Rozhodnutí: R080/2008/02-21356/2008/310-Ku

Instance II.
Věc Zajištění úklidu v objektech Česká republika - Ministerstvo práve a sociálních věcí
Účastníci
  1. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 152 odst. 5 písm. b) sř - rozklad zamítnut
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 7. 11. 2008
Související rozhodnutí S056/2008/VZ-03935/2008/520/EM
R080/2008/02-21356/2008/310-Ku
Dokumenty file icon dokument ke stažení 84 KB

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 7.11.2008

Č. j.: R080/2008/02-21356/2008/310-Ku    V Brně dne 3. listopadu 2008

Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 26.3.2008

·  Českou republikou – Ministerstvem práce a sociálních věcí, IČ 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, jejímž jménem jedná náměstek ministra Ing. Miroslav Jeník,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7.3.2008 č. j. S056/2008-03935/2008/520-EM, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, učiněných při zadání veřejné zakázky „Zajištění úklidu v objektech Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí“ formou otevřeného řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 9.11.2007 pod ev. č. 60012627 a dne 10.11.2007 v Úředním věstníku EU, ve kterém je dalším účastníkem správního řízení společnost

·  PURUS, spol. s r. o., IČ 49688898, se sídlem Pod novým lesem 415/23, 162 00 Praha 6, zast. jednatelem JUDr. Jiřím Roubíčkem,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. S056/2008-03935/2008/520-EM ze dne 7.3.2008

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.


O d ů v o d n ě n í

I.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.  Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČ 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, jejímž jménem jedná náměstek ministra Ing. Miroslav Jeník (dále jen „zadavatel“), uveřejnil v informačním systému o veřejných zakázkách dne 9.11.2007 pod ev. č. 60012627 a dne 10.11.2007 v Úředním věstníku EU, oznámení o veřejné zakázce zadávané formou otevřeného řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. (dále jen „zákon“), na služby „Zajištění úklidu v objektech Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí“.  

2.  V oznámení o zakázce zadavatel v části III.2) Podmínky účasti bod III.2.3) Technická způsobilost, Informace a doklady nezbytné k posouzení, zda byly požadavky splněny, mj. uvedl, že požaduje „Dle § 56 odst. 2 písm. a) seznam významných služeb a osvědčení objednatele“. K tomu v části téhož bodu označené jako Minimální úroveň případně požadovaných norem zadavatel uvedl: „Dodavatel realizoval alespoň 1 službu obdobného charakteru jako je předmět této veřejné zakázky, realizované pro veřejného zadavatele, kterým je orgán státní správy nebo samosprávy, v rozsahu min. 25 mil. Kč“.

3.  Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel cekem tři nabídky a po provedeném posouzení a hodnocení nabídek dne 11.1.2008 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče PURUS, spol. s r. o., IČ 49688898, se sídlem Praha 6, Pod novým lesem 415/23, PSČ 162 00, za níž jedná JUDr. Jiří Roubíček, jednatel (dále jen „PURUS“).

4.  Dne 27.12.2007 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Na základě tohoto podnětu si Úřad vyžádal dne 7.1.2008 od zadavatele dokumentaci o zadání dotčené veřejné zakázky, a protože po jejím přezkoumání získal pochybnosti o správnosti úkonů zadavatele, zahájil ve věci správní řízení z vlastního podnětu, ve kterém jako účastníky správního řízení označil zadavatele a uchazeče PURUS. Oznámení o zahájení správního řízení obdržel první z účastníků správního řízení dne 28.1.2008 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno.

5.  Dne 25.1.2008 vydal Úřad rozhodnutí č. j. S051/2008/VZ-01882/2008/520-EM, kterým jako předběžné opatření uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.

  Napadené rozhodnutí

6.  Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 7.3.2008 rozhodnutí č. j. S056/2008/VZ-03935/2008/520/EM, kterým konstatoval, že zadavatel nedodržel postup dle § 56 odst. 7 písm. c) zákona, když v oznámení o zakázce v čl. III. bod 2.3) Technická způsobilost nestanovil úroveň předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění dané veřejné zakázky, přičemž postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě proto Úřad zrušil zadávací řízení na danou veřejnou zakázku. V části II. výroku pak Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.

7.  V odůvodnění svého rozhodnutí Úřad uvádí, že prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona (tj. seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí), je zadavatel oprávněn požadovat, pokud podle § 56 odst. 7 písm. c) zákona zároveň vymezí minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu. Minimální úroveň přitom musí odpovídat druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

8.  Zadavatel v oznámení o zakázce v čl. III. bod 2.3.) Technická způsobilost uvedl požadavek na prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž stanovil, že uvedený předpoklad splňuje dodavatel, jestliže realizoval alespoň 1 službu obdobného charakteru jako je předmět veřejné zakázky, realizovanou pro veřejného zadavatele, kterým je orgán státní správy nebo samosprávy, v rozsahu min. 25 mil. Kč.

9.  Úřad dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že zadavatel vymezil minimální úroveň uvedeného kvalifikační předpokladu způsobem, který neodpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. V daném případě není objektivně zdůvodnitelné vyžadovat na dodavatelích takové reference, podle kterých by realizovali alespoň jednu službu obdobného charakteru, jako je předmětná veřejná zakázka u veřejného zadavatele, kterým je pouze orgán státní správy nebo samosprávy. Takovýmto vymezením minimální úrovně daného kvalifikačního předpokladu zadavatel neodůvodněně vyloučil předložení referencí o realizaci obdobných zakázek u jiných zadavatelů, ale i např. u veřejných zadavatelů, kterými nejsou orgány státní správy a samosprávy. Úřad rovněž nepřijal argumentaci zadavatele, že veřejní zadavatelé, orgány státní správy nebo samosprávy mají specifika některých činností, které se vyskytují v jejich působnosti a vyžadují určitou regulaci jak časovou, tak i v prostoru příslušných pracovišť, neboť, dle názoru Úřadu, prostorovou a časovou regulaci vyžadují i jiná pracoviště, než orgány státní správy či samosprávy, a to mnohdy ve větší míře, například nemocnice nebo riziková pracoviště komerčního sektoru. Úřad uzavírá, že nelze požadavek zadavatele na reference o realizaci obdobných zakázek omezit na orgány státní správy a samosprávy, ale je nutné vymezit požadavek zadavatele věcně k požadovaným činnostem, resp. definovat výše zmíněná specifika.

II.  Námitky rozkladu

10.  Proti uvedenému rozhodnutí Úřadu podal zadavatel dne 26.3.2008 rozklad. Namítá v něm, že Úřad nepostupoval v souladu se zákonem a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Zadavatel konstatuje, že povinností orgánu dohledu je, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem daného případu, a aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

11.  Zadavatel rovněž uvádí, že má právo požadovat splnění podmínek, které odpovídají charakteru veřejné zakázky, tedy takových, že dodavatel disponuje dostatečnými kapacitami i pro případ výskytu některých neočekávaných událostí. Zadavatel konstatuje, že omezil požadavky kvalifikace nejenom pouze na ty, které bezprostředně souvisejí s předmětem veřejné zakázky, ale zároveň na ty nejpodstatnější. Přitom účelem stanovení kvalifikačních předpokladů bylo zejména zajištění výběru takového dodavatele, který bude způsobilý předmět plnění kvalitně realizovat. Při nastavení předmětného technického kvalifikačního předpokladu vzal zadavatel v úvahu charakter předmětu zadávané veřejné zakázky, její předpokládanou hodnotu, jakož i způsob její realizace. Zadavatel dále konstatuje, že dodavatelům přísluší právo podat společnou nabídku či prokázat kvalifikaci prostřednictvím subdodavatelů, přičemž zadavatel dále rozvádí úvahu o těchto dvou možnostech.

12.  Zadavatel v rozkladu rovněž uvádí, že absolutně nesouhlasí s tvrzením, resp. rozhodnutím orgánu dohledu, že jakýmkoliv způsobem porušil svou právní povinnost, která by směřovala k vyvolání správního řízení. Vzhledem k této skutečnosti tedy Úřad nemůže zadavateli uložit úhradu nákladů řízení.

13.  Závěrem rozkladu zadavatel konstatuje, že při zadávání dané veřejné zakázky dodržel zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace a veškeré vymezené kvalifikační předpoklady objektivně a bezprostředně souvisejí s předmětem veřejné zakázky. Proto navrhuje, aby rozhodnutí Úřadu bylo zrušeno a aby bylo zadavateli umožněno uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu.

III.  Řízení o rozkladu

14.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

15.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. S056/2008/VZ-03935/2008/520/EM ze dne 7.3.2008 zrušil zadávací řízení na danou veřejnou zakázku a zároveň zadavateli uložil úhradu nákladů řízení, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se ztotožnil.

IV.  K námitkám rozkladu

16.  Před rozborem výše uvedených závěrů napadeného rozhodnutí konstatuji, že podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona je veřejný zadavatel povinen stanovit požadavky na prokázání splnění kvalifikace v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci. Výčet technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky, u kterých může zadavatel požadovat prokázání jejichž splnění, je uveden v § 56 odst. 2 zákona. Dle ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být

  - osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

  - osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

  - čestné prohlášení dodavatele, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

17.  Ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen podle § 56 odst. 7 zákona v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

18.  Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v šetřeném případě vymezil minimální úroveň u požadavku na seznam významných služeb v posledních třech letech tak, že dodavatel musel realizovat alespoň jednu službu obdobného charakteru jako je předmět této veřejné zakázky pro veřejného zadavatele, kterým je orgán státní správy nebo samosprávy, v rozsahu min. 25 mil. Kč.

19.  Na základě výše uvedeného konstatuji, že zadavatel má právo požadovat prokázání splnění pouze takových kvalifikačních předpokladů, které odpovídají druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud by tedy byl objektivně způsobilý k plnění předmětu dané veřejné zakázky pouze dodavatel, který požadovanou zakázku realizoval pouze pro veřejného zadavatele, kterým je orgán státní správy nebo samosprávy, byl by uvedený požadavek zadavatele nepochybně oprávněný a v souladu se zákonem. Otázkou tedy je, zda i dodavatel, který realizoval požadovanou službu i pro jiný subjekt, než pro orgán státní správy či samosprávy, je dostatečně způsobilý pro realizaci dané veřejné zakázky.

20.  V tomto směru dospěl Úřad k závěru, že omezení významných referenčních zakázek pouze na ty, které byly poskytovány orgánu státní správy či samosprávy, není důvodný. Současně uvedl, že specifika některých činností, které se vyskytují v působnosti zadavatele a vyžadují určitou regulaci jak časovou, tak i v prostoru příslušných pracovišť, existují i u jiných pracovišť než jsou orgány státní správy a samosprávy. Zadavatel v podaném rozkladu s tímto závěrem Úřadu sice nesouhlasí, současně však v rozkladu neuvádí žádná konkrétní specifika jeho pracovišť, která by uvedený závěr Úřadu vyvracela. S tímto závěrem Úřadu se pak v plné míře ztotožňuji.

21.  Zadavatel v průběhu správního řízení pouze uvedl (viz přípis ze dne 5.2.2008), že při stanovení předmětného kvalifikačního předpokladu „vycházel ze specifik některých činností, které se vyskytují v jeho působnosti a vyžadují určitou regulaci jak časovou, tak i v prostoru příslušných pracovišť – výkon vládní a parlamentní agendy (kancelář ministra a jeho sekretariát), výkon agendy v určitém stupni utajení (útvar bezpečnosti a krizového řízení), práce s osobními údaji (personální útvar), ale i na jiných pracovištích zadavatele při řešení agendy dle jejich působnosti, jejichž charakter je možno hodnotit jako důvěrný, dále např. též pravidelný styk s veřejností.“. Byť zde zadavatel odkazuje na tvrzená „specifika“ své činnosti, žádným způsobem tato specifika nepopisuje a nekonkretizuje, tedy neuvádí žádné důvody, pro které by např. výkon vládní a parlamentní agendy (kancelář ministra a jeho sekretariát) byl natolik specifický oproti činnosti např. vrcholového managementu v soukromoprávní sféře, aby jej byl schopen zabezpečit pouze dodavatel se zkušeností s realizací obdobných služeb pro orgány státní správy či samosprávy. Argumentace rozkladu je tedy v tomto bodě bezpředmětná.

22.  Stejné závěry lze konstatovat rovněž pokud jde o tvrzení zadavatele, že požadoval splnění podmínek zaručujících, že dodavatel disponuje dostatečnými kapacitami i pro případ výskytu některých neočekávaných událostí. I tato skutečnost je ve vztahu k požadavku na zkušenosti s realizací obdobných zakázek pro orgány státní správy či samosprávy zcela irelevantní, neboť např. i při realizaci obdobných zakázek u komerčních subjektů může docházet k neočekávaným událostem, které by dodavatel musel řešit.

23.  K argumentaci zadavatele týkající se výkonu agendy v určitém stupni utajení na útvaru bezpečnosti a krizového řízení zadavatele uvádím, že tuto je nutno odmítnout jako zcela účelovou. Pokud by totiž dodavatel při realizaci předmětu veřejné zakázky měl přicházet do styku s agendou v určitém stupni utajení, musel by zadavatel postupovat podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, který danou problematiku upravuje. Zadavatel však žádné zvláštní požadavky týkající se nakládání s utajovanými informacemi v zadávacích podmínkách nevznesl. Rovněž ve výše citovaném přípise zadavatele nejsou uvedeny žádné specifické důvody, pro které by bylo nutno pro realizaci úklidových služeb v prostorách, kde je pracováno s osobními údaji, či kde dochází ke styku s veřejností, objektivně vyžadovat zkušenosti s realizací obdobných služeb u orgánů státní správy či samosprávy. Vzhledem k tomu, že úklidové služby jsou prováděny u řady jiných subjektů, u kterých též dochází k práci s osobními údaji či ke styku s veřejností, neshledávám ani v tomto případě požadavek na zkušenost s realizací obdobných služeb pouze pro orgány státní správy či samosprávy za přiměřený druhu, rozsahu či složitosti předmětné veřejné zakázky.

24.  Zadavatel v rozkladu dále uvedl, že dodavatelům přísluší právo podat společnou nabídku a v této souvislosti mohli jednotliví dodavatelé využít instrumentu prokázání kvalifikace prostřednictvím subdodavatele. K tomuto uvádím, že možnost podat společnou nabídku či prokázat splnění kvalifikace s využitím subdodavatele nemá vliv na povinnost zadavatele vymezit minimální úroveň kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Prokazování kvalifikace pomocí subdodavatelů je pouze možností, do které však dodavatelé nesmí být „tlačeni“ nedůvodnými požadavky zadavatele. Argumentace zadavatele je proto v dané věci irelevantní.

25.  Pokud jde o námitku zadavatele, že Úřad nepostupoval v souladu s ostatními právními předpisy (ve smyslu jinými než zákonem), jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, konstatuji, že zadavatel neuvádí žádné konkrétní ustanovení právního předpisu či mezinárodní smlouvy, které Úřad dle jeho názoru porušil. Nicméně podle čl. 44 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31.3.2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, musí být minimální úrovně způsobilosti požadované pro konkrétní zakázku vztaženy k předmětu zakázky a být tomuto předmětu úměrné. Komise ES pak ve svém Sdělení k výkladovým otázkám v oblasti Koncesí, publikovaném v Úředním věstníku C 121 ze dne 29.4.2000 s. 2 – 13 v bodě 3.1.3. formuluje zásadu proporcionality jako obecnou zásadu práva Společenství, přičemž z ní dovozuje, že „zadavatel sice může stanovit cíl, tedy technickou specifikaci, zvolená opatření k jeho dosažení ovšem nesmějí přesáhnout hranici toho, co je k dosažení zvoleného cíle vhodné a nezbytné. Členský stát tedy například nesmí při výběru mezi uchazeči vyžadovat žádné technické, odborné nebo finanční schopnosti, které jsou vzhledem k předmětu zakázky nepřiměřené nebo excesivní.“ Z uvedeného je zřejmé, že i komunitární úprava ES vyžaduje přiměřenost stanovených kvalifikačních předpokladů ve vztahu k příslušné veřejné zakázce a že právní úprava obsažená v zákoně s právní úpravou ES v tomto koresponduje. Proto nelze přisvědčit zadavateli, že Úřad nepostupoval v souladu s právními předpisy či mezinárodními smlouvami.

26.  Pokud jde o konstatování zadavatele, dle kterého „povinností orgánu dohledu je, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly“ dospěl jsem k závěru, že je natolik neurčitým, že ho nelze považovat za námitku rozkladu, ale pouze za obecnou proklamaci, proto na něj není možné kvalifikovaným způsobem reagovat.

27.  Shrnuji tedy, že dotčený požadavek zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů neodpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky a zadavatel stanovením uvedeného požadavku nedodržel postup upravený v § 56 odst. 7 písm. c) zákona. Úřad postupoval správně a v souladu s § 118 zákonem, pokud jako nápravné opatření zrušil zadání veřejné zakázky. Vzhledem k uvedenému rovněž byly naplněny podmínky pro uložení úhrady nákladů správního řízení podle § 119 odst. 2 zákona a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách.

V.  Závěr

28.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

29.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

    Ing. Martin Pecina, MBA

    předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1.  Česká republika, Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 367/1, 128 01 Praha 2

2.  PURUS, spol. s r. o., se sídlem Benátská 7, 128 15 Praha 2

3.  spis.

 

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz