číslo jednací: S289/2012/VZ-20323/2012/512/ABr

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17.5.2012 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

· zadavatel – Plzeňské komunální služby, s. r. o., IČ 28046153, Kopeckého sady 97/11, 301 00 Plzeň, za niž jedná Ing. Petr. Baloun, jednatel,  ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23.5.2012 JUDr. Robertem Vargou, advokátem, Vlastina 23, 323 00 Plzeň,

· navrhovatel – Becker Unweltdienste, GmbH, se sídlem Sandstrasse 116, Chemnitz, 09 114 Spolková republika Německo, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23.1.2012 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph. D., advokátem, AK Schönherr s. r. o., nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezených obsahem návrhu učiněných ve veřejné zakázce „Sběr, přeprava (svoz) a využívání (odstraňování) vybraných druhů odpadů na území stat. m. Plzeň“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo dne 29.12.2011 uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 7000000004323 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10.1.2012 pod značkou číslem 2012/S 5-007590,

 

rozhodl takto:

 

 

Návrh navrhovatele – Becker Unweltdienste, GmbH, se sídlem Sandstrasse 116, Chemnitz, 09 114 Spolková republika Německo, – ze dne 17.5.2012, se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

Odůvodnění

Zadávací řízení

1. Zadavatel – Plzeňské komunální služby, s. r. o., IČ 28046153, Kopeckého sady 97/11, 301 00 Plzeň, za niž jedná Ing. Petr. Baloun, jednatel,  ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23.5.2012 JUDr. Robertem Vargou, advokátem, Vlastina 23, 323 00 Plzeň (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 29.12.2012 pod evidenčním číslem 7000000004323 a dne 10.1.2012 v Úředním věstníku Evropské unie pod značkou 2012/S5-007590, oznámení užšího zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Sběr, přeprava (svoz) a využívání (odstraňování) vybraných druhů odpadů na území stat. m. Plzeň“.

2. Zadavatel v oznámení o zakázce v bodě III Podmínky účasti uvedl požadavky na ekonomickou, finanční a technickou způsobilost a odkázal na bližší specifikaci v kvalifikační dokumentaci.

3. Podle čl. 2.2. kvalifikační dokumentace předmětem plnění veřejné zakázky je závazek dodavatele zajistit nakládání s komunálním odpadem s prioritním zajišťováním materiálového využívání využitelných složek komunálního odpadu uvedených v jednotlivých bodech čl. 3 této kvalifikační dokumentace definovaných svozových oblastech na území statutárního města Plzně v souladu s platnými právními předpisy České republiky, Plzeňského kraje a obecně závaznými vyhláškami statutárního města Plzně v následujícím rozsahu činností:

a. sběr, přeprava (svoz) a zajištění využívání nebo odstraňování směsného komunálního odpadu,

b. sběr, přeprava (svoz), úprava (dotřídění), zajištění odpovídajícího využívání objemného odpadu a zajištění odstraňování nevyužitelného objemného odpadu,

c. sběr, přeprava (svoz), úprava (dotřídění) a zajištění materiálového využití:

papíru a lepenky

skla

plastů

nápojových kartonů,

d. sezónní sběr, přeprava (svoz) a zajištění využívání nebo odstraňování vánočních stromků (20 02 01),

e. sběr, přeprava (svoz) a zajištění využívání nebo odstraňování nebezpečných odpadů blíže neurčených,

f. zajištění činností spočívajících v pořízení harmonogramů svozů a jejich aktualizaci do SW města Plzně,

g. zajištění vedení všech potřebných statistik a evidencí odpadů vyplývajících z platných a účinných právních norem na úseku odpadů, zejména pak vyplývající ze zákona o odpadech.

4. Zadavatel v kvalifikační dokumentaci dále uvedl, že „místem plnění veřejné zakázky je území statutárního města Plzně, které je pro účely zadání veřejně zakázky rozděleno na 4 svozové oblasti (viz odstavec 3.6. této kvalifikační dokumentace a příloha číslo 2). Uvedené svozové oblasti představují části veřejné zakázky.

5. Každý zájemce je oprávněn podat žádost o účast pro libovolný počet a kombinaci svozových oblastí (částí veřejné zakázky), přičemž kvalifikaci prokazuje pouze jednou. Následná nabídka pro každou konkrétní svozovou oblast (část veřejné zakázky) musí být podána samostatně v souladu se zadávací dokumentací. Nabídky v každé konkrétní svozové oblasti budou vyhodnoceny samostatně bez ohledu na zbývající svozové oblasti.

6. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky bude sjednána samostatně pro každou svozovou oblast (část veřejné zakázky) na dobu neurčitou s dvanáctiměsíční výpovědní lhůtou. Předpokládaný termín zahájení plnění je 1.1. 2013 až 31.12. 2013“.

7. Dále zadavatel stanovil v čl. 4.4. citované kvalifikační dokumentace požadavky na splnění finanční a ekonomické způsobilosti podle § 55 zákona, kdy mimo jiné uvedl, že finanční a ekonomický kvalifikační předpoklad splní zájemce,

o který dosáhne indexu důvěryhodnosti IN 01 minimálně 1,15 či vyšší (současně zadavatel uvedl vzorec pro způsob jeho výpočtu),

o který předloží výkaz celkového obratu zájemce za poslední 3 ukončená účetní období v minimální úrovni alespoň 80 milionů Kč.

8. V čl. 4.5 kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil požadavky na splnění technické způsobilosti zájemce, kdy mimo jiné uvedl, že technické kvalifikační předpoklady splní zájemce,

o jehož průměrný roční počet zaměstnanců či jiných osob podílejících se na plnění zakázek obdobného charakteru dosáhne úrovně alespoň 30 osob a vedoucích zaměstnanců nebo osob v obdobném postavení dosáhne úrovně alespoň 3 osob,

o který doloží alespoň 5 kusů vozidel stanoveného druhu nákladní vozidel určených pro přepravu odpadu kategorie N3 s nástavbou pro přepravu komunálních odpadů, které umožňují jejich komprimaci, alespoň 2 kusů nákladních vozidel určených pro přepravu odpadu kategorie N3, s technickými parametry nosič kontejnerů, přičemž celková přepravní kapacita všech vozidel musí činit alespoň 180 m3, a bude doložena technickým průkazem každého dopravního prostředku, dále kupní nebo jinou smlouvou umožňující zájemci užívání každého dopravního prostředku pro potřeby této zakázky a konečně písemným závazkem zájemce garantovat užívání dopravních prostředků pro potřeby zakázky,

o který předloží seznam významných služeb za období posledních 3 let poskytnutých zájemcem na základě smlouvy v oblasti komplexního nakládání s komunálním odpadem, se stanovenými údaji. Za významné služby v rámci tohoto kvalifikačního kritéria bude považováno výše definované komplexní nakládání s komunálním odpadem pro původce odpadů - smluvního partnera, kde roční cena/hodnota alespoň v jednom kalendářním roce za období posledních 3 let překročila v úhrnu, tj. v součtu jednotlivých dílčích plnění pro původce odpadu, částku 30 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty. 

9. Dále zadavatel uvedl, že pokud dále není v kvalifikační dokumentaci výslovně určeno jinak, jestliže bude zájemce žádat o účast (možnost podání nabídky) do více než jedné z částí veřejné zakázky, potom se minimální úroveň každého z definovaných kritérií, kterou musí prokázat, násobí pro tohoto zájemce číslem shodným s počtem částí veřejné zakázky, u kterých bude žádat o účast.

10. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 23.4.2012 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel šest žádostí o účast (nesprávně uvedeno nabídek).

11. Proti zadávacím podmínkám (výše uvedeným požadavkům na kvalifikaci) podal zájemce Becker Unweltdienste, GmbH, se sídlem Sandstrasse 116, Chemnitz, 09 114 Spolková republika Německo, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23.1.2012 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph. D., advokátem, AK Schönherr s. r. o., nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“ nebo „Becker Unweltdienste“) dne 24.4.2012 námitky, ve kterých argumentuje, že požadavky na kvalifikaci jsou diskriminující a nesouvisí s předmětem veřejné zakázky. Tyto námitky byly zadavateli doručeny dne 25.4.2012.

12. Zadavatel námitkám uchazeče Becker Unweltdienste po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl; rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 4.5.2012 obdržel uchazeč Becker Unweltdienste dne 7.5.2012. Vzhledem k tomu, že uchazeč nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách učiněné v souladu se zákonem, podal dne 17.5.2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále je „Úřad“).

13. Úřad obdržel návrh dne téhož dne a tímto dnem bylo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zákon“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh dne 17.5.2012.

Obsah návrhu

14. Navrhovatel ve svém návrhu na zahájení správního řízení mimo jiné uvádí, že index IN 01 má nedostatečnou vypovídací hodnotu o schopnosti zájemce plnit veřejnou zakázku. Index IN 01 není oficiálně uznanou metodou pro posuzování finančního zdraví společností, ale pouze metodou vymezenou v teorii, vhodnou pouze pro české společnosti, protože byla zpracována pouze z podkladů získaných od českých subjektů působících v oblasti průmyslu a nikoliv v odpadovém hospodářství.

15. Navrhovatel poukazuje na to, že v nedávné době investoval do svého dalšího rozvoje a pro tyto účely si vzal úvěr, výše jeho indexu IN 01 se snížila pod zadavatelem požadovanou hodnotu 1,15. V teorii se podle indexu IN 01 dělí společnosti do tří skupin: společnosti s indexem IN 01 nižším než 0,75, u kterých hrozí riziko insolvence, společnosti s indexem IN 01 v rozmezí 0,75 - 1,77, u kterých z hlediska jejich hospodaření nehrozí žádné bezprostřední riziko a společnosti s indexem IN 01 vyšším než 1,77, které vytvářejí přidanou hodnotu. Všechny společnosti, které patří do jedné z těchto tří skupin, se podle teorie nacházejí z hlediska indexu IN 01 ve zcela srovnatelné situaci.

16. Navrhovatel proto zastává názor, že neexistuje žádný objektivní důvod, který by ospravedlňoval požadavek zadavatele na doložení indexu IN 01 ve výši 1,15. Na základě těchto skutečností se jeví Index IN 01 jako kvalifikační předpoklad zcela nevhodný.

17. Dále navrhovatel uvádí, že výši indexu IN 01 si musí vypočítat každý zájemce sám, a to podle komplikovaného vzorce. Nelze proto vyloučit, že zájemci při počítání indexu IN 01 udělají chybu. Zadavatel přitom nemá žádné prostředky, pomocí kterých by mohl ověřit, zda uchazeči index IN 01 vypočetli správně. Jednotlivé proměnné indexu IN 01 je totiž možné zjistit pouze z rozvahy, jejíž předložení však zadavatel v předmětném zadávacím řízení nepožadoval.

18. K požadované výši obratu navrhovatel dále uvádí, že tento kvalifikační předpoklad vyžaduje, aby zájemce o jednu část veřejné zakázky prokázal, že v každém z posledních tří ukončených účetních období dosáhl obrat ve výši nejméně 80 mil. Kč. Aby se pak zájemce mohl ucházet o všechny čtyři části, musí prokázat dosažení každoročního obratu ve výši 320 mil. Kč. Roční hodnota veřejné zakázky však činí pouze 150 mil. Kč. Navrhovatel proto namítá, že obrat požadovaný v dotčeném kvalifikačním předpokladu je více než dvakrát vyšší než roční hodnota veřejné zakázky. Tento požadavek zadavatele je tedy s ohledem na hodnotu předmětu veřejné zakázky neodůvodněný.

19. Tento kvalifikační předpoklad znevýhodňuje zájemce, kteří nejsou schopni prokázat splnění požadované výše obratu, avšak ve skutečnosti jsou plně kvalifikovaní k plnění veřejné zakázky.

20. Ve svém návrhu navrhovatel dále uvádí, že rovněž technický kvalifikační předpoklad požadující předložení seznamu významných služeb v oblasti komplexního nakládání s komunálním odpadem dle čl. 4.5 písm. e) kvalifikační dokumentace je diskriminační.

21. Navrhovatel argumentuje, že tento kvalifikační předpoklad vyžaduje od zájemců předložení seznamu služeb v oblasti komplexního nakládání s komunálními odpady za poslední tři roky. Za komplexní se přitom rozumí takové nakládání, které obsahuje alespoň následující tři složky: sběr, svoz a odstranění směsného komunálního odpadu, sběr, svoz, a využití separovaných složek komunálního odpadu dle čl. 2.2 písm. c) kvalifikační dokumentace a sběr, svoz, a využití separovaných složek komunálního odpadu dle čl. 2.2 písm. e) kvalifikační dokumentace. Celková požadovaná roční hodnota služeb v oblasti komplexního nakládání s komunálními odpady musí nejméně v jednom kalendářním roce za období posledních tří let přesáhnout částku 30 mil. Kč bez DPH.

22. V dodatečných informacích č.j. PKS/44/12 ze dne 22.02.2012 zadavatel uvedl, že považuje za splnění předmětného kvalifikačního předpokladu i takovou situaci, kdy zájemce doloží poskytnutí významných služeb jednomu původci odpadu na základě několika smluv, pokud celková hodnota těchto služeb přesáhne 30 mil. Kč bez DPH. Dále zadavatel uvedl, že daný kvalifikační předpoklad bude považovat za splněný i tehdy, pokud zájemce prokáže, že významné služby poskytoval různým původcům odpadu na základě několika smluv nebo několika souborů smluv. Podmínkou ovšem je, že služby poskytované každému z těchto původců odpadu splňují všechny podmínky komplexního nakládání s komunálním odpadem a že cel­ková hodnota všech těchto služeb přesáhne 30 mil. Kč bez DPH.

23. Navrhovatel namítá, že pokud zadavatel obecně připouští sčítání hodnot jednotlivých dílčích významných služeb, je jeho požadavek, aby každá sčítaná dílčí služba obsahovala všechny složky komplexního nakládání s odpady (tj. nakládání se směsným komunálním odpadem, separovanými složkami komunálního odpadu dle čl. 2.2 písm. c) kvalifikační dokumentace a separovanými složkami komunálního odpadu dle čl. 2.2 písm. e) kvalifikační dokumentace), zcela neodůvodněný.

24. Svým postupem přitom zadavatel znevýhodňuje zejména ty zájemce, kteří významné služby poskytovali v některém cizím státě, ve kterém není možné nebo obvyklé uzavřít s jedním původcem takovou smlouvu, která obsahuje všechny tři složky komplexního nakládání s komunálními odpady. Například v Německu, kde významné služby poskytoval navrhovatel, platí nařízení, které stanovuje, že veškeré obaly (tj. umělá hmota, lehké obalové materiály, nápojové kartony a sklo) musí být sbírány a sváženy odděleně od směsného komunálního odpadu. Nakládání s těmito obaly pak zajišťuje sdružení původců odpadů nazvané Duale Systeme, které uzavírá samostatné smlouvy o nakládání s těmito separovanými složkami komunálního odpadu s dodavateli, které samo vybere.

25. Navrhovatel proto uzavírá, že kvalifikační předpoklad dle čl. 4.5 písm. e) kvalifikační dokumentace tak, jak byl konkretizován v dodatečných informací č.j. PKS/44/12 ze dne 22.02.2012, vylučuje z přístupu k veřejné zakázce zájemce, kteří jsou jinak plnohodnotně kvalifikovaní.

26. Navrhovatel ve svém návrhu dále brojí proti požadavku zadavatele předložit k prokázání technického kvalifikačního předpokladu technický průkaz vozidla v situacích, kdy zájemce dokládá smlouvu o smlouvě budoucí.

27. Navrhovatel zastává názor, že tento kvalifikační předpoklad uvedený v čl. 4.5 písm. b) kvalifikační dokumentace je v rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazem diskriminace. Tento kvalifikační předpoklad totiž vyžaduje, aby každý zájemce o některou z částí veřejné zakázky prokázal, že disponuje určitým počtem vozidel. Splnění tohoto kvalifikačního předpokladu jsou zájemci povinni prokázat předložením seznamu doloženého technickými průkazy, kupní nebo jinou smlouvou umožňující dispozici s vozidly a písemným závazkem zájemce garantovat užívání vozidel pro potřeby veřejné zakázky. Protože zadavatel v souladu s § 6 ZVZ nepožaduje k prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu předložení pouze kupní smlouvy, nýbrž připouští i jiné smlouvy, nemusí mít zájemci předmětná vozidla ve svém vlastnictví, aby tento kvalifikační předpoklad splnili.

28. V dodatečných informacích č.j. PKS/18/12 ze dne 24.01.2012 zadavatel mimo jiné výslovně uvedl, že splnění daného kvalifikačního předpokladu může být prokázáno i prostřednictvím smlouvy o smlouvě budoucí. Bez ohledu na to však zadavatel požadoval, aby každý zájemce kromě smlouvy předložil také technický průkaz. Tento požadavek přitom znevýhodňuje ty zájemce, kteří zamýšlejí prokázat splnění předmětného kvalifikačního předpokladu prostřednictvím smlouvy o smlouvě budoucí. Po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí totiž trvá poměrně dlouhou dobu, než bude dané vozidlo vyrobeno. Proto například zájemci, kteří k prokázání splnění kvalifikačního předpokladu dle čl. 4.5 písm. b) kvalifikační dokumentace předloží smlouvu o smlouvě budoucí, nemají možnost současně předložit i technický průkaz. K vozidlu, které ještě nebylo vyrobeno, se totiž technický průkaz nevydává a nelze jej ani žádným jiným způsobem opatřit. Zadavatel však zájemcům, kteří uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, neumožnil, aby prokázali splnění daného kvalifikačního předpokladu jiným způso­bem. Takoví zájemci jsou proto vyloučeni z přístupu k veřejné zakázce, i když jsou stejně kvalifikovaní jako zájemci, kteří mají požadovaná vozidla ve svém vlastnictví.

29. Nad rámec výše uvedeného navrhovatel dále namítá, že předmětný kvalifikační předpoklad je technickým kvalifikačním předpokladem ve smyslu § 56 odst. 2 zákona. Dle § 56 odst. 2 písm. h) ZVZ tak měl zadavatel právo požadovat k prokázání jeho splnění pouze předložení seznamu strojů a technického vybavení. Za účelem prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu nebyl oprávněn požadovat předložení jakýchkoliv dalších dokumentů. Požadavek na předložení příslušných rozhodnutí, licencí, souhlasů a kupních a jiných smluv je tak v rozporu s § 56 odst. 2 písm. h) zákona.

30. Dále navrhovatel uvádí, že kvalifikační předpoklad doložení minimálního počtu 30 zaměstnanců a 3 vedoucích zaměstnanců není přiměřený předmětu veřejné zakázky.

31. Podle kvalifikovaného odhadu navrhovatele je k úspěšnému plnění jedné části veřejné zakázky třeba nejvýše 23 zaměstnanců a dva vedoucí zaměstnanci, které navrhovatel blíže specifikuje.

32. Tento požadavek zadavatele je podle názoru nepřiměřený zejména tehdy, jestliže se některý zájemce uchází o více nebo dokonce všechny části veřejné zakázky. Takový zájemce totiž potřebuje k úspěšnému plnění dalších částí veřejné zakázky pouze více řidičů vozidel a závozníků. Nepotřebuje však již více zaměstnanců pro obsluhu třídící linky a skládky. Z toho důvodu nepotřebuje jejich čtyřnásobný počet, jak požaduje zadavatel.

33. Navrhovatel proto považuje kvalifikační předpoklad stanovený v čl. 4.5 písm. a) kvalifikační dokumentace za zjevně nepřiměřený předmětu veřejné zakázky, a je tak v rozporu s § 50 odst. 3 zákona.

34. Navrhovatel závěrem uzavírá, že kvalifikační předpoklady ve svém souhrnu nejsou přiměřené předmětu veřejné zakázky a představují ve svém souhrnu pro zájemce nepřiměřeně vysokou překážku. V důsledku toho se zadávacího řízení nemohou účastnit všichni ti zájemci, kteří by jinak byli plně kvalifikovaní k plnění veřejné zakázky. Zadávacího řízení k veřejné zakázce se účastní celkem jen šest zájemců. Kromě navrhovatele a společnosti Rumpold Rumburk, která se uchází jen o dvě části veřejné zakázky, jsou všichni ostatní uchazeči velké mezinárodní podnikatelské skupiny: A.S.A., AVE, Marius Pedersen a Sita. Pokud by kvalifikační předpoklady byly stanoveny přiměřeně k předmětu veřejné zakázky, zcela jistě by se zadávacího řízení účastnilo více zájemců. Zejména by se jej mohli účastnit menší regionální společnosti, které nyní nemají žádnou šanci splnit kvalifikační předpoklady.

35. Nepřiměřenost kvalifikačních předpokladů je potvrzena tím, že všichni (nebo téměř všichni) zájemci se zadávacího řízení účastní společně se subdodavateli nebo v rámci dodavatelského konsorcia. Přestože všichni uchazeči jsou velké společnosti, žádný z nich není schopen splnit kvalifikaci samostatně.

36. Dále navrhovatel uvádí, že veřejná zakázka předpokládá uzavření smlouvy na dobu neurčitou, což způsobuje, že zájemci nejsou schopni objektivně navrhnout řádnou nabídku.

37. Na základě uvedených skutečností navrhovatel uvádí, že dotčené kvalifikační předpoklady tak porušují § 6 zákona, představují pochybení, které může ovlivnit výběr nejvýhodnější nabídky, a proto navrhuje zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 118 odst. 2 zákona a vydání předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele

38. K návrhu na zahájení správního řízení zadavatel ve svém vyjádření ze dne 24.5.2012 mimo jiné uvedl, že Index IN 01 považuje zadavatel za standardní ekonomický ukazatel, který vychází z exaktních údajů zachycených v účetnictví dodavatele. Ten je musí vést v souladu s § 7 odst. 1 zákona o účetnictví, který ukládá povinnost, aby „účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

39. Současně zadavatel poukazuje na to, že ustanovení § 55 zákona o veřejných zakázkách nevylučuje užití tohoto kvalifikačního předpokladu, když neobsahuje taxativní výčet možných kvalifikačních předpokladů. Naopak ve svém odstavci 2 připouští předložení jiných dokladů prokazujících splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele, které nejsou zmíněné v odstavci 1 tohoto ustanovení zákona. Zadavatel proto stanovil takový kvalifikační předpoklad, který má obecnou vypovídací hodnotu o ekonomické a finanční situaci dodavatele.

40. S ohledem na skutečnost, že povaha veřejné zakázky zadavatele je specifická a jak bude níže uvedeno, přesahuje svým významem do řešení základních práv občanů, byl užit index IN 01, protože mnohem lépe a zejména komplexně vystihuje ekonomické a finanční předpoklady toho kterého dodavatele oproti těm, které jsou uvedeny toliko v § 55 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Je komplexní též z toho důvodu, že v případě ekonomicky zdravé společnosti náhodné či ekonomicky podložené snížení jedné entity v rámci tohoto indexu je pravidelně vyvažováno zvýšením jiné entity v rámci tohoto indexu a tak má toto stabilizující účinky na celkovou výši indexu IN 01. Pro demonstraci těchto skutečností odkazuje na „Modelový příklad indexu důvěryhodnosti“, který popisuje několik možných variant, jak se projevuje zvýšení cizích zdrojů do jeho vývoje, a to včetně příslušného komentáře.

41. K argumentaci navrhovatele, že prováděl v posledních letech masivní investice, a pro tyto účely si vzal úvěr, a v důsledku toho se výše jeho indexu IN 01 snížila pod zadavatelem požadovanou hodnotu 1,15 navrhovatel uvádí, že tyto investice se projevují posléze v dosažení vyššího zisku a dále pak v odpisech, a z toho důvodu nemohou mít vliv na index IN 01 v takovém rozsahu, že ekonomicky zdravá společnost by nebyla s to parametry zadavatelem stanovené splňovat.

42. Co se týče hodnoty indexu IN 01, který je zadavatelem požadován pro tuto veřejnou zakázku v mezním ukazateli 1,15, pak s ohledem na stávající rozhodovací praxi Úřadu nestanovil zadavatel jeho ukazatel na hranici bankrotu (0,75) či v jeho blízkosti. Považuje ji tak (protože činí cca střední hranici u bonitního dodavatele) za zcela přiměřenou okolnostem, když požaduje vyšší ekonomickou stabilitu dodavatele, než je taková, kdy tento balancuje na hranici bankrotu. Navíc je nezbytné, aby u takto rozsáhlé veřejné zakázky zadávané na dobu neurčitou se specifickým předmětem zadání měl dodavatel dostatečnou ekonomickou stabilitu, neboť v opačném případě by mohlo dojít k jeho finančním problémům a tím též k ohrožení plnění veřejné zakázky.

43. Minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu tedy byla stanovena tak, aby nebyla na samé hranici rizika insolvence a zároveň nebyla stanovena na horní hranici mezní skupiny, tj. v blízkosti mezní hodnoty 1,77, což by mohlo být považováno za nepřiměřené předmětu a významu veřejné zakázky.

44. Pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti výpočtu zájemce ze strany zadavatele, zadavatel uvádí, že mnoho údajů uváděných ze strany zájemců v jejich žádostech o účast a poté v samotných nabídkách, nejsou ze strany zadavatelů přezkoumávány a je vycházeno z presumpce jejich správnosti. Zadavatel předpokládá, že zájemci, při vědomí možných důsledků spojených se spácháním správního deliktu dle § 120a odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, příp. relevantního trestného činu, předkládají zadavateli informace zakládající se na pravdě.

45. Dále pak k argumentaci navrhovatele o nevhodnosti indexu IN 01 pro zahraniční zájemce a s tím spojenou domnělou jeho diskriminaci zadavatel namítá, že sice zahraniční subjekty skutečně nemají totožné účetní výkazy. Na straně druhé však existuje mezinárodní účetní standard, který je totožný pro všechny rozvinuté státy. Důvodem je právě srovnatelnost jejich ekonomicko-finančního postavení. Ten je pak, co se týče jednotlivých proměnných, obsažen v tomto indexu IN 01.

46. Ve výše uváděné záležitosti pak zadavatel lustrací dobrovolně navrhovatelem poskytnutých podkladů zjistil, že tento byl po dva roky (2008 a 2009) opakovaně ve ztrátě. I v ostatních letech pak zisk navrhovatele byl minimální, kdy nedosahoval toliko ani míry ziskovosti nejbezpečnějších finančních investic. Dále navíc v letech 2009 a 2010 klesají navrhovateli odpisy, což znamená, že pokud by byla pravdivá tvrzení navrhovatele, že masivně investuje, stejnou masivní měrou by vzrostly tyto odpisy investičního majetku, což by mělo vliv na index IN 01 ve prospěch navrhovatele (vzrostl by jeho vlastní majetek). Protože se tak neděje, musí zadavatel tyto námitky označit za nemající oporu v realitě v účetních podkladech dodaných navrhovatelem.

47. Dále zadavatel argumentuje, že jako reprezentant obce, tj. původce odpadu, má za úkol řádně provést systém nakládání s odpady. Ty mohou mít při selhání postupu původce odpadu zásadní ekonomické dopady, dopady na životní prostředí a ve svém důsledku dopady zdravotní, včetně způsobení epidemií. Znamená to tedy zvýšenou odpovědnost zadavatele vůči obyvatelům statutárního města Plzně a jejich Listinou základních práv a svobod chráněných práv a zájmů (viz její čl. 35 odst. 1 a 3). Z tohoto důvodu tedy zadavatel musí postupovat takovým způsobem, aby zvolil skutečně způsobilé dodavatele služeb.

48. K navrhovatelem napadenému požadavku zadavatele při předkládání seznamu významných služeb, že v případě sčítání dílčích významných služeb, musí každá dílčí služba obsahovat komplexní nakládání s odpady zadavatel uvádí, že předmětem veřejné zakázky je komplexní nakládání s odpady na území statutárního města Plzně. Jednotlivé entity komplexního nakládání s odpady se skládají ze směsného komunálního opadu, separovaného sběru dále využitelných složek komunálního odpadu - papíru, lepenky, skla, plastu a nápojových kartonů a dále biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Je proto zcela logické, pokud zadavatel požaduje prokázání technických kvalifikačních předpokladů, které spočívající v předchozí zkušenosti s poskytováním takových služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky.

49. Zadavatel si je též vědom existence tzv. „Dualle Systeme" v Německu. Koneckonců byl tento systém též předmětem dodatečných informací. V nich pak zadavatel uvedl, že poskytuje-li dodavatel služby, jak obci, která se skládá z jednotlivých občanů žijících na jejím území (některých složek komunálního odpadu), tak jednotlivým jejich obyvatelů (u jiných složek), pak má kvalifikační předpoklad za splněný, protože dodavatel prokazuje, že v jednom místě, v jeden čas a jednomu okruhu osob poskytuje komplexní služby ve smyslu kvalifikační dokumentace. Pokud tedy navrhovatel tvrdí, že užití tohoto systému není kvalifikační dokumentací předpokládáno, pak se jeho tvrzení nezakládají na realitě.

50. Zadavatel však nepovažuje za prokázání tohoto technického kvalifikačního předpokladu ty zkušenosti, pokud je zadavatel poskytuje různým subjektům na různých místech, v různých dobách a v různých typech služeb, byť spočívají též v nakládání s odpady. Zde totiž není pro zadavatele prokázána ona zásadní schopnost shora popsaná, která je však pro řádné plnění veřejné zakázky zcela určující, tj. schopnost v komplexním hledisku s takovými odpady nakládat. Z tohoto důvodu tento požadavek zadavatel nepovažuje za diskriminační. Naopak neschopnost jej prokázat vyvolává odůvodněné obavy, že dodavatel není za stávající situace schopen zakázku plnit.

51. K požadavku zadavatele na předložení technického průkazu dle bodu 4.5 písm. b) kvalifikační dokumentace v situaci, kdy dodavatel dokládá u vozidla splnění kvalifikačního předpokladu smlouvou o smlouvě budoucí zadavatel uvádí, že souhlasí, že předložení technického průkazu za situace, kdy vozidlo ještě není vyrobeno a zároveň splnění příslušného technického kvalifikačního předpokladu prokazováno smlouvou o smlouvě budoucí, není objektivně možné.

52. Zadavatel však argumentuje, že v kvalifikační dokumentaci je v bodu 4.5 písm. b) odrážka první formulace „bude doložena technickým průkazem každého dopravního prostředku, dále kupní nebo jinou smlouvou“. Z toho pak plyne hierarchie povinnosti předložit doklady, které spočívají v předložení za prvé technického průkazu, za druhé pak kupní smlouvu a není-li ani taková, tak jiné smlouvy. Tento výklad tohoto ustanovení považuje zadavatel za přiměřený.

53. I kdyby však kterýkoliv dodavatel jej interpretoval extensivně, tj. jakožto požadavek na předložení několika dokladů naráz, pak v případě předložení budoucí smlouvy kupní k tomuto vozidlu, tj. k prakticky výjimečnému případu, je možné postupovat v souladu s § 56 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách. Objektivním důvodem nemožnosti předložení technického průkazu v tomto případě dokládajícím zadavatelem požadovaný způsob prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu dle ustanovení § 56 odst. 7 písm. b) zákona o veřejných zakázkách, je totiž neexistence toho kterého vozu. V takovém případě je dodavatel oprávněn předložit jiný rovnocenný doklad, kterým by mohl být např. ujednání ve smlouvě o smlouvě budoucí o tom, že technický průkaz předmětného vozu bude odpovídat podmínkám zadavatele kladeným na vozidlo. Není tedy důvod k závěru, že se jedná o diskriminační požadavek, neboť v tomto případě řešení předkládá sám zákon o veřejných zakázkách ve svém § 56 odst. 8.

54. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že ujednání ve smlouvě nelze pokládat za jiný rovnocenný doklad, neboť jiným rovnocenným dokladem za situace neexistence vozu ani logicky jiný způsob být nemůže. Zadavateli pak nikdo nemůže klást za vinu, že způsob prokázání předmětného kvalifikačního předpokladu výslovně u takto v praxi specifického případu neuvedl, když řešení poskytuje § 56 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách ex lege.

55. Dále zadavatel uvádí, že požadavek na předložení technického průkazu je stanovením způsobu prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 56 odst. 7 písm. b) zákona o veřejných zakázkách a nelze tedy dospět k závěru, že jde o nepřípustný kvalifikační požadavek zadavatele. Navrhovatel tak interpretuje požadavky a dodatečné informace zadavatele nepřiměřeně extensivně a z nich pak dovozuje domnělé porušení práva.

56. Navrhovatel pak nesouhlasí s názorem navrhovatele, že v kvalifikační dokumentaci (bod 4.5. písm. a) je stanovený počet zaměstnanců při prokazování technického kvalifikačního předpokladu v počtu 30 na jednu část veřejné zakázky a v počtu 3 vedoucích pracovníků na jednu část veřejné zakázky, nepřiměřený, protože pro jednu část veřejné zakázky postačuje toliko 23 zaměstnanců a 2 vedoucí zaměstnanci a pro všechny části veřejné zakázky v souhrnu 67 zaměstnanců a 2 vedoucí zaměstnanci (oproti 120 požadovaným zaměstnancům a 12 vedoucím zaměstnancům).

57. Zadavatel uvádí, že podle jeho výpočtů a ze zkušeností, která má při nakládání s odpady, dospěl k názoru, pro optimální poskytování služeb a při dodržování relevantních ustanovení zákoníku práce a dalších právních předpisů ze strany zaměstnavatelů ohledně pracovní doby, je v rámci jedné části veřejné zakázky potřeba celkem 40 zaměstnanců, z části vedoucích zaměstnanců, z části administrativních zaměstnanců a z části technických zaměstnanců. Pokud by subjekt poskytoval služby v případě všech částí veřejné zakázky, pak je taková potřeba zaměstnanců vypočtena na počet 120 až 125, protože vznikne částečná zastupitelnost některých, zejména administrativních zaměstnanců.

58. Jako důkaz zadavatel předkládá podklady pro stanovení přiměřených technický kvalifikačních předpokladů, uvedené v kalkulaci potřebné svozové techniky a počtu pracovníků.

59. Zadavatel dále uvádí, že předpokládá řádově náročnější administrativu (a to i s ohledem na platnou českou legislativu), než předpokládá navrhovatel ve svém návrhu na přezkum. Proto považuje stanovení počtu zaměstnanců ve své kvalifikační dokumentaci za zcela přiměřené a odpovídající rozsahu veřejné zakázky.

60. K navrhovatelem napadané výši roční obratu 80 mil Kč na každou část veřejné zakázky zadavatel uvádí, že roční předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky činí 150 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty. Požadovaný celkový obrat dodavatele pro splnění ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu dle bodu 4.4 písm. b) kvalifikační dokumentace je při účasti ve všech částech veřejné zakázky stanoven na částku 320 milionů Kč (také bez daně z přidané hodnoty), tj. toliko 2,13 násobek předpokládané roční hodnoty veřejné zakázky. Z četné rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že teprve obraty převyšující např. desetinásobně či vícenásobně předpokládanou hodnotu zakázky, jsou nepřiměřené. Pouhý dvojnásobek pak parametr nepřiměřenosti podle názoru navrhovatele nesplňuje.

61. Zadavatel argumentuje shodně s rozhodovací praxí Úřadu, že je žádoucí, aby dodavatel nebyl ekonomicky závislý na jedné veřejné zakázce. S ohledem na tento závěr považuje zadavatel výši obratu za zcela přiměřenou. Jestliže by dodavatel měl roční obrat přesně jen 320 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty, pak po získání této veřejné zakázky by vzrostl na předpokládaných 470 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty. Tj. tato veřejná zakázka vytvořila 32 % „nového“ celkového obratu.

62. Na základě výše uvedeného zadavatel považuje své požadavky za zcela důvodné a v souladu se zákonem, které nebrání účasti na kvalifikaci žádnému subjektu, který je objektivně schopen veřejnou zakázku řádně plnit.

63. K argumentaci navrhovatele, že veřejná zakázka předpokládá uzavření smlouvy na dobu neurčitou, a zájemce není s to objektivně navrhnout řádnou nabídku, zadavatel uvádí, že nabídka zájemců se bude řídit podmínkami zadávací dokumentace a bude z nich vycházet, přičemž samozřejmě je možné ve smluvním vztahu s vybraným uchazečem i řešit problematiku budoucího vývoje cen a relevantních úprav cen v závislosti na vývoji trhu. Takovéto podmínky budou zájemcům, kteří prokáží splnění kvalifikace, známi ve formě zadávací dokumentace a návrhu smlouvy. Z těchto dokumentů pak zcela jistě lze vyhodnotit obchodní rizika, které zájemci relevantním způsobem promítnou do své nabídkové ceny a potencionální uchazeči budou schopni zohlednit svá budoucí ekonomická rizika.

64. Je tím také sledováno vytvoření stabilního podnikatelského prostředí, které je výhodné jak pro zadavatele, tak i pro jednotlivé dodavatele. Ti pak získají možnost dlouhodobě plánovaných investic s tím, že v případě poskytování zjevně nekvalitních služeb bude pamatováno na možnost odstoupení od smlouvy, v jiném případě pak na výpověď smlouvy s jednoroční výpovědní dobou. To pro ně vytvoří adekvátní ekonomicko-podnikatelský tlak pro zachování kvalitního poskytování služeb při nakládání s odpady.

65. Z výše uvedeného má proto zadavatel za to, že nejsou důvody pro zrušení veřejné zakázky, jak žádá Úřad navrhovatel. Naopak zadavatel žádá Úřad, aby návrh na přezkum byl Úřadem zamítnut. Ze stejných důvodů navrhuje, aby byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření.

66. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

o zadavatel,

o navrhovatel.

67. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem ze dne 15.6.2012 č. j. ÚOHS-S289/2012/VZ-10765/2012/520/ABr. Současně vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S289/2012/VZ-10767/2012/520/ABr ze dne 15.6.2012, v němž určil účastníkům řízení lhůtu, v níž byli oprávněni navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

68. Dne 9.7.2012 Úřad vydal rozhodnutí č.j. ÚOHS-S289/2012/VZ-12476/2012/520/ABr, kterým zamítl návrh na vydání předběžného opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení.

69. K výše uvedenému usnesení Úřad obdržel dne 18.6.2012 vyjádření zadavatele, ve kterém doplňuje svoje stanovisko k návrhu.

70. Dále Úřad na základě žádosti navrhovatele usnesením č. j. ÚOHS-S289/2012/VZ-13069/2012/520/ABr ze dne 16.7.2012 prodloužil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

71. Na základě výše uvedeného usnesení Úřad obdržel dne 26.7.2012 stanovisko navrhovatele k vyjádření zadavatele ze dne 24.5.20012 a ze dne 15.6.2012, ve kterém shrnuje svoji původní argumentaci a poukazuje na to, že index IN 01 je určen pro použití výhradně v oblasti průmyslu.

72. Přípisem ze dne 7.8.2012 zadavatel sdělil Úřadu svoje rozhodnutí z téhož dne o jmenování komise pro posouzení a hodnocení nabídek.

Závěry Úřadu

73. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace a na základě všech zjištěných skutečností rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

I. Stanovení ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů

74. Podle § 50 odst. 2 zákona požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci.

75. Ustanovení § 55 odst. 1 zákona uvádí, že k prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele může veřejný zadavatel požadovat předložení jednoho či více z těchto dokladů:

a) pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě,

b) poslední zpracovanou rozvahu podle zvláštních právních předpisů nebo určitou část takové rozvahy, nebo

c) údaj o celkovém obratu dodavatele zjištěný podle zvláštních právních předpisů, popřípadě obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky, a to nejvýše za poslední 3 účetní období; jestliže dodavatel vznikl později nebo prokazatelně zahájil činnost vztahující se k předmětu veřejné zakázky později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu za všechna účetní období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti.

76. Veřejný zadavatel je podle § 55 odst. 2 zákona oprávněn požadovat vedle dokladů podle odstavce 1 rovněž jiné doklady prokazující splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele.

77. Podle § 55 odst. 3 zákona ve vztahu k ekonomickým a finančním kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

78. V ustanovení § 55 odst. 4 zákona se uvádí, že pokud není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů způsobem stanoveným podle odstavce 3, je oprávněn je prokázat i jinými rovnocennými doklady, pokud je veřejný zadavatel z objektivních důvodů neodmítne.

79. Úřad obecně k finanční a ekonomické způsobilosti uvádí, že z hlediska posouzení oprávněnosti stanovení finančních a ekonomických předpokladů je rozhodný rozsah veřejné zakázky, zejména výše plnění a dlouhodobá délka závazku. Z toho pak vyplývají požadavky zadavatele např. na minimální obrat, kterým zadavatel stanoví předpokládanou „velikost firmy,“ která bude provádět požadovanou službu, avšak musí tak učinit s ohledem na rozsah činnosti stanovený předmětem veřejné zakázky. Zadavatelem zvolený minimální obrat potom snižuje pravděpodobnost, že by k realizaci díla byl vybrán subjekt jehož finanční situace je do značné míry závislá na realizaci předmětné veřejné zakázky. Prostřednictvím dalších dokladů pak může zadavatel prověřovat další finanční a ekonomické předpoklady, jako je finanční stabilita případně riziko insolvence, a to zejména tehdy, kdy se jedná o dlouhodobou veřejnou zakázku.

K indexu IN 01

80. Zadavatel stanovil v čl. 4.4. písm. a) kvalifikační dokumentace, že finanční a ekonomický kvalifikační předpoklad splní zájemce předložením dokladu obsahujícího výpočet níže popsaného indexu důvěryhodnosti zájemce za poslední 3 ukončená účetní období, a to výpočet provedený na základě dat zájemce o jeho hospodářské situaci zjištěných podle zvláštních právních předpisů z účetnictví, přičemž z čestného prohlášení musí vyplývat, že v průběhu definovaných účetních období byl Index důvěryhodnosti zájemce (tedy IN 01) minimálně 1,15 či vyšší. Index IN 01, kterým bude uchazeč prokazovat svoji důvěryhodnost, bude průměrnou hodnotou vypočtenou následujícím vzorcem za definovaná účetní období.

81. Dále zadavatel uvedl následující vzorec pro výpočet IN 01:

IN 01 = 0,13 x (A/CZl) + 0,04 x (EBIT/Ú) + 3,92 x (EBIT/A) + 0,21 x (VÝN/A) + 0,09 x (OA/(KZ+KBÚ))

Kde:

A/CZ ...Aktiva / cizí zdroje, tzn. Finanční páka

EBIT/Ú….zisk před úroky a zdaněním / nákladové úroky, tzn. Úrokové krytí4

EBIT/A... zisk před úroky a zdaněním / aktiva, tzn. Produkční síla

VÝN/A...výnosy / aktiva, tzn. Obrat aktiv

OA/(KZ + KBÚ)...oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci), tzv. běžná likvidita

EBIT = VHÚO+D+Ú...výsledek hospodaření za účetní období + daň z příjmů + nákladové úroky

82. V případě kritéria definovaného výše v tomto bodě a) je minimální definovaná úroveň nutná pro splnění kritéria shodná pro zájemce bez ohledu na to, zda bude žádat o účast (možnost podání nabídky) v jedné či více či všech částech veřejné zakázky, tedy minimální definovaná úroveň se v daném případě nenásobí.

83. Úřad k zadavatelem zvolenému indexu IN 01 uvádí, že podle ekonomických teorií je index IN 01 kompilátem dříve vzniklých indexů IN 95 (tzv. věřitelský index) a indexu IN 99 (tzv. vlastnický, bonitní index), který v komplexu vystihuje přednosti obou těchto indexů a též přesvědčivě dosvědčuje ekonomický a finanční stav dodavatele. Je tedy vývojovým zlepšením indexu IN 95. Je užíván nejběžněji v bankovním systému, který při poskytování úvěru obzvlášť zkoumá finanční zdraví společnosti, které plánuje poskytnout úvěr. Jestliže zadavatel musí zajistit bezproblémové zajištění provádění zadávané zakázky finančně silným dodavatelem je oprávněn podle názoru Úřadu k prověření finančního zdraví použít takové ekonomické nástroje, které mu dají dostatečný obraz o jeho solventnosti.

84. Dále podle teorie se podle indexu IN 01 dělí společnosti do tří skupin: společnosti s indexem IN 01 nižším než 0,75, u kterých hrozí riziko insolvence, společnosti s indexem IN 01 v rozmezí 0,75 - 1,77, u kterých z hlediska jejich hospodaření nehrozí žádné bezprostřední riziko insolvence a společnosti s indexem IN 01 vyšším než 1,77, které vytvářejí přidanou hodnotu.

85. Jestliže zadavatel zvolil minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu tak, aby nebyla stanovena na samé hranici rizika insolvence a zároveň nebyla stanovena na horní hranici mezní skupiny, tj. v blízkosti mezní hodnoty 1,77, ale stanovil jako vyhovující střední hodnotu, Úřad dospěl k závěru, že se nejedná o finanční a ekonomický kvalifikační předpoklad nepřiměřený předmětu veřejné zakázky, neboť přestože se jedná o veřejnou zakázku se značným ekologickým dopadem v případě poruch v jejím plnění, zadavatel nezvolil nejvyšší hodnotu tohoto indexu pro kategorii společností, u nichž z hlediska jejich hospodaření nehrozí žádné bezprostřední riziko insolvence. Jiná situace by byla, kdyby zadavatel zvolil hodnotu indexu blížící se výši 1,77 a vyšší než tato hodnota, to znamená, že by požadoval, aby se jednalo o společnost, která vytváří přidanou hodnotu. Podle názoru Úřadu v případě veřejných zakázek týkajících se nakládání s odpady nejsou zisky společností tak vysoké, jakých lze dosáhnout ve výrobním procesu (kde vytváření nadhodnoty je jejich účelem), a proto by Úřad považoval tuto výši indexu 1,77 a vyšší za nepřiměřenou. Protože se tak v šetřeném případě nestalo, Úřad zastává názor, že požadovaná hodnota indexu 1,15 odpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

86. K argumentaci navrhovatele, že předmětný index je vhodný pro průmyslové podniky a nikoli pro subjekty podnikající v oblasti služeb Úřad uvádí, že z hlediska vybavenosti strojními zařízeními a průmyslového nakládání s odpady na straně dodavatelů těchto služeb se jedná o subjekty se stejně vysokou investiční náročností jako u průmyslových podniků, kdy investiční majetek má vysoký podíl na celkovém majetku společnosti.

87. Z konstrukce výpočtu indexu IN 01 uvedeného v bodě 81. tohoto rozhodnutí podle názoru Úřadu vyplývá, že aktiva zahrnující (podle vyhlášky Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) pohledávky za upsaný základní kapitál, dlouhodobý majetek, oběžná aktiva atd. se vyskytují v daném vzorci v čitateli, to znamená, že čím vyšší jsou jeho hodnoty a hodnoty jeho složek, např. dlouhodobého majetku, tím vyšší je výsledná hodnota indexu IN 01.

88. Nelze proto podle názoru Úřadu souhlasit s argumentací navrhovatele, že jeho vysoké investiční náklady v minulých letech, způsobily, že navrhovatel zadavatelem požadovanou hodnotu indexu nedosáhl.

89. Úřad se proto ztotožňuje se závěrem zadavatele, že pokud by navrhovatel masivně investoval, jak uvedl ve svém návrhu na zahájení řízení, právě vysoké investice by se projevily v dosažení vyššího zisku a dále pak v odpisech, které by měly vliv na index IN 01 v takovém rozsahu, že ekonomicky zdravá společnost by byla schopna parametry zadavatelem stanovené splňovat.

90. Na základě výše uvedeného Úřad neshledal porušení zákona při stanovení minimální úrovně uvedeného ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu.

K zadavatelem stanovené výši obratu

91. Zadavatel v čl. 4.4. písm b) kvalifikační dokumentace uvedl, že finanční a ekonomický kvalifikační předpoklad splní zájemce předložením výkazu celkového obratu zájemce za poslední 3 ukončená účetní období zjištěného podle zvláštních právních předpisů, s tím, že takový obrat, za každé jednotlivé, předloženým výkazem dokladované, účetní období, musí být v minimální úrovni alespoň 80 milionů Kč. Zájemce prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu předložením výkazů zisků a ztrát za 3 poslední ukončená účetní období.

92. Podle čl. 3.6. kvalifikační dokumentace předpokládaná hodnota celého předmětu plnění veřejné zakázky činí 150 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty ročně. Předpokládaná hodnota části předmětu plnění veřejné zakázky - svozové oblasti A činí 38 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty ročně, svozové oblasti B činí 36 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty ročně, svozové oblasti C činí 38 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty ročně, svozové oblasti D činí 38 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty ročně.

93. K požadované výši obratu navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že tento kvalifikační předpoklad vyžaduje, aby zájemce o jednu část veřejné zakázky prokázal, že v každém z posledních tří ukončených účetních období dosáhl obrat ve výši nejméně 80 mil. Kč. Aby se pak zájemce mohl ucházet o všechny čtyři části, musí prokázat dosažení každoročního obratu ve výši 320 mil. Kč. Roční hodnota veřejné zakázky však činí pouze 150 mil. Kč. Navrhovatel proto namítá, že obrat požadovaný v dotčeném kvalifikačním předpokladu je více než dvakrát vyšší než roční hodnota veřejné zakázky a tento požadavek zadavatele tedy s ohledem na hodnotu předmětu veřejné zakázky neodůvodněný.

94. K zadavatelem stanovené výši obratu Úřad uvádí, že stanovení požadavků na prokázání kvalifikace nelze automaticky považovat za nastavení diskriminačních podmínek v zadávacím řízení veřejné zakázky, neboť je legitimním zájmem zadavatele, ale také jeho povinností nastavit kvalifikační předpoklady tak, aby nemohlo dojít k tomu, že bude pro plnění veřejné zakázky vybrán dodavatel, který ve skutečnosti nebude schopen plnit předmět veřejné zakázky, neboť právě na tomto dodavateli bude ležet odpovědnost za bezproblémové, kontinuální, nerizikové provádění služeb, spočívající v tak významné veřejné zakázce, která může být zdrojem četných zdravotních rizik pro obyvatelstvo regionu při nesprávném nakládání s komunálním odpadem.

95. K tomu Úřad dále uvádí, že svým charakterem se jedná o relativně rozsáhlé služby dlouhodobějšího charakteru, kdy smlouva má být uzavírána na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou. Tyto služby jsou podstatné pro zajišťování samotné činnosti zadavatele a mají významný dopad pro široký okruh obyvatel. Z tohoto hlediska je tedy namístě, aby zadavatel stanovil odpovídající nároky na ekonomickou stabilitu uchazečů o zakázku, neboť přerušení poskytování plnění by jistě mohlo mít negativní dopady na činnost zadavatele. Nelze na zadavateli požadovat, aby předmětná veřejná zakázka takové významné kategorie služeb byla zajišťována dodavatelem, který by byl ekonomicky závislý na zadávané veřejné zakázce.

96. Jestliže v šetřeném případě zadavatel požadoval pro jednotlivé části zakázky roční obrat 80 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty, a předpokládaná hodnota jednotlivých částí činila 36-38 mil Kč za rok, jedná se 2,1 až 2,2 násobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky, což podle názoru Úřadu znamená v budoucnu odkázanost dodavatele na cca tři veřejné zakázky obdobného rozsahu (nebo více zakázek menšího rozsahu). Z toho Úřad dovozuje reálný předpoklad, že takový dodavatel, který již prokázal, že po delší dobu (tří let) realizuje svůj předmět podnikání v daném rozsahu, bude schopen dostát svým závazkům vůči zadavateli.

97. Tento závěr platí i pro případ, kdyby dodavatel podal nabídku na všechny 4 části veřejné zakázky, kdy zadavatel požadoval roční obrat 320 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty a předpokládaná hodnota celé veřejné činila 150 mil. Kč. V případě poruch v zabezpečení plnění služeb dodavatelem zajišťujícím všechny čtyři části, by se jednalo o dopad na větší okruh obyvatel, než v případě poruch v zabezpečení plnění služeb dodavatelem zajišťujícím jednu část předmětné veřejné zakázky. Z toho důvodu je něco málo přes dvojnásobek požadovaná výše obratu jak v případě účasti dodavatele na jedné části veřejné zakázky, tak v případě účasti dodavatele na všech částech veřejné zakázky důvodná a odpovídající předmětu veřejné zakázky.

98. S ohledem na výše uvedené Úřad neshledal v postupu zadavatele při stanovení požadavků na prokázání splnění finančních a ekonomických předpokladů rozpor se zákonem.

II. Stanovení technických kvalifikačních předpokladů

99. Podle § 50 odst. 2 zákona požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci.

100. Podle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky

101. Ustanovení § 56 odst. 2 zákona upravuje technické kvalifikační předpoklady a uvádí, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel mimo jiné požadovat

– seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. čestné prohlášení dodavatele, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně,

– přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky, nebo

– přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

102. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá, že zadavatel může vymezit minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů pouze takovým způsobem, aby byla přiměřená a odpovídala druhu, rozsahu a složitosti konkrétního předmětu veřejné zakázky. Není tedy možné stanovit takové technické kvalifikační požadavky, které nejsou přiměřené předmětu veřejné zakázky, případně jsou určitým způsobem diskriminační (např. požadavkem na prokázání technického kvalifikačního předpokladu seznamem služeb, které s předmětnou veřejnou zakázkou nesouvisí, případně požadavek na realizaci služeb, které jsou vůči předmětu veřejné zakázky neopodstatněné a nezdůvodnitelné) a požadavek zadavatele by vedl pouze ke znemožnění účasti dodavatelů nesplňujících sice tento technický kvalifikační předpoklad, ale jinak schopných veřejnou zakázku splnit. Účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů je ověření způsobilosti dodavatele provést veřejnou zakázku, nikoliv vytvářet neodůvodněné překážky pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

103. Zákon v ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) hovoří ve věci minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky obecně. Každý případ je proto potřeba posuzovat jednotlivě v jeho konkrétních souvislostech. Z hlediska posouzení oprávněnosti stanovení zadavatelem požadovaného technického kvalifikačního požadavku je rozhodná souvislost s předmětem šetřené veřejné zakázky, zejména s jeho charakterem, výší předpokládané hodnoty plnění a délkou závazku. Zadavatelem zvolený technický kvalifikační předpoklad předložení průměrného ročního počtu všech zaměstnanců a vedoucích pracovníků, seznamu významných služeb, a technických zařízení (vozů, ) by měl mít za cíl snížit pravděpodobnost, že by k realizaci díla byl vybrán subjekt, který by nebyl schopen požadovaný předmět veřejné zakázky splnit.

K stanovenému počtu zaměstnanců

104. V čl. 4.5 kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil požadavky na splnění technické způsobilosti zájemce, kdy mimo jiné uvedl, že technické kvalifikační předpoklady splní zájemce, jehož průměrný roční počet zaměstnanců či jiných osob podílejících se na plnění zakázek obdobného charakteru dosáhne úrovně alespoň 30 osob a vedoucích zaměstnanců nebo osob v obdobném postavení dosáhne úrovně alespoň 3 osob,

105. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu trvá na přiměřenosti tohoto požadavku a odkazuje na důkaz označený „Kalkulace potřebné svozové techniky a počtu pracovníků“.

106. Z této kalkulace pak navrhovatel vyvozuje, že pro jednu oblast, kde mají být poskytovány služby, tj. pro jednu část veřejné zakázky, je potřebný následující počet zaměstnanců. Řidiči svozových vozidel v počtu 7 zaměstnanců, osádky těchto vozidel v počtu 14 zaměstnanců, řidiči a obsluha kontejnerových vozidel v počtu 6 zaměstnanců, pracovníci pro komunikaci se zadavatelem v počtu 1 zaměstnance, vedení evidencí dle zákona o odpadech v počtu 1 zaměstnance, ředitel v počtu 1 zaměstnance, dispečer a logistika v počtu 2 zaměstnanců, účetní, fakturace, ekonomika v počtu 1 zaměstnance, obsluha stavenišť, úklid stání v počtu 2 zaměstnanců, čištění nádob v počtu 2 zaměstnanců a náhrady za dovolené, nemoci a fluktuace v počtu 3 zaměstnanců. Celkově pak tvoří tento počet 40 osob.

107. K uvedenému kvalifikačnímu předpokladu navrhovatel uvádí, že tento kvalifikační předpoklad není přiměřený předmětu veřejné zakázky a odhaduje, že k úspěšnému plnění jedné části veřejné zakázky třeba nejvýše 23 zaměstnanců a dva vedoucí zaměstnanci a to konkrétně šest řidičů (jeden řidič pro každé vozidlo a jeden náhradník), šest závozníků (jeden závozník pro každé vozidlo a jeden náhradník), šest zaměstnanců obsluhy třídící linky, dva zaměstnance obsluhy skládky, jednoho fakturanta, jednoho účetního a jednu osobu pověřenou vedením evidence. Z vedoucích zaměstnanců je třeba pouze jeden ředitel či jednatel a jeden vedoucí provozu.

108. K předmětnému technickému kvalifikačnímu předpokladu (požadovaný počet zaměstnanců) Úřad uvádí, že ze zadavatelem předložené kalkulace svozové techniky a pracovníků vyplývá, že počet pracovníků je odvozen od množství komunálního odpadu, objemu jednotlivých nádob, četnosti poskytování služeb a z toho vyplývajícího počtu vozů. Zatím co na jednu část veřejné zakázky navrhovatel uvádí potřebu jednoho závozníka na každé vozidlo (6+1 náhradník) zadavatel na jedno vozidlo uvádí potřebu dvou závozníků na každé vozidlo (tj. 14 závozníků). Vyšší počet administrativních pracovníků zadavatel předpokládá rovněž z důvodů plnění povinnosti zadavatele při zajišťování evidence podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (ve znění pozdějších předpisů), (dále jen „zákon o odpadech“). Navrhovatel předpokládá sloučení funkce fakturanta a osoby pověřené evidencí podle zákona o odpadech a prováděcí vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (ve znění pozdějších předpisů). Podle názoru Úřadu se jedná o činnosti řídící se právní úpravou zcela jiných odborností, takže nelze předpokládat kumulaci těchto funkcí. Navrhovatel svoje údaje o potřebném počtu pracovníků nedoložil žádnou kalkulací vycházející z množství komunálního odpadu, objemu jednotlivých nádob, četnosti poskytování služeb apod., zatímco zadavatel tuto kalkulaci doložil jako důkaz. Úřad neshledal v této kalkulaci rozpory, které by mohly vést k závěru, že požadavek na minimální počet požadovaných pracovníků je nepřiměřený.

109. Tento závěr Úřadu se vztahuje i na požadavek zadavatele na počet zaměstnanců v případě, že zájemce podá žádost o účast na všechny 4 části předmětné veřejné zakázky, neboť kalkulace předpokládá cca 40 zaměstnanců na každou část veřejné zakázky, což by znamenalo požadavek na 4 x 40 = 160 zaměstnanců. Ve skutečnosti zadavatel požadoval jako kvalifikační předpoklad 30 zaměstnanců. Pokud by dodavatel poskytoval služby v případě všech částí veřejné zakázky, pak taková potřeba zaměstnanců podle požadavku zadavatele činí 120 pracovníků (30 x 4), protože vznikne částečná zastupitelnost některých, zejména administrativních zaměstnanců, což zadavatel zohlednil již tím, že proti kalkulaci 40 zaměstnanců požadoval pracovníků méně.

110. S ohledem na výše uvedené Úřad shledal zadavatelem požadovaný minimální počet zaměstnanců přiměřeným předmětu plnění šetřené veřejné zakázky.

Ke způsobu prokázání provozních a technických zařízení

111. V čl. 4.5 kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil požadavky na splnění technické způsobilosti zájemce podle 56 odst. 2 písm. h) zákona, když uvedl, že technické kvalifikační předpoklady splní zájemce, který doloží alespoň 5 kusů vozidel druhu nákladní vozidlo určené pro přepravu odpadu kategorie N3, které splňuje stupeň emisní úrovně podle směrnice EHS/ES č. 2006/51C (EURO 4) s nástavbou pro přepravu komunálních odpadů umožňují jejich komprimaci, alespoň 2 kusů vozidel druhu nákladní vozidlo určené pro přepravu odpadu kategorie N3, které splňuje stupeň emisní úrovně podle směrnice EHS/ES č. 2006/51C (EURO 4) s technickými parametry nosič kontejnerů, přičemž celková přepravní kapacita všech vozidel musí činit alespoň 180 m³, a bude doložena technickým průkazem každého dopravního prostředku, dále kupní nebo jinou smlouvou umožňující zájemci užívání každého dopravního prostředku pro potřeby této zakázky a konečně písemným závazkem zájemce garantovat užívání dopravních prostředků pro potřeby zakázky

112. Jestliže zadavatel v dodatečných informacích č.j. PKS/18/12 ze dne 24.01.2012 mimo jiné výslovně uvedl, že splnění daného kvalifikačního předpokladu může být prokázáno i prostřednictvím smlouvy o smlouvě budoucí, Úřad souhlasí s názorem navrhovatele, že takový uchazeč nemá možnost současně předložit i technický průkaz, neboť k vozidlu, které ještě nebylo vyrobeno, technický průkaz ještě neexistuje.

113. Podle názoru Úřadu však takový uchazeč má možnost využít ustanovení § 56 odst. 8 zákona, podle kterého, pokud není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění technických předpokladů způsoby stanovenými podle odstavce 7 zákona, je oprávněn je prokázat i jinými rovnocennými doklady, pokud je veřejný zadavatel z objektivních důvodů neodmítne. Tímto rovnocenným dokladem může být jakákoliv technická specifikace, která je součástí smlouvy o smlouvě budoucí. Smlouva o smlouvě budoucí musí podle § 50a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění pozdějších předpisů), obsahovat dohodu o všech jejich podstatných náležitostech, zejména tedy o předmětu plnění, který je dán technickou specifikací. Je potom na budoucích účastnících smlouvy, aby ve smlouvě o budoucí smlouvě specifikovali nejméně takové údaje, které jsou obsaženy v technickém průkaze k vozidlu, tj. tak, aby tato smlouva mohla být rovnocenným dokladem.

114. Dále Úřad uvádí, že ustanovení zákona je nutné vykládat v celém kontextu zákona. Zadavatel nemůže předvídat celý rozsah právních institutů, kterými budou dodavatelé prokazovat právo disponovat určitými technickými pomůckami (např. na základě leasingové smlouvy, kupní smlouvy, smlouvy o výpůjčce, apod.) a z toho vyvozovat všechny v úvahu přicházející možnosti prokázání jejich technických parametrů. Nelze po něm proto požadovat, aby způsoby prokázání dispozice s technickým zařízením specifikoval vyčerpávajícím způsobem.

115. Z uvedeného důvodu je možné při prokazování kvalifikace aplikovat ustanovení § 56 odst. 8 zákona, event. k vysvětlení případných nejasností může dodavatel využít ustanovení § 49 odst. 1 zákona.

116. K námitce navrhovatele, že zadavatel nebyl oprávněn kromě seznamu strojů a technického vybavení požadovat další dokumenty prokazující možnost dispozice s předmětnými stroji a zařízeními dodavatelem, Úřad uvádí, že oprávnění zadavatele požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odstavcích 1 až 5 zákona vyplývá přímo ze zákona a to z ustanovení § 56 odst. 6 zákona.

117. Na základě uvedených skutečností Úřad neshledal předmětný kvalifikační předpoklad uvedený v čl. 4.5 písm. b) kvalifikační dokumentace resp. způsob jeho prokázání za stanovený v rozporu se zásadou rovného zacházení a nelze ho proto považovat za diskriminační.

 

K stanovenému seznamu významných služeb

118. V čl. 4.5 kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil požadavky na splnění technické způsobilosti zájemce podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, když požadoval předložení seznamu významných služeb za období posledních 3 let poskytnutých zájemcem na základě smlouvy v oblasti komplexního nakládání s komunálním odpadem s tím, že v seznamu musí být identifikován původce odpadu - smluvní partner (název, sídlo a IČ), obsah a doba plnění (popis předmětu, doba trvání závazku s uvedením počátku a konce) a celková roční cena služeb bez daně z přidané hodnoty v jednotlivých letech poskytování služeb. Za významné služby v rámci tohoto kvalifikačního kritéria bude považováno výše definované komplexní nakládání s komunálním odpadem pro původce odpadů - smluvního partnera, kde roční cena/hodnota alespoň v jednom kalendářním roce za období posledních 3 let překročila v úhrnu, tj. v součtu jednotlivých dílčích plnění pro původce odpadu, částku 30 milionů Kč bez daně z přidané hodnoty. Přílohou seznamu musí být doklady odpovídající ustanovení zákona.

119. Za komplexní se přitom rozumí takové nakládání, které obsahuje alespoň následující tři složky: sběr, svoz a odstranění směsného komunálního odpadu, sběr, svoz, a využití separovaných složek komunálního odpadu dle čl. 2.2 písm. c) kvalifikační dokumentace a sběr, svoz, a využití separovaných složek komunálního odpadu dle čl. 2.2 písm. e) kvalifikační dokumentace.

120. Jestliže zadavatel v dodatečných informacích č.j. PKS/44/12 ze dne 22.02.2012 uvedl, že považuje za splnění předmětného kvalifikačního předpokladu i takovou situaci, kdy zájemce doloží poskytnutí významných služeb jednomu původci odpadu na základě několika smluv, pokud celková hodnota těchto služeb přesáhne 30 mil. Kč bez DPH a následně zadavatel uvedl, že daný kvalifikační předpoklad bude považovat za splněný i tehdy, pokud dodavatel prokáže, že významné služby poskytoval různým původcům odpadu na základě několika smluv nebo několika souborů smluv, lze z toho podle názoru Úřadu vyvozovat, že zadavatel zohlednil odlišnosti ve způsobu organizace nakládání s odpady v případech, kdy dodavatelé uzavírají smlouvy jak s obcí, tak s jednotlivými občany. Nemohl však s ohledem na charakter předmětu plnění veřejné zakázky rezignovat na požadavek na prokázání, že uchazeč bude schopen provádět služby ve všech složkách komplexního nakládání s odpady (tj. nakládání se směsným komunálním odpadem, separovanými složkami komunálního odpadu podle čl. 2.2 písm. c) kvalifikační dokumentace a separovanými složkami komunálního odpadu podle čl. 2.2 písm. e) kvalifikační dokumentace).

121. Podle názoru Úřadu není rozhodující, zda předmětný kvalifikační předpoklad splní zájemci, kteří prokážou, že poskytli velké množství dílčích významných služeb o malé hodnotě, či zájemci, kteří prokážou, že poskytovali dílčí služby o vysoké hodnotě, neboť pro zadavatele je podstatné, že mají zkušenosti s nakládáním s odpady a to se všemi jeho složkami. Jen takový zájemce může být pro předmětnou zakázku dostatečně kvalifikovaný.

122. Dodavatelé, kteří významné služby poskytovali v některém cizím státě, ve kterém není možné nebo obvyklé uzavřít s jedním původcem takovou smlouvu, která obsahuje všechny tři složky komplexního nakládání s komunálními odpady, například v Německu, kde platí nařízení, které stanovuje, že veškeré obaly (tj. umělá hmota, lehké obalové materiály, nápojové kartony a sklo) musí být sbírány a sváženy odděleně od směsného komunálního odpadu, nemohou pak prokázat zkušenosti s tříděním odpadu. Proto není vyloučeno, aby tyto zkušenosti prokázali jinak např. ve spolupráci s jiným subjektem nebo prostřednictvím subdodavatele.

123. Jestliže jednotlivé složky komplexního nakládání s odpady se skládají ze směsného komunálního opadu, separovaného sběru dále využitelných složek komunálního odpadu - papíru, lepenky, skla, plastu a nápojových kartonů a dále biologicky rozložitelného komunálního odpadu, zadavatel podle názoru Úřadu oprávněně požadoval prokázání technických kvalifikačních předpokladů, které spočívající v předchozí zkušenosti s poskytováním takových služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky. Přitom komplexnost nespočívá pouze v tom, že se nakládá s většinou známých druhů odpadů produkovaných fyzickými osobami - nepodnikateli, které jsou specifikovány v kvalifikační dokumentaci, ale též v komplexnosti těchto služeb ve vztahu k jednotlivým jejím entitám, ze kterých se komunální odpad ve smyslu veřejné zakázky a zákona o odpadech skládá. Podle stávající platné legislativy v České republice, která je zároveň plně v souladu s legislativou Evropské unie, se totiž s každou z nich nakládá různým způsobem v různé situaci v souladu s pravidly určenými zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění (dále je „zákon o odpadech“).

124. S ohledem na skutečnost, že povinnosti uvedené v zákoně o odpadech budou přeneseny na základě veřejné zakázky a dále pak uzavřené smlouvy na dodavatele, klade to samozřejmě na ně významné úkoly spočívající ve zvýšené schopnosti na mnohačetné způsoby nakládání s jednotlivými druhy odpadů při dodržení zákonem o odpadech stanovené hierarchie nakládání s odpady. Tyto skutečnosti se pak projevují v řízení takového podniku, v jeho logistice či v administrativě, která je s tímto nakládáním s odpady spojena. Nemalou zátěž též ukládá dodavateli ve smyslu kvalifikace jeho zaměstnanců. Navíc toto není svévolně požadováno ze strany zadavatele, nýbrž je toto explicitně zakotveno v zákoně o odpadech, který původci odpadu (tj. obci) ukládá povinnost hierarchického nakládání s odpady, kdy lze odkázat na jeho ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) až e). Požadavek zadavatele na prokázání, aby každá služba v seznamu významných služeb splňovala požadavek na prokázání komplexnosti, je tak podle názoru Úřadu zcela odůvodněný ve vztahu k předmětu zakázky.

125. K tomu Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že předmětem veřejné zakázky je komplexní nakládání s odpady, nemůže zadavatel při stanovení požadavků na prokázání splnění  technických požadavků na některou z jejich složek rezignovat. Vzhledem k tomu, že podle zákona o odpadech zadavatel odpovídá za nakládání s odpady musí v zadávacím řízení zajistit  dodavatele, který bude schopen realizovat zakázku ve všech jejich složkách a nikoliv takového dodavatele, který je schopen zajistit nakládání s odpady jen v určitých složkách.

126. Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při stanovení technických kvalifikačních předpokladů postupoval v souladu se zákonem.

127. Úřad proto konstatuje, že v postupu zadavatele nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona, a proto návrh zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

JUDr. Robert Varga, advokát, Vlastina 23, 323 00 Plzeň

JUDr. Martin Nedelka, Ph. D., advokát, AK Schönherr s. r. o., nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne: viz otisk úředního razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy