číslo jednací: S279/2008/VZ-2800/2009/510/MCh

Instance I.
Věc Facility Management služeb pro objekt Ministerstva zdravotnictví ČR
Účastníci
  1. Ministerstvo zdravotnictví, Palackého náměstí 4/375, 128 01 Praha 2
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 zák. 137/2006 Sb. - porušení s vlivem na pořadí úspěšnosti - uložení nápravy
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 7. 8. 2009
Související rozhodnutí S279/2008/VZ-2800/2009/510/MCh
R38/2009/VZ-8592/2009/310-ASc
R38/2009/VZ-14323/2011/310-JHr
Dokumenty file icon pisS279_01.pdf  114 KB

Č. j.: S279/2008/VZ-2800/2009/510/MCh

V Brně dne 6. března 2009

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne
13. 10. 2008 z moci úřední, jehož účastníkem je

·  zadavatel – Česká republika, Ministerstvo zdravotnictví, IČ 00024341, se sídlem Palackého náměstí 4/375, 128 01 Praha 2, zastoupené Ing. arch. Danielou Filipiovou, ministryní zdravotnictví,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Facility Management služeb pro objekt Ministerstva zdravotnictví ČR“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo dne 11. 4. 2008 uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60016509 a dne 12. 4. 2008 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2008/S 72-097569, podle § 118 zákona rozhodl takto:

I.

Zadavatel - Česká republika, Ministerstvo zdravotnictví – nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 1 a odst. 4 citovaného zákona tím, že stanovil pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky dílčí hodnotící kritéria hodnocení „výše nabídkové ceny“ a „program snížení nákladů“ tak, že nevyjadřují ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Zadavatel - Česká republika, Ministerstvo zdravotnictví - nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 6 ve spojení s ust. § 6 citovaného zákona, neboť nestanovil určitým způsobem dílčí hodnotící kritérium „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“, čímž porušil zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Zadavatel - Česká republika, Ministerstvo zdravotnictví - nesplnil povinnost  stanovenou v § 80 odst. 1 citovaného zákona tím, že do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl u dílčího hodnotícího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“ údaj o tom, jak nabídky byly hodnoceny, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

IV.

Jako opatření k  nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší zadání veřejné zakázky „Facility Management služeb pro objekt Ministerstva zdravotnictví ČR“, jejíž oznámení bylo dne
11. 4. 2008 uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60016509 a dne 12. 4. 2008 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2008/S 72-097569.

V.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli - Česká republika, Ministerstvo zdravotnictví - ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol 2790850001. 

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný dle
§ 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele - Česká republika, Ministerstvo zdravotnictví, IČ 00024341, se sídlem Palackého náměstí 4/375, 128 01 Praha 2, zastoupené Ing. arch. Danielou Filipiovou, ministryní zdravotnictví (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky „Facility Management služeb pro objekt Ministerstva zdravotnictví ČR“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo zveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 11. 4. 2008 pod evidenčním číslem 60016509 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 4. 2008 pod evidenčním číslem 2008/S 72-097569 (dále jen „veřejná zakázka“). Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal příslušnou dokumentaci, z které zjistil následující skutečnosti.

Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritéria stanovil:

1)  výše nabídkové ceny  70%

2)  program snížení nákladů     15%

3)  smluvní a sankční závazky a podmínky záruky  15%

Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 2. 6. 2008 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel 8 nabídek, přičemž nabídku jednoho uchazeče vyřadil, neboť jeho nabídka z hlediska požadovaného obsahu nebyla úplná – nesplňovala požadavky podle § 71 odst. 8 zákona. Z protokolu o hodnocení nabídek ze dne 5. 6. 2008 vyplývá, že hodnotící komise navrhla vyloučení tří uchazečů pro nesplnění kvalifikačních předpokladů, a že po provedeném hodnocení se v prvním pořadí umístila nabídka uchazeče STAEG, spol. s r.o., IČ 25520059, se sídlem Průmyslová 738/8F, 682 01 Vyškov. Zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky doposud nerozhodl.

Vzhledem k tomu, že Úřad po posouzení obdržené dokumentace k předmětné veřejné zakázce získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání  výše specifikované veřejné zakázky, zahájil správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední.

Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

Zahájení správního řízení Úřad oznámil zadavateli dopisem č.j. S279/2008/VZ-20320/2008/510/chm ze dne 10. 10. 2008. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad zadavatele seznámil s předběžnými výsledky šetření, zejména s pochybnostmi o souladu postupu zadavatele se zákonem při stanovení požadavku na doložení platného osvědčení podnikatele dle § 54 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, nebo platného potvrzení Národního bezpečnostního úřadu (dále jen „NBÚ“) dle § 62 odst. 1 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, minimálně stupně utajení „Důvěrné“ pro seznamování se s utajovanými informacemi a oznámení na stupeň utajení „Vyhrazené“ pro zaměstnance ostrahy a při stanovení dílčích hodnotících kritérií „program snížení nákladů“ a „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“.

Rozhodnutím č.j. S279/2008/VZ-20292/2008/510/chm ze dne 9. 10. 2008 Úřad zadavateli uložil jako předběžné opatření zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.

Usnesením č.j. S279/2008/VZ-20313/2008/510/chm ze dne 10. 10. 2008 Úřad rovněž stanovil účastníkovi správního řízení lhůtu, ve které je podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu v návaznosti na § 39 odst. 1 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 v návaznosti na § 39 odst. 1 správního řádu může vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 16. 10. 2008 obdržel Úřad od zadavatele stanovisko, ve kterém uvádí, že popsaný způsob hodnocení je podle názoru zadavatele stanoven zcela jednoznačně a to ve vztahu k požadovanému obsahu hodnocených dokumentů. Zadavatel je přesvědčen, že stanovení hodnotících kritérií – „program snížení nákladů – výše garantovaného závazku“ a „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“ mu umožnilo posoudit rozdíly mezi jednotlivými nabídkami předloženými různými uchazeči a zároveň dosáhnout smluvně vynutitelného závazku snížení celkové ceny, vynakládané na činnosti, které byly předmětem zadávacího řízení. Zadavatel dále konstatoval, že k podání rozsáhlejšího stanoviska by potřeboval důkladnější informace, na základě jakých skutečností získal Úřad pochybnosti při stanovení dílčích hodnotících kritérií zadavatelem a v čem tyto pochybnosti spočívají. K požadavku na předložení platného osvědčení podnikatele dle § 54 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb., nebo platného potvrzení NBÚ dle § 62 odst. 1 zákona č. 148/1998 Sb., minimálně stupeň utajení „Důvěrné“ a oznámení na stupeň utajení „Vyhrazené“ pro zaměstnance ostrahy, kteří budou zajišťovat ostrahu, zadavatel uvedl, že cit. osvědčení a potvrzení požadoval z důvodu zajištění zákonem požadované ochrany  utajovaných informací, které se nacházejí na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Doložení platného osvědčení podnikatele bylo nutno požadovat, aby poskytovatel ostrahy objektu MZ ČR byl schopen zabezpečit ochranu utajovaných informací, byl bezpečnostně spolehlivý, ekonomicky stabilní, neboť bude přicházet do styku s utajovanými informacemi MZ ČR. MZ ČR nakládá s utajovanými informacemi do stupně utajení „Tajné“ včetně, v oblasti politické, bezpečnostní, ekonomické, a to v rámci ČR, EU a NATO. Tato skutečnost vyplývá z postavení MZ ČR a pozice ministra jako člena vlády, poradních a pracovních orgánů vlády při zajišťování bezpečnosti a obrany ČR, krizového řízení, civilního nouzového plánování, zahraniční bezpečnostní politiky v rámci EU a NATO. Z tohoto důvodu má MZ ČR vytvořené zabezpečené oblasti, jednací oblasti a informační a komunikační systémy pro komunikaci a nakládání s utajovanými informacemi. Na základě výsledku kontroly provedené Národním bezpečnostním úřadem  byl na MZ ČR proveden mimořádný bezpečnostní kontrolní audit ochrany utajovaných informací. Výsledek auditu byl použit pro zadání výběrového řízení na poskytovatele ostrahy objektu.

Úřad v rámci správního řízení požádal dopisy ze dne 20. 10. 2008 a 4. 11. 2008 NBÚ o vyjádření k otázce, zda zadavatel je subjektem, který nakládá s utajovanými informacemi podle zákona č. 412/2005 Sb., a zda požadavek zadavatele na doložení osvědčení podnikatele nebo platného potvrzení NBÚ, minimálně stupně utajení „Důvěrné“ pro seznamování se s utajovanými informacemi a oznámení na stupeň utajení „Vyhrazené“ pro zaměstnance ostrahy, je nezbytný pro účely plnění šetřené veřejné zakázky.

Úřad dne 27. 10. 2008 a 10. 12. 2008 obdržel vyjádření NBÚ, z kterých vyplývá, že zadavatel je subjektem, který nakládá s utajovanými informacemi. K oprávněnosti požadavku zadavatele na doložení osvědčení podnikatele pro přístup k utajovaným informacím NBÚ uvedl, že na základě informací sdělených zadavatelem může být vybranému uchazeči umožněn přístup k utajovaným informacím stupně utajení „Důvěrné“, a že umožnění přístupu k utajované informaci v rámci plnění zakázky je plně v kompetenci zadavatele, jsou-li splněny podmínky § 15 zákona č. 412/2005 Sb.

Úřad dopisem č.j. S279/2008/VZ-25682/2008/510/chm ze dne 19. 12. 2008 seznámil zadavatele se  obsahem vyjádření NBÚ a současně sdělil v čem konkrétně vidí pochybení zadavatele při stanovení dílčích hodnotících kritérií.    

Usnesením č.j. S279/2008/VZ-25688/2008/510/chm ze dne 19. 12. 2008 Úřad  prodloužil účastníkovi správního řízení lhůtu, ve které je podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu v návaznosti na § 39 odst. 1 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 v návaznosti na § 39 odst. 1 správního řádu může vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 12. 1. 2009 obdržel Úřad od zadavatele stanovisko, ve kterém uvádí, že vyjádření NBÚ potvrzuje, že zadavatel při stanovení podmínek zadávací dokumentace k prokázání kvalifikace uchazečů postupoval zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. 

K dílčím hodnotícím kritériím „výše nabídkové ceny“ a „program snížení nákladů“ zadavatel uvedl, že program snížení nákladů směřuje k závazku uchazeče snížit finanční prostředky vynakládané zadavatelem na předmět zadávacího řízení v budoucnosti. Výše nabídkové ceny je konkrétní číselný ukazatel, který je platný v okamžiku uzavření smlouvy. Závazek jeho snížení v průběhu účinnosti smlouvy je smluvním ujednáním ve smlouvě o podmínkách. V daném případě bylo na uchazečích, aby ve svých nabídkách navrhli způsob, jakým by se mohlo dosáhnout této úspory nákladů – optimalizací procesů, zjednodušením činností, úsporou externích náklad, lepším plánováním návaznosti činností apod. Pokud by se mělo jednat o hodnocení výše nabídkové ceny, pak by musel zadavatel stanovit hodnotící kritérium tak, že bude hodnotit výši navržené ceny např. za 3 roky po uzavření smlouvy, čímž by došlo k porušení celé řady právních předpisů včetně zákona o veřejných zakázkách. Rovněž mohla být hodnotící kritéria stanovena tak,  že bude hodnocena cena za předmět zadávacího řízení v průběhu např. 3 let, což dle názoru zadavatele nebylo možné.  Pokud by zadavatel hodnotil výši nabídkové ceny tímto způsobem, mohlo by dojít k tomu, že by nějaký uchazeč nabídl relativně vysokou cenu v prvním roce s tím, že by nepočítal s dlouhodobou spoluprací se zadavatelem a zadavatel by tudíž třeba v 2. roce s tímto dodavatelem ukončil spolupráci.

Dále se zadavatel ve svém stanovisku vyjádřil k otázce stanovení dílčího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“, kdy uvedl, že v rámci zadávací dokumentace stanovil obchodní podmínky, které museli uchazeči zakotvit do návrhů smluv. V těchto podmínkách byly uvedeny minimální požadavky zadavatele s tím, že stanovením tohoto hodnotícího kritéria zadavatel „vyzval“ trh, aby nabízel pro zadavatele výhodnější podmínky. Základním aspektem hodnocení těchto nabídnutých podmínek je jistota zadavatele, přičemž hodnoceny byly smluvní podmínky týkající se sankčních ustanovení a provádění záručních prací. Pokud by zadavatel znal a byl schopen stanovit předem pro něj výhodnější podmínky, je otázkou, zda vůbec by obdržel nějakou nabídku, případně kolik takových nabídek by mohl očekávat. V této souvislosti zadavatel uvedl, že na takový „průzkum trhu“ nemá kapacity a předpokládá, že vhodným institutem je právě zadávací řízení. V konkrétním případě se tohoto zadávacího řízení zúčastnili renomovaní dodavatelé poskytující služby facility managementu. Posouzení otázky, jaká nabídka ze všech předložených je v konkrétním případě ze všech nejlepší, je součástí hodnocení a závisí na odborné úvaze členů hodnotící komise, kterou nelze podrobit  objektivnímu přezkumu. Postup zadavatele v žádném případě neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, byl zcela dodržen zákonem  stanovený postup pro zadání veřejné zakázky, nedošlo k porušení základních zásad a podmínek zákona a souvisejících předpisů. Hodnotící komise důkladně posoudila všechny doručené nabídky a velmi rozsáhle provedla posouzení a hodnocení všech nabídek. Tyto závěry vycházejí ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, která je součástí dokumentace k šetřené veřejné zakázce. Žádný z uchazečů nepodal námitku, naopak uchazeči vypracovali své nabídky v souladu se zadávací dokumentací.

Úřad na základě § 112 a následujících ustanovení zákona zhodnotil případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů a stanovisek zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad  následující rozhodné skutečnosti.

Dílčí hodnotící kritéria pro zadání veřejné zakázky „výše nabídkové ceny“ a „program snížení nákladů“

 

Zadavatel si stanovil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky. V takovém případě je zadavatel povinen dle § 78 odst. 4 zákona stanovit dílčí hodnotící kritéria, která budou vyjadřovat ekonomickou výhodnost nabídky. Zadavatel jako dílčí hodnotící kritéria zvolil

1.  výše nabídkové ceny      70%

2.  program snížení nákladů    15%

3.  smluvní a sankční závazky a podmínky záruky    15%

 

Dílčí kritérium „výše nabídkové ceny (dále jen „dílčí hodnotící kritérium č.1“)

  Zadavatel v čl. 6 „Způsob zpracování nabídkové ceny“ bod 6.1 „Základní požadavky zadavatele“ stanovil, že uchazeč zpracuje nabídkovou cenu jako cenu za jeden rok plnění do přiložených tabulek. Uchazeč celkovou nabídkovou cenu stanoví dle pokynů zadávací dokumentace. Ceny budou stanoveny v případech paušálních plateb za služby a jednorázových plateb za služby týkající se počátku spolupráce (stěhování, parpotizace apod.). Celková nabídková cena a ceny jednotlivých služeb navržené uchazečem budou stanoveny jako ceny konečné. Uchazeč zároveň do přílohy nabídky o nabídkové ceně formou prohlášení taxativně vyjmenuje případy, v kterých bude možné změnit některou ze složek nabídkové ceny (navýšit i ponížit) a zároveň navrhne mechanismus, kterým bude moci být nabídková cena změněna.  Nabídková cena bude v nabídce, a to ve všech jejích částí, uvedena v korunách českých ve struktuře:

  • cena bez DPH,
  • sazba DPH v %,
  • výše DPH v Kč,
  • cena s DPH.

Nabídková cena za plnění veřejné zakázky je cenou maximální.

  V čl. 11 „Hodnocení“ bod 11.2. „Kritéria pro přidělení zakázky“ zadavatel stanovil, že nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.

Dílčí kritérium „program snížení nákladů“ (dále jen „dílčí hodnotící kritérium č.2“)

 

  Zadavatel v čl. 11 „Hodnocení“ bod 11.2. „ Kritéria pro přidělení zakázky“ stanovil, že nejlépe bude hodnocena nabídka obsahující podmínky s nejvyšším smluvně garantovaným procentem meziročního snížení celkové ceny při nezměněném rozsahu zadání.

  Pro postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky je rozhodující předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky neobsahující daň z přidané hodnoty, tzn. celková cena za celý rozsah plnění veřejné zakázky. Nabídková cena je obligatorním kritériem hodnocení nabídek, tzn. že nabídka uchazeče musí vždy obsahovat cenu za splnění celého rozsahu veřejné zakázky, a že zadavatel při hodnocení výše nabídkové ceny hodnotí nabídkovou cenu za celý rozsah plnění veřejné zakázky. Není přitom podstatné, zda je cena za plnění veřejné zakázky fakturována a plněna po částech.

  Zadavatel u dílčího hodnotícího kritéria č. 1 hodnotil cenu za jeden rok plnění veřejné zakázky a u dílčího hodnotícího kritéria č. 2 hodnotil uchazečem garantované snížení nabídkové ceny v následujících 3 letech plnění veřejné zakázky, resp. slevu nabídkové ceny, která je pro uchazeče závazná. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel v rámci dílčích hodnotících kritérií č.1 a č. 2 hodnotil dvě různé části nabídkové ceny, které společně tvoří jeden celek -  nabídkovou cenu za splnění celého rozsahu veřejné zakázky. Obě dílčí hodnotící kritéria spolu souvisí a v případě absence jednoho z nich nelze stanovit celkovou výši nabídkové ceny.

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 1 a odst. 4 zákona tím, že v dílčím hodnotícím kritériu č. 1 nehodnotil celou výši nabídkové ceny za plnění předmětu veřejné zakázky, tj. v šetřeném případě nabídkovou cenu za 1 rok plnění veřejné zakázky včetně ceny za následující roky plnění předmětu veřejné zakázky obsahující uchazečem nabídnutou slevu, ale hodnotil pouze část nabídkové ceny. Dílčí hodnotící kritérium č. 2 samo o sobě nevyjadřuje ekonomickou výhodnost nabídky, jelikož je pouze částí celkové nabídkové ceny a společně s dílčím hodnotícím kritériem č. 1 tvoří jeden celek. Zadavatelem zvolený způsob hodnocení neumožňuje určité a všem přehledné stanovení celkové výše nabídkové ceny za předmět plnění veřejné zakázky. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Vymezení dílčího hodnotícího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“

 

Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je podle § 78 odst. 1 zákona

a)  ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b)  nejnižší nabídková cena.

Podle § 78 odst. 3 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

Podle § 78 odst. 6 zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

Zadavatel v bodu IV.2) „Kritéria pro zadání veřejné zakázky“ oznámení o zakázce a  čl. 11 „Hodnocení“ bod 11.2. „Kritéria pro přidělení zakázky“ zadávací dokumentace stanovil, že dílčími kritérii hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek jsou

1.  výše nabídkové ceny      70%

2.  program snížení nákladů    15%

3.  smluvní a sankční závazky a podmínky záruky    15%

   V rámci dílčího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“  zadavatel v oznámení o zakázce ani zadávací dokumentaci podrobněji nevymezil obsah tohoto hodnotícího kritéria, zejména nevymezil, které smluvní závazky bude hodnotit a jaké skutečnosti bude hodnotit u smluvních závazků, sankčních závazků a podmínek záruky. V zadávací dokumentaci je pouze uvedeno, že nejlépe bude hodnocena nabídka obsahující podmínky s nejvyšší jistotou pro zadavatele (nejvýhodnější smluvní podmínky, sankční ustanovení, podmínky provádění záručních prací). Zadavatel ve svém stanovisku uvádí, že byly hodnoceny smluvní podmínky týkající se sankčních ustanovení a provádění záručních prací. Samotný pojem smluvní podmínky je však natolik široký, že může zahrnovat jakékoliv ujednání ve smlouvě, nikoliv pouze sankční či záruční podmínky. Uchazeči ve svých nabídkách, resp. návrzích smluv, upravili odlišně od zadavatelem uvedených obchodních podmínek nejen ustanovení týkající se sankcí či záruky, ale např. i výši pojištění nebo cenu  za provedení dalších úkonů  nezahrnutých v předmětu smlouvy. Uchazeči se tedy z oznámení o zakázce ani ze zadávací dokumentace nedozvěděli údaje, které budou pro hodnocení nabídek rozhodující.

Pokud hodnotící kritéria sama o sobě  nejsou dostatečně určitá, je nezbytné v zájmu zvýšení transparentnosti zadávacího řízení stanovit, jaké údaje či parametry  z nabídek budou předmětem hodnocení (např. výše smluvní pokuty, délka záruční doby..) a jakým způsobem bude hodnocení provedeno, a to zejména s ohledem na to, že zákon nestanoví jednotnou metodu hodnocení nabídek. Obecně vymezené dílčí kritérium je nutné jednoznačně specifikovat. Dostatečná určitost je dána tehdy, jestliže po prostudování oznámení o zakázce, resp. zadávací dokumentace, si jakýkoliv potencionální dodavatel dokáže udělat jasnou představu o tom, co všechno musí v nabídce zpracovat, chce-li uspět při hodnocení nabídek zadavatelem. V oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci nebyl popsán obsah dílčího kritéria a uchazeči tak neměli potřebné informace o tom, co bude předmětem hodnocení v rámci daného hodnotícího kritéria. Úřad v tomto nedostatku spatřuje porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení, neboť uchazeči nebyli schopni sestavit nabídky tak, aby co nejvíce odpovídali požadavkům zadavatele, a ani hodnocení nabídek nemohlo být určité a jasné. Skutečnost, že uchazeči dle zadavatele vypracovali nabídky v souladu se zadávací dokumentací, a že ze strany uchazečů nebyla podána námitka proti žádnému úkonu zadavatele, neznamená, že dílčí hodnotící kritérium bylo stanoveno v souladu se zákonem, a že nedošlo k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený  v  § 78 odst. 6 ve spojení s ust. § 6 zákona, neboť nevymezil konkrétní obsah dílčího hodnotícího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“, přičemž  tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť uchazeči při zpracování nabídek  nebyli konkrétně obeznámeni s tím, které skutečnosti budou pro zadavatele při hodnocení nabídek rozhodné.

Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

  Podle § 79 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem  ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

  O posouzení a hodnocení nabídek pořídí podle § 80 zákona hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií a údaj o složení hodnotící komise. 

Jak vyplývá z předložené dokumentace, protokol o hodnocení nabídek neobsahuje u dílčího hodnotícího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“ popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a dále  údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny včetně odůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u jednotlivé nabídky.  V protokolu o hodnocení nabídek  ze dne 5. 6. 2008  je pouze uvedeno, že „za nejvýhodnější byla považována nabídka obsahující podmínky s nejvyšší jistotou pro zadavatele (nejvýhodnější smluvní podmínky, sankční ustanovení, podmínky provádění záručních prací). Následně byl počet bodů dosažený uchazečem ve všech kritériích přepočten vahou jednotlivých kritérií. Výsledné číslo bylo zaokrouhleno na 2 desetinná místa. Pro toto dílčí kritérium komise sestavila pořadí nabídek dle přiložené tabulky Hodnotící list dílčího kritéria č. 3“.

Z hodnot přiřazených k jednotlivým nabídkám ale nevyplývá, které skutečnosti vzal zadavatel v úvahu a na základě čeho byly tyto hodnoty vypočteny. Hodnotící list obsahuje pouze výsledné hodnoty přiřazené k jednotlivé nabídce  bez jakéhokoliv odůvodnění přiřazení konkrétní hodnoty a v protokolu o hodnocení je uveden pouze obecný popis hodnocení, citovaný výše v textu odůvodnění. Není zřejmé jaké konkrétní smluvní podmínky, sankční závazky a podmínky záruky komise hodnotila a proč komise přiřadila nabídkám právě takové hodnoty. Nelze považovat za dostačující ani hodnotící tabulku, na kterou odkazuje zadavatel v protokolu o hodnocení, neboť blíže nevysvětluje postup hodnotící komise.

Jelikož zadavatel v protokolu o hodnocení nabídek neuvedl u dílčího hodnotícího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“ způsob hodnocení nabídek a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny, není patrné, jak zadavatel hodnocení provedl.

  Vzhledem k tomu, že protokol o hodnocení nabídek ze dne 5. 6. 2008 neobsahuje bližší popis hodnocení nabídek ani zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u dílčího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“, nezbývá Úřadu než konstatovat, že takto zpracované hodnocení nabídek je nepřezkoumatelné.

V této souvislosti Úřad odkazuje na ustanovení § 74 odst. 1 zákona, v němž je stanoveno, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že úkony činí jménem zadavatele. V šetřeném případě hodnotící komise hodnotila nabídky dodavatelů, přičemž v protokolu o hodnocení nabídek odůvodnila přiřazení konkrétních hodnot u dílčího hodnotícího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“ jednotlivé nabídky. Vzhledem k tomu, že tak učinila jménem zadavatele, pohlíží se na toto pochybení jako na nesplnění povinnosti zadavatele.

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona tím, že v  protokolu o hodnocení nabídek neuvedl u dílčího hodnotícího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“ popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak nabídky byly hodnoceny, přičemž tento úkon zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Uložení nápravného opatření

Zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 6 ve spojení s ust. § 6 citovaného zákona, neboť nestanovil určitým způsobem dílčí hodnotící kritérium „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“ a dále nesplnil povinnost stanovenou v § 80 odst. 1 citovaného zákona tím, že v protokolu o hodnocení nabídek neuvedl u dílčího hodnotícího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“ způsob hodnocení a neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u jednotlivých nabídek, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Konkrétní vymezení obsahu dílčích hodnotících kritérií je nezbytné pro rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení a dále i pro zpracování srovnatelných nabídek a jejich následného hodnocení. Z protokolu o hodnocení nabídek ze dne  5. 6. 2008 není zřejmé, které skutečnosti vzal zadavatel v úvahu při hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria „smluvní a sankční závazky a podmínky záruky“, a tudíž takto zpracované hodnocení nabídek je nepřezkoumatelné. Nedodržení zákonem stanovených postupů ze strany zadavatele mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž nelze vyloučit skutečnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, podali by uchazeči nabídky s výhodnějšími podmínkami pro zadavatele.

 Zadavatel dále  nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 1 a odst. 4 citovaného zákona, a to tím, že pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky stanovil dílčí hodnotící kritéria hodnocení „výše nabídkové ceny“ a „program snížení nákladů“ tak, že nevyjadřují ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Úřad při rozhodování podle § 118 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil již při stanovení podmínek zadání, resp. dílčích hodnotících kritérií otevřeného řízení, musel Úřad zrušit zadávací řízení.

Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

 

  

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Pavel Herman

ředitel sekce veřejných zakázek

Obdrží:

Ministerstvo zdravotnictví, Palackého náměstí 4/375, 128 01 Praha 2

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz