číslo jednací: S436/2010/VZ-15829/2012/530/RNi

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8. 11. 2010 na návrh ze dne 5. 11. 2010, jehož účastníky jsou

· zadavatel – město Roudnice nad Labem, IČ: 00264334, se sídlem Karlovo nám. 21, 413 01 Roudnice nad Labem, za niž jedná Vladimír Urban, starosta, zastoupené ve správním řízení na základě plné moci ze dne 15. 8. 2011 Mgr. Josefem Suchým, advokátem, se sídlem V Tůních 1, 120 00 Praha 2, doručovací adresa Vědomice 238, 413 01 Roudnice nad Labem,

· navrhovatel – RH-ARCH, s.r.o., IČ: 49705890, se sídlem Nekázanka 9, 110 00 Praha 1, za niž jedná Mgr. Ing. arch. Rostislav Říha, jednatel,

· vybraný účastník soutěže o návrh – A.D.N.S., s.r.o., IČ: 62584316, se sídlem Na Příkopě 12/853, 110 00 Praha, za niž jedná ak. arch. Martin Němec, jednatel,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v soutěži o návrh „Smuteční síně do Roudnice nad Labem“, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 7. 5. 2010 pod ev. č.  60044771,

a z moci úřední, jehož účastníkem je zadavatel město Roudnice nad Labem, IČ: 00264334, se sídlem Karlovo nám. 21, 413 01 Roudnice nad Labem, ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že neodeslal rozhodnutí o námitkách navrhovatele – RH-ARCH, s.r.o., IČ: 49705890, se sídlem Nekázanka 9, 110 00 Praha 1 – ve lhůtě dle § 111 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – město Roudnice nad Labem, IČ: 00264334, se sídlem Karlovo nám. 21, 413 01 Roudnice nad Labem – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 106 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 citovaného zákona tím, že způsob hodnocení návrhů v I. a II. fázi hodnocení nebyl řádným způsobem zdůvodněn, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – město Roudnice nad Labem, IČ: 00264334, se sídlem Karlovo nám. 21, 413 01 Roudnice nad Labem – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší soutěž o návrh „Smuteční síně do Roudnice nad Labem“, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 7. 5. 2010 pod ev. č. 60044771.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – městu Roudnice nad Labem, IČ: 00264334, se sídlem Karlovo nám. 21, 413 01 Roudnice nad Labem – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Zadavatel – město Roudnice nad Labem, IČ: 00264334, se sídlem Karlovo nám. 21, 413 01 Roudnice nad Labem – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že neodeslal rozhodnutí o námitkách navrhovatele – RH-ARCH, s.r.o., IČ: 49705890, se sídlem Nekázanka 9, 110 00 Praha 1 – ve lhůtě dle § 111 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a postupoval tak při vyřizování námitek v rozporu s § 111 citovaného zákona.

V.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí se zadavateli městu Roudnice na Labem, IČ: 00264334, se sídlem Karlovo nám. 21, 413 01 Roudnice nad Labem, ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

pokuta ve výši 50.000,-- Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno.

Odůvodnění

1. Město Roudnice nad Labem, IČ: 00264334, se sídlem Karlovo nám. 21, 413 01 Roudnice nad Labem, za niž jedná Vladimír Urban, starosta, zastoupené ve správním řízení na základě plné moci ze dne 15. 8. 2011 Mgr. Josefem Suchým, advokátem, se sídlem se sídlem V Tůních 1, 120 00 Praha 2, doručovací adresa Vědomice 238, 413 01 Roudnice nad Labem (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 7. 5. 2010 pod ev. č. 60044771 oznámení soutěže o návrh „Smuteční síně do Roudnice nad Labem“ (dále jen „soutěž o návrh“).

2. V bodu II.1.5) „Stručný popis zakázky“ oznámení soutěže o návrh je uvedeno, že účelem a posláním soutěže je nalézt a ocenit nejvhodnější řešení předmětu soutěže, která splní požadavky vyhlašovatele obsažené v soutěžních podmínkách a v soutěžních podkladech a následně zadat zakázku na zpracování navazujících výkonových fází projektových prací, dohledu nad jejich prováděním a uvedením stavby do užívání v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 6 zákona.

3. Z bodu 9.1 „Závazná kritéria hodnocení“ soutěžních podmínek stanovených zadavatelem vyplývá, že závazná kritéria, podle kterých budou soutěžní návrhy vyhodnocovány, se stanovují podle pořadí významnosti následujícím způsobem

- komplexní architektonická a urbanistická kvalita návrhu,

- hospodárnost a ekonomická (finanční) přiměřenost zvoleného řešení – předpokládané provozní náklady,

- hospodárnost a ekonomická (finanční) přiměřenost zvoleného řešení – předpokládané investiční náklady.

4. Z protokolu o hodnocení soutěžních návrhů sepsaného dne 9. 9. 2010 a dne 10. 9. 2010 (dále jen „protokol o hodnocení soutěžních návrhů“) vyplývá, že zadavatel přijal do konce soutěžní lhůty 127 návrhů. Z uvedeného protokolu o hodnocení soutěžních návrhů rovněž vyplývá, že zadavatel nejprve rozhodl o vyloučení těch návrhů, které nebyly plně v souladu se soutěžními podmínkami předmětné soutěže o návrh, přičemž z uvedeného důvodu bylo porotou vyřazeno 8 návrhů.

5. Následně probíhala I. fáze hodnocení návrhů, kdy hodnocení podle informací uvedených v protokolu o hodnocení soutěžních návrhů probíhalo tak, že porotci rozhodovali, který návrh nemá postoupit do další fáze, přičemž pro postoupení do další fáze hodnocení stačil jeden hlas „PRO“. Do II. fáze hodnocení nepostoupilo 35 návrhů. Porota k I. fázi hodnocení uvedla, že celková úroveň vyřazených návrhů neodpovídá ve srovnání s ostatními návrhy nárokům kladeným na předmět soutěže. Mezi vyřazenými návrhy byl i návrh č. 99, který podala společnost  RH-ARCH, s.r.o., IČ: 49705890, se sídlem Nekázanka 9, 110 00 Praha 1, za niž jedná Mgr. Ing. arch., Rostislav Říha, jednatel (dále je „navrhovatel“).

6. Z protokolu o hodnocení soutěžních návrhů je zřejmé, že ve II. fázi hodnocení návrhů probíhalo hodnocení tak, že porotci rozhodovali, který návrh nemá postoupit do další fáze, přičemž pro postup do další fáze stačily dva hlasy „PRO“. Do III. fáze hodnocení nepostoupilo 54 návrhů, přičemž jako důvod porota uvedla, že vyřazené návrhy ve srovnání s návrhy postupujícími vykazují některé významné nedostatky, a proto nejsou dále hodnoceny.

7. K III. fázi hodnocení porota tamtéž uvedla, že každému návrhu, který postoupil do fáze III. hodnocení, byly porotou přiděleny hlasy, kdy každý z porotců mohl dát jednotlivému návrhu pouze jeden hlas, a to v podobě lepicích štítků. Protokol o hodnocení soutěžních návrhů obsahuje u každého návrhu hodnoceného v této fázi i slovní komentář. Do IV. fáze hodnocení postoupilo 10 návrhů. Ve IV. fázi hodnocení se porota shodla, aby do následující V. fáze hodnocení postoupilo 5 návrhů a poté bylo o postupu jednotlivých návrhů hlasováno. Porota rovněž rozhodla o odlišném rozdělení cen, než bylo stanoveno v soutěžních podmínkách, přičemž uvedla, že za první cenu bude vyplacena částka 100.000,-- Kč, dále budou rozděleny dvě druhé ceny po 30.000,-- Kč a dvě třetí ceny po 20.000,-- Kč. Ve fázi V. hodnocení bylo porotou o pořadí soutěžních návrhů hlasováno tak, že každý z členů poroty přidělil soutěžním návrhům 1 bod, 2x2 body či 2x3 body. Vítězem se stal návrh s nejmenším počtem bodů, a to návrh č. 100 (12 bodů), na 2. místě se umístily návrhy č. 56 (14 bodů) a č. 89 (15 bodů), na 3. místě pak návrhy č. 23 (16 bodů) a č. 51 (20 bodů).

8. Dne 14. 9. 2010 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnějšího návrhu, a to návrhu společnosti A.D.N.S., s.r.o., IČ: 62584316, se sídlem Na Příkopě 12/853, 110 00 Praha, za niž jedná ak. arch. Martin Němec, jednatel (dále jen „vybraný účastník soutěže o návrh“). Dne 29. 9. 2010 obdržel navrhovatel oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu, přičemž jeho přílohou byla rovněž kopie protokolu o hodnocení soutěžních návrhů.

9. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu podal navrhovatel námitky ze dne 13. 10. 2010, které byly zadavateli doručeny dne 14. 10. 2010.

10. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 4. 11. 2010 vyplývá, že zadavatel podaným námitkám navrhovatele nevyhověl. Navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne 5. 11. 2010.

11. Vzhledem k tomu, že navrhovateli nebylo v rámci podaných námitek vyhověno a s rozhodnutím zadavatele nesouhlasil, podal dne 5. 11. 2010 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 8. 11. 2010 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S436/2010/VZ. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 8. 11. 2010.

Obsah návrhu

12. Návrh navrhovatele je podáván proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu. Navrhovatel uvádí, že zadavatel neodeslal ve lhůtě 10 dnů od obdržení námitek navrhovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, čímž porušil ust. § 111 odst. 1 zákona.

13. Porušení zákona spatřuje navrhovatel v tom, že

- porota nemohla hodnotit návrhy kvalifikovaně, neboť pracovala v časové tísni,

- porota nehodnotila návrhy dle závazných hodnotících kritérií, tak jak byly definovány v soutěžních podmínkách,

- porota nevyloučila ze soutěže návrhy, které nesplnily ty body stavebního programu, u nichž bylo v soutěžních podmínkách specifikováno, že musí být splněny,

- porota důsledně nekontrolovala splnění podmínky nepřesáhnutí hranice řešeného území.

14. Navrhovatel uvádí, že zasedání poroty proběhlo ve dnech 9. 9. 2010 a 10. 9. 2010. Navrhovatel se proto domnívá, že porota neměla dostatečný časový prostor posoudit předložené návrhy. Navrhovatel uvádí, že z protokolu o hodnocení soutěžních návrhů ze dne 10. 9. 2010 vyplývá, že v prvním kole hlasování měla porota na posouzení jednoho odevzdaného panelu cca 30 sekund, tj. cca 2 minuty na návrh, který vznikal měsíce. Navrhovatel nepovažuje za reálné, aby v tomto čase mohla být vedena kvalifikovaná diskuse včetně posouzení všech hodnotících kritérií.

15. K posuzování návrhů dle hodnotících kritérií navrhovatel uvádí, že z protokolu o hodnocení soutěžních návrhů vyplývá, že porota při posuzování a hodnocení návrhů nebrala v úvahu všechna závazná hodnotící kritéria. Navrhovatel poznamenává, že protokol o hodnocení soutěžních návrhů neobsahuje hodnocení návrhů v rámci jednotlivých hodnotících kritérií a není z něj jasné, jak byly projekty dle závazných hodnotících kritérií hodnoceny. Navrhovatel podotýká, že pouze u 29 návrhů z celkového počtu 127 doručených návrhů je slovní zmínka o investičních či provozních nákladech. Navrhovatel zdůrazňuje, že i v těchto případech se jedná o slovní zmínku obecného a tedy objektivně nepřezkoumatelného charakteru, která nijak nekonkretizuje skutečné parametry, neporovnává technické a ekonomické parametry všech soutěžících.

16. Navrhovatel dále uvádí, že rozhodnutí zadavatele o vyloučení návrhů v průběhu I. a II. fáze hodnocení nejsou podložena žádným konkrétním zdůvodněním. V protokolu o hodnocení soutěžních návrhů je k I. fázi hodnocení návrhů pouze uvedeno, že návrhy byly vyloučeny, protože celková úroveň vyřazených návrhů neodpovídá ve srovnání s ostatními návrhy nárokům kladeným na předmět soutěže. K II. fázi hodnocení návrhů je tamtéž uvedeno, že vyřazené návrhy ve srovnání s návrhy postupujícími vykazují některé významné nedostatky, a proto nejsou dále hodnoceny.

17. Podle mínění navrhovatele se členové poroty museli zavázat respektovat stavební program, který jako soutěžní podklad tvoří nedílnou součást soutěžních podmínek a tedy i zadání soutěže jako takové, přičemž toto ustanovení bylo dle navrhovatele porotou porušeno, neboť zřejmě z důvodu časové tísně při svém rozhodování nebrala stavební program v potaz. Navrhovatel poznamenává, že porota měla vyloučit ze soutěže všechny návrhy, které nebyly v souladu se závaznými podmínkami soutěže. V návaznosti na uvedené odkazuje navrhovatel na znění kapitoly „Obecné požadavky“ stavebního programu, ve které je definováno, co musí být splněno. Imperativ „musí“ pak dle navrhovatele dává jedinou možnost, a to v I. fázi hodnocení návrhů vyloučit všechny návrhy, které nesplňují byť jediné „musí“. Protokol o hodnocení soutěžních návrhů však na mnoha místech prokazuje podle navrhovatele opak, když například ve III. fázi hodnocení návrhů jsou uváděny vady, které by podle soutěžních podmínek měly návrh vyřadit již v I. fázi hodnocení návrhů.

18. Navrhovatel podotýká, že podle soutěžních podmínek patří mezi nejdůležitější kritéria hodnocení urbanistická kvalita návrhu, která se zabývá mimo jiné vazbami, kontextem, apod. Navrhovatel uvádí, že prezentace mnoha postoupivších návrhů či dokonce oceněných návrhů přitom se stávajícím kontextem záměrně manipulují, neboť na vizualizacích se např. objevují výhledy do zeleně, která je vmontována do zákresu namísto stávajícího pole. Pole přitom není označeno jako řešené území, takže by mělo být ve veškeré dokumentaci ponecháno tak, jak je. Porota zde tedy podle navrhovatele neplní svou roli tak, že vyloučí návrhy, které záměrně manipulují s okolím, které není vymezeno jako řešené, pro nesplnění zadání. Navrhovatel poznamenává, že bod 5.1.2 soutěžních podmínek jasně definuje hranice řešeného území, které představuje jediné území, kde mohou soutěžitelé v rámci návrhu prezentovat úpravy stávajícího stavu. Pokud porota jeden z návrhů jednohlasně vyloučila z důvodu „umístění mimo předepsaný pozemek“, měla by stejně postupovat i u návrhů, které mimo předepsaný pozemek umístí jediný strom. Mezi umístěním stromu a domu je rozdíl v míře, mezi umístěním nebo neumístěním čehokoli někam, kde na to nemám právo, je rozdíl v respektování principu.

19. Navrhovatel rovněž uvádí, že z hlediska abstraktního významu urbanismu či architektury platí, že v soutěži prezentovaný návrh by měl být chápán jako celek. Pokud je jeho součástí vizualizace, která ukazuje výhled z obřadní síně do stromořadí, na jehož místě bude ve skutečnosti během obřadu projíždět kombajn, tak se reálné vyznění stavby bude jistě lišit od soutěžní prezentace. Když se porota rozhodne nevyloučit návrhy, které s okolím manipulují nad rámec soutěžních podmínek, tak by měla aspoň být schopna manipulaci rozpoznat a její výskyt přetavit do komentáře podmínek realizovatelnosti daného návrhu. 

20. Závěrem se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu či zrušení soutěže o návrh. Navrhovatel současně navrhl, aby Úřad vydal ve smyslu § 117 odst. 1 písm. a) zákona předběžné opatření, jímž by zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v této soutěži až do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí ve správním řízení. 

Řízení u Úřadu

21. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

- zadavatel,

- navrhovatel a

- vybraný účastník soutěže o návrh.

22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli a navrhovateli pod č. j. ÚOHS-S436/2010-17979/2010/530/RKr ze dne 30. 11. 2010. Úřad dále zadavateli a navrhovateli usnesením č. j. ÚOHS-S436/2010-18025/2010/530/RKr ze dne 30. 11. 2010 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad rovněž stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonů – zaslání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení. Zadavateli byla prostřednictvím tohoto usnesení stanovena lhůta k předání dokumentace soutěže o návrh a vyjádření k návrhu. Navrhovateli byla v rámci tohoto usnesení stanovena lhůta k doplnění návrhu o doklad o složení kauce na účet Úřadu.

23. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S436/2010-18053/2010/530/RKr ze dne 30. 11. 2010 vydal na návrh navrhovatele předběžné opatření, jímž byl zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu.

Vyjádření zadavatele ze dne 17. 12. 2010

24. Dne 17. 12. 2010 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvádí, že tvrzení navrhovatele o neodeslání rozhodnutí o námitkách navrhovatele v zákonem stanovené lhůtě nerozporuje, dodává však, že v případě, kdy se jedná o soutěž architektonickou, která se vyznačuje tím, že prakticky veškeré úkony zadavatele spojené s posouzením a hodnocením soutěžních návrhů vykonává namísto zadavatele soutěžní porota a její pomocné orgány, je role zadavatele v rozhodovací oblasti značně omezena, a to prakticky jen na rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu. S ohledem na tuto skutečnost a rozsah navrhovatelovy námitky bylo podle zadavatele třeba, aby se zadavatel obrátil nejprve na členy soutěžní poroty s žádostí o jejich vyjádření, přičemž v tomto smyslu byla pro zadavatele rozhodná zejména vyjádření nezávislých odborných členů soutěžní poroty, která se mu však ve lhůtě nepodařilo zajistit, což bylo podle zadavatele důvodem, proč o námitkách navrhovatele rozhodl až po zákonné lhůtě.

25. Zadavatel uvádí, že návrh směřuje proti rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu, ale neobsahuje vymezení příčinné souvislosti vedoucí k vadě rozhodnutí zadavatele. Zadavatel zdůrazňuje, že s ohledem na předmět soutěže o návrh, byla soutěž o návrh realizována také podle Soutěžního řádu České komory architektů (dále jen „soutěžní řád“), přičemž podle ust. § 13 odst. 1 soutěžního řádu jsou soutěžící oprávněni podat námitky jen proti formálnímu postupu soutěžní poroty. Zadavatel se v návaznosti na citované ustanovení soutěžního řádu domnívá, že návrh navrhovatele toto oprávnění překračuje a směřuje fakticky proti věcnému rozhodnutí soutěžní poroty, což dle zadavatele není přípustné.  

26. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele o údajné časové tísni poroty a uvádí, že soutěžní řád nestanoví žádné časové termíny závazné pro fungování poroty, a to ani v minimálním ani v maximálním rozsahu. Soutěžní řád je založen na autonomii fungování poroty a rozvrh práce je záležitostí pouze poroty. Zadavatel uvádí, že nemůže jakýmkoliv způsobem zasahovat do průběhu posuzování a hodnocení soutěžních návrhů a rozhodnutí o jejich ocenění. Soutěžní porota zasedala dva dny vždy v rozsahu 10 hodin, což v daném případě, kdy se jednání poroty zúčastnilo celkem 9 osob, představuje celkem 180 hodin práce. Podle názoru zadavatele je pak na jednotlivých členech poroty a porotě jako takové, zda je schopna posoudit všechny přijaté soutěžní návrhy. Dle zadavatele je z výsledků soutěže zřejmé, že se tak stalo, a to v dostatečném rozsahu. Zadavatel poznamenává, že je v případě architektonických soutěží běžnou praxí, že se posuzování soutěžních návrhů rozdělí do jednotlivých fází, kdy se postupně vyřazují jednotlivé návrhy, které porota shledá za méně zdařilé či kvalitní. Tento postup je z pohledu konečného výsledku podle zadavatele žádoucí, neboť vede k tomu, že návrhům zdařilým a pro zadavatele hodnotnějším je věnována větší pozornost a porota může provést jejich podrobnější hodnocení.

27. Zadavatel podotýká, že zvolil zcela otevřený přístup všech potenciálních zájemců o účast v architektonické soutěži, což vedlo k velkému počtu soutěžních návrhů, celkem jich bylo podáno 127. Tato okolnost vedla nejen k větší možnosti výběru na straně soutěžní poroty, potažmo zadavatele, ale také k tomu, že byl podán i značný počet návrhů, které nesplňovaly závazná kritéria soutěžních podmínek a také návrhy, jejichž kvalita byla nízká, resp. nesplňovaly nároky kladené na předmět soutěže.

28. Zadavatel uvádí, že v I. fázi posuzování návrhů pracovala porota se zprávou přezkušovatele, na jejímž základě bylo porotou rozhodováno o tom, které soutěžní návrhy nebudou dále posuzovány, neboť obsahují odchylku od formálních či obsahových podmínek zpracování soutěžních návrhů. V této fázi hodnocení se porota dle zadavatele zabývala jen přezkušovatelem označenými návrhy, přičemž rozhodla o tom, že dále nebude posuzováno 8 návrhů, neboť vykazovaly takové odchylky ve svém zpracování, že nebyly hodnotitelné. I. a II. fáze hodnocení probíhala podle zadavatele celkem 8,5 hodiny. Porota byla neformálně rozdělena do 3 pracovních skupin, které jednotlivě hodnotily předepsaná hodnotící kritéria. Rozhodování probíhalo tak, že se porotci sešli u jednotlivých návrhů a zástupci pracovních skupin sdělili své závěry. Podle názoru zadavatele tak dokázali čas věnovaný hodnocení soutěžních návrhů efektivně využít. Zadavatel uvádí, že porota zvolila takový způsob určení postupu soutěžních návrhů do další fáze hodnocení, kdy bylo třeba, aby se všichni porotci vyslovili pro vyřazení návrhu z další fáze hodnocení, například v rámci I. fáze hodnocení bylo nutno, aby se šest ze sedmi porotců vyslovilo pro vyřazení návrhu z další fáze hodnocení, ve II. fázi hodnocení pak pro postup do další fáze stačily dva hlasy „PRO“. Zadavatel v souvislosti s uvedeným odkazuje na protokol o hodnocení soutěžních návrhů, z něhož podle zadavatele vyplývá, že na tom, jaké soutěžní návrhy nesplňují nároky soutěže, panovala mezi porotci široká shoda. Zadavatel se domnívá, že soutěžní porota se při hodnocení soutěžních návrhů neodchýlila od závazných hodnotících kritérií.

29. Zadavatel poznamenává, že soutěžní porota nepostupuje podle § 80 odst. 1 zákona, neboť na soutěž o návrh se použijí ustanovení zákona mimo jeho čtvrtou část jen, pokud tak zákon výslovně uvádí. Na vyhotovení protokolu o průběhu soutěže se použijí jen ustanovení § 106 odst. 5 a 7 zákona a čl. 10 odst. 9 soutěžního řádu.

30. Zadavatel dále uvádí, že sám v rámci přezkumu postupu soutěžní poroty, který učinil po obdržení usnesení Úřadu o zahájení předmětného správního řízení, objevil v protokolu formální nedostatek, který se promítl i do jednání zadavatele. Soutěžní porota vtělila do samotného textu protokolu jen hodnocení soutěžních návrhů, které postoupily až do III. fáze hodnocení. Hodnocení ostatních soutěžních návrhů je uvedeno v samostatné příloze, přičemž toto hodnocení je v zásadě stručnější, a to zejména s ohledem na kvalitu těchto soutěžních návrhů. V protokolu o hodnocení soutěžních návrhů však není uveden odkaz na přílohu s hodnocením soutěžních návrhů, což vedlo k tomu, že zadavatel, který všem soutěžícím zasílal spolu s výsledkem soutěže o návrh i protokol o hodnocení soutěžních návrhů, tuto přílohu zapomněl soutěžícím zaslat a tato zůstala pouze založena v dokumentech o soutěži o návrh. Uvedené pochybení zadavatel napravil tím, že zmíněnou přílohu dodatečně odeslal všem soutěžícím, a to po obdržení usnesení č. j. ÚOHS-S436/2010-18025/2010/530/RKr ze dne 30. 11. 2010. 

31. Zadavatel rovněž poukazuje na skutečnost, že hodnotící kritéria jsou soutěžními podmínkami stanoveny s různou měrou významnosti, kdy nejvýznamnějším kritériem bylo stanoveno kritérium „komplexní architektonická a urbanistická kvalita návrhu“. Podle zadavatele je tedy zřejmé, že z tohoto základního ukazatele musela porota u každého soutěžního návrhu vycházet. Podle zadavatele je zároveň nepochybné, že porota hodnotila soutěžní návrhy i podle ostatních hodnotících kritérií, když je účelné, aby tak ve větším rozsahu činila jen u návrhů, které shledala architektonicky a urbanisticky hodnotné. Zadavatel uvádí, že není možné po porotě požadovat, aby u všech soutěžních návrhů činila závěry opřené o konkrétní výpočty za využití údajů z tabulky bilancí. Zadavatel konstatuje, že hodnocení soutěžních návrhů je činnost vycházející z abstraktních hodnot, jejichž hodnocení je založeno na odborné erudici jednotlivých členů soutěžní poroty. Způsob jakým porota hodnocení provede, není předepsán a dle zadavatele je tak zcela na uvážení poroty, zda tak bude činit přiřazením bodů jednotlivým návrhům nebo pouze na základě ústní společné diskuse členů poroty. Stručné hodnocení uvedené v protokolu o hodnocení soutěžních návrhů, jako závěr I. a II. fáze hodnocení, je dle zadavatele pouze obecným vyjádřením. Porotci při hodnocení soutěžních návrhů nevybírají a ani nemohou vybrat absolutně nejlepší řešení konkrétní stavby. Rozhodování je relativním posouzením podaných návrhů a porota tedy vybírá nejkvalitnější návrh z předložených. Vzájemnému posouzení se proto podle zadavatele nemůže vyhnout.

32. K námitce navrhovatele, že soutěžní porota nevyloučila z posuzování některé návrhy, které nesplnily podmínky stavebního programu, zadavatel uvádí, že navrhovatel už neuvedl, o jaké soutěžní návrhy se má jednat, což podle zadavatele činí návrh navrhovatele nepřezkoumatelným. Zadavatel s uvedeným názorem navrhovatele nesouhlasí ani v obecné rovině a takovou námitku považuje za snahu o posouzení rozhodování soutěžní poroty ve věcné rovině, což je dle zadavatele nepřípustné. Zadavatel konstatuje, že z jednání soutěžní poroty je zřejmé, že se vypořádala s nedostatky soutěžních návrhů, které by představovaly vážnou odchylku od formálních nebo obsahových podmínek zpracování soutěžních návrhů.

33. K navrhovatelem namítané „manipulaci s okolím“ zadavatel uvádí, že každý soutěžící při zpracování soutěžního návrhu musel přistoupit k určité míře idealizace svého návrhu, jakož i řešeného prostředí. Je pak ale zcela na odbornosti poroty, zda je schopná relevantně konkrétní návrh posoudit a hodnotit, zejména pak zda je předloženo řešení, které odpovídá požadavkům soutěže, a to i požadavkům na řešené prostředí. V tomto ohledu je zadavatel schopen ovlivnit výsledek posouzení a hodnocení soutěžních návrhů jen výběrem dostatečně kvalifikovaných členů soutěžní poroty, což dle jeho názoru učinil. Na straně zadavatele není pochyb o tom, že porotci byli schopni abstrahovat od konkrétních způsobů zpracování jednotlivých soutěžních návrhů a tyto hodnotit. Bez tohoto předpokladu by podle zadavatele ani nebylo možné hodnocení návrhů provést.

34. Závěrem zadavatel navrhuje, aby byl návrh navrhovatele v souladu s ustanovením § 118 odst. 4 písm. a) zákona zamítnut.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 6. 2011

35. Po přezkoumání případu vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S436/2010-9049/2011/530/RKr ze dne 28. 6. 2011, kterým ve výroku I. konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 106 odst. 4 a odst. 5 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že způsob hodnocení návrhů v I. a II. fázi hodnocení nebyl řádným způsobem zdůvodněn, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě výše uvedeného nezákonného postupu zadavatele zrušil podle § 118 odst. 1 zákona rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu. Ve výroku III. uvedeného rozhodnutí byla zadavateli podle § 119 odst. 2 zákona a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30.000,-- Kč. Ve výroku IV. citovaného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že neodeslal rozhodnutí o námitkách navrhovatele ve lhůtě podle § 111 odst. 1 zákona a postupoval tak při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona. Za spáchání uvedeného správního deliktu byla zadavateli ve výroku V. citovaného rozhodnutí podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložena pokuta ve výši 50.000,-- Kč.

36. Dne 16. 8. 2011 obdržel Úřad od zadavatele nedatovaný rozklad, který směřuje proti všem výrokům výše uvedeného rozhodnutí a v němž se zadavatel dožaduje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil. 

37. Úřad usnesením č. j. S436/2010-12939/2011/530/RKr ze dne 17. 8. 2011 stanovil navrhovateli lhůtu 5 dnů k vyjádření k podanému rozkladu.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 3. 2012

38. Druhostupňovým rozhodnutím č. j. ÚOHS-187/2011/VZ-3069/2012/310/HBa ze dne 30. 3. 2012 předseda Úřadu rozhodnutí Úřadu č. j. S436/2010-9049/2011/530/RKr ze dne 28. 6. 2011 zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Jako důvod zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání uvedl předseda Úřadu skutečnost, že v rámci citovaného rozhodnutí bylo uloženo nepřípadné opatření k nápravě a nebyl dodržen okruh účastníků správního řízení daný ustanovením § 116 zákona. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí konstatoval, že Úřad nepochybil tím, že konstatoval nedodržení postupu dle § 106 odst. 4 a 5 zákona, atím, že shledal zadavatele vinným deliktem podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona a uložil pokutu. Předseda Úřadu se ztotožnil rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí s výjimkou částí, v nichž je odůvodněno přijaté opatření k nápravě. Nesprávnost postupu předseda Úřadu shledal v případě přijatého opatření k nápravě spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu, neboť čl. 10 soutěžních podmínek ze dne 18. 2. 2010 stanovuje seznam členů poroty a tento není možné v současné situaci změnit, a z řady webových stránek, a to jak se zaměřením na architekturu, tak i z oficiálních stránek zadavatele (odkaz na webové stránky viz bod 35 odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R187/2011/VZ-3069/2012/310/HBa ze dne 30. 3. 2012), je zřejmé, že všechny architektonické návrhy přihlášené do soutěže o návrh již byly uveřejněny, a to včetně jmen jejich autorů. Za tohoto stavu věci není podle předsedy Úřadu možné ani obměnit složení komise tak, aby hodnocení soutěžních návrhů prováděly osoby se soutěžními návrhy dosud neobeznámené, ani není možné znovu anonymizovat návrhy, s nimiž se již mohla seznámit jak odborná, tak i laická veřejnost. Pochybení zadavatele tak nelze zhojit způsobem, který byl zvolen v napadeném rozhodnutí. Podle předsedy Úřadu je účelným nápravným opatřením zrušení celé soutěže o návrh.

39. K přibrání účastníka řízení předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí uvedl, že v předmětné soutěži o návrh bylo zadavatelem rozhodnuto o výběru vybraného účastníka. Vybraný účastník soutěže je proto ex lege účastníkem správního řízení vedeného o přezkoumání úkonů zadavatele. S vybraným účastníkem soutěže však nebylo jako s účastníkem správního řízení jednáno a řízení tak trpí vadou, která vážným způsobem zasáhla do práv a právem chráněných zájmů subjektu majícího ze zákona pozici účastníka řízení.

40. Na základě výše uvedeného předseda Úřadu dospěl k závěru, že Úřad v řízení nepostupoval v souladu se zákonem a správním řádem a nápravné opatření zvolené ve výroku II. napadeného rozhodnutí bylo ve svém důsledku v rozporu s ustanovením § 105 odst. 3 zákona. Předseda Úřadu v dalším řízení zavázal Úřad, aby umožnil vybranému účastníku soutěže realizovat jeho procesní práva, vyžádat od zadavatele rozhodnutí o výběru vítězného návrhu, znovu rozhodnout ve věci a při případném uložení nápravného opatření vzít v úvahu podmínky soutěže o návrh a zvolit takový druh nápravného opatření, který bude v souladu s účelem zákona.

41. Dne 12. 6. 2012 pod č. j. ÚOHS-S436/2010/VZ-10882/2012/530/RNi Úřad oznámil účastníkům řízení, že ve správním řízení vedeném Úřadem ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele pod sp. zn. ÚOHS-S436/2010/VZ/530/RNi pokračuje. Usnesením č. j. ÚOHS-S436/2010/VZ-10926/2012/530/RNi ze dne 12. 6. 2012 stanovil Úřad všem účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele ze dne 22. 6. 2012

42. Dne 25. 6. 2012 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele ze dne 22. 6. 2012, v němž navrhovatel žádá, aby bylo během nového projednání případu přihlédnuto ke všem důkazům a podkladům, které předkládal spolu s návrhem dne 8. 11. 2010. Navrhovatel trvá na tvrzení, že ze strany zadavatele došlo během soutěže o návrh k porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla újma na jeho právech. Porušení § 106 odst. 4 a odst. 5 zákona zadavatelem podle názoru navrhovatele vedlo k netransparentnímu posouzení soutěžních návrhů a zejména k porušení práva na rovný přístup ke všem posuzovaným návrhům. Navrhovatel uvádí, že se účastnil soutěže o návrh s vědomím, že díky dodržování ustanovení zákona jsou zajištěna jeho práva na rovný přístup ke všem účastníkům soutěže, tato práva však byla porušena. Jako účelné opravné opatření navrhuje navrhovatel úhradu finanční kompenzace za práci a úsilí, které navrhovatel při zpracování soutěžního návrhu vynaložil. Při stanovení hodnoty takto vynaloženého úsilí vycházel navrhovatel z honorářového řádu České komory architektů, který pro zpracování studie stavby dle zadávacích podmínek soutěže stanovuje honorář ve výši 350.000,-- Kč až 395.000,-- Kč. Navrhovatel navrhuje uložit zadavateli úhradu této částky v adekvátní výši ve prospěch navrhovatele.

43. Navrhovatel poznamenává, že souhlasí se všemi body odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R187/2011/VZ-3069/2012/310/HBa ze dne 30. 3. 2012 a navrhuje, aby tyto body byly zahrnuty v novém projednání věci Úřadem. Navrhovatel rovněž souhlasí se zrušením celé soutěže o návrh jako s nápravným opatřením nezákonného postupu zadavatele a s výší pokuty, která byla uložena zadavateli za spáchaný správní delikt. Navrhovatel rovněž navrhuje, aby byl zadavateli uložen zákaz použití kteréhokoliv ze zúčastněných návrhů pro další stupně projektové dokumentace a to i v případě, že k tomu dá účastník soutěže výslovný souhlas. Stejně tak by měl být dle navrhovatele uložen zákaz k předložení již zveřejněných návrhů nebo jejich lehce upravených mutací, ze kterých je na první pohled patrno, že se jedná o stejný rukopis autora, do případných dalších soutěží o návrh, které bude v budoucnu zadavatel pro totožný účel eventuálně vypisovat, aby bylo možné zajistit zachování anonymity.  

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 6. 2012

44. Dne 26. 6. 2012 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 25. 6. 2012, v němž zadavatel uvádí, že se seznámil s rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R187/2011/VZ-3069/2012/310/HBa ze dne 30. 3. 2012 a proti závěrům učiněným předsedou Úřadu ve zmíněném rozhodnutí nemá výhrady. Zadavatel navrhuje, aby Úřad při vyměření pokuty za správní delikt podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona přihlédl ke všem okolnostem a argumentům uvedeným v jeho předchozích podáních a pokutu vyměřil nižší než ve zrušeném rozhodnutí.

45. Zadavatel i přes závěry uvedené v citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu doplňuje důkazy o rozhodčí nález České komory architektů ze dne 20. 4. 2012, ze kterého vyplývá, že práce soutěžní poroty vyhovovala požadavkům soutěžního řádu a podle zadavatele lze tedy dovodit, že neodporovala zásadám, na kterých je založen zákon.

46. Přílohou vyjádření zadavatele byl rozhodčí nález sp. zn. RŘ 2010-02/Smuteční síň Roudnice n. L. ze dne 20. 4. 2012 (dále jen „rozhodčí nález“), v němž dospěl rozhodčí výbor k závěru, že porota soutěžní návrhy v časové tísni neposuzovala a přes výhradu neúplnosti protokolu o hodnocení soutěžních návrhů lze její práci ohodnotit jako vyhovující požadavkům soutěžního řádu. K návrhu na řešení sporu Česká komora architektů uvedla, že práce soutěžní poroty vyhovovala požadavkům soutěžního řádu a proto podle jejího názoru není nutno revokovat rozhodnutí poroty.

Závěry Úřadu

47. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace soutěže o návrh, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění, a rozhodnutí předsedy Úřadu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I., II., III., IV. a V. tohoto rozhodnutí.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

48. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

49. Podle § 106 odst. 1 zákona hodnocení návrhů provádí porota. Zadavatel jmenuje členy poroty pro hodnocení návrhů a jejich náhradníky nejpozději poslední den lhůty pro podání návrhů.

50. Podle § 106 odst. 4 zákona hodnotí porota podané návrhy na základě hodnotících kritérií, která byla uvedena v oznámení soutěže o návrh.

51. Podle § 106 odst. 5 zákona vyhotoví porota o způsobu hodnocení návrhů a o stanovení jejich pořadí protokol, který podepíší všichni členové poroty či náhradníci, kteří návrhy hodnotili.

52. Podle § 106 odst. 7 zákona mimo jiné předává porota protokol o hodnocení návrhů zadavateli. Po předání protokolu podle věty první vyzve zadavatel účastníky soutěže o návrh k účasti na uveřejnění výsledků hodnocení návrhů.

53. Podle § 106 odst. 8 zákona zadavatel o průběhu uveřejnění výsledků hodnocení návrhů a případném projednání dodatečných dotazů podle odstavce 7 vyhotoví písemný protokol.

54. Z bodu 9.1. „Závazná kritéria hodnocení“ soutěžních podmínek stanovených zadavatelem vyplývá, že návrhy měly být hodnoceny dle hodnotících kritérií

- komplexní architektonická a urbanistická kvalita návrhu,

- hospodárnost a ekonomická (finanční) přiměřenost zvoleného řešení – předpokládané provozní náklady,

- hospodárnost a ekonomická (finanční) přiměřenost zvoleného řešení – předpokládané investiční náklady,

a to podle pořadí významnosti.

55. Z bodu 9.2 „Důvody pro vyloučení ze soutěže“ soutěžních podmínek stanovených zadavatelem vyplývá, že porota vyloučí z posuzování všechny návrhy, které

- nesplňují obsahové požadavky vypsání,

- neodpovídají formálním požadavkům těchto soutěžních podmínek,

- nedošly v požadovaném termínu, zřetelně ukazují na porušení anonymity.

56. V bodě 15.5. „Protokol o průběhu soutěže“ soutěžních podmínek je mimo jiné uvedeno, že protokol o průběhu soutěže obsahuje zejména zápisy z jednání poroty včetně hlasování, rozhodnutí o vyloučení návrhů ze soutěže, seznam všech posuzovaných soutěžních návrhů, posouzení všech soutěžních návrhů, rozhodnutí o výběru nejvhodnějších návrhů a stanovení jejich pořadí, rozhodnutí o rozdělení cen a udělení odměn včetně jeho zdůvodnění a prezenční listiny z jednotlivých zasedání poroty. Protokol stvrdí na závěr svým podpisem všichni řádní členové poroty a předají jej zadavateli.

57. Z protokolu o hodnocení soutěžních návrhů je k I. fázi hodnocení návrhů pouze uvedeno, že hodnocení probíhalo tak, že porotci rozhodovali, který návrh nemá postoupit do další fáze, hlasovali tedy „proti postoupení do druhé fáze“, přičemž pro postup do další fáze stačil jeden hlas „PRO“. Do II. fáze nepostoupilo 35 návrhů, včetně návrhu navrhovatele, přičemž k jejich vyřazení porota uvedla, že celková úroveň vyřazených návrhů neodpovídá ve srovnání s ostatními návrhy nárokům kladeným na předmět soutěže.

58. K II. fázi hodnocení je v protokolu o hodnocení soutěžních návrhů uvedeno, že hodnocení probíhalo tak, že porotci rozhodovali, který návrh nemá postoupit do další fáze, hlasovali tedy proti postoupení do třetí fáze, přičemž pro postup do další fáze stačily dva hlasy „PRO“. Do III. fáze hodnocení nepostoupilo 54 návrhů, přičemž k jejich vyřazení porota uvedla, že vyřazené návrhy ve srovnání s návrhy postupujícími vykazují některé významné nedostatky, a proto nejsou dále hodnoceny.

59. Z dikce zákona vyplývá, že při hodnocení obdržených návrhů postupuje porota tak, že hodnotí naplnění jednotlivých hodnotících kritérií, které byly uvedeny v uveřejněném oznámení soutěže o návrh. Po ukončení hodnocení návrhů je porota povinna vyhotovit protokol, z kterého bude zřejmý alespoň způsob, jakým porota při hodnocení návrhů postupovala, a stanovení pořadí jednotlivých návrhů. Tento protokol je proto klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu poroty, potažmo zadavatele, neboť pouze na základě tohoto porotou vyhotoveného dokumentu je možno přezkoumat, zda byly při posuzování a hodnocení návrhů porotou dodrženy zásady spadající pod § 6 zákona, a zda porota při hodnocení postupovala způsobem, který zadavatel stanovil v soutěžních podmínkách. Je tedy třeba, aby byl protokol zpracován tak, aby postup poroty, jakož i důvody, které ji vedly k přijatým závěrům, byly řádně odůvodněny, pouze takto odůvodněný protokol lze označit za učiněný v souladu se zásadou transparentnosti. 

60. V šetřeném případě z popisu hodnocení návrhů uvedeného v protokolu o hodnocení soutěžních návrhů nelze rozpoznat, zda porota v I. a II. fázi hodnocení návrhů postupovala dle hodnotících kritérií stanovených v soutěžních podmínkách. Odůvodnění poroty, že „celková úroveň vyřazených návrhů neodpovídá ve srovnání s ostatními návrhy nárokům kladeným na předmět soutěže“ či „vyřazené návrhy ve srovnání s návrhy postupujícími vykazují některé významné nedostatky“ je naprosto nedostatečné, neboť není podloženo důvody, které vedly porotu k těmto závěrům. Pakliže protokol o hodnocení soutěžních návrhů neobsahuje jakékoliv zdůvodnění postupu poroty při hodnocení návrhů, z kterého by bylo patrné, z jakého důvodu byly návrhy porotou vyřazeny, a zda porota při hodnocení návrhů hodnotila návrh podle zadavatelem stanovených hodnotících kritérií v soutěžních podmínkách, nelze než tento protokol, respektive postup poroty, označit za netransparentní a nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, které konkrétní skutečnosti byly předmětem hodnocení, resp. vyřazení těchto návrhů z dalších fází posuzování. V důsledku tohoto chybného postupu poroty tak účastníci soutěže o návrh neměli žádnou možnost zjistit, z jakého důvodu byl jejich návrh považován za nedostatečný a pro zadavatele za nepřijatelný.

61. V důsledku chybného postupu poroty tak bylo zadavatelem rozhodnuto o výběru nejvhodnějšího návrhu na základě netransparentního a neprůkazného hodnocení, přičemž tento úkon mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti návrhů.

62. K dodatečnému sdělení zadavatele k hodnocení návrhů ve fázi I. a II., které odeslal až po obdržení usnesení Úřadu k zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S436/2010-18025/2010/530/RKr ze dne 30. 11. 2010, Úřad uvádí, že zadavatel je povinen hodnocení návrhů řádně odůvodnit v protokolu o hodnocení návrhů, aby eventuální stěžovatel mohl vznést námitky, případně návrh k Úřadu. Následné dodatečné sdělení zadavatele, jakým způsobem hodnocení proběhlo, tedy nemůže napravit porušení zákona spočívající v nedostatečném odůvodnění hodnocení návrhů již v samotném protokolu.

63. K argumentu zadavatele, že dle soutěžního řádu jsou soutěžící oprávněni podat námitky jen proti formálnímu postupu soutěžní poroty, Úřad uvádí, že soutěžní řád je profesním předpisem této stavovské organizace, přičemž Úřad přezkoumává postup zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách a tento takové ustanovení neobsahuje.

64. K tvrzení zadavatele, že porota nevyhotovuje dle § 80 odst. 1 zákona zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, Úřad přisvědčuje zadavateli, neboť soutěž o návrh má speciální právní úpravu v části čtvrté zákona (§§ 102 – 109 zákona). Zadavatel však namísto zprávy o posouzení a hodnocení nabídek musí vypracovat protokol dle § 106 odst. 5 zákona (viz bod 51 a 60 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

65. K návrhu navrhovatele, aby zadavatel navrhovateli finančně kompenzoval jím vynaložené úsilí a práci, které při zpracování soutěžního návrhu vynaložil, a aby byl zadavateli uložen zákaz použití kteréhokoliv ze zúčastněných návrhů či zákaz k předložení již zveřejněných návrhů, Úřad uvádí, že dle § 112 odst. 2 písm. c) zákona Úřad při výkonu dohledu nad dodržováním tohoto zákona ukládá nápravné opatření a sankce. Nápravné opatření, které je Úřad oprávněn v rámci správního řízení uložit, jsou zákonem přesně specifikována, není tak na libovůli Úřadu, jaké nápravné opatření bude v rámci správního řízení uloženo. Stejně je tomu i v případě uložení sankce, neboť správní delikty, za něž je možno Úřadem uložit zadavateli sankci, jsou v zákoně přesně vymezeny. Z uvedeného vyplývá, že není v kompetenci Úřadu uložit takové nápravné opatření, jímž by bylo zadavateli uloženo, aby navrhovateli finančně kompenzoval navrhovatelovu účast v soutěži o návrh, či aby Úřad jakýmkoli způsobem zasahoval do postupu zadavatele, který bude následovat po zrušení předmětné soutěže o návrh, tedy do postupu zadavatele, který ještě nebyl zadavatelem realizován.

66. K zadavatelem doloženému rozhodčímu nálezu Úřad uvádí, že v závěru rozhodčího nálezu je mimo jiné uvedeno, že rozhodčí výbor dospěl k závěru, že porota soutěžní návrhy v časové tísni neposuzovala a přes výhradu neúplnosti protokolu lze její práci označit jako vyhovující požadavkům soutěžního řádu. K uvedenému Úřad konstatuje, že pro Úřad je rozhodující soulad postupu zadavatele se zákonem, nikoli soulad se soutěžním řádem.

67. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnějšího návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

68. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 106 odst. 4 a odst. 5 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že I. a II. fáze hodnocení návrhů nebyla v protokolu o hodnocení soutěžních návrhů řádným způsobem zdůvodněna a tento nezákonný postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnějšího návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení soutěže o návrh, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

K II. výroku tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

69. Úřad je při rozhodování podle § 118 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek, dodržování zásad rovného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

70. Nedodržení zákonem stanoveného postupu zadavatelem uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnějšího návrhu. K nápravě porušení zákona při provádění hodnocení návrhů, tedy postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, by v daném případě nepostačovalo zrušit pouze jednotlivý úkon zadavatele, tedy rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny architektonické návrhy přihlášené do soutěže o návrh byly včetně jmen jejich autorů uveřejněny (viz bod 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a není možné návrhy opětovně anonymizovat, či obměnit složení poroty ani stanovit porotu novou, tak aby hodnocení soutěžních návrhů prováděly osoby se soutěžními návrhy dosud neobeznámené, Úřad konstatuje, že v tomto případě nebylo možné uložit nápravné opatření, jež by spočívalo pouze ve zrušení jednotlivého úkonu zadavatele, neboť zadavatel by musel v takovém případě postupovat v rozporu s ustanovením § 105 odst. 3 zákona.

71. Úřad tak s ohledem na uvedené rozhodl o uložení nápravného opatření zrušení soutěže o návrh, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K III. výroku tohoto rozhodnutí – náklady řízení

72. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

73. Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

74. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2010000436.

 

K IV. výroku tohoto rozhodnutí – nevyřízení námitek

75. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávaní nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat oprávněné námitky.

76. Podle § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

77. Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

78. Podle § 111 odst. 5 zákona pokud zadavatel ve lhůtě podle odstavce 1 podaným námitkám nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavření smlouvy se ruší dnem zastavení řízení.

79. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.

80. Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu obdržel navrhovatel dne 29. 9. 2010.

81. Námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu ze dne 13. 10. 2010 obdržel zadavatel dne 14. 10. 2010. Navrhovatel podal námitky písemně, v námitkách uvedl, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona.

82. Rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 4. 11. 2010 obdržel navrhovatel dne 5. 11. 2010.

83. Vzhledem k uvedenému Úřad uvádí, že navrhovatel podal námitky včas a v souladu s ustanovením § 110 odst. 7 zákona. Zadavatel tedy měl v zákonné lhůtě 10 dnů od obdržení námitek odeslat písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje, či nikoliv, což však neučinil.

84. S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že rozhodnutí o námitkách navrhovatele neodeslal v zákonem stanovené lhůtě podle § 111 odst. 1 zákona.

85. K argumentu zadavatele, že se musel před vyřízením námitek obrátit nejprve na členy soutěžní poroty, Úřad uvádí, že pro soutěž o návrh platí §§ 110 a 111 zákona obdobně (viz § 107 odst. 1 zákona), z čehož vyplývá, že zadavatel je i v případě soutěže o návrh povinen dodržet desetidenní lhůtu pro vyřízení námitek.

86. Úřad zdůrazňuje, že zadavatel porušil zákon tím, že nepřezkoumal podané námitky a neodeslal navrhovateli písemné rozhodnutí o jejich vyřízení v zákonem stanovené lhůtě, čímž porušil § 120 odst. 1 písm. g) zákona.

87. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – uložení sankce

88. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.

89. V šetřeném případě veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že rozhodnutí o námitkách navrhovatele, neodeslal v zákonem stanovené lhůtě podle § 111 odst. 1 citovaného zákona. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona.

90. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 8. 11. 2010, kdy obdržel návrh navrhovatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 25. 10. 2010, kdy uplynula desetidenní lhůty určená k rozhodnutí o námitkách. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

91. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10.000.000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).

92. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

93. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel v souladu s ustanovením § 111 odst. 5 zákona dodržel lhůtu 45 dnů ode dne doručení námitek a neuzavřel s vybraným účastníkem soutěže o návrh smlouvu. Úřad dále poznamenává, že dle § 115 odst. 5 zákona pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona, lze návrh na uložení opatření k nápravě doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem. Z citovaného ustanovení zákona vyplývá, že navrhovatel se mohl účinně bránit i v případě neodeslání rozhodnutí o námitkách navrhovatele v zákonem stanovené lhůtě, tedy i v případě spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.

94. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřadu při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu v dolní hranici zákonné sazby, podle které mohl Úřad uložit pokutu do výše 10.000.000,- Kč (viz § 120 odst. 2 písm. b) zákona).

95. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu zadavatele na rok 2012 uvedené na webových stránkách města Roudnice nad Labem Úřad zjistil, že příjmy města se pohybují kolem 179 mil. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze s ohledem na výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

96. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

97. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

 

 

 

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. Mgr. Josef Suchý, advokát, Vědomice 238, 413 01 Roudnice nad Labem

2. RH-ARCH, s.r.o., Nekázanka 9, 110 00 Praha 1

3. A.D.N.S., s.r.o., Na Příkopě 12/853, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy