Rozhodnutí: S106/2012/VZ-8530/2012/530/KSt

Instance I.
Věc Externí audit projektů financovaných z Programu švýcarsko-české spolupráce
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo financí
  2. INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r. o.
  3. Deloitte Audit s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 zák. 137/2006 Sb. - porušení s vlivem na pořadí úspěšnosti - uložení nápravy
Rok 2012
Datum nabytí právní moci 28. 6. 2012
Dokumenty file icon dokument ke stažení 188 KB

Č. j.: ÚOHS-S106/2012/VZ-8530/2012/530/KSt

V Brně dne: 11. června 2012


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 2. 2012 na základě návrhu ze dne 16. 2. 2012, jehož účastníky jsou

•  zadavatel – Česká republika – Ministerstvo financí, IČ 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1, zastoupené Ing. Miroslavem Kalouskem, ministrem,

•  navrhovatel – INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r. o., IČ 48112500, se sídlem Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1, za niž jedná Ing. Emil Bušek, jednatel,

•  vybraný uchazeč – Deloitte Audit s. r. o., IČ 49620592, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8, za niž jedná Ing. Michal Petrman, jednatel,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Externí audit projektů financovaných z Programu švýcarsko-české spolupráce“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 11. 2011 pod ev. č. 7000000000344 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 11. 2011 pod ev. č. 2011/S 227-368819, rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo financí, IČ 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 – nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 80 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5. 1. 2012 neobsahuje transparentní popis hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Technická úroveň nabízeného plnění“ a dílčím hodnotícím kritériu „Technicko-organizační zabezpečení týmu“, čímž se jeho postup stal nepřezkoumatelný a netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo financí, IČ 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 – nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 80 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když navrhovateli neumožnil nahlédnout do všech údajů, které má zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovat podle § 80 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách, přičemž tento postup nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

III.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší hodnocení nabídek ze dne 5. 1. 2012 a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 1. 2012.

IV.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo financí, IČ 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1.  Česká republika – Ministerstvo financí, IČ 00006947, se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1, zastoupené Ing. Miroslavem Kalouskem, ministrem (dále jen „zadavatel“), uveřejnil v informačním systému o veřejných zakázkách dne 13. 11. 2011 pod ev. č. 7000000000344 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 11. 2011 pod ev. č. 2011/S 227-368819 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Externí audit projektů financovaných z Programu švýcarsko-české spolupráce“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.  Zadavatel v bodu IV.2.1) „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce stanovil, že základním hodnotícím kritériem bude ekonomická výhodnost nabídky. Jako dílčí hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky zvolil:

Technická úroveň nabízeného plnění  váha 50%

Technicko-organizační zabezpečení týmu      váha 20%

Jednotková cena za 1 audit  váha 30%

3.  Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 14. 12. 2011 vyplývá, že ve stanovené lhůtě podali nabídku 3 uchazeči. Všechny nabídky splnily požadavky § 71 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Po posouzení splnění kvalifikace byl dne 3. 1. 2012 jeden z uchazečů ze zadávacího řízení vyloučen pro neprokázání splnění kvalifikace.

4.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5. 1. 2012 vyplývá, že po posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise doporučila zadavateli uzavřít smlouvu s uchazečem Deloitte Audit s. r. o., IČ 49620592, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8, za niž jedná Ing. Michal Petrman, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“), jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvhodnější. O výběru nejvhodnější nabídky rozhodl zadavatel v souladu s doporučením hodnotící komise a uchazečům své rozhodnutí oznámil dne 9. 1. 2012.

5.  Oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 1. 2012 obdržel uchazeč – INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r. o., IČ 48112500, se sídlem Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1, za niž jedná Ing. Emil Bušek, jednatel (dále jen „navrhovatel“) – dne 18. 1. 2012.

6.  Dne 26. 1. 2012 doručil navrhovatel zadavateli námitky ze dne 24. 1. 2012 proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 1. 2012. Po přezkoumání oprávněnosti námitek navrhovatele zadavatel těmto nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 6. 2. 2012 navrhovatel obdržel dne 13. 2. 2012. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 16. 2. 2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

7.  Dnem 17. 2. 2012, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 20. 2. 2012.

Obsah návrhu

8.  Navrhovatel ve svém návrhu nejdříve uvedl, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem při posouzení a hodnocení nabídek, když nezpracoval zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle zákona. Tato pochybení zadavatele přitom zcela zásadním způsobem ovlivnila výběr nejvhodnější nabídky.

9.  Navrhovatel uvedl, že při zpracování své nabídky se řídil popisem hodnocení uvedeným v zadávací dokumentaci. Jeho podrobnost považoval v daném čase za dostatečnou a hlavně potřebnou, informace mu nechyběly a byl zadávací dokumentací konkrétně veden k tomu, jaké skutečnosti a kvality budou hodnoceny jako rozhodné v rámci hodnocení nabídek. Avšak způsob naplnění kritérií hodnocení nebyl při hodnocení nabídek dodržen.

10.  Po seznámení se se zprávou o hodnocení a posouzení nabídek ze dne 5. 1. 2012 (dále jen „Zpráva“) je navrhovatel nucen uvést, že Zpráva neobsahuje dostatečné zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, ani transparentní popis hodnocení nabídek s odůvodněním. Ve Zprávě je sice uvedena část 7.2. „Popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění" a část 8. „Výsledek hodnocení“, avšak způsobem a v rozsahu, jenž nelze považovat za dostatečný ve smyslu ustanovení § 80 odst. 1 zákona. Komise pouze velmi obecně a neúplně popsala některé relevantní hodnocené skutečnosti (navrhovatel dále v návrhu cituje doslovně text hodnocení nabídek). Zpráva však neobsahuje žádné další přílohy, tabulky ani slovní zdůvodnění, které by obsahovaly k hodnocení dvou subjektivních kritérií a jejich subkritérií nějaké údaje, či zevrubný slovní popis odůvodňující přidělení bodů jednotlivým nabídkám, či zdůvodňující rozdíly mezi nabídkami v počtu přidělených bodů.

11.  Ve zdůvodnění hodnocení nabídek není u všech subkritérií vyjádřena míra vhodnosti každé nabídky. Zdůvodnění obsahuje neodpovídající a jen částečnou slovní sumarizaci, která je navíc vytvořena nejednotnou, neúplnou až náhodnou logikou. Zdůvodnění není provedeno v členění na subkritéria a nejsou zde uvedeny konkrétní body u jednotlivých nabídek v rámci jednotlivých kritérií, ani součty bodů za subkritéria, tudíž není zřejmé a odůvodněné jejich přiřazení, resp. též přiřazení celkových bodů za každé kritérium. Není provedeno vzájemné porovnání nabídek v rámci všech subkritérií, ani není úplně slovně zdůvodněno přiřazení konkrétních bodů v subkritériích. Zdůvodnění přidělení bodů nabídkám a porovnání a zhodnocení vzájemných rozdílů mezi nabídkami tedy chybí. Také není zřejmé, jakou vahou se hodnocení v jednotlivých hlediscích a subkritériích podílí na hodnocení subkritéria resp. kritéria. U nabídek jsou brány v úvahu rozdílné relevantní skutečnosti či skutečnosti nesouvisející.

12.  Zpráva tak nepochybně postrádá uvedení veškerých relevantních rozhodných skutečností uváděných jednotlivými uchazeči v nabídkách, jenž jsou předmětem hodnocení v jednotlivých kritériích a subkritériích. Odůvodnění jako celek je nutné označit za nevypovídající, obecné a odporující obsahům jednotlivých subkritérií. Horší bodové ohodnocení navrhovatele neodpovídá slovním popisům v subkritériích, hlediscích a zejména neodpovídá skutečnosti.

13.  Zpráva by měla zahrnovat podrobné slovní zdůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek uchazečů podle zvolených kritérií i subkritérií, zejména pak pro případnou následnou revizi a tím i objektivnost výběru. Namísto toho jsou v rámci prvních dvou subjektivních kritérií, jejichž hodnocení se navíc každé sestává z hodnocení dalších několika subjektivních a složitých subkritérií, uvedeny pouze celkové počty bodů dosažené údajně součtem bodového hodnocení jednotlivých členů komise, přičemž slovně vyjádřené rozdíly ohledně míry vhodnosti jednotlivých nabídek v rámci jednotlivých subkritérií a hledisek vyplývající z hodnocení a porovnání údajů obsažených v nabídkách uchazečů jsou zásadně neúplné či chybí a tudíž je hodnocení bez dostatečného odůvodnění.

14.  Za důkaz postupu zadavatele v rozporu se zákonem je nezbytné považovat přidělení plného počtu bodů v obou subjektivních kritériích vybranému uchazeči, přestože text odůvodnění obsahuje popis ohledně značných nekvalit v relevantních významných aspektech jeho nabídky - viz např. „Proti tomu stojí skutečnost, že není dostatečně rozvedeno, jak budou identifikovaná rizika realizace zakázky ošetřena. Uchazeč nespecifikuje konkrétní opatření..." a „Proces kontroly je sice popsán, ale dost stručně, je pouze uvedeno..."

15.  K hodnotícímu kritériu „Technicko-organizační zabezpečení týmu" navrhovatel v návrhu uvedl, že zpráva neobsahuje žádné údaje o subkritériu „organizace práce v týmu dodavatele, dělba práce mezi vedoucím týmu, auditory a ostatními experty a míra samostatnosti auditorů a ostatních expertů". Komentář byl uveden pouze u subkritéria „kontrola kvality", kde je uvedeno, že nabídka navrhovatele je zpracována podrobněji než nabídka vybraného uchazeče, přesto navrhovatel obdržel 18,35 bodu a vybraný uchazeč plný počet bodů,
tj. 20 bodů.

16.  K hodnotícímu kritériu „Technická úroveň nabízeného plnění" navrhovatel uvedl, že z porovnání hodnocení nabídek vyplývá, že údajnou přidanou hodnotou nabídky vybraného uchazeče je tzv. „early warning systém", což je však ve vztahu k zadávané zakázce zcela irelevantní skutečnost.

17.  Hodnotící komise ve Zprávě uvádí, že navrhovatel podrobně zpracoval problematiku auditu veřejných zakázek, avšak že se podle hodnotitele jedná pouze o doplňkovou agendu. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na bod 2.2.2. zadávací dokumentace, kde je požadován konkrétní rozsah ověření a posouzení v uvedeném smyslu. Nadevší pochybnost se tedy nejedná o doplňkovou, ale důležitou agendu se závažnými dopady a zadavatelem je tato významná část účelově ve zprávě zlehčována, neboť je navrhovatelem, na rozdíl od vybraného uchazeče, zjevně mnohem kvalitněji pojata a zpracována.

18.  Na podporu svého tvrzení ohledně absence náležitého zdůvodnění a popisu hodnocení nabídek v rámci jednotlivých hodnotících kritérií navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu a to např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S330/2008/VZ-848/2009/520/DŘ ze dne 16. 2. 2009, nebo rozhodnutí č. j. ÚOHS-S231/2009/VZ-12012/2009/510/Hod ze dne 5. 10. 2009, či rozhodnutí č. j. S196/2008/VZ-15318/2008/530/Ra ze dne 3. 9. 2008.

19.  Za účelem prokázání výše uvedených skutečností navrhuje navrhovatel provedení dokazování posouzením argumentace a důkazů jím předložených v námitkách i v návrhu, případně též jeho osobním svědectvím, posouzením norem, předpisů, nařízení a dalších dokumentů vydaných zodpovědnými a věcně příslušnými institucemi k uvedené problematice, o něž opírá své odůvodnění, či vyžádáním stanovisek těchto institucí, zpracováním expertního posudku zpracovaného nezávislou osobou v předmětné oblasti.

20.  Navrhovatel dále považoval za nezbytné uvést, že přes veškerá popsaná pochybení a nezákonný postup, kterého se hodnotící komise dopustila, měl zadavatel možnost zjednat ve věci nápravu. Je zřejmé, že se o chybném postupu hodnotící komise v průběhu hodnocení nabídek dozvěděl, neboť mu byl prostřednictvím svých zástupců přítomen a navíc o něm obdržel kompletní dokumentaci, včetně Zprávy obsahující popis veškerých předmětných úkonů včetně odůvodnění a souvisejícího doporučení. Zadavatel však své zákonem stanovené povinnosti nesplnil, když nerozhodl o novém hodnocení nabídek s nově ustanovenou hodnotící komisí, ani neprovedl nové hodnocení nabídek včetně zpracování nové zprávy o posouzení a hodnocení nabídek sám, což je též přípustnou možností zjednání nápravy, ani nevyužil další možnosti dané zákonem, neboť nevyužil svého práva rozhodnout v odůvodněném případě odlišně od doporučení hodnotící komise.

21.  Navrhovatel se dále vyjádřil k odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách a to k otázce uvedení složení hodnotící komise ve Zprávě. Navrhovatel uvedl, že zadavatel chybně postupoval, když mu při nahlížení do Zprávy umožnil vidět pět začerněných políček tabulky, která mají obsahovat jména a podpisy členů komise. Podle názoru navrhovatele jsou údaje jako jméno, příjmení a podpisy členů hodnotící komise náležitostmi zprávy v zájmu naplnění zásady transparentnosti. Tyto údaje nejsou osobními údaji ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. Argumentace zadavatele ohledně zabránění vystavování členů hodnotící komise možnému nátlaku neúspěšných uchazečů a zachování jejich nepodjatosti, je tvrzení bez opory v zákoně. Členové hodnotící komise nejsou povinni zachovávat anonymitu.

22.  V závěru návrhu navrhovatel shrnul, že na základě skutečností výše uvedených vyplývá, že zadavatel porušil § 6 zákona tím, že nesprávným hodnocením učinil hodnocení nabídek netransparentním, dále porušil § 80 odst. 1 zákona tím, že o posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise nepořídila Zprávu, která obsahuje popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií (údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií) a údaj o složení hodnotící komise, dále zadavatel porušil § 79 odst. 5 zákona tím, že nerozhodl o novém hodnocení nabídek a zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, přestože nepochybně zjistil, že hodnotící komise porušila postup stanovený zákonem, a to ustanovením jiné komise, ani nevyužil svého práva posoudit a hodnotit nabídky a zpracovat zprávu v takovém případě sám.

23.  Navrhovatel se proto domáhá, aby Úřad na základě přezkoumání postupu zadavatele vydal v souladu s § 117 zákona předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na plnění předmětné zakázky až do rozhodnutí ve věci, a uložil v souladu s § 118 zákona zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení napadeného rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a nařídil zadavateli provést nové hodnocení nabídek v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami, a to včetně hodnocení nabídek v souladu se zveřejněným způsobem hodnocení, a zpracovat náležitou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek.

Vyjádření zadavatele k návrhu

24.  Zadavatel se k podanému návrhu vyjádřil dne 27. 2. 2012, když uvedl, že v zadávacím řízení hodnotil celkem dvě nabídky. Hodnocení bylo provedeno hodnotící komisí podle základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky, na základě dílčích hodnotících kritérií, jejich vah a z hledisek, které zadavatel podrobně vymezil v zadávací dokumentaci. Předně je třeba úvodem zdůraznit, že zadavatel a navrhovatel jsou za jedno v tom, že popis dílčích hodnotících kritérií, metoda a způsob hodnocení nabídek byl v zadávací dokumentaci vymezen plně v souladu se zákonem. Hodnotící komise pořídila v souladu s § 80 odst. 1 zákona o provedeném hodnocení nabídek písemnou Zprávu, která obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti, tj. seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.

25.  Pokud jde konkrétně o navrhovatelem tvrzené chybějící odůvodnění hodnocení nabídek v rámci subjektivně hodnotitelných dílčích hodnotících kritérií, Zpráva podle názoru zadavatele obsahuje podrobné slovní odůvodnění hodnocení obou nabídek, na něž navazuje přidělené bodové hodnocení obou nabídek a přepočet získaného bodového hodnocené dle vah dílčích hodnotících kritérií přidělených jim zadavatelem. Z obsahu slovního hodnocení je nepochybné, že se hodnotící komise v rámci dílčích hodnotících kritérií zabývala hodnocením nabídek z hledisek vytyčených zadavatelem v zadávací dokumentaci (např. v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Technická úroveň nabízeného plnění" šlo o hlediska přístupu k provedení finančního auditu, struktury a věcného obsahu návrhu kontrolního listu finančního auditu, struktury a věcného obsahu návrhu formuláře auditní zprávy). Hodnotící komise pak ve Zprávě dále uvádí konkrétní slovní hodnocení dle výše uvedených hledisek a nadto uvádí i konkrétní výsledky vzájemného srovnání nabídek z uvedených hledisek.

26.  Pokud navrhovatel namítá, že z hodnocení není zřejmé, jaké bodové hodnocení získala ta která nabídka v rámci konkrétního hlediska v rámci dílčího hodnotícího kritéria, zadavatel uvádí, že v rámci dílčích hodnotících kritérií nestanovil další subkritéria, kterým by přidělil další váhy. Nebyl by tak odůvodněný postup hodnotící komise, kterým by prováděla podrobné bodové hodnocení nabídek dle hledisek v rámci jednotlivého dílčího hodnotícího kritéria. S takovým postupem zadávací dokumentace nepočítá.

27.  Zadavatel shrnul, že hodnotící komise hodnotila nabídky dle dílčích hodnotících kritérií a z hledisek, které zadavatel řádně vymezil v zadávací dokumentaci. Na základě provedeného hodnocení hodnotící komise přidělila nabídkám v rámci dílcích hodnotících kritérií konkrétní bodové hodnocení, a to dle způsobu a metody hodnocení konkrétně popsané v zadávací dokumentaci. Následně hodnotící komise přepočetla přidělené bodové hodnocení dle vah dílčích hodnotících kritérií stanovených zadavatelem, provedla konečný součet přepočteného bodového hodnocení a stanovila výsledné pořadí nabídek. O své činnosti hodnotící komise pořídila v souladu s § 80 odst. 1 zákona písemnou Zprávu, kterou následně, společně s nabídkami a ostatní dokumentací o své činnosti, předala zadavateli. Zadavatel tedy neshledal žádnou nezákonnost v postupu hodnotící komise, a tedy neshledal důvod k postupu dle § 79 odst. 5 zákona.

28.  Jak dále uvedl zadavatel ve svém vyjádření, navrhovatel zpochybňuje některé konkrétní závěry hodnotící komise, když tyto závěry považuje zadavatel za irelevantní, a že navrhovatel rovněž zpochybňuje konkrétní bodové hodnocení, které jeho nabídka získala v jednotlivých subjektivně hodnotitelných hodnotících kritériích.

29.  K tomu zadavatel odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi jak Úřadu, tak nezávislých soudů ve správním soudnictví. Zadavatel, ani Úřad zásadně není oprávněn přezkoumávat úvahy hodnotící komise, neboť takový postup by byl nepřípustným zásahem do nezávislosti hodnotící komise. Jak zadavatel, tak Úřad, je oprávněn posuzovat pouze zákonnost postupu hodnotící komise. Jak již zadavatel uvedl a podrobně zdůvodnil výše, neshledal žádnou nezákonnost v postupu hodnotící komise. Neshledá-li zadavatel nezákonnost v postupu hodnotící komise, je závěry jejího hodnocení vázán. Viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R3/2009/VZ-17066/2011/310/Hr ze dne 6. 11. 2011, ve kterém je uvedeno, že hodnotící komise je kolektivním orgánem, jehož činnost nelze nahradit rozhodováním jediného subjektu, který je veden „vnitřními pohnutkami". Ustanovení § 81 odst. 3 písm. c) zákona tedy v žádném případě nelze interpretovat jako právo zadavatele rozhodnout „samostatně a svobodně" o výběru nejvhodnější nabídky, na základě vlastního „vnitřního" uvážení, neboť by tímto bylo zásadním způsobem zasaženo do postupu zadávání veřejné zakázky, ve kterém má hodnotící komise nezastupitelnou roli. Jediná situace, kdy zadavatel může rozhodnout odlišně od doporučení hodnotící komise je tedy ta, kdy v souladu s § 79 odst. 5 zákona zjistí, že hodnotící komise porušila zákonem stanovený postup a pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám."

30.  S ohledem na výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že se při výběru nejvhodnější nabídky v zadávacím řízení nedopustil žádného porušení zákona, a žádným svým postupem neovlivnil a nemohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad předběžné opatření jako nedůvodné neuložil a rozhodl o zastavení správního řízení, neboť nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona nebo sankce dle § 120 zákona.

Průběh správního řízení

31.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

·  zadavatel,

·  navrhovatel,

·  vybraný uchazeč.

32.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S106/2012/VZ-4376/2012/530/KSt ze dne 5. 3. 2012. Usnesením č. j. ÚOHS-S106/2012/VZ-4385/2012/530/KSt z téhož dne Úřad účastníkům řízení stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.

33.  Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S106/2012/VZ-4390/2012/530/KSt ze dne 9. 3. 2012 nařídil Úřad na návrh navrhovatele předběžné opatření, jímž zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

34.  Žádný z účastníků správního řízení se k podkladům pro rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.

Závěry Úřadu

35.  Na základě § 112 a následujících ustanovení zákona Úřad přezkoumal postup zadavatele a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

Relevantní ustanovení zákona

36.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

37.  Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6  zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

38.  Ustanovení § 79 odst. 3 zákona stanoví, že pokud zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria podle § 78 odst. 7 zákona v sestupném pořadí podle významu, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky podle dílčích hodnotících kritérií a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek odůvodnit přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky.

39.  Ustanovení § 80 odst. 1 zákona stanoví, že o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6 zákona, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

40.  Podle § 81 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky toho uchazeče, jehož nabídka byla podle hodnotících kritérií vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

Zjištění ze zadávací dokumentace o veřejné zakázce

41.  Jak je uvedeno výše, zadavatel stanovil jako hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky.

42.  V bodu A.5. „Posuzování a hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s § 78 zákona na základě hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky s následujícími dílčími kritérii:

Technická úroveň nabízeného plnění   váha 50%

•  přístup k provedení finančního auditu:

(i)  popis navrhovaného postupu,

(ii)  profesionalita/srozumitelnost přístupu k provedení auditu

•  struktura a věcný obsah návrhu kontrolního listu finančního auditu:

(i)  vhodnost struktury kontrolního listu pro audit projektů,

(ii)  výstižnost/srozumitelnost jednotlivých otázek

•  struktura a věcný obsah návrhu formuláře auditní zprávy:

(i)  systémovost přístupu ke zpracování zprávy

(ii)  způsob převodu zjištění z kontrolního listu do vlastní zprávy

(iii) srozumitelnost standardizovaných výstupů

Technicko-organizační zabezpečení týmu   váha 20%

•  organizace práce v týmu dodavatele:

(i)  dělba práce mezi vedoucím týmu, auditory a ostatními experty

(ii)  míra samostatnosti auditorů a ostatních expertů

•  kontrola kvality jednotlivých výstupů zakázky:

způsob / metody práce interní kontroly dodavatele

Jednotková cenová nabídka za 1 audit   váha 30%

43.  V bodu A.16.5. „Výběr nejvhodnější nabídky“ zadávací dokumentace je stanoveno, že pro výběr nejvhodnější nabídky komise použije bodovací metodu. Celkový počet bodů pro hodnocenou nabídku bude vypočten podle následujícího principu:

Pro dílčí hodnotící kritéria „Technická úroveň nabízeného plnění“ a „Technicko-organizační zabezpečení týmu“ (kritéria nepočitatelná)

·  v rámci příslušného dílčího kritéria každý hodnotitel přidělí hodnocené nabídce bodovou hodnotu od 0 do 100. Z počtu individuálně přidělených bodů se v každém dílčím kritériu vypočte průměr. Průměrná hodnota bodu v příslušném kritériu bude odrážet úspěšnost předmětné nabídky v tomto kritériu

·  Nabídce, která dosáhne v příslušném dílčím kritériu nejvyšší počet průměrných bodů, dostane v tomto kritériu tzv. konečný počet bodů rovný 100. Konečný počet bodů pro příslušné dílčí kritérium ostatních nabídek se vypočte podle následujícího vzorce:

  dosažený průměrný počet bodů

konečný počet bodů dílčího kritéria = ----------------------------------------------------- * 100

    nejvyšší dosažený průměrný počet bodů

Pro dílčí kritérium „Jednotková cena za 1 audit“ (počitatelné)

·  Nejnižší jednotková cena bude ohodnocena konečným počtem bodů rovným 100. Nabídkové ceny ostatních nabídek budou přepočteny následovně:

    hodnota nejnižší nabídkové ceny

konečný počet bodů nabídkové ceny = ------------------------------------------------------- * 100

    nabídková cena příslušné nabídky

·  Vážený počet bodů se vypočte tak, že konečný počet bodů dosažených v jednotlivých dílčích kritérií příslušné nabídky se vynásobí stanovenou vahou.

·  Celkový počet bodů nabídky se vypočte součtem vážených bodů jednotlivých dílčích kritérií příslušné nabídky.

Pořadí nabídek se stanoví podle počtu získaných celkových bodů, seřazených sestupně, tj. od nejvyššího počtu bodů k nejnižšímu.

Vítězná nabídka bude ta, která získá nejvyšší počet celkových bodů.

44.  Součástí zadávací dokumentace předané Úřadu je Zpráva a tabulky, ve kterých jednotliví členové hodnotící komise přidělili body a písemně odůvodnili přidělení bodů v nepočitatelných hodnotících kritériích hodnoceným nabídkám. Tento postup je popsán v bodu 7.2. „Popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění“ Zprávy, podle kterého všichni členové hodnotící komise použili hodnotící tabulku u každé nabídky, která splnila požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Nicméně Zpráva neuvádí, že by jakékoliv tabulky byly její přílohou.

45.  Ve Zprávě je uveden následující popis hodnocených nabídek:

Nabídka vybraného uchazeče

Procesní přístup k realizaci zakázky se shoduje s požadavky zadavatele. Uchazeč porozuměl zadání zakázky a v dané oblasti se dobře orientuje. Postup přípravy a realizace auditu je logický a realistický. Zajímavým prvkem je návrh na zavedení tzv. „early warning systém" v případě odhalení závažných skutečností během auditu. V nabídce je popsána i klasifikace zjištění a chápání nesrovnalostí. Struktura Kontrolního listu a auditní zprávy odpovídá požadavku zadavatele s tím, že uchazeč čerpal z metodických dokumentů uveřejněných Národní kontrolní jednotkou. Jako určité nepochopení je klasifikována představa uchazeče, že obsah Závěrečné i Průběžné auditní zprávy bude shodný.

Uchazeč počítá s prováděním analýzy rizik před auditem a na jejím základě pak s upřesněním kontrolního listu. Tento postup bude umožňovat lepší zacílení auditu na potenciálně problémové okruhy. Proti tomu stojí skutečnost, že není dostatečně rozvedeno, jak budou identifikovaná rizika realizace zakázky ošetřena. Uchazeč nespecifikuje konkrétní opatření, což svádí k možnosti chápat text jako obecnou deklaraci. Proces kontroly kvality je sice popsán, ale dost stručně, je pouze uvedeno, že jde o „interní kontrolu" s odkazem na IT nástroje kontroly kvality.

Nabídka navrhovatele

Procesní přístup k realizaci zakázky se shoduje s požadavky zadavatele. V porovnání s nabídkou č. 1 není propracován tak detailně, jinými slovy uchazeč reaguje správně na zadání veřejné zakázky, ale nepřináší k němu přidanou hodnotu zvláštního know how. Časový plán přípravy a realizace auditů je logický a realistický, opět v porovnání s uchazečem č.1 chybí přidaná hodnota, když nejsou popsány specifické postupy, které by charakterizovaly profesionalitu uchazeče, ale je pouze citována zadávací dokumentace. Struktura auditní zprávy odpovídá požadavku zadavatele, kontrolní list je detailně propracován a odráží pravidla programu.

Kontrola kvality v porovnání s uchazečem č. 1 je zpracována podrobněji, když jsou specifikovány interní i externí kontrolní mechanismy i role sub-dodavatele. Chybí však identifikace a ošetření rizik realizace zakázky.

Problematika auditu veřejných zakázek, které se budou realizovat v rámci projektů je zpracována podrobně. K tomu je však třeba dodat, že prioritou zadání je externí finanční audit a agenda veřejných zakázek je agendou svým způsobem doplňkovou, i když je bezpochyby důležitou.

Závěry Úřadu

46.  K přezkoumatelnosti hodnocení nabídek Úřad uvádí, že je nezbytné, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala údaje, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, příp. subkritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu (subkritériu) určitý počet bodů, či jí bylo přiřazeno určité pořadí, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích (subkritériích) hodnocení liší. Hodnotící komise musí věnovat pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, zejména u hodnocení nabídek v rámci kritérií (subkritérií), která nejsou matematicky vyjádřitelná. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud zpráva o posouzení a hodnocení nabídek takové údaje neobsahuje, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. Rovněž pro uchazeče, kteří jsou podle § 80 odst. 3 zákona oprávněni nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je zpráva bez odůvodnění provedeného hodnocení netransparentní.

47.  K provedenému hodnocení dílčích hodnotících kritérií „Technická úroveň nabízeného plnění“ a „Technicko-organizační zabezpečení týmu“ Úřad uvádí, že základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je Zpráva. Z bodu 7.2 „Popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění“ Zprávy Úřad zjistil, že všichni členové hodnotící komise použili hodnotící tabulku u každé hodnocené nabídky, a že dále projednali své připomínky k nabídkám a přidělili příslušné body u dílčích hodnotících kritérií všem hodnoceným nabídkám.

48.  K tomu Úřad uvádí, že součástí zadavatelem předložené zadávací dokumentace jsou i „detailní bodovací tabulky“ do kterých jednotliví členové hodnotící komise vepsali své bodové i písemné hodnocení nabídek, tedy své zdůvodnění přidělení bodů. Ze Zprávy však nevyplývá, že by uvedené tabulky byly její přílohou. Ze Zprávy je zřejmé, že členové hodnotící komise podle Zprávy projednali své připomínky k nabídkám a následně přidělili příslušné body jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím. Společné písemné odůvodnění nabídek následně uvedli do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek.

49.  Vzhledem k tomu, že Zpráva neodkazuje odkaz na „detailní bodovací tabulky“, a že tudíž tyto tabulky nejsou přílohou Zprávy, Úřad z nich v rámci tohoto rozhodnutí necituje. Nicméně podotýká, že pokud by tyto tabulky byly přílohou Zprávy, na jejich obsah by se vztahovaly skutečnosti dále uvedené v tomto rozhodnutí ohledně obsahu Zprávy.

50.  Z výše uvedeného vyplývá, že za účelem hodnocení nabídek v kritériích „Technická úroveň nabízeného plnění“ a „Technicko-organizační zabezpečení týmu“ stanovil zadavatel subkritéria (viz bod 42. odůvodnění rozhodnutí), podle kterých bude uvedená hodnotící kritéria hodnotit.

51.  Ze slovního hodnocení nabídek, tak jak je zachyceno ve Zprávě, však nevyplývá, že by zadavatel hodnotil nabídky hodnocených uchazečů ze všech hledisek, resp. s ohledem na všechny předem stanovená subkritéria dílčích hodnotících kritérií „Technická úroveň nabízeného plnění“ a „Technicko-organizační zabezpečení týmu“. Ze Zprávy nelze např. dovodit, zda hodnocené nabídky uchazečů obsahovaly, příp. do jaké míry nabídky popsaly organizaci práce v týmu dodavatele, tedy dělbu práce mezi vedoucím týmu, auditory a ostatními experty a míru samostatnosti auditorů a ostatních expertů, neboť slovní hodnocení nabídek obsažené ve Zprávě se tomuto subkritériu vůbec nevěnuje. Zadavatel, resp. hodnotící komise se nevěnovala při svém hodnocení všem stanoveným subkritériím tak, jak jsou uvedeny v zadávací dokumentaci (viz bod 42. odůvodnění rozhodnutí). 

52.  Obdobně zadavatel postupoval v případě hodnocení subkritéria „struktura a věcný obsah návrhu kontrolního listu finančního auditu“. Ve Zprávě se v odůvodnění navrhovatelovy nabídky neobjevuje jediná zmínka o tomto parametru. U nabídky vybraného uchazeče je uvedeno, že struktura kontrolního listu a auditní zprávy odpovídá požadavku zadavatele s tím, že uchazeč čerpal z metodických dokumentů uveřejněných Národní kontrolní jednotkou. Z uvedeného lze dovodit, že struktura kontrolního listu je vhodná, ale již se nedá zjistit, jestli jsou jednotlivé otázky výstižné a srozumitelné, tedy obsahově vhodné.

53.  Na druhou stranu je u vybraného uchazeče uvedeno, že zajímavým prvkem je návrh na zavedení tzv. „early warning systém“ v případě odhalení závažných skutečností během auditu. Kdežto u nabídky navrhovatele je uvedeno, že jeho nabídka v porovnání s nabídkou vybraného uchazeče nepřináší k zadání veřejné zakázky přidanou hodnotu z vlastního know how. Ze zadávací dokumentace týkající se hodnotících kritérií však nevyplývá, že by předmětem hodnocení měly být skutečnosti, kterými budou uchazeči přinášet nějakou přidanou hodnotu. Hodnotící komise tak v šetřeném případě hodnotila skutečnosti nad rámec, který byl stanoven v zadávací dokumentaci.

54.  Z takto vypracované Zprávy a z údajů v ní uvedených nelze dovodit, která nabídka byla pro zadavatele výhodnější a na základě jakých skutečností, a jakým způsobem prováděla hodnotící komise vzájemné porovnávání jednotlivých nabídek.

55.  V obecné rovině Úřad považuje za nutné v souvislosti se subjektivním hodnocením uvést, že zadavatel nemůže brát v úvahu jiná kritéria pro hodnocení, než ta, která stanovil v podmínkách zadání, neboť pro zachování principu transparentnosti procesu zadávání je nezbytné, aby zadavatel hodnotil nabídky podle předem stanovených kritérií, jejichž obsah je znám všem uchazečům. Stejně tak je pro zachování principu transparentnosti hodnocení nabídek nezbytné, aby k hodnocení nabídek došlo podle stanovených hodnotících kritérií, příp. podle jejich vymezených subkritérií. Nelze totiž připustit, aby zadavatel nejprve v zadávací dokumentaci podrobně popsal veškerá subkritéria jednotlivých dílčích kritérií, resp. vlastnosti, které u nich bude považovat při hodnocení nabídek za „vhodnější“ v rámci procesu subjektivního hodnocení a posléze, aby hodnocení těchto subkritérií nabídek nebylo zachyceno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Takové hodnocení nemůže být podle Úřadu považováno za transparentní, a to ani s odkazem na skutečnost, že hodnotící komise v rámci subjektivního hodnocení použije obecnou formulaci, že hodnocené kritérium je „v souladu s požadavky zadavatele“, neboť z takového konstatování si nelze udělat představu o tom, zda konkrétní hodnocená nabídka obsahuje požadované skutečnosti, resp. v jaké míře je splňuje či překračuje a jakým způsobem je tedy nabídka ve vztahu k tomuto subkritériu hodnocená.

56.  Zákon zadavateli umožňuje stanovit dílčí hodnotící kritéria, která nelze vyjádřit číselnou hodnotou, jako mohou být např. funkční vlastnosti, minimalizace vlivu plnění na životní prostředí, zajištění technického řešení apod. U těchto dílčích kritérií jsou však na zadavatele kladeny vyšší nároky na specifikaci takových kritérií v zadávací dokumentaci, tj. zadavatel musí v zadávací dokumentaci blíže vymezit, co bude hodnoceno v rámci těchto dílčích kritérií, a to tak, aby každý uchazeč věděl, jaké údaje má ve své nabídce uvádět a v jakém případě bude jeho nabídka hodnocena lépe než nabídky ostatních uchazečů. Aby mohl být navazující proces hodnocení nabídek považován za transparentní, musí hodnocení nabídek podle dílčích kritérií, resp. stanovených subkritérií těchto kritérií, které je zachyceno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, reflektovat předem stanovené vymezení těchto kritérií, resp. subkritérií. Hodnocení těchto číselně nevyjádřených kritérií musí být dostatečně podrobně zdůvodněno a musí obsahovat údaje, proč je určitá nabídka hodnocena lépe než ostatní. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto má stěžejní význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být průhledné a průkazné, aby bylo možno je přezkoumat.

57.  V této souvislosti Úřad uvádí, že ačkoliv není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, jak judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 (dále jen „rozsudek NSS“), je povinen přezkoumat, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, tedy zda je hodnocení komise přezkoumatelné. Podle citovaného rozsudku NSS Úřad dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek. Úřad tedy není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce.

58.  Rozsudek NSS dále konstatuje, že Úřad musí dbát na to, aby komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek. Pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě.

59.  Není-li tedy ve Zprávě uveden popis hodnocení nabídek v jednotlivých subkritériích dílčích hodnotících kritériích „Technická úroveň nabízeného plnění“ a „Technicko-organizační zabezpečení týmu“, které zadavatel předem v zadávací dokumentaci deklaroval, není možné správnost jeho postupu zpětně hodnotit, resp. přezkoumat a takový postup zadavatele je postupem netransparentním. Postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť není zaznamenán přezkoumatelným způsobem, tedy nelze vyloučit pochybnosti o korektním způsobu hodnocení nabídek, resp. o výběru nejvhodnější nabídky.

60.  Navrhovatel dále v návrhu uvedl, že zadavatel v rozporu se zákonem přidělil plný počet bodů v obou subjektivních kritériích vybranému uchazeči, přestože text odůvodnění ve Zprávě obsahuje popis ohledně nekvalit v relevantních významných aspektech jeho nabídky.

61.  K uvedenému Úřad uvádí, že v bodu A.16.5. „Výběr nejvhodnější nabídky“ zadávací dokumentace je stanoveno, že pro výběr nejvhodnější nabídky komise použije bodovací metodu. Celkový počet bodů pro hodnocenou nabídku bude vypočten podle v něm stanoveného principu. V rámci nepočitatelných dílčích kritérií hodnocení každý hodnotitel přidělí hodnocené nabídce bodovou hodnotu od 0 do 100. Z počtu individuálně přidělených bodů se v každém dílčím kritériu vypočte průměr. Průměrná hodnota bodu v příslušném kritériu bude odrážet úspěšnost předmětné nabídky v tomto kritériu. Nabídce, která dosáhne v dílčím kritériu nejvyšší počet průměrných bodů, dostane v tomto kritériu tzv. konečný počet bodů rovný 100, který se následně vypočte podle stanoveného vzorce.

62.  Na základě uvedených skutečností zadavatel při stanovení počtu bodů postupoval podle způsobu hodnocení nabídek stanovený v zadávací dokumentaci.

63.  Podle názoru navrhovatele, zadavatel porušil také § 79 odst. 5 zákona, když nerozhodl o novém hodnocení nabídek a zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, přestože nepochybně zjistil, že hodnotící komise porušila postup stanovený zákonem, a že neustanovil jinou hodnotící komisi pro nové hodnocení nabídek, ani nevyužil svého práva posoudit a hodnotit nabídky a zpracovat zprávu v takovém případě sám.

64.  Podle § 79 odst. 5 zákona zadavatel rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek, pokud zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený tímto zákonem. Pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám. Důvody pro nové posouzení a hodnocení nabídek zadavatel připojí k původní zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Provede-li nové posouzení a hodnocení nabídek podle tohoto odstavce zadavatel sám, zpracuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 odst. 1 zákona obdobně.

65.  K uvedenému Úřad uvádí, že hodnotící komise je odborným kolektivním orgánem zadavatele plnící zákonem vymezené funkce, přičemž jehož činnost nelze nahradit rozhodováním jediného subjektu. Zadavatel nemůže samostatně na základě své vlastní volní úvahy rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky jiné, než stanoví doporučení hodnotící komise, neboť by tak zcela zásadním způsobem zasáhl do role, kterou má hodnotící komise v zadávacím řízení.

66.  Jediná situace, kdy zadavatel může rozhodnout odlišně od doporučení hodnotící komise je ta, kdy v souladu s § 79 odst. 5 zákona zjistí, že hodnotící komise porušila zákonem stanovený postup a proto pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám.

67.  V šetřeném případě byl zadavatel přesvědčen o tom, že hodnotící komise postupovala při hodnocení nabídek a při sepisování Zprávy v souladu se zákonem a tudíž rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky na základě doporučení hodnotící komise.

68.  Závěrem Úřad konstatuje, že Zpráva neobsahovala dostatečný popis hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria Technická úroveň nabízeného plnění“ a v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Technicko-organizační zabezpečení týmu“ s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci subkritérií uvedených dílčích hodnotících kritérií, v důsledku čehož zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky v § 80 odst. 1 zákona a zároveň zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení stanovenou v § 6 zákona, čímž se jeho postup stal nepřezkoumatelný a netransparentní, přičemž tento postup zadavatel mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Údaj o složení hodnotící komise

69.  Ke skutečnosti, že zadavatel při nahlížení navrhovatele do Zprávy začernil údaje týkající se složení hodnotící komise, Úřad uvádí, že podle § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritériích, a údaj o složení hodnotící komise. Podle § 80 odst. 2 zákona zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepisují všichni členové hodnotící komise, kteří se účastnili jednání hodnotící komise, na němž bylo hodnocení nabídek provedeno.

70.  Zadavatel je podle § 80 odst. 3 zákona povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

71.  Jak vyplývá z citovaného § 80 zákona, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek má obsahovat mimo jiné i údaje týkající se složení hodnotící komise, přičemž má být podepsána těmi členy, kteří se účastnili jednání, na němž bylo provedeno hodnocení nabídek.

72.  Jestliže musí zadavatel umožnit uchazeči, jehož nabídka byla hodnocena, nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, a uvedená zpráva musí obsahovat výše uvedené údaje, je zadavatel povinen zpřístupnit uchazeči všechny údaje, které má zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovat podle zákona. Mezi tyto údaje patří i údaj o složení hodnotící komise, včetně podpisů členů, kteří prováděli hodnocení nabídek.

73.  V šetřeném případě tak zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když navrhovateli nezpřístupnil všechny údaje, které má zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovat podle § 80 odst. 1 zákona, čímž porušil § 80 odst. 3 zákona a rovněž zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 zákona, přičemž tento postup nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K návrhu na provedení důkazů ve správním řízení

74.  Za účelem prokázání skutečností uvedených v návrhu, navrhl navrhovatel provedení dokazování posouzením argumentace a důkazů jím předložených v námitkách i v návrhu, případně též jeho osobním svědectvím, posouzením norem, předpisů, nařízení a dalších dokumentů vydaných zodpovědnými a věcně příslušnými institucemi k uvedené problematice, o něž opírá své odůvodnění, či vyžádáním stanovisek těchto institucí, zpracováním expertního posudku zpracovaného nezávislou osobou v předmětné oblasti.

75.  K tomu Úřad uvádí, že v rámci správního řízení v plném rozsahu přezkoumal veškerou předloženou dokumentaci o veřejné zakázce. K výše navrženým způsobům provedení důkazů Úřad dodává, že je neprovedl vzhledem k tomu, že případná svědectví, či doložená stanoviska příslušných institucí by nemohla napravit porušení zákona, kterých se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil, přičemž k objektivnímu závěru Úřadu ohledně porušení zákona zadavatelem bylo dostatečné přezkoumání obsahu zadávací dokumentace.

Nápravné opatření

76.  Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

77.  Pochybení zadavatele Úřad napravil uložením nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona spočívajícím ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 9. 1. 2012 o výběru nejvhodnější nabídky a současně i ve zrušení hodnocení nabídek ze dne 5. 1. 2012 zdokumentovaných ve Zprávě. Zadávací řízení se tak vrací do stavu před vydáním zmíněného rozhodnutí. Zadavatel se tedy bude muset opětovně vypořádat s hodnocení nabídek.

78.  V souladu s § 118 odst. 1 zákona Úřad na základě posouzení všech výše uvedených skutečností rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a III. tohoto rozhodnutí, neboť zadavatel nedodržel zákonem stanovený postup pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Náklady řízení

79.  Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis.

80.  Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení  o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

81.  Vzhledem k tomu, že Úřad zrušil tímto rozhodnutím úkony zadavatele související s hodnocením nabídek a výběrem nejvhodnější nabídky, rozhodl o uložení povinnosti uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 

82.  Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu  pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2012000106.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

1.  Česká republika, Ministerstvo financí, Letenská 15, 118 10 Praha 1

2.  INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r. o., Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1

3.  Deloitte Audit s. r. o., Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz