Rozhodnutí: S270,325/2008/VZ-909/2009/510/MOn

Instance I.
Věc Přenesená správa veřejného osvětlení v Havířově
Účastníci
  1. statutární město Havířov
  2. ČEZ Energetické služby, s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 zák. 137/2006 Sb. - porušení s vlivem na pořadí úspěšnosti - uložení nápravy
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 17. 11. 2009
Související rozhodnutí S270,325/2008/VZ-909/2009/510/MOn
R4/2009/VZ-14241/2009/310
Dokumenty file icon dokument ke stažení 220 KB

Č.j.: ÚOHS-S270,325/2008/VZ-909/2009/510/MOn

V Brně dne 13. února 2009

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojených správních řízeních zahájených dne 29. 9. 2008 na základě návrhu ze dne 29. 9. 2008, resp. 22. 12. 2008 z moci úřední, jejichž účastníky jsou:

•  zadavatel – statutární město Havířov, IČ 002 97 488, se sídlem Svornosti 2, 736 01 Havířov-město, zastoupené Františkem Chobotem, primátorem, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci obchodní společností JUSTITIA, s. r. o., IČ 253 92 875, se sídlem 28. října 1142/168, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory, za niž jedná Mgr. Vlastimil Křesálek, jednatel,

•  navrhovatel – obchodní společnost ČEZ Energetické služby, s. r. o., IČ 278 04 721, se sídlem Výstavní 1144/103, 706 02 Ostrava, Vítkovice, za niž jednají Ing. Michal Rzyman a Ing. Daniel Morys, jednatelé, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci Mgr. Markem Gocmanem, advokátem, se sídlem 28. října 219/438, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Přenesená správa veřejného osvětlení v Havířově“ zadávané v soutěžním dialogu, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 1. 7. 2008 a následně opraveno ve dnech 4. 7. 2008, 21. 7. 2008 a 11. 8. 2008 pod ev. č. 60019341 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 7. 2008 v č. 126/2008 pod ev. č. 2008/S 126-168250 a následně opraveno dne 8. 7. 2008 v č. 130/2008 pod ev. č. 2008/S 130-172435, dne 23. 7. 2008 v č. 141/2008 pod ev. č. 2008/S 141-188279 a dne 13. 8. 2008 v č. 156/2008 pod ev. č. 2008/S 156-209987, rozhodl takto:

I.

I. 1. Zadavatel statutární město Havířov nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v ustanovení § 24 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když při zadávání veřejné zakázky „Přenesená správa veřejného osvětlení v Havířově“ použil soutěžní dialog, aniž splnil podmínky stanovené ve výše citovaném ustanovení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 I. 2. Zadavatel statutární město Havířov nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 40 odst. 6 citovaného zákona o veřejných tím, že provedl úpravy v uveřejněném vyhlášení, aniž by přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání žádostí o účast v soutěžním dialogu, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Jako opatření k  nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší zadání veřejné zakázky „Přenesená správa veřejného osvětlení v Havířově“.

II.

Zadavatel statutární město Havířov nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 44 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách, v návaznosti na § 6 téhož zákona tím, že v oznámení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci si vyhradil požadavky na splnění kvalifikace, které si vzájemně odporují.

V souvislostech tohoto správního řízení Úřad uvedený úkon zadavatele posoudil jako postup, který podstatně neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli městu Vysoké Mýto ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu  pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol 2700850001.

Odůvodnění

Statutární město Havířov, IČ 002 97 488, se sídlem Svornosti 2, 736 01 Havířov-město, zastoupené Františkem Chobotem, primátorem, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci obchodní společností JUSTITIA, s. r. o., IČ 253 92 875, se sídlem 28. října 1142/168, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory, za niž jedná Mgr. Vlastimil Křesálek, jednatel (dále jen „zadavatel“) uveřejnilo v informačním systému o veřejných zakázkách dne 1. 7. 2008 a následně opravilo ve dnech 4. 7. 2008, 21. 7. 2008 a 11. 8. 2008 pod ev. č. 60019341 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 7. 2008 v č. 126/2008 pod ev. č. 2008/S 126-168250 a následně opravilo dne 8. 7. 2008 v č. 130/2008 pod ev. č. 2008/S 130-172435, dne 23. 7. 2008 v č. 141/2008 pod ev. č. 2008/S 141-188279 a dne 13. 8. 2008 v č. 156/2008 pod ev. č. 2008/S 156-209987 oznámení soutěžního dialogu za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Přenesená správa veřejného osvětlení v Havířově“.

V oznámení o zakázce zadavatel stanovil jako kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky.

Ke správnímu řízení zahájenému na návrh dodavatele ČEZ Energetické služby, s. r. o., Ostrava:

Dne 31. 8. 2008 zadavatel doručil obchodní společnosti ČEZ Energetické služby, s. r. o., IČ 278 04 721, se sídlem Výstavní 1144/103, 706 02 Ostrava, Vítkovice, za niž jednají Ing. Michal Rzyman a Ing. Daniel Morys, jednatelé, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci Mgr. Markem Gocmanem, advokátem, se sídlem 28. října 219/438, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory (dále jen „navrhovatel“), oznámení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení z důvodu nesplnění kvalifikace. Proti rozhodnutí o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení podal navrhovatel dopisem ze dne 12. 9. 2008 námitky, které zadavatel obdržel téhož dne a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Písemné odůvodnění rozhodnutí o námitce zadavatel doručil navrhovateli dne 23. 9. 2008. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 29. 9. 2008 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Dnem 29. 9. 2008, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh dne 30. 9. 2008.

Obsah podstatných částí návrhu ze dne 29. 9. 2008, vyjádření navrhovatele ze dne 24. 11. 2008 a stanovisek zadavatele ze dne 7. 11. 2008, 20. 11. 2008, 24. 11. 2008, 25. 11. 2008 a 28. 1. 2009 je uveden níže, vždy v příslušné části tohoto odůvodnění.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli a navrhovateli dopisem č. j. S270/2008/VZ-21272/2008/510/MO ze dne 24. 10. 2008. Usnesením č. j. S270/2008/VZ-21318/2008/510/MO ze dne 24. 10. 2008 Úřad zadavateli a navrhovateli stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit svá stanoviska v řízení, resp. vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

Na základě žádosti zadavatele ze dne 7. 11. 2008 Úřad usnesením č. j. S270/2008/VZ-22786/2008/510/MO ze dne 13. 11. 2008 prodloužil lhůtu pro navrhování důkazů a pro vyjádření stanoviska ve správním řízení, a to oběma účastníkům řízení. Byla prodloužena rovněž lhůta, ve které se mohli účastníci řízení vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 10. 11. 2008 Úřad vydal předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude  správní řízení ukončeno.

Dne 20. 11. 2008 Úřad umožnil zástupcům navrhovatele nahlédnout do správního spisu vedeného pod č. j. S270/2008. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

Ke správnímu řízení zahájenému z moci úřední:

Po přezkoumání předložených podkladů získal Úřad pochybnosti o zákonnosti úkonů zadavatele, spočívající zejména v tom, zda byly splněny podmínky pro aplikaci soutěžního dialogu a zda minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu uvedeného v § 56 odst. 2 písm. a) zákona, odpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, a proto zahájil správní řízení z moci úřední.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli jako jedinému účastníkovi správního řízení dopisem č. j. S325/2008/VZ-24915/2008/510/MO ze dne 16. 12. 2008. Usnesením č. j. S325/2008/VZ-24927/2008/510/MO ze dne 16. 12. 2008 Úřad zadavateli stanovil lhůty, ve kterých byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko v řízení, resp. vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Proti cit. usnesení podal zadavatel dopisem ze dne 30. 12. 2008 rozklad. Úřad v rámci autoremedury v plném rozsahu vyhověl rozkladu podanému zadavatelem a usnesení Úřadu č. j. S325/2008/VZ-24927/2008/510/MO ze dne 16. 12. 2008 zrušil, neboť lhůty stanovené usnesením byly s ohledem na datum doručení předmětného usnesení zadavateli nepřiměřeně krátké (předmětné usnesení bylo připraveno k vyzvednutí dne 17. 12. 2008 u místně příslušného doručujícího orgánu, zadavatel však usnesení vyzvedl až dne 22. 12. 2008, přičemž lhůta pro navrhování důkazů ve správním řízení byla stanovena do 22. 12. 2008 a lhůta pro vyjádření k podkladům rozhodnutí byla stanovena do 29. 12. 2008).

Ke spojení správních řízení:

K zajištění účelu výše specifikovaných správních řízení Úřad vydal usnesení č. j. S270,325/2008/VZ-25705/2008/510/MO ze dne 29. 12. 2008, kterým spojil správní řízení zahájené na základě návrhu  navrhovatele ze dne 29. 9. 2008 a správní řízení zahájené dne 22. 12. 2008 z moci úřední.

 Usnesením č. j. S270,325/2008/VZ-25739/2008/510/MO ze dne 29. 12. 2008 seznámil navrhovatele a zadavatele s obsahem usnesení č. j. S270,325/2008/VZ-25705/2008/510/MO ze dne 29. 12. 2008, kterými byla výše uvedená správní řízení spojena, a rovněž oběma účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které se mohli  vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Proti cit. usnesení podal zadavatel dopisem ze dne 6. 1. 2009 rozklad. Úřad v rámci autoremedury v plném rozsahu vyhověl rozkladu podanému zadavatelem a usnesení Úřadu č. j. S270,325/2008/VZ-25739/2008/510/MO ze dne 29. 12. 2008 zrušil, neboť lhůta stanovená usnesením byla s ohledem na datum doručení předmětného usnesení zadavateli nepřiměřeně krátká (předmětné usnesení bylo připraveno k vyzvednutí dne 30. 12. 2008 u místně příslušného doručujícího orgánu, zadavatel je však vyzvedl až dne 6. 1. 2009, přičemž lhůta pro vyjádření k podkladům rozhodnutí byla stanovena do 7. 1. 2009).

Úřad následně usnesením č. j. S270,325/2008/VZ-134/2009/510/MOn ze dne 9. 1. 2009 oběma účastníkům řízení nově stanovil lhůtu pro navrhování důkazů a pro vyjádření stanoviska ve správním řízení i lhůtu, ve které se mohou účastníci řízení vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 6. 1. 2009 Úřad umožnil právnímu zástupci navrhovatele nahlédnout do správního spisu vedeného pod č. j. S270,325/2008. Příslušný dokument je součástí správního spisu.

Dopisem ze dne 7. 1. 2009 zadavatel Úřad požádal o podání informace o správním řízení ve smyslu § 36 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Informace o správním řízení byla zadavateli odeslána dopisem č. j. S270,325/2008/VZ-412/2009/510/MOn ze dne 14. 1. 2008.

Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. zákona dosavadní postup zadavatele a   po zhodnocení předložených podkladů, zejména dokumentace, vyjádření účastníků řízení a  vlastních zjištění konstatuje, že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený zákonem.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K použití soutěžního dialogu

Argumentace navrhovatele:

Hlavním předpokladem pro použití soutěžního dialogu je obzvláštní složitost veřejné zakázky, přičemž dalším předpokladem je nemožnost použití otevřeného nebo omezeného řízení. Cílem soutěžního dialogu tak má být určení a vymezení prostředků, které nejlépe vyhovují splnění potřeb veřejného zadavatele. To ovšem dle navrhovatele není případ uvedené veřejné zakázky.

Dokumentace soutěžního dialogu velmi detailním a jednoznačným způsobem definuje předmět plnění veřejné zakázky, a to včetně popisu všech uvažovaných právních vztahů. Z obsahu dokumentace navíc vůbec není zřejmé, co vlastně má být předmětem jednání v rámci soutěžního dialogu, ohledně kterých částí veřejné zakázky zatím nejsou známy podrobnosti a jakým způsobem má dojít v rámci soutěžního dialogu k nalezení optimálního řešení pro zadavatele. Tomu odpovídají i velmi detailně a specificky určené kvalifikační předpoklady, které měli dodavatelé v soutěžním dialogu splnit. Podle názoru navrhovatele tak měl být přímo vyhlášen jiný typ zadávacího řízení, neboť podmínky pro vypsání soutěžního dialogu vůbec nejsou dány.

Navrhovatel nahlédl dne 20. 11. 2008 do příslušného správního spisu, avšak požadovaná vysvětlení a doklady v něm založeny nebyly, ačkoli opakovaná lhůta pro jejich předložení již marně uplynula. Navrhovatel je tak přesvědčen o tom, že pokud byl zadavatel opakovaně vyzýván k předložení dokumentů, které lze z hlediska řízení o veřejné zakázce považovat za zásadní, a dosud se tak nestalo, tak jediným důvodem může být skutečnost, že takové dokumenty neexistují. Je pravdou, že zákon ukládá zadavateli v případě tzv. soutěžního dialogu povinnost o každém jednání vyhotovit protokol obsahující předmět a výsledek jednání. Je proto s podivem, pokud zadavatel takové protokoly nemůže předložit za situace, kdy uvedená jednání vede. Navrhovatel je tak přesvědčen o tom, že buď zadavatel své povinnosti vyhotovit příslušné protokoly nesplnil (pak ovšem s ohledem na časový odstup bude pochybné, zda protokoly vyhotovené dodatečně mohou zachycovat skutečný obsah jednání), nebo zadavatel vedl jednání o takových skutečnostech, které nemohou být předmětem jednání v rámci soutěžního dialogu (např. pouze jednání o ceně).

Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel nebyl dosud schopen předložit přesvědčivé zdůvodnění, proč v procesu zadání veřejné zakázky byla vybrána právě forma soutěžního dialogu. Podle názoru navrhovatele zde může existovat pouze jediný důvod, a sice to, že zadavatel pravděpodobně na tuto otázku není s to sám nalézt odpověď. Porovnání s jinými zadáními veřejné zakázky na obdobný předmět plnění (viz např. řízení o veřejnou zakázku zadavatele Statutární město Hradec Králové vyhlášenou na centrální adrese pod evidenčním číslem VZ 60021243) lze tak dospět k závěru, že dokumentace soutěžního dialogu zadavatele velmi přesně a detailně určuje jeho potřeby a nejsou tak dány žádné důvody dle ust. § 24 zákona pro vedení soutěžního dialogu. Navrhovatel se proto domnívá, že zadavatel není schopen ani řádně odůvodnit svůj postup v procesu zadání veřejné zakázky (tj. jednak použitý způsob zadání, jednak odůvodněnost některých kvalifikačních požadavků), ani není schopen příslušné procesy řádně dokumentovat. Již samotné tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že zadavatel při zadání veřejné zakázky porušil zákon.

Argumentace zadavatele:

Předmětem veřejné zakázky je mimo samotnou správu i hledání způsobu celkové rekonstrukce již značně zastaralého a zdraví, životy i majetek ohrožujícího veřejného osvětlení. Pokud jde o stránku technickou, pak zadavatel vymezil relativně přesně technické podmínky a právní požadavky, i když ne na 100 %, neboť sám s obdobnou službou nemá zatím žádné zkušenosti. Zadavatel nemá doposud zkušenost s přenesenou správou veřejného osvětlení a je to tedy pro něj první výběrové řízení. Protože je veřejné osvětlení v Havířově ve značně žalostném stavu a doposud není s veřejným osvětlením ve městě systematicky pracováno (centrální pult řízení, správa, údržba, obnova, apod.), není proto ani zadavatel schopen objektivně přesně vymezit technické podmínky. Zadavatel pouze stanovil potřeby a požadavky (viz § 36 odst. 1 zákona) co veřejné osvětlení tvoří a jaké má nároky na budoucího provozovatele. Zadavatel uvádí, že v této souvislosti jsou jeho potřeby a požadavky jasné a vše je obsaženo v dokumentaci. Zadavatel však uvádí, že nebyl schopen přesně vymezit finanční požadavky, a to v návaznosti na tu část předmětu veřejné zakázky, která se týká obnovy veřejného osvětlení. Celá problematika je dle zadavatele popsána v dokumentaci. Vzhledem k tomu, že cílem veřejné zakázky je najít partnera, který poskytne zadavateli kompletní službu (správu, údržbu a obnovu veřejného osvětlení), zadavatel uvádí, že se rozhodl s ohledem na složitost předmětu veřejné zakázky a nemožnost přesného vymezení technických a finančních požadavků na plnění použít soutěžní dialog.

S ohledem na text § 24 zákona zadavatel nejprve začal připravovat pro zadání předmětné veřejné zakázky podklady pro otevřené řízení, konkrétně zadávací dokumentaci. Zadavatel plně si vědom ust. § 44 zákona tedy začal tvořit text zadávací dokumentace. Během prací nad dokumentem se snažil zpracovat zadávací dokumentaci tak, aby vymezovala předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Práce na textu této zadávací dokumentace začala váznout, protože zadavatel nenalézal jednoznačné odpovědi a řešení mnoha otázek souvisejících s vymezením technického, právního či finančního řešení. Obrátil se proto s pomocí o radu na veřejné zadavatele, kteří již s obdobnou veřejnou zakázkou mají zkušenost. Ani u nich však odpovědi a řešení, která by odpovídala náročným požadavkům zadavatele, nenalezl, přičemž jejich zadání byla sice podrobně vymezena, ale obsahovala by prakticky pouze jednu šablonu, která do značné míry omezovala zadavatele ve výběru případného dodavatele, neboť odpovídá nabídce prakticky jednoho dodavatele. Tudy se však zadavatel nechtěl ubírat. Zadavatel se tedy rozhodl v souladu s § 24 zákona posoudit to, co mu může nabídnout trh, pokud jde o technická, finanční či právní řešení, resp. projednat s každým zájemcem všechny aspekty zakázky. Jako nejvhodnější se jevil zadavateli právě soutěžní dialog, jehož účelem a cílem je nalezení jednoho nebo více vhodných řešení způsobilých splnit jeho potřeby a požadavky. Za tímto účelem tedy zadavatel zpracoval dokumentaci soutěžního dialogu, ve které vymezil své potřeby, požadavky a jiné skutečnosti.

Zadavatel objektivně nemohl vymezit prostředky, které by splňovaly jeho potřeby, nebo prostředky k posouzení toho, co mu může trh nabídnout, pokud jde o technická řešení nebo finanční či právní řešení a které by zachovaly hospodářskou soutěž mezi soutěžiteli.

  Mezi aspekty, které nebyl zadavatel schopen objektivně vymezit tak, aby nepreferoval určitého soutěžitele patří:

1. u technického řešení: např. způsob výkonů správy, způsob nákupu a řízení spotřeby elektrické energie, způsob optimalizace spotřeby, napojení na záchranný systém (zdravotníci, policie, hasiči), způsob vyřizování žádostí či reklamací občanů, způsob vyjadřování se k investičním záměrům třetích osob (zastupování zadavatele v rámci stavebního řízení), rozsah mapových podkladů (digitalizace), způsob vzdáleného přístupu do pasportu, jeho zapojení do GIS (informačního serveru zadavatele), satelitní navigace, způsob standardizace zařízení veřejného osvětlení, snížení zátěže na životní prostředí, způsob optimalizace využití majetku - zařízení veřejného osvětlení za účelem zvýšení finančního přínosu ve prospěch jeho údržby, způsob provozování dispečinku, způsob zajištění havarijní služby, způsob obnovy zařízení veřejného osvětlení (např. oponentura plánu obnovy veřejného osvětlení), možnosti plánování další obnovy veřejného osvětlení, apod.

2. u finančního řešení: např. způsob financování obnovy veřejného osvětlení (finance soutěžitele, úvěr, postoupení pohledávky, finance zadavatele, apod.), způsob financování správy a údržby veřejného osvětlení (např. využití veřejného osvětlení za účelem získání finančních zdrojů, např. částečné samofinancování veřejného osvětlení), úpravy ceny za správu a údržbu veřejného osvětlení po realizaci plánu obnovy, úprava ceny za službu v návaznosti na změnu počtu světelných bodů, apod.

3. u právního řešení: např. smluvní vztah k třetím osobám, záruční doba, lhůty pro odstraňování záručních vad, způsob reklamování vad, sankce, apod.

Závěry Úřadu k použití soutěžního dialogu:

Podle § 24 odst. 1 zákona může veřejný zadavatel pro zadání veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění použít soutěžní dialog, pokud použití otevřeného řízení či užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky možné. Podle  odst. 2 téhož ustanovení se za veřejnou zakázku se zvláště složitým předmětem plnění považuje veřejná zakázka, u níž není veřejný zadavatel objektivně schopen přesně vymezit

a)  technické podmínky podle § 46 odst. 4 a 5, nebo

b)  právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky.

Úřad uvádí, že soutěžní dialog je novým typem zadávacího řízení, který nebyl upraven ani v zákoně č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ani v zákoně č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, a který je možné použít pouze v případě, kdy veřejný zadavatel potřebuje uspokojit své požadavky, aniž by znal způsob vedoucí k jejich naplnění. V rámci soutěžního dialogu zadavatel hledá vhodná řešení jak dosáhnout svých potřeb a teprve po nalezení vhodných řešení vyzývá účastníky soutěžního dialogu k podání nabídek na předmět plnění veřejné zakázky, a to podle řešení, která či které bylo zadavatelem vybráno jako nejvhodnější. Základními předpoklady pro použití tohoto typu zadávacího řízení je existence zvláště složitého předmětu plnění, to znamená objektivní nemožnost použít otevřeného popřípadě užšího řízení.

Jak vyplývá z charakteristiky soutěžního dialogu, vždy se jedná o veřejnou zakázku se zvláště složitým předmětem plnění, kdy zadavatel není objektivně schopen přesně vymezit technické, právní nebo finanční požadavky. S ohledem na předmět plnění, jak ho charakterizoval zadavatel v dokumentaci soutěžního dialogu, je zřejmé jaký druh a rozsah služeb zadavatel potřeboval.

Dokumentace soutěžního dialogu obsahuje precizně a podrobně stanovené podmínky, které jsou definované do jednotlivých podrobností podle druhu požadovaných služeb jakými jsou např. nákup a řízení spotřeby elektrické energie, provozování a údržba veřejného osvětlení, provádění preventivní údržby, provádění běžné údržby, slavnostní a vánoční osvětlení, zpracování vedení a aktualizace digitálního pasportu, plánování další obnovy veřejného osvětlení, financování, další dílčí části předmětu plnění, požadavky zadavatele na obsah nájemní smlouvy s vybraným dodavatelem, podmínky využití veřejného osvětlení pro reklamní a informační účely, podmínky smluvního vztahu se třetími osobami, požadavek na dobu a místo plnění, požadavky na plán obnovy veřejného osvětlení, atd.

Nedílnou přílohou dokumentace soutěžního dialogu jsou obchodní podmínky (pro budoucí smlouvu s vybraným dodavatelem), seznam požadavků na dovybudování nového osvětlení, data o stávajícím veřejném osvětlení, seznam již obnovených stožárů, podrobný znalecký posudek (ve věci posouzení technického stavu veřejného osvětlení, návrhu celkové obnovy veřejného osvětlení, včetně odhadu nákladů na obnovu veřejného osvětlení), mapa se zakreslením světelných míst veřejného osvětlení a plán obnovy veřejného osvětlení.

K financování veřejné zakázky zadavatel v oznámení o zakázce v části III.1.2 „hlavní podmínky financování a platební podmínky“ uvedl: „zadavatel zálohy neposkytuje, platba za správu veřejného osvětlení bude probíhat měsíčně ve výši rovnající se 1/12 odměny, a to paušálně, platba za elektrickou energii bude probíhat zálohově, a to ve výši 1/12 z celkové roční platby za spotřebovanou elektrickou energii předchozího roku, vyúčtování bude provedeno dle skutečnosti, a to v lednové faktuře následujícího roku, podrobněji viz dokumentace soutěžního dialogu“.

Zadavatel tedy již v podmínkách soutěžního dialogu přesně specifikoval do jednotlivých podrobností technické řešení, předem také stanovil, že zařízení tvořící veřejné osvětlení bude vybraný dodavatel užívat na základě nájemní smlouvy, přičemž platby za správu veřejného osvětlení i platby za spotřebovanou elektrickou energii budou zadavatelem hrazeny měsíčně, a to v poměrné výši. Lze konstatovat, že zadavatel měl i rámcovou představu o odhadu nákladů na obnovu veřejného osvětlení (odhad těchto nákladů obsahuje zadavatelem předložený odborný posudek).

Nejenže tedy dokumentace soutěžního dialogu obsahovala jednotlivé technické údaje a podrobnosti k předmětu veřejné zakázky, ale zadavatel měl jasnou představu, jakou formu bude mít smluvní vztah s vybraným dodavatelem a jakým způsobem budou placeny úhrady za poskytnuté služby. Lze tedy konstatovat, že údaje uvedené v podmínkách soutěžního dialogu (jejich rozsah a podrobnost) svědčí o tom, že zadavatel byl schopen definovat předmět veřejné zakázky tak, aby vypracoval zadávací dokumentaci pro to, aby dodavatelé byli schopni ve standardním zadávacím řízení (ať již v otevřeném nebo užším) vypracovat na základě těchto požadavků své nabídky.

O skutečnosti, že se nejedná o případ, kdy zadavatel nebyl schopen stanovit technické, právní nebo ekonomické požadavky na plnění veřejné zakázky svědčí vedle přesně a detailně popsaných požadavků na vlastní technické řešení (včetně obnovy přesně definovaných osvětlovacích bodů, stožárů osvětlení a rozšíření stávajícího osvětlení), i jednotlivé smluvní podmínky, a to již ve fázi, kdy by měl zadavatel teprve „hledat vhodná řešení“ jak dosáhnout uspokojení svých potřeb. Dokumentace soutěžního dialogu neobsahuje žádný požadavek zadavatele směrem k dodavatelům, který by nasvědčoval tomu, že zadavatel nebyl schopen vymezit předmět veřejné zakázky a který by vypovídal o tom, proč a s jakým cílem zadavatel použil soutěžní dialog, a to ani v rozsahu e-mailového odůvodnění, které zadavatel doručil Úřadu. Dodavatelé tedy neměli a ani nemohli mít povědomí o tom, v jakém směru zadavatel není schopen předmět veřejné zakázky objektivně stanovit (zadavatel neuvedl, zda hledá řešení technického, ekonomického, resp. právního problému, a už vůbec tento případný problém v dokumentaci soutěžního dialogu blíže nespecifikoval), dodavatelé tedy ani teoreticky nemohli zadavateli pomoci naleznout „vhodná řešení“, a to ani v případě, kdyby použití soutěžního dialogu bylo ze strany zadavatele oprávněné.

Z dokumentace rovněž vyplývá, že zadavatel svůj požadavek na hledání řešení dokonce nespecifikoval ani ve výzvě k účasti v soutěžním dialogu, kterou učinil dne 26. 8. 2008 vůči jedinému dodavateli, který podle zadavatele splnil kvalifikaci, a to vůči společnosti ELTODO-CITELUM, s. r. o., IČ 257 51 018, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4 (dále jen „ELTODO“). Tento dodavatel tedy prakticky jako jediný měl pro zadavatele „nalézt řešení“, avšak tento dodavatel nebyl informován o tom, v jaké oblasti má řešení hledat.

Poněvadž společnost ELTODO uvedenými informacemi nedisponovala, odpovídá tomu i její „návrh řešení“ přenesené správy veřejného osvětlení v Havířově. Uvedený návrh řešení popisuje zcela obecně možnosti provozu a obnovy jednotlivých částí veřejného osvětlení (které lze většinou označit za obecně známé skutečnosti a nelze předpokládat, že jsou nějakou novinkou nebo variantním řešením pro město, které dosud veřejné osvětlení spravovalo, udržovalo a částečně i obnovovalo), avšak nepřináší žádné specifické nové řešení správy, údržby a obnovy veřejného osvětlení statutárního města Havířova oproti dokumentaci soutěžního dialogu. Spíše než o „návrh řešení“ se jedná o materiál představující možnosti, které je schopna společnost ELTODO zadavateli poskytnout.

  Ustanovení § 36 odst. 4 zákona stanoví, že o každém jednání v soutěžním dialogu je veřejný zadavatel povinen vyhotovit protokol, z něhož bude patrný předmět a výsledek jednání.

Poněvadž dokumentace předložená Úřadu neobsahovala protokoly z jednotlivých jednání v soutěžním dialogu, ze kterých by byl patrný předmět a výsledek jednání (ačkoliv z dokumentace vyplynulo, že již proběhla minimálně 3 jednání zadavatele s vyzvaným zájemcem v rámci soutěžního dialogu – viz prezenční listiny účastníků jednání), Úřad vyzval zadavatele usnesením č. j. S270/2008/VZ-22786/2008/510/MO ze dne 13. 11. 2008 k předložení těchto jednotlivých protokolů. Cit. usnesení bylo jak zadavateli, tak jeho zástupci ve správním řízení doručeno již 14. 11. 2008, přičemž Úřad na písemné doručení zadavateli stanovil lhůtu do 19. 11. 2008, pro případ, že by se rozhodl protokoly doručit v písemné podobě poštou). Protokoly však byly Úřadu doručeny elektronicky, a to až dne 2. 12. 2008.

Úřad konstatuje k obsahu protokolů následující:

Protokol z 1. jednání v soutěžním dialogu ze dne 2. 9. 2008 obsahuje de facto pouze přepis tzv. „návrhu řešení“ společnosti ELTODO (viz výše). V protokolu z 2. jednání v soutěžním dialogu ze dne 11. 9. 2008 společnost ELTODO uvádí, že „doplňuje svoji nabídku“ o odpovědi na dotazy vznesené během jednání. Konkrétně se jedná např. o platební podmínky, podmínky pro úpravu ceny veřejné zakázky, postup zahájení prací na obnově veřejného osvětlení, organizace servisu a údržby, nakládání s demontovaným materiálem, změna ceny za el. energii, atd. Společnost ELTODO zde rovněž uvedla, že maximální finanční limit pro financování obnovy bude 289 mil. Kč vč. DPH (odpovídá zadavatelem stanovené maximální hodnotě investic uvedené již v dokumentaci soutěžního dialogu). Uvedené protokoly neobsahují žádnou skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že zadání předmětné veřejné zakázky v soutěžním dialogu, lze považoval za oprávněné.

 Protokol ze 3. jednání v soutěžním dialogu obsahuje zejména tzv. „modely financování“ obnovy veřejného osvětlení, avšak spíše se jedná o modely způsobu splácení obnovy městem. Z protokolu ani jiného dokumentu však nevyplývají žádné konkrétní „nové“ modely financování (např. číselné vyjádření částečného financování obnovy zaváděním úsporných osvětlovacích systémů, číselné vyjádření financování obnovy z pronájmu reklamních ploch na zařízeních veřejného osvětlení, atd.), které by zadavatel schopen rámcově vyčíslit (již z odborného posudku z února 2006, který má zadavatel k dispozici vyplývá odhad nákladů na obnovu zařízení veřejného osvětlení v Havířově, konkrétně se jedná o částku 280 650 000,-- Kč). Rovněž i tzv. „modely financování“ nelze považovat za „nalezení řešení“ financování obnovy veřejného osvětlení. Společnost ELTODO zde bez předchozích propočtů uvedla, že „předběžný odhad společnosti pro sestavení modelů je 240 000 000,-- Kč“, přičemž objem obnovy je rovnoměrně rozdělen do prvních 5 let. Vlastní „modely financování“ (splácení obnovy) jsou pak 4, a prakticky se jedná o kombinace započetí splácení ihned a neprodleně po skončení obnovy (tj. po 5 letech) a kombinace zda veškeré zařízení veřejného osvětlení bude stále v majetku města, resp. zda zrekonstruovanou část veřejného osvětlení převezme společnost ELTODO do svého majetku, bude realizovat daňové odpisy po celou dobu smluvního vztahu (15 roků) a po skončení smluvního vztahu odprodá zařízení za předem dohodnutou cenu městu.

Úřad však tyto varianty splácení nepovažuje za důvod pro zadání veřejné zakázky v soutěžním dialogu, neboť nepředstavují „neobvykle složité“ řešení, které by zadavatele opravňovalo k použití soutěžního dialogu. Po prostudování předložených podkladů lze konstatovat, že dokumentace zadavatele (dokumentace soutěžního dialogu, odborný posudek, aj.) přesahuje dle Úřadu přínos a výsledky z „návrhu řešení“ od společnosti ELTODO. Navíc z předložené dokumentace vyplývá, že zadavatel svůj požadavek na hledání řešení nespecifikoval, a to ani v dokumentaci soutěžního dialogu a ani ve výzvě k účasti v soutěžním dialogu (viz výše).

  Na základě výše uvedeného lze shrnout, že z předložené dokumentace, ani z vyjádření účastníků řízení Úřad neshledal žádný oprávněný důvod, proč v šetřeném případě nebylo použití otevřeného řízení či užšího řízení možné, a to s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky.

Závažnost porušení zákona spočívá v tom, že zadavatel nezadal šetřenou veřejnou zakázku na základě zveřejnění otevřeného nebo užšího řízení určenému neomezenému okruhu dodavatelů na centrální adrese, ale použil soutěžní dialog, který je určen pouze pro ty veřejné zadavatele, kteří objektivně nejsou schopni vydefinovat technické, právní nebo finanční podmínky předmětu plnění.

Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 24 zákona tím, že zadal veřejnou zakázku v soutěžním dialogu, aniž splnil zákonné podmínky pro použití tohoto typu zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a to zejména z toho důvodu, že řada dodavatelů není připravena „hledat řešení“ v rámci soutěžního dialogu, ale je schopna splnit požadavky (technické, ekonomické, právní, atd.) zadavatele, jak zadavatel stanovil v dokumentaci soutěžního dialogu (příp. další, které by byly stanoveny v rámci zadávací dokumentace veřejné zakázky). Navíc lze obecně konstatovat, že otevřené či užší řízení jsou nejtransparentnějším způsobem zadání veřejné zakázky, který rovněž umožňuje nejširšímu okruhu dodavatelů možnost účastnit se konkrétního zadávacího řízení. 

K neprodloužení lhůty pro podání žádostí o účast v soutěžním dialogu po provedených úpravách v oznámení zadávacího řízení

Argumentace navrhovatele:

  Navrhovatel ve svém návrhu upozornil na skutečnost, že předmětná veřejná zakázka byla v informačním systému o veřejných zakázkách zveřejněna třikrát (1x řádně, 2x opravně). Dle názoru navrhovatele bylo povinností zadavatele prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v soutěžním dialogu, přičemž odkázal na ust. § 40 odst. 6 zákona. Poněvadž se tak nestalo, považuje navrhovatel postup zadavatele za účelový.

Argumentace zadavatele:

Zadavatel vycházel při posouzení povahy změny z následujících skutečností. U nejdůležitějších změn v případě požadavků na prokázání kvalifikačních předpokladů došlo k jejich uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách dne 21. 7. 2008. Do konce lhůty pro podání žádostí zbývalo ještě 14 dnů, přičemž informace o změně kvalifikace byla ze zákona doručena i všem známým dodavatelům, kteří o účast v soutěžním dialogu projevili zájem (oznámení bylo doručeno dne 17. 7. 2008, tedy 18 dnů před koncem lhůty). Protože změnou kvalifikace došlo k výraznému zjednodušení a zlehčení způsobu prokázání kvalifikace, prodloužil zadavatel lhůtu o 0 dnů. Z povahy věci se tedy jedná o změny, které nemají vliv na nutnost prodloužení lhůty pro podání žádostí.

Pokud jde o uveřejnění informace po uplynutí lhůty pro podání žádostí, pak dle ust. § 17 písm. l) zákona jsou zadávacími podmínkami požadavky zadavatelem uvedené v oznámení. Pokud jde o napadené o oznámení o zakázce uveřejněné po lhůtě pro podání žádostí, pak toto oznámení žádný z požadavků neměnilo. Zadavatel v souladu s ust. § 6 zákona, zásadou transparentnosti, pouze oznámil všem dodavatelům, že datum pro odeslání výzvy k účasti v soutěžním dialogu přestalo být po posouzení kvalifikace známo. Vzhledem k tomu, že zadavatel žádný požadavek neměnil, neporušil tak ani ust. § 40 odst. 6 zákona.

Závěry Úřadu k neprodloužení lhůty pro podání žádostí o účast v soutěžním dialogu po provedených úpravách v oznámení zadávacího řízení:

Dle § 40 odst. 6 zákona provede-li veřejný zadavatel úpravy v uveřejněném vyhlášení podle § 147 odst. 8 zákona, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy.

  Ustanovení § 147 odst. 8 zákona stanoví, že zadavatel může při respektování zásad uvedených v § 6 zákona provést úpravy v uveřejněném vyhlášení; v takovém případě je povinen provedené úpravy uveřejnit podle § 147 odst. 1 až 3 a oznámit provedení úpravy do 5 dnů ode dne jejího odeslání k uveřejnění všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

  Dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona nesmí být lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace u nadlimitních veřejných zakázek

1.  kratší než 37 dnů, nebo

2.  kratší než 15 dnů v užším řízení a jednacím řízením s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle bodu 1.

  Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel v oznámení zadávacího řízení uveřejněném dne  1. 7. 2007 v bodě III.2.3. „technická způsobilost“ stanovil jako minimální úroveň technického kvalifikačního kritéria dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona předložení významných služeb za poslední tři roky na správu veřejného osvětlení, a to minimálně u tří veřejných zadavatelů nebo jiných osob, a to u každého s minimálně 3 000 ks světelnými body.

Lhůtu pro doručení žádostí o dokumentaci zadavatel v oznámení zadávacího řízení stanovil do 24. 7. 2008 a lhůtu pro podání nabídek do 5. 8. 2008.

Dne 21. 7. 2008 zadavatel v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejnil změnu v požadavku na technickou kvalifikaci, kdy bod III.2.3. „technická způsobilost“ upravil tak, že jako minimální úroveň technického kvalifikačního kritéria dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona postačuje předložení významné služby za poslední tři roky na správu veřejného osvětlení, a to minimálně u jednoho veřejného zadavatele nebo jiných osob s minimálně 3 000 ks světelnými body. Pro úplnost Úřad uvádí, že odpovídající změnu požadavku na kvalifikaci zadavatel v dokumentaci soutěžního dialogu neprovedl (viz dále).

  Úřad se neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že „změnou kvalifikace došlo k výraznému zjednodušení a zlehčení způsobu prokázání kvalifikace.... Z povahy věci se tedy jedná o změny, které nemají vliv na nutnost prodloužení lhůty pro podání žádostí“. Úřad při zkoumání předložených podkladů dospěl k závěru, že uveřejněné změny měly být důvodem pro prodloužení lhůty pro podání žádostí, neboť mohly mít zásadní vliv na okruh dodavatelů.

  Je sice pravdou, jak tvrdí zadavatel, že de facto došlo k ulehčení způsobu prokázání kvalifikace, ale v souvislosti s tím došlo zejména k tomu, že změnou kvalifikace se naprosto zásadně změnil okruh dodavatelů, kteří by byli schopni prokázat splnění uvedeného technického kvalifikačního předpokladu. Z předložené dokumentace Úřad totiž zjistil, že prokázání splnění uvedeného technického kvalifikačního předpokladu „ve znění původního uveřejnění“ (a ve znění obsaženém v dokumentaci soutěžního dialogu) mohla ve své žádosti předložit pouze společnost ELTODO (Úřad bere v tomto výčtu v úvahu pouze ty dodavatele, kteří podali svoji žádost o účast). Kdežto pokud by se uvedený technický kvalifikační předpoklad posuzoval „ve znění opraveného uveřejnění ze dne 21. 7. 2008“ mohli uvedený technický kvalifikační předpoklad splnit v daném případě všichni dodavatelé (spolu se svými subdodavateli, pomocí kterých prokazovali kvalifikaci), kteří podali svoji žádost o účast (tj. v daném případě 5 dodavatelů). Uvedenou skutečnost výslovně potvrzuje sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 20. 11. 2008.

  Úřad zjistil, že již samotná „mírnější“ podmínka (t.j. prokázání správy veřejného osvětlení u jedné osoby s minimálně 3 000 ks světelnými body, a to za poslední 3 roky) je již sama osobě značně omezující, neboť např. v rámci České republiky se počet světelných bodů převyšujících počet 3000 ks, které jsou zadávány ke správě a údržbě vyskytuje zejména ve větších městských aglomeracích, kterými jsou zpravidla statutární města. Pro doplnění Úřad poznamenává, že šetřením zjistil, že navíc v případě některých měst správu provádějí obchodní společnosti založené nebo zřízené městem, které se neuchází o veřejné zakázky zadávané jiným subjektem. Pokud s ohledem na výše uvedené, měl zadavatel původně uveřejněný požadavek na prokázání správy veřejného osvětlení u minimálně 3 osob, a to u každé s minimálně 3 000 ks světelnými body, nelze učinit jiný závěr, než že okruh dodavatelů, kteří budou splňovat tento přísnější požadavek bude podstatně užší, než ve výše uvedeném případě.

Prakticky tedy zadavatel de facto 1. 7. 2008 uveřejnil oznámení zadávacího řízení, jehož technickou kvalifikaci splňoval určitý okruh dodavatelů (z Úřadu známých dodavatelů to je jen společnost ELTODO). Dne 21. 7. 2008 zadavatel podstatným způsobem mění své požadavky na technickou kvalifikaci, kterou je schopen splnit výrazně širší okruh dodavatelů. Lhůtu pro doručení žádostí o dokumentaci zadavatel v oznámení zadávacího řízení ponechal do 24. 7. 2008 a lhůtu pro podání nabídek do 5. 8. 2008. Tím, že zadavatel přiměřeně neprodloužil lhůtu pro podání žádostí o účast v soutěžním dialogu a odpovídajícím způsobem neprodloužil lhůtu pro doručení žádostí o dokumentaci, mohl (a to i výrazným způsobem) omezit okruh dodavatelů, kteří zadavateli zaslali svoji žádost o účast. Úřad upozorňuje, že např. ti dodavatelé, kteří nesplňovali „původní“ zadavatelem požadovanou technickou kvalifikaci, avšak kteří by ji po uveřejněné změně splňovali, mohli být výrazným způsobem omezeni na svém právu podat svoji žádost o účast v soutěžním dialogu. Z pohledu Úřadu je zcela nepřijatelná a nepřiměřená lhůta 3 dny pro doručení žádosti o dokumentaci i lhůta 14 kalendářních dnů pro doručení žádosti o účast. Prakticky tedy dodavatel, aby mohl zareagovat na změnu zveřejněných podmínek, musel by téměř neodkladně se o změně v informačním systému veřejných zakázek dozvědět, neodkladně požádat zadavatele o doručení dokumentace (a současně zaplatit úhradu za dokumentaci) a ve značně zkrácené lhůtě zpracovat a doručit žádost o účast. Ještě výrazně horší situace nastala pro ty dodavatele, kteří by chtěli podat svoji žádost o účast v soutěžním dialogu na základě opraveného oznámení uveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie až dne 23. 7. 2008 (zejména se jedná o zahraniční dodavatele ze států Evropské unie). Těmto dodavatelům se již tak nepřiměřeně krátké lhůty ještě o 2 dny zkrátily (tj. jeden den pro doručení žádosti o dokumentaci), což nepochybně bylo na samé hranici časových možností pro vyžádání dokumentace soutěžního dialogu a pro vypracování žádosti o účast v soutěžním dialogu, a to i v případě, kdy by dodavatelé zadavatele o dokumentaci požádali bezprostředně po uveřejnění změny v Úředním věstníku Evropské unie. 

Úřad považuje pochybení zadavatele o to závažnější, že zadavatel výrazným způsobem omezil okruh potencionálních dodavatelů u veřejné zakázky, která je nadlimitní, velmi vysokého rozsahu (cca 300 mil. Kč) a navíc u zakázky, kde podle zadavatele kvalifikaci splňuje pouze jediný dodavatel.

Pro úplnost v této souvislosti Úřad upřesňuje tvrzení navrhovatele, že oznámení zadávacího řízení bylo ze strany zadavatele 2x opravováno. Oznámení zadávacího řízení bylo opraveno celkem 3x (Původní zveřejnění bylo 1. 7. 2008 a opravy byly 4. 7. 2008, 21. 7. 2008 a 11. 8. 2008. Poslední oprava proběhla až po lhůtě pro podání nabídek).

Tím, že zadavatel provedl úpravy v uveřejněném vyhlášení, aniž by přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání žádostí o účast v soutěžním dialogu, nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 40 odst. 6 zákona, neboť tímto postupem mohl omezit okruh dodavatelů, kteří zaslali zadavateli svoji žádost o účast v soutěžním dialogu. Úřad proto tento postup zadavatele posoudil jako postup, který mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Závěry Úřadu k rozporným požadavkům na splnění kvalifikace:

  Dle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

Ustanovení § 6 zákona stanoví, že zadavatel je povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

V daném případě zadavatel v oznámení zadávacího řízení v bodě III.2.3. „technická způsobilost“ požadoval jako minimální úroveň technického kvalifikačního kritéria dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona předložení významné služby za poslední tři roky na správu veřejného osvětlení, a to minimálně u jednoho veřejného zadavatele nebo jiných osob s minimálně 3 000 ks světelnými body. V dokumentaci soutěžního dialogu, kterou zadavatel předložil Úřadu v části 3.8 „technické kvalifikační předpoklady“ je však stanoven požadavek, aby dodavatelé prokázali, že v posledních třech letech prováděli správu veřejného osvětlení minimálně u tří veřejných zadavatelů nebo jiných osob, a to u každého s minimálně 3 000 ks světelnými body.

Uvedený kvalifikační předpoklad tedy zadavatel specifikoval odlišně v oznámení zadávacího řízení a odlišně v textové části dokumentace soutěžního dialogu. V případě výše uvedeného kvalifikačního předpoklad podle oznámení zadávacího řízení mohl jejich splnění prokázat jiný okruh dodavatelů, než podle „téhož“ kvalifikačního předpokladu, avšak „ve znění“ uvedeném v dokumentaci soutěžního dialogu.

Úřad uvedený postup posoudil jako porušení § 44 odst. 1 zákona, neboť zadavatel v daném případě nezajistil úplnost a správnost dokumentace soutěžního dialogu, na základě které měli dodavatelé vypracovat své žádosti o účast v soutěžním dialogu. Svým postupem zadavatel porušil i § 6 zákona, když nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, když z oznámení zadávacího řízení a z dokumentace soutěžního dialogu nebylo zcela zřejmé, jakým způsobem měli dodavatelé prokázat příslušný technický kvalifikační předpoklad. Přísnější vymezení téhož kvalifikačního předpokladu v dokumentaci soutěžního dialogu nemohlo mít vliv na okruh zájemců, kteří u zadavatele podali žádost o účast v soutěžním dialogu. Poněvadž z dokumentace soutěžního dialogu navíc vyplývá, že zadavatel posuzoval technickou kvalifikaci dodavatelů dle podmínek uveřejněných v oznámení zadávacího řízení (tj. dle „méně přísného kritéria“), Úřad uvedený rozpor v daném případě neposoudil jako postup, který by podstatným způsobem ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

K neoprávněnosti podání některých částí návrhu navrhovatelem

Argumentace zadavatele:

  Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne  24. 11. 2008 poukazuje na skutečnost, že navrhovatel ve svém návrhu poukazuje na případná porušení zákona zadavatelem, přičemž k těmto „porušením“ navrhovatel nepodal předchozí námitky u zadavatele. Konkrétně v této souvislosti zadavatel poukázal na námitky proti použití soutěžního dialogu, proti neprodloužení lhůty pro podání žádostí o účast v soutěžním dialogu z důvodu provedení úpravy v uveřejněném vyhlášení zadávacího řízení a proti nesprávnému stanovení minimální úrovně technické kvalifikace.

Závěry Úřadu k neoprávněnosti podání některých částí návrhu navrhovatelem

  K výše uvedené problematice Úřad uvádí, že části návrhu navrhovatele, které jsou „opožděné“, Úřad projednal v rámci správního řízení zahájeného z moci úřední, společně se „zbývající“ částí návrhu, která byla doručena Úřadu včas.

K ostatním namítaným skutečnostem

Argumentace navrhovatele:

Průběh vedení veřejné zakázky ze strany zadavatele vyvolává pochybnosti o transparentnosti zadávacího řízení, neboť jiným osobám jsou již nyní poskytovány výhody, které navrhovateli nesvědčí. Soutěžní dialog je totiž druhem zadávacího řízení, který používá zadavatel v případech, kdy nemá jasno o způsobu technického řešení a proto v průběhu soutěžního dialogu "nalézá řešení". Vyloučením navrhovatele se tak sám diskvalifikoval od případného vhodnějšího řešení, které by navrhovatel nepochybně zadavateli nabídl.

Ačkoliv dosud nedošlo k vyjasnění pozice navrhovatele ohledně jeho splnění či nesplnění kvalifikačních předpokladů, tak zadavatel již přesto zahájil jednání v rámci soutěžního dialogu se třetí osobou, která měla požadované kvalifikační předpoklady splnit. Takový postup ovšem považuje navrhovatel za jednání, které je ve zjevném rozporu s ust. § 6 zákona, neboť je diskriminační a netransparentní. Uvedenou skutečnost sdělil v rámci jednání zastupitelstva zadavatele jeho náměstek primátora pro hospodářský rozvoj Ing. Zdeněk Osmanczyk dne 8. září 2008, který uvedl, že již bylo rozhodnuto o kvalifikaci jednotlivých uchazečů o účast v soutěžním dialogu (ačkoli navrhovateli ještě ani neuplynula lhůta pro podání námitek ohledně jeho vyloučení) a že s osobou, která kvalifikaci měla prokázat, již byla vedena alespoň dvě jednání.

Navrhovatel je přesvědčen, že této osobě musela být poskytnuta poměrně značná výhoda, neboť v rámci soutěžního dialogu může již nyní získávat podrobné informace vztahující se k veřejné zakázce a k případné přípravě nabídky (výhoda časová) a dále svými představami o plnění veřejné zakázky může významným způsobem ovlivňovat úvahy zadavatele o způsobu plnění veřejné zakázky a o způsobu, jakým má dojít k vytvoření zadávací dokumentace ohledně předmětné zakázky (výhoda věcná). Pokud Úřad navrhovateli na základě jeho návrhu vyhoví, pak pro navrhovatele bude jen velice obtížné, ba v podstatě takřka nemožné korigovat úvahy zadavatele ohledně jeho představ na plnění veřejné zakázky.

Podle ust. § 148 odst. 2 zákona mohou být písemnosti podle tohoto zákona doručeny osobně, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní služba), prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního právního předpisu, elektronickými prostředky nebo jiným způsobem. Z logiky shora uvedeného výčtu doručování je zřejmé, že vždy musí být splněna podmínka „prokázání doručení“. Navrhovatel má za to, že způsob doručování prostřednictvím elektronické pošty bez zaručeného elektronického podpisu v rámci předmětného zadávacího řízení je v rozporu s ust. § 148 zákona v návaznosti na ust. § 149 zákona. Úkon zadavatele, resp. osoby pověřené výkonem zadavatelské činnosti, který je v rozporu s platnou právní úpravou, je neplatný.

Navrhovatel má dále za to, že oznámení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z důvodů nesplnění kvalifikace, jakož i rozhodnutí o vyřízení námitek není řádným úkonem zadavatele, neboť nesplňuje elementární požadavky kladené na právní úkony činěné zadavatelem. Navrhovatel především namítá, že z obsahu elektronické pošty vůbec nelze dovodit, který subjekt uvedené rozhodnutí učinil. V přípisech doručených elektronickou poštou bez zaručeného elektronického podpisu je na závěr uvedeno jméno „Mgr. Vlastimil Křesálek“, což ovšem zcela jistě není ani statutární zástupce zadavatele (tj. primátor), ani jeho pověřený zástupce. Navrhovatel nezpochybňuje možnost, aby některé úkony zadavatele byly činěny prostřednictvím zmocněných zástupců, avšak z ust. § 151 odst. 1 zákona vyplývá, že jak rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v řízení, tak i rozhodnutí o způsobu přísluší výlučně zadavateli. Podle navrhovatele jsou oznámení o vyloučení, tak i rozhodnutí i vyřízení námitek neplatnými právními úkony (tj. úkony učiněnými v rozporu se zákonem) a nemohou vyvolávat zamýšlené právní důsledky.

Navrhovatel je přesvědčen o tom, že celý proces posuzování kvalifikace jednotlivých dodavatelů byl značně neprůhledný a netransparentní, a proto i v rozporu s ust. § 6 zákona. Zadávací dokumentace neobsahovala datum (ani v jiné lhůtě nebyl zájemcům způsobem předvídaným zákonem sdělen okamžik), kdy bude probíhat otevírání obálek s žádostmi o účast v soutěžním dialogu tak, aby se jej všichni dodavatelé mohli účastnit.

Navrhovatel se neztotožňuje s vyloučením z účasti na předmětném zadávacím řízení, jakož i se způsobem vyřízení námitek a domnívá se, že řádným způsobem splnil všechny požadované kvalifikační předpoklady.

Zadavatel v oznámení rozhodnutí o vyloučení z předmětného zadávacího uvádí jako důvod vyloučení nesplnění kvalifikace navrhovatele, přičemž v odůvodnění odkazuje na porušení neexistujícího ust. § 24 písm. b) zákona. Navrhovatel má za to, že takový úkon je neplatný.

Navrhovatel jako součást svých dokladů prokazujících splnění kvalifikace předložil i smlouvu o spolupráci uzavřenou se společností HOCHTIEF CZ a. s., z níž vyplývá, že stavební část zakázky bude realizována prostřednictvím uvedené společnosti. Ohledně této společnosti pak byl i předložen výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, přičemž společnost HOCHTIEF CZ a. s. příslušným živnostenským oprávněním disponuje, jak plyne jednak z výpisu z obchodního rejstříku ohledně uvedené společnosti, tak i ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ve vztahu k této společnosti. Měl-li tedy zadavatel pochybnosti o rozsahu závazku společnosti HOCHTIEF CZ a. s. jako subdodavatele, mohl předepsaným způsobem vyzvat navrhovatele k potřebnému objasnění. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí zadavatele vůbec nezmiňuje vztah mezi navrhovatelem a společností HOCHTIEF CZ a. s., pokud se týká splnění kvalifikačních předpokladů, má navrhovatel za to, že v této části je rozhodnutí zadavatele nepřezkoumatelné a nesrozumitelné pro nedostatek důvodů.

Navrhovatel skutečnost, že odpovědný zástupce pro předmět podnikání „montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení“ nebyl disciplinárně potrestán ve svém čestném prohlášení výslovně uvedl a čestné prohlášení podepsaly osoby oprávněné jednat jménem navrhovatele. Dle navrhovatele není zřejmé, jak zadavatel dospěl k závěru, že  navrhovatel nepotvrdil, že odpovědný zástupce pro předmět podnikání „montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení“ nepředložil čestné prohlášení o tom, že nebyl disciplinárně potrestán.

K problematice prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu spočívající v provozování alespoň 3 000 ks světelných bodů pro jednu osobu navrhovatel uvádí, že z dokumentace soutěžního dialogu žádným způsobem nevyplývá, proč se požaduje splnění předepsaného technického kvalifikačního předpokladu a ke které části veřejné zakázky má být tento kvalifikační předpoklad užit. Za této situace, kdy zadavatel sám v dokumentaci soutěžního dialogu blíže nevymezil vztah mezi uvedeným kvalifikačním předpokladem a přesně definovanou částí plnění veřejné zakázky, k níž se má vztahovat, pak nelze než uzavřít, že se tento kvalifikační předpoklad může vztahovat ke kterékoli části veřejné zakázky, tedy i ke zpracování pasportu veřejného osvětlení.

Navrhovatel považuje požadavek na provozování alespoň 3 000 ks světelných bodů pro jednu osobu za diskriminační. Podle informací, které má navrhovatel k dispozici, je uvedenou technickou podmínku v rámci České republiky schopno splnit pouze velmi omezený počet subjektů. Uvedená podmínka vylučuje z účasti na zakázce všechny další potenciální soutěžitele, kteří jsou oprávněni provozovat a provozují požadované činnosti (tj. ti kteří by provozovali 3 000 ks světelných bodů, ovšem bez vazby na podmínku, aby tento počet byl dosažen pouze u jedné osoby), a tedy popírá účel, za kterým jsou veřejné zakázky vypisovány. Navrhovatel se domnívá, že se jedná o podmínku diskriminační, která není odůvodnitelná ani rozsahem požadovaných služeb, ani jiným hlediskem. Navrhovatel se domnívá, že někteří dodavatelé mohou celkově provozovat násobky podmínkami vyžadovaného počtu světelných bodů a přesto takový dodavatel nemusí splňovat zmiňovanou technickou kvalifikaci (pokud nebudou splňovat podmínku provozování alespoň 3000 ks světelných bodů pro jednu osobu), což je dle navrhovatele diskriminační a neodůvodněné.

Argumentace zadavatele:

Zadavatel k odesílání písemností elektronických prostředků ani elektronických nástrojů ve smyslu ust. § 149 odst. 4 zákona nepoužil. Při doručování písemností se zadavatel řídil ust. § 148 odst. 2 zákona, dle kterého: „Písemnosti podle tohoto zákona lze doručit osobně, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní služba), prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního právního předpisu, elektronickými prostředky nebo jiným způsobem“. Dle zadavatele je z textu zákona zřejmé, že způsob doručování písemností je upraven relativně volně a je jen na zadavateli, jak doručení provede. V předmětné veřejné zakázce byl zvolen způsob doručování elektronickou poštou, e-mailem. Při doručování písemností tedy zadavatel nepochybil a veškeré úkony takto činěné jsou právně platné.

Postup zadavatele při posouzení kvalifikace stanoví § 59 odst. 1 a 2 zákona, dle kterých: „Veřejný zadavatel posoudí prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu s tímto zákonem. Pro účely posouzení kvalifikace může veřejný zadavatel ustanovit zvláštní komisi....“. Zákon tedy nepřipouští veřejné jednání komise pro posouzení kvalifikace a tudíž ani zástupci dodavatelů se jej nemohou zúčastnit. Pokud jde o neprůhlednost, či netransparentnost jednání komise, pak z důvodů uvedených v § 6 zákona proto zadavatel určil komisi pro posouzení kvalifikace (dále jen „komise“) a dále z jednání o posuzování kvalifikace pořídil zprávu, a to i přesto, že mu takovou povinnost zákon neukládá.

Komise nejprve konstatovala, že společnost HOCHTIEF CZ a. s. předložila písemnost, z které je zřejmé, že oprávnění  k podnikání pro „výkon zeměměřičských činností“ má a že tedy navrhovatel tuto kvalifikaci splňuje prostřednictvím subdodavatele. Tento výrok však musela komise (zadavatel) přehodnotit, a to na základě textu smlouvy o spolupráci, kterou mezi sebou podepsala společnost HOCHTIEF CZ a. s. a navrhovatel, kde je v čl. I uvedeno: „Smluvní strany shodně ujednávají, že společnost ČEZ ES podává samostatně a svým jménem žádost o účast v soutěžním dialogu. Pro vyloučení pochybností smluvní strany shodně prohlašují, že společnost ČEZ ES si samostatně zajišťuje splnění všech kvalifikačních předpokladů pro účast na zakázce“. Společnost HOCHTIEF CZ a. s. se tedy dle zadavatele v žádném případě na prokázání kvalifikace nijak nepodílí a ani navrhovateli nedala souhlas k použití její kvalifikace.

Důvodem k vyloučení navrhovatele nebyla skutečnost, že neprokázal referenci na správu a údržbu 3.000 ks světelných bodů, ale to že tuto skutečnost neprokázal zákonem požadovaným způsobem. Navrhovatel využil ust. 51 odst. 5 zákona tím, že předložil, resp. prokazoval část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele. V tomto případě však musí předložit mimo osvědčení (referenčního listu) i smlouvu se subdodavatelem, z nichž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokazuje splnění kvalifikace. V daném případě je součástí dokladů prokazujících správu 3 000 ks světelných bodů referenční list, kterým subdodavatel prokazuje referenci na správu veřejného osvětlení minimálně u jednoho veřejného zadavatele. Předložená smlouva o subdodávce se však netýká plnění, které subdodavatel prokazuje, tj. že bude pro navrhovatele spravovat veřejné osvětlení zadavatele. Smlouva pouze dokládá to, že subdodavatel zpracuje a povede digitální pasport, což je z pohledu zákona nedostačující.

Navrhovatel pak dále tvrdí, že požadavek na doložení minimálně jedné reference na správu min. 3.000 ks světelných bodů si vyložil tak, že dle jeho chápání stačí, když prokáže, že prováděl pasportizaci min. 3 000 ks světelných bodů. Zadavatel přitom vymezil požadavek takto: Veřejná zakázka může být přidělena pouze dodavateli, který prokáže, že prováděl za poslední tři roky (2007, 2006, 2005) správu veřejného osvětlení minimálně 3 000 ks světelnými body, přičemž správa veřejného osvětlená byla zadavatelem vymezena takto: Nákup a řízení spotřeby elektrické energie: mj. sledování změn a evidence příkonů, řízení doby svícení a omezení denního údržbového svícení, uplatňování úsporných opatření při správě VO, při obnově VO a nové výstavbě, návrhy a doporučení úsporných opatření a řešení (mimo Plán obnovy), sledování, archivace a vyhodnocování stavu všech odběrných míst. Provozování a údržba veřejného osvětlení: mj. provádění správy, řízení a organizace údržby s potřebnou odbornou péčí, provádění úkonů odpovídajících dosažení stanovené míry poruchovosti, požadavkům norem a právních předpisů, dodržování a evidence míry poruchovosti, určování stupně naléhavosti oprav podle významu a druhu poruchy, optimalizace dalšího využití svěřeného zařízení, jeho finančního přínosu, zajištění dispečerského střediska, zajištění pohotovostní služby. Digitální pasport VO: zpracování, vedení a aktualizace digitálního pasportu. Plánování další obnovy VO: mj. předkládání návrhu plánu další obnovy veřejného osvětlení, předkládání návrhu na další opatření směřující k úsporám na příslušný kalendářní rok. Financování: mj. účelné hospodaření s platbami za službu ve prospěch rozvoje a zlepšování veřejného osvětlení, získávání optimálních finančních prostředků, pokud jde o cenu vstupů. Z uvedeného je tedy dle zadavatele zřejmé, že správa obsahuje i další činnosti, než pasportizace, přičemž tato skutečnost byla navrhovateli známa. Navrhovatelem předložené reference dle zadavatele svědčí o tom, že tento požadavek stanovený zadavatelem navrhovatel pochopil správně. Zadavatel v žádosti o účast v „seznamu významných zakázek“ na str. 26 uvedena reference: „obec - Kutná Hora, počet SB (tedy světelných bodů) – 3100“. Přílohou seznamu je pak referenční list (osvědčení veřejného zadavatele) subdodavatele navrhovatele Technických služeb Kutná Hora, spol. s r. o., ve kterém se osvědčuje, že Technické služby Kutná Hora, spol. s r. o. poskytují a zabezpečují od roku 2000 ve prospěch města provoz a správu veřejného osvětlení v rozsahu cca 3.100 světelných bodů. Protože se jedná o reference třetí osoby, bylo dle zadavatele povinností navrhovatele předložit smlouvu o subdodávce s tímto subdodavatelem.

Při stanovení požadavku na doložení správy min. 3.000 ks světelných bodů u jednoho zadavatele zadavatel vycházel z toho, co trh může nabídnout. Jako nejoptimálnější se dle zadavatele jevila minimální úroveň správy světelných bodů odpovídajících městům s počtem cca 20 tisíc obyvatel. Na této úrovni existují dodavatelé, kteří se o případně o zakázku mohou ucházet a tím bude zachováno konkurenční prostředí a zadavatel bude případně moci vybrat vhodné řešení odpovídající jeho potřebám a následně vybrat třeba i ekonomicky nevhodnější nabídku. V úvahu přicházeli dodavatelé, kteří externě spravují veřejné osvětlení např. v Českém Těšíně, Frýdku - Místku, vše se správou min. 3.000 ks světelných bodů. O tom, že tato minimální úroveň byla stanovena nejen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (zde zadavatel mohl stanovit minimální úroveň ve výši např. 6.000 ks a ani zde by nepochybil - jeho veřejné osvětlení čítá více jak 6.000 ks světelných bodů, přičemž by i u této úrovně našel dodavatele, kteří takovou zkušenost mají, např. správci veřejného osvětlení v Hradci Králové, Liberci, Českých Budějovicích, Praze, Ostravě, apod.). Dle zadavatele byla minimální úroveň uvedené technické kvalifikace stanovena i s ohledem na případné další možnosti trhu, o čemž dle zadavatele svědčí i ta skutečnost, že žádný s dodavatelů nebyl vyloučen proto, že obecně nedoložil minimálně jednu zadavatelem požadovanou referenci.

Ve svém vyjádření ze dne 7. 1. 2009 zadavatel navrhuje, aby správní řízení vedené Úřadem pod č. j. S325/2008/VZ bylo v souladu s ust. § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) usnesením zastaveno, a to  s odkazem na ust. § 66 odst. 2 správního řádu.

Vyjádření Úřadu k „ostatním“ namítaným skutečnostem:

Poněvadž Úřad z předložené dokumentace zjistil, že již postupy zadavatele uvedené v bodech I. 1 – I. 2 výroku mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, na základě čehož zadání veřejné zakázky podle § 118 zákona zrušil, dále již nezkoumal případný vliv dalších navrhovatelem namítaných „porušení“, neboť jakýkoliv závěr týkající se uvedené problematiky nemohl ovlivnit skutečnost, že bylo nutno zrušit zadání předmětné veřejné zakázky.

K návrhům navrhovatele na provedení důkazů ve správním řízení

Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 29. 9. 2009 Úřadu navrhuje, aby Úřad provedl důkazy předložením výpisu z 11. zasedání zastupitelstva zadavatele ze dne 8. 9. 2008, předložením zvukové nahrávky z téhož zasedání zastupitelstva a aby provedl výslech svědka Ing. Zdeňka Osmanzyka, náměstka pro hospodářský rozvoj města Havířov. Dopisem ze dne 24. 11. 2008 navrhovatel Úřadu rovněž navrhuje provedení důkazu předložením zápisu z 29. schůze Rady města Havířova.

Závěry Úřadu k návrhům navrhovatele na provedení důkazů ve správním řízení:

  Úřad při svém šetření mj. zkoumal zápisy z jednotlivých usnesení Rady města Havířova, tj. i zápis usnesení z 29. schůze Rady města Havířova (uvedený zápis je rovněž i součástí dokumentace veřejné zakázky a rovněž se i zabýval obsahem zápisů z vybraných zasedání zastupitelstva zadavatele konaných v roce 2008 (viz dokumenty zveřejňované na oficiálních internetových stránkách zadavatele www.havirov-city.cz) Ostatní navrhované důkazy (zejména výslech Ing. Zdeňka Osmanzyka, náměstka pro hospodářský rozvoj) Úřad neprováděl pro jejich nadbytečnost a neúčelnost, neboť předložená dokumentace, stanoviska účastníků řízení a provedené důkazy poskytly Úřadu dostatek informací a poznatků pro posouzení případu a pro rozhodnutí ve věci.

K uložení úhrady nákladů řízení

Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška  č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách  stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,-- Kč.

  Vzhledem k tomu, že zadání veřejné zakázky bylo tímto rozhodnutím zrušeno, Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení, tak jak je uvedeno v bodě  III. výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

 

Mgr. Pavel Herman

ředitel sekce veřejných zakázek

 

 

Obdrží:

JUSTITIA, s. r. o., 28. října 1142/168, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory

Mgr. Marek Gocman, advokát, 28. října 219/438, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz