K postavení marketingových agentur poskytujících služby dodavatelům

 

Povaha marketingové agentury v kontextu zákona o významné tržní síle
K otázce, zda by se na marketingové služby, které jsou dodavateli poskytovány ze strany marketingové agentury a nikoli obchodního řetězce, vztahovala regulatorní úprava zákona o významné tržní síle, Úřad uvádí, že pokud by pozice marketingové agentury odpovídala zákonné definici odběratele dle § 2 písm. b) zákona a pokud by zároveň byly naplněny podmínky významné tržní síly dle § 3 zákona, pak by takto poskytované služby spadaly do oblasti regulace ve smyslu § 3a písm. c), resp. § 4 zákona.

Definici odběratele ve smyslu § 2 písm. b) zákona je přitom nutné vykládat v části „nebo přijímají nebo poskytují služby s nákupem potravin související" restriktivně tak, že odběratelem je takový subjekt přijímající nebo poskytující služby související s nákupem potravin, u kterého existuje provázanost se stranou poptávky na maloobchodním trhu s potravinami.

Rozhodující pro posouzení vlastního postavení marketingové agentury (jakožto případného odběratele dle zákona o významné tržní síle) je dále také to, zda marketingová agentura zajišťuje služby s nákupem potravin související pro jiného odběratele na základě smlouvy příkazního typu.

Pro posouzení případné přičitatelnosti jednání marketingové agentury konkrétnímu odběrateli s významnou tržní silou je dále rozhodující rovněž to, zda marketingová agentura a daný odběratel netvoří nákupní alianci ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona, podle něhož se nákupní aliancí rozumí uskupení odběratelů, vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které provádí spolupráci mezi odběrateli v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost. Za nákupní alianci je tedy pro účely zákona o významné tržní síle považována jakákoli forma spolupráce odběratelů; může, ale nemusí se přitom jednat o právnickou osobu. Zákonná úprava též neklade žádné bližší podmínky na to, jak intenzivní, dlouhodobá či formalizovaná má spolupráce mezi odběrateli být (a dokonce ani nerozlišuje mezi tím, zda je taková spolupráce legitimní či nikoliv).

V případě nezávislé marketingové agentury, po níž chce dodavatel zcela dobrovolně vytvořit určitou reklamní kampaň, pak nelze bez dalšího tvrdit, že by se na danou službu vztahovala příslušná ustanovení zákona o významné tržní síle, přestože marketingová agentura např. využije část peněz od dodavatele za pronájem prostor odběratele. Ač ve zde naznačeném případě sice existuje nepřímý tok služeb a peněz mezi odběratelem a dodavatelem (skrze marketingovou agenturu), je podstatné posouzení otázky, zda jeho účelem je či není vynucení si nespravedlivé výhody ze strany odběratele. Pokud by tak dodavatel zřetelně deklaroval, že objednává určitou marketingovou službu svobodně a bez vlivu odběratele s významnou tržní silou, pak by ani plnění za takovou službu, bylo-li by poskytnuto dodavatelem odběrateli nepřímo skrze marketingovou agenturu, nutně nemuselo být nazíráno optikou zákona o významné tržní síle. Komplexní posouzení věci Úřadem by se nicméně odvíjelo od konkrétních okolností zjištěného skutkového stavu.

Úřad zde považuje za podstatné zdůraznit, že bez zjištění všech okolností jednotlivě posuzované věci nemůže poskytnout věrohodné výkladové stanovisko. Vzhledem k rozmanitosti situací, které mohou v praxi nastat, lze jednoznačné závěry formulovat až v meritorním rozhodnutí. Konkrétnější odpovědi tak přinese až rozhodovací praxe Úřadu.

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz