číslo jednací: R273/2013/VZ--6559/2014/310/MMl

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 10. 9. 2013, doručeném dne 11. 9. 2013 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podaném zadavatelem -

 

• Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, IČ 65993390, se sídlem Na Pankráci 56, 145 05 Praha,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S312/2013/VZ-16178/2013/521/VSt ze dne 26. 8. 2013, ve věci možného spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, výše specifikovaným zadavatelem zadáním veřejné zakázky „R46 Program „bezpečnostní prvky“ R46 – výměna středových svodidel“ v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a to na základě písemné výzvy k jednání ze dne 7. 10. 2011,

 

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S312/2013/VZ-16178/2013/521/VSt ze dne 26. 8. 2013,

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil dne 22. 5. 2013 správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem – Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, IČ 65993390, se sídlem Na Pankráci 56, 145 05 Praha (dále jen „zadavatel“) zadáním veřejné zakázky „R46 Program „bezpečnostní prvky“ R46 – výměna středových svodidel“ (dále jen „veřejná zakázka“) v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a to na základě písemné výzvy k jednání ze dne 7. 10. 2011.

2. Úřad si na základě podnětu vyžádal od zadavatele dokumentaci o veřejné zakázce. Předmětem veřejné zakázky byla oprava středových svodidel, která zahrnuje zpracování realizační dokumentace stavby, její projednání s příslušným speciálním stavebním úřadem, odstranění stávajících středových svodidel a montáž nových středových svodidel v souladu s ČN 736101, platnými TP na úroveň zadržení H2. Byly podány celkem tři nabídky a všechny byly hodnoceny podle stanoveného hodnotícího kritéria (nejnižší nabídková cena). Hodnotící komise vybrala cenově nejvýhodnější nabídku uchazeče – ALPINE Bau CZ s.r.o., IČ 45192286, se sídlem Jiráskova 613/13, 757 43 Valašské Meziříčí (dále jen „vybraný uchazeč“). Dne 4. 11. 2011 byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem podepsána smlouva o dílo, jejímž předmětem byla kompletní oprava středových svodidel za celkovou nabídkovou cenu stavby ve výši 160 413 322 Kč včetně DPH.

3. Úřad získal pochybnosti při posuzování postupu zadavatele o tom, zda byly splněny všechny podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

II. Napadené rozhodnutí

4. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 26. 8. 2013 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S312/2013/VZ-16178/2013/521/VSt (dále jen „napadené rozhodnutí“), ve kterém konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nezvolil příslušné zadávací řízení podle ustanovení § 21 zákona, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Zadavateli za výše specifikovaný delikt byla uložena pokuta ve výši 900 000 Kč.

5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně z upozornění Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje na nebezpečný úsek rychlostní silnice R46 v okrese Prostějov ze dne 26. 1. 2011, ze dne 8. 3. 2011 a ze dne 30. 5. 2011 jasně vyplývá, že zadavatel byl na nevyhovující technické parametry na rychlostní silnici R46 opakovaně upozorňován a vyzýván k přijetí dopravně inženýrských opatření. Kromě těchto upozornění byl v září 2011 vyhotoven bezpečnostní audit – vyjádření znalce týkající se účinnosti svodidel na komunikaci R46. Tentýž měsíc byl na silnici R46 v úseku Vyškov – Olomouc proveden státní dozor, o jehož výsledku byl zadavatel informován zprávou ze státního dozoru ze dne 26. 9. 2011, kterou obdržel dne 27. 9. 2011.

6. Ve světle výše uvedených skutečností je zřejmé, že se v daném případě nejednalo o situaci, která by byla svou povahou náhlá a nepředvídatelná. Z dokumentace o veřejné zakázce jasně vyplynulo, že zadavatel byl opakovaně upozorňován na špatný stav středových svodidel na komunikaci R46 a vyzýván k přijetí opatření k nápravě tohoto stavu. Úřad tedy konstatoval, že zadavatel mohl předvídat technický stav středových svodidel, a to nejenom na základě upozornění, které v této věci opakovaně obdržel, ale tato skutečnost také vyplývá ze základních povinností zadavatele daných mu zřizovací listinou, podle které zadavatel při výkonu majetkové správy vede příslušnou majetkovou evidenci a pasporty, tedy základní údaje o stavebně technickém stavu konstrukcí. Ačkoliv v době zadání dané veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění byla svodidla R46 v havarijním stavu, kterým, jak uvádí zadavatel v odůvodnění zakázky, byla bezprostředně ohrožena bezpečnost silničního provozu, není tato situace důvodem k použití jednacího řízení bez uveřejnění, neboť se nejedná o situaci objektivně nepředvídatelnou, kterou zadavatel nemohl dopředu předpokládat.

7. Co se týká podmínky, že veřejnou zakázku nelze zadat v jiném druhu zadávacího řízení Úřad konstatoval, že zadavatel v šetřeném případě nijak objektivně neprokázal nemožnost použití jiného druhu zadávacího řízení, neboť se zadavatel možností zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení a případnému zkrácení lhůt v daném zadávacím řízení či dalším okolnostem časového průběhu zadávacího řízení v odůvodnění zakázky ani v jiné části zadávací dokumentace nijak nezabýval. Úřad z předložené dokumentace zjistil, že mezi prvním upozorněním na nebezpečný úsek R46 ze dne 26. 1. 2011 a výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 7. 10. 2011 uplynulo celých devět měsíců. Vzhledem k tomuto časovému odstupu zadavatel nepochybně mohl k zadání veřejné zakázky použít jiný druh zadávacího řízení, avšak tak neučinil.

8. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že v šetřeném případě nebyly naplněny podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, neboť zadavatel mohl v rámci své činnosti předvídat nutnost výměny svodidel a z časových údajů rovněž vyplývá, že pro zadání veřejné zakázky v jiném druhu zadávacího řízení byl objektivně dán prostor. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel veřejnou zakázku zadal v příslušném zadávacím řízení, obdržel by nabídky i od dalších dodavatelů za výhodnějších podmínek než jaké plynuly z uzavřené smlouvy.

9. Co se týče uložené pokuty, Úřad vycházel z ceny veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, která činí 160 413 322 Kč včetně DPH podle uzavřené smlouvy. Horní hranice možné pokuty tedy činí 8 020 666 Kč ve smyslu ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona. Úřad s přihlédnutím k okolnostem spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků zadavateli uložil pokutu ve výši 900 000 Kč.

III. Námitky rozkladu

10. Uvedené rozhodnutí napadl zadavatel rozkladem ze dne 10. 9. 2013 doručeným v zákonné lhůtě Úřadu dne 11. 9. 2013. Zadavatel ve svém rozkladu připouští, že byl na havárie v lednu a květnu roku 2011 skutečně upozorněn, ale podle něj se však nedalo hovořit o vědomí zadavatele o naléhavosti stavu, když zadavatel pouze pojal podezření, že stav bezpečnostních opatření není odpovídající a bude zapotřebí přijmout nápravu. Jakmile byla prokázána potřeba řešení takové krajně naléhavé situace, zadavatel přistoupil k jejímu bezodkladnému řešení. Zadavatel uvádí, že musel před zahájením zadávacího řízení bez uveřejnění nezbytně zjistit stav bezpečnostních opatření v celém jejich rozsahu a musel zjistit skutečnou potřebu provedení oprav a doplnění bezpečnostních opatření. Zadavatel dále uvádí, že již v březnu 2011 přistoupil ke kontrolnímu měření výšky svodidel, které probíhalo do května, a od června do září 2011 pak probíhal bezpečnostní audit. Z obojího zadavatel vycházel při stanovení rozsahu veřejné zakázky. Bezprostředně poté zadavatel zahájil vnitřní proces schvalování veřejné zakázky, k čemuž zadavatel uvádí, že i když se jednalo o krajně naléhavý případ, nepřipustil porušení vnitřních postupů pro administraci veřejných zakázek a porušení schvalovacího procesu.

11. Zadavatel má tedy za to, že stav, kdy bylo nutné veřejnou zakázku okamžitě zadat, nezpůsobil a tento stav byl dán objektivně nevhodným a majetek i životy ohrožujícím stavem bezpečnostních opatření, který zadavatel řešil nejrychleji, jak to bylo možné. Od zjištění tohoto stavu podle jeho názoru nemohl zadavatel veřejnou zakázku zadat rychleji či dříve a tedy ani v jiném typu zadávacího řízení, ve kterém by bylo nezbytné počítat s delšími lhůtami. Podle zadavatele není pravdou, že měl znát stav svodidel ze své činnosti. Bezpečnost silnic a dálnic totiž nemůže posuzovat sám, a bezpečnostní inspekce na konci roku 2010 nezjistila, že by výška svodidel neodpovídala normě.

12. Zadavatel dále namítá, že nemohl v průběhu 9 měsíců, uváděných v napadeném rozhodnutí, veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení, neboť činil kroky, které realizaci předcházely, a zajišťoval financování. Od okamžiku, kdy zjistil, že je stav svodidel skutečně kritický, činil veškeré kroky, aby tento stav napravil a tedy s ohledem na krajní naléhavost potřeby zadání veřejné zakázky ji zadal v jednacím řízení bez uveřejnění neprodleně poté, co měl zajištěny finanční prostředky a veškerá povolení a technické podklady.

 

Závěr rozkladu

13. Zadavatel navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí tak, že se daný správní delikt nestal a pokuta se neukládá.

IV. Řízení o rozkladu

14. Úřad neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

16. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S312/2013/VZ-16178/2013/521/VSt ze dne 26. 8. 2013, rozhodl tak, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nezvolil příslušné zadávací řízení podle ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku a zadavateli za výše specifikovaný delikt byla uložena pokuta ve výši 900 000 Kč, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V. K námitkám rozkladu

17. Předně konstatuji, že rozklad obsahuje pouze argumenty, které již byly vzneseny ve správním řízení prvního stupně, přičemž Úřad se s nimi vyčerpávajícím způsobem vypořádal v napadeném rozhodnutí. Rozklad tedy nepřináší žádnou novou právní argumentaci, na základě níž by bylo možné dospět k odlišnému posouzení věci. Zadavatel ve svém rozkladu převážně popisuje skutkový stav a své postupy před zadáním veřejné zakázky a jeho námitky nesměřují vůči napadenému rozhodnutí jako takovému. Naprostá většina tvrzení zadavatele nesplňuje náležitosti odvolání podle ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu (jež se použije na základě ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu i v případě rozkladu), neboť z nich není zřejmé, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

18. Ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona stanoví taxativně důvody, které musí být splněny kumulativně, aby bylo možno použít jednací řízení bez uveřejnění, a tyto důvody musí být provázány příčinnou souvislostí. Jedná se o krajně naléhavý případ, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat a z časových důvodů nelze zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Pokud není splněna byť jen jediná z podmínek, není možné tohoto druhu jednacího řízení využít. Zadavatel v takovém případě musí důvody zadání veřejné zakázky prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění nejen tvrdit, nýbrž musí být schopen existenci těchto důvodů také prokázat. V předmětném případě však zadavatel břemeno důkazní neunesl.

19. Zadavatel ve svém rozkladu připouští, že již v lednu roku 2011 byl upozorněn na dopravní nehodu, jež se v určitém úseku silnice R46 stala a zároveň připouští, že stav svodidel přispěl k závažnosti této dopravní nehody. Podle názoru zadavatele, po všech nezbytných krocích před zadáním veřejné zakázky, již bylo krajně naléhavé zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, aby tento majetek a životy ohrožující stav nepokračoval. K tomuto konstatuji, že zadavatel o poškození svodidel věděl od konce ledna roku 2011 a veřejnou zakázku zadal začátkem října téhož roku, tedy téměř po devíti měsících. Z uvedeného dále vyplývá, že zadavatel nezadával veřejnou zakázku bezprostředně po dopravní nehodě, která způsobila poničení svodidel v určitém úseku silnice R46, přestože se podle jeho slov již bezprostředně po dopravní nehodě jednalo o mimořádný stav ohrožení. Zadavatel teprve v březnu 2011 přistoupil ke kontrolnímu měření výšky svodidel a to v celé délce silnice R46, tedy úsek 36,5 km, přičemž toto měření probíhalo až do května 2011. Zadavatel v rozkladu dále uvádí, že nepřipustil porušení vnitřních postupů pro administraci veřejných zakázek a porušení schvalovacího procesu. Vnitřní postupy zadavatele však nemohou mít vliv na splnění jeho povinností podle zákona, zároveň tyto vnitřní postupy zadavatele nemohou být důvodem pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že pro použití jednacího řízení bez uveřejnění nebyla dodržena podmínka krajně naléhavého případu. Pokud by se totiž jednalo o krajně naléhavý případ, zadavatel by nemohl otálet se zadáním předmětné veřejné zakázky devět měsíců. Jednací řízení bez uveřejnění je zadávacím řízením využitelným pro specifické případy, které vyžadují akutní řešení naléhavé situace (např. opravy či demolice po povodních či jiných přírodních katastrofách). Zadavatel v rozkladu uvádí, že proběhla na konci roku 2010 nezávislá Bezpečnostní inspekce silnic a dálnic, která nezjistila, že by výška středových svodidel neodpovídala normě. Dále v rozkladu zadavatel konstatuje, že na jaře roku 2011 po kontrolním měření bylo zjištěno, že „se nejedná pouze o oddělené krátké úseky (v místech havárií), ale o dlouhé souvislé úseky, kde výška svodidel neodpovídá normě.“ Zadavatel tedy předkládá rozporná tvrzení, přičemž pro posouzení věci není relevantní, zda svodidla byla podle Bezpečnostní inspekce silnic a dálnic na konci roku 2010 v souladu s normou či nikoli, potažmo zda svodidla neodpovídala normě až od ledna 2011. Podstatný je faktický stav svodidel a zejména skutečnost, že zadavatel byl upozorněn v lednu roku 2011 na poškození svodidel, což nerozporuje, a veřejnou zakázku zadal až na podzim roku 2011. Toto prodlení tak nenaznačuje, že by se jednalo o krajně naléhavý případ, když tato tvrzená „krajní naléhavost“ trvala tři čtvrtě roku, než došlo k zadání veřejné zakázky.

21. Nad rámec uvádím, že dopravní nehoda poškodila svodidla jen na určitém úseku silnice R46. Zadavatel zkoumal stav svodidel v celé délce silnice R46 a následně zadal veřejnou zakázku na výměnu svodidel v celé délce 36,5 km, nikoli jen na opravu poškozených částí svodidel dopravní nehodou. Rovněž tato skutečnost neodpovídá tomu, že by zadavatel řešil krajně naléhavou situaci, na kterou dopadá jednací řízení bez uveřejnění. Jak je již uvedeno výše, tento druh zadávacího řízení je výjimečným druhem využitelným pouze při splnění specifických zákonných podmínek. Nelze jej využít pro výměnu svodidel v celém rozsahu silnice R46. Samozřejmě by na tomto místě mohlo být logickým argumentem, že v případě, kdy došlo k poškození svodidel a následně zadavatel zjistil, že svodidla neodpovídají normě v celé délce, je na místě výměna svodidel v celém úseku silnice R46. Avšak na výměnu svodidel v celé délce silnice čili výměnu svodidel, které sice neodpovídají normě, ale nejsou poškozené, nelze využít jednacího řízení bez uveřejnění.

22. Co se týče podmínky, že z časových důvodů nebylo možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, konstatuji, že zadavatel při svém postupu vůbec nezohlednil zákonem umožněné zkrácení lhůt při použití příslušného druhu zadávacího řízení. Jak zadavatel sám připustil, na dopravní nehodu, jež se stala v lednu 2011, byl upozorněn a v březnu 2011 byl rovněž upozorněn, že svodidla nejsou v souladu s normou a nesplnila při dopravní nehodě svou záchytnou funkci. Vzhledem k uvedenému a s ohledem na možnost zkrácení lhůt podle zákona (kdy se nezbytně nutné lhůty pohybují v řádech několika málo dní) jsem dospěl k závěru, že zadavatel mohl využít jiného druhu zadávacího řízení než jednacího řízení bez uveřejnění. Není tak splněna ani podmínka, kdy z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Pro úplnost uvádím, že zadavatel rovněž nesplnil ani podmínku, že se jednalo o situaci objektivně nepředvídatelnou, neboť zadavateli musí být z jeho povinnosti, vyplývající mu ze zřizovací listiny, znám stavebně technický stav svodidel v celém úseku silnice R46. Zadavatel samozřejmě nemohl předvídat, že se stane dopravní nehoda, avšak mohl předvídat, respektive musel vědět, jaký je stav svodidel na této silnici.

23. Na tomto místě zdůrazňuji, že nesplnění byť jediné podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění, znemožňuje aplikaci tohoto druhu zadávacího řízení.

24. Použití jednacího řízení bez uveřejnění samo o sobě vylučuje soutěžní prostředí, tudíž tím, že jej zadavatel využil, aniž pro to byly splněny podmínky, když vyloučil možnost ucházet se o veřejnou zakázku více zájemcům, kteří by mohli nabídnout ekonomicky výhodnější nabídku, čímž by bylo učiněno zadost smyslu zákona. Smyslem zákona je zajištění rámce pro efektivní vynakládání finančních prostředků zadavatelů při pořizování dodávek, služeb a stavebních prací, čehož lze dosáhnout pouze v příslušném zadávacím řízení provedeném v souladu se zákonem, tedy postupem zajišťujícím nejvyšší míru konkurence, která je předpokladem pro získání co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele. V oznámení otevřeného, užšího nebo jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že zadavatel použil k zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění, v němž záměr zadavatele zadat veřejnou zakázku nepodléhá povinnosti zveřejnění, čímž způsobil, že se zadávacího řízení mohl zúčastnit pouze zadavatelem oslovení uchazeči, mohl tento postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť není vyloučeno, že o veřejnou zakázku takového rozsahu a významu, jako je tomu v šetřeném případě, by se ucházel větší počet zájemců, jež by mohli nabídnout výhodnější nabídky. Nelze tedy akceptovat omezování přístupu zájemců o veřejnou zakázku např. tím, že veřejná zakázka je zadána v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by bylo skutečně prokázáno, že k takovému postupu vedly zadavatele oprávněné důvody.

25. Použití výjimečného způsobu zadání veřejné zakázky, jednacího řízení bez uveřejnění, zákon spojuje se striktním splněním zákonných podmínek, kdy předmět veřejné zakázky není možné zadat v řádném, soutěži otevřeném, zadávacím řízení. Jednací řízení bez uveřejnění je mimořádným způsobem zadání veřejné zakázky, jehož použití jako výjimky z obvyklých způsobů zadání veřejných zakázek je nutno vykládat restriktivně. Zadavatel při rozhodování o takovém způsobu zadání veřejné zakázky musí vždy spolehlivě prokázat a doložit, že zákonné podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění jsou objektivně splněny. To se však v tomto případě nestalo.

VI. Závěr

26. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

27. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy