číslo jednací: S0161/2017-22390/2017/461/MNo

Instance I.
Věc Porušení ustanovení § 3a a § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
Účastníci
  1. COOP Centrum družstvo
Typ správního řízení Významná tržní síla
Typ rozhodnutí § 3a a § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 395/2009 Sb.
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 19. 8. 2017
Dokumenty file icon dokument ke stažení 529 KB

Č. j.:ÚOHS-S0161/2017-22390/2017/461/MNo

 

Brno 3. srpna 2017

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0161/2017 zahájeném z moci úřední dne 3. 5. 2017, jehož účastníkem je právnická osoba COOP Centrum družstvo, se sídlem Na Poříčí 30, 110 00 Praha 1, IČO 601 94 910, vydává ve věci porušení ustanovení § 3a a § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 6 odst. 2 téhož zákona ve spojení s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto

 

rozhodnutí:

 

I.

 

Účastníku řízení, COOP Centrum družstvo, se sídlem Na Poříčí 30, 110 00 Praha 1, IČO 601 94 910, se podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, ukládá, aby splnil závazky, které navrhl za účelem odstranění závadného stavu, a to následujícím způsobem:

 

  1. Účastník řízení se bezodkladně zdrží veškerých dalších jednání vůči dodavatelům potravin v souvislosti s dopisem, který účastník řízení odeslal dne 22. 12. 2016 emailem 231 dodavatelům a v němž pod pohrůžkou vylistování 30 % společně obchodovaného sortimentu žádal od těchto dodavatelů plošné snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků o 2 %.
  2. Účastník řízení nebude do budoucna bez oprávněného důvodu jakkoliv zvýhodňovat ty z oslovených dodavatelů potravin, kteří přistoupili na jeho návrh na plošné snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků uvedený v témže dopise.
  3. S těmi dodavateli potravin, kteří mu do 31. 12. 2018 prokážou, že k negativní změně jejich výsledku hospodaření, tj. ke ztrátě, za rok 2017 došlo v důsledku přijetí návrhu účastníka řízení na plošné snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků, který je obsažen v tomtéž dopise, vstoupí účastník řízení bez zbytečného odkladu do jednání o způsobu kompenzace.
  4. S těmi dodavateli potravin, kteří zpracovali na základě stejného dopisu cenový monitoring a tento cenový monitoring účastníku řízení do dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předložili, uzavře účastník řízení nejpozději do 31. 10. 2017 písemnou smlouvu o provedení cenového monitoringu s náležitostmi dle § 3a zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, přičemž v dané smlouvě bude těmto dodavatelům zajištěno přiměřené protiplnění za poskytnutí dané služby související s nákupem nebo prodejem potravin.

 

II.

 

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0161/2017 vedené ve věci porušení § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, kterého se účastník řízení, COOP Centrum družstvo, se sídlem Na Poříčí 30, 110 00 Praha 1, IČO 601 94 910, dopustil tím, že:

 

během prosince 2016 rozeslal nejméně 231 dodavatelům působícím na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice dopis, v němž pod pohrůžkou vylistování 30 % společně obchodovaného sortimentu žádal plošné snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků o 2 %, přičemž nejméně 12 z těchto dodavatelů, a to konkrétně společnosti CARLA spol. s r.o., FS IMPORT-EXPORT s.r.o., KÁVOVINY akciová společnost, Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., LEROS, s.r.o., LINEA NIVNICE, a.s., Palírna U Zeleného stromu a.s., Pěkný - Unimex s.r.o., PFANNER, spol. s r.o., SKALIČAN a.s., SYRMEX spol. s r.o., a THYMOS, spol.s r.o., organizační složka, na takto formulovaný návrh účastníka řízení přistoupilo,

 

a ve věci porušení § 3a zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, kterého se tentýž účastník řízení dopustil tím, že:

 

v rámci stejného dopisu požadoval po těch oslovených dodavatelích, kteří nebudou souhlasit s navrhovaným snížením základních nákupních cen obchodovaných výrobků, vytvoření a zaslání cenového monitoringu zbylého stávajícího sortimentu na trhu v České republice, aniž by na tuto službu související s nákupem nebo prodejem potravin byla sjednána písemná smlouva s náležitostmi dle § 3a zákona o významné tržní síle,

 

se v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje.

 
Odůvodnění

 

I.                    Zahájení správního řízení a jeho dosavadní průběh

 

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) zahájil správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0161/2017 (dále též „správní řízení“) z moci úřední dne 3. 5. 2017, kdy bylo právnické osobě COOP Centrum družstvo, se sídlem Na Poříčí 30, 110 00 Praha 1, IČO 601 94 910 (dále též „účastník řízení“), v souladu s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), ve spojení s § 7 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o významné tržní síle“), a § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o ochraně hospodářské soutěže“), doručeno oznámení o zahájení správního řízení.

2.             Účastníkem řízení je právnická osoba COOP Centrum družstvo zapsaná v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze pod sp. zn. Dr 1185. Do obchodního rejstříku byl účastník řízení zapsán 21. ledna 1994. Předmětem jeho podnikání jsou mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Podle informací zapsaných v obchodním rejstříku účastníka řízení navenek zastupuje předseda představenstva nebo místopředseda představenstva; k zastupování v běžných záležitostech družstva mohou být pověřeni zaměstnanci, pokud není ve stanovách uvedeno jinak.

3.             Správní řízení bylo zahájeno na základě informací, které Úřad získal z podnětu, který byl Úřadu doručen dne 22. 12. 2016. Po ověření, zda informace obsažené v tomto podnětu jsou relevantní, došlo k oslovení účastníka řízení ohledně vyžádání podkladů a informací, na které poukazoval podnět. Podnět se týkal dopisu účastníka řízení zaslaného dodavatelům, v němž byli dodavatelé žádáni o 2% plošné snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků, přičemž v případě nesouhlasu se snížením cen měli dodavatelé zaslat úpravu společně obchodovaného sortimentu o 30 % a cenový monitoring stávajícího sortimentu na trhu v České republice (dále též „dopis“; v odstavcích níže bude tento dopis rozebrán podrobně). Po ústním jednání, na němž účastník řízení sdělil svá stanoviska k celé věci a poskytl Úřadu další podklady, bylo účastníku řízení oznámeno zahájení správního řízení, v němž byl předmět řízení vymezen tak, že:

 

Účastník řízení během prosince 2016 rozeslal nejméně 231 dodavatelům působícím na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice dopis, v němž pod pohrůžkou vylistování 30 % společně obchodovaného sortimentu žádal plošné snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků o 2 %, přičemž nejméně 15 z těchto dodavatelů, a to konkrétně společnosti CARLA spol. s r.o., Europasta SE, FS IMPORT-EXPORT s.r.o., HELL ENERGY CZ s.r.o., KÁVOVINY akciová společnost, Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., LEROS, s.r.o., LINEA NIVNICE, a.s., Palírna U Zeleného stromu a.s., Pěkný - Unimex s.r.o., PFANNER, spol. s r.o., SKALIČAN a.s., SYRMEX spol. s r.o., THYMOS, spol.s r.o., organizační složka, a ZEMAN maso-uzeniny, a.s., na takto formulovaný návrh účastníka řízení přistoupilo,

 

čímž účastník řízení mohl porušit ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle, podle něhož se odběrateli s významnou tržní silou zapovídá zneužití významné tržní síly skrze sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění;

 

Účastník řízení v rámci stejného dopisu požadoval po těch oslovených dodavatelích, kteří nebudou souhlasit s navrhovaným snížením základních nákupních cen obchodovaných výrobků, vytvoření a zaslání cenového monitoringu zbylého stávajícího sortimentu na trhu v České republice, aniž by na tuto službu související s nákupem nebo prodejem potravin byla sjednána písemná smlouva s náležitostmi dle § 3a zákona o významné tržní síle; důvodné podezření ze spáchání tohoto správního deliktu vyplývá ze skutečnosti, že účastník řízení ani na opakovanou žádost Úřadu nedoložil, že by na danou službu před odesláním dopisu, v němž uvedenou službu žádal, sjednal smlouvu se všemi povinnými náležitostmi dle zákona o významné tržní síle,

 

čímž účastník řízení mohl porušit § 3a zákona o významné tržní síle, podle něhož smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem musí být sjednána písemně a musí kromě podstatných částí obsahovat také další obsahové náležitosti, přičemž v případě, že jsou přijímány nebo poskytovány služby související s nákupem nebo prodejem potravin, způsob spolupráce při jejich přijímání a poskytování co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení.   

 

4.             Zjišťování skutkového stavu vycházelo z podkladů a informací, které Úřad postupně získával zejména na základě žádostí o informace podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 20 odst. 3 a § 21e zákona o ochraně hospodářské soutěže, které byly zasílány účastníku řízení a jeho dodavatelům, a to před i v samotném průběhu správního řízení.

5.             Za účelem řádného zjištění skutkového stavu (§ 3 správního řádu) si Úřad mj. vyžádal od účastníka řízení informace o tom, kterým dodavatelům byl výše uvedený dopis zaslán a jakým způsobem na něj dodavatelé reagovali. Dále se Úřad od účastníka řízení pokusil vyžádat informace, které by dokládaly spravedlivý důvod návrhu uvedeného v dopise, a rovněž informace o přiměřenosti jeho návrhu ve smyslu doložení protihodnoty, kterou získá dodavatel za přijetí návrhu uvedeného v dopise. V centru zájmu Úřadu stálo rovněž to, do jaké míry účastník řízení dodržel ustanovení § 3a zákona o významné tržní síle, které klade na odběratele s významnou tržní silou povinnost uzavírat smlouvy písemně tak, aby měly zákonem předepsané obsahové náležitosti.

6.             S ohledem na jisté pochybnosti účastníka řízení o jeho významné tržní síle byly vyžádány rovněž informace, které dokladují, že účastník řízení naplňuje kritéria pro existenci zvláštní odpovědnosti vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin a přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících (o postavení účastníka řízení na relevantním trhu je ve větším detailu pojednáno níže).

7.             Podklady a informace získané od účastníka řízení byly konfrontovány s odpověďmi dodavatelů ohledně jednání účastníka řízení. Na základě ustanovení § 7 odst. 1 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 20 odst. 3 a § 21e zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad postupně oslovil jak dodavatele, kteří podle informace od účastníka řízení návrh na plošné snížení základních nákupních cen o 2 % v dopise přijali, tak i ty dodavatele, kteří měli podle účastníka řízení zůstat vůči danému návrhu rezistentní. Hodnocení vzájemných souvislostí vyplývajících z obsahu odpovědí účastníka řízení a oslovených dodavatelů přineslo závěr o tom, že podklady obsažené ve spise nasvědčují tomu, že se účastník řízení skutečně dopustil správních deliktů specifikovaných v oznámení o zahájení správního řízení, třebaže jen v rozsahu, který se s ohledem na celkovou velikost relevantního trhu (také o relevantním trhu se podrobněji pojednává dále) jeví jako spíše menší.

8.             V návaznosti na zjištěné skutečnosti bylo účastníku řízení dne 11. 7. 2017 doručeno sdělení výhrad, v němž Úřad informoval účastníka řízení ve smyslu § 21b zákona o ochraně hospodářské soutěže a § 6 odst. 3 zákona o významné tržní síle o základních skutkových okolnostech případu, jejich právním hodnocení, odkazech na hlavní důkazy obsažené ve spise a o výši hrozící pokuty. Na sdělení výhrad účastník řízení reagoval dne 24. 7. 2017 návrhem závazků ve prospěch odstranění závadného stavu. Vedle toho účastník řízení ve stejném podání sdělil k věci své stanovisko a navrhl doplnit dokazování. K tomuto podání se Úřad taktéž vyjádří ve větším detailu níže.

 

II.                  Vymezení relevantního trhu

 

9.             Před popisem skutkových zjištění a jejich právním hodnocením bude nutné vymezit v abstraktní rovině pole, na němž došlo k výše uvedeným správním deliktům, a určit postavení účastníka řízení na tomto poli (v rámci strany poptávky relevantního trhu), včetně jeho porovnání s postavením dodavatelů, kteří měli akceptovat jeho návrh obsažený v dopise a nacházejí se na opačné straně (strana nabídky) stejného relevantního trhu. Výsledkem této analýzy je závěr, zda má účastník řízení na základě hodnocených kritérií vycházejících ze zákona o významné tržní síle schopnost vynutit si na relevantním trhu bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.

10.         S ohledem na skutečnost, že zákon o významné tržní síle neobsahuje vlastní definici relevantního trhu, hodí se při jeho vymezování per analogiam legis vycházet z definice dle § 2 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže, která uvádí, že „relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.“ Tato definice naznačuje, že relevantní trh má stránku věcnou, kterou tvoří předmětné zboží a jeho substituty, a stránku geografickou, u níž je třeba vymezit území s dostatečně stejnorodými podmínkami soutěže, jež se dá spolehlivě odlišit od jiných území. Vedle toho bude relevantní trh nutno vždy zkoumat v konkrétním časovém úseku, neboť trhy jako takové se v čase mění.

11.         Výše citovanou definici relevantního trhu je ovšem třeba chápat v kontextu specifického účelu zákona o významné tržní síle, v němž relevantní trh ohraničuje prostor pro interakce mezi dodavatelem (subjektem na nabídkové straně trhu) a odběratelem (subjektem na poptávkové straně trhu) v jediném konkrétním ekonomickém odvětví (řetězec přeprodávání potravin a prodeje, resp. nákupu souvisejících služeb).

12.         Věcnou stránku relevantního trhu z velké části předurčuje znění zákona o významné tržní síle. V něm jsou potraviny, popř. zemědělské a potravinářské produkty pojímány jako jeden celek (viz např. dikci § 1 až 3 zákona o významné tržní síle a dále celé označení zákona o významné tržní síle).

13.         Představu společného trhu s potravinami lze dovodit také při vymezování trhu s ohledem na definici relevantního trhu dle § 2 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Klíčovým aspektem věcné stránky relevantního trhu je zaměnitelnost zboží, která bývá posuzována z hlediska poptávkové strany relevantního trhu, obvykle tedy z pohledu spotřebitele.[1] V případě zákona o významné tržní síle ovšem stojí na poptávkové straně trhu odběratel potravin, jenž nakupuje zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Jsou to proto primárně odběratelovy úvahy o zaměnitelnosti, které je nutno brát v úvahu při určování věcné stránky relevantního trhu.

14.         Současná tržní pozice předních odběratelů (maloobchodních řetězců) a její vývoj v posledních dvou dekádách směrem k postupující koncentraci poptávkové strany trhu naznačuje, že účinná strategie, na základě níž odběratel, který je motivován snahou naplnit co nejvhodněji potřeby svých zákazníků, poptává produkty, se odvíjí od představy tzv. one-stop shopu (obchodu „na jednu zastávku“).[2] One-stop shop může být pojímán jako nespecializovaná prodejna se širokým sortimentem zboží denní potřeby (v České republice se poměrně hojně používá termín smíšené zboží), které společně tvoří obvyklou nákupní tašku běžného zákazníka, jenž pro úsporu času vyhledává danou prodejnu namísto toho, aby obcházel řadu specializovaných prodejen typu masna, ovoce a zelenina apod.

15.         Prizmatem odběratele, jenž dále přeprodává zboží, se proto mohou jevit jako zaměnitelné různorodé produkty určené ke konzumaci člověkem. Závisí jen na tom či onom odběrateli, co všechno se rozhodne zařadit do svého sortimentu, aby vhodně naplnil zákazníkovu vágní představu o one-stop shopu, a tento zákazník se k němu proto rád vracel. V případě, že určité zboží v takové prodejně nebude k dispozici, lze mít věrohodně za to, že zákazník zvolí určitý substitut z širokého sortimentu potravin, neboť se obvykle nedá očekávat, že by kvůli požadovanému zboží navštívil jinou prodejnu. Jednotliví odběratelé tedy soutěží o své zákazníky skrze nabídku nákupních tašek s potravinami, nikoliv skrze jednotlivé potravinářské produkty.[3] Zaměnitelnost je tak nutno v kontextu zákona o významné tržní síle chápat jako zaměnitelnost nákupních tašek s potravinami, jejichž dílčí položky se mohou do určité míry lišit.

16.         Věcný relevantní trh podle zákona o významné tržní síle představuje trh nákupu široké palety potravin za účelem jejich dalšího prodeje. Na nabídkové straně tohoto trhu se tudíž ocitají dodavatelé potravin, na straně poptávkové pak odběratelé s malo- i velkoformátovými provozovnami odpovídajícími vymezení potravinového one-stop shopu. Do takto vymezeného trhu v rámci poptávkové strany nespadají specializované prodejny a gastroprovozy, protože one-stop shopy jednoduše nejsou. Na druhou stranu ovšem nic nebrání začlenění odběratelů s prodejnami typu cash & carry (Makro Cash & Carry ČR, s.r.o., JIP východočeská, a.s. apod.) do relevantního trhu, poněvadž tito odběratelé poptávají od svých dodavatelů velmi podobnou šíři sortimentu jako maloobchodní řetězce, byť jimi nakupované zboží není určeno pro maloobchodní prodej, nýbrž pro prodej podnikatelům.[4]

17.         Pokud jde o hledání území se stejnorodými soutěžními podmínkami, tzn. o geografickou stránku relevantního trhu, Úřad jej v tomto případě vymezuje jako území České republiky. K tomu lze na úvod podotknout, že rámec pro hospodářskou soutěž vytváří primárně platná legislativa, která je v případě zákona o významné tržní síle, ale i jiných právních předpisů týkajících se potravin (např. prováděcích vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách, ve znění pozdějších předpisů[5]), účinná jen v rámci hranic České republiky.[6] Území České republiky je jinak zákonodárcem zmiňováno i při určení stěžejního kritéria existence významné tržní síly v ustanovení § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, kdy se bere v úvahu obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky.

18.         Nadto je odběrateli poptávané zboží standardizováno pro českého zákazníka, a to jak z hlediska nutnosti naplnit určité zákonné povinnosti (nutnost českých nápisů na zboží, splnění požadavků na to, aby určité zboží mohlo nést nějaký tradiční název), tak i z hlediska spotřebitelských chutí a zvyklostí (velikost balení aj.). V rámci České republiky se tak v potravinových one-stop shopech objevují podobné typy potravin (např. chléb Šumava, sýr Eidam, špekáčky apod.), jejichž typickým spotřebitelem je český zákazník, nikoli zákazník ryze lokální nebo celoevropský.

19.         Argumentovat ve prospěch geografického vymezení relevantního trhu jako trhu rozprostírajícího se po celém území České republiky lze rovněž zohledněním sítě prodejen odběratelů, kteří potenciálně disponují významnou tržní silou. Ta pokrývá – jakkoli ne zcela rovnoměrně – území celé republiky. Pro řadu významných odběratelů působících na poptávkové straně trhu je nadto typický centralizovaný systém nakupování pro celé území státu, což bývá umožněno existencí několika málo velkoskladů těchto odběratelů, ale také jednotnou cenovou politikou, jež se u jednotlivých odběratelů napříč vymezeným územím liší spíše mírně. Tomu odpovídá i působnost letákových akcí odběratelů, kteří potenciálně disponují významnou tržní silou[7], ale taktéž územní zacílení jiných technik marketingové prezentace (např. televizní reklama zaměřená na celostátní média).

20.         Část sortimentu potravin pro další prodej přirozeně získávají odběratelé z dovozu, typicky z jiných členských států Evropské unie. K tomu lze ovšem dodat, že je nutné rozlišovat trh dodávek potravin za účelem dalšího prodeje, který z územního hlediska bezesporu může přesahovat hranice České republiky, a proti tomu trh nákupu potravin za účelem dalšího prodeje, který má vzhledem k výše uvedenému výrazně národní charakter.

21.         Na základě uvedených indicií tedy Úřad v tomto případě vymezil relevantní trh jako trh nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice. Alternativně by šlo v případě zákona o významné tržní síle hovořit i o trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících v České republice, což by možná ještě lépe reflektovalo dikci vyvratitelné domněnky existence významné tržní síly dle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, nicméně explicitní uvedení služeb u věcného relevantního trhu by vzhledem k jejich objemu nemohlo výrazně ovlivnit závěry o (ne)existenci významné tržní síly toho či onoho zkoumaného odběratele, které přináší analýza relevantního trhu, do něhož služby související s prodejem potravin zahrnuty nebudou.[8]

22.         Pro úplnost, od takto vymezeného relevantního trhu bude nutné dále odlišovat ještě jiný trh, a to trh maloobchodního prodeje potravin, resp. zboží denní potřeby v České republice.[9] Na tomto trhu dochází k zásadní proměně pozic: odběratel se zde stává dodavatelem a na poptávkové straně figuruje zákazník, obvykle pak spotřebitel. Ten samozřejmě z hlediska charakteristiky, ceny a zamýšleného použití nebude v jednotlivých položkách potravinářského sortimentu spatřovat ideální substituty, byť např. charakteristika zboží v podobě jeho poživatelnosti a účel použití v uspokojení základní lidské potřeby se u všech potravin jeví jako totožný. K tomu lze doplnit, že pro spotřebitele na takto vymezeném maloobchodním trhu těžko půjde zaměnit prodejnu nacházející se např. v Brně za tu v Chebu, a proto lze uvažovat i o lokálnosti daného trhu. Podstatné však je, že tento trh není předmětem zájmu Úřadu v dané věci, neboť k potenciálnímu zneužití významné tržní síly může docházet toliko na trhu nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice. Trh maloobchodního prodeje potravin či zboží denní potřeby je tak pouze trhem navazujícím, který sice v určitých ohledech působí na výše vymezený relevantní trh (např. v tom smyslu, že preference spotřebitelů se v určité míře přetavují v preference odběratele potravin), avšak tím se jeho role v analýze tohoto, ale i jiných případů zneužití významné tržní síly v podstatě vyčerpává.[10]

23.         Z hlediska času je relevantní trh v tomto případě vymezen obdobím let, kdy potenciálně došlo k výše uvedeným správním deliktům a případně kdy trvaly jejich bezprostřední následky. Vymezovat relevantní trh v rámci roční periody vyplývá z dikce § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, podle něhož je prvotní kritérium existence významné tržní síly, obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících, hodnoceno v období v délce 12 měsíců. V dalších částech textu se rozebírá jednání účastníka řízení vůči jeho dodavatelům na relevantním trhu v letech 2016 až 2017. Pro účely hodnocení významné tržní síly proto budou použita ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle poslední ukončená období v délce 12 měsíců předcházející těmto rokům, tzn. roky 2015 a 2016.

24.         Ve světle nutnosti zhodnotit zákonná kritéria, podle nichž se u konkrétní osoby dokazuje existence významné tržní síly (viz § 3 zákona o významné tržní síle), zejména pak kritérium struktury trhu, byl Úřad nucen před vydáním tohoto rozhodnutí zjistit, jaká je celková velikost předmětného relevantního trhu. Toto zjištění provedl na základě žádosti o informace adresované Českému statistickému úřadu. Ke zjištění celkové velikosti trhu využil klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE. Jestliže se za základní indikátor významné tržní síly dle § 3 zákona o významné tržní síle považuje obrat určitého odběratele, čili tržby (výnosy) za prodej potravin a souvisejících služeb, a nikoliv tedy hodnotově vyjádřená velikost nákupů potravin, jakkoli by to nejspíš bylo smysluplnější[11], pak lze konstatovat, že pro určení tržních podílů v rozčlenění klasifikace CZ-NACE velikost výše vymezeného relevantního trhu v zásadě odpovídá celkovým tržbám v odvětví CZ-NACE 47.11 Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách, samozřejmě pokud budou vyloučeny tržby za prodej tabákových (a případně jiných) výrobků, které nejsou ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, jímž se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, potravinami.

25.         Český statistický úřad zpracovává předmětná agregovaná data za tržby v odvětví CZ-NACE 47.11 se značným zpožděním. Začátkem dubna 2017, kdy Český statistický úřad zaslal odpověď na žádost Úřadu ohledně celkové velikosti trhu, byla k dispozici toliko data do roku 2014 včetně, nikoliv tedy pro roky 2015 a 2016, které mají být předmětem dalšího zkoumání. Extrapolací dostupných hodnot s využitím lineární regresní funkce nicméně Úřad odhadl, že celkový objem tržeb v předmětném odvětví bude činit přibližně 387 mld. Kč za rok 2015 a 396 mld. Kč za rok 2016 (analýza je založena ve správním spisu jako úřední záznam[12]).

26.         Pokud jde o případnou snahu obesílat všechny odběratele působící na předmětném relevantním trhu se žádostí o detailní rozčlenění jejich tržeb, aby bylo zřejmé, jaký podíl z nich připadá na potraviny a s nimi související služby, lze říct, že by vzhledem k počtu oslovovaných subjektů šlo o postup procesně velmi neefektivní. Úřad při zjišťování části tržeb v odvětví CZ-NACE 47.11, která se netýká tabákových (nepotravinářských) výrobků, využil skutečnosti, že Český statistický úřad zpracovává dostatečně podrobná data o tržbách v odvětví CZ-NACE 47.11 alespoň u podniků s 1000 a více zaměstnanci. Z těchto dat, která jsou dostupná i pro roky 2015 a 2016, vyplývá, že u daného typu podniků tržby za potravinářské zboží bez tabákových a jiných nepotravinářských výrobků v průměru tvořily 81,48 % (za rok 2010), 81,90 % (2011), 82,02 % (2012), 81,58 % (2013), 81,33 % (2014), 81,36 % (2015) a 80,98 % (2016) z celkových tržeb. Z této řady hodnot je zjevné, že tržby za potravinářské zboží v subkategorii subjektů s více než 1000 zaměstnanci v rámci kategorie CZ-NACE 47.11 stabilně představují okolo 81 % z celkových tržeb těchto subjektů. Budeme-li předpokládat, že obdobný poměr mezi potravinářským a nepotravinářským zbožím se vyskytuje rovněž u ostatních subjektů obsažených v kategorii CZ-NACE 47.11, lze odhadnout, že velikost relevantního trhu hodnocená prostřednictvím tržeb činila v roce 2015 přibližně 315 mld. Kč a v roce 2016 pak šlo zhruba o 321 mld. Kč.[13]

27.         V předchozím odstavci uvedené hodnoty celkového objemu relevantního trhu přirozeně nejsou zcela přesné, nicméně mají dle názoru Úřadu dostatečnou vypovídající hodnotu. I v situaci, kdy by byl údaj o celkové velikosti relevantního trhu zjišťován mnohem komplikovanějším způsobem[14], lze věrohodně očekávat, že daná analýza by vedla ke shodným závěrům o (ne)existenci významné tržní síly účastníka řízení jako při zvolení relativně jednoduchého postupu, jenž byl přiblížen v odstavcích výše.

 

III.                Postavení účastníka řízení na relevantním trhu

 

28.         Základní návod, který umožňuje přiblížit se k řádně odůvodněnému závěru, jestli má ten či onen odběratel potravin na relevantním trhu významnou tržní sílu, a tedy i určitou zvláštní odpovědnost ve vztahu ke svým dodavatelům, podává zákon o významné tržní síle v § 3, v němž je stanovena definice významné tržní síly jakožto takového postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Zároveň se ve stejném ustanovení zákona objevuje vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly, která je doplněna o demonstrativní výčet kritérií, jejichž prostřednictvím lze danou domněnku vyvrátit.

29.         S inspirací v § 10 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže tedy lze soudit, že významná tržní síla představuje schopnost určitého soutěžitele chovat se na relevantním trhu v podstatě nezávisle na svých obchodních partnerech – dává určitému soutěžiteli možnost jednat vůči svým partnerům tak, jak by si na efektivně konkurenčním trhu dovolit jednat nemohl, protože by díky existenci samovolně působících soutěžních omezení (tj. obava z aktuální konkurence, potenciální konkurence a vyvažující síly protistrany) na tomto trhu riskoval ztrátu své pozice, kterou by záhy převzali jiní soutěžitelé.

30.         Z hlediska § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle představuje významná tržní síla potenciál k tomu zneužívat svou faktickou moc na trhu na úkor dodavatelů potravin, a to skrze konání určitého jednání (praktiky), jež současně splňuje čtyři definiční znaky: (1) vynucení, (2) možnost získání výhody, (3) absence spravedlivého důvodu získání této výhody a (4) vztah vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.

31.         Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly se odvíjí od obratu dosaženého za prodej potravin a služeb s tím souvisejících. Podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle se tato domněnka zakládá překročením hranice obratu 5 mld. Kč za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky.[15] Překročení této obratové hranice přitom může nastat jak u samostatného odběratele, tak i společně působící ovládané a ovládající osoby anebo u skupiny tvořené jednotlivými členy tzv. nákupní aliance. V případě účastníka řízení jde o odběratele, kterého by nicméně šlo považovat ve smyslu definice dle § 2 písm. c) zákona o významné tržní síle také za nákupní alianci, neboť působí jako centrální nákupčí části potravinářského sortimentu pro přibližně třicet spotřebních družstev COOP.[16]

32.         Účastník řízení překračuje stanovenou hranici obratu pro domněnku existence významné tržní síly. Podle odpovědi účastníka řízení na v pořadí druhou žádost Úřadu o podklady a informace činil v roce 2015 obrat účastníka řízení přibližně 7 mld. Kč, přičemž zhruba 88 % z tohoto obratu, tj. v absolutním vyjádření 6,16 mld. Kč, se týká potravin a s potravinami souvisejících služeb.[17] Ve své účetní závěrce za tentýž rok pak účastník řízení přiznává tržby (dohromady za prodej zboží a za prodej vlastních výrobků a služeb) v celkové výši cca 8,4 mld. Kč. Z první odpovědi účastníka řízení na žádost o informace plyne, že podobná hodnota obratu jako v roce 2015 bude příznačná také pro rok 2016.[18] Účetní závěrka účastníka řízení za rok 2016 pak podává informaci o tom, že účastník řízení v účetním období kalendářního roku 2016 vykázal tržby přibližně 8,2 mld. Kč.

33.         Pokud by pak byl účastník řízení vymezen jako nákupní aliance ve formě zastřešující organizace pro skupinu členů, která pokrývá vedle účastníka řízení i jednotlivá spotřební družstva, která s ním spolupracují v rámci nákupu potravin (jak už bylo naznačeno, účastník řízení funguje jako nákupní centrála, která pořizuje pro jednotlivá spotřební družstva velkoobjemové dodávky některých položek sortimentu s cílem snížit nákupní cenu zohledněním úspor z rozsahu u dodavatele a nabídnutím rozsáhlé distribuční kapacity pro zboží dodavatelů), celkový obrat všech členů nákupní aliance osciloval dle odpovědi účastníka řízení na žádost o informace za rok 2015 okolo 23 mld. Kč[19], což při 88% podílu potravin a služeb s tím souvisejících na tomto obratu znamená přibližně 20,24 mld. Kč.[20]

34.         V obou uvažovaných možnostech tedy obrat účastníka řízení za prodej potravin a služeb s tím souvisejících překračuje hranici 5 mld. Kč, která je stanovena jako kritérium, jež zakládá domněnku existence významné tržní síly. Lze také konstatovat, že nejsou dány žádné relevantní okolnosti, které by závěr o domněnce významné tržní síly definované překročením obratového kritéria u účastníka řízení mohly revidovat.

35.         Ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle však Úřad dále zkoumal, zda ostatní zákonná kritéria existence významné tržní síly domněnku o tom, že účastník řízení disponuje významnou tržní silou, jež byla založena na překročení určité hranice obratu, nevyvrací. Těmito dalšími kritérii jsou zejména struktura trhu, překážky vstupu na trh a finanční síla odběratele.

 

III.a      Struktura trhu

 

36.         Strukturu trhu je třeba zmapovat jak na straně poptávkové (konstelace odběratelů na relevantním trhu z hlediska její soutěživosti), tak i na straně nabídkové (konstelace dodavatelů na stejném trhu). Základním cílem je přitom odpovědět na to, zdali na relevantním trhu existuje efektivní soutěž, a to v horizontální i vertikální rovině, a tudíž i do jaké míry jsou strany relevantního trhu koncentrovány a jaké postavení v rámci této struktury má účastník řízení a dodavatelé, o nichž bylo pojednáno výše jako o těch, vůči kterým mohl účastník řízení zneužít svou významnou tržní sílu (viz výše odst. 3 tohoto rozhodnutí).

37.         Na poptávkové straně relevantního trhu se nachází vskutku početná množina odběratelů, z nichž však jen několik málo disponuje schopností vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Tato schopnost primárně vyplývá z pozice tzv. gatekeepera, čili strážce brány (přeneseně lze tento pojem překládat jako významný distribuční kanál). Gatekeeper rozhoduje o tom, které zboží od dodavatelů projde až k finálním zákazníkům a které již nikoliv.[21] Poptávková strana trhu je poměrně silně koncentrována, kdy existuje okolo desítky silných odběratelů, které doplňují tisíce drobných odběratelů potravin (večerky, maloformátové prodejny smíšeného zboží atp.). Vezmeme-li v úvahu obrat účastníka řízení a z toho plynoucí tržní podíl (např. v roce 2015 měl účastník řízení samostatně tržní podíl přes 2 %, pokud nicméně bude brána aliance všech družstev sdružených pod nákupní centrálou COOP Centrum družstvo, pak jde o tržní podíl cca 6,5 %), zjišťujeme, že účastník řízení patří do úzké skupiny největších subjektů na trhu. Podle výpočtů Úřadu mělo v roce 2015 deset největších odběratelů potravin za účelem dalšího prodeje dohromady tržní podíl okolo 80 %.[22] Účastník řízení by v pořadí dle tržních podílů samostatně obsazoval za rok 2015 desáté místo, nicméně jako nákupní aliance všech družstev sdružených pod centrálou COOP Centrum družstvo by postoupil již na místo sedmé, bok po boku významných zahraničních obchodních řetězců.[23] V roce 2016 sice objem relevantního trhu dle výpočtů Úřadu mohl lehce narůst, zatímco obrat účastníka řízení dle výše uvedeného spíše stagnoval, nicméně k zásadní změně v postavení účastníka řízení na tomto trhu nedošlo.

38.         Nabídková strana relevantního trhu je koncentrována řádově méně. Tento závěr se dá dovodit pohledem na šíři věcného relevantního trhu, kdy sice někteří dodavatelé se všeobecně známými značkami budou ve svých dílčích odvětvích (mléčné produkty, sladkosti apod.) z hlediska tržního podílu relativně silní, nicméně na souhrnném trhu nákupu potravin se jejich vysoký tržní podíl prakticky rozplývá. Možnost uplatnit vůči účastníkovi řízení na relevantním trhu náležitou vyvažující sílu (countervailing power) se proto jeví u převážné většiny subjektů jako značně limitovaná.[24] Pokud bylo výše podotknuto, že celková velikost relevantního trhu byla prostřednictvím dat z poptávkové strany trhu pro rok 2015 odhadnuta na 315 mld. Kč a pro rok 2016 šlo o 321 mld. Kč, pak lze říct, že tržby jednotlivých dodavatelů, o nichž Úřad předpokládal, že vůči nim účastník řízení zneužil svou významnou tržní sílu, jsou v porovnání s touto hodnotou v podstatě zanedbatelné (viz Tabulku 1 níže). Pro představu, největší z těchto dodavatelů (z hlediska obratu), ZEMAN maso-uzeniny, a.s., vykázal v poslední veřejně dostupné účetní závěrce tržby ve výši 1,73 mld. Kč. Tato částka představuje zhruba čtvrtinu tržeb účastníka řízení za prodej potravin a služeb s tím souvisejících a dokonce jen cca dvanáctinu tržeb všech členů nákupní aliance zaštítěné účastníkem řízení.

39.         Shrnuto, struktura trhu naznačuje, že na poptávkové straně relevantního trhu chybí efektivní soutěž do té míry, že přestávají fungovat automatická soutěžní omezení, čímž si někteří soutěžitelé na této straně trhu mohou dovolit jednat bez ohledu na své obchodní partnery, a tímto jednáním jejich tržní pozice nebude zásadně ohrožena.[25] Struktura trhu v tomto případě odpovídá tzv. oligopsonu, tzn. podstatné koncentraci soutěžitelů na straně poptávky.[26] Oligopson představuje svébytný typ tržního selhání, které ospravedlňuje státní intervenci na předmětném relevantním trhu s cílem nahradit nedostatečnou samoregulační schopnost trhu. Nicméně, tato intervence se samozřejmě nemá dotýkat všech odběratelů, ale primárně jednotlivých prvků oligopsonu. K těmto prvkům účastník řízení podle výše uvedeného pořadí nejvýznamnějších subjektů na dané straně trhu patří. Vzhledem k nízké vyvažující síle dodavatelů, vůči kterým mohla být dle názoru Úřadu významná tržní síla účastníka řízení zneužita (viz výše odst. 3 tohoto rozhodnutí), lze po zhodnocení struktury trhu konstatovat, že kritérium struktury trhu nijak nevyvrací domněnku o významné tržní síle účastníka řízení vůči zmíněným dodavatelům. Naopak tuto domněnku utvrzuje.  

 

III.b      Překážky vstupu na trh

 

40.         Vedle aktuální konkurence, o níž pojednávala předchozí část věnovaná struktuře trhu, počítá zákon o významné tržní síle také se zhodnocením konkurence potenciální, která se odvíjí od bariér spojených s možným vstupem nového soutěžitele na relevantní trh. Překážky vstupu na trh je nutno vztahovat nikoliv ke vstupu kteréhokoliv soutěžitele, nýbrž ke vstupu soutěžitele efektivního, který dokáže soutěži postižené tržní distorzí navrátit automatická soutěžní omezení, díky nimž žádný subjekt na trhu nemůže jednat zcela nezávisle na svých obchodních partnerech.[27] I toto kritérium je přitom nutno zhodnotit jak z poptávkové, tak i z nabídkové strany relevantního trhu.

41.         Pokud jde o poptávkovou stranu relevantního trhu, za efektivního soutěžitele by bylo možné považovat nový řetězec maloobchodních či cash & carry prodejen, jehož provozovny jsou rozmístěny po území České republiky. Zpravidla se přitom počítá s tím, že vstup efektivního soutěžitele by se měl podařit zrealizovat v období nanejvýš dvou let.[28] Vstup takového efektivního soutěžitele na poptávkovou stranu relevantního trhu by mohl nastat buď v důsledku výstavby sítě desítek nových prodejen na území České republiky, která je však vzhledem k právním bariérám (nutnost vykoupit pozemky, obstarat územní rozhodnutí a stavební povolení, podstoupit složitou proceduru hodnocení vlivu na životní prostředí apod.) ve zmíněném časovém intervalu prakticky neuskutečnitelná, anebo odkoupením sítě prodejen jiného ze stávajících maloobchodních či cash & carry řetězců. Jistou možností, jak by šlo neutralizovat tržní moc konkurenta, by bylo také sdružení současných menších odběratelů do určité formy koalice, čili do další nákupní aliance.

42.         S prvními dvěma uvažovanými variantami jsou spojeny mimořádně vysoké ekonomické bariéry, které se týkají nákladů na vybudování nebo odkoupení sítě prodejen. Pokud bychom brali v úvahu odkoupení sítě prodejen, které dle názoru Úřadu půjde alespoň teoreticky realizovat ve dvouletém intervalu, lze náklady rámcově odhadnout s ohledem k nedávné věci, kterou řešil Úřad v rámci procedury povolování spojení soutěžitelů. Konkrétně  šlo o spojování soutěžitele Ahold se soutěžitelem Spar, odcházejícím z českého trhu, a soutěžitelem Imobilia Spa.[29] V součtu 36 hypermarketů a 14 supermarketů Spar převzal Ahold za cenu přibližně 5,2 mld. Kč s tím, že bude nutná prvotní investice do těchto prodejen ve výši 1,35 mld. Kč.[30] Existence potenciálního vyzyvatele na poptávkové straně trhu s volnými prostředky okolo 6,5 mld. Kč se tak sice nedá vyloučit, avšak i s ohledem na rizikovost investice, která se odvíjí od relativně vysoké nasycenosti trhu (Česká republika bývá často označována za zemi s velmi vysokým podílem velkoformátových prodejen na osobu[31], navíc některé řetězce v posledních patnácti letech z českého trhu odcházely, např. Julius Meinl, Delvita či Carrefour), ale také na počáteční získávání důvěry k nové maloobchodní značce není zvlášť pravděpodobná.

43.         Ani možnost, že by efektivní soutěžitel na poptávkové straně trhu vznikl sdružením stovek drobných obchodníků s potravinami do nové formy nákupní aliance, již vzhledem ke spolupráci mnoha z těchto obchodníků v rámci aliancí typu COOP nebo Hruška nebude úplně pravděpodobná.

44.         I vstupem efektivního soutěžitele na nabídkovou stranu relevantního trhu, tj. vstupem silného dodavatele, by potenciálně mohlo dojít k obnovení automatických soutěžních omezení. Jinými slovy, neutralizovat významnou tržní sílu účastníka řízení by šlo také skrze vznik podstatné vyvažující síly, kterou by na relevantní trh přinesl nový efektivní dodavatel. Za takového potenciálního dodavatele by šlo považovat např. vlastnicky propojenou skupinu společností vyrábějící široké spektrum potravinářských výrobků, která má významné tržní postavení na několika dílčích trzích s potravinami, a tím i celkovou faktickou moc na trhu s potravinami v té míře, že by vybalancovala moc odběratele při stanovování obchodních podmínek s dodavateli, navíc v relativně krátkém úseku dvou let, jenž je obvyklým obdobím pro posuzování vstupu potenciální konkurence. Vzhledem k výši utopených nákladů v řádu desítek miliard korun na akvizice zavedených dodavatelů nelze zcela věrohodně očekávat tento typ vstupu efektivního soutěžitele na nabídkovou stranu relevantního trhu.[32]

45.         V rámci vstupu efektivního dodavatele na relevantní trh by šlo uvažovat též o zformování určité koalice stávajících dodavatelů (jakési prodejní aliance analogicky k nákupní alianci), jež by objemem své potravinářské produkce představovala dostatečnou protiváhu pro gatekeepera na poptávkové straně trhu. Se vznikem takové koalice sice nejsou spojeny zvlášť vysoké ekonomické náklady, nicméně zásadní překážku pro takovou koalici lze vysledovat v odlišných zájmech jednotlivých dodavatelů, ale také v právní úpravě hospodářské soutěže a její koordinace mezi soutěžiteli, kteří by si dle principů práva hospodářské soutěže naopak měli konkurovat (čímž nastává možný konflikt se zákazem dohod ve smyslu § 3 an. zákona o ochraně hospodářské soutěže[33]). Navíc, dlouho před účinností zákona o významné tržní síle v rámci poptávkové strany trhu působila různá profesní sdružení dodavatelů, jako je např. Potravinářská komora České republiky, avšak tato sdružení zjevně pro odběratele-gatekeepery nepředstavovala dostatečnou vyvažující sílu, což se projevilo i v nutnosti přijmout právní úpravu týkající se regulace významné tržní síly.

46.         Ve světle výše uvedeného se tak dá konstatovat, že účastník řízení jakožto odběratel s dlouhodobě významným podílem na relevantním trhu je do budoucna relativně málo zranitelný, pokud jde o možnost vstupu nového soutěžitele na nabídkovou či poptávkovou stranu relevantního trhu. Vzhledem k nízké míře potenciálního ohrožení účastníka řízení možnou efektivní konkurencí nenasvědčuje ani kritérium překážek vstupu na trh tomu, že by v jeho případě měla být vyvrácena domněnka existence významné tržní síly definovaná překročením obratového kritéria dle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle. 

 

III.c      Finanční síla odběratele (v poměru k síle dodavatele)

 

47.         Posledním povinně posuzovaným kritériem hodnocení (ne)existence významné tržní síly je dle § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle finanční síla odběratele. Ta má indikovat, jak hluboko má konkrétní soutěžitel do kapsy.[34] Napovídá tedy, jak rozsáhlými finančními zdroji, interními a případně i externími, zkoumaný soutěžitel oplývá, přičemž „velké plné kapsy“ dávají tomuto soutěžiteli jistotu, pokud jde o hrozbu momentálního snížení obratu nebo jinou nepříjemnou tržní situaci, a proto mu umožňují nezávislé a často i riskantní chování vůči svým obchodním partnerům na relevantním trhu.

48.         Předchozí dvě kritéria hodnocení existence významné tržní síly se týkala relevantního trhu jako celku, čili obou jeho stran, nicméně kritérium finanční síly se má primárně zaměřovat na poptávkovou stranu trhu (viz slovní spojení „finanční síla odběratele“ dle § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle). Protože však zohlednění absolutních hodnot jednotlivých indikátorů finanční síly nepodává samo o sobě příliš hodnotnou informaci o schopnosti odběratele vynutit si vůči konkrétní skupině dodavatelů výhodu, rozhodl se Úřad posuzovat finanční sílu odběratele v kontextu té, kterou disponují dodavatelé, tj. v relativní formě.

49.         Za obvyklé ukazatele toho, jak hluboko má soutěžitel do kapsy, lze považovat zejména velikost aktiv, podíl cizích zdrojů financování aktiv na celkových aktivech (tzv. zadluženost), schopnost soutěžitele plnit v krátkodobém horizontu své závazky (likvidita, lze ji kalkulovat jako podíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků), ale přirozeně i výsledek hospodaření daného soutěžitele a schopnost aktiv generovat tento výsledek (tzv. výnosnost aktiv, která se počítá jako podíl provozního výsledku hospodaření na celkových aktivech).[35] K ukazatelům finanční síly by jinak šlo řadit také obrat, nicméně ten již byl využit jako kritérium pro vyvratitelnou domněnku existence tržní síly i pro výpočet tržních podílů.

50.         Tabulka 1 níže porovnává zvolené ukazatele finanční síly účastníka řízení s finanční silou jednotlivých dodavatelů, kteří měli být předmětem jeho zneužívající praktiky (viz odst. 3 tohoto rozhodnutí), tak jak je uvádí veřejně dostupné účetní závěrky odběratele a jeho dodavatelů. Z Tabulky 1 vyplývá, že účastník řízení disponuje v porovnání s jednotlivými dodavateli poměrně silným finančním zázemím. Naopak nelze přijmout tezi, že by finanční síla některého z dodavatelů uvedených v Tabulce 1 byla natolik velká, že by představovala skutečně zásadní vyvažující sílu pro účastníka řízení. Ani kritérium finanční síly tak nijak nevyvrací závěr o existenci významné tržní síly účastníka řízení vůči předmětným dodavatelům.

 

Tabulka 1: Porovnání finanční/tržní síly účastníka řízení a dodavatelů, kteří měli přistoupit na návrh z dopisu

 

Právnická osoba

Obrat 2015

Obrat 2014

Podíl k objemu tržeb v odvětví (2015, %)

Podíl k objemu tržeb v odvětví (2014, %)

Aktiva celkem (netto) 2015

Cizí zdroje 2015

Zadluženost 2015

Provozní výsledek hospodaření (EBIT, 2015)

Výnosnost aktiv (ROA, 2015)

Oběžná aktiva (2015)

Krátkodobé závazky (2015)

Likvidita (2015)

 

Odběratel:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1

COOP Centrum družstvo

8407

8383

2,172

2,220

955

891

0,933

8

0,008

937

679

1,380

 

Dodavatelé:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1

CARLA spol. s r.o.

423

358

0,109

0,095

336

88

0,262

25

0,074

122

48

2,542

2

Europasta SE

1103

1192

0,285

0,316

750

663

0,884

-3

-0,004

299

262

1,141

3

FS IMPORT-EXPORT s.r.o.

82

70

0,021

0,019

34

30

0,882

2

0,059

33

18

1,833

4

HELL ENERGY CZ s.r.o.

21

18

0,005

0,005

7

7

1,000

1

0,143

6

4

1,500

5

Kávoviny akciová společnost

384

426

0,099

0,113

276

75

0,272

18

0,065

130

54

2,407

6

Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s.

1696

1703

0,438

0,451

916

420

0,459

127

0,139

366

196

1,867

7

LEROS, s.r.o.

126

124

0,033

0,033

111

93

0,838

4

0,036

78

38

2,053

8

LINEA NIVNICE, a.s.

949

992

0,245

0,263

595

300

0,504

49

0,082

295

137

2,153

9

Palírna U Zeleného stromu a.s.

578

576

0,149

0,153

543

433

0,797

15

0,028

444

276

1,609

10

Pěkný - Unimex s.r.o.

349

451

0,090

0,119

197

88

0,447

-15

-0,076

112

57

1,965

11

PFANNER, spol. s r.o.

365

307

0,094

0,081

100

69

0,690

5

0,050

80

35

2,286

12

SKALIČAN a.s.

601

651

0,155

0,172

285

283

0,993

-10

-0,035

151

146

1,034

13

SYRMEX spol. s r.o.

38

32

0,010

0,008

10

7

0,700

1

0,100

2

5

0,400

14

THYMOS, spol.s r.o., org. složka

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

15

ZEMAN maso-uzeniny, a.s.

1726

1578

0,446

0,418

500

323

0,646

19

0,038

240

201

1,194

Zdroj: Úřední záznam, čísla listů 185–191 ve spise sp. zn. ÚOHS-S0161/2017.

Pozn.: Není-li uvedeno jinak, hodnoty jsou v milionech Kč (netýká se ukazatelů zadluženosti, výnosnosti aktiv a likvidity, které jsou bezrozměrné). Vzhledem k momentální nedostupnosti některých údajů za rok 2016 byla využita data za rok 2015 a 2014. Co se týče společnosti THYMOS, spol. s r.o., organizační složka, jde o slovenskou právnickou osobu, která má v České republice odštěpný závod. Data z účetních výkazů u ní nejsou veřejně dostupná. Nicméně, dle svých oficiálních internetových stránek má na slovenském trhu s kořením zhruba třetinový podíl. V České republice má daná společnost řadu významných konkurentů, jako je např. Vitana, Kotányi, Avokádo nebo Podravka, a tudíž se jeví jako spíše marginální subjekt na relevantním trhu. Blíže viz: http://zena-in.cz/clanek/cesky-se-o-kvalitu-koreni-zajimaji-a-jsou-s-ni-spokojeny.

 

III.d      Vyhodnocení tržní síly účastníka řízení

 

51.         Skutečnosti, které vyplývají z rozboru jednotlivých kritérií existence tržní síly ve smyslu § 3 zákona o významné tržní síle, bezesporu nasvědčují tomu, že účastník řízení je schopen vynutit si vůči výše jmenovaným dodavatelům potravin (viz odst. 3 tohoto rozhodnutí) bez spravedlivého důvodu výhodu. Na základě tohoto závěru lze konstatovat, že se na něj vztahuje zvláštní odpovědnost vymezená zákonem o významné tržní síle, zejména pak ve formě zákazu zneužití významné tržní síly (§ 4 zákona o významné tržní síle), ale zákonodárce na jeho bedra klade také další právní povinnosti (např. ve smyslu § 3a zákona o významné tržní síle) nad rámec těch, které jsou stanoveny pro běžného odběratele.

 

IV.               Skutková zjištění a právní kvalifikace

 

52.         Úřad obdržel dne 22. 12. 2016 podnět, jehož přílohou byl dopis sepsaný na hlavičkovém papíře účastníka řízení, který v něm žádal dodavatele o urychlenou reakci (dopis datován 21. 12. 2016, reakce požadována do 30. 12. 2016) na jeho návrh, jenž se týkal plošného snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků o 2 %. V případě, že daný návrh nebude akceptován, byl obchodní partner účastníka řízení (tj. dodavatel) žádán, aby zaslal úpravu společně obchodovaného sortimentu o 30 % a cenový monitoring zbylého stávajícího sortimentu na trhu v České republice.

53.         Návrh na snížení základních cen obchodovaných výrobků o 2 % odůvodňoval účastník řízení v dopise obecným odkazem k příznivým datům o výsledcích české ekonomiky, zájmem na maximálním navýšení realizovaného obratu, ale i horší konkurenční pozicí provozoven družstev sdružených pod účastníkem řízení ve srovnání s prodejnami tzv. moderního trhu. K tomu účastník řízení doplnil tvrzení, že „naše obchodní marže již ani zdaleka nepokrývají náklady na udržení obchodních jednotek v provozu a případné zvýšení prodejních cen již nejsou naši zákazníci schopni akceptovat,“ kvůli čemuž má u spotřebních družstev, pro něž provádí účastník řízení centralizovaný nákup, docházet k uzavírání ztrátových prodejen.

54.         V souladu s § 7 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 20 odst. 3 a § 21e zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad začal v dané věci shromažďovat další podklady, a to skrze dvě žádosti adresované účastníku řízení.[36] V nich mj. požadoval informace a podklady, které by mohly přinést důkazy zejména o existenci spravedlivého důvodu a o přiměřenosti výše uvedeného návrhu plynoucího z dopisu, jejichž zohlednění bylo nutné pro vyhodnocení naplnění skutkové podstaty zneužití významné tržní síly dle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle ve spojení s generální klauzulí zneužití významné tržní síly dle § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle. Zároveň Úřad u účastníka řízení zjišťoval, kteří z 231 oslovených dodavatelů na zmiňovaný návrh účastníka řízení přistoupili. Podle odpovědi účastníka řízení[37] nejméně 15 dodavatelů potravin (jejich výčet viz odst. 3 tohoto rozhodnutí) na jeho návrh z dopisu přistoupilo.

55.         Vedle toho si Úřad vyžádal rovněž odpovědi všech dodavatelů, kteří dle informace od účastníka řízení na v dopise zmiňovaný návrh na snížení základních cen obchodovaných výrobků přistoupili.

56.         Jeden z oslovených dodavatelů účastníka řízení zaslal Úřadu v rámci své odpovědi i přímo email, kterým účastník řízení dodavatele na konci roku 2016 hromadně oslovil.[38] Email byl odeslán dne 21. 12. 2016 v 17:00 z adresy Jana.Bulickova@coop.cz do zhruba 450 emailových schránek, přičemž v seznamu obeslaných se objevovali i dodavatelé nepotravinářského zboží. Zároveň v některých případech bylo osloveno více osob z jedné společnosti. Počet 231 dopisem oslovených dodavatelů, který uváděl ve své odpovědi účastník řízení, se tak jeví jako věrohodný.

57.         Věrohodnost informace od účastníka řízení ohledně počtu těch, kteří návrh účastníka řízení z dopisu akceptovali, pak Úřad zkoumal skrze vyžádání informací nejen všech dodavatelů, kteří měli dle účastníka řízení návrh z dopisu přijmout, ale také dalších, náhodně vybraných dodavatelů ze seznamu dodavatelů účastníka řízení – konkrétně společností STRIX Hořice s.r.o., Golden Snack s.r.o., DAINTIES 4U s.r.o., ESSA spol. s r.o. a Drůbežářský závod Klatovy a.s. Všichni tito dodavatelé odmítli, že by návrh účastníka řízení přijali, což odpovídá tvrzení, které účastník řízení uváděl ve své odpovědi.

58.         Nadto je třeba podotknout, že dva dodavatelé, HELL ENERGY CZ s.r.o. a ZEMAN maso-uzeniny, a.s., kteří podle informace od účastníka řízení návrh z dopisu přijali, ve své odpovědi deklarovali, že takto neučinili. Třetí z těch, kteří měli návrh z dopisu přijmout, Europasta SE, pak dle vlastní odpovědi reagoval na návrh účastníka řízení protinávrhem v podobě nabídnutí podílu na logistické úspoře, pokud bude účastník řízení odebírat stanovené množství zboží. Na ten už ale ze strany účastníka řízení podle informace od Europasta SE nepřišla odezva. Akceptace návrhu tak byla prokazatelně zjištěna u 12 dodavatelů.

 

IV.a      Správní delikt spočívající ve zneužití významné tržní síly účastníkem řízení

 

59.         Ustanovení § 3 a § 4 zákona o významné tržní síle interpretuje Úřad tak, že v § 3 odst. 1 se nachází generální klauzule zneužití významné tržní síly, která obsahuje čtyři základní pojmové znaky, které musí být kumulativně splněny pro naplnění jakéhokoli zneužití významné tržní síly. Jsou jimi: (1) vynucení, (2) možnost získání výhody, (3) absence spravedlivého důvodu, (4) vztah vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.

60.         Vedle rozšiřujícího účinku generální klauzule, který umožňuje označit za zneužití významné tržní síly i nevyjmenovanou praktiku naplňující výše uvedené pojmové znaky, má daná klauzule i tzv. omezující účinek, kdy každá vyjmenovaná skutková podstata zneužití významné tržní síly dle § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle musí obstát, i pokud jde o kumulativní naplnění pojmových znaků generální klauzule. Pokud tedy Úřad jednání účastníka řízení v oznámení o zahájení správního řízení kvalifikoval ve smyslu vyjmenované skutkové podstaty zneužití významné tržní síly dle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle, podle kterého se za zneužití významné tržní síly považuje sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění, pak je pro spáchání správního deliktu dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle nutné, aby byly v předmětném skutku účastníka řízení obsaženy i všechny pojmové znaky generální klauzule zneužití významné tržní síly.

61.         Úřad proto v rámci posuzování jednání popsaného výše, tj. zaslání dopisu s předmětným obsahem a získávání plnění na základě přijetí návrhu z tohoto dopisu obchodním partnerem, nejprve na základě sesbíraných podkladů a informací hodnotil, jestli účastník řízení daným jednáním naplnil jednotlivé pojmové znaky generální klauzule zneužití významné tržní síly.

62.         Jestliže bude nejprve brán v úvahu aspekt vynucení, došel Úřad k závěru, že je přítomen, a to dokonce v explicitní formě. Obsah dopisu tvoří na konkrétního dodavatele jednostranný nátlak, aby přistoupil na snížení cen, a pokud se tak nestane, bude následovat trest v podobě vylistování 30 % sortimentu. Návrh se tak odvíjí od strategie „take it or leave it“ („ber, nebo nech být“), která nedává dodavateli možnost zvolit řešení, které by bylo výhodné pro obě smluvní strany. Obě možné reakce dodavatele, tedy buď přistoupení na snížení cen, anebo zúžení obchodovaného sortimentu, a tím velmi pravděpodobně i vzájemného obratu, mají tendenci vést ke ztrátě na straně dodavatele. Důležitá pro aspekt vynucení je existence určité podmíněnosti obou variant, která je v dopise přítomna – k redukci obchodovaného sortimentu o 30 % má dojít toliko v situaci, kdy dodavatel nepřistoupí na návrh na snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků (cit. z dopisu: „V případě Vašeho nesouhlasu zašlete úpravu společně obchodovaného sortimentu o 30 % a cenový monitoring zbylého stávajícího sortimentu na trhu v České republice.“). Účastník řízení tedy pod pohrůžkou zásadní redukce sortimentu vynucuje snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků, čímž dané jednání zřetelně naplňuje aspekt vynucení. Argumentace účastníka řízení v odpovědi na žádost Úřadu o informace, že případná redukce sortimentu neměla souviset s požadavkem na snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků o 2 %, ale že mělo jít o žádost o spolupráci při korekci poměrně rozsáhlého obsahu katalogu výrobků[39], nemůže v kontextu shora citovaného dopisu obstát.

63.         Druhým pojmovým znakem generální klauzule zneužití významné tržní síly je možnost získání výhody. Tato možnost je reprezentována již přímo v dopise, kde se píše o 2% snížení cen, což představuje materiální výhodu, kterou účastník řízení získal či mohl získat od dodavatelů, kteří akceptovali jeho návrh. Možnou výhodu pro účastníka řízení představuje také poskytnutí služby v podobě cenového monitoringu od dodavatelů, kteří nepřistoupí na snížení základních cen obchodovaných výrobků. Z odpovědí odběratelů, přinejmenším některých, plyne, že výhoda materiálního charakteru byla za měsíce leden až květen 2017 reálně získána (viz odstavce níže o následcích jednání).

64.         Třetím pojmovým znakem generální klauzule zneužití významné tržní síly je absence spravedlivého důvodu. Ačkoliv účastník řízení v dopise obchodním partnerům uvedl několik důvodů, které měly sloužit jako opora pro jeho návrh, Úřad tyto důvody nepojímá za důvody, které by bylo možno považovat za spravedlivé, a ani jejich dovysvětlení v odpovědích účastníka řízení na žádost Úřadu na tom mnoho nezměnilo.

65.         Zaprvé, jakkoliv se nedá zpochybnit, že česká ekonomika v relativně dlouhém období předcházejícímu předmětnému dopisu rostla, jde o obecný fakt, který nijak neospravedlňuje, proč by mělo dojít ke změně v rozdělení obchodní marže mezi dodavatelem a odběratelem s významnou tržní silou ve prospěch odběratele.

66.         V podobném duchu lze chápat i zájem na maximálním navýšení realizovaného obratu, který je přirozeně zájmem každé výdělečné činnosti a nikterak neospravedlňuje, proč má dojít k přesunu části obchodní marže ve prospěch odběratele s významnou tržní silou.

67.         Zatřetí, zmiňuje-li účastník řízení svou horší pozici vůči provozovnám tzv. moderního trhu, jimiž velmi pravděpodobně myslí supermarkety a hypermarkety nadnárodních obchodních řetězců, lze jen dodat, že je pouze na něm, aby dokázal efektivně a s potřebnou mírou kvalifikace využít faktu, že je taktéž významným distribučním kanálem pro zboží řady jeho dodavatelů (k tomu viz část III. tohoto rozhodnutí[40]). Využívat dané skutečnosti ovšem nelze skrze jednání, které má charakter vynucení; vždyť přesně za účelem zajištění férového obchodu mezi dodavatelem a odběratelem potravin byl zákon o významné tržní síle přijat.

68.         Konečně čtvrtý zmíněný důvod, který se zakládal na tvrzení, že obchodní marže spotřebních družstev, které využívají účastníka řízení jakožto svou servisní organizaci, ani zdaleka nepokrývají náklady na provoz a že případné zvýšení prodejních cen zákazníci nejsou schopni akceptovat, byl dále rozebírán v odpovědi účastníka řízení na opakovanou žádost Úřadu. V ní účastník řízení argumentoval mj. skrze obecný výčet nákladů na provoz, které by měla pokrývat obchodní marže, jež je dle mínění účastníka řízení relativně nízká. Účastník řízení předložil také některé zprávy o činnosti jednotlivých spotřebních družstev z tisku, kde bylo upozorněno na ztrátovost některých provozoven. K postoji zákazníků ohledně zvýšení cen pak účastník řízení předložil agregovaná data Českého statistického úřadu o zvýšení tržeb v maloobchodu, doplněná konstatováním, že obrat účastníka řízení stagnoval, a dále studii o vývoji v maloobchodu, z níž se ovšem o postojích zákazníků spotřebních družstev ohledně zvýšení cen dozvíme pramálo.

69.         Ani čtvrtý bod ospravedlnění Úřad nemohl uznat jako spravedlivý pro možnost oslovit dodavatele s návrhem, který je předmětem dopisu, a to hned z několika důvodů: Z tabulky „Výsledek hospodaření SD 01 – 06 / 2016“, jež je přílohou odpovědi na opakovanou žádost Úřadu o podklady a informace, vyplývá, že činnost skupiny odběratelů (spotřebních družstev), kteří využívají účastníka řízení pro centralizaci nákupů, je v celkovém úhrnu výrazně zisková. Jinými slovy, obchodní marže je obvykle schopna pokrýt náklady spojené s činností, a co víc, dokonce i generovat kladný výsledek hospodaření. Údaje dostupné ve sbírce listin obchodního rejstříku pak ukazují, že rovněž samotný účastník řízení vykazoval ve své činnosti v účetním období let 2015 a 2016 zisk, nikoliv tedy ztrátu. Argumentace z tisku o ztrátovosti se tudíž týká jen menší části spotřebních družstev, rozhodně však ne skupiny odběratelů využívajících služeb účastníka řízení jako celku. Tvrzení o ztrátovosti je tudíž silně zavádějící; naopak se dá konstatovat, že skupina utvořená kolem účastníka řízení souhrnně generuje kladný hospodářský výsledek.

70.         Pokud pak jde o tvrzenou neschopnost zákazníků akceptovat případné zvýšení prodejních cen, lze konstatovat, že z argumentace účastníka řízení s využitím dat Českého statistického úřadu tento fakt nijak nevyplývá. Pokud totiž roste velikost určitého trhu jako celku a tržby některého subjektu, např. účastníka řízení, na tomto trhu stagnují, nemusí to nutně znamenat, že zákazníci se přesunují jinam (k jiným obchodním řetězcům) v důsledku uplatňovaných prodejních cen, ale může jít např. o důvody vyplývající z rozdílu v kvalitě nabízených potravin, v šíři sortimentu či v nabídce příbuzných služeb. Se znalostí agregovaných dat jednoduše nejsme schopni závěry o motivech jednotlivců k přesunu jinam dovodit. To je také důvod, proč byl v žádosti Úřadu o podklady a informace přímo zmiňován jako možný adekvátní podklad spotřebitelský průzkum, jenž však nebyl Úřadu ani na opakovanou žádost poskytnut. Souhrnná studie o vývoji maloobchodu v roce 2016 takovým podkladem rozhodně není, neboť z ní není možno dovodit názory zákazníků ohledně jejich případného přesunu k jiným odběratelům z důvodu ceny.

71.         Odpovědi od oslovených dodavatelů ohledně případných jiných důvodů prezentovaných účastníkem řízení v souvislosti s jeho návrhem pak stvrzují, že žádné další důvody nad rámec výše uvedených nebyly účastníkem řízení v rámci návrhu na snížení cen zmíněny.

72.         Shrnuto, u návrhu účastníka řízení, jenž si u části svých dodavatelů vynutil snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků, spravedlivý důvod chybí. Tomuto závěru jinak nasvědčuje i bližší výklad pojmu spravedlnost a toho, jak ji v rámci zákona o významné tržní síle pojímat. Spravedlnost se dá ve své základní definici pojmout skrze tvrzení „každému, co mu náleží“.[41] Přijmeme-li závěr, že ke spravedlivé směně bude docházet na trhu, který není postižen tržním selháním (tzn. na efektivně konkurenčním trhu), lze srovnat hypotetickou situaci na efektivně konkurenčním trhu s tou, která se vyskytuje v realitě. Lze soudit, že pokud by byl relevantní trh efektivně konkurenční a dodavatel měl přístup k širokému počtu jiných distribučních kanálů, prostřednictvím nichž by mohl bez větších překážek a v relativně krátkém termínu udat své zboží, tento dodavatel by návrh na snížení cen v situaci, kdy mu nebylo nabídnuto žádné protiplnění, nepřijal. Na trhu postiženém tržním selháním ve formě oligopsonu se však dá uvažovat o tom, že obava ze ztráty významného distribučního kanálu vedla k tomu, že část dodavatelů ekonomicky iracionální návrh na stlačení vlastní obchodní marže při neexistenci žádného protiplnění přijala. I tento myšlenkový experiment založený na srovnání hypotetického a skutečného relevantního trhu tak utvrzuje Úřad v přesvědčení, že návrh účastníka řízení z dopisu nebyl opřen o spravedlivý důvod.

73.         Naplněn byl také čtvrtý znak generální klauzule, který poukazuje na to, že jednání musí být ve vztahu vůči dodavatelům a v souvislosti s prodejem potravin nebo souvisejících služeb. Využití množného čísla u slova „dodavatelů“ Úřad vykládá tak, že zneužívající jednání se netýká toliko jednoho dodavatele, avšak nejméně dvou či více dodavatelů. Jak vyplývá z obsahu správního spisu, tato podmínka byla naplněna, neboť dopisem s předmětným návrhem na snížení cen bylo osloveno 231 dodavatelů a u nejméně 12 z nich byl účastník řízení se svým návrhem úspěšný. Všichni tito dodavatelé dodávají či dodávali účastníkovi řízení potraviny a návrh na snížení základních nákupních cen se potravin dotýkal.

74.         Jestliže jde o soulad popsaného jednání účastníka řízení s přímo vyjmenovanou skutkovou podstatou zneužití významné tržní síly dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle, podle něhož se za zneužití významné tržní síly považuje sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění, lze říct, že výše popsané jednání účastníka řízení naplňuje i toto vymezení zneužití významné tržní síly – účastník řízení svým návrhem na změnu smlouvy v podobě snížení cen, který odeslal více než jednomu dodavateli, sjednával a v případě některých dodavatelů i reálně získával plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, a to proto, že návrh na 2% snížení cen nebyl doprovázen žádným návrhem na protiplnění. Že neexistovalo žádné jiné protiplnění účastníka řízení, které by třeba účastník řízení zapomněl v dopise uvést, potvrdily odpovědi oslovených dodavatelů.

75.         Ve světle všech uvedených skutečností má Úřad za to, že účastník řízení tím, že v prosinci 2016 odeslal dopis s návrhem na 2% snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků a následně od některých dodavatelů, kteří návrh přijali, získával plnění bez protiplnění, naplnil všechny formální znaky skutkové podstaty zneužití významné tržní síly dle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle ve spojení s § 3 odst. 1 téhož zákona. Daným jednáním tak mohl spáchat správní delikt podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle. 

 

IV.b      Správní delikt spočívající v nesjednání povinných náležitostí smlouvy

 

76.         Ve výše citovaném dopise účastníka řízení je kromě již uvedeného zmiňováno, že v případě, že dodavatel nepřistoupí na snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků, má zaslat kromě 30% redukce sortimentu také cenový monitoring zbylého stávajícího sortimentu na trhu v České republice. Účastník řízení tak dodavateli vrchnostensky nakazoval, aby pro něj v případě, že nesníží základní nákupní ceny, provedl alespoň určitou službu. Provedení cenového monitoringu sortimentu lze ovšem charakterizovat jakožto službu dodavatele pro odběratele s významnou tržní silou, která souvisí s nákupem nebo prodejem potravin, a těmto službám se zákon o významné tržní síle specificky věnuje.

77.         Podle § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle musí být smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem sjednána písemně a musí kromě podstatných náležitostí obsahovat v případě, že jsou přijímány a poskytovány služby související s nákupem nebo prodejem potravin, způsob spolupráce při jejich přijímání nebo poskytování co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení. Nesjednání povinné náležitosti smlouvy podle § 3a písm. a) až e) je přitom správním deliktem ve smyslu § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, a to i v případě, kdy vůbec nedojde ke zneužití významné tržní síly (tzn. v případě správního deliktu dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle nebude třeba naplnit pojmové znaky generální klauzule zneužití významné tržní síly). 

78.         Úřad proto u účastníka řízení, ale také u oslovených dodavatelů zjišťoval, jestli má příkaz k provedení cenového monitoringu oporu v písemné smlouvě mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli, a pokud ano, zda jsou splněny obsahové náležitosti takové smlouvy ve smyslu § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle.

79.         Účastník řízení i přes opakovanou žádost Úřadu nijak nedoložil, že by na jím požadovanou službu v podobě cenového monitoringu byla sjednána ve smyslu § 3a zákona o významné tržní síle písemná smlouva včetně všech příslušných obsahových náležitostí. Pouze dva z oslovených dodavatelů pak uvedli, že s účastníkem řízení mají sjednánu smlouvu na cenový monitoring, přičemž tuto smlouvu Úřadu zaslali (LEROS, s.r.o. a KÁVOVINY akciová společnost). V těchto smlouvách je nicméně závazek stanoven v opačném gardu, kdy se účastník řízení zavazuje zajistit průzkum trhu, za což mu dodavatel poskytuje jistou finanční odměnu, a jsou tedy pro správní řízení irelevantní. Zbylí dodavatelé možnost, že existuje smlouva o cenovém monitoringu, v níž by dodavatel poskytoval cenový monitoring účastníkovi řízení, odmítli.

80.         Úřad proto na základě zjištěných skutečností konstatuje, že účastník řízení po obchodních partnerech požadoval službu, na kterou nebyla uzavřena písemná smlouva se stanovenými náležitostmi. Účastník řízení tím pádem nesjednal povinnou náležitost smlouvy dle § 3a písm. a) až e) zákona o významné tržní síle, čímž mohl spáchat správní delikt ve smyslu § 8 písm. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle. K tomu ani nebyla doložena případná protihodnota za poskytnutí služby v podobě cenového monitoringu.

 

V.                 Materiální stránka správních deliktů

 

81.         Předmětné jednání účastníka řízení je třeba posuzovat nejen s ohledem k naplnění všech formálních znaků příslušných skutkových podstat správních deliktů, které jsou vymezeny v zákoně, avšak také v kontextu společenské škodlivosti daného jednání. Toto jednání přitom musí naplnit alespoň minimální stupeň porušení či ohrožení veřejného zájmu, aby mohlo být považováno za správní delikt.[42] Pro existenci správního deliktu je tedy kromě naplnění formálních znaků skutkové podstaty správního deliktu nutno vyhodnotit společenskou škodlivost daných deliktů, a to na základě kritérií, jako je závažnost deliktu, způsob jeho spáchání, následky, okolnosti, za nichž byl spáchán, míra zavinění, osobnost pachatele apod.[43]

82.         Existuje-li určitá společenská škodlivost předmětného jednání, výše uvedená kritéria lze následně využít také pro hodnocení závažnosti ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle, podle něhož Úřad může rozhodnout o zastavení řízení za podmínky, že účastník řízení Úřadu navrhl závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné[44], ale případně i pro určení výměry pokuty, poněvadž podle § 9 odst. 2 zákona o významné tržní síle musí Úřad při určování výměry pokuty přihlédnout k závažnosti správního deliktu, která je dále určována zejména způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl delikt spáchán.

83.         Poznatky o prvním z kritérií závažnosti, způsobu spáchání správního deliktu, resp. deliktů, lze primárně odvodit od intenzity nátlaku, který byl na dodavatele ze strany účastníka řízení činěn. Jakkoliv samotný dopis představoval nátlakový prostředek, jak stlačit obchodní marže dodavatelů ve prospěch své vlastní marže, který se u části dodavatelů setkal s akceptací, v případě neposkytnutí kladné odpovědi na návrh dále pokračovala vzájemná obchodní spolupráce a o podmínkách budoucích dodávek se individuálně jednalo, přičemž daná jednání u větší části dopisem oslovených dodavatelů skončila tak, že ke snižování základních nákupních cen nedošlo.

84.         V rámci způsobu spáchání bude dále třeba brát ohled rovněž na délku období, kdy trvalo jednání účastníka řízení rozporné se zákonem. Ve správním spise se nacházejí podklady o tom, že jednání spočívající ve zneužití významné tržní síly trvalo nejméně šest měsíců (prosinec 2016 až květen 2017). Pokud jde o požadavek na dodavatele ve formě zpracování cenového monitoringu, ten byl nadnesen toliko v dopise z konce prosince 2016 s tím, že ve spise se nenacházejí žádné podklady svědčící tomu, že by se tento požadavek později opakoval.

85.         Ke způsobu spáchání se může vázat i forma zavinění. Úřad na základě podkladů obsažených ve spise vyhodnotil, že předmětné jednání vedlo k úmyslnému porušení zákazu zneužití významné tržní síly a povinností spojených s náležitostmi smlouvy. Jednat by se v tomto případě dokonce mohlo o úmysl přímý, neboť účastník řízení věděl, že návrh obsažený v dopise vede ke sjednávání a potenciálně k získávání plnění bez protiplnění a ke sjednávání služby bez existence smlouvy s řádným obsahem, a chtěl tak činit, přestože právní úprava obsahuje chráněný zájem na férovém vztahu dodavatele a odběratele blíže vymezený v § 3a a § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle. Není vůbec pravděpodobné, že by účastník řízení dopis s výše rozebraným obsahem odeslal z nedbalosti.

86.         Bez významu není ani skutečnost, že účastník řízení svým jednáním spáchal nikoli jeden, ale rovnou dva správní delikty – jednak správní delikt podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle tím, že v rozporu s § 4 zneužil svou významnou tržní sílu, v tomto případě ve smyslu § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle skrze sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění, a dále správní delikt podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, a to s ohledem na nesjednání povinné náležitosti smlouvy podle § 3a písm. a) až e) zákona.[45]

87.         Druhé kritérium pro hodnocení závažnosti spočívá ve vyhodnocení následků deliktního jednání. Předmětné jednání účastníka řízení následky zanechalo, a to nejen v podobě vytvoření určitého tlaku na dodavatele, který se může i v případě, že na návrh na snížení nákupních cen nepřistoupil a dojednal jiné podmínky, obávat, že dříve či později dojde k omezování jeho sortimentu v prodejnách spotřebních družstev, jimž zajišťuje servis účastník řízení. Účastník řízení jako jeden z podpůrných argumentů pro svou obhajobu v řízení využíval i tvrzení, že je třeba výrazně zredukovat počet položek v jeho sortimentu. Tato redukce samozřejmě může proběhnout buď rovnoměrně, anebo selektivně tak, že dodavatele, který přistoupí na budoucí návrhy účastníka řízení, se týkat nebude. Soustavný tlak na dodavatele pak do budoucna může přinést účastníkovi řízení další, z pozice osob stojících mimo bilaterální obchodní vztah skryté výhody, které jsou však v době vydání tohoto rozhodnutí jen obtížně kvantifikovatelné.

88.         Utvořit si alespoň orientační představu, o jakou finanční částku byla ochuzena úzká skupina dodavatelů, kteří přistoupili na návrh účastníka řízení z dopisu, ale bezesporu možné je. Úřad v rámci žádostí o informace a podklady na dodavatele zjišťoval, jakým způsobem zasáhl dodavatele návrh účastníka řízení na snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků. Obecně by šlo předpokládat, že tento efekt bude pro dodavatele negativní (dojde ke snížení obchodní marže, a tím i výsledku hospodaření). Pokud by však účastník řízení získané plnění použil na snížení prodejní ceny pro finálního zákazníka, aby se alespoň částečně vyrovnal prodejnám tzv. moderního trhu (což je argumentace, kterou účastník řízení v dopisu dodavatelům uváděl), mohl by dodavatel zaznamenat nárůst vzájemného obratu s odběratelem s významnou tržní silou, a tím pádem si buď ztrátu danou návrhem účastníka řízení kompenzovat, anebo na snížení nákupních cen díky většímu množství prodejů dokonce i vydělat.

89.         Pro období leden až květen 2017 (žádost Úřadu dodavatelům byla odeslána 2. 6. 2017) oslovení dodavatelé, kteří přistoupili na návrh účastníka řízení v dopise, deklarovali obě zmiňované možnosti. Ke snížení tržeb došlo v důsledku snížení základních nákupních cen u společností CARLA spol. s r.o. (o cca 190 000 Kč), LEROS, s.r.o. (o 15 337 Kč) a LINEA NIVNICE, a.s. (o 52 345 Kč). Jiní dodavatelé vztahovali účinky návrhu účastníka řízení přímo k hospodářskému výsledku, kdy společnost FS IMPORT EXPORT s.r.o. odhadla změnu hospodářského výsledku v podobě ztráty na 114 732 Kč a společnost Pěkný - Unimex s.r.o. na 45 596 Kč. Další část dodavatelů přisuzovali akceptaci návrhu účastníka řízení zanedbatelný efekt, např. v důsledku skutečnosti, že základní nákupní ceny byly v případě účastníka řízení nastaveny relativně vysoko (Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., Palírna U Zeleného stromu a.s., SKALIČAN a.s.), či efekt žádný (THYMOS, spol.s r.o., organizační složka, SYRMEX spol. s r.o.). Poslední skupina společností pak Úřadu odpověděla, že snížení základních nákupních cen mohlo mít dokonce pozitivní efekt, poněvadž toto snížení cen mělo vést k vyššímu vzájemnému obratu s účastníkem řízení (KÁVOVINY akciová společnost a PFANNER, spol. s r.o.).

90.         Jakkoli finanční částky, o které byly jednotlivé společnosti dle jejich vyjádření ochuzeny jednáním účastníka řízení, nejsou nijak zanedbatelné, vzhledem k obratům daných společností, ale také s přihlédnutím k faktu, že v některých případech mělo pro dodavatele snížení nákupních cen spíše neutrální či dokonce pozitivní efekt, se dá konstatovat, že následky jednání účastníka řízení nebyly zvlášť významné. Na druhou stranu lze nicméně dodat, že stav vzniklý jednáním účastníka řízení byl posuzován jen za relativně krátké období, a nedá se proto vyloučit, že výše ztrát, tak jak byly uvedeny v předchozím odstavci, nebude definitivní.

91.         U okolností, za nichž účastník řízení jednal tak, jak je podrobně rozebráno výše, lze bezesporu uvést, že účastník řízení využil své pozice významného distribučního kanálu k tomu, aby si vynutil takovou výhodu, na níž by jeho obchodní partner v hypotetické situaci efektivně konkurenčního trhu nepřistoupil, protože by to bylo ekonomicky iracionální – tedy získával plnění bez jakéhokoli protiplnění. Nadto je ze správního spisu zřejmá snaha účastníka řízení hrozit „neposlušnému“ dodavateli vylistováním části sortimentu, pokud nepřijme jeho jednostranně výhodný návrh, přičemž tato snaha je pro nezainteresované strany zabalena do deklarování objektivní nutnosti redukovat položky sortimentu.

92.         Na druhou stranu se však nedá zpochybnit, že účastník řízení je sám pod velkým tlakem ze strany konkurenčních obchodních řetězců s plně profesionální organizační strukturou, které díky své tržní síle dokáží nabízet konečnému zákazníkovi zboží za ceny, které jsou téměř rovny cenám nákupním, jež jsou navíc poníženy oproti základním ceníkovým cenám kvůli úspoře z rozsahu. Tím se trh postupně koncentruje do soutěže několika málo zahraničních obchodních řetězců, které mají objektivně příhodnější podmínky pro své podnikání (usazení prodejen u větších měst nebo přímo v nich, zázemí nadnárodních mateřských společností apod.) než účastník řízení, který zajišťuje z podstatné části zásobování venkova a menších měst, čímž přispívá k občanské vybavenosti i méně urbanizovaných částí území České republiky.

93.         Výše uvedené aspekty materiální stránky předmětného jednání lze podřadit pod kategorii polehčujících a přitěžujících okolností. U způsobu spáchání lze primárně konstatovat, že skutečnost, že nátlak trval jen v počáteční fázi deliktního jednání, lze označit za polehčující okolnost. Zároveň se jednalo o delikt krátkodobé povahy, což může být taktéž považováno za polehčující okolnost. Naopak úmysl v jednání účastníka řízení je třeba přičíst k tíži účastníka řízení. Přitěžující okolností z hlediska způsobu spáchání bude také situace souběhu správních deliktů, kdy při užití absorpční zásady správního trestání půjde druhý správní delikt k tíži prvního.[46]

94.         Závažnost jednání účastníka řízení dále umocňuje výše uvedený údaj o následku, kdy v krátkodobém horizontu došlo k ochuzení některých dodavatelů a v dlouhodobém horizontu k vytvoření soustavného tlaku v podobě hrozby účastníka řízení, který je významným distribučním kanálem, vylistováním části sortimentu. Pokud jde o okolnosti spáchání, lze soudit, že využití slabší strany hospodářské transakce k vlastnímu obohacení může být také řazeno do přitěžujících okolností. Tuto okolnost ale vyvažuje, že sám účastník řízení je pod mimořádným tlakem konkurence, přičemž má, jakožto součást nákupní aliance COOP, ve srovnání se zahraničními obchodními řetězci objektivně horší podmínky pro vlastní podnikání. Akcentovat je dále třeba i fakt, že účastník řízení aktivně spolupracoval při objasňování předmětného jednání.

95.         Úřad po zohlednění všech výše uvedených aspektů shledal, že společenská škodlivost předmětného jednání účastníka řízení není zanedbatelná, poněvadž je patrné, že daným jednáním došlo k nikterak bezvýznamnému útoku na zákonem chráněný zájem v podobě zajištění férového obchodu mezi odběratelem a dodavatelem v rámci distribučního řetězce s potravinami. Zároveň má ale Úřad za to, že toto jednání lze ke dni vydání tohoto rozhodnutí kvalifikovat pouze jako méně závažné.

96.         Úřad konstatuje, že ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o významné tržní síle nebyly ani u jednoho z vytýkaných jednání (viz části IV.a a IV.b tohoto rozhodnutí) splněny podmínky pro zánik odpovědnosti účastníka řízení, neboť ze spisu nijak nevyplývá, že by vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno považovat, aby zabránil porušení právní povinnosti.

 

VI.               Sdělení výhrad a návrhy účastníka řízení

 

97.         Dne 11. 7. 2017 bylo účastníkovi řízení doručeno sdělení výhrad, v němž Úřad informoval účastníka řízení ve smyslu § 21b zákona o ochraně hospodářské soutěže a § 6 odst. 3 zákona o významné tržní síle o základních skutkových okolnostech případu, jejich právním hodnocení, odkazech na hlavní důkazy obsažené ve spise a o výši hrozící pokuty.

98.         Na sdělení výhrad účastník řízení reagoval dne 24. 7. 2017 návrhem závazků ve prospěch odstranění závadného stavu. Navrhl celkem čtyři závazky k odstranění závadného stavu, cit.:

1. COOP Centrum konstatuje, že od odeslání předmětného dopisu ze dne 21. 12.  2016 se zdržel dalších jednání vůči dodavatelům, která jsou mu v souvislosti s tímto dopisem vytýkána, a zavazuje se, že se takového jednání vůči dodavatelům zdrží i do budoucna. Termín: trvale

2. COOP Centrum se zavazuje, že nebude bezdůvodně jakkoliv zvýhodňovat ty z oslovených dodavatelů, kteří přistoupili na návrh snížení prodejních cen. Termín: trvale

3. COOP Centrum se zavazuje, že vstoupí v jednání o způsobu kompenzace s těmi dodavateli, kteří mu nejpozději do 31. 12. 2018 prokáží, že ke změně jejich hospodářského výsledku (ztrátě) za rok 2017 došlo v důsledku přijetí návrhu COOP Centra na snížení prodejních cen jimi dodávaného zboží. Termín: bez zbytečného odkladu poté, co bude COOP Centrum ze strany dotčeného dodavatele osloveno

4. COOP Centrum se zavazuje, že uzavře dohodu o provedení cenového monitoringu, jejíž návrh je uveden v příloze tohoto podání, s těmi dodavateli, kteří provedený cenový monitoring na základě předmětného dopisu COOP Centra ze dne 21. 12. 2016 zpracovali a COOP Centru provedený cenový monitoring ještě předloží; případně bude COOP Centrum, v případě požadavku dodavatele, o obsahu navržené dohody s ním jednat. Termín: do 31. 10. 2017.

99.         Vedle navržení závazků pro odstranění závadného stavu účastník řízení ve stejném podání vyjádřil své stanovisko k některým aspektům případu a navrhl doplnit dokazování.

100.     Ve svém vyjádření účastník řízení zdůraznil, že jeho postavení na trhu se výrazně odlišuje od postavení zahraničních obchodních řetězců, přičemž podle názoru účastníka řízení v situaci, kdy nedojde k dohodě zahraničního obchodního řetězce s dodavatelem, skutečně dodavatel nemá jinou možnost volby a dochází k redukci jeho výrobků na regále. U účastníka řízení ovšem má být situace odlišná, neboť dodavatel může kromě účastníka řízení vyjednávat i přímo s tím či oním spotřebním družstvem COOP jakožto samostatnou právnickou osobou. Zároveň poukázal na fakt, že dle odpovědi některých oslovených dodavatelů, kteří přijali návrh účastníka řízení z předmětného dopisu, pro tyto dodavatele mělo přijetí návrhu žádný nebo zanedbatelný efekt na jejich výsledek hospodaření, poněvadž základní nákupní ceny obchodovaných výrobků byly nastaveny hodně vysoko. To podle účastníka řízení může dosvědčovat, že spotřební družstva COOP nemohou svými cenami konkurovat cenám, které mají s dodavateli sjednány zahraniční obchodní řetězce. Účastník řízení rovněž vyzdvihl skutečnost, že u některých dodavatelů mělo přijetí návrhu z dopisu dokonce pozitivní efekt na vzájemný obchod, neboť v důsledku nižších cen došlo k navýšení obratu. Z toho má být zřejmé, že konečný zákazník opravdu požaduje nízké ceny. V návaznosti na tento předpoklad také účastník řízení uvedl, že zadal společnosti GFK Czech, s.r.o., vypracování nezávislého spotřebitelského průzkumu zaměřeného na chování a postoje zákazníků, jehož výsledky mají být k dispozici do konce srpna 2017. Tímto spotřebitelským průzkumem navrhl doplnit dokazování. Konečně pak účastník řízení uvedl, že žádný z dopisem oslovených dodavatelů mu na základě dopisu neposkytl cenový monitoring a žádný ani neprojevil zájem vést v této záležitosti jednání. Účastník řízení si proto musel cenový monitoring trhu zadat sám u společnosti poskytující služby v oblasti marketingové analýzy trhu.

101.     Úřad na základě podání účastníka řízení ze dne 24. 7. 2017 přijal jeho závazky, neboť má za to, že jejich splněním lze odstranit závadný stav a zároveň zneužití významné tržní síly nebylo kvalifikováno jako závažné, a vydává tedy toto rozhodnutí, kterým zastavuje správní řízení. O nižší závažnosti deliktního jednání již bylo pojednáno výše, a proto lze na tuto část rozhodnutí toliko odkázat (viz část V. tohoto rozhodnutí). Co se týká posouzení, zda naplněním závazků dojde k odstranění závadného stavu, lze podotknout, že účastník řízení se zavázal ke zdržení se jednání, které mu bylo vytýkáno, k případné kompenzaci získaného obohacení ve prospěch dodavatelů, ale rovněž k tomu, že naplní náležitosti smluv mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem definované v § 3a zákona o významné tržní síle. Nadto se zavázal, že nebude jakkoliv zvýhodňovat dodavatele, kteří přistoupili na jeho návrh z dopisu. Splněním těchto závazků se tedy navrací prostor pro férové obchodní partnerství mezi odběratelem s významnou tržní silou a jeho dodavateli, nad jehož zachováním Úřad v rámci své působnosti dohlíží.

102.     Nicméně, Úřad je povinen vyjádřit se i k dalším částem podání účastníka řízení ze dne 24. 7. 2017. Pokud jde o první bod doplňujícího vyjádření účastníka řízení uvedeného v tomto podání, lze konstatovat, že kupní síla aliance COOP se koncentruje kolem účastníka řízení, a přestože může odmítnutý dodavatel účastníka řízení vyjednávat samostatně s jednotlivými spotřebními družstvy, ztratí při nespolupráci s účastníkem řízení významný distribuční kanál, který reprezentuje právě tento účastník. Postavení účastníka řízení se tak ve smyslu zákona o významné tržní síle podobá postavení zahraničních obchodních řetězců, kdy účastník řízení má významnou tržní sílu, kterou potenciálně může zneužít, jako se tomu stalo v rámci jednání, které je předmětem tohoto správního řízení.

103.     Ohledně druhého bodu vyjádření, kdy účastník řízení akcentuje zanedbatelný až nulový efekt, který mělo přijetí návrhu u některých dodavatelů, lze připomenout, že Úřad tento fakt řádně zohlednil jako polehčující okolnost při výpočtu hrozící sankce. Nikterak rozsáhlý negativní následek jednání však nevede k tomu, že by účastník řízení naplnil důvody pro zánik odpovědnosti za správní delikt dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle nebo že by se společenská škodlivost předmětného jednání snížila na zanedbatelnou úroveň.

104.     Jestliže pak účastník řízení upozorňuje na fakt, že u některých dodavatelů mělo přijetí návrhu z dopisu dokonce pozitivní efekt, lze primárně odkázat na závěry z předchozího odstavce. Nad rámec již uvedeného je třeba upozornit, že zvýšení obratu dodavatele při snížení nákupních cen ve vztahu s odběratelem potravin nijak nedokazuje, že konečný zákazník (spotřebitel) požaduje nízké ceny.

105.     Doplnit dokazování o spotřebitelský průzkum zpracovaný společností GFK Czech, s.r.o., který bude dostupný na konci srpna 2017, Úřad považuje za nadbytečné. Důvodem pro uvedené konstatování je, že účastník řízení nemohl v době konání jednání, které mu je v rámci tohoto správního řízení vytýkáno, znát závěry daného průzkumu a opírat se o ně při formulaci dopisu dodavatelům. Úřad účastníkovi řízení zároveň vyhověl v tom, že přijímá jím navržené závazky (a neukládá tedy pokutu, která účastníku řízení hrozila, pokud by nenavrhl dostatečné závazky), a je tedy procesně neefektivní, aby Úřad čekal přibližně měsíc na podklad, který má pro skutková zjištění učiněná ve správním řízení zanedbatelnou váhu.

106.     Konečně, informace od účastníka řízení ohledně toho, že žádný z dopisem oslovených dodavatelů mu neposkytl cenový monitoring, vzal Úřad na vědomí. Navržené závazky k odstranění závadného stavu (viz výše) pak pamatují i na případ, kdy by k takovému poskytnutí služby ještě došlo. Nic to ale nemění na poznatku, že účastník řízení vrchnostensky nakazoval, aby pro něj oslovený dodavatel vykonal službu související s nákupem nebo prodejem potravin, na kterou nebyla uzavřena písemná smlouva s náležitostmi dle § 3a zákona o významné tržní síle, a tudíž ani na kvalifikaci protiprávního jednání účastníka řízení.

 

 

VII.                   Nová právní úprava a její případná příznivost

 

107.     Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), kterým došlo k přijetí nové obecné úpravy společné pro dřívější přestupky fyzických osob a správní delikty podnikajících fyzických a právnických osob. Zároveň ke stejnému datu došlo skrze zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, a skrze zákon č. 104/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony, k novelizaci zákona o významné tržní síle.

108.     Podle ustanovení § 112 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Obdobný úmysl ohledně posuzování trestnosti jednání je vyjádřen také v článku 40 odst. 6 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., podle něhož se trestnost činu a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije jen v případě, jestliže je to pro pachatele příznivější.

109.     K založení odpovědnosti za oba správní delikty, které jsou předmětem tohoto řízení, a k prokazatelnému trvání jednání, jež mělo spočívat ve zneužití významné tržní síly, došlo přede dnem nabytí účinnosti přestupkového zákona a novely zákona o významné tržní síle. Novelizaci zákona o významné tržní síle Úřad neshledal pro účastníka řízení příznivější právní úpravou, neboť rozsah povinnosti odběratele s významnou tržní silou zdržet se zneužívání své významné tržní síly, i rozsah povinností dle § 3a zákona o významné tržní síle nedoznal v rámci novelizace zákona o významné tržní síle dle názoru Úřadu žádných změn.

110.     K otázce případné příznivosti pozdější úpravy Úřad dodává, že úprava institutu závazků v zákoně o významné tržní síle nedoznala ve znění po 1. 7. 2017 žádných změn. K otázce vlivu přestupkového zákona na rozhodnutí o závazcích navržených účastníkem řízení Úřad uvádí, že institut závazků k odstranění závadného stavu je jedním z institutů soutěžního práva sloužící k alternativnímu, nikoliv sankčnímu výsledku soutěžně správních řízení. I přestupkový zákon obsahuje ustanovení upravující obdobné instituty, a to konkrétně v ustanovení § 42 a 43 přestupkového zákona. Vzhledem tomu, že právní předpisy soutěžního práva obsahují speciální instituty vedoucí k ukončení řízení bez uložení pokuty nebo k jejímu zmírnění, jsou ustanovení § 42 a § 43 přestupkového zákona dle § 9 odst. 8 zákona o významné tržní síle ve znění účinném od 1. 7. 2017 vyloučeny z aplikace v řízeních dle zákona o významné tržní síle. Právní úprava účinná od 1. 7. 2017 tedy není dle názoru Úřadu pro účastníka řízení ani v této rovině příznivější.

111.     Podle jaké právní normy je nutné postupovat po shora vyjmenovaných novelách v procesních otázkách, stanoví rovněž nový přestupkový zákon. Podle § 112 odst. 4 přestupkového zákona se zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních zákonů. Úřad proto o předmětném jednání účastníka řízení rozhodoval z hlediska procesní stránky podle právní úpravy účinné do 30. 6. 2017.

 

VIII.           Závěr

 

112.     Ze všech výše uvedených okolností lze mít za to, že účastník řízení se jakožto odběratel s významnou tržní silou dopustil správních deliktů dle § 8 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona o významné tržní síle. Zasláním dopisu, v němž bylo navrhnuto plošné snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků o 2 % bez existence protiplnění, a získáváním plnění na základě akceptace tohoto návrhu účastník řízení zneužil svou faktickou moc na relevantním trhu v tom smyslu, že prostřednictvím vynucení získal bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Nadto žádal po dodavatelích, kteří nepřijmou jeho návrh z dopisu, službu v podobě zpracování cenového monitoringu, na kterou nebyla uzavřena písemná smlouva s náležitostmi dle zákona o významné tržní síle. V případě obou jmenovaných skutků existují zřejmé důkazy v podobě dopisu, ale i odpovědí samotného účastníka řízení a jeho dodavatelů na žádosti Úřadu o informace a podklady, které jsou obsaženy ve správním spise.

113.     Ve smyslu § 3 správního řádu má Úřad za to, že zjistil skutkový stav v takovém rozsahu, že o něm nemohou být důvodné pochybnosti. Účastníku řízení byla dána odpovídající možnost se s podklady sesbíranými ve správním spise seznámit a k těmto podkladům se vyjádřit, ale přirozeně i možnost podávat jiné návrhy.

114.     Ve světle skutečnosti, že účastník řízení v reakci na sdělení výhrad včasně navrhl za účelem postupu podle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle závazky, jejichž splněním lze podle posouzení Úřadu odstranit závadný stav, a zároveň že zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné, rozhodl Úřad o zastavení řízení, avšak s tím, že účastníkovi řízení bylo uloženo, aby navržené závazky řádně splnil. Plnění závazků dle tohoto rozhodnutí může Úřad zkontrolovat skrze svá vyšetřovací oprávnění stanovená zejména v § 7 odst. 1 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 20 odst. 3 a § 21e, § 21f a § 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže.

115.     Podle § 6 odst. 4 zákona o významné tržní síle může Úřad po zastavení řízení ve smyslu § 6 odst. 2 téhož zákona znovu zahájit řízení, jestliže (a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí rozhodné, (b) soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky, nebo (c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 152 odst. 1 a 4 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad. O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Petr Solský

místopředseda

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží:

COOP Centrum družstvo

Na Poříčí 30

110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

Viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] Např. Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (97/C 372/03).

[2] Obdobně Bejček, Josef. 2012. Úprava tzv. významné tržní síly: přirozený krok k ochraně spotřebitele a slabšího, nebo „papírový tygr“ (a škůdce soutěže a spotřebitele)? Bulletin advokacie 7-8/2012. K oblíbenosti one-stop shopů pak viz Ústav zemědělské ekonomiky a informací. 2014. Bulletin ÚZEI – Aktuální vývoj vnitřního obchodu: Shrnutí výsledků studie „Shopping monitor 2014“. Praha: ÚZEI.

[3] Tuto skutečnost lze dovodit i ze zdrojů, které při analýze nákupních zvyklostí souhrnně pracují se spotřebním košem a jeho velikostí při jednom nákupu. Viz např. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. 2014. Bulletin ÚZEI – Aktuální vývoj vnitřního obchodu: Shrnutí výsledků studie „Shopping monitor 2014“. Praha: ÚZEI.

[4] K tomu viz i rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 2/2011.

[5] Viz např. vyhlášku č. 69/2016 Sb., o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, která upravuje např. to, jak bude v České republice vypadat uzenina s označením špekáček či játrová paštika. Další vyhlášky definující charakteristiky potravin prodávaných na českém trhu se týkají např. mléčných výrobků a tuků (397/2016 Sb.) nebo koření a jiných ochucovadel (398/2016 Sb.).

[6] Pro úplnost lze doplnit, že podle § 1 odst. 2 zákona o významné tržní síle se podle daného zákona posuzuje i zneužití významné tržní síly, které bylo uskutečněno v cizině, pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky.

[7] K ní např. Ústav zemědělské ekonomiky a informací. 2014. Bulletin ÚZEI – Aktuální vývoj vnitřního obchodu: Shrnutí výsledků studie „Shopping monitor 2014“. Praha: ÚZEI. Podle citované studie dostává letáky maloobchodních řetězců 84 % dotazovaných a 69 % respondentů letáky i čte. Podle nabídky letáků pak nakupuje 40 % dotázaných.

[8] Oporou pro tento argument mohou být např. údaje z veřejně dostupných účetních závěrek odběratelů, kteří potenciálně disponují významnou tržní silou (velkých obchodních řetězců). Výkaz zisku a ztráty automaticky člení celkové tržby na tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přičemž např. u účastníka řízení tvořila za rok 2015 prvně jmenovaná kategorie okolo 95 % z celkové hodnoty tržeb.

[9] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 2/2011.

[10] Některá dřívější rozhodnutí Úřadu (např. č. j. ÚOHS-S405/2014/KS-13608/2014/840/RPl), ale i Evropské komise (M.1221 REWE/Meinl či M.5047 REWE/ADEG) v rámci práva hospodářské soutěže měla tendenci vymezovat jednotlivé dílčí relevantní trhy, např. 1. chléb a pečivo, 2. mléčné výrobky, 3. nealkoholické nápoje, 4. horké nápoje, 5. sladkosti, 6. základní potraviny, 7. kojenecká výživa, 8. krmiva pro zvířata, 9. hygienické a kosmetické výrobky, 10. prací, mycí a čisticí prostředky, 11. maso a uzeniny, 12. drůbež a vejce, 13. čerstvé ovoce a zelenina, 14. pivo, 15. víno a likéry, 16. zavařeniny, 17. mražené zboží, 18. ostatní drogistické zboží a 19. ostatní nepotravinářské výrobky. Bez ohledu na to, že položky č. 8, 9, 10, 18 a 19 do trhu potravin vzhledem k obsahu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 řadit nelze, je třeba upozornit zejména na ten fakt, že daná rozhodnutí zkoumala trh maloobchodního prodeje zboží denní potřeby spotřebitelům, nikoli trh nákupu potravin za účelem dalšího prodeje.

[11] Ačkoliv byl relevantní trh výše vymezen jako trh nákupu potravin za účelem dalšího prodeje v České republice a nikoliv tedy jako trh maloobchodního prodeje potravin v České republice, velikost trhu a tržních podílů Úřad vzhledem k nedostupnosti dat zkoumal skrze tržby za prodeje. V případě zde analyzovaného trhu nicméně odběratelé zboží dále přeprodávají a sami ho nespotřebovávají, a proto bude existovat velmi silná korelace mezi hodnotově vyjádřeným objemem nákupů zboží daného odběratele a hodnotově vyjádřeným objemem prodeje stejného zboží téhož odběratele. Tento fakt připustil i Nejvyšší správní soud v rozsudku 5 Afs 2/2011.

[12] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, čísla listů: 185–191.

[13] Blíže spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, čísla listů: 185–191.

[14] Otázkou zůstává, jaká by byla návratnost odpovědí na žádost o informace adresované všem subjektům na relevantním trhu, kterých jsou řádově tisíce. Lze mít za to, že ani tímto složitějším způsobem získávání informací o relevantním trhu by Úřad nedosáhl přesného vyjádření podílu tržeb za prodej potravin a služby s prodejem či nákupem potravin souvisejících na všech tržbách subjektů působících na relevantním trhu.

[15] Vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly ovšem působí oboustranně. Zvláštní odpovědností podle zákona o významné tržní síle tak může oplývat i odběratel, který nedosáhl stanovené hranice obratu, avšak po zhodnocení dodatečných kritérií existence významné tržní síly dle § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle vyšlo na základě shromážděných podkladů najevo, že tento odběratel je dostatečně silný na to, aby byl schopen vynutit si vůči dodavatelům potravin nespravedlivou výhodu.

[16] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, čísla listů: 39–40 a 69.

[17] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, čísla listů: 53–69.

[18] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, čísla listů: 35–48.

[19] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, číslo listu: 55.

[20] Vzhledem k relativně stabilní pozici účastníka řízení i jednotlivých spotřebních družstev COOP na trhu bude podobná hodnota příznačná i pro rok 2016, nicméně ke dni vydání tohoto rozhodnutí ji nebylo možno kvůli nedostupnosti některých dat o konečných tržbách členů nákupní aliance za rok 2016 přesně vyčíslit.

[21] Blíže k pojmu Dobson, Paul W. a Chakraborty, Ratula. 2008. Buyer Power in the U.K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

[22] V odborné literatuře (např. Špička, Jindřich. 2016. Market Concentration and Profitability of the Grocery Retailers in Central Europe. Central European Business Review 5, 3, 5‒24) se někdy pro zhodnocení koncentrace určité strany trhu namísto společného podílu deseti největších poměrně běžně používá tzv. CR4, CR5 nebo CR6 (concentration ratio), tedy společný podíl čtyř, pěti nebo případně šesti největších subjektů působících na dané straně trhu.

[23] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, čísla listů: 185–191.

[24] Vyvažující síla se koncentruje zejména u těch dodavatelů, které mají kromě své významné tržní pozice v dílčím odvětví k dispozici tzv. must-stock item, tedy všeobecně známé zboží, které si řetězec jednoduše nemůže dovolit neprodávat. Podrobněji Dobson, Paul W. a Chakraborty, Ratula. 2008. Buyer Power in the U.K. Groceries Market. Antitrust Bulletin 53, 2, 333‒368.

[25] K automatickým soutěžním omezením fungujících na efektivně konkurenčních trzích např. Evropská komise. 2009. Sdělení komise – Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele (2009/C 45/02).

[26] Podrobněji např. Chen, Zhiqi. 2008. Defining Buyer Power. Antitrust Bulletin 53, 2, 241‒249.

[27] K důvodům viz International Competition Network. 2004. Assessment of Market Entry and Expansion (Barriers to Entry). In: ICN Report on Merger Guidelines, kap. 5.

[28] International Competition Network. 2004. Assessment of Market Entry and Expansion (Barriers to Entry). In: ICN Report on Merger Guidelines, kap. 5.

[29] Rozhodnutí Úřadu o spojení soutěžitelů Koninklijke Ahold N.V. se SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. a Imobilia Spa s.r.o., č. j. ÚOHS-S405/2014/KS-13608/2014/840/RPl.

[30] Finanční částky převzaty ze zdroje: Hospodářské noviny. 14. 5. 2014. Kdy se z obchodů Interspar stane Albert? Posouzení fúze může trvat až pět měsíců. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-62180980-ahold-albert-interspar-fuze. Lze doplnit, že Ahold byl v době převzetí daných prodejen již etablovaným soutěžitelem na trhu, a vstupní náklady pro zcela nový maloobchodní řetězec by tedy byly pravděpodobně ještě vyšší než v článku uvedená částka, a to zejména s ohledem na nízkou známost značky řetězce, která by nejspíš znamenala nutnost výrazných prvotních nákladů na marketing, ale i získání lidských zdrojů se zkušenostmi v českém maloobchodu atp.

[31] Viz iDnes.cz. 10. 2. 2012. Česko má čtvrtou nejhustší síť hypermarketů v Evropě. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/cesko-ma-ctvrtou-nejhustsi-sit-hypermarketu-v-evrope-pfe-/ekonomika.aspx?c=A120210_124959_ekonomika_spi

[32] Tyto finanční částky lze vyvodit např. z hodnoty aktiv konsolidované účetní závěrky společnosti AGROGERT, a.s., za rok 2015 dostupné ve sbírce listin obchodního rejstříku. Lze nicméně doplnit, že ani skupina právnických osob sdružená pod jmenovanou společností nepředstavuje pro odběratele-gatekeepera dostatečnou vyvažující sílu, protože produkty nabízené jednotlivými členy této skupiny lze stále poměrně snadno nahradit skrze volbu některého z konkurenčních dodavatelů.

[33] Viz též Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007.

[34] Viz Raus, David a Oršulová, Andrea. 2014. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer.

[35] Např. Synek, Miloslav a kol. 2011. Manažerská ekonomika. 5., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing.

[36] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, čísla listů: 32–34 a 49–52.

[37] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, čísla listů: 58–62.

[38] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, čísla listů: 125–126.

[39] Spis sp. zn. ÚOHS-S0161/2017, číslo listu: 36.

[40] Viz také definici významné tržní síly a kritéria jejího hodnocení dle § 3 zákona o významné tržní síle. Z tohoto ustanovení zřetelně vyplývá, že jde o (teoretické) postavení odběratele, které potenciálně umožňuje skrze vynucení získat vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu. Nejde tedy o postavení na trhu, v němž odběratel někdy v minulosti reálně výhodu získal. Může tedy nastat situace, kdy určitý odběratel bude dle vyhodnocení zákonných kritérií v postavení významné tržní síly, ale kvůli své nekompetenci nedosáhne třeba ani na obchodní podmínky, které si vyjednali řádově slabší konkurenti. Tato skutečnost ho ale nezbavuje zvláštní odpovědnosti vůči dodavatelům podle zákona o významné tržní síle.

[41] Viz např. rozsudek Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 523/07 či Dufek, Pavel. 2010. Úrovně spravedlnosti. K hranicím liberálního kosmopolitismu. Brno: Masarykova univerzita.

[42] Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 27/2008.

[43] Např. rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 As 19/2006 nebo Mates, Pavel. 2010. Základy správního práva trestního. Praha: C. H. Beck, str. 52–53.

[44] V tomto kontextu je třeba akcentovat, že účastník řízení se měl dopustit kromě zneužití významné tržní síly i správního deliktu dle zákona o významné tržní síle, jenž z formálního hlediska nespadá pod zneužití významné tržní síly (nesjednání povinných náležitostí smlouvy; blíže viz dikci § 8 odst. 1 zákona o významné tržní síle). S přihlédnutím k právní zásadě a minori ad maius však Úřad interpretuje ustanovení § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle tak, že je třeba ho vztahovat na všechny správní delikty podle zákona o významné tržní síle, nejen na nejvýznamnější (soudě z názvu zákona) správní delikt ve formě zneužití významné tržní síly, a závazky lze přijmout i při souběhu správních deliktů.

[45] Ke způsobu, jak postihnout souběh správních deliktů projednávaných ve společném řízení, viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu 6 As 57/2004 nebo 7 Afs 7/2008.

[46] Viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu 6 As 57/2004 nebo 7 Afs 7/2008.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz