číslo jednací: S0209/2018/TS-18985/2019/461/TSo

Instance I.
Věc § 4 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
Účastníci
  1. Albert Česká republika, s.r.o.
Typ správního řízení Významná tržní síla
Typ rozhodnutí § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb.
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 26. 7. 2019
Dokumenty file icon dokument ke stažení 415 KB

Č. j.:ÚOHS-S0209/2018/TS-18985/2019/461/TSo

 

Brno,10. července 2019

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0209/2018/TS, zahájeném z moci úřední dne 19. 6. 2018 podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, s § 7 odst. 1 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, a s § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, vedeném pro možné porušení § 4 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je společnost Albert Česká republika, s.r.o., se sídlem Radlická 520/117, Jinonice, 158 00 Praha 5, IČO 44012373, právně zastoupena JUDr. Robertem Nerudou, Ph.D., advokátem a společníkem HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, toto

 

r o z h o d n u t í :

 

I.

Účastníku řízení, společnosti Albert Česká republika, s.r.o., se sídlem Radlická 520/117, Jinonice, 158 00 Praha 5, IČO 44012373, se ukládá, aby splnil závazky, které navrhl pro odstranění závadného stavu, a to následujícím způsobem:

1.         Účastník řízení v rámci smluvních podmínek sjednávaných s dodavateli potravin modifikuje čl. [obchodní tajemství: konkrétní označení článku smlouvy] Smlouvy [obchodní tajemství: konkrétní typ smlouvy], resp. jemu odpovídající ustanovení sjednávaných podmínek upravující [obchodní tajemství: konkrétní typ smluvní pokuty pro dodavatele], do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčeného typu smluvní pokuty pro dodavatele]

2.         Účastník řízení v rámci smluvních podmínek sjednávaných s dodavateli potravin modifikuje čl. [obchodní tajemství: konkrétní označení článku smlouvy] Smlouvy [obchodní tajemství: konkrétní typ smlouvy], resp. jemu odpovídající ustanovení sjednávaných podmínek upravující [obchodní tajemství: konkrétní typ smluvní pokuty pro dodavatele], do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčeného typu smluvní pokuty pro dodavatele]

3.         Účastník řízení v rámci smluvních podmínek sjednávaných s dodavateli potravin modifikuje čl. [obchodní tajemství: konkrétní označení článku smlouvy] Smlouvy [obchodní tajemství: konkrétní typ smlouvy], resp. jemu odpovídající ustanovení sjednávaných podmínek upravující [obchodní tajemství: konkrétní typ smluvní pokuty pro dodavatele], do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčeného typu smluvní pokuty pro dodavatele]

4.         Účastník řízení v rámci smluvních podmínek sjednávaných s dodavateli potravin vloží do Smlouvy [obchodní tajemství: konkrétní typ smlouvy] nový čl. [obchodní tajemství: konkrétní označení článku smlouvy], resp. nové ustanovení sjednávaných podmínek vždy navazující na ustanovení upravující [obchodní tajemství: konkrétní typ smluvní pokuty pro dodavatele], a to v následující podobě:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčeného typu smluvní pokuty pro účastníka řízení]

5.         Účastník řízení v rámci smluvních podmínek sjednávaných s dodavateli potravin modifikuje příslušné ustanovení Dohody [obchodní tajemství: konkrétní typ smlouvy] upravující [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka], do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčené smluvní podmínky]

6.         Účastník řízení v rámci smluvních podmínek sjednávaných s dodavateli potravin modifikuje příslušné ustanovení Dohody [obchodní tajemství: konkrétní typ smlouvy] upravující [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka], do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčené smluvní podmínky]

7.         Účastník řízení v rámci smluvních podmínek sjednávaných s dodavateli potravin modifikuje čl. [obchodní tajemství: konkrétní označení článku smlouvy] Smlouvy [obchodní tajemství: konkrétní typ smlouvy], resp. jemu odpovídající ustanovení sjednávaných podmínek upravující [obchodní tajemství: označení konkrétní smluvní podmínky], do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčené smluvní podmínky]

8.         Účastník řízení nejpozději k 1. 1. 2020 osloví všechny své dodavatele potravin s návrhem nových smluv nebo dodatků ke stávajícím smlouvám zahrnujícím výše uvedená smluvní ujednání v podobě závazků dle bodů 1 až 7 a zahájí s nimi jednání o uzavření příslušných smluv, resp. dodatků.

9.         Účastník řízení nejpozději do 15. 1. 2020 bude o splnění závazků uvedených pod body 1 až 8 informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a to tak, že

            (i)        předloží seznam dodavatelů, které v dané věci oslovil;

(ii)       doloží písemnou komunikaci s dodavateli ohledně návrhu nových smluv, resp. dodatků ke stávajícím smlouvám, a to formou jednotlivých příkladů takové komunikace (tyto příklady budou zahrnovat každou případnou variantu oslovení a odesílaného návrhu nových smluv či dodatků);

(iii)      předloží kompletní znění nové smluvní úpravy v podobě vzorových verzí všech příslušných smluv.

 

II.

Správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0209/2018/TS, ve věci možného porušení § 4 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, kterého se mohl účastník řízení dopustit tím, že

v rámci standardizovaných smluv pro rok 2016 a rok 2017 jako odběratel sjednával se svými dodavateli působícími na trhu potravin v České republice smlouvy (zejména [obchodní tajemství: konkrétní typy smluv]), jejichž součástí byla převažující jednostranná ustanovení v neprospěch dodavatele, která nebyla odpovídajícím způsobem kompenzována jinými smluvními podmínkami ve prospěch dotčeného dodavatele. Tato ustanovení se týkala například sjednaných majetkových sankcí, dle nichž byl dodavatel mimo jiné povinen v případě prodlení s plněním individuální kupní smlouvy zaplatit odběrateli smluvní pokutu ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty], přičemž takové povinnosti dodavatele nebyly vyváženy odpovídajícími povinnostmi či sankcemi na straně odběratele;

a uvedeným jednáním se mohl dopustit přestupku podle § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje smluvní podmínky, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran;

se podle § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje.

 

Odůvodnění

 

I.          Zahájení správního řízení a jeho dosavadní průběh

1.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále „Úřad“) zahájil správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0209/2018/TS (dále „správní řízení“) z moci úřední dne 19. 6. 2018, kdy bylo společnosti Albert Česká republika, s.r.o., se sídlem Radlická 520/117, Jinonice, 158 00 Praha 5, IČO 44012373, právně zastoupené JUDr. Robertem Nerudou, Ph.D., advokátem a společníkem HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále „účastník řízení“ nebo „společnost Albert“), v souladu s § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o odpovědnosti za přestupky“), ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „správní řád“), s § 7 odst. 1 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o významné tržní síle“ nebo „ZVTS“), a s § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o ochraně hospodářské soutěže“), doručeno oznámení o zahájení správního řízení (resp. řízení o přestupku).

2.         Účastníkem řízení je právnická osoba Albert Česká republika, s.r.o., zapsaná v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze pod sp. zn. C 306379. Do obchodního rejstříku byl účastník řízení zapsán dne 16. 10. 1991 pod názvem MORAVA FOOD, a.s.; následně několikrát došlo ke změně jeho obchodní firmy, naposledy pak dne 1. 1. 2019, kdy byl namísto názvu AHOLD Czech Republic, a.s., zapsán název Albert Česká republika, s.r.o. Předmětem podnikání společnosti Albert jsou mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Společnost Albert navenek zastupují vždy dva jednatelé společně.

3.         Správní řízení bylo zahájeno na základě podkladů a informací získaných v rámci předběžného šetření Úřadu. Prvotními dokumenty byly standardizované vzory [obchodní tajemství: typ smlouvy] smluv uzavíraných mezi společností Albert a jejími dodavateli potravin, po jejichž posouzení Úřad přistoupil počátkem roku 2018 k zahájení předběžného šetření ve věci s tím, že zkoumal, zda ze strany společnosti Albert nedochází k porušení zákazu zneužití významné tržní síly ve smyslu § 4 ZVTS. Předmětem předběžného šetření vedeného pod sp. zn. ÚOHS-P0030/2018/TS bylo celkové posouzení smluvních podmínek sjednávaných či uplatňovaných ze strany společnosti Albert vůči jejím dodavatelům potravin.

4.         Po vyhodnocení podkladů a informací poskytnutých dvaceti dodavateli oslovenými v rámci předběžného šetření získal Úřad podezření z možného porušení zákona o významné tržní síle, a proto v dané věci zahájil správní řízení.

5.         V oznámení o zahájení správního řízení Úřad vymezil předmět správního řízení ve věci možného porušení § 4 odst. 1, 2 písm. a) ZVTS, kterého se mohl účastník řízení dopustit tím, že v rámci standardizovaných smluv pro rok 2016 a rok 2017 jako odběratel sjednával se svými dodavateli působícími na trhu potravin v České republice smlouvy (zejména [obchodní tajemství: konkrétní typy smluv]), jejichž součástí byla převažující jednostranná ustanovení v neprospěch dodavatele, která nebyla odpovídajícím způsobem kompenzována jinými smluvními podmínkami ve prospěch dotčeného dodavatele. Tato ustanovení se týkala například sjednaných majetkových sankcí, dle nichž byl dodavatel mimo jiné povinen v případě prodlení s plněním individuální kupní smlouvy zaplatit odběrateli smluvní pokutu ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty], přičemž takové povinnosti dodavatele nebyly vyváženy odpovídajícími povinnostmi či sankcemi na straně odběratele.

6.         V popsaném jednání Úřad spatřoval možný přestupek podle § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1, 2 písm. a) ZVTS, podle něhož se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že sjednává nebo uplatňuje smluvní podmínky, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran.

7.         Zjišťování skutkového stavu vycházelo z podkladů a informací, které Úřad postupně získával zejména na základě výzev k poskytnutí podkladů a informací podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 20 odst. 3 a § 21e zákona o ochraně hospodářské soutěže, které byly zasílány účastníku řízení a jeho dodavatelům, a to před i v samotném průběhu správního řízení.

8.         Na základě posouzení vzájemných souvislostí vyplývajících z obsahu odpovědí účastníka řízení a jeho dodavatelů Úřad dospěl k závěru, že podklady obsažené ve spise nasvědčují tomu, že se účastník řízení skutečně mohl dopustit porušení zákazu zneužití významné tržní síly. Úřad proto účastníku řízení zaslal sdělení o dosavadním stavu dokazování v dané věci, v němž specifikoval jednotlivé problematické aspekty posuzovaných okruhů smluvních podmínek a k daným skutkovým zjištěním též uvedl jejich právní hodnocení (z něhož by bylo možno případně dovozovat porušení zákona o významné tržní síle). Úřad dále účastníka řízení informoval o možnosti procesního postupu dle § 6 ZVTS s tím, že by v rámci předmětného řízení mohl být vhodný prostor pro využití institutu závazků, jejichž splněním by došlo k odstranění závadného stavu.

9.         V návaznosti na sdělení o dosavadním stavu dokazování v dané věci byl ze strany účastníka řízení dne 31. 5. 2019 doručen Úřadu návrh závazků ve prospěch odstranění závadného stavu.

10.       Úřad akceptoval účastníkem řízení navržené závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav, jako dostatečné, přičemž shledal, že jsou naplněny i další podmínky pro uplatnění institutu závazků ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle.

 

II.         Vymezení trhu

11.       Ve správním řízení se Úřad zabýval vymezením prostoru, na němž mohlo dojít k výše uvedenému porušení zákona o významné tržní síle. Při vymezování trhu je Úřad do značné míry vázán samotným zákonem o významné tržní síle, přičemž z názvu zákona i dikce jednotlivých ustanovení vymezení trhu zřetelně vyplývá.

12.       Zákon pojímá potraviny, popř. zemědělské a potravinářské produkty jako jeden celek (viz např. dikci § 1 až 3 zákona o významné tržní síle a dále celé označení zákona o významné tržní síle).

13.       Věcný trh podle zákona o významné tržní síle tedy představuje trh nákupu široké palety potravin za účelem jejich dalšího prodeje. Na nabídkové straně tohoto trhu se ocitají dodavatelé potravin, na straně poptávkové pak odběratelé s malo- i velkoformátovými provozovnami odpovídajícími vymezení potravinového one-stop shopu. Do takto vymezeného trhu v rámci poptávkové strany nespadají specializované prodejny a gastroprovozy, protože one-stop shopy jednoduše nejsou. Na druhou stranu však nic nebrání začlenění odběratelů s prodejnami typu cash & carry do trhu, poněvadž tito odběratelé poptávají od svých dodavatelů velmi podobnou šíři sortimentu jako maloobchodní řetězce, byť jimi nakupované zboží není určeno pro maloobchodní prodej, nýbrž pro prodej podnikatelům.[1]

14.       Pokud jde o geografickou stránku trhu, Úřad jej v tomto případě vymezuje územím České republiky. K tomu lze podotknout, že základní rámec zde opět vytváří primárně platná legislativa, která je v případě zákona o významné tržní síle, ale i jiných právních předpisů týkajících se potravin (např. prováděcích vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů[2]), účinná jen v rámci České republiky.[3] Území České republiky je jinak zákonodárcem zmiňováno i při určení stěžejního kritéria existence významné tržní síly v ustanovení § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, kdy se bere v úvahu obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky.

15.       Nadto je odběrateli poptávané zboží standardizováno pro českého zákazníka, a to jak z hlediska nutnosti naplnit určité zákonné povinnosti (nutnost českých nápisů na zboží, splnění požadavků na to, aby určité zboží mohlo nést nějaký tradiční název), tak i z hlediska spotřebitelských chutí a zvyklostí (velikost balení aj.). V rámci České republiky se tak v potravinových one-stop shopech objevují podobné typy potravin (např. chléb Šumava, sýr Eidam, špekáčky apod.), jejichž typickým spotřebitelem je český zákazník, nikoli zákazník ryze lokální nebo celoevropský.

16.       Na základě uvedených indicií tedy Úřad vymezil trh jako trh nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice.

17.       Pokud jde o bližší charakteristiku takto vymezeného trhu, Úřad konstatuje, že na poptávkové straně trhu se nachází početná množina odběratelů, z nichž však jen několik málo disponuje schopností vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Tato schopnost primárně vyplývá z pozice tzv. gatekeepera, čili strážce brány (přeneseně lze tento pojem překládat jako významný distribuční kanál). Gatekeeper rozhoduje o tom, které zboží od dodavatelů projde až k finálním zákazníkům a které již nikoliv.[4] Poptávková strana trhu je poměrně silně koncentrována, kdy existuje okolo desítky silných odběratelů, které doplňují tisíce drobných odběratelů potravin (večerky, maloformátové prodejny smíšeného zboží atp.). Vezmeme-li v úvahu obrat společnosti Albert a z toho plynoucí tržní podíl (např. v roce 2016 společnost Albert disponovala tržním podílem převyšujícím [obchodní tajemství: údaj o výši tržního podílu] %), zjišťujeme, že účastník řízení patří do úzké skupiny největších subjektů na trhu. Podle výpočtů Úřadu mělo v roce 2015 deset největších odběratelů potravin za účelem dalšího prodeje dohromady tržní podíl okolo 80 %.[5] Společnost Albert by v pořadí dle tržních podílů obsazovala za rok 2016 [obchodní tajemství: údaj o postavení účastníka řízení na trhu] místo, bok po boku jiných významných obchodních řetězců. Obrat společnosti Albert se v roce 2017 [obchodní tajemství: popis vývoje obratu účastníka řízení], avšak vzhledem k celkové situaci na trhu lze předpokládat, že v rámci postavení účastníka řízení na trhu v roce 2017 [obchodní tajemství: popis vývoje postavení účastníka řízení na trhu].

18.       Nabídková strana trhu je naopak koncentrována řádově méně. Tento závěr se dá dovodit pohledem na šíři věcného trhu, kdy sice někteří dodavatelé se všeobecně známými značkami budou ve svých dílčích odvětvích (mléčné produkty, sladkosti apod.) z hlediska tržního podílu relativně silní, nicméně na souhrnném trhu nákupu potravin se jejich vysoký tržní podíl prakticky rozplývá. Možnost uplatnit vůči účastníku řízení na trhu náležitou vyvažující sílu (countervailing power) se proto jeví u převážné většiny subjektů jako značně limitovaná.[6]

19.       Shrnuto, struktura trhu naznačuje, že na poptávkové straně trhu přestávají fungovat automatická tržní omezení, čímž si některé subjekty na této straně trhu mohou dovolit jednat bez ohledu na své obchodní partnery, a tímto jednáním jejich tržní pozice nebude zásadně ohrožena.[7] Struktura trhu v tomto případě odpovídá tzv. oligopsonu, tzn. podstatné koncentraci subjektů na straně poptávky.[8] K těmto subjektům účastník řízení podle výše uvedeného pořadí nejvýznamnějších subjektů na dané straně trhu patří.

 

II.a       Postavení účastníka řízení na vymezeném trhu

20.       Základní vodítko pro určení, jestli má ten či onen odběratel potravin na trhu významnou tržní sílu, a tedy i určitou zvláštní odpovědnost ve vztahu ke svým dodavatelům, podává zákon o významné tržní síle v § 3, v němž je stanovena definice významné tržní síly jakožto takového postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Zároveň se ve stejném ustanovení zákona objevuje vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly, která je doplněna o demonstrativní výčet kritérií, jejichž prostřednictvím lze danou domněnku vyvrátit.

21.       Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly se odvíjí od obratu dosaženého za prodej potravin a služeb s tím souvisejících. Podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle se tato domněnka zakládá překročením hranice obratu 5 mld. Kč za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky.[9]

22.       Účastník řízení překračuje stanovenou hranici obratu pro domněnku existence významné tržní síly. V rámci sektorového šetření Úřadu, vedeného pod sp. zn. ÚOHS-P0076/2018/TS, deklarovala společnost Albert za kalendářní rok 2016 obrat za prodej potravin ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši obratu] Kč a obrat za služby související s prodejem potravin ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši obratu] Kč a za kalendářní rok 2017 obrat za prodej potravin ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši obratu] Kč a obrat za služby související s prodejem potravin ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši obratu] Kč (vše na území České republiky). Tyto částky znamenají, že obrat společnosti Albert [obchodní tajemství: popis výše obratu] překračuje hranici, kterou stanoví zákon o významné tržní síle pro existenci vyvratitelné domněnky existence významné tržní síly. V kontextu požadavků zákona o významné tržní síle (zejména § 3 odst. 2) a s ohledem na procesní postup dle § 6 odst. 2 ZVTS se Úřad dále nezabýval okolnostmi, které by závěr o domněnce významné tržní síly definované překročením obratového kritéria u účastníka řízení mohly revidovat. Úřad se tedy domnívá, že účastník řízení disponuje významnou tržní silou ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle.

 

III.        Skutková zjištění

23.                   Úřad na základě poznatků získaných z vlastní činnosti zahájil počátkem roku 2018 předběžné šetření v dané věci s tím, že se zabýval celkovým zhodnocením smluvních podmínek sjednávaných či uplatňovaných ze strany společnosti Albert (jakožto odběratele) vůči jejím dodavatelům potravin. Vzhledem k povaze příslušné skutkové podstaty zneužití významné tržní síly dle § 4 odst. 2 písm. a) ZVTS, jejíž možné naplnění bylo šetřeno (tj. výrazná nerovnováha v právech a povinnostech smluvních stran), Úřad posuzoval smluvní podmínky ve vztahu mezi odběratelem a jeho jednotlivými dodavateli komplexně jako celek.

24.       Úřad se proto v rámci předběžného šetření a následného správního řízení obrátil na více jak sedmdesát dodavatelů společnosti Albert s výzvou k poskytnutí podkladů a informací, které měly zahrnovat, mimo jiné, kompletní smluvní dokumentaci sjednanou mezi oběma stranami pro vymezené období (2016-2017). Oslovení dodavatelé přitom byli Úřadem zvoleni tak, aby se jednalo o podnikatele, jejichž objem vzájemného obchodu se společností Albert je přibližně srovnatelný (řádově v [obchodní tajemství: údaj o velikosti objemu vzájemného obchodu] korun ročně).

25.       V průběhu správního řízení pak Úřad na základě posouzení již poskytnutých podkladů a informací zaměřil svou pozornost zejména na tři hlavní okruhy sjednaných smluvních podmínek, v rámci nichž nejvýrazněji identifikoval možnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Jedná se o (i) nastavení majetkových sankcí, (ii) podmínky [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod a (iii) dobu platnosti kupní ceny (resp. úpravu mechanismu změny kupní ceny).

 

III.a      Nastavení majetkových sankcí

26.       Pokud jde o první posuzovaný okruh smluvních podmínek, tj. nastavení majetkových sankcí, Úřad se zabýval jednak formální úpravou majetkových sankcí sjednaných mezi účastníkem řízení jakožto odběratelem a jeho dodavateli, jednak také vlastním uplatňováním těchto sankcí ze strany účastníka řízení. Při posuzování formální úpravy smluvních podmínek Úřad zkoumal sjednané sankce zejména z pohledu jejich výše, opodstatněnosti, přiměřenosti a vyváženosti.

27.                   Stěžejní část sjednaných majetkových sankcí je tvořena smluvními pokutami upravenými v [obchodní tajemství: typ smlouvy] smlouvách ([obchodní tajemství: konkrétní typ smlouvy]). Jedná se o smluvní pokuty za prodej kvalitativně vadných produktů, za nedostatečnou servisní úroveň, při prodlení s dodáním produktů.

28.                   V případě smluvní pokuty za prodej kvalitativně vadných produktů je její výše [obchodní tajemství: typ smlouvy] smlouvou stanovena na [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty]. Jedná se tedy o nastavení sankce prostřednictvím [obchodní tajemství: způsob stanovení výše smluvní pokuty], aniž by zde byla brána do úvahy další kritéria (např. hodnota dotčeného zboží, obrat dodavatele apod.), dle kterých by bylo případně možno odvíjet příslušnou výši této pokuty. (Při vracení vadných produktů [obchodní tajemství: způsob vracení vadných produktů] je sice výše pokuty [obchodní tajemství: způsob určení výše pokuty], nicméně její [obchodní tajemství: určení rozsahu pokuty] je přesto stanovena na [obchodní tajemství: údaj o výši pokuty].)

29.                   Smluvní pokuta za nedostatečnou servisní úroveň (tj. [obchodní tajemství: popis situace, pro niž je pokuta sjednána]) je nastavena [obchodní tajemství: způsob stanovení výše pokuty], a to ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši pokuty].

30.                   Smluvní pokuta při prodlení s dodáním produktů (tj. [obchodní tajemství: popis situace, pro niž je pokuta sjednána]) je pak standardně nastavena ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši pokuty], přičemž [obchodní tajemství: typ smlouvy] smlouva stanoví [obchodní tajemství: údaj o výši pokuty]. Z podkladů a informací poskytnutých oslovenými dodavateli vyplývá, že tento typ smluvní pokuty je sjednán s přibližně [obchodní tajemství: údaj o počtu dotčených dodavatelů] dodavatelů, přičemž součástí smluvních podmínek není zejména u těch dodavatelů, kteří mají stále v platnosti [obchodní tajemství: typ smlouvy] smluv (např. z roku [obchodní tajemství: údaj o letopočtu]). Dle sdělení účastníka řízení má být smluvní pokuta při prodlení s dodáním produktů aplikovatelná pouze v případě, kdy je s příslušným dodavatelem současně sjednána [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka], jinak se má jednat o obsoletní ustanovení. Tato aplikační souvztažnost však z formální úpravy smluvních podmínek explicitně nevyplývá.

31.       Pokud jde o hodnocení celkového nastavení smluvních pokut v rámci podmínek sjednaných s účastníkem řízení z pohledu Úřadem oslovených dodavatelů, významná část jich hodnotí formální úpravu předmětných sankcí negativně. Nejčastěji je považují za nevyvážené ve prospěch účastníka řízení, dále za relativně vysoké a rovněž za nepřiměřené (např. ve vztahu k hodnotě dílčích dodávek). Někteří dodavatelé by pak preferovali postupné odstupňování těchto sankcí (např. dle četnosti daných pochybení).

32.       K výše uvedenému je dále nutno doplnit, že z poskytnutých podkladů a informací, které Úřad v rámci řízení shromáždil a posuzoval, vyplývá, že [obchodní tajemství: popis reálného uplatňování smluvních pokut].

 

III.b      Podmínky [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod

33.       Druhý posuzovaný okruh smluvních podmínek, jímž se Úřad zabýval, se týká podmínek upravujících [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohody ([obchodní tajemství: konkrétní typ smlouvy]) sjednávané mezi účastníkem řízení (jakožto odběratelem) a jeho dodavateli potravin. Také v tomto případě se Úřad zaměřil na celkové nastavení práv a povinností obou smluvních stran, a to jak z hlediska jejich formální úpravy, tak z hlediska jejich skutečného uplatňování.

34.                   V rámci sjednávání podmínek [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod se z pohledu Úřadu jeví jako stěžejní dva aspekty. Prvním z nich je možnost či oprávnění dodavatele odmítnout objednávku produktů [obchodní tajemství: specifikace produktů dle jejich určení], druhým pak případný závazek odběratele [obchodní tajemství: obsah dotčeného závazku odběratele]. Formální nastavení podmínek [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod sjednávaných ve vymezeném období (2016-2017) přitom prošlo několika úpravami, což se promítlo i do podoby rozsahu práv a povinností dotčených smluvních stran.

35.                   Dodavatel tak nejprve mohl objednávku zboží [obchodní tajemství: specifikace zboží dle jeho určení] odmítnout pouze za podmínek stanovených [obchodní tajemství: typ smlouvy] smlouvou, což fakticky znamenalo jen z důvodu [obchodní tajemství: specifikace důvodu odmítnutí objednávky]. Pro případ nedodání všech objednaných produktů pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty]. V tomto znění [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod nebyl sjednán žádný údaj o [obchodní tajemství: specifikace smluvní náležitosti], a tudíž neexistoval ani žádný závazek odběratele ohledně [obchodní tajemství: obsah závazku odběratele].

36.                   Následující verze [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod potom přinesly jistý posun v právech a případně též závazcích smluvních stran. Začalo totiž být sjednáváno [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka], v případě jehož překročení mohl dodavatel dodávku odmítnout (avšak pouze [obchodní tajemství: specifikace důvodu odmítnutí dodávky]). Sankce pak byla nastavena pro případ, že by dodavatel neakceptoval objednávky [obchodní tajemství: specifikace situace, pro niž byla sankce sjednána]; jednalo se o smluvní pokutu ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty]. Ani v tomto znění [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod přitom nebyl obsažen žádný závazek odběratele v podobě [obchodní tajemství: obsah závazku odběratele].

37.                   Poslední varianta sjednaných [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod, kterou měl Úřad v rámci poskytnutých podkladů možnost posuzovat, obsahuje namísto [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka]. Tato úprava poskytuje dodavateli oprávnění objednávku odmítnout buď z důvodu [obchodní tajemství: specifikace důvodu odmítnutí objednávky], anebo v případě, že [obchodní tajemství: specifikace důvodu odmítnutí objednávky]. Údaj o [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka] má pouze [obchodní tajemství: míra závaznosti smluvní podmínky] charakter, ovšem na základě takto uzavřené [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohody lze následně sjednat i [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka]. Může tak být učiněno [obchodní tajemství: postup pro sjednání dotčené smluvní podmínky]. S případným sjednáním [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka] jsou pak spojeny závazky obou smluvních stran. Dodavatel se zavazuje [obchodní tajemství: obsah závazku dodavatele], jinak se vystavuje hrozbě smluvní pokuty ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty]. Odběratel se zase zavazuje [obchodní tajemství: obsah závazku odběratele]; ovšem pro případ nesplnění jeho závazku zde není nastavena žádná smluvní pokuta.

38.                   Podle informací poskytnutých účastníkem řízení se v případě finální úpravy verze [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod má v souvislosti s povinností dodávek ze strany dodavatelů jednat o [obchodní tajemství: míra závaznosti smluvní podmínky] (pokud nebyl sjednán [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka]). Účastník řízení to deklaruje tím, že [obchodní tajemství: popis charakteru závazku dodavatele]. Zde je však z pohledu Úřadu nutno konstatovat, že jde o zřetelnou povinnost dodavatele dodávat zboží na základě objednávek odběratele, přičemž jsou poměrně striktně vymezeny situace, kdy případně lze objednávku neakceptovat. Byť samotná [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohoda sankci pro porušení dané povinnosti dodavatele explicitně neobsahuje, ze sjednaných smluvních podmínek nicméně nevyplývá, že by se v takovém případě odběratel nemohl domáhat např. nároku na náhradu škody. Ostatně obdobným způsobem (jen v obráceném gardu) účastník řízení argumentoval v souvislosti se [obchodní tajemství: obsah závazku odběratele] (při sjednání [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka]), kdy pro případ jeho nesplnění [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohoda neobsahuje žádnou sankci, ovšem dodavatel má mít právě možnost uplatnit případný nárok na náhradu škody.

39.       Úřad se při posuzování podmínek sjednávaných v rámci [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod zabýval rovněž jejich reálným uplatňováním. Z podkladů a informací poskytnutých oslovenými dodavateli vyplynulo, že v praxi se většinou při uplatňování [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod nesetkávali s žádnými většími obtížemi, byť některými dodavateli je celková úprava daných podmínek hodnocena negativně. Značná část dodavatelů dále uvedla, že z jejich strany nedocházelo k odmítání objednávek. Někteří dodavatelé se pak vyjádřili v tom smyslu, že v případě [obchodní tajemství: popis reálného uplatňování dotčeného typu smluv]. Uvedená zjištění tedy nasvědčují tomu, že ze strany účastníka řízení nemuselo ve skutečnosti vždy docházet k uplatňování sjednaných podmínek v tak striktní podobě, v jaké byly formálně nastaveny v rámci [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohody.

40.       Poměrně významná část oslovených dodavatelů se dále vyslovila v tom smyslu, že by uvítala častější využití možnosti uplatnit [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka]. Z vyjádření dodavatelů vyplývá, že považují za přínosné (např. v souvislosti s plánováním výroby či z důvodu eliminace případných nedodávek), pokud je v [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohodě [obchodní tajemství: specifikace smluvní náležitosti] (ať už ve formě [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka], anebo [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka]). Tuto preferenci dodavatelů je pak možno konfrontovat se zjištěním, že v praxi dochází ke sjednání [obchodní tajemství: četnost sjednání dotčené smluvní podmínky] (což potvrzuje i účastník řízení). Vzhledem k faktu, že dle smluvních podmínek přísluší formální oprávnění [obchodní tajemství: způsob sjednání dotčené smluvní podmínky], nasvědčuje daná skutečnost zřejmě tomu, že dodavatelé si ani přes svůj případný zájem nejsou schopni takovou podmínku vyjednat.

 

III.c      Doba platnosti a mechanismus změny kupní ceny

41.       Konečně třetí posuzovaný okruh smluvních podmínek, na nějž se Úřad podrobněji zaměřil, se vztahuje k době platnosti kupní ceny, respektive k úpravě mechanismu změny kupní ceny. S ohledem na vymezení předmětu vedeného řízení Úřad přistoupil k posuzování dotčené úpravy zejména v kontextu celkového nastavení práv a povinností smluvních stran.

42.       Mechanismus změny kupní ceny je upraven [obchodní tajemství: typ smlouvy] smlouvou, která standardně stanoví povinnost dodavatele informovat účastníka řízení o jakékoliv zamýšlené změně cen vždy [obchodní tajemství: údaj vymezující časové období], přičemž [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka].

43.       Pokud pak jde o vlastní uplatňování sjednaného mechanismu při změně kupní ceny, nejsou poskytnutá vyjádření oslovených dodavatelů k této otázce příliš jednotná. Dle některých z nich proces projednávání změny cen skutečně probíhal v rámci stanovených lhůt ([obchodní tajemství: údaj o délce lhůty]), zatímco jiní Úřadu zase sdělili, že smluvně upravená doba byla ze strany účastníka řízení překračována.

 

IV.       Právní hodnocení

44.                   Na základě výše popsaných skutkových zjištění Úřad dospěl k závěru, že součástí smluvních podmínek, které účastník řízení (jakožto odběratel) sjednával se svými dodavateli potravin v letech 2016-2017, byla převažující jednostranná ustanovení v neprospěch dodavatele, jež nebyla odpovídajícím způsobem kompenzována jinými smluvními podmínkami ve prospěch dotčeného dodavatele. Celkové nastavení práv a povinností jednotlivých smluvních stran tak nemohlo být vyvážené a vedlo k oslabování pozice dodavatele vůči postavení odběratele.

45.       Uvedené jednání účastníka řízení lze charakterizovat jako zakázanou praktiku ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a) zákona o významné tržní síle, podle něhož je za zneužití významné tržní síly považováno sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Naplněním dané skutkové podstavy se tak účastník řízení mohl dopustit přestupku ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle. V rámci celkového posuzování předmětného jednání přitom Úřad vycházel z dílčích hodnocení shora specifikovaných tří hlavních okruhů sjednaných smluvních podmínek.

 

IV.a     Nastavení majetkových sankcí

46.                   Úřad si je vědom charakteru a obsahu obchodního vztahu mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli potravin, z čehož se odvíjí též opodstatněnost sjednávání jednotlivých typů smluvních pokut. Na základě posouzení formální úpravy sjednaných podmínek je však zřejmé, že celkové nastavení majetkových sankcí je výrazně jednostranné, a to v neprospěch dodavatelů. Hrozba smluvní pokutou postihuje prakticky pouze jednu smluvní stranu (dodavatele) a navíc se týká několika různých druhů možného pochybení, přičemž závazky druhé smluvní strany (odběratele) obdobným způsobem nikterak zajištěny nejsou (např. [obchodní tajemství: konkrétní příklad jednostranného nastavení majetkových sankcí]).

47.                   [obchodní tajemství: způsob uplatňování majetkových sankcí], sice bude ve prospěch dodavatelů, nicméně v této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že dle zákona o významné tržní síle se za zakázané jednání považuje i samotné sjednávání nerovných smluvních podmínek.

48.                   Rovněž pokud se jedná o výši a přiměřenost sjednaných sankcí, má Úřad pochybnosti o jejich adekvátnosti; [obchodní tajemství: způsob uplatňování sjednaných sankcí]. Vzhledem k tomu, že i samotné sjednávání nerovnovážných podmínek může mít vliv na chování dodavatelů (a může naplňovat zvláštní skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly), bylo by třeba pro vyloučení pochybností či odstranění podezření ohledně možného porušení zákona o významné tržní síle přistoupit k určitým úpravám v rámci formálního nastavení majetkových sankcí.

49.       Větší vyváženosti smluvních podmínek – s ohledem na práva a povinnosti obou smluvních stran – by mohlo být dosaženo například následujícími způsoby: snížením formálně stanovené výše smluvních pokut (resp. [obchodní tajemství: způsob nastavení výše sjednávaných pokut]); provázáním sjednané výše pokuty s dalšími kritérii či okolnostmi (např. hodnota dotčeného zboží, obrat dodavatele, četnost vzniklých pochybení, rozsah vzájemného obchodního vztahu apod.); využitím institutu smluvní pokuty též pro zajištění některých závazků odběratele (např. [obchodní tajemství: příklad konkrétního závazku odběratele]) apod.

50.       Dle vyjádření účastníka řízení je konkrétní nastavení všech smluvních pokut vždy výsledkem jednání s jednotlivými dodavateli a sjednávané částky se upravují podle okolností daného vztahu. Ovšem tomuto tvrzení příliš neodpovídají zjištění Úřadu, získaná na základě poskytnutých podkladů a informací, z nichž vyplynulo, že nastavení smluvních pokut v [obchodní tajemství: typ smlouvy] smlouvách je téměř u všech oslovených dodavatelů [obchodní tajemství: informace o porovnání nastavení dotčených smluvních pokut]. Taková skutečnost by pak nasvědčovala spíše tomu, že oslovení dodavatelé disponují slabší vyjednávací pozicí než účastník řízení, a proto si nejsou schopni vyjednat pro ně příznivější a výhodnější smluvní podmínky.

 

IV.b     Podmínky [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod

51.                   Při hodnocení vývoje smluvních podmínek v rámci [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod lze pozitivním způsobem vnímat postupnou úpravu jejich znění, neboť nastavení vzájemných práv a povinností se vyvíjelo spíše ve prospěch dodavatelů (např. z hlediska explicitně stanovených sankcí, důvodů pro odmítnutí objednávky nebo možného sjednání [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka]). Nicméně dle zjištění Úřadu v některých případech i po zavedení finální podoby [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod nadále přetrvalo (v rámci posuzovaného období 2016-2017) sjednávání oněch starších verzí [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod, jejichž podmínky lze z pohledu dodavatelů považovat za nejstriktnější (možnost odmítnutí objednávky [obchodní tajemství: důvod odmítnutí objednávky], smluvní pokuta ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty]). Popřípadě docházelo k tomu, že sice byla uzavřena novější verze [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohody, jež umožňuje sjednat [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínky], ovšem [obchodní tajemství: popis sjednané podoby dotčeného typu smlouvy] (související smluvní ujednání směřující k případnému vylepšení pozice dodavatelů se tak stala fakticky neaplikovatelnými), což pro postavení dodavatele prakticky znamenalo krok zpět a přiblížení se původně nastaveným podmínkám [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod (např. ohledně úpravy týkající se oprávnění odmítnout objednávku).

52.                   Na základě posouzení sjednávaných verzí [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod je tedy možno shrnout, že i přes určitou pozitivní tendenci ve vývoji jejich formální úpravy stále nelze považovat celkové nastavení práv a povinností smluvních stran za vyvážené. Zatímco odběratel je oprávněn zadávat objednávky zboží [obchodní tajemství: specifikace druhu objednávek] dle své potřeby a není přitom vystaven žádnému smluvnímu závazku směřujícímu k [obchodní tajemství: obsah závazku odběratele] (s výjimkou situace, kdy je případně sjednán [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka] – ovšem ani v takovém případě není nesplnění závazku spojeno se sankcí v podobě smluvní pokuty), dodavatel se zavazuje pod hrozbou smluvních pokut dané objednávky akceptovat (resp. akceptovat je [obchodní tajemství: rozsah dotčeného závazku dodavatele]), přičemž odmítnout je obecně lze [obchodní tajemství: důvod odmítnutí objednávky].

53.                   Formální úprava podmínek [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod se tak z pohledu Úřadu jeví jako jednostranně vychýlená v neprospěch dodavatelů. Tato nerovnováha v právech a povinnostech smluvních stran je pak dále akcentována též nastavením příslušných smluvních pokut, kdy lze mít pochybnosti o jejich přiměřené výši (zejména smluvní pokutu dosahující výše [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty] je stěží možno hodnotit jako zcela adekvátní).

54.       Pokud se jedná o vlastní uplatňování podmínek [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod, tak rovněž na tomto místě je nutno zdůraznit, že i přes jejich případné uplatňování [obchodní tajemství: způsob reálného uplatňování sjednaných podmínek], je z hlediska zákona o významné tržní síle relevantní i samotné sjednávání smluvních podmínek.

55.       Na základě výše uvedeného je možno doplnit, že z hlediska vzájemného nastavení práv a povinností obou stran by větší vyváženosti smluvních podmínek prospělo – vedle pravidelného uvádění [obchodní tajemství: specifikace náležitosti smlouvy] (alespoň tedy v podobě [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka]) – také např. eliminovat sjednávání úpravy omezující oprávnění dodavatele odmítnout objednávku [obchodní tajemství: důvod odmítnutí objednávky], adekvátněji nastavit využívání institutu smluvní pokuty v [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohodách apod.

 

IV.c      Doba platnosti a mechanismus změny kupní ceny

56.                   Při hodnocení posuzované úpravy mechanismu změny kupní ceny je nutno nejprve poznamenat, že z pohledu Úřadu se předmětné smluvní ujednání nejeví jako zcela jednoznačné, což by mohlo mít určitý dopad i na postavení dodavatele (jeho práva a povinnosti), který tak může mít pochybnosti o interpretaci daného smluvního ustanovení. Přitom dalším problematickým aspektem je (ne)přiměřenost dotčené úpravy. V případě, že dodavatel chce přistoupit ke změně svých cen, může totiž být jeho pozice ve vztahu k účastníku řízení jistým způsobem oslabena, a to nejen v důsledku nejasnosti příslušného ustanovení, ale též z důvodu poměrně dlouhých lhůt, jež jsou v něm nastaveny.

57.                   V této souvislosti je samozřejmě nutno upozornit i na možný nesoulad posuzované úpravy mechanismu změny cen s ustanovením zákona o významné tržní síle ohledně doby garantované platnosti kupní ceny. Případná podezření, jež v tomto smyslu mohou na straně Úřadu vyvstávat, by si však zasluhovala podrobnější prošetření, které by již zřejmě nespadalo pod vymezený rámec daného řízení.

58.       Jak bylo avizováno výše, nastavení podmínek upravujících proces změny kupní ceny je v tomto případě posuzováno a hodnoceno zejména z hlediska rovnovážnosti v právech a povinnostech jednotlivých smluvních stran. V návaznosti na již uvedené lze tedy konstatovat, že příslušná úprava nepřispívá k celkovému vyvážení sjednaných podmínek, neboť svou podobou spíše vede k oslabení pozice dodavatele, čímž působí ve prospěch účastníka řízení.

59.       Pro dosažení určitého posunu směrem k vyváženějšímu nastavení smluvních podmínek by bylo vhodné např. přistoupit k jasnější a jednoznačněji formulované úpravě mechanismu změny kupních cen, jejíž podoba by nemohla vzbuzovat žádné pochybnosti o možném rozporu se zákonem o významné tržní síle a současně by adekvátněji zohledňovala postavení dodavatele jakožto obecně slabší smluvní strany.

 

V.        Návrh závazků účastníka řízení a jejich posouzení

60.       Účastník řízení předložil Úřadu návrh závazků ve prospěch odstranění závadného stavu, jejichž splnění se zavázal realizovat níže uvedeným způsobem:

a)         Dotčené ustanovení sjednávaných podmínek upravující smluvní pokutu za [obchodní tajemství: konkrétní typ smluvní pokuty pro dodavatele] bude modifikováno do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčeného typu smluvní pokuty pro dodavatele]“ (dále „Závazek č. 1“)

b)         Dotčené ustanovení sjednávaných podmínek upravující smluvní pokutu za [obchodní tajemství: konkrétní typ smluvní pokuty pro dodavatele] bude modifikováno do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčeného typu smluvní pokuty pro dodavatele]“ (dále „Závazek č. 2“)

c)         Dotčené ustanovení sjednávaných podmínek upravující smluvní pokutu za [obchodní tajemství: konkrétní typ smluvní pokuty pro dodavatele] bude modifikováno do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčeného typu smluvní pokuty pro dodavatele]“ (dále „Závazek č. 3“)

d)         Součástí sjednávaných podmínek bude nově vložené ustanovení (vždy navazující na ustanovení upravující smluvní pokutu za [obchodní tajemství: konkrétní typ smluvní pokuty pro dodavatele]) upravující smluvní pokutu pro účastníka řízení za [obchodní tajemství: konkrétní typ smluvní pokuty pro účastníka řízení], a to v následující podobě:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčeného typu smluvní pokuty pro účastníka řízení]“ (dále „Závazek č. 4“)

e)         Dotčené ustanovení sjednávaných podmínek upravující [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka] bude modifikováno do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčené smluvní podmínky]“ (dále „Závazek č. 5“)

f)         Dotčené ustanovení sjednávaných podmínek upravující [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka] bude modifikováno do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčené smluvní podmínky]“ (dále „Závazek č. 6“)

g)         Dotčené ustanovení sjednávaných podmínek upravující [obchodní tajemství: označení konkrétní smluvní podmínky] bude modifikováno do následující podoby:

[obchodní tajemství: přesný obsah konkrétního smluvního ujednání týkajícího se dotčené smluvní podmínky]“ (dále „Závazek č. 7“)

61.       V rámci předloženého návrhu závazků se účastník řízení dále zavázal, že nejpozději k 1. 1. 2020 osloví všechny své dodavatele potravin s návrhem nových smluv nebo dodatků ke stávajícím smlouvám zahrnujícím výše uvedená smluvní ujednání v podobě Závazků č. 1 až 7 a zahájí s nimi jednání o uzavření příslušných smluv, resp. dodatků.

62.       K prokázání splnění navržených závazků se účastník řízení zavázal nejpozději do 15. 1. 2020 informovat Úřad tak, že (i) předloží seznam dodavatelů, které v dané věci oslovil; (ii) doloží písemnou komunikaci s dodavateli ohledně návrhu nových smluv, resp. dodatků ke stávajícím smlouvám, a to formou jednotlivých příkladů takové komunikace, které budou zahrnovat každou případnou variantu oslovení a odesílaného návrhu nových smluv či dodatků; (iii) předloží kompletní znění nové smluvní úpravy v podobě vzorových verzí všech příslušných smluv.

63.       Z dikce zákona o významné tržní síle vyplývá, že závazky, které účastník řízení navrhne Úřadu k odstranění závadného stavu ve smyslu § 6 odst. 2 ZVTS, Úřad přijme v případě, že jejich splněním se odstraní závadný stav a že zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníku řízení a dál pokračuje v řízení.

64.                   Pojem závažné zneužití významné tržní síly právní úprava blíže nespecifikuje, naplnění uvedeného pojmu může ale vyplynout obecně z míry dotčení veřejného zájmu, který zákon o významné tržní síle chrání, a to zejména z povahy vytýkaného jednání a jeho délky, způsobu jeho provedení, způsobené újmy, rozsahu dotčených dodavatelů a reálných možností uvedení odběratelsko-dodavatelských vztahů do stavu, který by existoval, pokud by ke zneužití významné tržní síly nedošlo. Jako méně závažné zneužití významné tržní síly by tak bylo možno hodnotit například jednání, v jehož důsledku doposud nedošlo ke škodlivému účinku na dodavatelsko-odběratelský vztah, anebo ke škodlivému účinku sice došlo, ale jen v omezené míře.

65.       V případě posuzovaného jednání účastníka řízení, které lze charakterizovat jako zakázanou praktiku v podobě sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, je zřejmé, že ke škodlivému účinku na odběratelsko-dodavatelské vztahy došlo, neboť danému jednání byli vystaveni prakticky všichni dodavatelé potravin, kteří s účastníkem řízení uzavírali některý ze standardizovaných typů smluvních dokumentů. Jak totiž vyplynulo z výše popsaných skutkových zjištění provedených Úřadem, v rámci samotného vyjednávání smluvních podmínek příliš nedocházelo ke změně jednotlivých ujednání, která byla standardně obsažena ve smlouvách předkládaných účastníkem řízení k podpisu jeho dodavatelům.

66.       Při hodnocení míry závažnosti jednání účastníka řízení v předmětné věci je ovšem třeba vzít v potaz skutečnost, že sjednané smluvní podmínky týkající se některých povinností dodavatelů [obchodní tajemství: způsob uplatňování sjednaných podmínek]. Dále je pak nutno zohlednit rovněž to, že v rámci posuzovaného období (2016-2017) docházelo k určité pozitivní tendenci ve vývoji formální úpravy některých okruhů smluvních podmínek (tj. nastavení vzájemných práv a povinností se vyvíjelo spíše ve prospěch dodavatelů).

67.       Na základě uvedených skutečností lze tedy konstatovat, že škodlivý účinek vyvolaný jednáním účastníka řízení se na dotčených odběratelsko-dodavatelských vztazích projevil toliko v omezené míře. Úřad současně vyhodnotil danou situaci tak, že účastník řízení má reálnou možnost učinit opatření, která povedou k odstranění závadného stavu a narovnání vztahů mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli. Po zvážení všech okolností Úřad dospěl k závěru, že jednání účastníka řízení nebude posouzeno jako závažné ve smyslu § 6 odst. 2 ZVTS, a proto v tomto případě považoval využití institutu závazků dle téhož ustanovení zákona o významné tržní síle za vhodný procesní postup v předmětné věci.

68.                   V souvislosti se závazky, které účastník řízení navrhl ve prospěch odstranění závadného stavu, se tak Úřad dále musel zabývat otázkou jejich dostatečnosti. Dostatečnost navržených závazků ve smyslu jejich způsobilosti odstranit vytýkaný závadný stav lze hodnotit na základě posouzení, zda dané závazky směřují ke zdržení se jednání, ve kterém Úřad spatřuje možné porušení zákona o významné tržní síle, a to v celé šíři tohoto jednání, případně k odstranění důsledků tohoto jednání.

69.       Úřad tedy přistoupil k hodnocení navržených závazků, přičemž zejména posuzoval, zda jednotlivé závazky směřují k nastavení vyváženějších smluvních podmínek z hlediska práv a povinností obou smluvních stran.

 

V.a      Závazek č. 1 (smluvní pokuta za prodej kvalitativně vadných produktů)

70.                   V rámci závazku týkajícího se smluvní pokuty za prodej kvalitativně vadných produktů účastník řízení navrhuje, že dojde ke [obchodní tajemství: konkrétní popis obsahu dotčeného závazku].

71.       Dále bude odstraněno stanovení výše smluvních pokut [obchodní tajemství: způsob stanovení výše smluvních pokut]. Nově bude zavedena [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty]. Budou také stanovena dílčí kritéria, na jejichž základě bude výše konkrétní smluvní pokuty vyčíslena. Těmito kritérii bude [obchodní tajemství: specifikace dotčených kritérií].

72.       Dotčené smluvní ustanovení navíc bude doplněno o možnost snížení pokuty na základě [obchodní tajemství: popis kritéria pro snížení smluvní pokuty].

73.       Popsané změny smluvní úpravy, jež byly účastníkem řízení navrženy v podobě Závazku č. 1, povedou dle názoru Úřadu k adekvátnějšímu nastavení předmětné smluvní pokuty, a jsou proto způsobilé přispět k odstranění vytýkaného závadného stavu.

 

V.b      Závazek č. 2 (smluvní pokuta za nedostatečnou servisní úroveň)

74.                   V rámci závazku týkajícího se smluvní pokuty za nedostatečnou servisní úroveň účastník řízení navrhuje, že dojde ke sjednocení režimu této smluvní pokuty pro případy produktů objednaných v obecném režimu a produktů objednávaných pro účely [obchodní tajemství: specifikace druhu objednávek].

75.       Dojde tak k odstranění smluvní pokuty ve výši [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty]. Tato pokuta bude nahrazena jednotnou, [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty]. Pro účely výpočtu konkrétní výše pokuty budou stanovena další kritéria, na jejichž základě bude výše konkrétní pokuty vyčíslena. Těmito kritérii bude [obchodní tajemství: specifikace dotčených kritérií].

76.       Dotčené smluvní ustanovení bude přitom upraveno tak, že předmětná smluvní pokuta bude dopadat pouze na [obchodní tajemství: popis situace, pro niž je pokuta sjednána].

77.       Obdobně jako v předchozím případě i změny v nastavení této smluvní pokuty, navržené v rámci Závazku č. 2, jsou dle vyhodnocení Úřadu způsobilé přispět k odstranění vytýkaného závadného stavu, neboť budou mít za následek určité zmírnění formální úpravy sjednávaných sankcí postihujících dodavatele.

 

V.c       Závazek č. 3 (smluvní pokuta za prodlení s dodáním produktů)

78.       V rámci závazku týkajícího se smluvní pokuty za prodlení s dodáním produktů účastník řízení navrhuje, že bude dotčené smluvní ustanovení nově doplněno o explicitní prohlášení, že předmětná smluvní pokuta se netýká [obchodní tajemství: označení situace, pro niž není pokuta určena].

79.       Účastník řízení v rámci tohoto závazku předložil také doplnění, které zamýšlí k příslušnému ustanovení připojit, vztahující se na případy, kdy si účastník řízení s dodavatelem dohodl [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka].

80.       Rovněž v případě navržené úpravy smluvní pokuty, která je obsahem Závazku č. 3, Úřad shledal pozitivní dopad na sféru práv dodavatele (dojde ke zvýšení jeho právní jistoty v důsledku upřesnění podmínek aplikace dané pokuty), což také svým dílem přispěje k odstranění vytýkaného závadného stavu.

 

V.d      Závazek č. 4 (smluvní pokuta pro účastníka řízení za odmítnutí dodávky produktů)

81.                   Závazek navrhující zavedení nové smluvní pokuty pro účastníka řízení za odmítnutí dodávky produktů reaguje na výhradu Úřadu spočívající v absenci smluvní pokuty pro zajištění některých závazků účastníka řízení. Předmětná smluvní pokuta se uplatní jak v situacích, kdy jsou produkty objednávány [obchodní tajemství: specifikace druhu objednávek].

82.       Pro aplikaci této smluvní pokuty je podstatné, aby byla zajištěna dostatečná míra jistoty ohledně toho, zda dodavatel objednávku účastníka řízení akceptoval, či nikoliv. Z tohoto důvodu je smluvní pokuta vázána toliko na případy, [obchodní tajemství: specifikace případů, na něž je pokuta vázána].

83.                   Doplnění této smluvní pokuty pro účastníka řízení za nepřevzetí řádně akceptované objednávky ve stanovené lhůtě ([obchodní tajemství: údaj o délce lhůty]) před sjednaným termínem jejího dodání dle názoru Úřadu povede k posílení vyváženosti smluvních podmínek, pokud jde o vzájemná práva a povinnosti účastníka řízení na straně jedné a dodavatele na straně druhé. Z tohoto důvodu lze navrženou smluvní úpravu v podobě Závazku č. 4 též hodnotit jako způsobilou k odstranění vytýkaného závadného stavu.

 

V.e      Závazek č. 5 ([obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka])

84.                   Závazek týkající se [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka] z pohledu Úřadu směřuje k vyvážení práv a povinností obou smluvních stran v kontextu objednávek [obchodní tajemství: specifikace druhu objednávek], a to navrhovaným doplněním dotčeného smluvního ujednání o povinnost účastníka řízení [obchodní tajemství: popis konkrétní povinnosti účastníka řízení] (stejná povinnost, jakou má dodavatel).

85.       Doplněny mají být též nové důvody pro odmítnutí objednávky ze strany dodavatele, konkrétně [obchodní tajemství: specifikace důvodů pro odmítnutí objednávky].

86.       Navržené změny, jež jsou obsahem Závazku č. 5, tedy posilují právní postavení dodavatele, a proto je Úřad rovněž posoudil jako způsobilé k odstranění existujícího závadného stavu.

 

 

 

V.f       Závazek č. 6 ([obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka])

87.                   V rámci závazku týkajícího se [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka] účastník řízení navrhuje, že bude určení [obchodní tajemství: obsah dotčené smluvní podmínky] nově navázáno na vzájemnou dohodu účastníka řízení a dodavatele (tedy kterákoli strana může [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka] navrhnout a je nezbytné, aby se strany dohodly). K takové dohodě musí dojít [obchodní tajemství: údaj vymezující časové období]. Vychází se zde z předpokladu, že v tomto okamžiku by měl být účastník řízení již obeznámen s [obchodní tajemství: specifikace smluvní náležitosti].

88.                   [obchodní tajemství: konkrétní náležitost smlouvy], na kterém se smluvní strany dohodnou, bude závazné pro obě strany (dodavatel je povinen [obchodní tajemství: specifikace povinnosti dodavatele], účastník řízení je povinen [obchodní tajemství: specifikace povinnosti účastníka řízení]). Dodržování povinnosti [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka] bude zajištěno smluvními pokutami pro obě smluvní strany ([obchodní tajemství: ujednání týkající se dotčených smluvních pokut]) v pevně stanovené [obchodní tajemství: údaj o výši smluvní pokuty]. Konkrétní, [obchodní tajemství: způsob vyjádření výše pokuty] výše pokuty bude dle účastníka řízení sjednána s každým dodavatelem individuálně, v závislosti na [obchodní tajemství: kritérium pro určení výše pokuty]. Konkrétní [obchodní tajemství: způsob vyjádření výše pokuty] pokuty bude vždy [obchodní tajemství: popis nastavení výše pokuty].

89.       Uplatnění [obchodní tajemství: konkrétní typ sankce] bude navázáno na splnění povinnosti [obchodní tajemství: konkrétní popis obsahu dotčené povinnosti]. Dle účastníka řízení se má jednat o prevenční povinnost, která má přispívat k zajištění naplnění sjednaného [obchodní tajemství: konkrétní smluvní podmínka]. Pokud bude mít příslušná strana zájem [obchodní tajemství: konkrétní typ sankce] uplatňovat, musí této prevenční povinnosti dostát. Toto ustanovení je nastaveno recipročně pro obě strany.

90.       Návrh smluvní úpravy v podobě Závazku č. 6 opět směřuje k vyváženějšímu nastavení smluvních podmínek sjednávaných v rámci [obchodní tajemství: typ smlouvy] dohod, a proto jej Úřad shledal způsobilým k odstranění vytýkaného závadného stavu.

 

V.g      Závazek č. 7 (mechanismus změny kupní ceny)

91.       V rámci závazku týkajícího se mechanismu změny kupní ceny účastník řízení navrhuje upravit dotčené smluvní ujednání o způsobu změny kupní ceny tak, že zavádí konkrétní okamžik, do kdy [obchodní tajemství: konkrétní povinnost účastníka řízení]. Návrh nového ceníku, předložený dodavatelem tak účastník řízení musí [obchodní tajemství: konkrétní popis dotčené povinnosti účastníka řízení]. Tím bude posílena jistota dodavatele ohledně dalšího průběhu smluvního vztahu, když bude jasné, co může očekávat.

92.       Postavení dodavatele pak bude posíleno také explicitním [obchodní tajemství: konkrétní oprávnění dodavatele] v případě, že účastník řízení v dané lhůtě [obchodní tajemství: popis situace, na niž je navázáno dotčené oprávnění dodavatele]. Toto ujednání tedy zdůrazňuje, že dodavatel [obchodní tajemství: konkrétní popis dotčeného oprávnění dodavatele].

93.       Navrhovaná úprava mechanismu změny kupní ceny, jež je obsahem Závazku č. 7, dle názoru Úřadu povede k posílení pozice dodavatele, a tím také přispěje k odstranění existujícího závadného stavu.

 

VI.       Závěr

94.                   Na základě posouzení jednotlivých ustanovení závazků obsažených v předloženém návrhu účastníka řízení Úřad vyhodnotil takto navržené závazky jako dostatečné s tím, že jsou způsobilé odstranit vytýkaný závadný stav vzniklý v důsledku jednání účastníka řízení, které lze charakterizovat jako zakázanou praktiku ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a) ZVTS, spočívající ve sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran.

95.       Účastník řízení se v rámci svého návrhu zavázal k takovým úpravám sjednávaných smluvních podmínek, které povedou k posílení jejich vyváženosti z hlediska vzájemných práv a povinností účastníka řízení na straně jedné a dodavatele na straně druhé. Splněním navržených závazků dojde k adekvátnějšímu zohlednění postavení dodavatele jakožto obecně slabší smluvní strany a též k určitému narovnání narušeného odběratelsko-dodavatelského vztahu.

96.       Ze všech výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že v předmětné věci jsou naplněny nezbytné podmínky pro přijetí závazků ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Z tohoto důvodu uložil Úřad účastníku řízení, aby splnil závazky pro odstranění závadného stavu, které Úřadu navrhl, a současně mu stanovil podmínky a povinnosti nutné k prokázání splnění navržených závazků, včetně příslušných lhůt (výrok I.). Řízení vedené v předmětné věci Úřad rozhodnutím zastavil (výrok II.).

97.                   Podle § 6 odst. 4 zákona o významné tržní síle může Úřad po zastavení řízení ve smyslu § 6 odst. 2 téhož zákona znovu zahájit řízení, jestliže (a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí rozhodné, (b) účastník řízení jedná v rozporu se svými závazky, nebo (c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

98.       Pro úplnost je třeba dodat, že nesplnění závazku podle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle představuje pro odběratele s významnou tržní silou přestupek ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) téhož zákona.

 

 

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 5 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad. O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Petr Solský

místopředseda Úřadu

 

 

 

 

 

 

Obdrží

JUDr. Robert Neruda, Ph.D., advokát

Havel & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Na Florenci 2116/15

110 00 Praha 1 – Nové Město

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] K tomu viz i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. 5 Afs 2/2011.

[2] Viz např. vyhlášku č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, která upravuje např. to, jak bude v České republice vypadat uzenina s označením špekáček či játrová paštika. Další vyhlášky definující charakteristiky potravin prodávaných na českém trhu se týkají např. mléčných výrobků a tuků (397/2016 Sb.) nebo koření a jiných ochucovadel (398/2016 Sb.).

[3] Pro úplnost lze doplnit, že podle § 1 odst. 2 zákona o významné tržní síle se podle daného zákona posuzuje i zneužití významné tržní síly, které bylo uskutečněno v cizině, pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky.

[4] Blíže k pojmu Dobson, Paul W. a Chakraborty, Ratula. 2008. Buyer Power in the U.K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

[5] V odborné literatuře (např. Špička, Jindřich. 2016. Market Concentration and Profitability of the Grocery Retailers in Central Europe. Central European Business Review 5, 3, 5‒24) se někdy pro zhodnocení koncentrace určité strany trhu namísto společného podílu deseti největších poměrně běžně používá tzv. CR4, CR5 nebo CR6 (concentration ratio), tedy společný podíl čtyř, pěti nebo případně šesti největších subjektů působících na dané straně trhu.

[6] Vyvažující síla se koncentruje zejména u těch dodavatelů, kteří mají kromě své významné tržní pozice v dílčím odvětví k dispozici tzv. must-stock item, tedy všeobecně známé zboží, které si řetězec jednoduše nemůže dovolit neprodávat. Podrobněji Dobson, Paul W. a Chakraborty, Ratula. 2008. Buyer Power in the U.K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

[7] K automatickým soutěžním omezením fungujícím na efektivně konkurenčních trzích např. Evropská komise. 2009. Sdělení komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele (2009/C 45/02).

[8] Podrobněji např. Chen, Zhiqi. 2008. Defining Buyer Power. Antitrust Bulletin 53, 2, 241‒249.

[9] Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly ovšem působí oboustranně. Zvláštní odpovědností podle zákona o významné tržní síle tak může oplývat i odběratel, který nedosáhl stanovené hranice obratu, avšak po zhodnocení dodatečných kritérií existence významné tržní síly dle § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle vyšlo na základě shromážděných podkladů najevo, že tento odběratel je dostatečně silný na to, aby byl schopen vynutit si vůči dodavatelům potravin nespravedlivou výhodu.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz