K některým skutkovým podstatám zneužití významné tržní síly

 

Sjednávání podmínek vytvářejících výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zákona

Při posuzování smluvních ujednání dohodnutých mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem se Úřad zabývá spravedlivým rozložením práv a povinností, zda sjednané podmínky jsou relativně stejným přínosem pro obě smluvní strany či naopak nezpůsobují výraznou nerovnováhu ve prospěch jedné strany smluvního vztahu. Míra disproporce je pak Úřadem vyhodnocena na základě zkoumání komplexní podoby uzavřených podmínek. Uvedené se přitom týká veškerých smluvních ujednání, tedy rovněž těch, která nejsou předmětem regulace uplatňované zákonem o významné tržní síle (zákon danou problematiku nijak neřeší) – např. sjednání příslušnosti soudu, rozhodčí doložky, rozhodného práva, úpravy promlčecí lhůty apod.

Jinými slovy, Úřad by v rámci svého potenciálního zásahu zkoumal, zda ve smluvních vztazích existuje rozpor s ustanovením § 4 odst. 2 písm. a) zákona o významné tržní síle. Cílem reprobace v tomto ustanovení je totiž spravedlivé rozložení práv a povinností na obou stranách smluvního vztahu. Pokud by odběratel sjednáním konkrétního ustanovení spolu s ostatními smluvními podmínkami způsobil nerovnováhu v právech a povinnostech kontrahentů, která by byla výrazná, bylo by takové jednání Úřadem postižitelné. Míru disproporce posuzuje Úřad ze smluvních podmínek jako celku. Vychází přitom z konkrétních smluv, mimo jiné z povahy ujednaných podmínek, jejich odůvodnění pro daný vztah, stupně zátěže pro dodavatele v důsledku sjednaných povinností a míry prospěchu plynoucího z dohodnutých práv, rovněž z vnímání rovnováhy samotnými smluvními stranami.

Úřad si všímá i účelu, kterého se má příslušným smluvním ustanovením dosáhnout. Například prorogační doložka (sjednání příslušnosti soudu) nemusí nutně pro dodavatele znamenat nevýhodu. V úvahu připadá sjednání soudu v místě, pro obě strany stejně dostupném, či v zájmu rychlého rozhodování, méně vytíženém. Pokud bude místní příslušnost soudu určena, vzhledem ke všem okolnostem, ku prospěchu odběratele, bude Úřad spolu s ostatními podmínkami hodnotit případnou míru nerovnováhy v právech a povinnostech stran. Stejně tak bude Úřad zkoumat rozhodčí doložku, zda ji lze skutečně chápat jako přínos pro obě smluvní strany. V souvislosti se sjednáním rozhodného práva rovněž platí výše uvedené. Zákon o významné tržní síle takové ujednání výslovně nezakazuje, to však neznamená, že spolu s dalšími podmínkami není způsobilé zapříčinit výraznou nerovnováhu smluvních práv a povinností.

Úřad nemůže poskytnout přesný návod na počet a typ povinností a práv, který považuje za vyrovnaný a ve kterém případě již dochází k podstatné nevyváženosti mezi stranami. Při jednání s dodavatelem lze ovšem obecně doporučit kompenzaci pro dodavatele nevýhodných dohodnutých podmínek ústupky v jeho prospěch, a tím zamezit znatelnému nepoměru v právech a povinnostech stran. Pomoci by mohla i odpověď na otázku, zda by dodavatel na sjednání oněch podmínek přistoupil, pokud by odběratel významnou tržní silou nadán nebyl.

Pokud bude dodavatel zahraniční osobou, zkoumá dle § 1 odst. 2 zákona o významné tržní síle Úřad možné účinky zneužití, pokud se vztahují k území České republiky. Působnost zákona o významné tržní síle tedy obsáhne i případy, kdy budou zahraniční dodavatelé dodávat zboží určené k dalšímu prodeji na naše území. V § 9 odst. 1 a 2 zákona o významné tržní síle dochází ke zpřesnění osobní působnosti zákona dle místa, kterého se možné porušení týká. Případná existence mezinárodního prvku v osobě zahraničního dodavatele pak rozšiřuje okruh právní úpravy, která se na daný vztah uplatní.

Pro úplnost je však třeba zdůraznit, že v případě sjednání jakékoliv smluvní podmínky má být vyjednávání oproštěno od veškerého podmiňování a nátlaku na dodavatele, ať českého nebo zahraničního.


Neuvádění konečné výše kupní ceny po veškerých sjednaných slevách ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) zákona
Dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) zákona je zakázáno, aby byly sjednávány takové cenové podmínky na úhradu za dodávky zboží, které umožní zpětné snižování ceny zboží dodatečně fakturovanými finančními bonusy nebo dodatečně fakturovanými slevami. Zákon nezakazuje vyjednat konečnou cenu za zboží systémem dohodnutých slev ani nestanovuje sjednání pouze netto ceny zboží, sjednané slevy však musí být promítnuty ve faktuře za dodávku zboží. V souladu s § 4 odst. 2 písm. c) zákona musí být ad hoc sleva poskytnutá v průběhu roku (mimo celoročně platných cenových ujednání) svázána s protiplněním odběratele (např. uskutečnění slevové akce a přenesení poskytnuté slevy do maloobchodních cen). Výjimkou je předem sjednaná množstevní sleva (bonus), která je dodatečnou slevou z ceny zboží a kterou je možno z její podstaty uhradit zpětně až po naplnění sjednaných podmínek pro její poskytnutí (např. dosažení sjednaného obratového cíle).

K uvedenému lze ještě doplnit, že poskytnutí slevy výlučně na zboží, které je skutečně následně prodáno zákazníkovi v rámci promoční akce realizované odběratelem, lze považovat za důvodný požadavek dodavatele. Jako odůvodněný postup se rovněž jeví odsouhlasení množství prodaných produktů oběma smluvními stranami, a to na základě informací o uskutečněných prodejích, přičemž následně dojde k vystavení opravného daňového dokladu s uvedením zpětné slevy odpovídající výši prodaného zboží.


Požadování certifikátů kvality odběratelem po dodavateli ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. j) zákona
K otázce oprávnění odběratele požadovat po dodavateli předložení certifikátů kvality lze obecně uvést, že ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. j) zákona může být odběratel oprávněn požadovat po dodavateli předložení pouze takových dokladů (certifikátů, osvědčení apod.), které je dodavatel povinen zajistit si v rámci své činnosti např. na základě jiných právních předpisů. Smyslem uvedeného ustanovení zákona je zamezit jednání odběratele, které by vedlo k neoprávněným požadavkům jednostranně vynucovaným a uplatňovaným, a to na náklady dodavatele.

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz