číslo jednací: R313/2012/VZ-13189/2013/310/BVí

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 1. 11. 2012 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 2. 11. 2012), jenž podal zadavatel –

· Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, státní příspěvková organizace, IČ 00023841, se sídlem Ruská 85, 100 05 Praha 10 - Vinohrady, ve správním řízení zastoupen JUDr. Jaromírem Bláhou, advokátem advokátní kanceláře Němec, Bláha & Navrátilová, s. r. o., IČ 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha - Karlín

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17. 10. 2012 č. j. ÚOHS-S209/2012/VZ-19627/2012/512/JMa ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky s názvem „Výběr dodavatele implementace vzdělávacích programů „Vzdělávací program Ekonomika zdravotnictví, ekonomika zdravotnických zařízení a Management zdravotnických zařízení“ pro část II. předmětu veřejné zakázky s názvem „Výběr pořadatele a realizátora Vzdělávacího programu Ekonomika zdravotnictví, ekonomika zdravotnických zařízení a Management zdravotnických zařízení pro nelékařské zdravotnické pracovníky“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 1. 2011 pod ev. č. 60054690, ve znění oprav ze dne 25. 2. 2011, a dále v Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie dne 11. 1. 2011 pod ev. č. 2011/S 6-008568,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17. 10. 2012 č. j. ÚOHS-S209/2012/VZ-19627/2012/512/JMa

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle  § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 31. 8. 2011 podnět k prošetření postupů zadavatele - Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, státní příspěvková organizace, IČ 00023841, se sídlem Ruská 85, 100 05 Praha 10 - Vinohrady (dále jen „zadavatel“), učiněných v rámci otevřeného zadávacího řízení pro veřejnou zakázku na služby s názvem „Výběr dodavatele implementace vzdělávacích programů „Vzdělávací program Ekonomika zdravotnictví, ekonomika zdravotnických zařízení a Management zdravotnických zařízení“, jejíž oznámení bylo v informačním systému veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 1. 2011 pod ev. č. 60054690, ve znění oprav ze dne 25. 2. 2011, a dále v Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie dne 11. 1. 2011 pod ev. č. 2011/S 6-008568 (dále jen „veřejná zakázka“).

 

2. Zadávací řízení pro veřejnou zakázku bylo zahájeno dne 3. 1. 2011, kdy zadavatel v souladu s § 26 odst. 1 písm. a) zákona odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému veřejných zakázek.

 

3. V zadávacích podmínkách pro veřejnou zakázku zadavatel uvedl, že hodnocení nabídek bude provedeno podle základního hodnotícího kritéria dle § 78 odst. 1 písm. a) zákona, kterým je ekonomická výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii byla „Nabídková cena“ s váhou 60 % a „Prováděcí plán“ s váhou 40 %. Druhé z těchto dílčích hodnotících kritérií zadavatel rozdělil na tato dvě subkritéria: „Popis strukturálního, obsahového a kvalitativního řešení náplně Vzdělávacího programu“ s váhou 80 % a „Analýza rizik“ s váhou 20 %.

 

4. V rámci popisu hodnocení dle subkritéria „Popis strukturálního, obsahového a kvalitativního řešení náplně Vzdělávacího programu“ zadavatel uvedl, že „za nejvýhodnější bude považována ta nabídka, která bude obsahovat nejúplnější a nejkvalitnější popis a analýzu náplně jednotlivých aktivit (služeb) uchazeče, a to z pohledu:

a) identifikace požadovaných výstupů,

b) souladu plánu kvality nabízených služeb s požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci takovým způsobem, který bude nejvíce minimalizovat rizika Projektu vzdělávání lékařů, resp. Projektu vzdělávání nelékařů,

c) stanovení cílů kvality na služby požadované v zadávací dokumentaci takovým způsobem, který umožní nejobjektivnější a nejpřehlednější sledování naplnění cílů kvality pro účely přijímání nápravných opatření,

d) kategorizaci požadavků takovým způsobem, který bude vést k nejpřehlednější prezentaci požadavků pro účely manažerského rozhodování o jejich případné realizaci,

e) požadavků na součinnost zadavatele a minimalizace administrativního zatížení pracovníků zadavatele,

f) celkového přínosu Vzdělávacího programu pro školené osoby, a to zejména z pohledu možnosti uznání Vzdělávacího programu jako programu celoživotního vzdělávání, možnosti získání profesních/odborných certifikátů, možnosti uznání Vzdělávacího programu při následném vysokoškolském studiu,

g) ucelenosti, strukturovanosti a přehlednosti popisu aktivit v rámci veřejné zakázky“.

 

5. Pro subkritérium „Analýza rizik“ zadavatel stanovil, že „v rámci tohoto subkritéria bude za nejvýhodnější považována ta nabídka, která bude obsahovat analýzu rizik, která nejkvalitněji a vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky, nejvýstižněji zajistí: a) úplnost identifikovaných rizik, a to z pohledu subjektů, které se na realizaci veřejné zakázky budou podílet, zdrojů financování a jejich čerpání, harmonogramu, kritických termínů a věcných a časových návazností aktivit, které jsou předmětem veřejné zakázky, b) kvalitu a úplnost návrhu řešení minimalizace identifikovaných rizik, a to z pohledu návrhu preventivních opatření pro minimalizaci jednotlivých rizik, návrhu měřítek a kritických hodnot indikace naplňování jednotlivých rizik, návrhu řešení včasné identifikace naplňování jednotlivých rizik“.

 

6. Pro část II. předmětu veřejné zakázky obdržel zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek sedm nabídek, přičemž všechny tyto nabídky byly předmětem hodnocení. Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 29. 6. 2011 (dále jen „zpráva“) vyplývá, že na základě provedeného hodnocení se na prvním místě v konečném pořadí nabídek umístila nabídka uchazeče In Company Education, a.s., IČ 27751929, se sídlem Lidická 1879/48, 602 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“). Zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl dne 20. 4. 2011.

 

7. Dne 31. 8. 2011 obdržel Úřad podnět k prošetření postupů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, z něhož vyplývalo, že stěžovatel podal proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 4. 2011 námitky, jimiž napadal způsob hodnocení vymezený v zadávacích podmínkách pro veřejnou zakázku a rovněž samotné hodnocení provedené zadavatelem. Zadavatel na základě těchto námitek zrušil shora uvedené rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a provedl nové hodnocení nabídek. Dle stěžovatele však bylo toto nové hodnocení provedeno „absolutně stejně“ jako v případě hodnocení předchozího. Dále stěžovatel namítal, že hodnocení jeho nabídky bylo nesprávné vzhledem k tomu, že body, u nichž zadavatel uvedl odůvodnění jejich přiřazení, si v hodnotící zprávě navzájem odporovaly. Zadavatel dále dle stěžovatele přiřazení konkrétních hodnot neodůvodnil. Takový postup shledal stěžovatel jako rozporný se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, které jsou vyjádřeny v § 6 zákona.

 

8. Vzhledem k tomu, že na základě posouzení předložených podkladů zadávacího řízení pro veřejnou zakázku získal Úřad pochybnosti o souladu postupů zadavatele se zákonem, zahájil dne 13. 4. 2012 správní řízení z moci úřední.

II. Napadené rozhodnutí

9. Dne 17. 10. 2012 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S209/2012/VZ-19627/2012/512/JMa (dále jen „napadené rozhodnutí“), v jehož výroku I. zkonstatoval, že se zadavatel při zadávání části II. předmětu veřejné zakázky s názvem „Výběr pořadatele a realizátora Vzdělávacího programu Ekonomika zdravotnictví, ekonomika zdravotnických zařízení a Management zdravotnických zařízení pro nelékařské zdravotnické pracovníky“ dopustil spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona, když zpráva neobsahuje transparentní popis hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria s názvem „Prováděcí plán“, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným a netransparentním, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 24. 1. 2012 uzavřel smlouvu o poskytování služeb s vybraným uchazečem.

 

10. Výrokem II. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit za spáchání shora vymezeného správního deliktu pokutu ve výši 90 000 Kč.

 

11. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí popsal relevantní skutečnosti, které se k veřejné zakázce a postupům zadavatele při jejím zadávání vztahovaly.

 

12. Odůvodnění přiřazení bodového ohodnocení dle předmětného dílčího hodnotícího kritéria, resp. dle jeho subkritérií, bylo dle Úřadu velmi obecné a neurčité. Úřad dále v napadeném rozhodnutí citoval odůvodnění k provedenému hodnocení dle subkritéria „Popis strukturálního, obsahového a kvalitativního řešení náplně Vzdělávacího programu“, konkrétně dle hlediska uvedeného pod písm. d) bodu 4 tohoto rozhodnutí o rozkladu.

 

13. Dle Úřadu bylo provedené přidělení bodů nedostatečné, neboť ze zprávy není zřejmý popis hodnocení nabídek v uvedených subkritériích s dostatečným odůvodněním přidělení bodů jednotlivým nabídkám. Ze zprávy tedy nevyplývá, proč právě té konkrétní nabídce byly v daném subkritériu přiřazeny uvedené body, jak se nabídky v jednotlivých subkritériích lišily, které z uvedených detailů byly pro hodnotící komisi důležitější, a v čem tedy byly jednotlivé nabídky pro zadavatele výhodnější než ostatní.

 

14. Úřad tedy shledal zprávu jako netransparentní a nepřezkoumatelnou, neboť hodnocení v ní popsané nedokládá, že zadavatel rozhodl o přidělení veřejné zakázky tomu uchazeči, jehož nabídka byla skutečně nejvhodnější a dále, že hodnocení nabídek není dostatečným způsobem odůvodněno.

 

15. Dle ustálené judikatury správních soudů je Úřad oprávněn přezkoumávat, zda hodnocení nabídek bylo provedeno zákonem stanoveným a transparentním způsobem, tedy zda jsou postupy hodnotící komise, resp. zadavatele, po formální stránce přezkoumatelné. Úřad tedy svým přezkumem ve věci veřejné zakázky nevstupuje do myšlenkových pochodů jednotlivých členů hodnotící komise, nepřezkoumává je a nenahrazuje je vlastním uvážením. Úřad pouze přezkoumává, zda zpráva obsahuje transparentní odůvodnění provedeného hodnocení.

 

16. Ze zprávy je dále dle Úřadu zřejmé, že hodnotící komise v odůvodnění provedeného hodnocení uvedla u jednoho z uchazečů (Centrum andragogiky, s.r.o., IČ 274 89 698, se sídlem Škroupova 631, 500 02 Hradec Králové (dále jen „Centrum andragogiky“)) údaje o jeho realizačním týmu ve třech různých subkritériích. Ačkoli Úřad připouští, že totožnou skutečnost lze v rámci různých kritérií hodnotit z různých hledisek, při hodnocení v rámci subkritérií uvedených pod písm. c) a e) bodu 4 tohoto rozhodnutí o rozkladu se dle názoru Úřadu o tento přípustný postup nejednalo.

 

17. V souvislosti s hodnocením realizačního týmu tohoto uchazeče Úřad dále shledal, že ze způsobu hodnocení, který byl předem vymezen v zadávacích podmínkách, nevyplývá, že tato skutečnost by měla být předmětem hodnocení, přičemž hodnotící komise uvedla údaje o hodnocení různých skutečností, týkajících se realizačního týmu, pouze u některých uchazečů.

 

18. Obdobné pochybení, tedy hodnocení určité skutečnosti pouze u některých uchazečů, shledal Úřad i v souvislosti s „místem plnění“, resp. „místem konání vzdělávacích seminářů“. Tuto skutečnost hodnotící komise hodnotila pouze u některých nabídek, u jiných nabídek není v odůvodnění přiřazení bodového ohodnocení o místu konání žádná zmínka.

 

19. V případě vybraného uchazeče bylo hodnoceno, že jednotlivé moduly vzdělávacích seminářů jsou ukončeny tzv. assignment, tedy možnost jejich využití v dalším bakalářském či magisterském vzdělávání. Tato okolnost však měla být dle Úřadu předmětem hodnocení v rámci kritéria „celkového přínosu Vzdělávacího programu pro školené osoby, a to zejména z pohledu možnosti uznání Vzdělávacího programu jako programu celoživotního vzdělávání, možnosti získání profesních/odborných certifikátů, možnosti uznání Vzdělávacího programu při následném vysokoškolském studiu“, nikoli dle kritéria „souladu plánu kvality nabízených služeb s požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci takovým způsobem, který bude nejvíce minimalizovat rizika Projektu vzdělávání lékařů, resp. Projektu vzdělávání nelékařů“.

 

20. Netransparentnost zprávy Úřad shledal i v souvislosti s tím, že v ní nebyly transparentně zachyceny postupy hodnocení dle předem stanovených hodnotících kritérií, resp. dle jejich vymezených parametrů. Úřad uzavřel, že pokud zpráva neobsahovala natolik dostatečný popis hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Prováděcí plán“, aby z něj bylo zřejmé, na základě jakých skutečností dospěla hodnotící komise k určení nejvhodnější nabídky, nemůže se jednat o transparentní postup hodnotící komise, resp. zadavatele, ve smyslu § 80 odst. 1 zákona.

 

III. Námitky rozkladu

21. Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad, který byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě dne 2. 11. 2012. Zadavatel v prvé řadě namítá, že napadené rozhodnutí Úřadu je neurčité, neboť v souvislosti s tvrzenou netransparentností zprávy neidentifikuje konkrétní pochybení zadavatele.

 

22. Zadavatel je přesvědčen, že pokud z napadeného rozhodnutí vyplývá pouze, že členové hodnotící komise odůvodnili svá hodnocení velmi obecně a neurčitě, resp. že z dotčené zprávy není zřejmý popis hodnocení nabídek, jedná se o natolik obecné konstatování Úřadu, jež v důsledku nelze přezkoumat. Zadavateli není z napadeného rozhodnutí zřejmé, v souvislosti s jakými okolnostmi je tvrzená „neurčitost údajů“ a „obecnost skutečností“ spatřována. Pokud jde o citaci zprávy týkající se odůvodnění provedeného hodnocení dle písm. d) bodu 4 tohoto rozhodnutí o rozkladu, nevyplývá z napadeného rozhodnutí, v rámci jakých nabídek a jakých skutečností měla hodnotící komise v rámci tohoto kritéria postupovat netransparentně.

 

23. Pokud by se zadavatel hodlal proti napadenému rozhodnutí v tomto znění bránit, musel by objasňovat každý bod zprávy, což zadavatel považuje za rozpor s právním řádem.

 

24. Absenci řádného odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož by bylo zcela zřejmé konkrétní porušení zákonného ustanovení, považuje zadavatel za porušení § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), konkrétně porušení povinnosti Úřadu dbát na to, aby jím přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

 

25. Zadavatel v této souvislosti trvá na správnosti provedeného hodnocení a jeho souladu s § 6 zákona, přičemž pokud jsou brány v úvahu způsob hodnocení vymezený zadavatelem v zadávacích podmínkách a celková koncepce řešení – Prováděcí plán a hodnocení nabídek uvedené ve zprávě, jsou ze zprávy jednoznačně patrné rozdíly mezi jednotlivými nabídkami odůvodňující bodové ohodnocení přidělené hodnotící komisí. Z této zprávy dle zadavatele zcela zřetelně vyplývá, na základě jakých konkrétních skutečností hodnotící komise nabídky v rámci jednotlivých kritérií hodnotila, a současně, že odůvodnění hodnocení odpovídá přiděleným bodům. Rozdíly mezi nabídkami, jak má vyplývat z dotčené zprávy, jsou v mnoha případech na úrovni jejich strukturálního obsahu.

 

26. Dále zadavatel vyjadřuje svůj nesouhlas s tvrzeními Úřadu týkajícími se opakovaného hodnocení stejných skutečností, kterého se měl zadavatel dopustit. Zadavatel uvádí, že hodnotící komise nikdy nehodlala hodnotit složení realizačního týmu, jehož se tato problematika týká, ale pouze vliv kvality návrhu tohoto týmu (ve smyslu nastavení funkcí a procesů) na úroveň nabídky z pohledu každého hodnotícího kritéria.

 

27. Popis hodnocení nelze oddělovat od způsobu hodnocení nabídek uvedeného v zadávací dokumentaci, jak to provedl Úřad v napadeném rozhodnutí. Popis realizačních týmů jednotlivých uchazečů, který byl součástí jejich nabídek, se dle zadavatele zcela zřejmě odráží z různých pohledů do více hodnotících kritérií, a hodnotící komise tedy nehodnotila opakovaně stejnou věc, ale pouze jednotlivé její aspekty v rámci jednotlivých kritérií. Jako příklad zadavatel v rozkladu uvádí, že „pokud např. v rámci jednoho z kritérií bude nejlépe hodnocena nabídka, která bude obsahovat nejúplnější a nejkvalitnější popis a analýzu náplně jednotlivých aktivit (služeb) uchazeče, a to z pohledu (např.) stanovení cílů kvality na služby požadované v zadávací dokumentaci takovým způsobem, který umožní nejobjektivnější a nejpřehlednější sledování naplnění cílů kvality pro účely přijímání nápravných opatření, je zřejmé, že podrobné stanovení funkcí a procesů (např. odpovědností a kontrolních mechanismů) je významným pozitivem popisu realizace nabídky z pohledu sledování naplnění cílů kvality poskytovaných služeb“.

 

28. Záruka kvality je pro zadavatele zásadní už z toho pohledu, že projekt, v jehož rámci je veřejná zakázka zadávána, je spolufinancován z fondů Evropské unie, přičemž nedodržení stanovených parametrů může vést k sankcím ze strany poskytovatele dotace vůči zadavateli.

 

29. Obdobně je zadavatel přesvědčen, že vliv kvality návrhu realizačního týmu se projeví i v hodnocení různých kritérií – z pohledu souladu plánu kvality nabízených služeb s požadavky zadavatele takovým způsobem, který bude nejvíce minimalizovat rizika Projektu, dále z pohledu požadavků na součinnost zadavatele a minimalizace jeho administrativní zátěže, z pohledu ucelenosti, strukturovanosti a přehlednosti popisu aktivit v rámci veřejné zakázky a z pohledu zajištění kvality a úplnosti řešení minimalizace identifikovaných rizik.

 

30. Úřad dle zadavatele blíže nerozvedl a neodůvodnil, proč se domnívá, že v rámci kritérií uvedených pod písm. c) a e) bodu 4 tohoto rozhodnutí nebyl realizační tým jednoho z uchazečů hodnocen z různých pohledů. V této souvislosti zadavatel shledává napadené rozhodnutí opět nepřezkoumatelným a dále uvádí, že identická formulace závěrů o přítomnosti realizačního týmu sama o sobě neznamená, že by byl hodnocen tentýž aspekt opakovaně.

 

31. Zadavatel je přesvědčen, že i v případě, pokud by bylo shledáno, že hodnotící komise opakovaně hodnotila tytéž skutečnosti, nejednalo by se o relevantní podklad pro závěr o spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem, neboť takový postup nemohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Navzdory tomu, že tímto postupem měla být zvýhodněna nabídka uchazeče Centrum andragogiky, nebyla tato vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Pokud by tedy zadavatel opakovaně nebonifikoval existenci realizačního týmu v nabídce tohoto uchazeče, v čehož důsledku by tento uchazeč obdržel nižší počet bodů, nebyl by výběr nejvhodnější nabídky nijak dotčen. Tato Úřadem shledaná netransparentnost zprávy tedy neměla a ani nemohla mít žádný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

 

32. Nad rámec shora uvedeného odkazuje zadavatel dále na odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách jednoho z uchazečů a na vlastní vyjádření ze dne 4. 5. 2012, které zaslal Úřadu v průběhu správního řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí.

 

33. Pokud jde o uloženou pokutu, zadavatel v prvé řadě uvádí své přesvědčení o zákonnosti svých postupů v zadávacím řízení. Dále zadavatel namítá, že Úřad ve správním řízení, předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí, neprokazoval a neprokázal skutečnost, že by tvrzená pochybení zadavatele podstatně ovlivnila nebo mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, čímž Úřad ignoroval část skutkové podstaty daného deliktu. Z tohoto důvodu považuje zadavatel závěry Úřadu o spáchání správního deliktu a výši pokuty za neopodstatněné a nepřiměřeně tvrdé.

 

34. Zadavatel uzavírá, že postupoval v souladu se zákonem i zásadou transparentnosti, napadené rozhodnutí Úřadu považuje za natolik obecné a neurčité, že neumožňuje identifikovat konkrétní pochybení zadavatele a dále, že Úřad nesprávně posoudil jednání zadavatele jako rozporné s § 6 zákona ve spojitosti s § 80 odst. 1 zákona, neboť nepochopil způsob hodnocení hodnotící komise popsaný ve zprávě a své závěry utvořil na základě rozboru jediného hodnotícího kritéria.

IV. Závěr rozkladu

35. Závěrem rozkladu zadavatel požaduje zrušení napadeného rozhodnutí.

V. Řízení o rozkladu

36. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu, a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

 

Stanovisko předsedy Úřadu

37. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

 

38. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích rozhodnutí ze dne 17. 10. 2012 č. j. ÚOHS-S209/2012/VZ-19627/2012/512/JMa. V odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou dále uvedeny důvody, které mne vedly k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

VI. K námitkám rozkladu

39. Pokud zadavatel namítá neurčitost napadeného rozhodnutí, která má být dána na základě nedostatečné identifikace konkrétních pochybení zadavatele, nemohu se s touto rozkladovou námitkou ztotožnit. Z napadeného rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že pochybení zadavatele spočívá ve vyhotovení zprávy nikoli v souladu s § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona, konkrétně v návaznosti na porušení zásady transparentnosti. Dle výroku I. napadeného rozhodnutí neobsahuje tato zpráva transparentní popis hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria s názvem „Prováděcí plán“, a v důsledku této skutečnosti se postupy zadavatele v souvislosti s hodnocením nabídek dle tohoto dílčího hodnotícího kritéria staly netransparentními a nepřezkoumatelnými.

 

40. Dále v bodě 29 napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že členové hodnotící komise odůvodnili svá hodnocení v rámci jednotlivých subkritérií dílčího hodnotícího kritéria „Prováděcí plán“ „velmi obecně a neurčitě“. Následně Úřad cituje odůvodnění přiřazení bodového ohodnocení v rámci kritéria „kategorizace požadavků takovým způsobem, který bude vést k nejpřehlednější prezentaci požadavků pro účely manažerského rozhodování o jejich případné realizaci“. V bodě 31 napadeného rozhodnutí dále Úřad shledal, že „provedené přidělení bodů je v šetřeném případě nedostatečné, neboť ze zprávy není zřejmý popis hodnocení nabídek v uvedených subkritériích s dostatečným odůvodněním přidělení bodů jednotlivým nabídkám. Z údajů uvedených ve zprávě, tj. z příliš obecných skutečností nevyplývá, proč právě té konkrétní nabídce byly v daném subkritériu přiřazeny uvedené body, a jak se tedy nabídky v jednotlivých subkritériích hodnocení liší. (…) Takto provedené hodnocení potom žádným způsobem nedokládá, že zadavatel rozhodl o přidělení veřejné zakázky uchazeči, jehož nabídka byla nejvhodnější“.

 

41. Jsem přesvědčen, že ze shora uvedených závěrů Úřadu zcela jasně vyplývá odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí, přičemž pochybení zadavatele je jasně identifikovatelné. Pokud Úřad tyto závěry vztahuje k  hodnocení provedenému „v rámci subkritérií daného dílčího hodnotícího kritéria“, přičemž tímto daným dílčím hodnotícím kritériem je myšleno kritérium s názvem „Prováděcí plán“, je zřejmé, že se „velmi obecné a neurčité odůvodnění hodnocení nabídek“ vztahuje právě na toto dílčí hodnotící kritérium. Úřad pak tuto obecnost a neurčitost, která v důsledku zapříčinila celkovou nepřezkoumatelnost zprávy a tedy i netransparentnost dotčených postupů hodnotící komise, demonstruje na citaci odůvodnění přiřazení bodového ohodnocení dle kritéria uvedeného pod písm. d) bodu 4 tohoto rozhodnutí.

 

42. V tomto smyslu se závěrem Úřadu o nedostatečnosti odůvodnění hodnocení v rámci tohoto kritéria souhlasím, neboť z údajů, které hodnotící komise v této souvislosti ve zprávě uvedla, není možné zjistit, z jakého důvodu byly konkrétní body určitým nabídkám přiřazeny. K nabídce uchazeče Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotních oborů, IČ 00023850, se sídlem Vinařská 6, 603 00 Brno (dále jen „uchazeč NCONZO“), hodnotící komise uvedla, že „kategorizace požadavků v nabídce není specifikována, lze ji posoudit pouze na základě předložené obsahové náplně jednotlivých modulů“, tato nabídka získala 20 bodů. Nabídka uchazeče Health Management Consulting, s.r.o., IČ 273 74 891, se sídlem Nad úpadem 280/66, 149 00 Praha 4 (dále jen „uchazeč Health Management Consulting“) získala 30 bodů, přičemž „uchazeč v nabídce nepředkládá žádnou kategorizaci požadavků významnou pro manažerské rozhodování, (…) nabídka je v tomto kritériu obtížně hodnotitelná“. Společná nabídka uchazečů Společnost medicínského práva, o.s., IČ 27033635, se sídlem Lékařský dům, Sokolská 490/31, 120 26 Praha 2 a JUDr. MUDr. Roman Žďárek, Ph.D., MBA, advokát, se sídlem Nad úpadem 280/66, 149 00 Praha 4 dle odůvodnění „explicitně neuvádí kategorizaci požadavků, avšak předložená struktura vzdělávání doplněná prováděcím plánem je v tomto bodě částečně přijatelná jako podklad pro účely manažerského rozhodování“, přičemž získala 20 bodů.

 

43. Na základě porovnání shora citovaných odůvodnění a výší přiřazených bodů není možné zjistit, z jakého důvodu nabídka uchazeče Health Management Consulting, která „nepředkládá žádnou kategorizaci požadavků“ získala vyšší počet bodů oproti nabídkám, které kategorizaci požadavků sice nespecifikují, resp. neuvádějí, nicméně „lze ji posoudit na základě předložené obsahové náplně jednotlivých modulů“ (nabídka uchazeče NCONZO), resp. „předložená struktura vzdělávání doplněná prováděcím plánem je v tomto bodě částečně přijatelná jako podklad pro manažerské rozhodování“ (viz společná nabídka uchazečů Společnost medicínského práva, o. s. a JUDr. MUDr. Roman Žďárek, Ph.D., MBA, advokát). Takové odůvodnění považuji ve shodě s Úřadem za neurčité, neboť jednoznačně neodůvodňuje, v čem hodnotící komise spatřovala rozdíly jednotlivých nabídek a z jakého důvodu byly konkrétním nabídkám přiděleny určité body. Zpráva je tedy v této části nepřezkoumatelná.

 

44. Pokud jde o tvrzenou obecnost odůvodnění hodnocení, i v případě tohoto závěru se s Úřadem ztotožňuji. V souvislosti s nabídkou uchazeče NCONZO hodnotící komise uvedla, že ačkoli kategorizace požadavků není v nabídce specifikována, lze ji určitým způsobem posoudit. Není však dále uvedeno, jakým způsobem byla tedy kategorizace posouzena, v čem se oproti nejlépe hodnocené nabídce liší. Taktéž vysoká míra obecnosti odůvodnění hodnocení se týká odůvodnění samotné nejlépe hodnocené nabídky vybraného uchazeče, u níž hodnotící komise sice uvedla, že se jedná o komplexní kategorizovaný vzdělávací program, který svou strukturou i časovým schématem umožňuje získat ucelenou představu o vzdělávaných manažerských dovednostech a požadavcích na doplnění, nicméně pokud hodnotící komise v souvislosti s jinou nabídkou (uchazeče CENTRUM DOHODY, s.r.o., IČ 25089391, se sídlem Hradčanské náměstí 60/12, 119 01 Praha 1 (dále jen „uchazeč Centrum dohody“) uvedla, že „pozitivem nabídky je možnost realizovat jednotlivé moduly na více místech v rámci ČR“, není z důvodu obecnosti odůvodnění zřejmé, zda toto hledisko hodnotící komise zohlednila i v případě nabídky nejlépe hodnocené, resp. v případě všech ostatních nabídek.

 

45. Nad shora uvedené je nutno uvést, že závěr o kladném hodnocení nabídky z důvodu možnosti realizace veřejné zakázky na více místech v rámci ČR nespadá pod kritérium hodnocení „kategorizace požadavků takovým způsobem, který bude vést k nejpřehlednější prezentaci požadavků pro účely manažerského rozhodování o jejich případné realizaci“, neboť o této kategorizaci požadavků za účelem jejich přehledné prezentace nijak nevypovídá. Z odůvodnění hodnotící komise nevyplývá, jakým způsobem byla tato skutečnost pod dotčené kritérium podřazena a z jakých hledisek na ni bylo nahlíženo, aby bylo seznatelné, že jde opravdu o skutečnost, která pod toto hodnotící kritérium spadá.

 

46. V souvislosti s touto rozkladovou námitkou uzavírám, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí správních soudů je nutné na rozkladem napadené rozhodnutí a rozhodnutí o tomto rozkladu pohlížet jako na jeden celek. Odůvodnění, které shora v této souvislosti uvádím, tedy může zadavateli sloužit k objasnění závěrů napadeného rozhodnutí, pokud mu nebyly z napadeného rozhodnutí samotného zcela zřejmé (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2013 č. j. 9 Afs 17/2012-34, v němž tento soud zkonstatoval, že „z hlediska soudního přezkumu tvoří rozhodnutí správních orgánů I. a II. stupně jeden celek. Obdobně je tomu i ve vztahu k rozhodnutí o rozkladu a jemu předcházejícímu rozhodnutí. Pro zhodnocení zmíněné úvahy je proto nutno hodnotit tato dvě rozhodnutí v jejich komplexu.“).

 

47. Mylný je tedy i závěr zadavatele v tom smyslu, že v případě opravných prostředků proti napadenému rozhodování by byl nucen k objasňování každého bodu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Úřad v napadeném rozhodnutí citoval konkrétní část zprávy, na niž při konstatování svých závěrů odkazoval, zadavatel tudíž mohl reagovat právě alespoň na tyto skutečnosti.

 

48. Na základě výše uvedeného se tedy nemohu ztotožnit ani s námitkou zadavatele, kterou se dovolává porušení základních zásad činnosti správních orgánů z důvodu absence řádného odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pokud zadavatel uvádí, že by z odůvodnění rozhodnutí mělo být „zcela zřejmě patrné konkrétní porušení zákonného ustanovení“, uvádím, že v tomto smyslu odůvodnění napadeného rozhodnutí tuto podmínku splňuje. Ustanovení § 80 odst. 1 zákona vyžaduje, aby zpráva mimo jiné obsahovala popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií. Vzhledem k tomu, že zadavatel je v souladu s § 6 zákona povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat mimo jiné zásadu transparentnosti, je nutné dané ustanovení vykládat tak, že popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií musí být ve zprávě zachycen transparentním způsobem, tedy tak, aby umožňoval následný přezkum, ať už ze strany dotčených uchazečů, či ze strany Úřadu. Touto otázkou se zabýval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 6. 11. 2009 č. j. 5 Afs 75/2009-100, přičemž uzavřel, že v rámci přezkumu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek Úřad přezkoumává, „zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce, (…) orgán dohledu by tím, že by přezkoumal hodnocení komise, nepředjímal ani nenahrazoval výsledný názor komise, (…), musí však dbát na to, aby komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění“.

 

49. Pokud tedy Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že „provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné“, jedná se o konkrétní porušení zákonného ustanovení, jak zadavatel požaduje v rámci řádného odůvodnění.

 

50. Zadavatel se dále v rámci rozkladu odvolává na zásadu rovného přístupu k dotčeným osobám, zásadu ochrany legitimního očekávání a požadavek na to, aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem daného případu. Jsem přesvědčen, že vydáním napadeného rozhodnutí k porušení těchto zásad, zakotvených v § 2 odst. 4 správního řádu, nedošlo.

 

51. Zásada nestranného a objektivního postupu a z něj plynoucího rovného přístupu k jednotlivým případům, tedy aby „přijaté řešení odpovídalo okolnostem daného případu“ představuje vyvážení mezi skutečností, že každý případ řešený před Úřadem je ve své podstatě unikátní, neboť jeho podstata je vymezena konkrétními okolnostmi v čase, místě a způsobu chování konkrétního zadavatele, oproti níž stojí požadavek na předvídatelnost a maximální možnou míru stability rozhodovací praxe správního orgánu, tedy Úřadu. Jsem přesvědčen, že v tomto smyslu je napadené rozhodnutí s dotčenou zásadou v souladu, neboť Úřad při přezkoumávání skutkového stavu postupoval plně v souladu se zásadou materiální pravdy, přičemž zadavatel nebyl v průběhu správního řízení nikterak znevýhodňován či naopak upřednostňován, jak vyžaduje zásada rovnosti vyjádřená v § 7 odst. 1 správního řádu. Na základě přezkumu napadeného rozhodnutí dle § 89 odst. 2 správního řádu jsem neshledal, že by Úřad v rámci správního řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí jakkoli vybočil z povinnosti dodržovat zásadu legality jeho postupů. V tomto smyslu z rozkladu není patrné, jakým způsobem měl Úřad dotčenou zásadu nestranného a objektivního postupu porušit, proto se odvolávám na shora uvedený závěr o jejím dodržení.

 

52. Co se týče zásady formální spravedlnosti, resp. zásady ochrany legitimního očekávání, ani v této souvislosti neshledávám jakékoli porušení ze strany Úřadu. Závěry Úřadu o tom, že pokud zpráva neobsahuje přezkoumatelným způsobem zaznamenané odůvodnění přidělení bodového ohodnocení v rámci hodnotících kritérií, která nelze hodnotit pomocí objektivních matematických propočtů, jedná se o porušení zásady transparentnosti ze strany zadavatele, odpovídá ustálené rozhodovací praxi Úřadu, resp. jeho předsedy.

 

53. Zadavatel rovněž nesouhlasí se samotným věcným posouzením případu, a je přesvědčen, že pokud „se vezme v úvahu způsob hodnocení uvedený v zadávací dokumentaci, celková koncepce řešení – prováděcí plán a hodnocení uvedené ve Zprávě, jsou z něj jednoznačně patrné rozdíly mezi jednotlivými nabídkami odůvodňující hodnotící komisí přidělené bodové hodnocení“. V tomto smyslu uvádím, že pokud je předmětem přezkumu zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, resp. transparentnost popisu způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a popisu hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, je pro tento přezkum podstatné, zda z odůvodnění hodnocení jednoznačně vyplývá, proč ta která nabídka obdržela konkrétní počet bodů. Způsob hodnocení vymezený zadavatelem v zadávací dokumentaci je pak pro takové posouzení podstatný pouze pokud je nutné odpovědět na otázku, zda hodnotící komise skutečně hodnotila ty skutečnosti, které zadavatel předem v zadávacích podmínkách vymezil. A pokud jde o celkovou koncepci řešení – Prováděcí plán, tato skutečnost je podstatná pro posouzení transparentnosti vymezení způsobu hodnocení, potažmo transparentnosti celých zadávacích podmínek, zda spolu navzájem korespondují a poskytují uchazečům dostatečný, srozumitelný a jednoznačný podklad pro vytvoření jejich nabídky. 

 

54. Ze zprávy má dále dle zadavatele zřetelně vyplývat, na základě jakých konkrétních skutečností komise nabídky v rámci jednotlivých kritérií hodnotila, přičemž slovní odůvodnění odpovídá přiděleným bodům. S tímto tvrzením zadavatele nemohu souhlasit. O obecnosti, neurčitosti a netransparentnosti zprávy názorně vypovídá způsob, jakým zadavatel hodnotil kritérium uvedené pod písm. d) bodu 4 tohoto rozhodnutí (kategorizace požadavků takovým způsobem, který bude vést k nejpřehlednější prezentaci požadavků pro účely manažerského rozhodování o jejich případné realizaci), přičemž netransparentnost hodnocení byť i jediného kritéria způsobuje netransparentnost celé zprávy.

 

55. V rozkladu dále zadavatel uvádí, že rozdíly (jak má být patrno ze zprávy) jsou v mnoha případech na úrovni strukturálního obsahu nabídek. Tuto rozkladovou námitku nepovažuji pro posouzení věci za relevantní, neboť přezkum postupů zadavatele, resp. hodnotící komise, ze strany Úřadu se omezuje toliko na zjištění, zda k hodnocení došlo zákonem stanoveným a transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce. Úřad tedy nezkoumá strukturální obsah nabídek za účelem provedení vlastního hodnocení a jeho následného porovnání s hodnocením provedeným zadavatelem.

 

56. Dále zadavatel nesouhlasí se závěry Úřadu týkajícími se zahrnutí realizačního, resp. lektorského, týmu do hodnocení. Pokud zadavatel v rozkladu uvádí, že „hodnotící komise nikdy neměla v úmyslu hodnotit složení realizačního týmu, ale vliv kvality návrhu realizačního týmu (ve smyslu nastavení funkcí a procesů) na úroveň nabídky z pohledu každého hodnotícího kritéria“, není možné s tímto tvrzením zadavatele souhlasit, neboť ze zprávy vyplývají jiné skutečnosti. V rámci hodnocení dle kritéria uvedeného pod písm. e) bodu 4 tohoto rozhodnutí v souvislosti s nabídkou vybraného uchazeče je ve zprávě uvedeno, že „že zabezpečení realizace jednotlivých vzdělávacích modulů je založeno na spolupráci s lektory a garanty BIBS, včetně praxí ověřeného a i v oboru zdravotnictví dlouhodobě využívaného nastavení procesů, rolí a odpovědností na úrovni mezinárodně uznávaného vysokoškolského vzdělávacího institutu (největší poskytovatel MBA programů v ČR a SR)“. Ze zprávy tedy vyplývá, že pokud hodnotící komise kladně posoudila, že lektorský tým uchazeče zahrnuje i „lektory a garanty BIBS“, provedla hodnocení právě složení tohoto lektorského týmu.

 

57. Z napadeného rozhodnutí však vyplývá, že Úřad shledal pochybení hodnotící komise, resp. zadavatele, při hodnocení realizačního týmu uchazečů, v jiné souvislosti. V bodě 41 napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli vytkl, že informace o hodnocení realizačního týmu se objevují pouze v některých odůvodněních přiřazení bodového ohodnocení. S těmito závěry Úřadu se plně ztotožňuji, neboť informace o hodnocení realizačního týmu se týkají pouze nabídky Centrum andragogiky (v rámci kritérií uvedenými pod písm. b), c) a e) bodu 4 tohoto rozhodnutí), společné nabídky Společnost medicínského práva o. s. a JUDr. MUDr. Roman Žďárek, PhD., MBA, advokát (v rámci kritéria uvedeného pod písm. b) bodu 4 tohoto rozhodnutí), nabídky Centrum dohody (v rámci kritéria uvedeného pod písm. e) bodu 4 tohoto rozhodnutí) a nabídky vybraného uchazeče (taktéž kritérium uvedené pod písm. e) bodu 4 tohoto rozhodnutí).

 

58. Pokud jde o otázku hodnocení různých aspektů totožné skutečnosti v rámci více hodnotících kritérií, je takový postup hodnocení přípustný. Jak ale uvádím shora, pochybení hodnotící komise Úřad shledal i v jiných souvislostech, nikoli pouze v tom, že by hodnotící komise nebyla oprávněna takové hodnocení provést. V tomto smyslu přisvědčuji rozkladové námitce zadavatele, dle níž nelze oddělovat popis hodnocení (odůvodnění hodnocení) od způsobu hodnocení nabídek vymezeného v zadávacích podmínkách, neboť zadávací podmínky stanoví obsah jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, dle nějž je možné určit, jaké aspekty určité skutečnosti (realizačního týmu) jsou pro hodnotící komisi v tom kterém kritériu relevantní. 

 

59. Příklad, který zadavatel v rozkladu uvádí na podporu své argumentace, považuji za přiléhavý, rovněž potřebě hodnocení záruk kvality z důvodu spolufinancování projektu, jehož je veřejná zakázka součástí, z prostředků Evropské unie, rozumím. Tyto důvody však zadavatele nezbavují povinnosti vymezit způsob hodnocení nabídek a provést hodnocení nabídek v souladu se zákonem i všemi základními zásadami zadávání veřejných zakázek.

 

60. Zadavatel dále v rozkladu uvádí různé aspekty kvality realizačního týmu uchazečů, které se mohou při hodnocení projevit. V této souvislosti zadavatel namítá netransparentnost napadeného rozhodnutí, pokud Úřad uvedl, že v případě hodnocení dle kritérií uvedených pod písm. c) a e) bodu 4 tohoto rozhodnutí nebyl realizační tým uchazeče hodnocen podle různých pohledů. Jak jsem uvedl výše, s touto rozkladovou námitkou se ztotožňuji, neboť z napadeného rozhodnutí opravdu nevyplývá, na základě jakých závěrů Úřad tento úsudek učinil. Po přezkoumání zprávy a zadávací dokumentace, v níž byl způsob hodnocení dle těchto kritérií vymezen, neshledávám důvodu pro takové tvrzení Úřadu, neboť je zřejmé, že realizační tým s přesně definovanými pozicemi a odpovědnostmi“ je pro obě daná kritéria relevantní, ovšem vždy z jiného důvodu. V případě kritéria dle písm. c) bodu 4 tohoto rozhodnutí může jít o to, že jasné určení pozic a odpovědností v rámci týmu vypovídá o možnosti sledování naplňování cílů kvality pro účely přijímání nápravných opatření, kdežto v rámci kritéria dle písm. e) bodu 4 tohoto rozhodnutí může být tato otázka významná pro posouzení budoucí administrativní zátěže zadavatele jakožto objednatele těchto služeb.

 

61. Zadavatel dále naráží na nerelevantnost této sporné skutečnosti ve vztahu k možnosti ovlivnění výsledků zadávacího řízení. Nedodržení postupu stanoveného zákonem ze strany zadavatele, jehož důsledkem je podstatné ovlivnění, resp. možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky však Úřad v napadeném rozhodnutí vztahuje na celkovou netransparentnost a nepřezkoumatelnost provedeného hodnocení nabídek a následného výběru nejvhodnější nabídky, nikoli pouze k této dílčí otázce. Ani konstatování o tom, že lektorský tým mohl být v rámci dotčených kritérií hodnocen skutečně z různých pohledů, tedy nemůže závěr o tom, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu dle zákona, zvrátit.

 

62. Obsah odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jakož i vyjádření zadavatele ze dne 4. 5. 2012, na něž zadavatel ve svém rozkladu odkazuje, byly předmětem přezkumu Úřadu v rámci správního řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí a ve věci řízení o rozkladu zadavatele nepřinášejí žádné nové skutečnosti.

 

63. Nad skutečnost, že je zadavatel přesvědčen o správnosti svých postupů při hodnocení nabídek (se souvisejícími rozkladovými námitkami jsem se vypořádal výše), vytýká Úřadu dále, že neprokázal, že by Úřadem tvrzená pochybení zadavatele podstatně ovlivnila nebo mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z těchto důvodu se zadavateli jeví závěr Úřadu o spáchání správního deliktu jako neopodstatněný a nepřiměřeně tvrdý.

 

64. Jsem přesvědčen, že z napadeného rozhodnutí jednoznačně vyplývá, v čem konkrétně Úřad spatřoval porušení zákona ze strany zadavatele. Jak uvádím výše, jedná se o nepřezkoumatelnost zprávy, která v zadávacím řízení představuje jediný doklad, na jehož základě je možné postupy hodnotící komise při hodnocení nabídek zpětně posoudit. Vzhledem k tomu, že tento doklad není možné přezkoumat a tudíž uzavřít, zda hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria s názvem „Prováděcí plán“ proběhlo v souladu se zákonem, není možné ani zkonstatovat, že výběr nejvhodnější nabídky byl proveden zákonným způsobem. Z tohoto důvodu zde existuje reálná možnost, že nezákonnými postupy zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, přičemž pro závěr o spáchání správního deliktu ze strany zadavatele postačuje právě tato možnost, nikoli skutečné ovlivnění soutěže. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010-159 „podmínkou dodržení zásady transparentnosti je průběh zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný. (…) Porušení zásady transparentnosti nastává nezávisle na tom, zda se podaří prokázat konkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti. (…) Zásada transparentnosti je porušena tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“.

 

65. Jestliže zadavatel považuje výši uložené pokuty za nepřiměřeně tvrdou, nemohu se s touto rozkladovou námitkou ztotožnit. Vzhledem k tomu, že horní hranice možné výše pokuty činila 438 000 Kč (jedná se o 5 % z ceny veřejné zakázky, jak uvádí § 120 odst. 2 písm. a) zákona), činí výše uložené pokuty (90 000,- Kč) méně než pětinu sankce, kterou byl Úřad zadavateli oprávněn uložit. Pokutu v této výši není možné vzhledem k posuzované věci považovat za nepřiměřeně tvrdou. Úřad při určení výměry pokuty postupoval v souladu s § 121 odst. 2 zákona, tedy přihlédl ke způsobu spáchání správní deliktu, kterým bylo porušení zásady transparentnosti jakožto základní zásady zadávání veřejných zakázek. Úřad rovněž zohlednil následky spáchaného správního deliktu zadavatele, které spočívaly v netransparentnosti a nepřezkoumatelnosti hodnocení nabídek. Ze skutkového stavu pak nevyplývá, že by zadavateli svědčily jakékoli polehčující či přitěžující okolnosti.

VII. Závěr

66. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

 

67. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. JUDr. Jaromír Bláha, advokát AK Němec, Bláha & Navrátilová, s. r. o., se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy