K množstevním slevám a jejich pojetí

 

Obecné pojetí zpětně účtovaných množstevních slev
Ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) zákona neuvádí konkrétní výčet různých slev, o množstevní slevě (předem sjednané) hovoří pouze v tom smyslu, že u této jediné slevy je možné, aby byla vyúčtována zpětně. Za množstevní slevu lze přitom považovat slevu vzniklou v důsledku většího odebraného zboží, jako úsporu z rozsahu, na které se podílel odběratel tím, že od dodavatele odebral větší množství zboží. Velmi obecně lze říci, že pokud je množstevní sleva navázána např. na roční obrat, tak v případě meziročního poklesu obratu není spravedlivé požadovat množstevní slevu v rozsahu, který byl sjednáván v předchozím roce.

Důležité tedy je, aby pro stanovení každé množstevní slevy vždy existoval spravedlivý důvod, např. že se odběratel zaváže k odběru určitého množství zboží od dodavatele za dané období. Sjednaná množstevní sleva nicméně musí být přiměřená, a proto je vhodné ex ante zkalkulovat, jak vysokou úsporu dodavatel při závazném odběru ze strany odběratele dosáhne, a dále odhadnout, do jaké míry se na ní bude aktivně podílet právě odběratel.

Při stanovování množstevních slev je zároveň nutné postupovat tak, aby nedošlo ke kolizi s ustanovením § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, tudíž konečná výše uplatňované kupní ceny po všech sjednaných slevách nesmí vést ze strany subjektu se zvláštní odpovědností k získání nepřiměřeného majetkového prospěchu (jinak by tím byla naplněna skutková podstata přestupku podle uvedeného zákona).

Obecně lze tedy říci, že každá předem sjednaná množstevní sleva musí mít objektivní ekonomické opodstatnění (spravedlivý důvod), musí být přiměřená a nesmí mít zneužívající charakter. Zákon o významné tržní síle přitom nestanoví povinnost v tom smyslu, že množstevní slevy lze uplatnit pouze v situaci, kdy je odběratelem odebráno zboží na stejné nebo vyšší úrovni než obrat dosažený v minulém období.


Kritéria přípustnosti množstevních slev ve smyslu zákona o významné tržní síle
Testování, zda půjde o přípustnou slevu (či obecně přípustné peněžní plnění dodavatele odběrateli), může dle názoru Úřadu spočívat ve dvou hlavních testech, které ovšem nemusí platit absolutně:

 

  1. Tzv. „co by kdyby" test:

Jestliže trh obecně považuje za spravedlivou takovou distribuci hodnoty, která vznikla na základě svobodné a poctivé soutěže, lze stanovit při vědomí reálného stavu trhu postiženého tržním selháním (tzn. koncentrací subjektů na straně poptávky) test, který by srovnával přípustnost určitého jednání odběratele (např. návrhu na množstevní slevu) na silně konkurenčním trhu se situací na deformovaném trhu. Základní otázkou testu tak bude, zdali by dodavatel v situaci silné konkurence na straně poptávky přijal návrh odběratele, který je ve skutečnosti kladen z pozice silnější strany transakce na trhu deformovaném. Typicky v situaci, kdy je navrhováno snížení netto ceny s absencí faktické protihodnoty, by se dodavatel na konkurenčním trhu přesunul k jinému odběrateli. Na koncentrovaném trhu mu to však vzhledem k pozici odběratelů jakožto gatekeeperů není umožněno, a podobným návrhem odběratele tak dochází k uplatnění jeho významné tržní síly.

 

  1. Test oprávněnosti plnění vycházející z § 3 odst. 1 a § 4 odst. 2 zákona:

I. stupeň: Hodnotí se spravedlivý důvod návrhu odběratele (úspory z rozsahu u množstevních slev takovým spravedlivým důvodem být mohou, vznikají primárně na straně dodavatele, nicméně díky zvýšení odbytu má na nich určitý podíl i odběratel; tyto slevy jsou dány efektivnějším využitím majetku, kdy se fixní náklady činnosti při zvýšení množství výrazně nemění); pokud je nalezen spravedlivý důvod, postupuje se do druhého stupně testu;

II. stupeň: Hodnotí se přiměřenost plnění, a to jako vztah k ekonomické hodnotě protiplnění (půjde tedy o nákladovost; v případě množstevních slev by se požadavek na množstevní slevu měl primárně odvíjet od ex ante kalkulace celkových úspor z rozsahu a podílu odběratele na těchto úsporách), ale též jako obvyklost hodnoty protiplnění (srovnání s tím, jak velká plnění běžně získávají podobné subjekty na relevantním trhu); výstupem druhého kroku testu už je kalkulace určité výše slevy, kterou by bylo možno na dodavateli požadovat.

Zcela na okraj Úřad upozorňuje na to, že konečná výše kupní ceny zboží po všech sjednaných slevách nesmí vést k tomu, že kupující získá nepřiměřený majetkový prospěch, a to prostřednictvím nákupu zboží za cenu, která výrazně nedosahuje oprávněných nákladů, nebo nižší, než je cena obvyklá.


Přiměřenost protiplnění množstevních slev
Úřad vychází ze stěžejního pravidla, že stejně jako každý jiný bonus či sleva požadovaná odběratelem s významnou tržní silou po dodavateli, i sleva množstevní musí mít pro soulad se zákonem přiměřené protiplnění, neboť v opačném případě může u odběratele s významnou tržní silou docházet ke zneužití jeho tržní síly, obvykle ve smyslu § 4 odst. 2 písm. b) zákona. Za přiměřené protiplnění za aktivaci množstevní slevy Úřad považuje reciproční závazek odběratele s významnou tržní silou, který jej bude motivovat k co nejvyšším prodejům dodavatelových produktů, čímž dodavatel s dojednanou množstevní slevou získá vyšší úsporu z rozsahu, a sleva je tak v konečném důsledku výhodná pro obě smluvní strany. Taková motivace pro odběratele s významnou tržní silou může být založena např. přiměřeným nastavením výše garantovaných odběrů a/nebo právě stanovením obratových cílů, po jejichž dosažení může odběratel nárokovat množstevní slevu.

Stanovení obratových cílů pro dosažení množstevní slevy se přirozeně musí odvíjet od vzájemného obratu předchozího účetního období. Je-li obratový cíl pro uplatnění množstevní slevy nastaven výrazně níž, než byl vzájemný obrat předchozího účetního období, pak odběratel s významnou tržní silou zpravidla nemusí vyvinout žádné zvýšené úsilí, aby od dodavatele získal množstevní slevu, a chybí tedy prvek jeho motivace k akceleraci prodejů dodavatelových výrobků. Ten je přitom hlavním definičním znakem množstevní slevy.

Bude-li tedy hranice obratového cíle nastavena níž než na úrovni vzájemného obratu předchozího účetního období, měl by se dodavatel u odběratele s významnou tržní silou ujistit, v čem bude v následujícím období spočívat odběratelova motivace k akceleraci prodejnosti výrobků dodavatele. V některých případech touto motivací může být např. sjednání garantovaného odběru produktů dodavatele či jiné vylepšení obchodních podmínek souvisejících s prodejností produktů dodavatele. Jinými slovy, dodavatel by měl vytěžit z uplatnění množstevní slevy konkrétní výhodu, kterou mu zprostředkuje svým aktivním jednáním odběratel s významnou tržní silou.

Jestliže množstevní slevě motivační aspekt zcela chybí a dodavatel z ní pro sebe nedokáže vytěžit žádnou výhodu, pak lze uvažovat o tom, že taková sleva nemá spravedlivý důvod a může se potenciálně jednat o vykořisťovací praktiku odběratele s významnou tržní silou. Zda se o takovou praktiku opravdu jedná, však lze zjistit až na základě detailní analýzy obsahu smluv, korespondence mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem a případně dalších podkladů, které komplexně vypovídají o reálné obchodní spolupráci obou smluvních stran.

cs | en