důvodu opakovaně posoudila nabídky všech uchazečů, kteří podali nabídku, a vyzvala je k písemnému objasnění či předložení dalších dokladů prokazujících splnění kvalifikace dle § 59 odst. 4 zákona.

5. Dne 2. 4. 2013 byla tato výzva doručena navrhovateli s tím, aby ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení této výzvy objasnil předložené čestné prohlášení o průměrném počtu zaměstnanců podílejících se na plnění zakázek podobného rozsahu a písemně se k němu vyjádřil.

6. Dne 18. 4. 2013 zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Toto rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 4. 2013.

7. Dne 19. 4. 2013 zadavatel obdržel písemné objasnění nabídky navrhovatele ze dne 4. 4. 2013, jehož součástí bylo i opravené čestné prohlášení k prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. g) zákona o průměrném počtu zaměstnanců za poslední 3 roky s uvedením, že při zpracování nabídky došlo administrativním pochybením k záměně názvů sloupců a řádků, z čehož vyplývala mylná domněnka, že navrhovatel uvedený technický kvalifikační předpoklad nesplňuje.

8. Dne 6. 5. 2013 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení ze dne 3. 5. 2013 (dále jen „námitky“), kterým zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 16. 5. 2013, jež bylo doručeno navrhovateli dne 20. 5. 2013.

9. Dne 29. 5. 2013 doručil navrhovatel zadavateli návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a dne 30. 5. 2013 rovněž Úřadu.

10. Svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S334/2013/VZ-12227/2013/511/KCh ze dne 28. 6. 2013 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli nařízen podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

11. Dne 23. 8. 2013 Úřad obdržel od zadavatele informace o dalších úkonech, které zadavatel provedl v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, přičemž přílohou byla i dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona pořízená v souvislosti s provedenými úkony, a to smlouva o zajištění úklidu interiérů a exteriérů v Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici Praha s vybraným uchazečem – INEX Česká republika s.r.o., IČO 61328987, se sídlem Neumannova 11, 412 01 Litoměřice (dále jen „vybraný uchazeč“) – ze dne 22. 8. 2013.

II. Napadené rozhodnutí

12. Úřad vydal dne 6. 9. 2013 usnesení č. j. ÚOHS-S334/2013/VZ-16202/2013/511/KCh (dále jen „napadené usnesení“), kterým správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zastavil, neboť žádost navrhovatele se stala zjevně bezpředmětnou.

13. V odůvodnění napadeného usnesení Úřad nejprve shrnul obsah návrhu navrhovatele, jež směřoval proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a dále proti zadávacím podmínkám předmětného zadávacího řízení. Dle navrhovatele nepostupoval zadavatel v souladu se zákonem, když jej opakovaně vyzval k objasnění předložených informací a dokladů, prokazujících splnění kvalifikace, neboť fakt, že Úřad zrušil posouzení kvalifikace a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení nemůže znamenat, že již jednou předložené objasnění údajů o počtu zaměstnanců, jež navrhovatel podal zadavateli již 22. 6. 2012 nebude zadavatelem bráno v potaz při novém posouzení kvalifikace.

14. Zároveň namítal, že reagoval i na opakovanou výzvu zadavatele k objasnění předložených informací a dokladů, prokazujících splnění kvalifikace, avšak zadavatel navrhovateli neposkytl dostatečnou součinnost při doručování tohoto objasnění.

15. Současně navrhovatel napadal podstatné porušení zákona zadavatelem při stanovení zadávacích podmínek v předmětné veřejné zakázce, a to v nastavení některých hodnotících kritérií.

16. Úřad dále shrnul i procesní stanovisko zadavatele, jež s tvrzeními navrhovatele nesouhlasí, neboť pokud byly zrušeny všechny úkony zadavatele související s posouzením kvalifikace, pak se dle jeho názoru zadávací řízení vrátilo do fáze před posouzením kvalifikace a zadavatel byl povinen opakovaně vyzvat uchazeče o objasnění nabídek. Současně také nesouhlasí s tvrzením, že neposkytl součinnost navrhovateli při doručování. Navrhovatel doručil objasnění nabídky ze dne 4. 4. 2013 až dne 19. 4. 2013, tj. 14 dní po uplynutí posledního dne lhůty. V sídle zadavatele je pro účely přijímání podání zřízena podatelna, která je k dispozici každé pondělí až čtvrtek v čase od 8 hod do 15 hod a v pátek v čase od 8 hod do 13 hod. O této skutečnosti ostatně informuje i zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky ze dne 5. 3. 2012. Navrhovatel mohl využít také poštovní přepravy. Současně zadavatel namítl, že navrhovatel nepodal námitky proti zadávací dokumentaci a není tudíž oprávněn v této části podat ani návrh k Úřadu.

17. V závěru napadeného usnesení pak Úřad vyhodnotil, že s ohledem na skutečnost, že v zadávacím řízení byla dne 22. 8. 2013 uzavřena zadavatelem smlouva s vybraným uchazečem, návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětným dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

III. Námitky rozkladu

18. Dne 20. 9. 2013 obdržel Úřad rozklad navrhovatele. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 6. 9. 2013. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

19. V rozkladu navrhovatel namítá, že se Úřad vůbec meritorně nezabýval námitkami navrhovatele a nijak je nevypořádal. Zároveň namítá, že napadené rozhodnutí není odůvodněné a tudíž je nepřezkoumatelné. Poslední námitkou rozkladu je pak tvrzení, že jelikož Úřad nevyhověl návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření a následně napadeným usnesením zamezil možnosti meritorního přezkumu porušení zákona zadavatelem, zabránil navrhovateli možnosti domáhat se svých práv, vyplývajících z účasti v zadávacím řízení.

20. Následně navrhovatel doručil Úřadu písemnost ze dne 7. 10. 2013, označenou jako Doplnění rozkladu uchazeče CENTRA a.s. ze dne 20. 9. 2013 proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.  ÚOHS-S334/2013/VZ-16202/2013/511/KCh. V ní zopakoval, že se Úřad jeho argumenty, upozorňujícími na závažné porušení zákona vůbec nezabýval. Předmětné rozhodnutí (usnesení – pozn. předsedy Úřadu) pak neobsahuje žádné relevantní odůvodnění postupu rozhodnutí a především informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků. Následně odkázal na „rozhodnutí Ústavního soudu II ÚS 435/09, nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS 1/03“ a další, z nichž vyplývá, že je povinností správních orgánů svá rozhodnutí řádně odůvodnit, přičemž se musejí vypořádat s námitkami uplatněnými účastníky řízení, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti. V opačném případě zakládá takové odůvodnění nepřezkoumatelnost daného rozhodnutí.

21. Dále pak rozklad doplnil o námitku procesního charakteru, a to, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno ve lhůtě dle správního řádu.

22. V závěru pak navrhovatel uvedl, že Úřad měl alespoň na základě návrhu zahájit správní řízení z moci úřední.

Závěr rozkladu

23. Navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí (usnesení) zrušil, v důsledku čehož by mělo proběhnout řádné řízení před Úřadem, v němž bude věc meritorně posouzena a rozhodnuta.

IV. Řízení o rozkladu

24. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci ust. § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu.

 

Stanovisko předsedy Úřadu

25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

26. Úřad tím, že svým usnesením č. j.: ÚOHS-S334/2013/VZ-16202/2013/511/KCh ze dne 6. 9. 2013, rozhodl tak, že správní řízení zastavil z důvodu bezpředmětnosti, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V následující části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech uvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného usnesení.

V. K námitkám rozkladu

27. Hlavní námitkou rozkladu je tvrzení, že se Úřad vůbec meritorně nezabýval argumenty navrhovatele a tyto nevypořádal. V rámci vypořádání této námitky je třeba v prvé řadě upozornit, že zastavení správního řízení dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je procesní úkon, kterým se upravuje vedení řízení. Úřad zde tedy meritorně nerozhodoval ve věci, pouze postupoval tak, jak mu to přikazuje, resp. jedině umožňuje správní řád, který je obecným právním předpisem vůči zákonu, který je pak zákonem speciálním. Jelikož zákon neobsahuje, až na výjimky ustanovení, kterými se upravuje průběh správního řízení, pak se v případech, kdy takovýto postup zákon neupravuje, použije předpis obecný, tedy správní řád.

28. Ze správního spisu vyplývají následující skutečnosti. Správní řízení bylo vedeno na návrh navrhovatele, ze dne 30. 5. 2013. Navrhovatel se domáhal toho, aby Úřad rozhodl tak, že:

o zruší rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení ze dne 18. 4. 2013;

o zruší zadávací řízení k zadání veřejné zakázky jako takové;

o rozhodl o vydání předběžného opatření podle § 112 odst. 1 písm. a ve spojení s § 117 odst. 1 písm. a) zákona a uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení k zadání předmětné veřejné zakázky;

o zahájil z moci úřední správní řízení k prověření skutečnosti, zda zadavatel postupoval při zadání veřejné zakázky v rozporu se zákonem a dále aby z moci úřední rozhodl, zda zadavatel spáchal správní delikt tím, že nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, čímž podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a uložil zadavateli za toto jednání pokutu;

o rozhodl o nákladech předmětného řízení v souladu s právními předpisy.

29. Dále ze správního spisu, konkrétně z písemnosti zadavatele ze dne 22. 8. 2013,  vyplývá, že dne 22. 8. 2013 byla v předmětné veřejné zakázce uzavřena smlouva o dílo s vybraným uchazečem.

30. Dle ustanovení 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

31. Dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

32. S ohledem na skutečnost, že zadavatel uzavřel v předmětném zadávacím řízení smlouvu s vybraným uchazečem, nebylo již možné vyhovět návrhu navrhovatele na zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení, neboť tento úkon je možné zrušit pouze do doby uzavření smlouvy. To odpovídá znění § 118 odst. 1 zákona, neboť podmínkou pro uložení nápravného opatření Úřadem je, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

33. Zároveň navrhovatel požadoval (a z jazykového výkladu petitu návrhu lze dovodit, že současně s ostatními návrhy), aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení. I toto nápravné opatření může Úřad uložit pouze do doby uzavření smlouvy.

34. Pokud jde o rozhodnutí o vydání předběžného opatření, pak o tomto návrhu navrhovatele Úřad rozhodl, a to rozhodnutím č. j. ÚOHS-S334/2013/VZ-12227/2013/511/KCh ze dne 28. 6. 2013, kterým Úřad návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření zamítl.

35. Dalším návrhem navrhovatele byl požadavek na zahájení správního řízení z moci úřední a konstatování spáchání správního deliktu. V této věci je třeba uvést, že na zahájení správního řízení z moci úřední není právní nárok a je zcela na právním posouzení správního orgánu, zda zjistí důvody, pro které je třeba správní řízení zahájit. Stejně tak nelze v návrhovém řízení požadovat uložení pokuty za spáchání správního deliktu. K tomuto poukazuji na názor Ústavního soudu vyslovený v jeho usnesení sp. zn. II. ÚS 586/02 ze dne 8. 10. 2002: „…lze souhlasit s názorem, že nemůže záležet na libovůli správního orgánu, zda řízení, které lze zahájit pouze z jeho vlastního podnětu, zahájí či nikoliv, neboť jeho činnost je ovládána mj. principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí. Na druhé straně však neexistuje dle názoru Ústavního soudu žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby vůči jinému subjektu bylo zahájeno správní řízení, v jehož rámci by byl tento subjekt za porušení právních předpisů stíhán“. Z uvedeného vyplývá, že na zahájení správního řízení z moci úřední tedy není právní nárok.

36. Posledním návrhem navrhovatele pak byl požadavek na rozhodnutí o nákladech řízení v souladu s právními předpisy. Dle § 119 odst. 1 zákona nestanoví-li zákon jinak, nesou Úřad i účastníci řízení své náklady řízení. Dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak Úřad rozhodne o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení v případě, kdy rozhoduje podle § 118 odst. 1 zákona. V tomto případě pak Úřad rozhodl podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Úřad tedy nebyl povinen rozhodnout současně o nákladech správního řízení.

37. Z výše uvedeného vyplývá, že Úřad postupoval zcela v souladu se zákonem, neboť na základě zjištění, provedených ve správním řízení, jež jsou podloženy relevantními důkazy, dospěl ke správnému závěru, a to, že nastala situace, kdy nelze návrhu navrhovatele vyhovět, neboť nelze uložit žádné nápravné opatření, jež navrhovatel požadoval, a proto je třeba aplikovat postup dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu a správní řízení zastavit. Ačkoliv je tedy odůvodnění napadeného usnesení stručné, vychází ze správně zjištěného skutkového stavu a na tento skutkový stav je aplikována správná právní norma. Z uvedeného důvodu je tedy námitka navrhovatele bezdůvodná.

38. Pokud jde o námitku nevypořádání se s námitkami navrhovatele, tedy nerozhodnutí věci meritorně, pak uvádím, že § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu stanoví, že správní orgán řízení o žádost usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou. V takovém případě již správní orgán nezkoumá meritorně věc, neboť k tomu není oprávněn. Takové přezkoumání věci by bylo zcela bezúčelné, neboť by zadavateli nebylo možno uložit žádné opatření, kterým by mohl být případný závadný stav odstraněn. V takovém případě tedy správní orgán není povinen jakkoliv vypořádávat námitky či návrhy účastníků. Navrhovatelem předestřená argumentace tedy na daný případ nedopadá, stejně jako jím citovaná rozhodnutí Ústavního soudu. Úřad totiž nebyl povinen ani oprávněn se za daných skutkových okolností meritorně věcí zabývat.

39. Pokud jde o námitku, týkající se nevyhovění návrhu na vydání předběžného opatření, pak nejsem v rámci vypořádání tohoto rozkladu oprávněn posuzovat správnost rozhodnutí Úřadu o návrhu na vydání předběžného opatření a toto je předmětem samostatného rozhodnutí. Obecně však lze konstatovat, že správní orgán posuzuje, zda jsou v případě návrhu na vydání předběžného opatření dány důvody pro jeho vydání, a to jak v návrhu, tak i v podkladech, které má správní orgán k dispozici. Správní orgán není povinen předběžné opatření vydat, pokud k tomu neshledá důvody. Z toho tedy nelze dovodit, že by Úřad svým rozhodnutím zabránil navrhovateli možnosti domáhat se svých práv, neboť tato možnost mu nebyla nijak upřena, pouze zde nebyly shledány důvody k uložení předběžného opatření.

40. Pokud jde o procesní námitku navrhovatele, týkající se lhůt pro vydání rozhodnutí ve věci, pak uvádím, že správní orgán má skutečně povinnost rozhodnout ve lhůtách stanovených správním řádem, avšak složitost a četnost správních řízení, vedených před Úřadem může vést k překročení těchto lhůt. Uvedené lhůty jsou však lhůty pořádkové a s jejich nedodržením zákon nespojuje žádný právní následek. Napadené usnesení proto není v rozporu se zákonem. Nadto je třeba konstatovat, že zadavatel informoval Úřad o uzavření smlouvy dne 23. 8. 2013 a usnesení o zastavení správního řízení bylo vydáno 6. 9. 2013. Lze tedy říci, že bylo vydáno bezodkladně poté, co se úřad dozvěděl o tom, že jsou zde dány důvody pro postup dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

41. K žádosti navrhovatele o zahájení správního řízení z moci úřední již bylo pojednáno výše a lze tedy jen zopakovat, že je na posouzení Úřadu, zda dojde k závěru, že jsou dány důvody pro zahájení takového řízení v předmětném správním řízení, či nikoliv.

VI. Závěr

42. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.

 

43. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

POUČENÍ

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

1. Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, U Vojenské nemocnice

1200, 169 02 Praha 6

2. CENTRA a.s., Plzeňská 3185/5b, 150 00 Praha 5

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy