číslo jednací: S318/2007/OS-21629/2007/810

Instance I.
Věc Možné porušení § 21 odst. 5 a 7 zákona účastníkem řízení
Účastníci
  1. VAVRYS CZ s.r.o.
Typ správního řízení Dohody
Výrok porušení § 21 odst. 5
Rok 2007
Datum nabytí právní moci 18. 7. 2008
Související rozhodnutí S318/2007/OS-21629/2007/810
R232/2007/01-12180/2008/310

Č.j. S 318/2007/OS-21629/2007/810       V Brně dne 21. listopadu 2007

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení o uložení pořádkové pokuty sp. zn. S 318/07 zahájeném z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci porušení § 21 odst. 5 a odst. 7 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, s účastníkem řízení, společností VAVRYS CZ s.r.o., se sídlem Luhačovice, Hradištko 882, okres Zlín, IČ 41601319, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto  

rozhodnutí:

I.  Účastník řízení, společnost VAVRYS CZ s.r.o., se sídlem Luhačovice, Hradištko 882, okres Zlín, IČ 41601319, tím, že

k opakovaným žádostem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to konkrétně

·  k žádosti o poskytnutí informací a podkladů č.j. P 302/2007/KD-11492/2007/620  ze dne 19. 6. 2007,

·  k opakované žádosti o poskytnutí informací a podkladů č.j. P 302/2007/KD-13625/2007/620 ze dne 25. 7. 2007 a

·  k žádosti o informace – 2. urgence č.j. P 302/2007/KD-17860/2007/810 ze dne 1. 10. 2007,

neposkytl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v jím stanovených lhůtách požadované informace a podklady týkající se postavení a působení účastníka řízení na trhu outdoorového vybavení, charakteru distribuční sítě účastníka řízení, včetně kopií smluv, jež má účastník řízení s dodavateli a odběrateli uzavřeny,

porušil svoji povinnost poskytnout Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na jeho vyžádání úplné, správné a pravdivé podklady a informace, vyplývající pro něj z § 21 odst. 5 a 7 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 20 odst. 2 téhož zákona,

čímž se dopustil správního deliktu neposkytnutí požadovaných informací a podkladů ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

II.  Dle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti VAVRYS CZ s.r.o., se sídlem Luhačovice, Hradištko 882, okres Zlín, IČ 41601319, za porušení povinnosti dle § 21 odst. 5 a 7 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 20 odst. 2 téhož zákona ukládá pokuta ve výši:

100.000,- Kč (slovy: jedno sto tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

III.  Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, společnosti VAVRYS CZ s.r.o., se sídlem Luhačovice, Hradištko 882, okres Zlín, IČ 41601319, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou

1.000,-Kč (slovy: jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 308, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

Odůvodnění

I.  Skutkový stav věci

1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provádí od 28. 5. 2007 v rámci své dozorové pravomoci ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“), šetření v oblasti distribuce zboží, outdoorového vybavení. V rámci tohoto šetření, vedeného pod sp. zn. P 302/2007/KD, Úřad zejména prověřuje podezření, že na tomto trhu dochází k určování koncových cen zboží pro další prodej. Účelem uvedeného šetření, které dosud nebylo ukončeno, je potvrdit či vyvrátit podezření, že se soutěžitelé působící na trhu distribuce zboží pro outdoorové vybavení dopustili správního deliktu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, tedy že došlo k uzavření zakázaných a neplatných dohod o přímém nebo nepřímém určení ceny pro další prodej, resp. pro prodej konečným spotřebitelům (dále též „šetření“).

2.  Dle § 20 odst. 2 zákona postupuje Úřad při výkonu své dozorové pravomoci, tj. včetně provádění sektorových šetření na trhu, přiměřeně podle § 21 odst. 5 až 9 zákona. Jedním z právních nástrojů, které zákon Úřadu k výkonu jeho dozorové pravomoci dává, je oprávnění vyžadovat od soutěžitelů podklady a informace potřebné pro činnost Úřadu.

3.  V rámci šetření se Úřad přípisem č.j. P 302/2007/KD-11492/2007/620 ze dne 19. 6. 2007 podle § 21 odst. 5 a 7 zákona ve spojení s § 20 odst. 2 zákona obrátil na účastníka řízení, společnost VAVRYS CZ s.r.o., se sídlem Luhačovice, Hradištko 882, okres Zlín,  IČ 41601319 (dále též „účastník řízení“ nebo „účastník“), se žádostí o poskytnutí informací a podkladů (dále též „žádost č. 1“). Předmětem podnikání účastníka řízení je právě koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zboží pro outdoorové vybavení. Žádost č. 1 byla účastníku řízení doručena dne 20. 6. 2007. Lhůta pro poskytnutí požadovaných informací a podkladů byla v žádosti č. 1 Úřadem stanovena do 4. 7. 2007. Účastník řízení však během této Úřadem stanovené lhůty pro poskytnutí požadovaných informací a podkladů tyto informace a podklady neposkytl. Úřad současně neobdržel od účastníka řízení ani žádost o prodloužení lhůty pro poskytnutí podkladů a informací, resp. Úřad nebyl účastníkem řízení žádným způsobem, ať písemně (e-mailem, faxem či poštou) či telefonicky kontaktován.  

4.  Informace a podklady požadované v žádosti č. 1 se týkaly soutěžní činnosti účastníka řízení, když šlo konkrétně o informace a podklady k následujícím dotazům:

a)  Popište aktuální situaci na trhu s outdoorovým vybavením v České republice jako celku, včetně vývoje cenové hladiny. Současně uveďte, do jakých segmentů lze tento trh dále členit (v případě podrobnějšího členění jednotlivých segmentů uveďte parametry obvykle používané k jejich rozlišení, konkrétně např. je možno segment batohy rozdělit na užší segmenty podle obsahu, způsobu užití, atp.).

b)  Uveďte, zda existují ekonomická, obchodní či jiná omezení, zabraňující vstupu jiných soutěžitelů (výrobců nebo distributorů) na trh těchto produktů v ČR, případně uveďte význam dovozu a vývozu v dotčené oblasti.

c)  Charakterizujte postavení Vaší společnosti VAVRYS CZ s.r.o. (dále jen „VAVRYS“) jak na trhu outdoorového vybavení obecně, tak v jednotlivých, pro VAVRYS relevantních, segmentech, a to jak z hlediska tržního podílu (alespoň kvalifikovaný odhad), tak z hlediska geografické působnosti. Uveďte nevýznamnější výrobce a/nebo distributory obdobných konkurenčních produktů působících v ČR a odhadněte jejich postavení na předmětném trhu.  

d)  Uveďte rozhodující faktory při prodeji outdoorového vybavení (např. cena, výrobce/ značka, apod.).

e)  Uveďte obvyklý způsob distribuce uvedených produktů, resp. zda jsou dotčené výrobky uváděny na trh např. přímým prodejem od výrobce konečnému odběrateli, prostřednictvím obchodního zastoupení (tj. zprostředkování obchodu bez nákupu zboží do vlastnictví obchodního zástupce), prostřednictvím velkoobchodů, internetových prodejců nebo kombinací těchto či jiných způsobů (popište).

f)  Uveďte, jaké jsou obvyklé podmínky prodeje předmětného sortimentu, zda výrobci  dodávají svým odběratelům zboží na základě rámcových smluv nebo zda jsou tyto smlouvy uzavírány přímo s jednotlivými odběrateli.

g)  Uveďte, jakou pozici zaujímá Vaše společnost v rámci distribuční sítě pro outdoorové vybavení distribuované společností VAVRYS, a to jak ve vztahu k výrobci, tak i odběratelům. V případě, že Vaše společnost působí jako obchodní zástupce pro výrobky jednotlivých značek v ČR, předložte Úřadu kopii smlouvy, na jejímž základě tuto činnost vykonává, a uveďte, zda se jedná o zastoupení výhradní.

h)  Sdělte Úřadu, zda společnost VAVRYS nabývá distribuované produkty od výrobce do svého vlastnictví a nese rizika spojená prodejem tohoto zboží. Současně sdělte, zda při dalším prodeji nabývají zmíněné zboží do svého vlastnictví i odběratelé Vaší společnosti. Rovněž Úřadu předložte kopie smluv, případně typovou smlouvu, na jejichž základě Vaše společnost dodává zboží jednotlivým odběratelům.

i)  Sdělte Úřadu, zda je stanovena nebo doporučena minimální prodejní cena uvedených produktů, případně odchylka od této ceny. Pokud ano, uveďte proč, kým (výrobcem, výhradním či oficiálním zástupcem/dovozcem, ap.) a jakým způsobem, případně pro které území byla cena určena a z jakých skutečností vyplývá povinnost tyto ceny nebo odchylky dodržovat (tyto skutečnosti doložte).

j)  Uveďte, zda je prováděna kontrola dodržování takto stanovených cen. Pokud ano, kým a jakým způsobem? Rovněž uveďte, zda je ne/dodržení dodavatelem stanovených či doporučených minimálních prodejních cen, případně maximální odchylky od těchto cen, jakýmkoli způsobem sankcionováno/zvýhodňováno (např. prostřednictvím slev, dodatečné marže, apod.). 

k)  Sdělte Úřadu, jestli aktuálně došlo či dochází ke změnám obchodních podmínek v dotčené oblasti (ať už všeobecným či jednostranným, iniciovaným např. výrobci).

l)  Uveďte jakékoli další informace, které Úřadu umožní posouzení uvedené problematiky.

5.  Obsahem žádosti č. 1 bylo i poučení o oprávnění Úřadu vykonávat dle § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti pro ně vyplývající z tohoto zákona, a o oprávnění Úřadu vyžadovat podklady a informace potřebné pro jeho činnost, resp. o povinnosti soutěžitelů poskytnout Úřadu na jeho vyžádání úplné, správné a pravdivé podklady a informace ve lhůtě jím stanovené a umožnit jejich prověření.

6.  Přípisem č.j. P 302/2007/KD-13625/2007/620 ze dne 25. 7. 2007 Úřad zaslal účastníku řízení opětovnou žádost o poskytnutí informací a podkladů (dále též „žádost č. 2“) ve smyslu § 21 odst. 5 a 7 zákona. Žádost č. 2 byla účastníku řízení doručena dne 27. 7. 2007. Lhůta pro poskytnutí požadovaných informací a podkladů byla v žádosti č. 2 stanovena do 8. 8. 2007. Účastník řízení však ani během této nově stanovené lhůty Úřadem požadované informace a podklady neposkytl.

7.  Obsahem žádosti č. 2 bylo vedle opětovného uvedení shora vyjmenovaných otázek též poučení o právech a povinnostech účastníka řízení, jakož i o možnosti uložení pořádkové pokuty v případě, že Úřadem požadované informace a podklady účastník neposkytne.

8.  Po marném uplynutí lhůty pro poskytnutí požadovaných informací a podkladů uvedené v žádosti č. 1, resp. po marném uplynutí nově stanovené lhůty pro poskytnutí požadovaných informací a podkladů v žádosti č. 2, Úřad účastníka řízení dvakrát telefonicky upozornil na jeho povinnost informace a podklady poskytnout a na možné negativní následky spojené s nesplněním této povinnosti. V předmětných telefonních hovorech uskutečněných ve dnech 15. 8. 2007 a 11. 9. 2007 účastník řízení vždy přislíbil splnění své povinnosti; ve skutečnosti se tomu však nestalo.

9.  Přípisem č.j. P 302/2007/KD-17860/2007/810 ze dne 1. 10. 2007 zaslal Úřad účastníku řízení v pořadí již třetí žádost o poskytnutí informací a podkladů podle § 21 odst. 5 a 7 zákona, nazvanou „Žádost o informace – 2. urgence“ (dále též „žádost č. 3“). Žádost č. 3 byla účastníku řízení doručena dne 4. 10. 2007. Lhůta pro poskytnutí požadovaných informací a podkladů byla v žádosti č. 3 stanovena do 15. 10. 2007. Účastník řízení však ani během lhůty stanové v žádosti č. 3 požadované informace a podklady neposkytl, přestože i tímto přípisem byl výslovně poučen o svých právech a povinnostech, jakož i o možnosti uložení pořádkové pokuty.

10.  Účastník řízení ani na druhou a třetí žádost o poskytnutí informací a podkladů do dne zahájení správního řízení o uložení pořádkové pokuty sám nereagoval (písemně či telefonicky), nepožádal o prodloužení stanovené lhůty a nezaslal Úřadu ani žádné jiné relevantní podání. Účastník řízení tak byl k žádostem Úřadu zcela nečinný, ačkoliv v nich byl výslovně poučen o své povinnosti požadované informace a podklady ve lhůtě stanovené Úřadem poskytnout, a též v nich byl seznámen s právním důvodem a účelem šetření.

11.  Dne 12. 11. 2007 zaslal Úřad účastníku řízení oznámení o zahájení správního řízení ve věci možného porušení § 21 odst. 5 a 7 zákona. Porušení zákona spatřoval Úřad v tom, že účastník řízení k opakovaným žádostem, shora specifikovaným, neposkytl Úřadu požadované podklady a informace v jím stanovených lhůtách.

12.  Přípisem č.j. S 318/2007/OS-20944/2007/810 ze dne 12. 11. 2007 byl účastník řízení pozván k seznámení se s podklady pro rozhodnutí, resp. bylo účastníku řízení umožněno uplatnit jeho právo vyjádřit se k podkladu pro rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“). 

13.  Dne 19. 11. 2007 se účastník řízení dostavil na Úřad za účelem seznámení se s podklady pro rozhodnutí, vyjádření se k ním, případně navržení jejich doplnění. K samotnému obsahu spisu nevznesl účastník řízení žádné připomínky. Uvedl, že jednatel účastníka byl delší dobu v zahraničí a že přípisy Úřadu přebíral zmocněnec účastníka. Úřad podle jeho vyjádření telefonicky kontaktoval manželku jednatele, jež měla potvrdit, že je v zahraničí a na podněty Úřadu nemůže osobně reagovat. Účastník nicméně závěrem uznal zanedbání své povinnosti spolupracovat s Úřadem.

14.  Dne 19. 11. 2007 účastník řízení předložil Úřadu požadované informace a podklady  k otázkám obsaženým v žádostech č. 1, č. 2 a č. 3.

II.  Právní posouzení

15.  Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona vykonává Úřad kontrolu nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně ze zákona. Při výkonu této dozorové pravomoci dle § 20 odst. 2 zákona postupuje Úřad přiměřeně podle § 21 odst. 5 až 9 zákona.

16.  Podle § 21 odst. 5 zákona jsou soutěžitelé v řízeních vedených Úřadem povinni podrobit se šetření Úřadu. Pro účely těchto šetření je Úřad oprávněn vyžadovat od soutěžitelů podklady a informace potřebné pro svoji činnost a prověřovat jejich úplnost, pravdivost a správnost. Podle § 21 odst. 7 zákona jsou soutěžitelé povinni poskytnout Úřadu na jeho vyžádání úplné, správné a pravdivé podklady a informace ve lhůtě jím stanovené a umožnit jejich prověření způsobem podle § 21 odst. 5 zákona.

17.  Výkon dozoru ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona neprobíhá ve správním řízení, ale jde o trvalou monitorovací činnost Úřadu sloužící k naplnění působnosti Úřadu při vytváření podmínek pro podporu a ochranu hospodářské soutěže. K tomu, aby Úřad mohl efektivně vykonávat svoji dozorovou pravomoc dle zákona, musí být vybaven příslušnými oprávněními, jinak by šlo o pouhou proklamaci. Proto zákon Úřadu v § 21 odst. 5 až 7 ve spojení s § 20 odst. 2 zákona nabízí prostředky, které mu umožňují fakticky realizovat tento dozor. Úřad je při výkonu dozoru oprávněn přiměřeně postupovat podle těch procesních ustanovení zákona, která jinak používá v rámci správního řízení. Mezi těmito zákonnými prostředky je zakotven i institut vyžádání podkladů a informací. Vyžádání informací a podkladů lze považovat za elementární nástroj, který Úřadu slouží k odhalování možného protisoutěžního jednání, resp. k prošetření podezření z porušení ustanovení zákona některým soutěžitelem. Institut vyžádání informací a podkladů umožňuje Úřadu zjistit skutečnosti, které nelze opatřit jiným způsobem či získat z jiných zdrojů než od soutěžitele, vůči kterému směřuje podezření z porušení zákona. Vyžadovat informace a podklady je Úřad oprávněn i od soutěžitelů mimo správní řízení, neboť zpravidla na základě získaných informací a podkladů může Úřad odůvodněně zahájit příslušné správní řízení. 

18.  Shora uvedená ustanovení zákona ukládají povinnosti pro všechny soutěžitele, aniž by je zákon jakkoli dále blíže specifikoval. Uvedené povinnosti se tak vztahují na všechny subjekty, které lze podřadit pod definici soutěžitele podávané v § 2 odst. 1 zákona, tj. všechny fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Povinnosti zakotvené v § 21 odst. 5 a odst. 7 zákona platí tedy pro všechny soutěžitele bez ohledu na skutečnost, zda je s nimi vedeno správní řízení pro možné porušení zákona či nikoliv. Opačný závěr by v podstatě znemožnil Úřadu provádět jeho dozorovou pravomoc ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona, a tím by Úřad nemohl dostatečně efektivně vykonávat svoji působnost svěřenu mu zákonem a zákonem č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, kterou je podpora a ochrana hospodářské soutěže.

19.  Závěr, že všichni soutěžitelé mají povinnost poskytnout Úřadu k jeho žádosti podklady a informace, které pro svoji činnost spočívající v odhalování možného protisoutěžního jednání podle zákona považuje za nezbytné, jakož i povinnost umožnit soutěžnímu úřadu, aby jejich správnost a úplnost ve formě odpovídající zkoumanému jednání, jeho potenciální závažnosti a dosud zjištěným skutkovým okolnostem případu prověřil, je podpořen judikaturou správních soudů, a to konkrétně rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 1/2007-153 ze dne 27. 9. 2007 ve věci DELTA PEKÁRNY.

20.  Úřad uznává, že využití jeho procesních oprávnění mimo správní řízení, tj. při výkonu šetření, resp. dozoru ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona, musí být přiměřené a nesmí vést k neúměrnému zatěžování soutěžitelů. Vyšetřovací oprávnění uvedená v § 21 odst. 5 až 9 zákona nesmějí, mají-li být použita mimo správní řízení, být zneužívána  k vyžadování takových podkladů a informací, které Úřad má k dispozici, resp. které může získat jiným, adekvátním způsobem, jenž je pro soutěžitele méně zatěžující. Rozhodnutí o přiměřeném použití procesních pravidel uvedených v § 21 odst. 5 až 9 zákona musí být učiněno na základě předchozí analýzy, z níž vyplyne a) nezbytnost získání určitých informací a podkladů pro řádný výkon dozoru ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona a b) nemožnost tyto informace a podklady získat adekvátním způsobem (tj. zejména ve stejné kvalitě) jinak.

21.  Úřad se v rámci prováděného šetření obrátil na účastníka řízení se žádostí o poskytnutí informací a podkladů, neboť informace o způsobu distribuce zboží pro outdoorové vybavení jím na tento trh dodávaného, tj. informace o distribuční síti účastníka řízení, nemůže zjistit jiným relevantním způsobem. To pak platí především ohledně smluv uzavřených mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli a odběrateli, které Úřad není s to opatřit jiným, pro soutěžitele méně zatěžujícím způsobem. Bez poskytnutí požadovaných informací nelze na jisto určit, kdo jsou účastníkovi dodavatelé a odběratelé. Tyto informace jsou pak nezbytným předpokladem pro ověření tvrzení účastníka řízení, popř. pro posouzení rozsahu dopadu případného protisoutěžního jednání. Poskytnutí informací a podkladů požadovaných po účastníku řízení je zcela nezbytné pro efektivní průběh šetření vedeného pod sp. zn. P 302/2007/KD, když jde o prošetření podezření na možné uzavření zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona účastníkem řízení, konkrétně zakázané dohody o přímém určení ceny pro další prodej; jinými slovy tzv. hard core dohody soutěžním právem per se zakázané.

22.  Úřad tedy vyžadoval v předmětných žádostech informace, které jsou nezbytné pro efektivní výkon jeho dozorové působnosti a které nemohl dostatečně zjistit či ověřit jiným způsobem. Vyžádání informací a podkladů od účastníka řízení bylo pro účely daného šetření zcela nezbytné a nenahraditelné. Nelze přitom předpokládat, že vyhovění žádosti by neznamenalo pro účastníka řízení nepřiměřené časové a finanční náklady, když vyžadovány byly informace a podklady, které měl účastník k dispozici.

23.  Lhůty pro poskytnutí podkladů a informací byly ve všech Úřadem zaslaných žádostech, resp. v první žádosti a následných dvou urgencích, dostatečné, když se pohybovaly v řádu dvou týdnů, resp. v konečném důsledku několika měsíců. Pro případ, že by účastník řízení měl objektivní důvody pro neposkytnutí Úřadem požadovaných informací a podkladů, měl současně možnost požádat Úřad o prodloužení této lhůty. Účastník řízení však Úřadu žádost o případné prodloužení lhůt nezaslal; nezaslal ani námitky proti žádosti o poskytnutí informací a podkladů jako takové či jiné obdobné podání v dané věci.

24.  Skutečnosti tvrzené účastníkem řízení při seznámení se s podklady pro rozhodnutí nelze považovat za objektivní důvody pro neposkytnutí požadovaných informací a podkladů. Předně je třeba uvést, že telefonní urgence poskytnutí informací a podkladů byly Úřadem učiněny na číslo, jež je uvedeno na internetových stránkách účastníka www.vavrys.cz do jeho provozovny. Uvedl-li účastník řízení dále, že jeho jednatel byl dlouhodobě v zahraničí, považuje Úřad toto tvrzení za účelové a nikterak nedoložené. Důvody, které by podle účastníka řízení měly ospravedlňovat jeho nevyhovění informačním požadavkům ze strany soutěžního úřadu, je totiž, má-li Úřad vyhodnotit jejich relevanci, třeba nejen tvrdit, nýbrž zejména doložit. I pokud by se tak v daném případě stalo a Úřadu by bylo prokázáno, že jednatel účastníka se dlouhodobě zdržoval v zahraničí, nebylo by možné tuto skutečnost považovat za ospravedlnění opakovaného porušení procesních povinností ze strany účastníka řízení. I v případě dlouhodobé nepřítomnosti jednatele účastníka řízení byl chod společnosti, jak ostatně potvrdil sám účastník, zachován. Nic by v takové situaci nebránilo, aby jménem účastníka řízení vůči Úřadu jednala jiná osoba, než jednatel, např. zmocněnec, jenž byl oprávněn minimálně k přijímání korespondence, či jiný k tomu pověřený zaměstnanec.

25.  Lze shrnout, že žádosti Úřadu o zaslání požadovaných informací a podkladů (žádost č. 1 a její urgence provedené žádostmi č. 2 a 3) byly učiněny na základě zákona a v souladu se zákonem. Účastník řízení přesto neposkytnul Úřadu na jeho vyžádání informace a podklady pro účely šetření vedeného ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona,  porušil tedy svoji povinnost podrobit se šetření Úřadu vyplývající pro něj z § 21 odst. 5 a 7 zákona, a dopustil se tak správního deliktu ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona (neposkytnutí Úřadu ve stanovené lhůtě požadovaných podkladů a informací).

26.  Konstrukce zákona předpokládá možnost uložení pořádkové pokuty pouze tehdy, jestliže k porušení procesních povinností dochází zaviněně. Zákon tak napevno ukládá soutěžnímu úřadu, aby u všech soutěžitelů, tj. jak u fyzických, tak u právnických osob, které hodlá za nesplnění jím uložené povinnosti sankcionovat, zkoumal zavinění. Úřad ve svých rozhodnutích složku zavinění zkoumá pravidelně i u soutěžitelů – právnických osob, a tento postup nebyl ze strany správních soudů nikdy zpochybněn. Zkoumání subjektivní stránky jednání účastníka řízení považuje tedy Úřad za nezbytnou součást úvah o samotné možnosti uložit pokutu; forma zavinění je pak i podle judikatury správních soudů jedním z kritérií pro určení výše pokuty (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 71/2004-129 ze dne 22. 11. 2005 ve věci Oskar Mobil).

27.  Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění: úmysl (dolus) a nedbalost (culpa). Při zkoumání formy subjektivní stránky správního deliktu, tj. zavinění, je třeba vycházet ze vztahu intelektuální a volní složky k objektu deliktu, jímž je právem chráněný zájem, proti němuž jednání směřuje. V případě vědomé nedbalosti i nepřímého úmyslu jednající ví, že škodlivý následek může způsobit. Zatímco však u vědomé nedbalosti jednající nechce způsobit škodlivý následek, resp. bez přiměřených důvodů spoléhá, že jej nezpůsobí, v případě úmyslu nepřímého je subjekt srozuměn s tím, že škodlivý následek může způsobit. Pokud jde o úmysl přímý, vychází se z toho, že jednající nejenže věděl, ale také chtěl porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem. Není tedy rozhodné, zda účastník řízení věděl, že porušuje konkrétní zákonné ustanovení, či zda si byl vědom možnosti porušení zákona. Při posouzení subjektivní stránky deliktu neposkytnutí požadovaných podkladů a informací je rozhodné posouzení volní a vědomostní složky ve vztahu k objektu deliktu, tj. právem chráněnému zájmu, jímž je zajištění nezbytné procesní součinnosti ze strany soutěžitelů, s nimiž je vedeno správní řízení nebo jež jsou subjektem výkonu dozorových oprávnění Úřadu.

28.  Úřad dospěl k závěru, že účastník řízení porušil zákon zaviněně ve formě úmyslu. Účastník řízení byl opakovaně o poskytnutí informací a podkladů Úřadem požádán, a to ať již písemně či telefonicky, resp. byl při těchto opakovaných kontaktech s Úřadem vyrozuměn o jeho povinnosti poskytnout Úřadu úplné a správné podklady a informace, a v případě, že tak neučiní, že mu hrozí uložení pořádkové sankce. Účastník řízení tedy nepochybně znal svá práva a povinnosti, jakož i následky spojené s jejich nesplněním. Jinými slovy účastník řízení nepochybně věděl, že svým jednáním poruší ustanovení zákona, že svým jednáním ztíží postavení Úřadu při jeho vyšetřovací činnosti spojené s odhalováním možných protisoutěžních praktik na trhu outdoorového vybavení, a že tedy může právem chráněný zájem porušit. Skutečnost, že jej porušit i chtěl, pak vyplývá ze samotného průběhu opakovaného oslovení účastníka řízení Úřadem, kdy tento žádosti Úřadu ignoroval, resp. na ně žádným pozitivním způsobem nereagoval.   

III. Pokuta

29.  Výše pokuty byla určena na základě § 22 odst. 1 písm. a) zákona, dle kterého Úřad může soutěžitelům, kteří zaviněně neposkytnou Úřadu ve stanovené lhůtě požadované podklady a informace, nebo tyto podklady a informace poskytnou neúplné, nepravdivé nebo nesprávné, nevydají požadované obchodní knihy nebo jiné obchodní záznamy, případně neumožní jejich prověření podle § 21 odst. 5 zákona, popřípadě se jiným způsobem odmítnou podrobit šetření podle zákona, uložit pokutu až do výše 300 000,- Kč nebo do výše 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

30.  Účastník řízení Úřadu svým jednáním, resp. opomenutím, zabránil prošetření podezření na možné porušení zákona z jeho strany, resp. výrazným způsobem ztížil průběh šetření vedeného Úřadem pod sp. zn. P 302/2007/KD, jehož předmětem bylo verifikovat podezření, zda se soutěžitelé, včetně účastníka řízení, působící na trhu distribuce zboží pro outdoorové vybavení, nedopustili správního deliktu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona ve formě uzavření zakázané dohody o cenách. Účastník řízení svým jednáním zabránil Úřadu získat informace a podklady (zejména smlouvy uzavřené mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli i odběrateli), které Úřad nemohl získat jiným rovnocenným způsobem a ze kterých by případně bylo možné usoudit na uzavření zakázané dohody účastníkem řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že uzavírání dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona je považováno za zakázané jednání, které má závažný dopad na hospodářskou soutěž a za které hrozí rušiteli dle § 22 odst. 2 zákona vysoká sankce ze strany Úřadu, je třeba i samotné jednání spočívají ve ztížení či faktickém zabránění Úřadu odhalení uzavření zakázaných dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona považovat za závažné porušení zákona.

31.  Při stanovení konkrétní výše pokuty přihlédl Úřad dále k přitěžující okolnosti, a to že šlo ze strany účastníka řízení o úmyslné porušení zákona.

32.  Při rozhodování o výši uložené pořádkové pokuty vzal Úřad v potaz i polehčující okolnosti. Úřad zohlednil, že se účastník řízení dopustil porušení zákona poprvé, tedy že s ním v minulosti nebylo vedeno žádné řízení o porušení procesních, ani hmotněprávních ustanovení zákona. V rámci seznámení se s podklady pro rozhodnutí předložil účastník řízení Úřadem vyžadované informace a připustil, že své povinnosti spolupracovat s Úřadem zanedbal. I tyto okolnosti vzal Úřad při stanovení konkrétní výše pokuty v potaz jako polehčující.

33.  Porušování procesních povinností ze strany soutěžitelů jak v rámci řízení, tak v rámci výkonu dozoru podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona může mít zcela zásadní negativní dopad na možnost efektivního výkonu působnosti Úřadu při ochraně hospodářské soutěže na trhu zboží proti jejímu narušování ve formě uzavírání dohod narušujících soutěž, zneužití dominantního postavení nebo ve formě uskutečnění nepovoleného spojení (§ 1 odst. 1 zákona). Takové jednání vždy ztěžuje možnost existující protisoutěžní jednání odhalit či spolehlivě prokázat, v krajním důsledku může takové jednání soutěžitelů vést ke zmaření uvedené možnosti. Zejména v posléze uvedených případech je Úřad připraven ukládat pokuty při horní hranici zákonem stanoveného intervalu tak, aby uložená sankce byla dostatečně citelná, aby působila preventivně i represivně. Porušení procesních povinností se soutěžitelům nesmí vyplácet. Při ukládání procesní pokuty nelze přehlížet, že soutěžitelům v případném hlavním řízení hrozí uložení pokuty až do výše 10 % čistého obratu (§ 22 odst. 2 zákona). Ukládání nízkých pořádkových pokut by mohlo vést ke zvýšení motivace šetřených soutěžitelů odmítnout se podrobit šetření, tím sice riskovat uložení procesní pokuty, avšak zároveň nezanedbatelným způsobem zhoršit důkazní situaci správního orgánu, a tím zvýšit šanci, že protisoutěžní jednání nebude prokázáno a nedojde k uložení sankce, která by však již byla podstatně citelnější (srov. ve stejném duchu bod 62 rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R79/2006/01-19805/2006/300 ze dne 8. 11. 2006 ve věci DELTA PEKÁRNY, jež bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 1/2007-153 ze dne 27. 9. 2007 ve věci DELTA PEKÁRNY). V projednávaném případě však Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil, že pravomoci Úřadu při vynucování procesních povinností účastníků řízení doposud nebyly důsledně a v plném rozsahu vykonávány, a že zde ukládána pokuta by tedy měla plnit i roli symbolickou.

34.  Uložení konkrétní výše pořádkové pokuty je výsledkem správního uvážení; z konstrukce § 22 odst. 1 písm. a) zákona vyplývá, že horní hranice pro uložení pokuty činí 300 000,- Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, a to podle toho, která z variant je pro účastníka řízení méně příznivá. Hranice pro uložení pokuty stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 64/2004-58 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ). Úřad tedy v daném případě za horní hranici považoval částku 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, neboť takto kalkulovaná částka je vyšší než 300 000,- Kč. 

35.  Výši čistého obratu dosaženého účastníkem řízení za poslední ukončené účetní období zjistil Úřad z výkazu zisku a ztrát založeném ve sbírce listin u Krajského soudu v Brně, jež je veřejně přístupná na internetových stránkách www.justice.cz. Čistý zisk účastníka řízení činil za poslední ukončené účetní období, tj. období od 1. 7. 2006 do 30. 6. 2007 105.173.000,-Kč. Dle zvoleného způsobu výpočtu by tak bylo možné uložit pokutu až do výše přesahující částku jeden milion korun. Úřad při stanovení pokuty zohlednil jak okolnosti svědčící pro relativně vyšší pokutu, tedy zejména vysokou typovou závažnost deliktu a přitěžující okolnost spočívající v úmyslné formě jednání, tak skutečnosti svědčící ve prospěch snížení pokuty, konkrétně že se jedná o první porušení procesních povinností účastníka, dále že k porušení procesních povinností došlo v rámci uplatnění dozorových pravomocí Úřadu, tj. nikoli v rámci správního řízení, že účastník řízení uznal porušení své povinnosti spolupracovat s Úřadem a požadované informace a podklady při seznámení s podklady pro rozhodnutí poskytl.

36.  Ze všech uvedených důvodů se Úřad rozhodl uložit účastníku řízení pokutu při spodní hranici zákonného rozpětí. Výše uložené pokuty 100.000,- Kč nedosahuje tedy ani 0,1 % z čistého obratu účastníka řízení, je tak zcela přiměřená okolnostem případu. Ukládaná pokuta neznamená finanční ohrožení podnikání či existence účastníka řízení, nemá tedy likvidační charakter, zároveň je dostatečně citelná, aby účastníka řízení od podobného jednání napříště odradila.


Poučení o opravném prostředku

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 4 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Robert Neruda,

ředitel

Sekce hospodářské soutěže

 

Rozhodnutí obdrží:

VAVRYS CZ s.r.o.

Hradištko 882

76 326 Luhačovice

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz