číslo jednací: R345/2012/VZ-13358/2013/310/MMl

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 20. 11. 2012, doručeném dne 22. 11. 2012 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podaném zadavatelem -

 

· Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, IČ 65993390, se sídlem Na Pankráci 56, 145 05 Praha,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S532/2012/VZ-20960/2012/511/KČe ze dne 6. 11. 2012, ve věci možného spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, výše specifikovaným zadavatelem zadáním veřejné zakázky „D1 – Výměna svodidla středního pásu v km 12,00 – 20,00“ v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a to na základě písemné výzvy k jednání ze dne 18. 5. 2011,

 

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S532/2012/VZ-20960/2012/511/KČe ze dne 6. 11. 2012,

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil dne 17. 9. 2012 správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem – Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, IČ 65993390, se sídlem Na Pankráci 56, 145 05 Praha (dále jen „zadavatel“) zadáním veřejné zakázky „D1 – Výměna svodidla středního pásu v km 12,00 – 20,00“ v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a to na základě písemné výzvy k jednání ze dne 18. 5. 2011 (dále jen „veřejná zakázka“). Za účastníka správního řízení zahájeného z moci úřední Úřad označil zadavatele.

2. Úřad si na základě podnětu vyžádal od zadavatele dokumentaci o veřejné zakázce. Předmětem veřejné zakázky byla výměna svodidla středního dělícího pásu v km 12,00 – 20,00 z důvodu ukončení technické životnosti svodidel, nedostatečné úrovně zadržení při nehodách, havarijní stav. Zadavatel jednal se zástupci společnosti Eurovia CS, a.s., IČ 45274924, se sídlem Národní 10, 113 19 Praha (dále jen „vybraný uchazeč“) dne 13. 5. 2011 ve věci realizace předmětné akce. Následně zadavatel vybraného uchazeče vyzval písemnou výzvou ze dne 18. 5. 2011 k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění o podmínkách realizace akce.

3. Úřad získal pochybnosti při posuzování postupu zadavatele o tom, zda byly splněny všechny podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, resp. zda zadavatel při zadání veřejné zakázky dodržel zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona.

4. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil dopisem ze dne 25. 9. 2012 a uvedl, že vážná dopravní nehoda, která se stala na dálnici D1 v km 17,432, při níž došlo k přejetí vozidel do protisměru, protože správně nezafungoval zádržný systém instalovaný ve středním dělícím pruhu, byla hlavním důvodem pro zjišťování kvality a parametrů stávajícího zádržného systému v tomto úseku dálnice D1. Zjistilo se, že kvalita zádržného systému za dobu jeho existence (cca 20 let) dospěla do stádia, kdy by jeho další ponechání znamenalo riziko pro bezpečnost provozu. Šetření, která vedla Policie ČR, naléhavost odstranění nevyhovujícího zádržného systému potvrdila. Vzhledem k nutnosti vzniklou situaci urychleně řešit bylo výběrové řízení provedeno podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, neboť se z pohledu zadavatele jednalo o krajně naléhavý případ. Zadavatel shrnuje následující argumenty pro zvolený způsob zadání veřejné zakázky: „Zakázka byla zadána v krajně naléhavém případě, protože průběh a následky dopravní nehody prokázaly existenci nevyhovujícího zádržného systému, kterou běžnou kontrolou nešlo odhalit. Naše jednání nebylo příčinou vzniku krajně naléhavého případu, protože skutečnost, že zádržný systém v souvislosti s dopravní nehodou nezafungoval v míře, pro kterou byl instalován, nehledě na skutečnost, že tento stav nebylo možné předvídat. Z časových důvodů nešlo použít jiný druh zadávacího řízení, protože lhůty, v případě jejich použití, by nejen významně prodloužily riziko, ale i výrazně ovlivnily vědomí vedoucího pracovníka, že současný nevyhovující stav není zárukou bezpečného provozu. V případě dalších kolizí v daném úseku či v úseku bezprostředně navazujícím tím, že by nezajistil jeho výměnu, mohlo by mu být kladeno za vinu, že nekonal, ač mu tuto povinnost právní předpisy ukládají. Vzhledem k okolnostem, kterým předcházelo zvážení všech podkladů a prověření podmínek, jak urychlit realizaci zakázky, bylo nakonec rozhodnuto zadat výše uvedenou zakázku v rámci JŘBU s cílem neprodlužovat technicky nevyhovující až trestně právní stav.“

II. Napadené rozhodnutí

5. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 6. 11. 2012 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S532/2012/VZ-20960/2012/511/KČe (dále jen „napadené rozhodnutí“), ve kterém konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Zadavateli za výše specifikovaný delikt byla uložena pokuta ve výši 900 000 Kč.

6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel mohl předvídat technický stav svodidel na předmětném úseku dálnice, což vyplývá jednak z jeho základních povinností daných mu zřizovací listinou a jednak z dokumentu s názvem Zdůvodnění akce ze dne 19. 4. 2011, kde je konstatována ukončená technická životnost svodidel. Zadavatel mohl předvídat ukončení životnosti svodidel a nutnost jejich rekonstrukce či výměny v časovém horizontu daném stavebně technickým stavem svodidel a to z následujících důvodů. Instalace svodidel proběhla v letech 1980 až 1984, v letech 1996 až 1999 došlo pouze k přizvednutí svodidel a následně došlo k pokládce nových kabelů v blízkosti svodidel, což mohlo vést k dotčení konstrukce svodidel. Zadavatel měl z titulu své kompetence zařídit rekonstrukci tak, aby řádně a včas provedl zadávací řízení na výměnu svodidel.

7. Úřad dále konstatoval, že zadavatel se způsobem zadání veřejné zakázky zaobíral již od března roku 2011, přičemž smlouvu o dílo uzavřel dne 24. 6. 2011, tedy až po více než 3 měsících. Z tohoto časového rozestupu vyplývá, že zadavatel nepochybně mohl k zadání veřejné zakázky použít jiný druh zadávacího řízení, například otevřené podlimitní řízení.

8. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že v šetřeném případě nebyly naplněny podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, neboť zadavatel mohl v rámci své činnosti předvídat nutnost výměny svodidel a z časových údajů rovněž vyplývá, že pro zadání veřejné zakázky v příslušném druhu zadávacího řízení byl objektivně dán prostor. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel veřejnou zakázku zadal v příslušném zadávacím řízení, obdržel by nabídky i od dalších dodavatelů za výhodnějších podmínek než jaké plynuly z uzavřené smlouvy.

9. Co se týče uložené pokuty, Úřad vycházel z ceny veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, která činí podle uzavřené smlouvy 75 384 290 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty tedy činí 3 769 214,50 Kč ve smyslu ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona. Úřad s přihlédnutím k okolnostem spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků zadavateli uložil pokutu ve výši 900 000 Kč.

III. Námitky rozkladu

10. Uvedené rozhodnutí napadl zadavatel rozkladem ze dne 20. 11. 2012 doručeným v zákonné lhůtě Úřadu dne 22. 11. 2012. Zadavatel odmítá závěr Úřadu, že nebyla dodržena podmínka krajně naléhavého případu, protože mohl předvídat ukončení životnosti svodidel. Stav svodidel v úseku, kde se nehoda stala, nebyl její příčinou. Poškození svodidel a snížená bezpečnost provozu byla přednostním důvodem uplatněným v mezích krajní naléhavosti, aby byla v zájmu urychlení opravy dohodnuta včasná dodávka a montáž nových svodidel. V krajně naléhavé situaci, kterou zadavatel nezpůsobil, kdy bylo potřeba urychleně odstranit škody po nehodě, bylo podle názoru zadavatele nereálné s přihlédnutím ke krátkosti času zahajovat přípravu výběrového řízení v režimu podlimitních veřejných zakázek, a proto se přistoupilo k výběrovému řízení s využitím jednacího řízení bez uveřejnění.

11. Zadavatel rovněž odmítá, že volbu zadávacího řízení řešil od 28. 3. 2011 do uzavření smlouvy o dílo se zhotovitelem, tedy asi 3 měsíce, v rámci kterých mohl k zadání veřejné zakázky použít jiný druh zadávacího řízení. Zdůrazňuje, že pro jiné zadávací řízení by musela být zpracována zadávací dokumentace a musela by ji zpracovat kvalifikovaná osoba rovněž vybraná řádným výběrovým řízením a v předpokládaných lhůtách. Názor Úřadu nezohledňuje skutečnost, že každý jiný druh zadávacího řízení prodlužuje dobu nezbytnou k nápravě poškozených svodidel.

12. Zadavatel dále odmítá závěr Úřadu, že nebylo vytvořeno soutěžní prostředí, čímž se nemohlo o veřejnou zakázku ucházet více zájemců, a že neoprávněným použitím jednacího řízení bez uveřejnění nebylo postupováno transparentně. Zadavatel k tomu uvádí, že zjišťoval v okruhu možných zhotovitelů v jakém horizontu je ten který zhotovitel způsobilý zabezpečit dodávku a podmínky byla schopna splnit jediná firma.

Závěr rozkladu

13. Zadavatel navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

IV. Řízení o rozkladu

14. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

16. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S532/2012/VZ-20960/2012/511/KČe ze dne 6. 11. 2012, rozhodl tak, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku a zadavateli za výše specifikovaný delikt byla uložena pokuta ve výši 900 000 Kč, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V. K námitkám rozkladu

17. Úvodem uvádím, že rozklad obsahuje pouze argumenty, které již byly vzneseny ve správním řízení prvního stupně, přičemž Úřad se s nimi vyčerpávajícím způsobem vypořádal v napadeném rozhodnutí. Rozklad tedy nepřináší žádnou novou právní argumentaci, na základě níž by bylo možné dospět k odlišnému posouzení věci.

18. Ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona stanoví taxativně důvody, které musí být splněny kumulativně, aby bylo možno použít jednací řízení bez uveřejnění, a tyto důvody musí být provázány příčinnou souvislostí. Jedná se o krajně naléhavý případ, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat a z časových důvodů nelze zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Pokud není splněna byť jen jediná z podmínek, není možné tohoto druhu jednacího řízení využít. Zadavatel v takovém případě musí důvody zadání veřejné zakázky prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění nejen tvrdit, nýbrž musí být schopen existenci těchto důvodů také prokázat. V předmětném případě však zadavatel břemeno důkazní neunesl.

19. Zadavatel odmítá závěr Úřadu, že nebyla dodržena podmínka krajně naléhavého případu, protože mohl předvídat ukončení životnosti svodidel. Stav svodidel v úseku, kde se nehoda stala, nebyl její příčinou. K této námitce konstatuji, že zadavateli musí být z jeho úlohy vyplývající mu ze zřizovací listiny znám stavebně technický stav svodidel v celém úseku dálnice D1. Už z tohoto lze dovodit, že zadavatel mohl předvídat, že při stavu svodidel, která byla nainstalována počátkem 80. let a později pouze přizvednuta, je zřejmé, že je potřeba jejich obnovy a je jen otázkou času, kdy jejich havarijní stav bude způsobovat snížení bezpečnosti silničního provozu. Pro úplnost uvádím, že ve zdůvodnění akce ze dne 29. 4. 2011 je zadavatelem konstatována ukončená technická životnost svodidel, nedostatečná úroveň zadržení při nehodách, havarijní stav. Z výše uvedeného vyplývá, že podmínka, jež stanoví, že zadavatel nemohl předvídat krajně naléhavý stav, nebyla splněna. Zadavatel samozřejmě nemohl předvídat, že se stane dopravní nehoda, avšak mohl předvídat, respektive musel vědět, jaký je stav svodidel v tomto úseku dálnice, a že již nejsou sto plnit svou funkci. Dovozuji zde přímou souvislost mezi nečinností zadavatele, kdy svodidla, přestože byla po cca 30 letech od instalace již po ukončení své životnosti, nevyměnil zavčas a vznikem situace, kterou zadavatel nazývá krajně naléhavým případem. Příčinu spatřuji v jednání, respektive nejednání zadavatele a nikoli v dopravní nehodě. Dospěl jsem tudíž k závěru, že zadavatel nejenže nesplnil podmínku, že se jedná o případ, který zadavatel sám nezpůsobil, ale nesplnil ani podmínku, že jej nemohl předvídat. Jak již bylo výše uvedeno, nesplnění byť jediné podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění znemožňuje použití tohoto druhu zadávacího řízení.

20. Zadavatel v rozkladu namítá, že poškození svodidel a snížená bezpečnost provozu byla přednostním důvodem uplatněným v mezích krajní naléhavosti, aby byla v zájmu urychlení opravy dohodnuta včasná dodávka a montáž nových svodidel. Jak vyplynulo po dopravní nehodě, svodidla již před předmětnou dopravní nehodou byla ve stavu, kdy poskytovala pouze sníženou bezpečnost silničního provozu, a tudíž se nemohlo jednat o krajní naléhavost z pohledu zákona umožňující zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění.  Zadavatel sice nezpůsobil dopravní nehodu, avšak nesplnil své povinnosti vyplývající mu ze zřizovací listiny, čímž dopustil, že svodidla byla v nevyhovujícím technickém stavu a tudíž mohl předvídat, že pokud by se stala v daném úseku dopravní nehoda, může dojít k destrukci svodidel, a pak již nebude jiné možnosti než urychleně situaci řešit a opatřit instalaci nových svodidel vyhovujících aktuálním technickým normám zajišťujících bezpečnost silničního provozu na daném úseku dálnice D1. Sám zadavatel v rozkladu uvádí, že „pouze důsledky nehody urychlily řešení“. Zadavatel se rovněž nemůže odvolávat na krajně naléhavý případ, když o špatném technickém stavu svodidel věděl, přestože v určitém okamžiku se stala potřeba nových svodidel urgentní. Námitka zadavatele tudíž nemůže obstát.

21. Zadavatel dále namítá, že v krajně naléhavé situaci, kterou nezpůsobil, kdy bylo potřeba urychleně odstranit škody po nehodě, bylo podle jeho názoru nereálné s přihlédnutím ke krátkosti času zahajovat přípravu výběrového řízení v režimu podlimitních veřejných zakázek, a proto se přistoupilo k výběrovému řízení s využitím jednacího řízení bez uveřejnění. V této souvislosti odmítá, že volbu zadávacího řízení řešil od 28. 3. 2011 do uzavření smlouvy o dílo se zhotovitelem, tedy asi 3 měsíce, v rámci kterých mohl k zadání veřejné zakázky použít jiný druh zadávacího řízení. Zdůrazňuje, že pro jiné zadávací řízení by musela být zpracována zadávací dokumentace a musela by ji zpracovat kvalifikovaná osoba rovněž vybraná řádným výběrovým řízením a v předpokládaných lhůtách. Názor Úřadu nezohledňuje skutečnost, že každý jiný druh zadávacího řízení prodlužuje dobu nezbytnou k nápravě poškozených svodidel. K této námitce uvádím, že dopravní nehoda se stala 14. 3. 2011, Memorandum ze dne 28. 3. 2011 řešilo otázku volby druhu zadávacího řízení, výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění byla ze dne 18. 5. 2011 a smlouvu o dílo zadavatel uzavřel 24. 6. 2011. Vzhledem k uvedenému a s využitím možnosti zkrácení lhůt podle zákona (kdy se nezbytně nutné lhůty pohybují v řádech několika málo dní) jsem dospěl k závěru, že zadavatel mohl využít jiného druhu zadávacího řízení než jednacího řízení bez uveřejnění. Není tak splněna ani podmínka, kdy z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. K námitce týkající se zpracování zadávací dokumentace uvádím, že podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) zákona může být předmětem veřejné zakázky na stavební práce kromě provedení stavebních prací rovněž související projektová nebo inženýrská činnost. V takovém případě může zadavatel podle ustanovení § 44 odst. 5 zákona dokumentaci ve smyslu ustanovení § 44 odst. 4 zákona nahradit technickými podmínkami. Mám za to, že v případě poměrně technicky jednoduché stavby je toto řešení snadno využitelným.

22. Zadavatel k závěru Úřadu, že nebylo vytvořeno soutěžní prostředí, čímž se nemohlo o veřejnou zakázku ucházet více zájemců a bylo postupováno netransparentně, uvádí, že zjišťoval v okruhu možných zhotovitelů v jakém horizontu je ten který zhotovitel způsobilý zabezpečit dodávku a podmínky byla schopna splnit jediná firma. K této námitce konstatuji, že je irelevantní, neboť závěr Úřadu, že nebylo vytvořeno soutěžní prostředí, vychází z podstaty jednacího řízení bez uveřejnění, které samo o sobě vylučuje soutěžní prostředí, tudíž tím, že jej zadavatel použil, aniž byly splněny podmínky pro jeho použití, postupoval netransparentně a vyloučil možnost ucházet se o veřejnou zakázku více zájemcům, kteří by mohli nabídnout ekonomicky výhodnější nabídku, čímž by bylo učiněno zadost smyslu zákona. Smyslem zákona je zajištění rámce pro efektivní vynakládání finančních prostředků zadavatelů při pořizování dodávek, služeb a stavebních prací, čehož lze dosáhnout pouze v transparentně provedeném zadávacím řízení, tedy postupem zajišťujícím nejvyšší míru konkurence, která je předpokladem pro získání co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele. V oznámení otevřeného, užšího nebo jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že zadavatel použil k zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění, v němž záměr zadavatele zadat veřejnou zakázku nepodléhá povinnosti zveřejnění, čímž způsobil, že se zadávacího řízení mohl zúčastnit pouze jediný oslovený uchazeč, mohl tento postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť není vyloučeno, že o veřejnou zakázku takového rozsahu a významu, jako je tomu v šetřeném případě, by se ucházel větší počet zájemců. Nelze tedy akceptovat omezování přístupu zájemců o veřejnou zakázku např. tím, že veřejná zakázka je zadána v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by bylo skutečně prokázáno, že k takovému postupu vedly zadavatele oprávněné důvody. Pro úplnost uvádím, že tvrzení týkající se provedení zjišťování v okruhu možných zhotovitelů zadavatel nikterak nepodložil.

23. Závěrem uvádím, že zadavatel stanovil jako předmět veřejné zakázky výměnu svodidel středního pásu v km 12,00 – 20,00, přičemž dopravní nehoda se stala v km 17,432. Výměna svodidel v rozsahu 8 km vzbuzuje pochybnosti o tom, zda se jedná o nezbytný rozsah způsobený poškozením svodidel dopravní nehodou.

24. Použití výjimečného způsobu zadání veřejné zakázky, jednacího řízení bez uveřejnění, zákon spojuje se striktním splněním zákonných podmínek, kdy předmět veřejné zakázky není možné zadat v řádném, soutěži otevřeném, zadávacím řízení. Jednací řízení bez uveřejnění je mimořádným způsobem zadání veřejné zakázky, jehož použití jako výjimky z obvyklých způsobů zadání veřejných zakázek je nutno vykládat restriktivně. Zadavatel při rozhodování o takovém způsobu zadání veřejné zakázky musí vždy spolehlivě prokázat a doložit, že zákonné podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění jsou objektivně splněny. To se však v tomto případě nestalo.

VI. Závěr

25. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

26. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, Na Pankráci 56, 145 05 Praha

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy