číslo jednací: R284/2012/VZ-22300/2012/310/PMo

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 9. 10. 2012 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 11. 10. 2012) podaném navrhovatelem -

 

• ·                společností SaM silnice a mosty a.s., IČ 25018094, se sídlem Máchova 1129, 470 01 Česká Lípa, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci JUDr. Ivo Jelínkem, advokátem AK Fügnerova 600/12, 405 02 Děčín,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S368/2012/VZ-17933/2012/522/OPi ze dne 24. 9. 2012, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

 

• ·                města Nové Hrady, IČ 00245267, se sídlem Nám. Republiky 46, 373 33 Nové Hrady,

 

učiněných ve veřejné zakázce malého rozsahu „Regenerace panelového sídliště Nové Hrady – II. etapa“, oznámené na základě výzvy k podání nabídek více zájemcům ze dne 23. 3. 2012, kde dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

 

• ·                společnost TANGENTA spol. s r.o., IČ 26086310, se sídlem Dobrovodská 130, 370 06 České Budějovice,

 

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S368/2012/VZ-17933/2012/522/OPi ze dne 24. 9. 2012

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Postup zadavatele před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. 1.             Dne 30. 3. 2012 zahájil zadavatel – město Nové Hrady, IČ 00245267, se sídlem Nám. Republiky 46, 373 33 Nové Hrady (dále jen „zadavatel“), výběrové řízení pro veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem „Regenerace panelového sídliště Nové Hrady – II. etapa“ (dále jen „veřejná zakázka“), a to odesláním „výzvy k předložení cenové nabídky“ pěti zájemcům. Předmětná výzva byla rovněž uveřejněna na úřední desce zadavatele (na internetových stránkách www.novehrady.cz).

 

1. 2.             Zadavatel ve stanovené lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky šesti uchazečů. Hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídkovou cenu společnosti SaM silnice a mosty a.s., IČ 25018094, se sídlem Máchova 1129, 470 01 Česká Lípa (dále jen „navrhovatel“), je možné kvalifikovat jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ustanovení § 77 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1]. Následně zadavatel vyzval navrhovatele ke zdůvodnění podstatných částí nabídky a cenovému rozkladu, přičemž navrhovatel doručil zadavateli zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Hodnotící komise nebyla přesvědčena, že navrhovatel je schopen veřejnou zakázku zdárně zrealizovat, a proto zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti ve výběrovém řízení.

 

1. 3.             Dne 18. 5. 2012 bylo navrhovateli doručeno „rozhodnutí o vyloučení uchazeče z hodnocení zakázky“ ze dne 15. 5. 2012 s tím, že hodnotící komise zadavateli doporučila, aby veřejnou zakázku zadal uchazeči TANGENTA spol. s r.o., IČ 26086310, se sídlem Dobrovodská 130, 370 06 České Budějovice (dále jen „vybraný uchazeč“).  Zadavatel dne 17. 5. 2012 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče.

 

1. 4.             Navrhovatel doručil zadavateli dne 31. 5. 2012 „námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení o veřejné zakázce malého rozsahu“ ze dne 29. 5. 2012, ve kterých navrhovatel uvedl následující. Dle jeho tvrzení podal zadavateli k jeho výzvě ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny rozsáhlé a konkrétní zdůvodnění, přičemž zadavatelovu následnou argumentaci označil za velmi subjektivní, a tudíž nepřezkoumatelnou. Navrhovatel zadavateli dále vytknul, že se nevypořádal s tím nejpodstatnějším argumentem, a to, že nevyloučil, že cenové nabídky dalších uchazečů mohou být všechny příliš (a neadekvátně) vysoké. Dále navrhovatel napadnul výrok rozhodnutí zadavatele, jímž byl vyloučen „z hodnocení nabídek“.

 

1. 5.             Dne 11. 6. 2012 zadavatel rozhodnul o nevyhovění výše uvedené námitce. Toto rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 12. 6. 2012. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím nevyhověl námitkám navrhovatele a navrhovatel s jejich vyřízením nesouhlasil, podal navrhovatel dne 20. 6. 2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). V návrhu navrhovatel poukázal na to, že zadavatel rozhodl o jeho vyloučení nesprávně a v rozporu s § 77 odst. 6 a § 76 odst. 6 zákona tím, že právní úprava v těchto ustanoveních je zcela jasná a zadavatel je v daném případě oprávněn rozhodnout pouze o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Názor zadavatele o mimořádně nízké nabídkové ceně dále označil za nekonkrétní a nepřezkoumatelný s tím, že takový způsob hodnocení nabídky je diskriminační a v rozporu s ustanovením § 6 zákona. V tomto kontextu se domáhal, aby Úřad zrušil „rozhodnutí o vyloučení uchazeče z hodnocení zakázky“. Nadto požadoval zrušení veřejné zakázky, dospěje-li Úřad k závěru, že v rámci veřejné zakázky nebyl dodržen zákonem stanovený postup a došlo-li tím k ovlivnění či možnosti ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. A v případě, že již došlo k uzavření smlouvy o dílo s vybraným uchazečem, aby Úřad uložil zákaz plnění této smlouvy. Součástí návrhu byl i požadavek na nařízení předběžného opatření v intencích ustanovení § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

 

1. 6.             K návrhu navrhovatele se dne 2. 7. 2012 vyjádřil zadavatel. Uvedl, že zdůvodnění svého rozhodnutí o vyloučení navrhovatele je zcela konkrétní s odkazem na konkrétní položky rozpočtu nabídky navrhovatele, dále i na další důvody, tj. poukaz na odchylku od průměru ostatních nabídnutých cen, poukaz na obvyklou cenu, poukaz na nebezpečí rizika pro zadavatele a podobně. K námitce navrhovatele k nesprávnému procesnímu postupu zadavatele zadavatel uvedl, že předmětné rozhodnutí zadavatele není správním rozhodnutím a požadavky na jeho výrok nejsou zákonem jednoznačně dány.

 

1. 7.             Úřad jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek obdržel návrh navrhovatele dne 22. 6. 2012. Téhož dne tak bylo zahájeno předmětné správní řízení a za účastníky řízení Úřad označil zadavatele, navrhovatele a vybraného uchazeče. Úřad oznámil zahájení správního řízení účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S368/2012/VZ-11984/2012/560/OPi ze dne 13. 7. 2012.

 

1. 8.             Dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S368/2012/VZ-12019/2012/560/OPi ze dne 13. 7. 2012 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Tyto lhůty byly prodlouženy usnesením č. j. ÚOHS-S368/2012/VZ-13316/2012/560/OPi ze dne 20. 7. 2012.
2. 9.             Dne 13. 7. 2012 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S368/2012/VZ-12952/2012/560/OPi o předběžném opatření, kterým ve smyslu ustanovení § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.
3. 10.         Úřad dne 24. 9. 2012 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S368/2012/VZ-17933/2012/522/OPi (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle § 118 odst. 5 písm. d) zákona návrh navrhovatele zamítl, neboť nesměřoval proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat v zadávacím řízení podle zákona.
4. 11.         Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázal na obsah dokumentace o veřejné zakázce, z kterého vyplývá, že zadavatel veřejnou zakázku označil již ve výzvě jako veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota činí 5 500 000,- Kč bez DPH s tím, že nabídkové ceny jsou v rozmezí od 2 438 949,91 Kč bez DPH do 5 121 688,- Kč bez DPH. Dle Úřadu je jednoznačně prokázané, že zadavatel odeslal výzvy k podání nabídek dne 30. 3. 2012, poněvadž je tato skutečnost doložena doručenkami s uvedením data podání. V této souvislosti Úřad uvedl, že zadavatel vyhlásil veřejnou zakázku před datem 1. 4. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona“), a kterým se mimo jiné mění finanční limity pro zadávání veřejných zakázek. K tomu Úřad uzavřel, že na předmětnou veřejnou zakázku se tedy vztahují finanční limity zakotvené ve znění zákona účinném do 31. 3. 2012.
5. 12.         Úřad posoudil předmětnou veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu. V odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že v daném případě zadavatel neměl povinnost zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení podle zákona, a proto návrh navrhovatele dle Úřadu nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona. Z tohoto důvodu Úřad dle ustanovení § 118 odst. 5 písm. d) zákona návrh zamítl. Úřad dále provedl výklad pojmů „zadávání“ a „zadání“ veřejné zakázky. Ustanovení § 17 písm. m) zákona definuje pojem „zadávání“ jako „závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy“. Pojem „zadání“ upravuje ustanovení § 17 písm. k) zákona. Dle tohoto ustanovení zákona se pod pojmem „zadání“ rozumí „rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uskutečněné v zadávacím řízení“. Na základě výše uvedeného Úřad konstatoval, že vzhledem k tomu, že se v případě veřejných zakázek malého rozsahu nejedná o zadávání, resp. zadání veřejné zakázky, neprobíhá výběrové řízení pro veřejné zakázky malého rozsahu v režimu zákona.
6. 13.         Dne 11. 10. 2012 obdržel Úřad od navrhovatele v zákonem stanovené lhůtě rozklad ze dne 9. 10. 2012 směřující proti napadenému rozhodnutí. Navrhovatel v prvé řadě poukazuje na skutečnost, že podle ustanovení § 18 odst. 5 zákona sice zadavatel není povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu podle zákona, žádný právní předpis mu však nezakazuje, aby tak učinil a i v tomto případě se podrobil (přísnějšímu) režimu zákona. Uvádí, že z obsahu dokumentace veřejné zakázky je zřejmé, že tak učinil.
7. 14.         Nadto navrhovatel namítá, že výklad obsažený v bodech 27. až 32. odůvodnění napadeného rozhodnutí je příliš restriktivní a současně je v rozporu s účelem zákona. Jestliže se zadavatel rozhodne veřejnou zakázku malého rozsahu zadat formou zadávacího řízení dle zákona, není důvod, aby jeho postup nemohl být přezkoumán postupem podle ustanovení § 113 a násl. zákona.
8. 15.         Navrhovatel v petitu rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se návrhu navrhovatele vyhovuje.
9. 16.         Uvedené rozhodnutí napadl navrhovatel rozkladem doručeným Úřadu v zákonem stanovené lhůtě dne 11. 10. 2012, kterýmžto dnem bylo zahájeno správní řízení o rozkladu. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
10. 17.         Zadavatel podal k rozkladu navrhovatele vyjádření ze dne 21. 10. 2012, ve kterém uvádí, že nesouhlasí s důvody obsaženými v rozkladu s tím, že jednání navrhovatele pokládá za čistě účelové. Dle zadavatele navrhovatel svou činností účelově prodlužuje dobu, kdy zadavatel prostřednictvím vybraného uchazeče bude moci zahájit práce na díle, do zimního období, což znemožňuje řádné a kvalitní provedení prací a rovněž i možnost vyúčtování dotací (MMR) v požadovaném termínu. Zadavateli tím vzniká újma, protože již nebude schopen předmětnou veřejnou zakázku realizovat. Vybraný uchazeč se k rozkladu navrhovatele nevyjádřil.

II.             Napadené rozhodnutí

III.           Námitky rozkladu

IV.          Závěr rozkladu

V.            Řízení o rozkladu

Stanovisko předsedy Úřadu

1. 18.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal v celém rozsahu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, popřípadě vyžadoval-li to veřejný zájem, přičemž jsem s přihlédnutím k závěru rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
2. 19.         Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S368/2012/VZ-17933/2012/522/OPi, kterým podle § 118 odst. 5 písm. d) zákona návrh zamítl, neboť nesměřoval proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat v zadávacím řízení podle zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
3. 20.         Ve vztahu k námitce navrhovatele, dle které zadavateli žádný právní předpis nezakazuje, aby zadal veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu zákona s tím, že dle obsahu dokumentace veřejné zakázky je zřejmé, že tak učinil, uvádím následující. Navrhovatelem uvedená skutečnost, že žádný právní předpis zadavateli výše uvedený postup nezakazuje, je v dané souvislosti zcela irelevantní. Je totiž zřejmé, že právě s ohledem na ustanovení § 18 odst. 5 zákona „Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu“. Předmětné ustanovení zákona tedy sice zadavateli nezakazuje, aby veřejnou zakázku malého rozsahu zadal postupem podle zákona, ale zároveň mu s ohledem na svou dikci umožňuje, aby veřejnou zakázku malého rozsahu zadal postupem mimo režim zákona – zadavateli je tak dána možnost (nikoli povinnost) danou veřejnou zakázku vyjmout z působnosti zákona a nepostupovat tak při jejím zadávání podle zákonem stanovených pravidel. Tato skutečnost nemění nic na tom, že „veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6“, jak je zakotveno v druhé větě ustanovení § 18 odst. 5 zákona.
4. 21.         Zároveň neobstojí tvrzení navrhovatele, že z obsahu dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že se zadavatel (dobrovolně) podrobil režimu zákona. Navrhovatel v rámci svých rozkladových námitek neuvádí, z čeho dovozuje, že se zadavatel podrobil režimu zákona. Jak jsem zjistil z podkladů výběrového řízení pro veřejnou zakázku, resp. z příslušné „výzvy k předložení cenové nabídky“ ze dne 23. 3. 2012 (odeslané potencionálním dodavatelům poptávaného plnění dne 30. 3. 2012), zadavatel veřejnou zakázku označil jako „veřejnou zakázku malého rozsahu organizovanou formou výzvy více zájemcům“. K tomu uzavírám, že z podkladů vztahujících se k výběrovému řízení pro danou veřejnou zakázku nevyplývá, že by zadavatel podřadil danou veřejnou zakázku malého rozsahu pod režim zákona. Naopak, z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel označil veřejnou zakázku již v předmětné výzvě jako veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota činí 5 500 000,- Kč bez DPH[2]. Podle dokumentace o veřejné zakázce se nabídkové ceny pohybují v rozmezí od 2 438 949,91 Kč bez DPH do 5 121 688,- Kč bez DPH. V tomto kontextu považuji za vhodné uvést, že Úřad v bodě 30. odůvodnění napadeného rozhodnutí správně poznamenal, že „Protože předpokládaná hodnota veřejné zakázky nepřekročila 6 mil. Kč bez DPH, jedná se podle § 12 odst. 3 zákona o veřejnou zakázku malého rozsahu a zadavatel neměl povinnost zadat zakázku v některém ze zadávacích řízení“.
5. 22.         S ohledem na výše uvedené bylo ze strany Úřadu jednoznačně prokázáno, že zadavatel odeslal výzvy k podání nabídek dne 30. 3. 2012 (viz příslušné doručenky s uvedením data podání). Přestože dne 1. 4. 2012 vstoupila v účinnost novela zákona, kterou se mění finanční limity pro zadávání veřejných zakázek, je zřejmé, že zadavatel vyhlásil veřejnou zakázku před datem 1. 4. 2012. Úřad tedy v bodě 24. odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedl, že „na předmětnou veřejnou zakázku se proto vztahují finanční limity účinné do 31. 3. 2012“. S ohledem na tyto skutečnosti je tudíž zřejmé, že předmětná námitka vznesená navrhovatelem v rozkladu nemůže obstát.

VI.          K námitkám rozkladu

 

1. 23.         V souvislosti s námitkou navrhovatele poukazující na to, že výklad obsažený v bodech 27. až 32. odůvodnění napadeného rozhodnutí je příliš restriktivní (a v rozporu s účelem zákona) s tím, že pokud zadavatel veřejnou zakázku malého rozsahu zadá formou zadávacího řízení dle zákona, není důvod, aby jeho postup nemohl být přezkoumán postupem podle § 113 a násl. zákona, uvádím následující. Úřad v bodě 27. odůvodnění napadeného rozhodnutí správně konstatoval, že závazný postup zadavatele podle zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky (a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení), se podle ustanovení § 17 písm. m) zákona označuje jako „zadávání“. Úřad rovněž v bodě 25. odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedl, že podle ustanovení § 18 odst. 5 zákona není zadavatel povinen zadávat podle zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Je zřejmé, že samotné ustanovení § 18 odst. 5 zákona neupravuje postup předcházející uzavření smluv na veřejné zakázky malého rozsahu ani žádný jiný postup, který by byl Úřad povinen přezkoumávat ve správním řízení, ale jedná se o „obecné výjimky z působnosti zákona“, jak sám zákon toto a jiná ustanovení označuje[3].
2. 24.         Dle ustanovení § 118 odst. 5 písm. d) zákona Úřad návrh zamítne, jestliže ve správním řízení dospěje k závěru, že návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona v zadávacím řízení. Jinými slovy, jestliže návrh směřuje proti postupu, který zadavatel není povinen dodržovat podle zákona nebo návrh směřuje proti něčemu jinému než proti postupu zadavatele. Vzhledem k tomu, že postup, který předchází uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, není zákonem výslovně upraven, neprobíhá v zadávacím řízení a nedochází tedy k  zadání postupem podle zákona (nejedná se o zadávání dle zákona). Je tedy zřejmé, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, když návrh navrhovatele zamítl.
3. 25.         Zadavatel je sice povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona, nicméně Úřad není povinen a tedy ani oprávněn z důvodů shora uvedených postupem podle ustanovení § 113 a násl. zákona přezkoumávat a rozhodovat, zda zadavatel při postupu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu dodržel zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona, neboť k uvedenému nemá žádné zákonné zmocnění (dle článku 2 odst. 3 Ústavy České republiky a dle článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví).
4. 26.         Dále v této souvislosti uvádím, že Úřad nemá rovněž zákonné zmocnění, a to podle ustanovení § 117 a § 118 zákona a contrario, ukládat v případě postupu zadavatele před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu nápravná opatření (zrušit zadávací řízení nebo jednotlivý úkon zadavatele), nařizovat zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení nebo v pozastavení zadávacího řízení.
5. 27.         O správnosti závěrů Úřadu obsažených v napadeném rozhodnutí svědčí rovněž ustanovení § 110 odst. 1 zákona, podle kterého může kterýkoliv dodavatel podat zdůvodněné námitky, a to pouze při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek. Z výkladu a contrario v této souvislosti vyplývá, že nelze účinně uplatnit námitky při postupu přecházejícím uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, a na základě těchto námitek posléze uplatnit u Úřadu účinný návrh na zahájení správního řízení. Jinými slovy, ani ustanovení § 110 zákona nepočítá v případě veřejné zakázky malého rozsahu s možností podat námitky, které jsou podmínkou pro podání návrhu. Zákon rovněž neupravuje v případě řízení o přezkoumání úkonů zadavatele o veřejné zakázce malého rozsahu některé procesní instituty, které jsou významné pro řádné a zákonné vedení správního řízení a meritorní rozhodnutí. Zákon například neupravuje lhůtu, do které musí být návrh uplatněn, když zákon neumožňuje účinně uplatnit námitky v případě veřejných zakázek malého rozsahu. Návrh navrhovatele v případě veřejné zakázky malého rozsahu nebude mít nikdy předepsané náležitosti podle ustanovení § 114 odst. 3 zákona, protože doklad, který navrhovatel označí jako „doklad o doručení námitek“ nebude ve smyslu zákona „dokladem o doručení námitek“, jelikož zákon vůbec neupravuje a neumožňuje uplatnit námitky u veřejných zakázek malého rozsahu.
6. 28.         Výše uvedené plně svědčí o správnosti závěrů obsažených v tomto rozhodnutí a v napadeném rozhodnutí, dle nichž navrhovatelem napadený postup není postupem, který je povinen Úřad přezkoumávat, a to ani z hlediska dodržení zásad uvedených v ustanovení § 6 zákona. Námitka navrhovatele poukazující na skutečnost, že výklad obsažený v bodech 27. až 32. odůvodnění napadeného rozhodnutí je příliš restriktivní a v rozporu s účelem zákona, proto s ohledem na výše uvedené nemůže obstát. Výklad uskutečněný Úřadem v napadeném rozhodnutí nelze označit za nepřiměřeně restriktivní – jedná se o konstantní rozhodovací praxi Úřadu, která má adekvátní oporu v příslušných ustanoveních relevantních právních předpisů.

 

1. 29.         Pro úplnost uvádím, že nemožnost uplatnění návrhu u Úřadu v případě veřejných zakázek malého rozsahu neznamená, že by dodavatelé byli zcela zbaveni možnosti domáhat se ochrany svých práv a právem chráněných zájmů před nezávislými orgány státní moci. Povinnost dodržovat zásady dle ustanovení § 6 zákona (v aktuálním znění § 6 odst. 1 zákona) je zadavatelům stanovena zákonem, a proto její porušení sankcionuje právo odpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku porušení takové právní povinnosti. O takových nárocích rozhodují ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, obecné soudy. Ty potom posuzují porušení zásad podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona při „zadávání“ veřejných zakázek malého rozsahu mimo režim zákona jako prejudiciální otázku.
2. 30.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
3. 31.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

VII.        Závěr

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. Město Nové Hrady, Nám. Republiky 46, 373 33 Nové Hrady

2. JUDr. Ivo Jelínek, Fügnerova 600/12, 405 02 Děčín

3. TANGENTA spol. s r.o., Dobrovodská 130, 370 06 České Budějovice

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy