číslo jednací: R169/2013/VZ-16994/2013/310/BVí

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 10. 6. 2013 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 12. 6. 2013), jenž podal objednatel –

 

• Plzeňský kraj, IČ 70890366, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S637/2012/VZ-9649/2013/523/Krk ze dne 24. 5. 2013, ve věci přezkoumání úkonů objednatele, učiněných v nabídkovém řízení s názvem „Výběr dopravce pro uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě v Plzeňském kraji pro celek Radnicko“, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému veřejných zakázek dne 20. 6. 2012 pod ev. č. 221534 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 7. 2012 pod ev. č. 2012/S 125-207600, kde dalším účastníkem správního řízení je navrhovatel –

 

• společnost ČSAD Vsetín, a.s., IČ 45192120, se sídlem Ohrada 791, 755 01 Vsetín, ve správním řízení zastoupen JUDr. Pavlem Vyroubalem, advokátem, se sídlem Palackého 168, 755 01 Vsetín,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S637/2012/VZ-9649/2013/523/Krk ze dne 24. 5. 2013

 

 p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

  z a m í t á m.

 

 

Odůvodnění

I. Nabídkové řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle  § 25 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných službách“) k výkonu dohledu nad dodržováním postupu při uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na základě nabídkového řízení, obdržel dne 2. 11. 2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů objednatele – Plzeňský kraj, IČ 70890366, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň (dále jen „objednatel“), učiněných v rámci nabídkového řízení s názvem „Výběr dopravce pro uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě v Plzeňském kraji pro celek Radnicko“, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému veřejných zakázek dne 20. 6. 2012 pod ev. č. 221534 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 7. 2012 pod ev. č. 2012/S 125-207600 (dále jen „nabídkové řízení“).

 

2. Nabídkové řízení bylo zahájeno dne 20. 6. 2012, kdy bylo v souladu s § 10 odst. 1 zákona o veřejných službách uveřejněno oznámení o jeho zahájení v informačním systému veřejných zakázek.

 

3. Předmět nabídkového řízení představuje výkon veřejných služeb za účelem zajištění dopravní obslužnosti Plzeňského kraje v souladu s § 2 zákona o veřejných službách, v období od 15. 12. 2013 do dne předcházejícího termínu celostátní změny jízdních řádů v prosinci roku 2021, na části území Plzeňského kraje – v celku Radnicko.

 

4. Základním hodnotícím kritériem je v souladu s § 12 odst. 2 zákona o veřejných službách ekonomická výhodnost nabídky, přičemž objednatel v zadávacích podmínkách vymezil tato dílčí hodnotící kritéria: K1 (cena předmětu nabídkového řízení za první rok provozu předmětu nabídkového řízení) s váhou 70 bodů, K2 (celkový počet vozidel vybavený klimatizací) s váhou 15 bodů a K3 (celkový počet vozidel alespoň částečně nízkopodlažních) s váhou 15 bodů.

 

5. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel objednatel celkem šest nabídek.

 

6. V průběhu posouzení nabídek shledala hodnotící komise v nabídce dopravce – ČSAD Vsetín, a.s., IČ 45192120, se sídlem Ohrada 791, 755 01 Vsetín (dále jen „navrhovatel“) určité nejasnosti, spočívající v nesouladu údajů o celkovém počtu vozidel vybavených klimatizací a celkovém počtu vozidel alespoň částečně nízkopodlažních, uvedených v čl. 6 odst. 2 závazného návrhu smlouvy, který tvořil přílohu nabídky, a dále uvedených v tabulce, v níž byla zpracována nabídková cena navrhovatele. Navrhovatel v návrhu smlouvy uvedl, že „minimálně 10 vozidel bude alespoň částečně nízkopodlažních“ a dále, že „bude provozovat minimálně 28 vozidel vybavených klimatizací“. V tabulce, která měla obsahovat údaje rozhodné pro hodnocení však navrhovatel uvedl, že celkový počet vozidel vybavených klimatizací bude 32 a celkový počet vozidel alespoň částečně nízkopodlažních bude 16.

 

7. Na základě výzvy hodnotící komise dle § 12 odst. 2 zákona o veřejných službách a § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), předložil navrhovatel hodnotící komisi své písemné vysvětlení nabídky. V něm navrhovatel uvedl, že se jednalo o administrativní pochybení, a že „údaje obsažené v nabídce považoval při jejím podání, a nadále považuje, vůči sobě za závazné, přičemž jejich číselné vyjádření podle toho patří příslušně doplnit do článku 6 odst. 2 závazného návrhu smlouvy“.

 

8. Hodnotící komise na svém dalším jednání shledala, že předmětné údaje jsou uvedeny rovněž v části nabídky - popis nabízeného řešení navrhovatele, kde je opět uveden počet nabízených vozidel vybavených klimatizací jako „všechny autobusy“ (přičemž v této části nabídky navrhovatel uvedl celkový počet základních vozidel 28) a dále, celkový počet vozidel alespoň částečně nízkopodlažních: minimálně 10. Hodnotící komise uzavřela, že nabídka navrhovatele obsahuje rozporné údaje o počtu vozidel vybavených klimatizací a o počtu vozidel alespoň částečně nízkopodlažních, a je tedy nepřezkoumatelná. Objednatel následně rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v nabídkovém řízení.

 

9. Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky, jimž objednatel nevyhověl. Navrhovatel následně přistoupil k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů objednatele dle § 26 a násl. zákona o veřejných službách. Z návrhu vyplývalo, že navrhovatel nepovažuje údaje uvedené v návrhu smlouvy za rozporné vůči údajům v tabulce, přičemž v rámci svého písemného vysvětlení nabídky deklaroval, že za závazné považuje údaje z tabulky.

II. Napadené rozhodnutí

10. Dne 24. 5. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S637/2012/VZ-9649/2013/523/Krk (dále jen „napadené rozhodnutí“), v jehož výroku I. zkonstatoval, že objednatel nedodržel postup stanovený v § 12 odst. 2 zákona o veřejných službách ve spojení s § 76 odst. 1 a 6 zákona o veřejných zakázkách, tím, že vyřadil nabídku navrhovatele, a následně navrhovatele vyloučil z účasti v nabídkovém řízení pro nesplnění zadávacích podmínek, ve vztahu k počtu nabízeného plnění, uvedeného v čl. 6 odst. 2 návrhu smlouvy a v tabulce pro zpracování nabídkové ceny, ačkoli nabídka navrhovatele zadávací podmínky splňovala, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Dále Úřad ve výroku II. napadeného rozhodnutí shledal, že objednatel nedodržel postup stanovený v § 12 odst. 2 zákona o veřejných službách, ve spojitosti s § 6 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, když navrhovatele vyloučil z účasti v nabídkovém řízení, aniž by měl důvody tohoto vyloučení postaveny najisto, tzn. zda nabídka navrhovatele vyhověla zadávacím podmínkám ve vztahu k části nabídky nazvané „popis nabízeného řešení“ navrhovatele, a jaké hodnoty měly být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny, a k tomu účelu nevyužil institut písemného vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, přestože se jednalo o chybu v nabídce zřejmou, lehce vysvětlitelnou, odstranitelnou a zároveň nabídku fakticky neměnící, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

11. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad zrušil úkony objednatele spojené s posouzením nabídky navrhovatele, které byly zdokumentovány v protokolu ze dne 19. 9. 2012 o třetím jednání hodnotící komise, jakož i rozhodnutí objednatele o vyloučení navrhovatele z účasti v nabídkovém řízení, dále zrušil úkony objednatele spojené s hodnocením nabídek dopravců, které byly zdokumentovány v protokolu ze dne 2. 10. 2012 o čtvrtém jednání hodnotící komise a dále zrušil rozhodnutí objednatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 26. 10. 2012.

 

12. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí popsal veškeré relevantní skutečnosti, které se k návrhu vztahovaly. Z písemného vysvětlení nabídky navrhovatele bylo dle Úřadu zřejmé, že i přes nesprávně uvedené údaje v návrhu smlouvy se navrhovatel cítil být vázán číselným vyjádřením své nabídky, uvedeným v tabulce pro zpracování nabídkové ceny. Takové vyjádření navrhovatele nepředstavovalo změnu jeho nabídky, neboť tyto údaje (z tabulky) byly sděleny ostatním uchazečům již ve fázi otevírání obálek s nabídkami. Navrhovatel dle Úřadu tedy svoji nabídku dostatečně vysvětlil, a objednatel nebyl oprávněn jej vyloučit z účasti v nabídkovém řízení.

 

13. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011 č. j. 62 Af 50/2010-104 (dále jen „rozsudek Krajského soudu“) shledal Úřad shora uvedenou nejasnost v nabídce navrhovatele jako na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a současně lehce vysvětlitelnou. Stejným způsobem přistupoval Úřad i k další zjištěné nejasnosti nabídky, kterou byl rozpor hodnot uvedených v části nabídky nazvané „popis nabídkového řízení“ a hodnot uvedených v tabulce. Tento rozpor byl objednatelem uveden i v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

 

14. S ohledem na závěry rozsudku Krajského soudu, dle nichž je zadavatel, v případě, že v nabídce zjistí existenci chyby na první pohled zřejmé, lehce popsatelné a vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelné, povinen nechat si uchazečem takovou nejasnost nabídky objasnit za použití postupu dle § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, Úřad konstatoval, že tuto povinnost objednatel nesplnil. Takový postup však mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

 

15. Dále se Úřad zabýval otázkou reálného ovlivnění výsledku zadávacího řízení těmito postupy objednatele, a došel k závěru, že pokud by byla nabídka navrhovatele předmětem hodnocení, obdržela by nejvyšší počet bodů. Úřad tedy uzavřel, že vyloučením navrhovatele z účasti v zadávacím řízení došlo k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

 

III. Námitky rozkladu

16. Proti napadenému rozhodnutí podal objednatel rozklad, který byl Úřadu doručen dne 12. 6. 2013. Objednatel v prvé řadě namítá, že nabídka navrhovatele byla tedy vyřazena proto, že nesplňovala zadávací podmínky stanovené objednatelem, přičemž hodnotící komise byla povinna k jejímu vyřazení přistoupit, s ohledem na dikci § 76 odst. 1 zákona. Ustanovení § 76 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách nepředpokládá dle objednatele další výzvu k objasnění nabídky, ale pouze postup podle § 76 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, oba tyto postupy jsou však fakultativní.

 

17. Dále objednatel namítá věcnou nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí, kterou spatřuje v několika souvislostech. Namítá především absolutní exces z pravomoci Úřadu, pokud nad rámec skutkových zjištění posuzuje nabídku navrhovatele jako souladnou se zadávacími podmínkami, ačkoli tato pravomoc je svěřena právě objednateli, resp. hodnotící komisi.

 

18. Objednatel se rovněž neztotožňuje s klasifikací nejasností zjištěných v nabídce navrhovatele, jakožto chyb zřejmých, lehce vysvětlitelných, odstranitelných a zároveň nabídku fakticky neměnících. Navrhovatel přitom v rámci svého písemného vysvětlení nabídky předmětný rozpor v nabídce nevysvětlil, naopak situaci ještě více zkomplikoval.

 

19. Relevantní právní úprava dle objednatele neobsahuje žádný právní institut, který by objednateli umožňoval změnit z vlastní iniciativy návrh smlouvy. Dle § 68 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách je objednatel oprávněn žádat pouze o doplnění dokladů dle tohoto ustanovení zákona o veřejných zakázkách, nikoli o doplnění, resp. změnu návrhu smlouvy. Jakékoli zásahy do jeho znění jsou v souladu s § 82 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách připuštěny až po uzavření smlouvy. Jakýkoli postup, kterým by se rozpory se zákonem i zadávacími podmínkami formálně odstraňovaly již v průběhu zadávacího řízení, považuje objednatel za obcházení zákona.

 

20. Objednatel dále namítá, že Úřad při hodnocení nabídky navrhovatele hodnotil údaje z tabulky, ačkoli tyto nebyly v souladu s návrhem smlouvy, přičemž neměl postaveno najisto, zda je vůbec možné tyto údaje hodnotit – s ohledem na institut mimořádně nízké nabídkové ceny a rovněž s ohledem na skladbu nabídkové ceny. Není totiž sporu o tom, že případná realizace předmětu nabídkového řízení prostřednictvím vyššího počtu vozidel (údaje dle tabulky), by se musela nutně projevit rovněž ve vyšší nabídkové ceně, byla-li kalkulována na počet vozidel, uvedený v návrhu smlouvy, a naopak.

 

21. Úřad dále, nad rámec skutkových zjištění a mimo svou kompetenci, vykládá projev vůle navrhovatele, uvedený v jeho písemném vysvětlení nabídky. Navrhovatel totiž pouze uvedl, že se cítí být vázán údaji uvedenými „v nabídce“, nikoli v „tabulce určené pro kalkulaci“. Závěry Úřadu tedy nebylo možno na základě takového vyjádření navrhovatele učinit.

 

22. Úřadem „nadiktovaný a závazný“ další postup objednatele v nabídkovém řízení představuje postup v rozporu s právními předpisy, který bude mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Nevyřazení a výběr nabídky navrhovatele totiž povede k poškození ostatních dopravců, účastnících se nabídkového řízení, kteří budou takové postupy rovněž napadat.

 

23. Bude se jednat o sjednání výhody navrhovateli, spočívající v uzavření „ekonomicky výhodné“ smlouvy, a to i přes nedodržení zadávacích podmínek, což je nejen v rozporu se základními zásadami nabídkového řízení, ale rovněž jde o naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 256 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. K takovému postupu nemůže být objednatel nucen.

 

24. Rozsudek Krajského soudu Úřad na projednávanou věc aplikoval nesprávně, neboť tento rozsudek dopadá na zcela skutkově odlišný případ. Aplikace předmětného rozsudku Krajského soudu je Úřadem provedena rovněž v rozporu s jeho vlastní ustálenou rozhodovací praxí (např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-301/2009/VZ-15814/2009/540/VKu), a rovněž v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (např. jeho rozsudek č. j. 2 A 7/2008-72 ze dne 7. 4. 2004).

 

25. Objednatel dále napadá skutečnost, že mu Úřad ukládá povinnost nad rámec zákona, tedy opětovně vyzvat navrhovatele k odstranění rozporů v jeho nabídce. Objednatel, jakožto soukromoprávní subjekt, však v souladu s Listinou základních práv a svobod nemůže být nucen činit to, co mu zákon neukládá. Pokud tedy zákon o veřejných zakázkách uvádí, že objednatel, resp. hodnotící komise, může vyzvat dopravce k objasnění nabídky, pak objednatel není povinen tak učinit.

 

26. Napadené rozhodnutí je dle objednatele nutno chápat jako nebezpečný precedent, směřující k tomu, že každý zadavatel bude mít povinnost shledávat nabídky, které jsou z hlediska obsahové stránky vnitřně rozporné, jako nabídky vypracované v souladu s pokyny zadavatele.

 

27. Není také zaručeno, že dopravce, jehož nabídka bude cestou výzev před uzavřením smlouvy „opravena“, bude povinen takto upravenou smlouvu skutečně podepsat. Objednatel by pak neměl jinou možnost, než se uzavření smlouvy domáhat soudní cestou. Navrhovatel by však v zadávacím řízení zvítězil na základě kritérií, ke kterým se ve smlouvě ani nezavázal a objednatel i přes formálně „výhodnou“ nabídku dostane pouze plnění dle znění smlouvy.

 

28. Objednatel je přesvědčen, že v nabídkovém řízení neporušil ani zákon o veřejných zakázkách, ani zákon o veřejných službách, ani se nedopustil žádného jiného pochybení, kterým by mohl navrhovateli způsobit újmu. Trvá na tom, že nabídka navrhovatele neodpovídá požadavkům objednatele na její zpracování, a její vyřazení, resp. vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, bylo zcela v souladu se zákonem.

 

IV. Závěr rozkladu

29. Závěrem rozkladu objednatel požaduje změnu napadeného rozhodnutí tak, že se návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů objednatele v souladu s § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách zamítá.

 

V. Řízení o rozkladu

Stanovisko předsedy Úřadu

30. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

 

31. Rozklad podaný objednatelem je rozkladem opožděným ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 152 odst. 4 správního řádu, a jako takový jsem povinen jej zamítnout. Níže jsou uvedeny důvody, které mne k tomuto závěru vedly.

 

VI. Odůvodnění zamítnutí rozkladu

32. V souladu s § 152 odst. 4 správního řádu platí, že nevylučuje-li to povaha věci, uplatní se pro řízení o rozkladu ustanovení správního řádu o odvolání, tedy Hlava VIII Části druhé správního řádu (§ 81 – 93 správního řádu).

 

33. Dle § 92 odst. 1 správního řádu je správní orgán povinen zamítnout takové odvolání, resp. rozklad, který byl podán opožděně, nebo je nepřípustný. Opožděným rozkladem je pak nutno chápat takový rozklad, který byl podán po uplynutí lhůty k jeho podání. Tuto lhůtu obecně vymezuje § 83 odst. 1 správního řádu jako patnáctidenní, přičemž začíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí. V tomto smyslu byl zadavatel rovněž poučen v rámci napadeného rozhodnutí.

 

34. Lhůta je pak zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě (viz § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu).

 

35. Z doručenky datové zprávy č. 138786765, jejímž prostřednictvím bylo objednateli doručeno napadené rozhodnutí do jeho datové schránky, vyplývají tyto informace: V čase 27. 5. 2013 – 15:37:50 byla tato datová zpráva podána, dále v čase 27. 5. 2013 – 15:37:51 byla datová zpráva dodána do datové schránky příjemce. Tímto okamžikem by byla datová zpráva doručena, pokud by byl jejím příjemcem orgán veřejné moci, vystupující v postavení orgánu veřejné moci, tak tomu ovšem v tomto případě nebylo. Následně, v čase 27. 5. 2013 – 15:40:28 se přihlásila elektronická aplikace za pomoci systémového certifikátu ve smyslu § 29 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž z předmětné doručenky výslovně vyplývá, že „datová zpráva je nyní doručena“.

 

36. Objednateli počala lhůta pro podání rozkladu proti napadenému rozhodnutí běžet dne 28. 5. 2013, neboť v souladu s § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu platí, že se do běhu této lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Patnáctidenní lhůta pro podání rozkladu tedy zadavateli uplynula o půlnoci dne 11. 6. 2013.

 

37. Z průvodky elektronického podání datové zprávy ID: 141319297, jejíž přílohu tvořil rozklad objednatele, vyplývá, že tato byla Úřadu dodána dne 12. 6. 2013 v 10:30:46 hodin. Rozklad proti napadenému rozhodnutí byl tedy Úřadu doručen po skončení lhůty k jeho podání, jedná se tedy o rozklad opožděný, přičemž, jak bylo uvedeno shora, jediným přípustným způsobem, jak mohu na takové podání reagovat, je vydání zamítavého rozhodnutí.

 

38. Vzhledem k tomu, že opožděný rozklad nemá odkladný účinek na právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jak vyplývá z výkladu a contrario § 85 odst. 1 správního řádu, bylo v souladu s § 92 odst. 1 správního řádu mou povinností zkoumat, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí.

 

39. Nezískal jsem důvodnou pochybnost o souladu napadeného rozhodnutí či správního řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy, jak je vyžadováno pro zahájení přezkumného řízení dle Hlavy IX Části druhé správního řádu. Pokud jde o důvody pro obnovu řízení dle § 100 a § 102 správního řádu, které jsou vymezeny v § 100 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu, neshledal jsem jejich existenci. Platí tedy, že najevo nevyšly žádné dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které by existovaly již v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, ani nebylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které by bylo podkladem napadeného rozhodnutí vydaného v řízení, které by mělo být obnoveno. Neshledal jsem rovněž, že by byly dány důvody pro vydání nového rozhodnutí ve smyslu § 101 a § 102 správního řádu.

 

40. Vzhledem k tomu, že rozklad objednatele představuje opožděné podání, které neodůvodňuje použití některého z tzv. mimořádných opravných prostředků či zahájení přezkumného řízení, rozhodl jsem o jeho zamítnutí a potvrzení napadeného rozhodnutí.

 

 Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 S., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

1. Plzeňský kraj, Škroupova 18, 306 13 Plzeň

2. JUDr. Pavel Vyroubal, advokát, Palackého 168, 755 01 Vsetín

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy