SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU (SGEI)


V případě služeb obecného zájmu se nejedná o klasické služby poskytované na trhu, ale o služby, které se vyznačují svým zvláštním charakterem. Tyto služby jsou obvykle zajišťovány státem, kraji či obcemi ve veřejném zájmu (tzn. v zájmu veřejnosti) a specifickým znakem těchto služeb je fakt, že pokud by nebyly finančně podporovány veřejnými subjekty, nebyly by poskytovány na trhu vůbec nebo by byly poskytovány v nižší kvalitě či rozsahu. Opodstatněnost finanční podpory služeb obecného zájmu ze strany veřejných subjektů vychází z tržního selhání v oblasti nabídky těchto služeb.

Služby obecného hospodářského zájmu (dále též „SGEI“) jsou podskupinou služeb obecného zájmu. Jejich označení vypovídá o faktu, že mají hospodářskou (resp. ekonomickou) povahu.

Je nutné zdůraznit, že ekonomický rys SGEI se vztahuje na povahu činnosti a nikoli její zájem, resp. cíl. Z toho vyplývá, že i některé služby v sociální oblasti mohou být pojímány jako SGEI. Na služby, které mají ekonomickou povahu, se vztahují soutěžní pravidla a tedy i pravidla veřejné podpory.

Příklady oblastí, v nichž lze identifikovat služby obecného zájmu:

  • přeprava cestujících
  • poštovní služby
  • energetika
  • odpadové a vodní hospodářství
  • finanční služby
  • veřejnoprávní vysílání
  • širokopásmová infrastruktura
  • zdravotní péče
  • sociální služby

Členské státy (potažmo municipality) mají širokou pravomoc v uvážení, kterou službu budou považovat jako SGEI. Jedinými omezujícími faktory této pravomoci jsou pravidla stanovená unijním právem (v případě harmonizovaných sektorů nemůže být tato pravomoc vykonávána v rozporu s pravidly harmonizace) a kontrola zjevných chyb vykonávaná Evropskou komisí a unijními soudy.

Příklady, kdy Evropská komise shledala zjevnou chybu při definování SGEI:

  • přístavní činnosti (jako nakládka, vykládka, překládka, skladování a přesun zboží či jiného vybavení)[1]
  • činnosti spočívající v reklamě, elektronickém obchodu (e-commerce), teleshoppingu, volání na čísla se zvýšenou sazbou v hrách o ceny, sponzorování nebo reklamním prodeji v rámci služby veřejnoprávních médií[2]

Právní předpisy

Dne 20. 12. 2011 Evropská komise přijala nové právní předpisy regulující poskytování vyrovnávací platby za výkon služeb obecného hospodářského zájmu, které nahrazují původní předpisy tzv. altmarského balíčku z roku 2005:

Cílem Sdělení SGEI je vysvětlit základní pojmy při používání pravidel státní podpory na vyrovnávací platbu za závazek veřejné služby. Tento právní předpis lze označit za příručku základních informací pro objednatele a poskytovatele veřejných služeb.

Dne 25. 4. 2012 Evropská komise přijala file icon Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, podle nějž nesmí celková částka podpory de minimis udělená jednomu podniku poskytujícímu služby obecného hospodářského zájmu v žádném tříletém období přesáhnout částku 500 000 EUR. Tímto právním předpisem se výrazně navyšuje obecný limit podpory de minimis pro podniky pověřené k výkonu služby obecného hospodářského zájmu.

Vztah SGEI a veřejné podpory

Služby obecného hospodářského zájmu jsou ze své podstaty odkázány na dotace veřejných subjektů, jež zpravidla financují provoz poskytovatelů těchto služeb. Tyto vyrovnávací platby (kompenzace) mohou zakládat veřejnou podporu.

V zásadě mohou v případě kompenzace vynaložené na poskytnutí služeb obecného hospodářského zájmu nastat 3 možné situace:

      1. Kompenzace nepředstavuje veřejnou podporu
      2. Kompenzace představuje veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem
        1. veřejná podpora je slučitelná, není nutná notifikace Evropské komisi
        2. veřejná podpora je slučitelná po předchozí notifikaci Evropské komisi
      3. Kompenzace představuje veřejnou podporu neslučitelnou s vnitřním trhem – není možné ji legálně poskytnout!

Rozhodující pro určení, zda financování SGEI z veřejných prostředků představuje veřejnou podporu je rozsudek Evropského soudního dvora (dnes Soudního dvora Evropské unie) ve věci Altmark (C-208/00). V tomto rozhodnutí soud stanovil 4 kumulativní podmínky, za jejichž splnění kompenzace (vyrovnávací platba) nepředstavuje zvýhodnění pro provozovatele SGEI. Je tedy vyloučen jeden z definičních znaků veřejné podpory a tudíž i kompenzace (vyrovnávací platba) vynaložená na poskytnutí SGEI nepředstavuje veřejnou podporu.

Jednotlivé podmínky rozhodnutí Altmark jsou následující:

      1. subjekt, který je příjemcem vyrovnávací platby, musí být výkonem SGEI pověřen, a to jasně vymezeným způsobem,
      2. ukazatele pro kalkulaci výše vyrovnávací platby musí být stanoveny předem a objektivním způsobem,
      3. výše vyrovnávací platby nesmí překročit náklady vynaložené subjektem při plnění závazku veřejné služby po odečtení příslušných příjmů z tohoto závazku a přičtení přiměřeného zisku (nástroje proti překompenzaci) a
      4. a) subjekt pověřený výkonem veřejné služby byl vybrán v rámci řízení o zadání veřejné zakázky umožňující vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů pro územně samosprávný nebo

b) na základě analýzy nákladů, jež by na výkon veřejné služby vynaložil průměrný, řádně řízený podnik, jež disponuje odpovídajícími technickými prostředky k plnění výkonu dané veřejné služby

I pokud nejsou uvedené podmínky rozsudku Altmark splněny, není vše ztraceno, jelikož kompenzace (vyrovnávací platba) může být shledána veřejnou podporou slučitelnou s vnitřním trhem (tedy legálně poskytnutou). Rozhodujícími právními předpisy jsou Rozhodnutí SGEI a Rámec SGEI.

Rozdíl mezi těmito právními akty spočívá v tom, že pokud jsou splněny podmínky Rozhodnutí SGEI (zejména limity pro jeho aplikaci), je kompenzace považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem automaticky, bez nutnosti oznámení Komise. V případě, že vyrovnávací platba nesplňuje mezní hodnoty stanovené v Rozhodnutí SGEI, je možné využít Rámce SGEI. V tomto případě je však nutné notifikovat opatření Evropské komisi, která bude posuzovat slučitelnost s vnitřním trhem s ohledem na podmínky v Rámci SGEI uvedené.

Další možnou variantou financování SGEI je i financování prostřednictvím obecné úpravy podpory de minimis nebo podle zvláštního Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (viz výše).

 

Další dokumenty vztahující se k službám obecného hospodářského zájmu

 

Zprávy o provádění Rozhodnutí předkládané Evropské komisi členskými státy Evropské unie:

Na základě Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU), konkrétně jeho článku 9, je každý členský stát Evropské unie povinen každé dva roky předložit Evropské komisi zprávu o provádění Rozhodnutí. Tato zpráva má obsahovat podrobný přehled použití Rozhodnutí na různé kategorie služeb, včetně odvětví sociálních služeb a nemocniční péče. Poslední zpráva (za období let 2012–2014) byla Evropské komisi předložena v polovině roku 2014.

file icon Zpráva o provádění Rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 za období let 2009–2011

Zprávy všech členských států EU (včetně ČR) za období 2012–2014 jsou k dispozici na stránkách Evropské komise pod odkazem:

http://ec.europa.eu/competition/state_aid/public_services/reports_2012_2014_en.html

 

Pokud máte i po přečtení této metodiky nejasnosti v oblasti financování služeb obecného hospodářského zájmu, obraťte se prosím na Odbor veřejné podpory, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

 


[1] Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 10. 12. 1991 Merci convenzionali porto di Genova SpA proti Siderurgica Gabrielli SpA., C-179/90

[2] Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání, ÚV C 257, 27. 10. 2009, str. 1

cs | en
+420 542 167 111 · posta@compet.cz