číslo jednací: S118/03-2953/03

S 118/03-2953/03 V Brně dne 7. srpna 2003

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 118/03 zahájeném dne 25. června 2003 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na návrh účastníka řízení, jímž je společnost ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ: 60193336, ve správním řízení zastoupená JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M., (C.J.), advokátem, se sídlem Křižovnické nám. 1, Praha 1, na základě plné moci ze dne 20. června 2003, ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, vydává toto

r o z h o d n u t í :

Spojení soutěžitelů ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ: 60193336, a Eurotel Praha, spol. s r.o., se sídlem Vyskočilova čp. 1442/1b, Praha 4, IČ: 15268306, ke kterému dochází podle § 12 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na základě Smlouvy o převodu obchodního podílu, uzavřené dne 18. června 2003 mezi společností ATLANTIC WEST B.V., se sídlem Telestone 8 - Teleport, Naritaweg 165, Amsterdam, Nizozemské království, jako převodcem, a společností ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ: 60193336, jako nabyvatelem, v jejímž důsledku společnost ČESKÝ TELECOM, a.s. nabude 49% obchodní podíl na základním kapitálu společnosti Eurotel Praha, spol. s r.o., stane se tak jediným společníkem společnosti Eurotel Praha, spol. s r.o., a tím získá možnost tuto společnost výlučně kontrolovat, se podle ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve spojení s § 17 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže,

p o v o l u j e

s následující podmínkou ve prospěch zachování účinné soutěže:

Společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ: 60193336, se ukládá povinnost zajistit, aby společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. a Eurotel Praha, spol. s r.o., se sídlem Vyskočilova čp. 1442/1b, Praha 4, IČ: 15268306, nadále uplatňovaly při poskytování telekomunikačních služeb takové podmínky, aby žádný další poskytovatel telekomunikačních služeb ani spotřebitel nebyl jimi diskriminován co do kvality či ceny poskytovaných telekomunikačních služeb.

O d ů v o d n ě n í :

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zahájil dne 25. června 2003 na návrh společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s., se sídlem Olšanská 55/5, Praha 3, IČ: 60193336 (dále jen "TELECOM"), správní řízení č.j. S 118/03 ve věci povolení spojení soutěžitelů TELECOM a Eurotel Praha, spol. s r.o., se sídlem Vyskočilova čp. 1442/1b, Praha 4, IČ: 15268306 (dále jen "EUROTEL"), ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen "zákon").

Skutečnost, že se Úřad navrhovanou transakcí zabývá, byla zveřejněna v Obchodním věstníku č. 27/03 ze dne 9. července 2003. Na základě uvedeného oznámení Úřad obdržel námitky proti spojení, které podaly společnosti T-Mobile Czech Republic a.s., se sídlem Londýnská 730, Praha 2 (dále jen "T-Mobile"), Český Mobil a.s., se sídlem Vinohradská 167, Praha 10 (dále jen "Český Mobil"), Contactel, s.r.o., se sídlem Vinohradská 174, Praha 3 (dále jen "Contactel"), a TISCALI Telekomunikace Česká republika s.r.o., se sídlem Dělnická 213/12, Praha 7 (dále jen "Tiscali"). Všechny výše uvedené společnosti současně požádaly Úřad o přiznání postavení účastníka řízení ve smyslu § 21 odst. 1 věta druhá zákona.

Vzhledem k nutnosti dalšího upřesnění informací obsažených v podáních společností T-Mobile, Český Mobil, Contactel a Tiscali, Úřad všechny tyto soutěžitele podrobil šetření ve smyslu § 21 odst. 4 zákona.

V době před vydáním tohoto rozhodnutí Úřad posoudil žádosti o přiznání postavení účastníka řízení a následně o všech těchto žádostech v prvním stupni rozhodl.

S ohledem na skutečnost, že posuzované spojení soutěžitelů se týká telekomunikačního sektoru v České republice, který podléhá regulaci Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 (dále též "ČTÚ"), obrátil se Úřad se žádostí o stanovisko i na tohoto regulátora.

Jelikož Úřad nashromáždil v průběhu správního řízení rozsáhlé množství podkladů, nařídil v závěru správního řízení ústní jednání s účastníkem řízení ve smyslu § 21 odst. 7 zákona, na kterém účastník řízení rovněž využil svého práva a vyjádřil se k námitkám třetích subjektů.

Při posuzování spojení soutěžitelů Úřad vycházel zejména z návrhu na povolení spojení soutěžitelů, dotazníku k povolení spojení, výpisů z obchodního rejstříku, smlouvy o převodu obchodního podílu, informací získaných od dalších soutěžitelů působících v telekomunikačním sektoru, informací získaných od ČTÚ, informací zjištěných Úřadem v rámci šetření podle § 21 odst. 4 zákona, informací získaných na ústním jednání s účastníkem řízení, a dalších všeobecně známých informací o spojujících se soutěžitelích. Úřad rovněž podpůrně přihlédl k judikatuře Evropské komise¹.

1. Notifikační podmínky

K navrhované transakci dochází na základě Smlouvy o převodu obchodního podílu, která byla uzavřena dne 18. června 2003. Stranami této smlouvy jsou společnosti TELECOM, jako nabyvatel, a ATLANTIC WEST B.V., se sídlem Telestone 8 - Teleport, Naritaweg 165, Amsterdam, Nizozemské království (dále jen "AWBV"), jako převodce.

V důsledku této smlouvy nabude společnost TELECOM od převodce 49% obchodní podíl na společnosti EUROTEL, a navýší tak svůj dosavadní 51% obchodní podíl na této společnosti na 100 %. Společnost TELECOM se tak stane jediným společníkem společnosti EUROTEL.

V první fázi bylo nezbytné posoudit otázku, zda v důsledku navrhované transakce uvažovaný převod 49% obchodního podílu, kterému odpovídá 49% podíl na základním kapitálu, na společnosti EUROTEL umožní společnosti TELECOM určovat nebo ovlivňovat soutěžní chování této společnosti v souladu s § 12 odst. 3 zákona. V době před uskutečněním posuzované transakce vlastnila společnost TELECOM 51% podíl na základním kapitálu společnosti EUROTEL, zbývající 49% podíl na základním kapitálu byl ve vlastnictví společnosti AWBV. Rozdělení podílu na základním kapitálu však neodpovídalo rozdělení podílu na hlasovacích právech společnosti EUROTEL. V souladu se společenskou smlouvou společnosti EUROTEL mají totiž oba společníci hlasovací práva v poměru jedna ku jedné. Tuto skutečnost potvrdil i samotný účastník řízení na ústním jednání se zástupci Úřadu. Podle uvedené společenské smlouvy je valná hromada společnosti EUROTEL usnášeníschopná za přítomnosti obou společníků a k přijetí jakéhokoli usnesení valné hromady se vyžaduje jednomyslný souhlas, přičemž každý ze společníků má jeden hlas.

Ze společenské smlouvy dále vyplývá, že statutárním orgánem společnosti Eurotel jsou čtyři jednatelé, jmenovaní valnou hromadou. Jak TELECOM, tak i AWBV mají každá výlučné právo navrhnout dva ze čtyř jednatelů. Každodenní činnost společnosti pak probíhá pod řízením a dohledem výkonného ředitele, který je současně jedním z jednatelů. Tento je zodpovědný především za plnění podnikatelského záměru, rozpočtu a politiky společnosti EUROTEL. Na dotaz Úřadu, kým je výkonný ředitel nominován, účastník řízení sdělil, že [… obchodnítajemství …].

Oba společníci, tedy jak TELECOM, tak i AWBV, v době před uskutečněním navrhované transakce disponovali zcela shodnými rozhodovacími pravomocemi, to znamená, že se stejnou měrou podíleli na určování či ovlivňování soutěžního, respektive jakéhokoli, chování společnosti EUROTEL. Žádné rozhodnutí nemohlo být prosazeno toliko vůlí jednoho společníka a naopak, kterýkoli ze společníků mohl vetovat každé rozhodnutí valné hromady.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že před uskutečněním převodu 49% obchodního podílu na společnosti EUROTEL, disponovaly společnosti TELECOM a AWBV možností společně kontrolovat společnost EUROTEL, jejíž podnik byl řízen na základě konsensu obou společníků, což znamená, že žádná ze společností, neměla možnost vykonávat samostatnou, tedy výlučnou kontrolu.

Tím, že se společnost TELECOM stane jediným společníkem společnosti EUROTEL, získá i možnost výlučně a samostatně určovat či ovlivňovat soutěžní chování této společnosti, a bude v této společnosti vykonávat rozhodující vliv bez ohledu na jakéhokoli jiného společníka. Účastník řízení navrhovanou transakcí získá výlučnou kontrolu, která se kvalitativně zásadně odlišuje od kontroly společné, dosud vykonávané spolu se společností AWBV.

Přesto, že zákon ve výčtu skutkových podstat zakládajících spojení soutěžitelů (viz § 12 zákona) výslovně nezmiňuje změnu kvality kontroly, lze tuto situaci podřadit pod ustanovení § 12 odst. 3, neboť společnost TELECOM, jakožto podnikatel získá možnost přímo kontrolovat podnik společnosti EUROTEL takovým způsobem, který se podstatně liší od dosavadní situace. V důsledku zisku takové kontroly dojde k trvalé změně struktury dotčených soutěžitelů a struktury trhu, neboť společnost EUROTEL se stane dceřinou společností, plně kontrolovanou a řízenou společností TELECOM.

Uvedený princip rozlišování výlučné a společné kontroly nad jiným soutěžitelem je v souladu s platnou legislativou Evropské unie², a aplikuje jej rovněž Evropská komise, k jejímuž postupu Úřad při svém rozhodování podpůrně přihlíží. Jak vyplývá z aplikační praxe Komise, spojení soutěžitelů nastává tehdy, když jeden soutěžitel, který doposud výhradně kontroloval druhý podnik, přizve třetí subjekt tak, že vznikne společná kontrola nad vzniklým joint venture. To stejné platí i v opačném případě, jestliže jeden z partnerů v joint venture koupí od druhého partnera jeho podíl na společném podniku. Znamená to přechod od společné kontroly ke kontrole výlučné, a tento přechod podléhá povolení ze strany Evropské komise. Tento přístup potvrzuje například rozhodnutí Evropské komise v případu M.023-I.C.I./Tioxide (ale i další, např. M.221-ABB/BREL, M.553-British Steel/UES, M.576-Feruzzi Finanziaria/Fondiaria apod.), v němž byl zdůrazněn rozdíl mezi rozhodujícím vlivem uplatňovaným samostatně (sole) a společně (joint). Dle Evropské komise se rozhodující vliv vykonávaný samostatně podstatně liší od rozhodujícího vlivu vykonávaného společně, neboť v druhém případě je nutné brát ohled na potenciálně odlišné zájmy druhé strany.

V souladu s výše uvedeným lze konstatovat, že navrhovaná transakce je spojením soutěžitelů podle § 12 odst. 3 zákona, neboť společnost TELECOM získá nově možnost výlučně kontrolovat soutěžní chování společnosti EUROTEL.

Shora popisovaný přístup již Úřad aplikoval v řadě svých předchozích rozhodnutí, například v případech spojení soutěžitelů S 70/99, S 74/02, S 98/02, S 137/02 apod.

V dalším se Úřad zabýval otázkou, zda navrhované spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový celosvětový čistý obrat spojujících se soutěžitelů byl v posledním účetním období vyšší než 5 miliard Kč a podmínka ustanovení § 13 písm. a) zákona je tedy splněna, navrhované spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu podle § 12 a násl. zákona.

Pokud jde o účastníka správního řízení o povolení spojení soutěžitelů, k němuž dochází podle § 12 odst. 3 písm. a) zákona, tj. v tomto případě nabytím obchodních podílů, povinnost podat návrh na povolení spojení je podle § 15 odst. 2 zákona uložena soutěžiteli, který má získat možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, což je v posuzovaném případě spojení společnost TELECOM. Ta se také následně ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 zákona stala účastníkem uvedeného správního řízení.

2. Charakteristika spojujících se soutěžitelů

Podnikatelská činnost společnosti TELECOM se soustřeďuje hlavně do oblasti telekomunikačního sektoru, který je regulován zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, v platném znění (dále též "telekomunikační zákon"), přičemž své aktivity v tomto sektoru vykonává na základě licencí udělených ČTÚ. Společnost TELECOM svoji činnost v telekomunikačním sektoru soustředí především do následujících čtyřech hlavních oblastí:

• poskytování telefonních (hlasových) služeb prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí,

• poskytování služeb přístupu na Internet prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí,

• poskytování datových služeb prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí a

• poskytování služby pronájmu okruhů prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí.

Společnost TELECOM je společně kontrolována Fondem národního majetku České republiky, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2 (dále jen "FNM"), který drží 51 % akcií, a dále společnostmi TelSource N.V., která drží 27% akciový podíl a je společným podnikem společností Swisscom AG a Royal KPN N.V., a KPN Telecom B.V., která je držitelem [… obchodnítajemství …] % akcií³. Zbývající akcie představující [… obchodnítajemství …] % podíl na základním kapitálu společnosti TELECOM jsou v držení dalších soukromých a institucionálních investorů.

Hlavním úkolem FNM je realizace privatizačních projektů na základě rozhodnutí o privatizaci vydaných Ministerstvem financí ČR či usnesením vlády ČR.FNM drží akcie, obchodní či jiné účastnické cenné papíry společností působících v různých podnikatelských sektorech. Žádná z jím kontrolovaných společností nepůsobí v oblasti telekomunikací.

TelSource N.V., se sídlem Maanplein 55 TP5 kmr 252, 2516CK ´s-Gravenhage, Nizozemské království, je společností, jejíž jedinou činností je správa majetkového podílu ve společnosti TELECOM.

Společnost Royal KPN N.V., se sídlem Maanplein 55 TP5 kmr 252, 2516CK ´s-Gravenhage, Nizozemské království, vlastní a podílí se na správě společností působících v sektoru přenosu informací, případně společností, jejichž dceřiné společnosti tuto činnost provozují.

Předmětem podnikání společnosti Swisscom AG, se sídlem v Bernu, Švýcarsko, je, kromě vlastnictví a správy majetkového podílu ve společnosti TelSource N.V., činnost v oblasti poskytování telekomunikačních služeb, a to jak prostřednictvím pevné tak i mobilní telekomunikační sítě.

Společnost KPN Telecom B.V., se sídlem Maanplein 55 TP8.11, 2516CK ´s-Gravenhage, Nizozemské království, působí v sektoru poskytování telekomunikačních služeb.

V České republice společnost TELECOM, kromě společné kontroly nad společností EUROTEL, kterou vykonává spolu s AWBV, kontroluje následující dceřiné společnosti:

• M.I.A., a.s., se sídlem Thámova čp. 289 a 183, Praha 8, která působí v oblasti převádění médií do elektronické podoby a jejich šíření, obchodně-ekonomického poradenství, marketingové činnosti, zprostředkovatelské činnosti v oblasti obchodu, poradenské činnosti v sektoru komunikačních prostředků, reklamní činnosti a organizační činnosti v oblasti veletrhů a konferencí,

• OMNICOM Praha, s.r.o., se sídlem Bartákova 1121/3, Praha 4, jež je činná zejména v sektoru poradenské činnosti v oblasti telekomunikací a montáží a oprav telekomunikačních zařízení, a

• CenTrade, a.s., se sídlem Křižíkova 237, Praha 8, která působí v oblasti zprostředkování obchodu, velkoobchodu, specializovaného maloobchodu, maloobchodu realizovaného mimo řádné provozovny, pronájmu a půjčování movitých věcí.

Dále společnost TELECOM drží kontrolní podíly ve společnostech SPT TELECOM (Czech Republic) FINANCE B.V. (Nizozemí), CZECH TELECOM Germany GmbH (SRN), CZECH TELEKOM Austria GmbH (Rakousko) a CZECH TELECOM Slovakia, s.r.o. (Slovensko).

Zahraniční subjekty, které se společně podílí na kontrole společnosti TELECOM, jsou v České republice dále činné prostřednictvím společností EuroWeb International s.r.o. (KPN Telecom B.V.), která se soustředí na poskytování datových telekomunikačních služeb, TelSource Services s.r.o. (KPN Telecom B.V.), která působí jako poskytovatel softwaru a poradce v oblastech hardware, software, komunikací a počítačových sítí, a KPN Czech Republic s.r.o. v likvidaci (Royal KPN N.V.).

Společnost EUROTEL byla založena na základě dohody o společném podniku, kterou dne 16. listopadu 1990 uzavřela Správa pošt a telekomunikací, s.p., jejíž je společnost TELECOM právním nástupcem, a společnost AWBV. Tato dohoda byla v souladu s § 21 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, schválena rozhodnutím Ministra pro hospodářskou soutěž č.j. R3, 4/94 ze dne 24. února 1995.

Společnost AWBV byla původně společným podnikem dvou amerických telekomunikačních společností US West a Bell Atlantic. V současné době je AWBV společně kontrolována společnostmi AT&T Wireless a Verizon Communications, které jsou rovněž americkými telekomunikačními operátory s aktivitami v mobilní telefonii. V současné době se mateřské společnosti AWBV [… obchodnítajemství …]. Přestože se AWBV podílela na základním kapitálu společnosti EUROTEL pouze ze 49 %, měla, jak již bylo výše uvedeno, od počátku možnost tuto společnost kontrolovat společně s druhým společníkem, tj. společností TELECOM, a to zejména díky know-how a dalším zkušenostem (odborným pracovníkům) z oboru mobilní telefonie, kterými do společného podniku přispěla.

EUROTEL je společnost, která svou činnost soustředí na poskytování služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí. Dále byla této společnosti udělena licence na provozování pevné veřejné telekomunikační sítě FWA (pevný bezdrátový přístup) a na poskytování telefonní služby prostřednictvím této sítě, nicméně doposud společnost EUROTEL neuvedla příslušné činnosti a služby do komerčního provozu, jenž by byl dostupný konečným uživatelům.

Dále společnost EUROTEL doprovodně ke své hlavní činnosti působí v oblastech prodeje mobilních telekomunikačních zařízení a jejich doplňků, vydavatelské činnosti, konzultační a školící činnosti v oblasti telekomunikační a výpočetní techniky, zprostředkovatelské činnosti v oblasti telekomunikační a výpočetní techniky, zřizování, montáží, údržby a servisu telekomunikačních zařízení, automatizovaného zpracování dat, poskytování půjček a úvěrů a reklamní činnosti a marketingu. Tyto činnosti jsou však všechny, až na jedinou výjimku, neoddělitelně spjaty s poskytováním telekomunikačních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní telekomunikační sítě.

Výše zmiňovanou výjimkou je prodej mobilních telekomunikačních zařízení a jejich doplňků, které nejsou integrální součástí marketingu a prodeje telekomunikačních služeb prostřednictvím mobilních telekomunikačních sítí. Do předmětné oblasti tedy nepatří prodej tzv. dotovaných mobilních telefonů v bezprostřední a neoddělitelné souvislosti s tarifními programy společnosti EUROTEL a komplety předplacených SIM karet a mobilních zařízení (tzv. Go sady).

Společnost EUROTEL kontroluje pouze jedinou společnost, a to je Trigo Global Services Ltd., se sídlem Sombathely 9700, Malom u.7.I/3, Maďarsko, která poskytuje služby výhradně ve vztahu k mateřské společnosti.

3. Relevantní trhy

Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nepovede ke vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se subjektů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení, k nimž dochází dle § 12 odst. 3 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele.

Z výše uvedených informací vyplývá, že společnost TELECOM působí v oblastech poskytování telefonních (hlasových) služeb prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, poskytování služeb přístupu na Internet prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, poskytování datových služeb prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí a poskytování služby pronájmu okruhů prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí. Společnost EUROTEL pak působí v oblasti poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí a prodeje mobilních telekomunikačních zařízení a jejich doplňků, které nejsou integrální součástí marketingu.

Telefonní služby poskytované prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí jsou služby určené k přenosu hlasu, faxových zpráv i přenosu informací prostřednictvím modemu. Jsou dostupné pouze z fixních stanovišť a může je bez překážek využívat více uživatelů. Neumožňují mobilitu spojení nebo změnu stanoviště mezi jednotlivými hovory. Odlišují se samostatným technologickým řešením, které není využitelné pro telekomunikační služby poskytované v ostatních telekomunikačních oblastech. Nabízejí vyšší kvalitu než u mobilních sítí, neboť mají vyšší spolehlivost. Koncová účastnická zařízení jsou jednoznačně určena pro pevnou telekomunikační službu. Cílovým segmentem poskytování těchto služeb jsou především zákazníci s požadavkem na trvalé telefonní spojení v jedné lokalitě, které je přístupné více uživatelům (domácnosti, veřejné hovorny, hotely, kanceláře atd.). Zpoplatňovány jsou jednak měsíční paušální sazbou a dále podle délky a cíle uskutečněných hovorů.

Služby přístupu na Internet prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí nepropojují na rozdíl od telefonních služeb poskytovaných prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí dva koncové body, ale napojují jeden koncový bod na nadstavbové služby provozované na síti Internet. Pro využití této služby musí být zákazník vybaven specializovaným koncovým zařízením, modemem, který je připojen na pevnou účastnickou linku. Mobilita nebo využití modemu v jiném druhu telekomunikačních sítí je opět vyloučena. Mezi modemem a místní telefonní ústřednou probíhá datový přenos prostřednictvím analogového přenosu přes místní měděné účastnické vedení. V místní ústředně je přenos digitalizován a data jsou dále přenášena stejně jako při hlasovém volání. Poskytovatelé služby přístupu k síti Internet prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí mají svá zařízení připojena k místním ústřednám společnosti TELECOM. Přístup na Internet představuje většinu provozu v síti TELECOM, ale pouze menší část provozu směřuje do přístupových bodů provozovaných společností TELECOM, neboť tato je pouze jedním z mnoha subjektů nabízejících tuto službu.

Služby poskytování datových služeb prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí jsou zaměřeny na poskytování integrovaných a zákaznicky orientovaných komplexních řešení pro všechny kategorie zákazníků. Pro realizaci těchto služeb se používá rozsáhlé datové infrastruktury. V drtivé většině případů jsou datové služby využívány pro propojování LAN (Local Area Network) navzájem a k realizaci pevného přístupu na Internet.

V případě poskytování služby pronájmu okruhů prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí se jedná o služby určené k vysokorychlostnímu přenosu dat pomocí pevně konfigurovaného telekomunikačního okruhu. Zákazník nemá možnost měnit v čase směrování přenosu. Služba je vhodná pro stabilizovaná řešení bez potřeby častých a výrazných změn a pro jednodušší typologie sítí. Koncové body pro připojení ke službě jsou fixní.

Telekomunikační služby prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí jsou služby určené k přenosu hlasu, nízkorychlostnímu přenosu dat a přístupu k osobním službám. Jsou dostupné z přenosných, resp. mobilních, telefonních přístrojů, vybavených často dodatečnými funkcemi, což telefonní přístroje připojené k pevným linkám neumožňují.

Prodej mobilních telekomunikačních zařízení a jejich doplňků, které nejsou integrální součástí marketingu a prodeje telekomunikačních služeb prostřednictvím mobilních telekomunikačních sítí zahrnuje prodej všech mobilních přístrojů a jejich příslušenství vyjma tzv. dotovaných mobilních telefonů v bezprostřední a neoddělitelné souvislosti s tarifními programy společnosti EUROTEL a komplety předplacených SIM karet a mobilních zařízení (tzv. Go sady).

Všechny uvedené služby jsou poskytovány v rámci telekomunikačního sektoru. Obecně lze konstatovat, že zákazníci na tomto celkovém trhu poptávají široké spektrum služeb, spočívajících zcela nebo zčásti v přepravě nebo směrování informací telekomunikačními sítěmi třetím osobám. Telekomunikační služby jsou poskytovány prostřednictvím telekomunikačních sítí, což je funkčně propojený soubor telekomunikačních zařízení sloužící k přepravě informací mezi koncovými body této sítě.

Při vymezování relevantních trhů se Úřad nejdříve zabýval věcnou zastupitelností jednotlivých telekomunikačních služeb. Základní členění, které lze v telekomunikačním sektoru provést, je dělení na telekomunikační služby poskytované prostřednictvím mobilních telekomunikačních sítí a pevných telekomunikačních sítí. Z informací, které Úřad během správního řízení shromáždil, vyplynulo, že přestože služby poskytované prostřednictvím obou sítí plní stejnou funkci, neboť jejich poskytování spočívá zcela nebo zčásti v přepravě nebo směrování informací telekomunikačními sítěmi třetím osobám, jsou tyto služby nezaměnitelné a z hlediska posuzování dopadů na hospodářskou soutěž netvoří společný relevantní trh. Nejdůležitější rozdíl mezi mobilními a pevnými službami je mobilita uživatele, neboť v případě pevné sítě je dostupnost služeb zajištěna pouze v lokalitách, které jsou připojeny k pevné síti, zatímco použitelnost služeb mobilní sítě díky přenositelnosti telefonního přístroje je možná prakticky kdekoliv. Další podstatné rozdíly mezi službami poskytovanými prostřednictvím mobilní a pevné telekomunikační sítě vyplývají z následujících faktorů:

• Cena - Přestože v této oblasti dochází k výraznému přiblížení cenové hladiny jednotlivých služeb, stále platí, že tyto služby nejsou zaměnitelné. Obecně lze konstatovat, že služby poskytované po pevné telekomunikační sítí jsou levnější než mobilní služby a že tedy např. volání přes mobilní sítě představuje volání krátkého charakteru, které má za účel přenos nejnutnějších a okamžitých sdělení, kdežto naopak volání prostřednictvím pevné telekomunikační sítě má často delší charakter.

• Kvalita a spolehlivost - Telekomunikační služby poskytované prostřednictvím pevných sítí jsou kvalitnější a spolehlivější než služby poskytované prostřednictvím sítí mobilních, a to zejména při zohlednění faktorů jako úspěšnost navázání spojení, kvalita samotného přenosu a míra přerušení volání během spojení.

• Různé regulatorní režimy - Specifická regulace sektoru rozlišuje poskytovatele telekomunikačních služeb prostřednictvím pevných sítí od poskytovatelů telekomunikačních služeb prostřednictvím mobilních sítí, a to např. v otázce licencování a rozsahu povinností uložených jednotlivým subjektům.

• Použití v zahraničí - Služby poskytované prostřednictvím mobilních sítí jsou, na rozdíl od služeb poskytovaných prostřednictvím pevných sítí, vzhledem k roamingu podstatně lépe dostupné i v zahraničí za uživatelsky komfortních podmínek.

• Použití pro účely přístupu k síti Internet - Přestože služby v obou sítích již umožňují přístup ke službám sítě Internet, zákazníci preferují připojení k síti Internet prostřednictvím pevné telekomunikační sítě, a to z důvodu její vyšší přenosové rychlosti a větší stability připojení.

• Jiná koncová zařízení a jejich funkčnost - Zde, vzhledem k různým technologiím použitým pro koncová telekomunikační zařízení, existují podstatné rozdíly v možnostech poskytování některých služeb (např. SMS, MMS, Videostreaming a Advertisment).

• Odlišná technologická řešení - Z technického pohledu jsou v mobilní síti a pevné síti použité odlišné technologie a odlišné protokoly.

Z výše uvedených skutečností má Úřad za to, přičemž se opírá i o dosavadní závěry Evropské komise, že mobilní telekomunikační služby nelze v současné době považovat za součást téhož relevantního trhu, do kterého by náležely i služby poskytované prostřednictvím pevných sítí. Hlavním důvodem tohoto závěru je fakt, že služby poskytované prostřednictvím mobilních a pevných veřejných telekomunikačních služeb nelze považovat za substituty, neboť i když mohou být po obou typech těchto sítí nabízeny podobné služby (např. přenos hlasu), základním rozlišovacím znakem mezi mobilními a pevnými službami zůstává mobilita.

Dále se Úřad zabýval možností dalšího dělení trhu poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí v závislosti na poskytování jednotlivých typů telekomunikačních služeb (hlasové služby, služby zasílání textových zpráv, datové služby apod.). Během svého šetření Úřad dospěl k závěru, že takové další členění není možné a ani v rámci posuzovaného případu účelné, neboť pro všechny tyto typy služeb jsou užívána shodná koncová zařízení, všechny jsou poskytovány prostřednictvím jednoho mobilního telefonního přístroje, a tedy poskytování těchto služeb nelze od sebe oddělit. Rovněž i zákazníci jednotlivých typů se z velké části překrývají.

Z výše uvedených důvodů Úřad vymezil v rámci tohoto rozhodnutí z hlediska věcného následující relevantní trhy:

• trh poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí a

• trh prodeje mobilních telekomunikačních zařízení a jejich doplňků, které nejsou integrální součástí marketingu a prodeje telekomunikačních služeb prostřednictvím mobilních telekomunikačních sítí.

Z hlediska geografického se v obou případech jedná o relevantní trhy vymezené celým územím České republiky.

Na relevantním trhu poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí na území České republiky působí ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost EUROTEL, která na tomto trhu dosahuje cca 50% tržního podílu vyjádřeného dle obratu na daném trhu. Po uskutečnění předmětného spojení se tržní podíl spojujících se soutěžitelů na tomto relevantním trhu nezmění.

Na relevantním trhu prodeje mobilních telekomunikačních zařízení a jejich doplňků, které nejsou integrální součástí marketingu a prodeje telekomunikačních služeb prostřednictvím mobilních telekomunikačních sítí působí ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost EUROTEL, která na tomto trhu dosahuje cca [… obchodnítajemství …] % tržního podílu vyjádřeného dle obratu na daném trhu. Po uskutečnění předmětného spojení bude tržní podíl spojujících se soutěžitelů na tomto relevantním trhu činit cca [… obchodnítajemství …] %. Vzhledem k velmi nízkému tržnímu podílu na tomto trhu a velkému počtu subjektů na něm působících, Úřad nebude nadále tento relevantní trh zahrnovat do analýzy dopadů předmětného spojení na hospodářskou soutěž.

4. Dopady spojení

Primárním důsledkem posuzovaného spojení je především změna majetkové struktury společnosti EUROTEL, jejíž společník, společnost TELECOM získá namísto dosavadní společné kontroly možnost kontrolovat soutěžní chování této společnosti samostatně, to znamená výlučně. Jak bylo již výše uvedeno, takové transakce podléhají povolení soutěžních úřadů jak v ČR, tak i v dalších zemích, nicméně obecně lze konstatovat, že v důsledku takových spojení nedochází k významné změně struktury relevantních trhů, a tedy ani k podstatnému narušením hospodářské soutěže.

Navíc, posuzované spojení soutěžitelů má převážně konglomerátní charakter, neboť činnosti spojujících se soutěžitelů se vzájemně nepřekrývají. Zatímco se navrhovatel, tedy společnost TELECOM, soustředí na poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě, společnost EUROTEL své služby poskytuje výhradně prostřednictvím veřejné mobilní telekomunikační sítě.

Právní rámec fungování relevantního trhu poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí na území České republiky je upraven telekomunikačním zákonem, který upravuje podmínky pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a telekomunikačních sítí a podmínky pro poskytování telekomunikačních služeb, ale i výkon státní správy včetně regulace.

Na uvedeném relevantním trhu v současné době působí kromě společnosti EUROTEL ještě dvě další konkurenční společnosti, a to společnost T-Mobile a společnost Český Mobil. Společnost T-Mobile na tomto relevantním trhu dosahuje cca 37% tržního podílu, zatímco podíl společnosti Český Mobil činil cca 13 %. Žádný další subjekt od ČTÚ příslušnou licenci k poskytování veřejných telefonních služeb prostřednictvím veřejné mobilní telekomunikační sítě neobdržel.

S ohledem na výši tržních podílů spojujících se soutěžitelů Úřad poukazuje na skutečnost, že společnost EUROTEL byla prvním subjektem na území České republiky, který začal působit v roce 1991 na předmětném relevantním trhu. Poté, v roce 1996 na trh vstoupila společnost T-Mobile a konečně v roce 2000 společnost Český Mobil. Od vstupu těchto společností se tržní podíl společnosti EUROTEL neustále snižuje, přičemž za poslední tři roky, tedy od vstupu společnosti Český mobil klesl tržní podíl společnosti EUROTEL o více než 10 %. Jelikož za stejný časový interval podíl společnosti T-Mobil zůstal přibližně na stejné úrovni, lze konstatovat, že nejnovější subjekt působící na relevantním trhu, tedy společnost Český Mobil doposud přebírá především zákazníky společnosti EUROTEL.

Na relevantním trhu poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí působí společnost EUROTEL prostřednictvím vlastních sítí ve standardu GSM a NMT a pronajaté infrastruktury, přičemž v rámci tohoto trhu dochází k relativně významným aktivitám spočívajícím v prodeji koncových telefonních zařízení a dalších doplňků, a to jak prostřednictvím sítě vlastních prodejen, tak prostřednictvím smluvních distributorů. Jedná se především o prodej dotovaných mobilních telefonů či prodávání předplacených sad, tzv. GO sad.

Zákazníci, resp. spotřebitelé mobilních telekomunikačních služeb se při svém rozhodování o výběru mobilního operátora obvykle rozhodují na základě posouzení ceny a kvality nabízených služeb, kam patří faktory typu garantované doby oprav, spolehlivosti služeb, rychlost řešení vzniklých problémů ze strany poskytovatele služby, šíře nabídky služeb apod. V této souvislosti Úřad konstatuje, že je zcela obvyklé, že někteří spotřebitelé telekomunikačních služeb využívají služeb více mobilních operátorů (tj. mají více SIM - karet) a dle výhodnosti služby těchto operátorů různě kombinují.

Přestože na posuzovaném trhu působí pouze tři mobilní operátoři, tj. EUROTEL, T-Mobile a Český Mobil, existuje na tomto relevantním trhu rozvinuté konkurenční prostředí. Důvodem je fakt, že předmětný trh je již z velké části saturován a tudíž zde neexistuje velká možnost získání nových klientů, respektive uživatelů služeb poskytovaných prostřednictvím mobilních sítí. Proto jediným možným způsobem jak expandovat na předmětném trhu je získání části klientely konkurenčního operátora. Tuto strategii se tedy jednotlivé společnosti snaží prosazovat zejména prostřednictvím nových služeb poskytovaných zákazníkům. Tuto možnost mají mobilní operátoři zejména díky tomu, že celkově telekomunikační odvětví je silně dynamicky inovativní.

Dalším způsobem konkurence je tlak na snižování ceny jednotlivých služeb. I když dojde k uskutečnění předmětného spojení, je možné v této souvislosti konstatovat, že zásluhou ekonomické podpory silných zahraničních subjektů, které mají možnost kontrolovat společnosti T-Mobile a Český Mobil, bude hospodářská a finanční síla spojujících se soutěžitelů poměrně vyvážena hospodářskou a finanční silou jejich přímých konkurentů. Tato skutečnost dává prostor pro účinnou hospodářskou soutěž na daném trhu.

Přestože celé telekomunikační odvětví je, jak již bylo výše zmíněno, co se týče inovace velmi dynamické, spojující se soutěžitelé, obdobně jako prakticky všichni telekomunikační operátoři, se výzkumem nezabývají. Výzkum a vývoj nových zařízení je realizován na úrovni jednotlivých dodavatelů technologií a systémů. Spojující se subjekty se spíše orientují na vývoj nových služeb, které by mohly doplňkově poskytovat zákazníkům, popřípadě které by mohly přilákat stávající zákazníky konkurentů. Mezi nejvýznamnější nové služby, které se objevily v posledních letech na trhu, lze zahrnout umožnění přístupu na síť Internet pomocí protokolu WAP, zavedení GPRS, možnost nabíjení předplacených kupónů přes bankomaty, zavedení vysokorychlostního datového přenosu v síti EUROTEL, popř. umožnění volání ze zahraničí majitelům předplacených karet.

Obecně lze konstatovat, že hospodářská soutěž na relevantním trhu poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí není podstatným způsobem ovlivněna ani existencí patentů, know-how či jiných práv duševního vlastnictví. Přestože některé technologie při poskytování telekomunikačních služeb jsou předmětem právní či faktické ochrany, spojující se soutěžitelé nekontrolují technologie, jejichž ochrana a z ní plynoucí omezená dostupnost pro ostatní soutěžitele by mohla omezit vstup na trh nebo bránit rozvoji obchodní činnosti ostatních soutěžitelů. Hlavní překážkou vstupu nového soutěžitele na relevantní trh poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí je nutnost získání telekomunikační licence (při splnění všech podmínek dle telekomunikačního zákona).

V rámci posuzovaného spojení soutěžitelů dochází také k vertikálnímu propojení. Vertikální vazby mezi spojujícími se subjekty spočívají zejména v následujících oblastech:

• Služby, které si společnosti TELECOM a EUROTEL vzájemně poskytují v rámci propojení jejich pevné a mobilní sítě, přičemž tyto služby si spojující se soutěžitele navzájem, stejně tak jako ve vztahu k ostatním subjektům působícím v telekomunikačním sektoru, poskytují na nediskriminatorním základě a za rovných podmínek i cen, a to v souladu se specifickou regulací sektoru dle telekomunikačního zákona.

• Služby pronájmu vnitrostátních telekomunikačních okruhů, jež poskytuje společnost TELECOM společnosti EUROTEL. Tyto služby poskytuje společnost TELECOM v souladu s telekomunikačním zákonem (§ 33), kde má uloženou povinnost poskytovat veřejnou telekomunikační službu pronájmu okruhů na celém území České republiky s tím, že telekomunikační zákon výslovně stanoví povinnost sjednat podmínky a ceny za pronájem telekomunikačních okruhů jiným uživatelům tak, aby nedošlo k neodůvodněnému zvýhodňování některých uživatelů služby, včetně jeho organizačních složek. Společnost TELECOM tedy tuto službu neposkytuje pouze výhradně společnosti EUROTEL, nýbrž má povinnost ji poskytnout i ostatním soutěžitelům, přičemž někteří soutěžitelé této služby využívají podstatně více (např. společnost Český Mobil). Naopak obdobně využívá společnost TELECOM sítě společnosti EUROTEL, kdy se snaží připojit hovory pro její zákazníky v obtížně přístupných oblastech s využitím GSM sítě provozované společností EUROTEL (tzv. fixní GSM). Tuto službu odebírá společnost TELECOM výhradně od společnosti EUROTEL, neboť při zavádění poskytování fixního GSM společností TELECOM působila na mobilním telekomunikačním sektoru pouze společnost EUROTEL. Objem této služby je však tak zanedbatelný, že pro společnost TELECOM nemá význam oslovovat další operátory.

• Služby, jež si vzájemně poskytují společnosti TELECOM a EUROTEL jako koncovému uživateli. Tyto služby představují např. vybavení zaměstnanců společnosti TELECOM mobilními telefony napojenými na síť EUROTEL a vybavení společnosti EUROTEL pevnými linkami společnosti TELECOM.

Ve všech aspektech vertikálního propojení jednotlivých činností spojujících se subjektů, však byly tyto vertikální vazby pevně založeny již před navrhovanou transakcí, a to buď na základě některých povinností daných některými ustanoveními telekomunikačního zákona, historických okolností (společnost EUROTEL byla do roku 1996 jediným mobilním operátorem v České republice), nebo z důvodu majetkové provázanosti spojujících se subjektů, která byla vytvořena již při založení společnosti EUROTEL.

Navíc takové majetkové propojení dominantního operátora poskytujícího telekomunikační služby prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí s mobilním operátorem je zcela obvyklé i v dalších zemích západní či střední Evropy, kdy například v Rakousku, Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Řecku, Itálii, Nizozemí, Norsku, Portugalsku, Švédsku, Švýcarsku, Maďarsku, Slovinsku či Srbsku a Černé Hoře mobilní operátoři kontrolovaní dominantním pevným operátorem dosahují v oblasti poskytování služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí tržních podílů v rozmezí 40 % - 65 %. Stejně tak v těchto zemích mobilní služby dosahují tržní penetrace obdobné či dokonce vyšší jako je tomu v České republice. Na tuzemském trhu navíc není společnost EUROTEL jediným mobilním operátorem, který je majetkově propojen s operátorem působícím na pevných sítích. Druhým takovým je i společnost T-Mobile, která je prostřednictvím své mateřské společnosti vlastnicky propojena s operátorem nabízejícím telekomunikační služby prostřednictvím pevných telekomunikačních sítí, a to společností PRAGONET, a.s., se sídlem Korunní 254/98, Praha. Tato společnost svou nabídku telekomunikačních služeb soustředí na území větších měst, přičemž lze konstatovat, že právě tato města představují pro telekomunikační operátory nejdůležitější soutěžní prostředí.

Navzdory uvedeným informacím poukazujícím na skutečnosti, že dochází pouze ke kvalitativní změně kontroly ze společné na výlučnou, že jde o spojení soutěžitelů převážně konglomerátního charakteru, že je majetkové propojení pevného a mobilního operátora v zemích střední a západní Evropy zcela běžné, popřípadě poukazujícím na inovativní dynamičnost a regulační rámec telekomunikačního sektoru, Úřad konstatuje, že předmětným spojením dochází k jistému posílení pozice spojujících se soutěžitelů, a to právě vlivem zmiňované vertikální vazby mezi spojujícími se soutěžiteli.

Toto vertikální propojení (oblast propojování telekomunikačních sítí jednotlivých telekomunikačních operátorů), na kterém jsou závislí všichni telekomunikační operátoři bez rozdílu, může vzbuzovat obavy ze skrytých snah při spojení pevného a mobilního telekomunikačního operátora zvyšovat telekomunikační poplatky za propojení mezi sítěmi, a tím získávat konkurenční výhodu proti ostatním soutěžitelům působícím na daných trzích telekomunikačního sektoru. V České republice je oblast ceny za propojení jednotlivých sítí stanovena regulačním úřadem (ČTÚ) jako cena maximální. Případná konkurenční výhoda by tedy mohla spočívat pouze ve využití této maximální ceny jako propojovacího poplatku pro propojení ostatních telekomunikačních operátorů, a to jak se společností TELECOM, tak i se společností EUROTEL, v důsledku čehož by mohli spojující se soutěžitelé získat konkurenční výhodu oproti ostatním. Tímto by totiž například nabídka společnosti TELECOM na volání z pevné sítě, na níž je doposud silně dominantním subjektem, do mobilní sítě EUROTEL mohla být levnější než jakákoli nabídka jiného operátora na volání z pevné na mobilní síť. Tato nabídka by byla jistě přitažlivá pro spotřebitele, kteří by mohli opustit ostatní operátory ve prospěch spojujících se soutěžitelů. Takto by se tyto subjekty mohly oslabit své konkurenty.

Tento postup by sice byl diskriminací ostatních soutěžitelů, která je reprobována telekomunikačním zákonem (§ 78), nicméně zůstává otázkou, zda by takové jednání bylo v praxi účinně postižitelné. Nadto by tato diskriminace pravděpodobně zakládala zneužití dominantního postavení spojujících se soutěžitelů (resp. dominantního postavení společnosti TELECOM) ve smyslu Hlavy III zákona, za které by mohli být spojující se soutěžitelé rovněž sankcionováni. Přesto se Úřad rozhodl stanovit podmínku uvedenou ve výroku tohoto rozhodnutí. Tato podmínka totiž v případě zjištění, že společnost TELECOM, resp. EUROTEL, porušuje princip nediskriminace, dává Úřadu, kromě možnosti šetřit jednání těchto subjektů z pohledu možného zneužití dominantního postavení, další možnost postihu, kterou je v krajním případě, v závislosti na závažnosti případného excesu, zrušení pravomocného rozhodnutí v souladu s § 19 zákona. Tato podmínka tak představuje další účinný prostředek k zamezení možného budoucího protisoutěžního jednání spojením vzniklého subjektu, které by přímo souviselo z výhodami plynoucími pro tento subjekt z uskutečnění posuzovaného spojení.

Při uložení dané podmínky zohlednil Úřad prohlášení účastníka řízením, které několikrát zopakoval i na ústním jednání konaném 29. července 2003, že jakákoli plnění případně vzájemně poskytovaná mezi společnostmi TELECOM a EUROTEL budou za nediskriminatorních podmínek, co do jejich ceny, obchodních podmínek a dostupných informací v souladu se zákonnými povinnostmi těchto soutěžitelů, zpřístupněna i ostatním poskytovatelům telekomunikačních služeb, resp. provozovatelům telekomunikačních sítí.

5. Námitky ostatních soutěžitelů proti navrhovanému spojení

Úřad v průběhu předmětného správního řízení obdržel připomínky proti posuzovanému spojení soutěžitelů. Tyto námitky podaly společnosti T-Mobile a Český Mobil, jako přímí konkurenti společnosti EUROTEL, a společnosti Contactel a Tiscali, které působí na některých trzích jako konkurenční subjekty společnosti TELECOM.

Uvedené námitky se vztahují především k následujícím okruhům:

• Rozdílné vymezení relevantních trhů (zastupitelnost, vymezení relevantních trhů z hlediska regulace).

Všechny společnosti shodně uvedly, že pro správné posouzení předmětného spojení soutěžitelů by Úřad měl vymezit relevantní trh z hlediska věcného jako trh poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejné telekomunikační sítě, tedy bez rozlišení, zda tyto služby jsou poskytovány po pevné či mobilní telekomunikační síti. Za hlavní důvod pro toto své tvrzení společnosti uváděly, že v obou případech služby plní stejný účel, resp. uspokojují stejnou potřebu. Touto potřebou je přeprava nebo směrování informací telekomunikačními sítěmi třetím osobám. Subjekty, které podávaly námitky proti posuzovanému spojení soutěžitelů, se dále své tvrzení o jednotnosti telekomunikačního trhu snažily podložit argumentem, že služby poskytované prostřednictvím obou sítí se v současné době sjednocují, přičemž jako příklad byla použita služba SMS (na mobilní síti) a TRICK (na pevné síti). V neposlední řadě stěžovatelé při vymezování relevantních trhů odkazovali na určení relevantních trhů ČTÚ (viz opatření ČTÚ č. OÚ - 1/S/2003, kterým se stanoví provozovatelé telekomunikačních činností s výrazným podílem na trhu), který předmětné sužby posuzuje na jednotném trhu.

K tomu Úřad uvádí, že dle jeho názoru není možné se ztotožnit se závěry daných subjektů, neboť, přestože v současné době dochází k přibližování některých služeb poskytovaných prostřednictvím pevných či mobilních telekomunikačních sítí, stále je nelze považovat za vzájemně zastupitelné. Hlavním a podstatným rozdílem mezi těmito službami, jak již Úřad uvedl v části tohoto rozhodnutí, která se týká vymezení relevantních trhů, je mobilita. Zatímco telekomunikační služby poskytované prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí jsou zcela vázány na dosah tohoto pevného připojení, resp. koncového bodu skrz něhož dochází k faktické komunikaci, přičemž tento bod je přesně vázán většinou na konkrétní budovu, mobilní služby je možné využívat na kterémkoliv místě, které je pokryto sítí mobilního operátory. V této souvislosti je třeba uvést, že pokrytí mobilním signálem v České republice dosáhlo takřka 99 %.

K argumentu, který se týká vymezení jednotného trhu v souladu s ČTÚ, Úřad konstatuje, že stanovení jednotného trhu je prováděno pro účely regulace a nikoliv pro účely posouzení hospodářské soutěže na těchto trzích.

• Poskytování komplexních privátních podnikových sítí.

Další velmi častá obava, která byla ve vyjádřeních konkurentů spojujících se soutěžitelů zmiňována, se týkala vytváření vnitropodnikových telekomunikačních sítí. Tyto sítě poskytují telekomunikační operátoři společnostem a vytvářejí jim společnou síť, v níž mají např. levnější samostatné volání, a to prostřednictvím zkrácených telefonních čísel (telefonní klapky), nebo vybavení zaměstnanců mobilními telefony jednoho operátora, přičemž v rámci těchto sítí lze snadno blokovat určité druhy hovorů apod. Hlavní obava spočívala v tom, že společnost TELECOM bude po uskutečnění předmětného spojení soutěžitelů poskytovat tzv. komplexní vnitropodnikové telekomunikační sítě pouze ve spolupráci společností EUROTEL a bude takto vylučovat ostatní mobilní operátory.

Úřadem bylo ve správním řízení prokázáno, že i přes stěžovateli uváděnou výhodnost a velkou poptávku po poskytování komplexních vnitropodnikových sítí, společnost TELECOM neposkytovala tyto služby s žádným mobilním operátorem, a to ani se společností EUROTEL, ve které již v současné době vykonává společnou kontrolu. Bylo a je tomu tak i přestože společnost TELECOM nabídla poskytovat tuto službu společně všem mobilním operátorům. Tito však nabídku společnosti TELECOM vždy odmítli. Navíc možností nabízet tuto službu pouze ve spolupráci se společností EUROTEL již společnost TELECOM disponovala, neboť již tuto společnost společně kontrolovala.

• Možné zneužívání dominantního postavení spojujících se soutěžitelů.

  • Vázání cen a služeb - Konkurenční subjekty upozorňovaly, že předmětné spojení soutěžitelů by mohlo vést k vytvoření společného paušálního poplatku pro využívání mobilní i pevné sítě, přičemž tento měsíční poplatek by mohl zahrnovat volné minuty pro volání do mobilní sítě EUROTEL a naopak služby společnosti EUROTEL by mohly zahrnovat zvýhodněné volání do sítě TELECOM. Dále např. společnost Český mobil se domnívá, že v některých tarifních i předplacených programech je při volání ze sítě EUROTEL do sítě TELECOM již uplatňováno. Obdobné obavy z vázání nabídky různých produktů vycházejí z možného propojení nabídky připojení na síť Internet prostřednictvím pevné a mobilní sítě.

  • Diskriminační tvorba cen - Konkurenční subjekty (převážně společnost Český Mobil) poukazují na skutečnost, že objemová sleva od společnosti TELECOM určitým typům významných zákazníků v sobě zahrnuje nižší ceny za volání na číslo v síti TELECOM ve srovnání s voláním na číslo jiného alternativního operátora na pevných linkách, přičemž stejný postup dle konkurenčních subjektů uplatňuje i společnost EUROTEL. Z výše uvedeného stěžovatelé vyvozují, že společnost TELECOM a EUROTEL zneužívají svá dominantní postavení. Dále se například společnost Český Mobil domnívá, že společnost EUROTEL diskriminuje své zákazníky, kteří volají do jiné mobilní sítě (T-Mobile a zejména Oskar) tím, že jim stanovuje jinou cenu za propojení hovoru.

  • Predátorské ceny - Společnost Český Mobil se domnívá, že společnosti TELECOM a EUROTEL používají netransparentní a dravou tvorbu cen.

  • Protisoutěžní křížové financování - Stěžovatelé vyjádřili svoji obavu z toho, že společnost TELECOM provádí křížové financování mezi jednotlivými činnostmi. V této souvislosti se uvedené subjekty obávají ze spojení marketingové a reklamní činnosti jednotlivých spojujících se soutěžitelů, sdílení informací o zákaznících.

K tomu Úřad uvádí, že stěžovatelé většinou uvedli obavy, které se nevztahují k vymezeným relevantním trhům, a to přestože byli při ústním poskytnutí informací Úřadu k tomuto vyzváni. Většinou byly uváděny dopady spojení na šířeji vymezeném relevantním trhu, tj. bez rozlišení na služby poskytované prostřednictvím veřejných mobilních a veřejných pevných telekomunikačních sítí. V této souvislosti nezbývá, než odkázat na část 3 tohoto rozhodnutí, pojednávající o relevantních trzích.

Další obavy daných subjektů se vztahovaly na možné budoucí či již současné údajné zneužívání dominantního postavení zejména společnosti TELECOM, přičemž je vyvozováno, že spojením se současná situace zhorší. Vzhledem k tomu, že tyto námitky se z velké části nevztahují k posuzovanému případu, byla jednotlivá podání postoupena příslušnému odboru k vyřízení z pohledu možného zneužití dominantního postavení. Při posuzování dopadů spojení soutěžitelů je za relevantní možné posuzovat reálné dopady na hospodářskou soutěž plynoucí z případného uskutečnění spojení, naopak od tvrzení o údajném, ale doposud neprokázaném, zneužití dominantního postavení některého ze spojujících se soutěžitelů je nutno odhlédnout.

Všichni žadatelé o přiznání postavení účastníka řízení požadovali, aby předmětné spojení soutěžitelů nebylo povoleno nebo aby bylo povoleno s několika podmínkami. Velká část podmínek navržených výše zmiňovanými subjekty přitom spočívala ve vytváření nového konkurenčního rámce pro celou oblast telekomunikačního sektoru, který doposud nebyl zaveden speciálními právními předpisy, ve vytvoření speciálního rámce pro regulaci činnosti společností TELECOM či EUROTEL, či v zakázání způsobů jednání, které již reprobuje zákon ve své Hlavě III.

K tomu Úřad opětovně uvádí, že v případě správního řízení vedeného ve věci povolení spojení soutěžitelů jeho pravomoci spočívají především ve zhodnocení dopadů posuzovaných spojení soutěžitelů na trh. V případě obav z podstatného narušení hospodářské soutěže pak může povolení daného spojení podmínit splněním závazku či uložením podmínky, které by případné obavy z podstatného narušení soutěže rozptýlily. Pokud dochází k tak závažnému ohrožení existence soutěžního prostředí v důsledku spojení soutěžitelů, které není možné zmírnit žádnou podmínkou či závazkem, nezbývá, než předmětné spojení nepovolit. V žádném případě zákon nemůže nahrazovat danou legislativu, a to ani v případě, že v některých jiných zemích byla odpovídají právní úprava přijata (viz např. navrhovaná podmínka zavedení možnosti virtuálního provozovatele mobilních sítí). Stejně tak není přípustné, aby Úřad stanovil takové podmínky, které by vyžadovaly splnění takových povinností pro spojující se soutěžitele, které jdou nad rámec speciální legislativy odvětví, a které by ve svém důsledku diskriminovaly tyto soutěžitele ve prospěch jejich konkurentů.

Nicméně s ohledem na určité posílení postavení spojujících se soutěžitelů na relevantních trzích a s ohledem na vertikální vazbu mezi spojujícími se soutěžiteli, která je v telekomunikačním sektoru nezbytná pro obecné působení všech operátorů, a to jak na mobilních tak i pevných linkách, Úřad přistoupil k uložení podmínky stanovené ve výroku tohoto rozhodnutí.

Smyslem tohoto omezení ve prospěch zachování účinné soutěže je tak především snaha o vyloučení možnosti užší spolupráce mezi spojujícími se soutěžiteli, jíž by mohli diskriminovat ostatní tržní subjekty, a kterou spojující se soutěžitelé v důsledku spojení (tj. následkem změny kvality kontroly) získají. Úřad tak v podstatě zachovává možnost všech soutěžitelů působících na předmětném relevantním trhu a trzích blízkých spolupracovat se spojujícími se soutěžiteli na nediskriminační bázi obecně požadované zákonem o ochraně hospodářské soutěže a pro oblast telekomunikací zakotvené i telekomunikačním zákonem.

Uložená podmínka vychází z pravidel chování v telekomunikačním sektoru v ČR daných především telekomunikačním zákonem, přičemž v žádném případě nevyžaduje od spojujících se soutěžitelů plnění nad rámec právní úpravy. Tato podmínka zakládá společnostem TELECOM a EUROTEL povinnost uplatňovat při poskytování telekomunikačních služeb standardní podmínky, a to tak, aby žádný jiný poskytovatel telekomunikačních služeb ani žádný zákazník nebyl diskriminován co do kvality či ceny. Předmětná podmínka odstraňuje obavy plynoucí z možné větší incentivy spojujících se soutěžitelů k výraznější spolupráci, která by mohla mít za cíl získání nežádoucí konkurenční výhody nad ostatními konkurenty.

6 Právní rozbor

Podstatou posuzovaného spojení soutěžitelů je nabytí 49% podílu na základním kapitálu společnosti EUROTEL ze strany společnosti TELECOM, ke kterému dochází na základě Smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené dne 18. června 2003 mezi společností AWBV, jako převodcem, a společností TELECOM, jako nabyvatelem. V důsledku této smlouvy získá TELECOM v souladu s § 12 odst. 3 možnost přímo a výlučně kontrolovat společnost EUROTEL. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo splněno kritérium obratu uvedené v ustanovení § 13 zákona, podléhá toto spojení povolení ze strany Úřadu.

Úřad v průběhu správního řízení zkoumal, zda spojení bude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích. Na základě analýzy relevantního trhu poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí a pravděpodobných dopadů spojení na něj Úřad zjistil, že uskutečněním spojení, jehož podstatou je změna kvality kontroly ze společné na výlučnou, dojde k posílení pozice dosavadního majoritního společníka, tj. společnosti TELECOM, ve společnosti EUROTEL, který napříště nebude závislý na spolurozhodování druhého společníka, tedy společnosti AWBV. Přestože bude posuzovaná transakce znamenat i určité posílení pozice spojením vzniklého subjektu v telekomunikačním sektoru v ČR, nedojde k takovému posílení dominantního postavení účastníka řízení na trzích poskytování služeb prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, ani ke vzniku dominantního postavení spojením vzniklého subjektu na Úřadem vymezených relevantních trzích, které by vedlo k podstatnému narušení hospodářské soutěže. Avšak s ohledem na vyjádřené námitky proti uskutečnění navrhovaného spojení, a především za účelem posílení regulačního rámce telekomunikačního sektoru, ale i s ohledem na skutečnost, že účastník řízení v průběhu správního řízení několikrát výslovně upozornil, že při své činnosti týkající se poskytování telekomunikačních služeb hodlá zachovávat princip nediskriminace a rovného přístupu k ostatním soutěžitelům působícím v telekomunikačním sektoru, podmínil Úřad povolení předmětného spojení splněním podmínky stanovené ve výroku tohoto rozhodnutí.

Ze všech shora uvedených důvodů Úřad pro naplnění podmínek uvedených v § 16 odst. 2 věta třetí zákona o ochraně hospodářské soutěže rozhodl o povolení navrhovaného spojení a ve stanovené lhůtě vydává toto rozhodnutí.

Poučení o opravném prostředku

Ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Ing. Vladimír Stankov, CSc.

vrchní ředitel

v zastoupení

Mgr. Roman Pliska pověřený zastupováním

Rozhodnutí obdrží:

JUDr. Karel Muzikář, LL.M. (C.J.), advokát

AK WEIL, GOTSHAL & MANGES v.o.s.

Křižovnické nám. 1

110 00 Praha 1