číslo jednací: S309/2008/VZ-554/2009/530/SWa

Instance I.
Věc Dodávka informačního systému FNOL
Účastníci
  1. Fakultní nemocnice Olomouc, I.P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 zák. 137/2006 Sb. - porušení s vlivem na pořadí úspěšnosti - uložení nápravy
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 4. 3. 2009
Dokumenty file icon pis309_08.pdf  99 KB

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 4.3.2009.

Č. j. S309/2008/VZ-554/2009/530/SWa

V Brně dne 13. února 2009

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5.11.2008 na návrh ze dne 4.11.2008, jehož účastníky jsou

·  zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČ 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, zastoupená MUDr. Radomírem Maráčkem, ředitelem, a

·  navrhovatel – IT STREAM, s. r. o., IČ 27164730, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 83 Praha 3, za niž jedná Tomáš Uhrík, jednatel, 

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Dodávka informačního systému FNOL“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60022016 dne 2.9.2008 a v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2008/S 170-227848 dne 3.9.2008,

rozhodl takto:

I.

  Zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc – porušil ustanovení § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když stanovil dílčí hodnotící kritérium „Technická úroveň řešení“ a podkritérium „Zpracovaný Plán jakosti“ v rozporu se zásadou transparentnosti.

  Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší zadávací řízení.

II.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli Fakultní nemocnici Olomouc ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol3090850001.

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle  § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 5.11.2008 návrh společnosti IT STREAM, s. r. o., IČ 27164730, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 83 Praha 3, za niž jedná Tomáš Uhrík, jednatel, (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem Fakultní nemocnice Olomouc, IČ 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, zastoupená MUDr. Radomírem Maráčkem, ředitelem (dále jen „zadavatel“), ve veřejné zakázce „Dodávka informačního systému FNOL“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60022016 dne 2.9.2008 a v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2008/S 170-227848 dne 3.9.2008. Součástí návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je rovněž návrh na nařízení předběžného opatření, a to zákazu uzavření smlouvy.

Zadavatel v bodu IV.2.1. „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce a v bodě 14.2 „Dílčí hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace uvedl, že dílčími kritérii hodnocení jsou

-  kritérium č. 1 - celková nabídková cena  30 %

-  kritérium č. 2 - technická úroveň řešení    30 %

-  kritérium č. 3 - kvalita provozních a servisních podmínek  20 %

-  kritérium č. 4 - cena za provoz a rozšiřování systému  20 %

Součástí zadávací dokumentace byla tabulka obsahující specifikaci dílčích hodnotících kritérií. Obsahem tabulky bylo rozdělení dílčích kritérií na podkritéria, z nichž některá se ještě dále členila na dílčí podkritéria.

Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 21.10.2008 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel tři nabídky. Proti zadávacím podmínkám podal navrhovatel námitky, které byly zadavateli doručeny dne 17.10.2008 a kterým po  přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 24.10.2008, které navrhovatel obdržel dne 27.10.2008. Po prvním jednání hodnotící komise dne 7.11.2008 byl uchazeč WEBCOM – AXPERIENCE, a. s., vyzván ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 4.11.2008 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

V návrhu navrhovatel uvedl, že po prostudování zadávacích podmínek dospěl k závěru, že zadávací podmínky jsou v některých částech v rozporu se zákonem, a to pokud jde o nevhodná a netransparentní hodnotící kritéria a nepředvídatelný způsob hodnocení. V důsledku toho nemají dodavatelé jednoznačnou informaci o tom, jak budou jejich nabídky hodnoceny a dále není zajištěn objektivní a správný výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Kromě nepředvídatelnosti hodnocení namítá navrhovatel následnou nepřezkoumatelnost hodnocení nabídek, což dle jeho názoru představuje porušení zásady transparentnosti. K tomuto přesvědčení dospěl navrhovatel na základě následujících skutečností.

Předně navrhovatel v návrhu namítá nejasnosti ohledně tabulky obsahující vymezení dílčích kritérií pro zadání veřejné zakázky, která byla předána dodavatelům spolu s přílohami zadávací dokumentace. Skutečnost, že tato tabulka nebyla uvedena v seznamu příloh zadávací dokumentace, vyvolává pochybnosti o tom, zda je součástí zadávací dokumentace. Zadavatel tak podle navrhovatele porušil povinnost uloženou v § 44 odst. 1 zákona, tedy povinnost zpracovat správně a úplně zadávací dokumentaci.

Navrhovatel dále v návrhu uvedl, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, když nestanovil váhu jednotlivých podkritérií. Zadavatel rozdělil dílčí hodnotící kritéria č. 3 a 4 na podkritéria, přičemž každé z nich (s výjimkou podkritéria 3.1) je dále děleno na dílčí podkritéria. Zadavatel podle navrhovatele porušil zásadu transparentnosti tím, že neuvedl stupeň významu, tedy relativní váhu, jíž se každé z podkritérií, resp. dílčích podkritérií promítne do hodnocení nabídek.

Dále navrhovatel nesouhlasí se způsobem vymezení dílčího kritéria č. 2 – „Technická úroveň řešení“. Zadavatel vymezil obsah tohoto kritéria následovně: „Uchazeč je povinen splnit minimální zadávací podmínky (Technická specifikace Část 1 a 2). V rámci hodnocení zohlední hodnotící komise nabídky jednotlivých uchazečů nad rámec zadávacích podmínek.“ Zadavatel přitom nestanovil žádné preference ohledně nadstandardních funkcionalit a není tedy zřejmé, které nabídky hodnotící komise ohodnotí příznivěji a které při hodnocení nezohlední, protože nejsou z hlediska zadavatele důležité. Dodavatelé tak nemají jednoznačnou informaci o tom, na co se ve svých nabídkách zaměřit a jaké plnění veřejné zakázky navrhnout.

V návrhu dále navrhovatel upozorňuje na neurčitě definované podkritérium 3.1 – „Zpracovaný Plán jakosti dodávky“. Zadavatel toto podkritérium dále nerozčlenil, ani neuvedl hlediska, dle kterých budou nabídky v tomto podkritériu hodnoceny. Není tedy zřejmé, které parametry budou předmětem hodnocení a jaký stupeň významu jim zadavatel přisuzuje. Obdobně jako u dílčího kritéria č. 2 nejsou zadavatelé ani v tomto případě informováni o tom, na co se ve svých nabídkách zaměřit a jaké parametry plnění veřejné zakázky navrhnout. Hodnocení nabídek podle takto nejednoznačně vymezeného kritéria dle navrhovatele vylučuje přezkoumatelnost provedeného hodnocení nabídek a představuje porušení zásady transparentnosti ve smyslu § 6 zákona.

Dále navrhovatel v návrhu uvedl, že způsob stanovení dílčích hodnotících kritérií a jejich vah neodráží ekonomickou výhodnost jednotlivých nabídek. Nabídková cena je při hodnocení převážena jinými kritérii, která nemají prokazatelný vliv na ekonomickou výhodnost nabídek. Navrhovatel v tomto spatřuje porušení § 78 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s porušením zásady transparentnosti podle § 6 zákona.

Další porušení § 78 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s porušením zásady transparentnosti podle § 6 zákona spatřuje navrhovatel ve znění bodu 14.4 zadávací dokumentace – „Nepřiměřená hodnota dílčího hodnotícího kritéria“. Hodnotící komise je oprávněna přidělit nabídce 0 bodů, pokud považuje některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje. Navrhovatel namítá, že zadavatel neuvedl, které hodnoty považuje za přiměřené a které nikoli, proto je hodnocení nabídek z pohledu dodavatelů nepředvídatelné.

Navrhovatel s ohledem na uvedené skutečnosti navrhl, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření ve smyslu § 118 zákona spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel současně navrhl, aby Úřad vydal v souladu s § 117 zákona předběžné opatření, kterým by zadavateli zakázal uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

Úřad obdržel návrh dne 5.11.2008, a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen dne 5.11.2008.

Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o zadávání veřejné zakázky obdržel Úřad dne 20.11.2008. Zadavatel se ke skutečnostem uvedeným v návrhu vyjádřil dopisem ze dne 18.11.2008, ve kterém uvedl následující skutečnosti.

K pochybnostem ohledně toho, zda je tabulka obsahující vymezení dílčích kritérií pro hodnocení nabídek zadavatel uvedl, že tabulka byla dodavatelům zaslána jako součást souboru Krycí list, na nějž zadávací dokumentace odkazuje v několika bodech. Tabulka je proto nepochybně součástí zadávací dokumentace.

Dále zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že porušil zákon tím, že nestanovil relativní váhu jednotlivých podkritérií. Podkritéria jsou z pohledu hodnocení rovnocenná a není třeba jim přiřazovat váhy. Zadavatel je přesvědčen, že v zadávací dokumentaci zcela přesně a transparentně popsal způsob hodnocení a že všem dodavatelům poskytl dostatek informací pro přípravu nabídky.

Zadavatel se ve svém vyjádření neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že obsah dílčího kritéria č. 2 – „Technická úroveň řešení“ a podkritéria č. 3.1 „Zpracovaný Plán jakosti dodávky“ byl stanoven nejednoznačně. Zadavatel předně podrobně vymezil požadavky na technické řešení v přílohách zadávací dokumentace – Technická specifikace Část 1 a 2. Zadavatel nemůže vyloučit nabídnutí kvalitativně lepšího řešení, proto si vyhradil právo přihlédnout k takovým nabídkám nad rámec zadávacích podmínek. K neurčitosti podkritéria „Zpracovaný Plán jakosti dodávky“ zadavatel uvedl, že nemohl určit další dílčí parametry uvedeného podkritéria, neboť plán jakosti dodávky musí vycházet ze systému managementu jakosti dodavatele a z interní metodiky implementace takto složitého řešení. Hodnotící komise proto při hodnocení přihlédne ke kvalitě zpracovaných plánů jakosti a určí pořadí předložených návrhu, což vyplývá z bodu 14.3.2 zadávací dokumentace.

K tvrzení navrhovatele, že způsob stanovení dílčích kritérií a přiřazení vah jejich významu dostatečně neodráží ekonomickou výhodnost nabídky, zadavatel uvedl, že ekonomickou výhodnost nabídek nelze posuzovat pouze podle nabídkové ceny, ale zejména podle funkcionality a vhodnosti použití v organizaci zadavatele. Dle názoru zadavatele všechna kritéria ve svém souhrnu ekonomickou výhodnost nabídek odrážejí.

K možnosti ohodnotit nabídnuté hodnoty počtem 0 bodů, pokud je hodnotící komise bude považovat v číselně vyjádřitelném kritériu za nepřiměřené povaze závazku, zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci definoval minimální podmínky číselných hodnot, proto v tomto bodě nespatřuje žádnou netransparentnost.

Závěrem zadavatel na základě všech uvedených důvodů navrhuje, aby Úřad předmětné řízení zastavil.

Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

•  zadavatel,

•  navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. S309/2008/VZ-23790/2008/530/Va ze dne 24.11.2008.

Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. S309/2008/VZ-23791/2008/530/Va ze dne 24.11.2008 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

Rozhodnutím ze dne 8.12.2008 č. j.  S309/2008/VZ-23793/2008/530/Va o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude specifikované správní řízení ukončeno.

Zadavatel doplnil své vyjádření k návrhu dopisem ze dne 7.1.2009, ve kterém uvedl důvody, pro které se rozhodl realizovat předmětnou veřejnou zakázku.

Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujícího zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Neúplnost zadávací dokumentace

Úřad v postupu zadavatele neshledal navrhovatelem tvrzené porušení § 44 odst. 1 zákona, tedy povinnosti zadavatele zpracovat správně a úplně zadávací dokumentaci, když neuvedl tabulku obsahující hodnotící kritéria v seznamu příloh zadávací dokumentace. Zadavatel předal dodavatelům spolu se zadávací dokumentací a jejími přílohami tabulku obsahující dělení dílčích kritérií na podkritéria a dílčí podkritéria. Skutečnost, že tabulka nebyla uvedena v seznamu příloh zadávací dokumentace nelze vykládat tak, že tabulka nebyla její součástí. Rozhodující je, že uvedenou tabulku obdrželi všichni dodavatelé spolu se zadávací dokumentací a byli tak seznámeni se způsobem hodnocení podle dílčích kritérií.

Nestanovení váhy podkritérií

Úřad rovněž neshledal v postupu zadavatele porušení zásady transparentnosti ve smyslu § 6 zákona, když nestanovil váhu jednotlivých podkritérií a dílčích podkritérií. Zadavatel rozdělil dílčí hodnotící kritérium č. 3 na tři podkritéria, přičemž každé z nich (s výjimkou podkritéria 3.1) je dále děleno na dílčí podkritéria, jichž je celkem sedm. Obdobně je dílčí kritérium č. 4 rozčleněno na tři podkritéria, z nich každé se dále dělí na dílčí podkritéria, jichž je celkem dvanáct. Zadavatel podle navrhovatele porušil zásadu transparentnosti tím, že neuvedl stupeň významu, tedy relativní váhu, jíž se každé z podkritérií, resp. dílčích podkritérií promítne do hodnocení nabídek. Zákon tuto povinnost zadavateli neukládá, podle § 78 odst. 5 zákona je zadavatel povinen stanovit váhu jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím, je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky. Váhu dílčích hodnotících kritérií stanovil zadavatel v bodu 14.2 zadávací dokumentace a v bodu 14.3 je dostatečně specifikován způsob hodnocení nabídek v rámci jednotlivých kritérií. Úřad se ztotožnil s vysvětlením zadavatele, že pokud nestanovil váhu podkritérií a dílčích podkritérií, lze dovozovat, že každé z těchto kritérií má stejnou váhu ve vztahu k celku, takže jsou rovnocenná.

Ekonomická výhodnost nabídky

Úřad také neshledal v postupu zadavatele porušení § 78 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s porušením zásady transparentnosti podle § 6 zákona při stanovení dílčích hodnotících kritérií a jejich vah, které dle navrhovatele neodráží ekonomickou výhodnost nabídky. Nabídková cena je dle navrhovatele při hodnocení převážena jinými kritérii, která nemají prokazatelný vliv na ekonomickou výhodnost nabídek. K tomuto Úřad uvádí, že volba hodnotících kritérií a jejich vah závisí na uvážení zadavatele, který musí být schopen posoudit naplnění svých potřeb. Předmětem hodnocení však mohou být jen kritéria vztahující se k nabízenému plnění veřejné zakázky.  Příkladmý výčet těchto kritérií je uveden v § 78 odst. 4 zákona. V daném případě se všechna dílčí kritéria k nabízenému plnění vztahují, proto nebyl v tomto bodě shledán rozpor se zákonem.

Hodnota nepřiměřená povaze závazku

Další porušení § 78 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s porušením zásady transparentnosti podle § 6 zákona spatřuje navrhovatel ve znění bodu 14.4 zadávací dokumentace – „Nepřiměřená hodnota dílčího hodnotícího kritéria“. Hodnotící komise je oprávněna přidělit nabídce 0 bodů, pokud považuje některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje. K tomuto Úřad uvádí, že obecně není v rozporu se zákonem, aby si zadavatel vyhradil právo přiřadit nepřiměřených hodnotám 0 bodů. Pokud tak učiní, musí takový postup vždy náležitě odůvodnit, zejména pak v čem shledává nepřiměřenost posuzované hodnoty. V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci definoval minimální podmínky číselných hodnot, není tedy zřejmé, jakým způsobem by bylo přiřazování nulové hodnoty aplikováno. Přesto Úřad neshledal, že by v tomto bodě došlo k porušení zákona. Samotné hodnocení nabídek přitom provedeno nebylo.

Vymezení obsahu hodnotících kritérií

Ustanovení § 78 odst. 4 zákona stanoví, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Zadavatel v bodu IV.2.1. „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce a v bodě 14.2 „Dílčí hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace uvedl, že dílčími kritérii hodnocení jsou

-  kritérium č. 1 - celková nabídková cena  30 %

-  kritérium č. 2 - technická úroveň řešení    30 %

-  kritérium č. 3 - kvalita provozních a servisních podmínek  20 %

-  kritérium č. 4 - cena za provoz a rozšiřování systému  20 %

Součástí zadávací dokumentace je tabulka obsahující vymezení dílčích hodnotících kritérií. Zadavatel v ní vymezil obsah dílčího kritéria č. 2 – „Technická úroveň řešení“ následovně: „Uchazeč je povinen splnit minimální zadávací podmínky (Technická specifikace Část 1 a 2). V rámci hodnocení zohlední hodnotící komise nabídky jednotlivých uchazečů nad rámec zadávacích podmínek.“ Přílohou zadávací dokumentace byly dokumenty Technická specifikace 1 a 2, ve kterých zadavatel vymezil minimální požadavky na plnění veřejné zakázky. Z výše citované formulace vyplývá, že mají být hodnoceny další aspekty nabídek nad rámec požadavků uvedených v zadávací dokumentaci. Zadavatel přitom dále nijak nespecifikoval jaké aspekty nabídek nad rámec zadávacích podmínek hodlá hodnotit a jakým způsobem má být hodnocení provedeno. Zadavatel tedy nedostatečně vymezil obsah dílčího kritéria č. 2, neboť ze zadávací dokumentace není zřejmé, co má být v rámci tohoto dílčího kritéria hodnoceno. Pokud si chtěl zadavatel vyhradit možnost zohlednit při hodnocení nabídky jdoucí nad rámec požadavků v zadávací dokumentaci, mohl to učinit dvěma způsoby. Mohl v zadávací dokumentaci stanovit, že požadavky uvedené v technické specifikaci představují minimální požadované hodnoty a při hodnocení zohlední dodavatelem nabízené vyšší hodnoty u jednotlivých komponent informačního systému. Z formulace kritéria použité zadavatelem vyplývá, že hodlal postupovat druhým možným způsobem, tj. hodnotit funkcionality a parametry nezahrnuté do seznamu požadavků na vlastnosti systému (technické specifikace). V takovém případě měl zadavatel uvést svoje preference, neboť dodavatelé neznají specifické potřeby zadavatele a nemohou odhadnout jaké další funkcionality jsou pro něj důležité, a to zejména za situace, kdy technická specifikace předmětu plnění je zadavatelem podrobně určena.

Zadavatel rovněž neurčitě vymezil podkritérium 3.1 – „Zpracovaný Plán jakosti dodávky“. Obdobně jako u dílčího kritéria č. 2 nejsou zadavatelé ani v tomto případě informováni o tom, na co se ve svých nabídkách zaměřit a jaké parametry plnění veřejné zakázky navrhnout. Zadavatel neuvedl co si představuje, aby jednotliví uchazeči uvedli ve svých nabídkách pod tímto hodnotícím kritériem, ani neuvedl hlediska, dle kterých budou nabídky v tomto podkritériu hodnoceny. Takto stanovené podkritérium je natolik obecné, že neumožňuje zadavatelům připravit srovnatelné nabídky. O tom se lze přesvědčit ze všech předložených nabídek, které obsahují kapitolu Plán jakosti v rozsahu od jednoho odstavce až po několik desítek stran. Zadavatel navíc v bodu 11.1.4 zadávací dokumentace požadoval předložení certifikátu systému řízení jakosti ISO 9000 a ISO 14000 v rámci dokladů prokazujících splnění technických kvalifikačních předpokladů. Předložením těchto dokladů všichni dodavatelé prokazují, že jejich systém řízení jakosti je na určité standardizované úrovni a není tedy zřejmé jaké další parametry by v rámci tohoto podkritéria měly být hodnoceny.

Uchazeči se tedy z výzvy k podání nabídek, případně ze zadávací dokumentace nedozvěděli údaje, které budou pro hodnocení nabídek rozhodující. Protože dílčí hodnotící kritéria sama o sobě nemusí být vždy dostatečně určitá, je u takových kritérií, jako jsou ta šetřená, nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti zadávacího řízení stanovit, jaké údaje či parametry z nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Dostatečná určitost je dána tehdy, jestliže po prostudování výzvy respektive zadávací dokumentace si potencionální uchazeč dokáže udělat představu o tom, co všechno musí v nabídce zpracovat, chce-li uspět při hodnocení nabídek zadavatelem. Zadavatel dostatečně nespecifikoval obsah hodnotících kritérií a uchazeči tak neměli dostatečné informace o tom, co bude předmětem hodnocení v rámci výše uvedených hodnotících kritérií. Úřad v tomto nedostatku spatřuje porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení, neboť uchazeči nebyli schopni sestavit nabídky tak, aby co nejvíce odpovídaly požadavkům zadavatele, a ani hodnocení nabídek nemohlo být určité a jasné.

  Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu přidělení veřejné zakázky, proto je na stanovení hodnotících kritérií kladen značný význam. Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky, jak tomu je v šetřeném případě, měl by především dbát na vymezení obsahu dílčích kritérií hodnocení. Zadavatel je tedy povinen stanovit kritéria hodnocení v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby zájemci, kteří se rozhodnou pro účast ve veřejné zakázce, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu. Obecně vymezené hodnotící kritérium je tedy nutné dále jednoznačně specifikovat.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona, neboť nevymezil konkrétní obsah dílčích hodnotících kritérií, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť uchazeči při zpracování nabídek nebyli konkrétně obeznámeni s tím, které skutečnosti jsou pro zadavatele rozhodné.

Uložení nápravného opatření

Zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona, neboť v zadávací dokumentaci nevymezil jednoznačně a určitě obsah dílčího hodnotícího kritéria „Technická úroveň řešení“ a podkritéria „Zpracovaný Plán jakosti“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Dostatečné vymezení obsahu hodnotících kritérií je důležité pro rozhodnutí dodavatele o jeho účasti v zadávacím řízení a dále i pro zpracování srovnatelných nabídek. Nedodržení zákonem stanovených postupů ze strany zadavatele mohlo ovlivnit počet obdržených nabídek, přičemž nelze vyloučit skutečnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, podaly by nabídky i další uchazeči (navrhovatel), přičemž ti mohli podat nabídky s výhodnějšími podmínkami pro zadavatele.

Závěrem Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 118 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil již při vymezení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci, musel Úřad zadávací řízení zrušit.

Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, v daném případě po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Pavel Herman

ředitel sekce veřejných zakázek

Obdrží:

Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc

IT STREAM, s. r. o., Koněvova 2660/141, 130 83 Praha 3

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz