číslo jednací: R195/2012/VZ-23903/2012/310/MŠe

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 18. 7. 2012 (doručeném Úřadu dne 19. 7. 2012) podaném navrhovatelem –

 

• společností LEGIOS a.s., IČ 46711201, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S238/2012/VZ-12285/2012/510/OKo ze dne 2. 7. 2012, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Periodické hlavní opravy elektrických lokomotiv: trakce 20“, a to v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo v ISVZ uveřejněno dne 25. 7. 2011 pod ev. č. VZ 60063045, oprava dne 16. 8. 2011 a dne 22. 8. 2011 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 27. 7. 2011 pod ev. č. 2011/S 142-236296, oprava dne 18. 8. 2011 a dne 25. 8. 2011, jehož dalšími účastníky jsou

 

• zadavatel – České dráhy a.s., IČ 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha, zast. na základě plné moci ze dne 28. 3. 2012 JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M. (C.J.), advokátem, AK WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o., advokátní kancelář, Křižovnické nám. 2/193, 110 00 Praha 1,

 

• vybraný uchazeč – Pars nova a.s., IČ 25860038, se sídlem Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk

 

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S238/2012/VZ-12285/2012/510/OKo ze dne 2. 7. 2012

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

 

z a m í t á m.

 

ODŮVODNĚNÍ

 

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

 

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil na základě návrhu společnosti LEGIOS a.s., IČ 46711201, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“), datovaného dnem 22. 3. 2012, doručeného Úřadu dne 26. 3. 2012 a označeného jako „Žádost o zaslání vyjádření zadavatele, doplnění návrhu navrhovatele“ (dále jen „návrh“ nebo „podání ze dne 26. 3. 2012“) správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – České dráhy a.s., IČ 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha (dále jen „zadavatel“) podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], ve veřejné zakázce „Periodické hlavní opravy elektrických lokomotiv: trakce 20“, a to v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo v ISVZ uveřejněno dne 25. 7. 2011 pod ev. č. VZ 60063045, oprava dne 16. 8. 2011 a dne 22. 8. 2011 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 27. 7. 2011 pod ev. č. 2011/S 142-236296, oprava dne 18. 8. 2011 a dne 25. 8. 2011 (dále jen „veřejná zakázka“).

 

2. Návrh navrhovatele směřoval proti způsobu, jakým zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky. Na základě tohoto návrhu bylo u Úřadu zahájeno řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, jež je vedeno pod sp. zn. S238/2012/VZ. Navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavatel pochybil, když nedostatečně vymezil předmět veřejné zakázky. Navrhovatel zadavateli v návrhu vytýká, že „Předmětem veřejné zakázky je podle zadávací dokumentace provedení periodických oprav hnacích kolejových vozidel v majetku zadavatele v celkovém předpokládaném počtu 34 oprav a předpokládaných počtech podle jednotlivých řad dle závazného vzoru smlouvy o dílo. Podle závazného vzoru smlouvy o dílo je přitom předmětem smlouvy o dílo závazek zhotovitele provést hlavní opravy v základním rozsahu v souladu s Přílohou č. 3 a dále závazek provést případné jednotlivé související opravárenské práce, jejich specifikace a předpokládaný rozsah je uveden v Příloze č. 5. Skutečný rozsah těchto souvisejících opravárenských prací přitom měl vyplynout až ze spisu z komisionální prohlídky lokomotiv. S ohledem na to nebyly související opravárenské práce vymezeny dostatečně určitě, neboť není zřejmé, v jakém rozsahu budou ve skutečnosti provedeny. Pokud si přitom zadavatel stanovil určité počty součástek, které „předpokládal“, jednalo se pouze o jakousi „záložní položku“ bez konkrétního věcného rozsahu, neboť není zřejmé, kolik konkrétních součástek bude zadavatel ve skutečnosti potřebovat“. Dle názoru navrhovatele mohl vést způsob vymezení předmětu veřejné zakázky k diskriminaci některých uchazečů, neboť není zřejmé, na základě čeho zadavatel určil, které součástky budou v příloze s vysokým výskytem.  Navrhovatel má za to, že vymezení předmětu veřejné zakázky bylo vzhledem k předpokládaným souvisejícím opravárenským pracím neurčité, neboť není zřejmé, jaký bude rozsah a obsah těchto služeb.

 

3. Návrh byl Úřadu doručen poté, co již bylo u Úřadu, pod sp. zn. S143/2012/VZ, zahájeno řízení na základě dřívějšího návrhu navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele, který byl datován dnem 1. 3. 2012 a Úřadu byl doručen dne 2. 3. 2012 (dále jen „návrh ze dne 2. 3. 2012“). Návrhem ze dne 2. 3. 2012 se navrhovatel, v rámci téže veřejné zakázky, domáhal přezkoumání postupu zadavatele při jednání o nabídkách v jednacím řízení bez uveřejnění a v návaznosti na to i přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 24. 1. 2012. V návrhu ze dne 2. 3. 2012, spojeném s návrhem na vydání předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a), případně písm. b) zákona, navrhovatel poukázal na to, že zadavatel provedl jednání o nabídkách takovým způsobem, že lze pochybovat o skutečných důvodech jednotlivých kroků zadavatele, čímž mělo dojít zejména k porušení zásady transparentnosti. Navrhovatel v návrhu ze dne 2. 3. 2012 uvedl, že v průběhu jednotlivých jednání bylo uchazečům, v řádu milionů, naznačeno, o kolik se pohybují nad současnou vítěznou nabídkou, aniž by tato skutečnost byla protokolována. Uchazeč, který diskutoval se zadavatelem jako poslední, tak byl ve značné výhodě, neboť svou nabídku mohl upravit a do další fáze postupovat s nejnižší nabídkovou cenou. Navrhovatel v této souvislosti poukázal dále na skutečnost, že uchazeči, kteří se umístili na prvních třech místech, předložili celkovou nabídku téměř totožnou, jež se lišila o necelé tři miliony. Vzhledem k těmto malým rozdílům výše konečných nabídkových cen vznikly navrhovateli pochybnosti o řádném průběhu jednání a zároveň se tak navrhovatel dozvěděl o porušení § 6 zákona úkonem zadavatele. Dle názoru navrhovatele měl zadavatel, po zjištění minimálních rozdílů v nabídkových cenách, provést nové jednání o nabídkách, jehož průběh by byl zcela transparentní.  Zadavatel však takto nepostupoval a dne 27. 1. 2012 doručil navrhovateli oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 24. 1. 2012, z nějž navrhovatel zjistil, že jako nejvhodnější byla vybrána nabídka uchazeče Pars nova a.s., IČ 25860038, se sídlem Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk (dále jen „vybraný uchazeč“).

 

4. Poté, co Úřad obdržel a po věcné stránce posoudil podání ze dne 26. 3. 2012, tj. návrh, dopisem ze dne 25. 4. 2012, č. j.  ÚOHS-S238/2012/VZ-7938/2012/510/OKo oznámil účastníkům řízení, že na základě tohoto návrhu bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. S238/2012/VZ. Vzhledem k tomu, že k návrhu (resp. k podání ze dne 26. 3. 2012) nebyly přiloženy doklady uvedené v § 114 odst. 3 věta druhá zákona, bylo dne 26. 4. 2012 vydáno usnesení č. j. ÚOHS-S238/2012/VZ-7940/2012/510/OKo, v jehož výrokové části byly v bodě 1 a 2 stanoveny účastníkům lhůty k vyjádření a k navržení důkazů, v bodě 3 až 5 byly navrhovateli stanoveny lhůty k předložení dokladu o složení kauce podle § 115 zákona a k prokázání doručení námitek a stejnopisu návrhu zadavateli v zákonné lhůtě (dále jen „usnesení“).

 

5. V bodě 6 výrokové části usnesení byla zadavateli stanovena lhůta ke splnění informační povinnosti o úkonech učiněných v rámci šetřeného zadávacího řízení a v bodě 7 bylo řízení přerušeno do předložení dokladu o doručení námitek a dokladu o složení kauce zadavatelem. V odůvodnění usnesení Úřad uvedl, že k návrhu, jímž bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. S238/2012/VZ, nebyl připojen doklad o složení kauce ve smyslu § 115 odst. 1 zákona a dále konstatoval, že z dostupných informací vyplývá, že na účet Úřadu nebyla složena kauce.  Vzhledem k této skutečnosti určil Úřad navrhovateli lhůtu ke složení kauce a k předložení dokladu o jejím složení, tak jak je uvedeno ve výrokové části usnesení. Úřad dále uvedl, že součástí návrhu nebyl též doklad o doručení námitek zadavateli a jejich existence, resp. doručení nevyplývá ani ze zadávací dokumentace o veřejné zakázce, jež byla poskytnuta zadavatelem. Vzhledem k této skutečnosti určil Úřad navrhovateli lhůtu 5 dnů k předložení dokladu o doručení námitek zadavateli, tak jak je uvedeno ve výrokové části usnesení. Úřad dále konstatoval, že z dokumentace o veřejné zakázce poskytnuté zadavatelem nevyplývá, že by zadavatel obdržel stejnopis podání ze dne 26. 3. 2012, označeného jako „Žádost o zaslání vyjádření zadavatele, doplnění návrhu navrhovatele“.  Úřad dále konstatoval, že v souvislosti s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), je oprávněn usnesením řízení přerušit podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu a s ohledem na to, že v bodech 3, 4 a 5 výroku stanovil lhůtu k odstranění nedostatků návrhu, správní řízení do doby uplynutí této lhůty přerušil.

 

6. Současně s usnesením vydal Úřad dne 26. 4. 2012 rozhodnutí č.j. ÚOHS-S238/2012/VZ-7978/2012/510/OKo, jímž, ve smyslu § 61 odst. 1 správního řádu, ve spojení s § 117 odst. 1 písm. a) zákona, nařídil z moci úřední předběžné opatření, jímž zadavateli uložil zákaz uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku (dále jen „rozhodnutí o nařízení předběžného opatření“).  Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesplnil povinnosti uložené mu v usnesení Úřadu, tj. nepředložil doklad o složení kauce podle § 115 zákona, neprokázal doručení námitek a stejnopisu návrhu zadavateli v zákonné lhůtě, vydal dne 29. 6. 2012 Úřad rozhodnutí č.j. ÚOHS-S238/2012/VZ-12283/2012/510/OKo, jímž  návrh navrhovatele podle § 118 odst. 4 písm. c) zákona zamítl, z důvodu, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou (dále jen „rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zahájení řízení“).

 

7. Poté, co Úřad zamítl návrh na zahájení řízení, vydal dne 2. 7. 2012 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S238/2012/VZ-12285/2012/510/OKo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl o tom, že rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26. 4. 2012, č. j. ÚOHS-S238/2012/VZ-7978/2012/510/OKo (tj. rozhodnutí o nařízení předběžného opatření), se zrušuje.

 

II. Napadené rozhodnutí

 

8. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad shrnul dosavadní průběh správního řízení a dále poukázal na ustanovení § 117 odst. 3 zákona, kde se stanoví, že Úřad zruší předběžné opatření, jakmile odpadne důvod, pro který bylo nařízeno, jinak toto pozbývá platnosti, jakmile nebylo právní moci rozhodnutí o ukončení správního řízení, v němž bylo předběžné opatření nařízeno. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí dále uvedl, že dne 29. 6. 2012 bylo vydáno rozhodnutí, jímž Úřad návrh navrhovatele zamítl podle § 118 odst. 4 písm. c) zákona, tj., z důvodu, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou. Ze závěru odůvodnění vyplývá, že vzhledem ke skutečnostem uvedeným v předchozí části odůvodnění a tedy zejména s ohledem na skutečnost, že došlo k zamítnutí návrhu na zahájení řízení, pominul důvod, pro který Úřad předběžné opatření nařídil. 

 

9. Dne 19. 7. 2012 obdržel Úřad v zákonné lhůtě od navrhovatele rozklad proti napadenému rozhodnutí.  Navrhovatel v rozkladu uvedl, že napadené rozhodnutí je nezákonné a pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné. Důvod nezákonnosti spatřuje navrhovatel v tom, že dle jeho názoru nebyly splněny podmínky pro zrušení rozhodnutí o předběžném opatření. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje navrhovatel v tom, že Úřad neuvedl ani jediný důvod, proč by měly pominout důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno.

 

III. Námitky rozkladu

 

10. Navrhovatel v rozkladu dále uvádí, že předběžné opatření bylo Úřadem nařízeno proto, že Úřad měl po předložení dokumentace o veřejné zakázce pochybnosti o souladu úkonů a postupů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení při vymezení předmětu veřejné zakázky.  V této souvislosti navrhovatel Úřadu vytýká, že v odůvodnění rozhodnutí vůbec neuvedl, zda jeho pochybnosti o souladu úkonů a postupů učiněných zadavatelem pominuly a z jakých důvodů se tak stalo. Navrhovatel má za to, že napadené rozhodnutí nedostojí požadavkům, jež jsou na odůvodnění správního rozhodnutí kladeny v § 68 odst. 3 správního řádu.

 

11. V rámci rozkladu navrhovatel také opětovně zpochybňuje postup Úřadu, kdy tento jeho podání (tj.  zamítnutý návrh na zahájení řízení) posoudil jako samostatný návrh dle § 114 zákona a nikoli jako doplnění návrhu ze dne 2. 3. 2012, případně jako podnět. Navrhovatel, vycházeje ze stanoviska, že podání ze dne 26. 3. 2012 není samostatným návrhem, v rozkladu uvádí, že dle jeho názoru je nutno oznámení Úřadu o zahájení řízení ze dne 26. 4. 2012 nutno považovat za zahájení řízení ex offo a nikoli na zahájení řízení k návrhu navrhovatele.

 

Závěr rozkladu

12. Navrhovatel s ohledem na výše uvedené žádá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.

 

Vyjádření zadavatele k rozkladu

13. K rozkladu navrhovatele se vyjádřil zadavatel a to podáním, jež bylo Úřadu doručeno dne 31. 7. 2012. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že k návrhu navrhovatele se vyjádřil již ve svých předchozích podáních adresovaných Úřadu, přičemž na tato v plném rozsahu odkázal. K rozkladu zadavatel dále uvedl, že za situace, kdy návrh navrhovatele na zahájení řízení byl zamítnut, neexistuje již důvod, aby předběžné opatření nadále trvalo. Dle vyjádření zadavatele je předběžné opatření mimořádným procesním nástrojem a může být vydáno pouze v těch případech, kdy je prokázáno, že bez jeho vydání by došlo ke zmaření účelu řízení u Úřadu, přičemž však současně musí být osvědčeno (tj. musí se jevit přinejmenším pravděpodobné, že v řízení bude pokračováno meritorně. K rozkladu se, podáním doručeným Úřadu dne 31. 7. 2012, vyjádřil též vybraný uchazeč, který uvedl, že s názory navrhovatele uvedenými v rozkladu se neztotožňuje a rozkladem napadené rozhodnutí považuje za věcně správně a vyhovující požadavkům zákona.

 

IV. Řízení o rozkladu

 

14. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu, věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

 

V. Stanovisko předsedy Úřadu

 

15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

 

16. Úřad tím, že svým rozhodnutím č.j. ÚOHS-S289/2012/VZ-12285/2012/510/OKo ze dne 2. 7. 2012, rozhodl tak, jak je uvedeno výše, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V následující části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech uvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

 

17. S názorem navrhovatele, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nezákonné se neztotožňuji, neboť jsem dospěl k jednoznačnému závěru, že došlo k naplnění zákonných předpokladů, za nichž byl Úřad povinen přistoupit ke zrušení předběžného opatření (§ 117 odst. 3 zákona). V době, kdy Úřad o zrušení předběžného opatření rozhodoval, již pominul důvod, pro který bylo toto předběžné opatření nařízeno. Rozhodnutí tedy bylo vydáno v souladu se zákonem. Dále jsem dospěl k závěru, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí (zejména z bodu 7 ve spojení s bodem 6) jednoznačně vyplývá, že rozhodnutí o nařízení předběžného opatření ruší Úřad z důvodu, že došlo k zamítnutí návrhu, na jehož základě bylo zahájeno správní řízení, v jehož rámci bylo předběžné opatření nařízeno. S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatuji, že námitka navrhovatele, spočívající v tom, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, je též bezpředmětná.

 

VI. K námitkám rozkladu

 

18. V rozhodnutí o nařízení předběžného opatření Úřad uvedl, že „ … po předběžném posouzení předložené dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při vymezení předmětu veřejné zakázky.“ Předběžné opatření, kterým Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, bylo nařízeno z moci úřední. Úřad může nařídit předběžné opatření na návrh navrhovatele či z moci úřední, pouze však k zabránění dalšího poškozování práv nebo k odvrácení bezprostředního ohrožení zájmů uchazeče (navrhovatele) a pouze v takovém rozsahu, který je nezbytně nutný k zajištění účelu předběžného opatření. Předběžné opatření je možno vydat pouze ve správním řízení a nikoli před jeho zahájením. Z ustanovení § 117 odst. 3 zákona vyplývá, že Úřad zruší předběžné opatření, jakmile pomine důvod, pro který bylo nařízeno, jinak pozbývá dnem, kdy rozhodnutí podle § 118 odst. 1 zákona (tj. rozhodnutí ve věci) nabylo právní moci.

 

19. Předmětné předběžné opatření bylo Úřadem nařízeno v návaznosti na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, jež je u Úřadu vedeno pod sp. zn. S238/2012/VZ. Poté, co Úřad, s přihlédnutím k obsahu předložené dokumentace, vyhodnotil závažnost skutkových tvrzení uvedených v návrhu, dospěl k předběžnému závěru, že návrh může být důvodný. V době nařízení předběžného opatření tak existovala možnost, že v řízení sp. zn. S238/2012/VZ bude, ve smyslu § 118 odst. 1 zákona, uloženo nápravné opatření. Poté, co Úřad dne 29. 6. 2012 návrh navrhovatele zamítl, bylo nadále vyloučeno, aby v řízení zahájeném na základě tohoto zamítnutého návrhu, bylo ukládáno nápravné opatření. Rozhodnutí o zrušení předběžného opatření bylo Úřadem vydáno v návaznosti na rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zahájení řízení a obě rozhodnutí na sebe tedy obsahově bezprostředně navazují. Postup Úřadu byl tedy nejen věcně správný, ale též logický a tato skutečnost nemůže být dotčena ani tím, že v době, kdy bylo rozhodnuto o zrušení předběžného opatření, rozhodnutí o zamítnutí návrhu dosud nebylo pravomocné. Uvedené je dáno tím, že Úřad svá rozhodnutí vydává primárně na základě vlastních skutkových zjištění a není povinen ani oprávněn s vydáváním vlastních rozhodnutí čekat na dobu, než bude správnost jeho skutkových zjištění a právních názorů, přezkoumána předsedou Úřadu v rámci rozkladového řízení. Pokud tedy Úřad dospěl k závěru, že v řízení S239/2012/VZ nebude pokračováno, neboť návrh byl zamítnut, musel Úřad logicky dospět též k závěru, že v rámci uvedeného řízení již nebude, ve smyslu § 118 odst. 1 zákona, ukládáno nápravné opatření. 

 

20. Z § 61 odst. 1 správního řádu vyplývá, že předběžné opatření je nařizováno v případě, že je potřeba zatímně upravit poměry účastníků, nebo je-li obava, že by mohlo být ohroženo provedení exekuce. Z ustanovení § 117 odst. 1 písm. a) zákona pak vyplývá, že v rozsahu nezbytně nutném lze nařídit předběžné opatření, jímž bude zadavateli zakázáno uzavřít smlouvu. Z §117 odst. 3 zákona, ve spojení s § 61 odst. 1 věta druhá správního řádu, vyplývá, že zatímní úprava poměrů, založená předběžným opatřením, končí nejpozději v okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí o ukončení správního řízení, v němž bylo předběžné opatření nařízeno. V tomto případě by tedy předběžné opatření pozbylo účinnosti nejpozději dnem, kdy by nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zahájení řízení. Toto je však nejzazší termín zániku účinnosti předběžného opatření a není vyloučeno, resp. je nezbytné, aby předběžné opatření zaniklo, jakmile není způsobilé sloužit k účelu, pro jaký bylo nařízeno. Z pohledu Úřadu nebylo předběžné opatření objektivně způsobilé k naplnění svého účelu ode dne 29. 6. 2012, tj. ode dne, kdy Úřad rozhodl o tom, že návrh na zahájení řízení byl podán osobou neoprávněnou a tedy, že ve správním řízení S238/2012/VZ již nadále nebude pokračováno. Za této situace nepřicházelo v úvahu ukládání nápravného opatření, jehož uložení představuje účel, jež měl být předběžným opatření zajištěn. 

 

21. V okamžiku, kdy Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu a tedy vlastním úkonem vyloučil možnost uložení nápravného opatření, byl povinen, ve smyslu § 61 odst. 2 správního řádu, bezodkladně rozhodnout o zrušení předběžného opatření. V případě, že by Úřad, navzdory zamítnutí návrhu, nepřistoupil ke zrušení předběžného opatření, jeho postup v předmětném řízení by byl nekonzistentní a předběžné opatření by, v rozporu s § 117 odst. 1 zákona, bylo nařízeno v rozsahu (a trvání) větším, než nezbytně nutném. Takové předběžné opatření by neúměrně zasahovalo do práv zadavatele.

 

22. Další trvání předběžného opatření by bylo opodstatněné a smysluplné pouze za situace, pokud by Úřad, po zamítnutí návrhu na zahájení řízení, v řízení o přezkoumání úkonu zadavatele nadále pokračoval z moci úřední. Úřad však v předmětné věci řízení z moci úřední nezahájil. Zda byl takový postup Úřadu správný či nikoli, není předseda Úřadu v rámci tohoto rozkladového řízení oprávněn zkoumat. Stejně tak není předseda Úřadu v rámci tohoto řízení oprávněn posuzovat, zda Úřad postupoval správně, když podání navrhovatele, datované dnem 22. 3. 2012 (tj. zamítnutý návrh na zahájení řízení) posoudil jako samostatný návrh dle § 114 zákona a nikoli jako doplnění návrhu ze dne 2. 3. 2012, případně jako podnět.

23. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

 

VII. Závěr

 

24. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží:

1. LEGIOS a.s., se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4

2. JUDr. Karel Muzikář, LL.M. (C.J.), advokát, AK WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o., advokátní kancelář, Křižovnické nám. 2/193, 110 00 Praha 13

3. Pars nova a.s., se sídlem Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy