číslo jednací: S113/2002/VZ-8433/2009/510/IFa

Instance I.
Věc Rekonstrukce objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem – II. a III. STAVBA
Účastníci
  1. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  2. ELA LITVÍNOV, spol. s r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 66 odst. 1 písm. g) zák. č. 500/2004 Sb. - zastaveno
Rok 2002
Datum nabytí právní moci 23. 2. 2010
Související rozhodnutí S113/2002/VZ-8433/2009/510/IFa
R113/2009/VZ-2423/2010/310-ASc
Dokumenty file icon 2002_S113.pdf  108 KB

Č. j. ÚOHS-S113/2002/VZ-8433/2009/510/IFa        V Brně dne 7. července 2009

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jako orgán příslušný podle  § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení  o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 21.10.2002 na návrh, jehož účastníky jsou

•  zadavatel – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IČ 44555601, se sídlem Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, zast. rektorkou univerzity doc. Ing. Ivou Ritschelovou, CSc.,

•  navrhovatel – společnost ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Hornická 337, 435 42 Litvínov - Janov, za kterou jedná jednatel Ing. Dušan Belák, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 21.4.2009 Mgr. Markem Dolečkem, advokátem, Doleček Kalounová Sedláčková, advokátní kancelář, se sídlem Ostrovní 30/126, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky v obchodní veřejné soutěži na veřejnou zakázku: „Rekonstrukce objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem – II. a III. STAVBA“, vyhlášené zadavatelem dne 20.2.2002 v Obchodním věstníku č. 08/02, pod zn. 142785-08/02, podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – vydává toto

usnesení:

I.

Správní řízení se podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pozdějších předpisů, zastavuje, neboť se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

II.

Náklady, které v řízení vznikly účastníkovi řízení – ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Hornická 337, 435 42 Litvínov – Janov, nese podle § 31 zákona č. 71/1967 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpis, účastník. Návrh na přiznání náhrady nákladů ve výši 330 415,- Kč (třistatřicet tisíc čtyřistapatnáct korun českých), se zamítá.

  III.

Správní poplatekčástka 100 000,-- Kč (slovy sto tisíc korun českých) – zaplacený společností ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Hornická 337, 435 42 Litvínov - Janov, se podle § 8 odst. 1 písm a) zákona č.368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nevrací.

Odůvodnění:

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, se sídlem Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, zast. rektorkou univerzity Ing. Ivou Ritschelovou, CSc. (dále jen „zadavatel“), vyhlásila v Obchodním věstníku č. 08/02, pod zn. 142785-08/02, obchodní veřejnou soutěž na: „Rekonstrukci objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem – II. a III. STAVBA“. Do skončení soutěžní lhůty zadavatel obdržel 6 nabídek uchazečů. Dne 3. 4. 2002 se konalo otevírání obálek. Komise pro otevírání obálek nevyřadila žádnou nabídku z dalšího posuzování a hodnocení. Komise jmenovaná zadavatelem pro posouzení a hodnocení nabídek vybrala jako nejvhodnější nabídku uchazeče RAVEL spol. s r. o., se sídlem Hrbovická 117/61, 400 01 Ústí nad Labem. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 9.5.2002 schválil výběr nejvhodnější nabídky, které téhož dne oznámil uchazečům. Dne 17.5.2002 podal uchazeč První regionální stavební spol. s r. o., se sídlem Sokolská 1365,  460 01 Liberec a dne 24.5.2002 uchazeč ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Chudeřínská 44, 436 03 Litvínov, proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky námitky. Statutární orgán zadavatele námitky uchazečů přezkoumal a námitkám nevyhověl. Uchazeče o tom vyrozuměl rozhodnutím o námitkách, které uchazeč ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Chudeřínská 44, 436 03 Litvínov, za kterou jedná jednatel Ing. Dušan Belák, převzal dne 3.6.2002. Dne 12.6.2002 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“), v zákonem stanovené lhůtě, od shora jmenovaného uchazeče návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele. Návrh uchazeče orgán dohledu přezkoumal a dne 26.7.2002 vydal rozhodnutí ve věci č.j.: S 062-R/02-458/140/Ná, kterým zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9.5.2002 z důvodu, že zadavatel provedeným výběrem neprokázal, že vybral nejvhodnější nabídku nejlépe splňující kritéria hodnocení, vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže. Zadavateli uložil provést nový výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatelem jmenovaná komise pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů posuzovala a hodnotila nabídky uchazečů dne 2.9.2002 a jako nejvhodnější navrhla zadavateli uchazeče RAVEL spol. s r.o., se sídlem Hrbovická 117/61, Ústí nad Labem, PSČ 400 01, za kterou jedná jednatel Ing. Pavel Přeučil (dále jen „uchazeč RAVEL“). Zadavatel výběr nejvhodnější nabídky schválil svým rozhodnutím ze dne 4.9.2002. Dne 6.9.2002 zaslal zadavatel uchazečům oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, které uchazeč ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Chudeřínská 44, 436 03 Litvínov, za niž jedná jednatel Ing. Dušan Belák, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 21.4.2009 Mgr. Markem Dolečkem, advokátem, Doleček Kalounová Sedláčková, advokátní kancelář, se sídlem Ostrovní 30/126, 110 00 Praha 1 (dále jen „uchazeč Ela“) převzal dne 11.9.2002. Dne 23.9.2002 obdržel zadavatel (zadavatel uváděl datum doručení dne 24.9.2002) od uchazeče Ela námitky proti výběru nejvhodnější nabídky. Statutární orgán zadavatele postupoval podle § 56 odst. 3 zákona a uchazeči námitky vrátil dopisem ze dne 25.9.2002, který uchazeč převzal dne 11.10.2002  s odůvodněním, že námitky uchazeče byly doručeny po uplynutí lhůty pro vyřízení námitek. S vybraným uchazečem zadavatel následně uzavřel dne 4.10.2002 smlouvu o dílo. Dne 21.10.2002 obdržel orgán dohledu od uchazeče návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

Dopisem ze dne 7.11.2002 vyzval orgán dohledu uchazeče k doložení dokladu o tom, že námitku proti výběru nejvhodnější nabídky podal zadavateli včas. Dne 28.11.2002 obdržel orgán dohledu dodejku, ze které vyplývá, že zadavatel obdržel námitku uchazeče ve lhůtě stanovené v § 55 zákona. Dne 4.12.2002 zaslal orgán dohledu účastníkům řízení oznámení o zahájení řízení.

Hodnocení nabídek uchazečů provedla zadavatelem jmenovaná komise, která posoudila a hodnotila nabídky uchazečů podle všech zveřejněných kritérií s přiřazením (významu) váhy jednotlivým kritériím. Stanovení pořadí kritérií hodnocení, určení významu jednotlivých kritérií, je plně v kompetenci  zadavatele. Z provedeného hodnocení nabídek nezjistil orgán dohledu, že by došlo k zvýhodnění některého z uchazečů ve veřejné zakázce: „Rekonstrukce objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem – II. a III. STAVBA“. K posouzení a hodnocení nabídek a k výběru nejvhodnější nabídky lze uvést, že úloha orgánu dohledu spočívá výhradně v kontrole zda byly zadavatelem při výběru nejvhodnější nabídky řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Za vlastní výběr nejvhodnější nabídky odpovídá zadavatel.

Zadavatel však porušil § 56 odst. 1 a 2 zákona tím, že námitku uchazeče, která byla podána ve lhůtě stanovené v § 55 zákona, nepřezkoumal, nepodal uchazeči poučení o možnosti podat do deseti kalendářních dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu a námitku uchazeči vrátil pro pozdní doručení a následně s vybraným uchazečem uzavřel dne 4. 10. 2002 na shora uvedenou veřejnou zakázku smlouvu o dílo. Porušení ustanovení § 56 odst. 2 zákona, kterého se zadavatel dopustil tím, že nepřezkoumal oprávněnost námitek uchazeče, ale neovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, a proto nedosáhlo takové intenzity, aby je bylo možno kvalifikovat jako závažné porušení zákona a zadavateli uložit pokutu podle § 62 zákona. Nelze sjednat nápravu podle § 60 písm. b) zákona, protože zadavatelem byla uzavřena s vybraným uchazečem dne 4. 10. 2002 smlouva o dílo.

Druhostupňové rozhodnutí č.j. 3R6/03-Ku ze dne 22.5.2003

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že zadavatel skutečně porušil ustanovení § 56 odst. 1 a 2 zákona, které statutárnímu zástupci zadavatele ukládá přezkoumat oprávněnost podaných námitek do deseti dnů od doručení zadavateli a v této lhůtě rozhodnout též o nápravě, zjistí-li, že zadavatel porušil ustanovení zákona a uvědomí o tom neprodleně uchazeče, který námitky podal. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení platí, že pokud statutární zástupce zadavatele námitkám nevyhoví, uvědomí o tom uchazeče s poučením o možnosti podat do deseti kalendářních dnů návrh. Nelze taktéž zpochybnit, že před uplynutím lhůty pro podání námitek a jsou-li námitky podány včas, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky, ani uzavřít smlouvu. Zadavatel v daném případě postupoval nesprávně, když uchazeči vrátil námitky s tím, že tyto byly doručeny po uplynutí lhůty pro vyřízení námitek. Orgán dohledu však nade vší pochybnost zjistil z předložené doručenky, že zadavatel obdržel námitky včas. Toto pochybení zadavatele orgán dohledu a ani sám zadavatel nezpochybňuje.

Vzhledem k tomu, že zadavatel již uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, přezkoumával orgán dohledu jeho postupy týkající se samotného výběru a zjistil, že výběrem nejvhodnější nabídky zadavatel zákon neporušil. Na tomto zjištění však nic nemění skutečnost, že zadavatel porušil zákon, když nepřezkoumal námitky uchazeče a v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 zákona, uzavřel smlouvu. Orgán dohledu tedy nesprávně posoudil postup zadavatele, když na straně šesté, v posledním odstavci odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „porušení ustanovení § 56 odst. 2 zákona, kterého se zadavatel dopustil tím, že nepřezkoumal oprávněnost námitek uchazeče, neovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky a proto nedosáhlo takové intenzity, aby je bylo možno kvalifikovat jako závažné porušení zákona a zadavateli uložit pokutu podle § 62 zákona.“ Postupem zadavatele došlo k závažnému porušení zákona. Ze skutečnosti, že zmíněné porušení zákona nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, nelze dospět k názoru, že se jedná o porušení, které nedosáhlo takové intenzity, aby je bylo možno kvalifikovat jako závažné porušení zákona, za které je možno  uložit zadavateli pokutu podle § 62 zákona. Podle § 62 odst. 1 zákona i za závažné či opětovné porušení zákona může orgán dohledu zadavateli uložit pokutu a je tedy na úvaze orgánu dohledu, zda pokutu uloží či nikoliv. V této souvislosti je dále uvedeno, že orgán dohledu zahájí ve věci zjištěného závažného porušení zákona zadavatelem správní řízení z vlastního podnětu.

K otázce námitek uchazeče týkající se § 70 zákona orgán dohledu uvádí, že dle tohoto ustanovení „smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v rozporu s tímto zákonem je neplatná. Změny ve smlouvě v rozporu s podmínkami obchodní veřejné soutěže jsou neplatné“. K námitkám uchazeče, že se orgán dohledu nevypořádal s platností, resp. neplatností zmiňované smlouvy a omezil se toliko na její konstataci je uvedeno, že orgán dohledu správně na citované ustanovení uchazeče pouze upozornil mimo jiné i tím, že na straně šesté napadeného rozhodnutí uvedl, že „Podmínky a závazky smlouvy o dílo vyplývající z realizace Rekonstrukce objektů v areálu UJEP podléhají obchodně právním vztahům“. V této souvislosti se odkazuje na § 51 zákona, dle kterého dohled nad dodržováním zákona při zadávání veřejných zakázek vykonává orgán dohledu a tento dohled spočívá dle § 52 zákona mimo jiné i v přezkoumávání úkonů zadavatele, v kontrole postupů zadavatele a například i ukládání sankcí. Orgán dohledu však nevyslovuje neplatnost smluv, tato pravomoc orgánu dohledu nenáleží. Neplatnost smluv může vyslovit pouze soud, a proto se správně orgán dohledu platností, resp. neplatností zmiňované smlouvy nezabýval.

Rozhodnutí S 543-R/03-VP/140/Ná ze dne 10.7.2003

Dne 13.6.2003 orgán dohledu zahájil správní řízení z moci úřední, a to ve smyslu ustanovení  § 57 odst. 1 zákona ve spojení s § 60 a zákona ve věci předmětné veřejné zakázky a rozhodl, že zadavatel tím, že nepřezkoumal a vrátil zpět dopisem ze dne 25.9.2002 námitky proti výběru nejvhodnější nabídky uchazeči Ela, které byly zadavateli doručeny ve lhůtě stanovené v ustanovení § 55 zákona, se dopustil závažného porušení zákona a uložil zadavateli pokutu ve výši 10 000,- Kč .

Uchazeč doložil orgánu dohledu, že zadavateli doručil námitku proti výběru nejvhodnější nabídky v desetidenní lhůtě stanovené v § 55 zákona. Na dodejce bylo vyznačeno datum převzetí zásilky příjemcem (zadavatelem) na poštovním úřadě v Ústí nad Labem dne 23.9.2002. Včasné doručení námitky následně nezpochybnil ani zadavatel, který zároveň podal orgánu dohledu vysvětlení proč nepřezkoumal námitky uchazeče.

Orgán dohledu považoval postup zadavatele, kdy zadavatel nepřezkoumal námitku uchazeče, kterou uchazeč podal v zákonem stanovené lhůtě a námitku uchazeči vrátil, za závažné porušení zákona. Zadavatel tím porušil ustanovení § 56 odst. 1 a 2 zákona, který statutárnímu zástupci zadavatele ukládá přezkoumat oprávněnost uchazečem podaných námitek do deseti dnů. Zjistí-li, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona uvědomí o tom neprodleně uchazeče, který námitky podal. Dále  ustanovení § 56 odst. 2 zákona stanovuje, že pokud statutární zástupce zadavatele námitkám nevyhoví, uvědomí o tom uchazeče s poučením o možnosti podat do deseti kalendářních dnů návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele. Před uplynutím lhůty pro podání námitek a jsou-li námitky podány včas, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky, ani uzavřít smlouvu. Zadavatel nepostupoval v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona, když námitky uchazeče nepřezkoumal a námitky uchazeči vrátil zpět. Následně v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 zákona uzavřel smlouvu.

Orgán dohledu zjištěné porušení kvalifikoval jako porušení závažné, neboť svým postupem zadavatel vyloučil možnost přezkoumat námitky uchazeče a následně uzavřel smlouvu o dílo.

Podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, „zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky .…“. Vzhledem k tomu, že zadavatel již uzavřel výše uvedenou smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky, orgán dohledu přistoupil k uložení pokuty, neboť porušení zákona, kterého se zadavatel dopustil tím, že nepřezkoumal oprávněnost podaných námitek uchazeče doručených zadavateli v souladu s § 56 odst. 1 zákona  v desetidenní lhůtě, závažně porušil § 56 odst. 2 zákona. Výše peněžitého závazku, který vznikne zadavateli ze zadání veřejné zakázky zadané v rozporu se zákonem činí 91 090 437,- Kč vč. DPH; 1 % z této částky činí 910 904,37 Kč vč. DPH. Po zvážení všech okolností případu a vzhledem k tomu, že závažné porušení zákona bylo u zadavatele způsobeno administrativní chybou, však orgán dohledu rozhodl o uložení pokuty pouze ve výši 10 000,- Kč. Orgán dohledu přihlédl i k vyjádření zadavatele, který učinil opatření, aby se podobné administrativní nedopatření neopakovalo a vyvodil z něj důsledky.

Z rozsudku Krajského soudu v Brně

Rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Ca 245/2003 ze dne 28.2.2005 bylo zrušeno rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22.5.2003, č.j. 3R6/03-Ku i prvostupňové rozhodnutí č.j. S113-R/02-810/140/Ná ze dne 20.12.2002.

Krajský soud v odůvodnění mimo jiné uvedl, že žalobní námitky se v zásadě koncentrují do dvou skupin, kdy žalobce odkazuje především na porušení ust. § 56 odst. 2 a 5  zákona, když orgán dohledu kvalifikoval toto pochybení jako závažné porušení zákona. Odkazuje se na skutečnost, že tímto postupem byla uchazeči odňata jeho zákonná práva a nepřezkoumání oprávněnosti jeho námitek bylo nepřípustným zásahem do zákonem dané kompetence  jiného. Dle názoru uchazeče Ela toto porušení zákona mohlo mít jediný důsledek a to ten, že provostupňový správní orgán měl rozhodnutí zadavatele zrušit. Ve druhé skupině žalobních námitek poukázal uchazeč Ela na tu skutečnost, že smlouva o dílo byla uzavřena s vybraným uchazečem v rozporu se zákonem a tudíž je neplatná.

S ohledem na výše uvedené Krajský soud konstatoval, že orgán dohledu nesprávně posoudil postup zadavatele, který nepřezkoumal námitky uchazeče Ela a uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem RAVEL. Jak zadavatel, tak i orgán dohledu ve svých rozhodnutích konstatovali, že postupem zadavatele sice došlo k porušení ust. § 56 odst. 2 a 5 zákona, toto porušení povinností však nezapříčinilo či neovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky. Avšak tento výrok je vnitřně rozporný, konstruuje se zde situace, kdy zadavatel věděl, respektive byl si jist, že vybral nejvhodnější nabídku (aniž viděl či přezkoumal včas podané námitky žalobce) a s vybraným uchazečem obratem uzavřel smlouvu o dílo, kdy naopak z logiky věci na první pohled jasně vyplývá, že výběr jemuž předcházela nezákonnost, nemůže být zákonný. Orgán dohledu ve svých rozhodnutích tvrdí, že výběrem uchazeče RAVEL nebyl tento zvýhodněn a zadavatel prokázal, že vybral nejvhodnější nabídku. Zároveň však orgán dohledu dodává, že nemůže stanovit, který z uchazečů předložil lepší nabídku, neboť v kompetenci tohoto správního orgánu je pouze dohled nad rámcem, ve kterém probíhá výběr nejvhodnější nabídky.

Jelikož orgán dohledu dospěl k závěru, že došlo k závažnému porušení zákona ze strany zadavatele, když se podanými námitkami, jejichž oprávněnost měl projednávat statutární orgán zadavatele, zabýval orgán dohledu sám. Tímto postupem byl uchazeč Ela zkrácen na svých právech, když sám orgán dohledu se zabýval oprávněností podaných námitek, když oprávněností podaných námitek se měl zabývat statutární orgán zadavatele. Orgán dohledu ani nemá oprávnění, aby přezkoumával oprávněnost podaných námitek, neboť takováto pravomoc mu není svěřena žádným právním předpisem.

Provedeným dokazováním soud zjistil, že jak prvostupňový správní orgán, tak zejména předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dospěl k závěru, že zadavatel porušil ust. § 56 odst. 1 a odst. 2 zákona, když nepřezkoumal námitky uchazeče a v rozporu s ust. § 56 odst. 5 zákona, uzavřel smlouvu. Tímto postupem zadavatele došlo k závažnému porušení zákona. Krajský soud v Brně konstatuje, že vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí předsedy Úřadu a také prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, soudu nezbylo, než obě tyto rozhodnutí rozsudkem zrušit.

Pokud se jedná o žalobní námitku ohledně neplatnosti smlouvy, Krajský soud uvádí, že podle § 70 zákona je smlouva na veřejnou zakázku, která je uzavřena v rozporu s tímto zákonem neplatná a tato skutečnost vyplývá ze zákona, soud má za to, že orgán dohledu nemá povinnost takovou absolutně neplatnou smlouvu dále ještě prohlašovat jako neplatnou.

Účastníky správního řízení podle § 58 zákona jsou:

•  zadavatel,

•  uchazeč ELA LITVÍNOV, spol. s r. o., se sídlem Hornická 337, 435 42 Litvínov – Janov.

Pokračování správního řízení oznámil orgán dohledu jeho účastníkům dopisem  č.j. S113/2002/VZ-4827/2007/510/IFa ze dne 22.4.2009.

Současně orgán dohledu usnesením č.j. S113/2002/VZ-4829/2009/510/IFa ze dne 22.4.2009 mimo jiné stanovil účastníkům řízení podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, lhůtu, ve které jsou účastníci řízení oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu podle § 36  odst. 3 zákona  č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na  § 39 odst. 1 cit. správního řádu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Ke správnímu řízení se vyjádřil uchazeč Ela dopisem ze dne 30.4.2009, ve kterém uvedl, že v příloze zasílá doklady, na základě kterých požaduje zaplacení částky ve výši 330 415,- Kč.

Zadavatel se k pokračování správního řízení vyjádřil dopisem ze dne 5.5.2009, ve kterém uvedl, že v příloze zasílá smlouvu o dílo uzavřenou s uchazečem RAVEL na realizaci předmětné veřejné zakázky.

Ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že správní orgán usnesením řízení o žádosti zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

Závěry orgánu dohledu

Uchazeč Ela se ve svém návrhu ze dne 21.10.2002 domáhal, aby rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky bylo zrušeno a zadavateli bylo uloženo provést nový výběr anebo bylo zrušeno zadání předmětné veřejné zakázky. Jak vyplývá z výše uvedeného orgán dohledu konstatoval, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem při výběru nejvhodnější nabídky, avšak závažně porušil zákon, když nepřezkoumal námitky uchazeče Ela, které byly doručena ve lhůtě stanovené zákonem. Dále bylo zjištěno, že veřejná zakázka  „Rekonstrukce objektů v areálu UJEP, České mládeže 8, Ústí nad Labem – II. a III. STAVBA“ již byla zrealizována na základě smlouvy ze dne 4.10.2002 a nelze v dané situaci po zadavateli požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení.

Podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou. Jelikož orgán dohledu již rozhodl, že zadavatel závažně porušil zákon, když nevyřídil námitky v souladu se zákonem a uložil zadavateli pokutu a veřejná zakázka je již zrealizována, stala se tak žádost o provedení nového výběru či zrušení zadání veřejné zakázky zjevně bezpředmětnou, a Úřad proto rozhodl usnesením podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu o zastavení řízení.

Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že podle § 158 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se zadávání veřejných zakázek, veřejné soutěže o návrh, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně se postupuje i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a v řízení o uložení sankce, která byla zahájena po nabytí účinnosti tohoto zákona a která na zadávání veřejných zakázek nebo veřejnou soutěž o návrh podle odstavce 1 navazují.

Náklady řízení a správní poplatek

Orgán dohledu rozhodnutím č.j. S 113-R/02-810/140/Ná ze dne 20.12.2002 zamítl návrh uchazeče Ela, což bylo potvrzeno druhostupňovým rozhodnutím č.j. 3R6/03-Ku ze dne 22.5.2003. Obě rozhodnutí byla zrušena rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 29 Ca 245/2003-64 ze dne 28.2.2005. Rozhodnutím č.j. S 543-R/03-VP/140/Ná ze dne 10.7.2003 byla zadavateli uložena pokuta ve výši 10 000,- Kč za zjištěné závažné porušení zákona, a sice ustanovení § 56 odst. 2 zákona tím, že nepřezkoumal a vrátil zpět dopisem ze dne 25.9.2002 námitky proti výběru nejvhodnější nabídky uchazeči Ela, které byly zadavateli doručeny ve lhůtě stanovené v ustanovení § 55 cit. zákona.

Uchazeč Ela ve svém seznamu uvádí následující položky, na základě kterých žádá o vyplacení celkové částky ve výši 330 415,- Kč:

– správní poplatek    100 000,- Kč

– náklady – bankovní záruka   19 822,- Kč

– náklady – právní služby   17 875,- Kč

– náklady – právní služby (zastupování před soudem)  10 004,- Kč

– celkem  137 697,- Kč

–  správní poplatek   100 000,- Kč

–  náklady na projektovou dokumentaci  52 500,- Kč

–  náklady na bankovní záruku  30 214,- Kč

–  celkem   192 415,- Kč

Navrhovatel žádá orgán dohledu, aby rozhodl o náhradě nákladů ve správním řízení a tento návrh opírá o usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 17 Co 204/2007 ze dne 20. prosince 2007, který rozhodl o částce 117 875,- Kč. Z obsahu rozsudku: uchazeč Ela uplatnil žalobou, která došla soudu dne 7.4.2004 vůči zadavateli nárok na zaplacení částky 137 697,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % od 16.3.2004 do zaplacení. Uvedený peněžitý nárok se skládá ze správního poplatku ve výši 100 000,- Kč za návrh podaný uchazečem Ela u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídku v obchodní veřejné soutěži na předmětnou veřejnou zakázku. Částka 17 875,- Kč představuje náklady na právní zastoupení v uvedeném přezkumném řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem konstatoval, že náhrada nákladů správního řízení je svojí povahou věcí správněprávní a nikoliv věcí občanskoprávní, není proto v kompetenci Krajského soudu v Ústí nad Labem, aby rozhodl ve věci náhrady nákladů správního řízení. K nároku na zaplacení částky 19 822,- Kč, jakožto nároku za složení jistoty, je v odůvodnění rozsudku uvedeno, že tato částka nepředstavuje náklady správního řízení, nýbrž jde o náklady, které měly uchazeči Ela vzniknout z přímé účasti na veřejné obchodní soutěži vyhlášené žalovanou, a to v souvislosti s poskytnutím jistoty formou bankovní záruky podle zákona, a které podle uchazeče Ela představují škodu z tohoto vztahu. Obchodní veřejnou soutěž u veřejných zakázek upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v ustanoveních § 281 až § 288. Obchodní veřejná soutěž u veřejných zakázek podle zákona je zvláštní úpravou obchodní veřejné soutěže, ustanovení obchodního zákoníku se použijí subsidiárně. Z povahy věci je tudíž nutné dovodit, že spor o zaplacení částky 19 822,- Kč je sporem z obchodního vztahu mezi účastníky řízení, který náleží do civilní pravomoci soudu ve smyslu § 7 odst. 1 o.s.ř. Uchazeč Ela doplnil seznam dokladů o částku ve výši 10 004,- Kč, která představuje náklady na právní zastoupení před soudem.

Podle zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném znění ke dni 17.4.2004 (dále jen „zákon o správních poplatcích“) v příloze sazebníku správních poplatků v položce 62 písm. b) je stanoveno, že návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky je zpoplatněn, a to částkou 0,5 % z nabídkové ceny navrhovatele nejméně 2 500,- Kč nejvýše 100 000,- Kč. Jak vyplývá z předložených podkladů, uchazeč Ela zaplatil za návrh správní poplatek ve výši 100 000,- Kč. Je však třeba upozornit, že vrácení správního poplatku bylo upraveno v § 8 zákona o správních poplatcích, a to v přesně definovaných případech.

Podle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona o správních poplatcích je stanoveno, že správní orgán, který poplatek vybral, jej vrátí:

a)  v plné výši, nedošlo-li vůbec k provedení úkonu bez viny poplatníka anebo poplatek byl  zaplacen aniž byl k tomu poplatník povinen, anebo byl-li poplatek na žádost prominut;

b) v částce, o kterou poplatník zaplatil na poplatek více, než byl povinen nebo o kterou byl  poplatek na žádost snížen nebo prominut.

Podle odst. 2 téhož ustanovení neprovede-li správní orgán úkon vinou poplatníka nebo správní orgán zastaví řízení anebo neuzná zaplacení poplatku po lhůtě uvedené v § 6 téhož zákona, rozhodne k žádosti poplatníka o částečném vrácení poplatku.

Z citovaného znění zákona o správních poplatcích vyplývá, že nenastala žádná ze skutečností, která by zakládala nárok uchazeče Ela na vrácení správního poplatku. Orgán dohledu tedy konstatuje, že správní poplatek>ve výši 100 000,-- Kč  zaplacený uchazečem Ela, se podle § 8 odst. 1 písm a) zákona č.368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nevrací.

  Orgán dohledu dále konstatuje, že pokud se v jednotlivých ustanoveních § 31 zákona č.71/1967 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) definují náklady řízení, rozumí se tím správní řízení a náklady správního řízení, tj. především náklady, které vznikly správnímu orgánu. Ustanovení § 31 správního řádu, věty druhé, stanoví, že náklady, které v řízení vznikly účastníkovi řízení, nese účastník. Z citovaného znění § 31 správního řádu tedy jednoznačně vyplývá, že náklady správního řízení nesou jeho účastníci. Správní řád neupravuje možnost, kdy by měl účastník správního řízení možnost uplatnit náhradu nákladů ve správním řízení po zadavateli, tudíž orgán dohledu nemůže stanovit povinnost pro zadavatele, aby uhradil náklady správního řízení byť úspěšnému navrhovateli.

  Protože povinnost uhradit správní poplatek nebyla a není důsledkem jednání zadavatele, ale vyplývá ze zákona o správních poplatcích, aplikace ust. § 31 odst. 2 správního řádu nepřipadá v úvahu, a proto rozhodl orgán dohledu, jak je uvedeno výše.

Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že částka ve výši 192 718,- Kč, která se skládá ze správního poplatku ve výši 100 000,- Kč, částky na pořízení projektové dokumentace ve výši 52 500,- Kč a dále částky na náklady za bankovní záruku ve výši 30 214,- Kč, kterou požaduje uchazeč Ela se vztahuje ke správnímu řízení č.j. S062-R/02, které bylo ukončeno vydáním rozhodnutí č.j. S062-R/02-458/140 Ná ze dne 26.7.2002, které nabylo právní moci dne 14.8.2002. Z uvedeného vyplývá, že výše uvedené finanční požadavky se nevztahují ke správnímu řízení č.j. S113/2002 a tudíž orgán dohledu se jimi dále nezabýval.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad nemá odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Pavel Herman

ředitel sekce veřejných zakázek

Obdrží:

Mgr. Kateřina Šindlerová, advokát, advokátní kancelář Doleček Kalounová Sedláčková, Ostrovní 30/126, 110 00 Praha – Nové Město

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz