číslo jednací: S305/2007/VZ-04551/2008/510/MO

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., ve správním řízením o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 29. 10. 2007 na základě návrhu ze dne 29. 10. 2007, jehož účastníky jsou:

•  zadavatel Lesy České republiky, s. p., IČ 421 96 451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zastoupený Ing. Jiřím Novákem, generálním ředitelem, ve správním řízení zastoupený Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem, Na Příkopě 23, 110 00 Praha 1,

•  navrhovatel obchodní společnost Opavská lesní a. s., IČ 451 93 177, se sídlem Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4, za niž jedná Ing. Jindřich Grosser, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupená JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem Jugoslávská 29, 120 00 Praha 2,

•  vybraný uchazeč obchodní společnost Lesní závod Hanušovice, s. r. o., IČ 258 88 609, se sídlem Hlavní 314, 788 33 Hanušovice, za niž jedná Ing. Zdeněk Hovad, jednatel

ve věci veřejné zakázky na „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008, SÚJ č. 12403“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 7. 2007 a následně opraveno dne 6. 8. 2007 a dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009075, rozhodl takto:

I.

Správní řízení se podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., zastavuje.

II.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavateli nevzniká povinnost nahradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Odůvodnění

Lesy České republiky, s. p., IČ 421 96 451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zastoupený Ing. Jiřím Novákem, generálním ředitelem, ve správním řízení zastoupený Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem, se sídlem Na Příkopě 23, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 13. 7. 2007 a následně opravil dne 6. 8. 2007 a dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009075 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008, SÚJ č. 12403“.

V oznámení zadávacího řízení zadavatel stanovil jako kritérium pro zadání veřejné  zakázky nejnižší nabídkovou cenu.

Proti podmínkám zadání podala obchodní společnost Opavská lesní a. s., IČ 451 93 177, se sídlem Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4, za niž jedná Ing. Jindřich Grosser, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupená JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem Jugoslávská 29, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel“) dopisem ze dne 4. 10. 2007 námitky, které zadavatel obdržel dne 5. 10. 2007 a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 12. 10. 2007, které navrhovatel obdržel dle dodejky dne 17. 10. 2007. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 29. 10. 2007 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Dnem 29. 10. 2007, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh rovněž dne 29. 10. 2007.

Obsah podstatných částí návrhu ze dne 29. 10. 2007, vyjádření navrhovatele ze dne 12. 12. 2007 a 27. 2. 2008 a stanovisek zadavatele ze dne 26. 11. 2007 a ze dne 25. 2. 2008 je uveden níže, vždy v příslušné části tohoto odůvodnění.

Účastníky správního řízení podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. jsou:

•  zadavatel,

•  navrhovatel,

•  vybraný uchazeč obchodní společnost Lesní závod Hanušovice, s. r. o., IČ 258 88 609, se sídlem Hlavní 314, 788 33 Hanušovice, za niž jedná Ing. Zdeněk Hovad, jednatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. S305/2007-21059/2007/510-MO ze dne 13. 11. 2007. Usnesením č. j. S305/2007-21061/2007/510-MO ze dne 13. 11. 2007 Úřad zadavateli a navrhovateli stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit svá stanoviska v řízení, resp. vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 4. 10. 2007 vyplývá, že nabídka předložená uchazečem Lesní závod Hanušovice, s. r. o., IČ 258 88 609, se sídlem Hlavní 314, 788 33 Hanušovice, za niž jedná Ing. Zdeněk Hovad, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“), splňuje všechny zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, byla hodnotící komisí hodnocena jako nejvhodnější a hodnotící komise doporučila zadavateli uzavřít smlouvu s jmenovaným uchazečem. Zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 12. 10. 2007.

Rozhodnutím č. j. S305/2007-21279/2007/510-MO ze dne 15. 11. 2007 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, resp. kterým by mělo být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona uloženo pozastavit zadávací řízení.

Usnesením č. j. S305/2007-03790/2008/510-MO ze dne 15. 2. 2008 Úřad rozhodl o přibrání vybraného uchazeče mezi ostatní účastníky správního řízení. Tímto usnesením Úřad všem účastníkům řízení rovněž stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit svá stanoviska v řízení, resp. vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.

Ve dnech 5. 12. 2007 a 26. 2. 2008 Úřad umožnil právnímu zástupci navrhovatele nahlédnout do správního spisu vedeného pod č. j. S305/2007. Právní zástupce zadavatele do správního spisu nahlédl dne 19. 12. 2007.

Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace a stanovisek předložených zadavatelem a navrhovatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl o zastavení správního řízení ve věci veřejné zakázky na „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008, SÚJ č. 12403“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 7. 2007 a následně opraveno dne 6. 8. 2007 a dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009075.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K vymezení předmětu veřejné zakázky

Argumentace navrhovatele:

Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je provedení pěstebních činností a těžebních činností.

Zadávací dokumentace obsahuje definici jak pojmu pěstební činnosti tak pojmu těžební činnosti. Nabídková cena uchazeče pak byla stanovena jako součet jednotlivých dílčích nabídkových cen, a sice ceny pěstebních činností za celou dobu trvání smlouvy, ceny sadebního materiálu za celou dobu trvání smlouvy, ceny těžeb­ních činností za celou dobu trvání smlouvy a odpočet ceny dříví (hroubí) na lokalitě P za ce­lou dobu trvání smlouvy.

Podkladem pro sestavení nabídkové ceny byla příloha č. 2 zadávací dokumentace (tzv. na­bídkový soubor), v níž byly obsaženy objemy a specifikace prováděných služeb a objemy a specifikace prodávaného dříví na lokalitě P. Ani rámcové vymezení předmětu plnění veřej­né zakázky obsažené v kap. 1 zadávací dokumentace, ani nabídkový soubor (listy Sumářů) obsažený v příloze č. 2 zadávací dokumentace, neobsahují dostatečnou specifikaci před­mětu veřejné zakázky, která by uchazečům umožnila zpracování nabídky, zejména nabíd­kové ceny, na základě přesné znalosti požadovaného plnění.

Navrhovatel souhlasí s tím, že z předložených informací bylo možné učinit si představu o rozsahu těžební a pěstební činnosti. Z předložených informací však již není zřejmé, jakým způsobem bude nutné pěstební a těžební činnost realizovat. Rovněž umístění těžební i pěs­tební činnosti kdekoliv v rámci konkrétní SÚJ nelze považovat za přesnou specifikaci místa plnění veřejné zakázky. Zadavatelem předložené a uváděné mapové podklady obsahují pouze obecný přehled o předmětné SÚJ, aniž by prováděné pěstební a těžební činnosti v rámci této SÚJ přesněji lokalizovaly. Uchazečům tak nebyl znám přesný charakter území, na kterém budou příslušné služby realizovány, ani přesná technologie, kterou bude nutné při pěstebních a těžebních činnostech použít. Lokální podmínky v rámci jednotlivé SÚJ jsou odlišné a vyžadují použití různých technologických postupů. To znamená i rozdílnou úroveň nákladů.

 Při zpracování nabídky nebylo možné stanovit odpovídající náklady výroby a následně pak ani cenu dřeva. Pro výpočet ceny dřeva a prací je nezbytné znát přesné označení místa, kde se mají práce provádět a přesná technologie výroby. Spotřeba práce a výsledná cena jsou totiž ovlivněny následujícími faktory: povrch terénu (balvany, bažina), sklon terénu, roční období, druh těžby, rozptýlenost těžby, možnosti manipulace apod. Obdobně nebylo možné kalkulovat s kvalitou dřeva. Nebyly známé údaje o zastoupení hniloby ani o vzrůsto­vých stupních, které významným způsobem určují výslednou kvalitu dřevní hmoty. Na kon­krétní specifikaci místa plnění tedy závisí jak výše nákladů na provádění pěstební a těžební činnosti, tak také možná kvalita dřeva. Informace obsažené v zadávací dokumentaci byly nedostatečné a neumožnily navrhovateli stanovit objektivní nabídkovou cenu. Ta je přitom závazná a neměnná po celou dobu průběhu zadávacího řízení a rovněž po celou dobu platnosti smlouvy uzavřené na základě výsledků zadávacího řízení. Tím dle navrhovatele došlo k porušení § 44 odst. 1 zákona.

Objektivní stanovení nabídkové ceny by bylo možné po předložení pěs­tebních a těžebních projektů. Předložení těchto projektů však zadavatel odmítl. Skutečnost, že zadavatel odmítl předložit pěstební a těžební projekty, jakožto součást zadá­vacích podmínek, vedla dále k nerovnému postavení uchazečů. Dosavadní dodavatelé lesnických služeb, kteří provozují činnost na příslušných smluvních územních jednotkách jsou jednak seznámeni s místními podmínkami dotčené SÚJ a mají navíc k dispozici dosa­vadní konkrétní pěstební a těžební projekty. Tyto projekty obsahují specifické informace ve vztahu k příslušné smluvní územní jednotce a nelze je ze zadávací dokumentace (včetně pří­padné prohlídky terénu) dovodit. Takovými informacemi jsou např. informace o používa­ných technologiích, u kterých lze předpokládat, že se pro příští období nezmění. V odlišné pozici pak byli dodavatelé, kteří s místními podmínkami dotčené SÚJ seznámeni nebyli.

Nabídky uchazečů vy­kazují značné, někdy až extrémní rozdíly, v cenových nabídkách jednotlivých uchaze­čů. Navrhovatel navrhuje, aby si Úřad vyžádal informaci o nabíd­kových cenách na ostatních SÚJ.

Nedostatečné vymezení předmětu veřej­né zakázky neumožnilo řádné zpracování nabídky, zejména pokud jde o stanovení na­bídkové ceny. Požadavek dostatečného a určitého vymezení předmětu veřejné zakázky je přitom základem transparentního zadávacího řízení. Problematická je dále diskri­minace mezi uchazeči, kteří v současné době provádějí činnost na dotčené smluvní územní jednotce a ostatními uchazeči, jimž se nedostává komplexních informací. Za­davatel tak porušil ustanovení § 6 zákona a § 44 odst. 1 zákona.

Argumentace zadavatele:

Zadavatel specifikoval předmět veřejné zakázky v bodu 1. zadávací dokumentace obecně tak, že se jedná o těžební a pěstební činnosti, které blíže výčtem činností v tomto bodu zadávací dokumentace definoval, s tím, že bližší specifikaci stanoví příloha č. 2 zadávací dokumentace.

V příloze č. 2 zadávací dokumentace je uveden sumář činností - pěstebních a těžebních činností, který obsahuje přesnou specifikaci činností co do jejich rozsahu, tj. je uvedena konkrétní požadovaná činnost a množství měrných jednotek požadované činnosti. Rozsah plnění je přitom zadavatelem stanoven na celou dobu trvání předmětu veřejné zakázky, tj. na 3 roky. Místně je předmět veřejné zakázky specifikován vymezením smluvní územní jednotky, a to včetně mapových podkladů, které jsou v rámci zadávací dokumentace přístupné na internetových stránkách zadavatele www.lesycr.cz. Uvedená místní specifikace, včetně přesného určení rozsahu činností v rámci předmětu veřejné zakázky je dle názoru zadavatele dostatečná pro to, aby si kterýkoli uchazeč udělal konkrétní představu o rozsahu předmětu veřejné zakázky a mohl odpovědně a objektivně zpracovat a podat nabídku, včetně nabídky cenové.

Těžební i pěstební činnosti tak, jak jsou co do rozsahu a místa specifikovány v zadávací dokumentaci, jsou závazné jak pro uchazeče, tak pro zadavatele a jsou i dostatečně určité. Je tedy na uchazečích, aby na základě dostupných a dostatečných údajů poskytnutých v zadávací dokumentaci (včetně mapových podkladů a rozsahu činností dle těžebního projektu a pěstebního projektu) stanovili nabídkovou cenu tak, aby odpovídala požadovanému rozsahu činností v příslušné konkrétní smluvní územní jednotce, která je uchazečům známa. Dle zadavatele všichni uchazeči měli dostatečné podklady pro podání nabídek a zároveň měli zcela shodné a rovné podmínky.

Tvrzení o nedostatečném vymezení předmětu veřejné zakázky v důsledku absence pěstebních a těžebních projektů v zadávací dokumentaci není dle názoru zadavatele rovněž důvodné, neboť dostatečnou technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky obsahují sumáře pěstebních a těžebních činností, které byly součástí zadávací dokumentace. Těžební a pěstební projekt jsou již jen nástroje vlastního plnění předmětu smlouvy, když technická specifikace v nich obsažená bude odpovídat sumářům obsaženým v zadávací dokumentaci.

Tvrzení navrhovatele, že nedostatečné vymezení předmětu veřejné zakázky mu neumožňuje řádné zpracování nabídky, zejména co se týče nabídkové ceny, je dle názoru zadavatele taktéž neodůvodněné, neboť ceny, které uchazeči v nabídce uvádějí, jsou cenami jednotkovými, přičemž celková nabídková cena je dána prostým součtem těchto cen, a to dle rozsahu činností uvedeného konkrétně v zadávací dokumentaci.

S ohledem na to by měl být každý z uchazečů podnikajících v daném oboru být schopen zcela zodpovědně stanovit nabídkovou cenu porovnatelnou s ostatními nabídkami. V tomto směru zadavatel podotýká, že tvrzení ohledně rozdílných nabídkových cen jednotlivých uchazečů nemůže být žádným důkazem o neurčitosti zadání. Jednotliví uchazeči jsou subjekty zcela odlišnými, s odlišnými výrobními a režijními náklady i přístupem k plnění zakázky, přičemž rozdílnost cen je pouze logickým důsledkem funkčního tržního prostředí a dokladem smysluplnosti předmětného typu zadávacího řízení jako nejefektivnějšího prostředku k výběru nejvhodnějšího uchazeče pro realizaci veřejné zakázky.

Zadavatel má za to, že při vymezení předmětu veřejné zakázky postupoval v souladu s ustanovení § 44 odst. 1 zákona transparentně, nediskriminačně za rovného zacházení se všemi uchazeči.

Závěry Úřadu k vymezení předmětu veřejné zakázky :

Ustanovení § 44 odst. 1 zákona stanoví, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

Zadavatel vymezuje předmět plnění veřejné zakázky v bodě 1 zadávací dokumentace. Předmětem plnění veřejné zakázky dle uvedeného ustanovení je provádění pěstebních činností a  těžebních činností.

Pěstebními činnostmi se pak dle zadávací dokumentace rozumí zejména činnosti spojené s pěstováním a ochranou lesa, včetně dodávek příslušných přípravků a materiálů, a to konkrétně příprava půdy pro přirozenou a umělou obnovu lesních porostů, obnova lesa (zalesňování), ochrana proti buřeni, ochrana kultur proti zvěři, oplocování lesních kultur, prořezávky, vyvětvování porostů, ostatní ochrana lesa, úklid klestu, výsek nežádoucích dřevin, zpřístupnění porostů, dočišťování plochy po těžbě.

Těžebními činnostmi se dle zadávací dokumentace rozumí zejména veškeré dílčí operace těžebních činností, jejichž výsledkem je sortiment dříví na lokalitě OM, vyrobený v souladu s doporučenými pravidly pro měření a třídění dříví v ČR. V souvislosti s těžebními činnostmi se konkrétně jedná o kácení, odvětvování,  druhování a manipulaci, příjem a evidenci dříví, a to zjišťování hmoty, adjustaci dříví, vyhotovování číselníku vytěženého soustředěného dříví dle porostních skupin a dále o soustřeďování dříví na lokalitu OM.

V příloze č. 2, na kterou odkazuje bod 1 zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky specifikován detailně. Příloha č. 2 obsahuje detailní souhrn pěstebních činností a těžebních činností, které jsou specifikovány jak co do přesného popisu jejich činností, tak i co do jejich rozsahu. U každé konkrétní požadované činnosti je jednoznačně stanoven počet měrných jednotek, které zadavatel v rámci předmětu veřejné zakázky požaduje splnit. Místo plnění předmětů veřejných zakázek je vždy specifikováno číselným označením územní jednotky (tzv. SÚJ), a to včetně mapových podkladů. Uchazeči tedy mají jednoznačné a přesné informace o místech plnění jednotlivých veřejných zakázek.

Zadavatel v zadávací dokumentaci (konkrétně v čl. VII odst. 1 Smlouvy o poskytování lesnických činností) stanovil, že rozsah pěstebních činností stanovených v Pěstebním projektu pro první kalendářní rok plnění Smlouvy a poměr technologií stanovených v Těžebním projektu pro první kalendářní rok plnění Smlouvy se nesmí podstatným způsobem odlišovat od odpovídajícího rozsahu pěstebních činností a poměru technologií stanovených v Sumářích, které byly součástí zadávací dokumentace pro zadávací řízení uvedené v čl. I. odst. 3 Smlouvy.

Z výše uvedeného vyplývá, že rozsah předmětu veřejné zakázky detailně stanovený v sumářích v zadávací dokumentaci, se nebude v prvním kalendářním roce plnění smluv podstatným způsobem odlišovat od skutečných rozsahů předmětů jednotlivých veřejných zakázek stanovených v Projektech. 

  Z výše uvedených skutečností vyplývá, že uchazeči byli před podáním nabídek seznámeni s tím, že předmětem veřejné zakázky vedle stanoveného rozsahu pěstebních a těžebních činností (a to zejména v prvním kalendářním roce plnění smluv), může být i určitá změna rozsahu předmětu příslušné veřejné zakázky, stanoveného sumářích v zadávací dokumentaci, příp. i provádění nahodilých těžeb (tzv. fiktivní porost, přičemž rozsah nahodilých těžeb bude stanoven až dle konkrétní situace v dané SÚJ a jednotková cena těchto prací bude odpovídat jednotkové ceně za provedení „řádných“ těžebních prací). Všichni uchazeči tedy byli před podáním svých nabídek seznámeni s tím, že zadavatel v době zadávání veřejné zakázky nezná a ani nemůže znát zcela přesně odchylky skutečného rozsahu dodaných služeb od služeb poptávaných, jejichž rozsah stanovil v zadávací dokumentaci (a to zejména pro druhý a třetí kalendářní rok plnění smluv).

  S výše uvedenými skutečnostmi byli stejným způsobem seznámeni všichni uchazeči a museli s nimi při zpracovávání svých nabídek počítat. Všichni dodavatelé byli seznámeni s tím, jak zadavatel předměty veřejných zakázek stanovil, a pokud měli zájem podat na konkrétní veřejnou zakázku svoji nabídku, byli povinni zadavatelem stanovené podmínky pro zadání konkrétní veřejné zakázky v celém rozsahu akceptovat.

  Úřad připouští, že s ohledem na předměty veřejných zakázek a na dobu jejího trvání, nebylo v moci zadavatele stanovit rozsah předmětů veřejných zakázek (včetně nahodilých těžeb) v době jejich zadávání zcela přesně tak, jak tomu bude ve skutečnosti. Z předložených podkladů však vyplývá, že vzhledem k povaze a charakteru lesnických činností zadavatel předměty veřejných zakázek zadal v rámci svých možností s dostatečnou přesností tak, aby uchazeči mohli v plném rozsahu zpracovat své nabídky na jednotlivé veřejné zakázky.

  Bylo na uchazečích, jakým způsobem na základě svých zkušeností zpracují své nabídky, zda při vypracování nabídek využijí svých zkušeností, zda do nabídkové ceny zahrnou větší rezervu (a nabídková cena bude vyšší), příp. zda podají nabídku s nižší nabídkovou cenou, s vědomím možnosti nižších zisků pro uchazeče atd. Bylo tedy manažerským rozhodnutím jednotlivých dodavatelů, jakým způsobem budou při vypracování svých nabídek postupovat, a to včetně podnikatelského rizika při stanovování cen za provedení poptávaných služeb.

  Z předložené dokumentace (včetně podkladů předložených navrhovatelem) nevyplývá, že by zadavatel v okamžiku započetí zadávání veřejné zakázky (tj. ke dni 10. 8. 2007) znal přesnější rozsah poptávaných služeb (včetně nahodilých těžeb), a že by záměrně nestanovil patřičný rozsah některých poptávaných služeb, přestože by těmito informacemi v okamžiku zadávání veřejné zakázky disponoval.

Úřad se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že nabídková cena uchazeče pak byla stanovena jako součet jednotlivých dílčích nabídkových cen, a sice ceny pěstebních činností za celou dobu trvání smlouvy, ceny sadebního materiálu za celou dobu trvání smlouvy, ceny těžeb­ních činností za celou dobu trvání smlouvy a odpočet ceny dříví (hroubí) na lokalitě P za ce­lou dobu trvání smlouvy, neboť zadávací dokumentace nikde nestanoví, že by s předmětem veřejné zakázky souvisel odkup „dříví na lokalitě P“, jak uvádí navrhovatel ve svém návrhu. V této souvislosti považuje Úřad vyjádření navrhovatele, že „pro výpočet ceny dřeva je nezbytné znát přesné označení místa, kde se mají práce provádět a přesná technologie výroby“ a že nebylo možné kalkulovat s kvalitou dřeva, protože nebyly známé údaje o zastoupení hniloby ani o vzrůsto­vých stupních, které významným způsobem určují výslednou kvalitu dřevní hmoty, za zmatečné a zcela nedůvodné, neboť mu není zřejmé, z jakého důvodu potřeboval navrhovatel vypočítávat cenu dřeva, příp. z jakého důvodu potřeboval „kalkulovat s kvalitou dřeva“, znát informace „o zastoupení hniloby a o vzrůstových stupních“, když předmětem veřejné zakázky bylo výlučně provedení pěstebních a těžebních činností na SÚJ č. 12403. 

Úřad se rovněž neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že „nabídky uchazečů vy­kazují značné, někdy až extrémní rozdíly, v cenových nabídkách jednotlivých uchaze­čů“. Úřad z předložené dokumentace nezjistil, že by rozdíly mezi nabídkovými cenami vykazovaly značné rozdíly a už vůbec se nedá hovořit o extrémních rozdílech mezi nabídkovými cenami. Celkem bylo podáno 9 nabídek, přičemž nejnižší nabídková cena činí 42 665 470,-- Kč bez DPH a nejvyšší nabídková cena 52 607 770,-- Kč bez DPH. Úřad nepovažuje tento cenový rozdíl, s ohledem na předmět veřejné zakázky a vzhledem k dalším okolnostem (např. počet uchazečů, rozsah služeb požadovaný v Sumářích), za nijak neobvyklý, ba naopak z nabídkových cen lze usuzovat, že jejich výše jsou navzájem velmi podobné (např. nabídková cena navrhovatele za 3 roky provádění služeb se lišila od nabídky vybraného uchazeče pouze o 1 511 374,-- Kč bez DPH), což nenasvědčuje tomu, že by zadavatel nestanovil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, a že by uchazeči neměli jednoznačnou představu o tom, co je předmětem zakázky a jak mají stanovit své nabídkové ceny za poptávané služby, jak uvádí navrhovatel.

Na základě výše uvedeného Úřad nezjistil, že by v šetřeném případě zadavatel porušil ustanovení § 44 odst. 1 zákona tím, že by s ohledem na okolnosti zadávání veřejné zakázky nedostatečně vymezil předmět veřejné zakázky.

K požadavku zadavatele na prokazování subdodavatelského vztahu

Argumentace navrhovatele:

Navrhovatel má dále za to, že požadavek zadavatele obsažený v bodu 9 odst. 1 zadávací do­kumentace jde nad rámec zákona. Zadavatel uložil uchazečům, kteří budou část veřejné za­kázky realizovat prostřednictvím subdodavatelů, povinnost doložit v nabídce k veřejné za­kázce subdodavatelskou smlouvu uzavřenou mezi uchazečem a subdodavatelem. Zákon však stanoví takovou povinnost pouze v případě, kdy uchazeč prokazuje prostřednictvím subdo­davatele splnění části kvalifikačních předpokladů (§ 51 odst. 4 zákona). V ostatních případech může zadavatel v zadávací dokumentaci pouze požadovat, aby uchazeč ve své nabídce spe­cifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům a aby uvedl identifikační údaje takových subdodavatelů (§ 44 odst. 6 zákona).

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že požadavek na prokázání subdodavatelského vztahu je zcela legitimní a lze je zahrnout mezi zákonné požadavky § 44 odst. 3 písm. g) zákona. Dle zadavatele je tento požadavek odůvodněn potřebou vyšší míry právní jistoty, ne­boť eliminuje riziko případného problematického plnění části veřejné zakázky, ke kterému by mohlo dojít, pokud by k uzavření smlouvy mezi uchazečem a subdodavatelem nedošlo. Navrhovatel s tímto tvrzením zadavatele nesouhlasí.

Zákon stanoví určitý postup pro případné plnění veřejné zakázky prostřednictvím subdodava­tele a pro prokazování takového subdodavatelského vztahu vůči zadavateli. Dle názoru na­vrhovatele mají dotčená ustanovení zákona veřejnopráv­ní charakter. Jejich kogentní povaha pak dle názoru navrhovatele neumožňuje, aby si je­jich znění zadavatel svévolně rozšiřoval. Ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) zákona pak nemůže sloužit k prosazování požadavků Zadavatele v těch případech, které zákon vyčerpávajícím způsobem upravuje. Zadavatel svým požadavkem nad rámec zákona navíc klade na uchazeče nepřiměřenou administrativní zátěž. To vše v situaci, kdy uchazeči byli povinni podávat samostatné nabídky ke všem SÚJ, na kterých došlo k vyhlášení veřejné zakázky.

Argumentace zadavatele:

Požadavek zadavatele na předložení smlouvy uzavřené se subdodavatelem plnění části předmětu veřejné zakázky je zcela legitimní a lze jej zahrnout mezi jiné požadavky podle ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) zákona. Tento požadavek zadavatele je veden snahou zajistit s dostatečnou mírou jistotu splnění předmětu veřejné zakázky, tedy pokud možno eliminovat případné problematické plnění části veřejné zakázky v případě, kdy se subdodavatel následně nedohodne s uchazečem na poskytnutí subdodávky plnění a v důsledku toho bude ohroženo splnění předmětu veřejné zakázky jako celku vybraným uchazečem. Vzhledem k uzavřené smlouvě mezi uchazečem a subdodavatelem bude mít zadavatel již při rozhodování o přidělení veřejné zakázky vyšší míru jistoty, že subdodavatel označený uchazečem je skutečně ochoten a připraven se na kvalitním plnění veřejné zakázky podílet.

V případech, kdy uchazeč závazně uvede, že splní část předmětu veřejné zakázky prostřednictvím konkrétního subdodavatele, je zřejmé, že musí být fakticky již s tímto subdodavatelem na poskytnutí a podmínkách případné subdodávky dohodnut. Pokud by dohodnut nebyl, nemohl by odpovědně uvést subdodavatele v rámci své nabídky. Aby dohoda se subdodavatelem byla úspěšně vymahatelná, je zřejmé, že by měla být učiněna písemně. V každém případě má uchazeč právo požadovat na svém subdodavateli uzavření takové dohody v písemné formě, a to v zájmu právní jistoty obou účastníků smluvního vztahu.

Není tedy pravdou, že by tento požadavek zadavatele nepřiměřeně administrativně zatěžoval uchazeče.

Zadavatel žádným způsobem nestanovil požadavky na náležitosti, obsah a rozsah takové dohody (smlouvy) se subdodavatelem. Bylo tedy čistě na dohodě uchazeče a subdodavatele, jakým způsobem obsah svého smluvního vztahu vymezí. Navrhovatel nemohl být uvedeným požadavkem nijak omezen ve svém právu provést část předmětu veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele, ani není nijak znevýhodněn oproti jiným uchazečům.

Ustanovení § 44 odst. 6 a § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách zmíněná navrhovatelem sice výslovně neupravují právo zadavatele požadovat předložení smlouvy se subdodavatelem, avšak zároveň jej nevylučují. Vzhledem k již zmíněnému ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) zákona o veřejných zakázkách, které umožňuje stanovení dalších požadavků zadavatele, a vzhledem k výše vysvětlené legitimnosti požadavku zadavatele na předložení takové smlouvy se subdodavatelem, je citovaný požadavek zadavatele na prokázání vztahu se subdodavatelem zcela v souladu se zákonem.

Závěry Úřadu k požadavku zadavatele na prokazování subdodavatelského vztahu:

Dle § 44 odst. 6 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele.

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zadavatel může po uchazečích požadovat, aby ve své nabídce uvedli všechny své subdodavatele, a to včetně jejich identifikačních údajů. V takovém případě tedy uchazeč již při podávání své nabídky musí znát všechny své subdodavatele, tzn. že prakticky tyto subjekty musí být před podáním nabídky srozuměni s tím, že jsou v konkrétní veřejné zakázce subdodavateli konkrétního uchazeče a nepochybně musí k takovému postupu dát svůj souhlas.

Ustanovení § 44 odst. 1 zákona mj. stanoví, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.

Z ustanovení § 44 odst. 3 písm. e) zákona vyplývá, že zadávací dokumentace musí mj. obsahovat podmínky a požadavky zadavatele na zpracování nabídky.

  Z výše uvedených ustanovení zákona plyne, že zadavatel musí v zadávací dokumentaci uvést další podmínky a požadavky na zpracování nabídky, které se týkají nebo které souvisí se zadávaným předmětem veřejné zakázky.

  V daném případě si zadavatel v zadávací dokumentaci v části 9. „jiné požadavky zadavatele“ pod bodem 1. mj. vyhradil: „V případě, že uchazeči budou realizovat veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatelů, jsou uchazeči povinni doložit v nabídce oboustranně podepsanou smlouvu mezi uchazečem a subdodavatelem podílejícím se na realizaci veřejné zakázky“.

  Na základě výše uvedeného požadavek na doložení subdodavatelského vztahu formou předložení písemné smlouvy mezi uchazečem a subdodavatelem, který zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci jako požadavek na zpracování nabídky ve smyslu § 44 odst. 3 písm. e) zákona, není v rozporu s ust. § 44 odst. 6 zákona. Dle cit. ustanovení zákona totiž zadavatel může požadovat, aby uchazeči ve svých nabídkách uvedli všechny své subdodavatele, a to včetně jejich identifikačních údajů.

  Úřad připouští, že požadavkem zadavatele na předložení písemné smlouvy mezi uchazečem a subdodavatelem mohlo dojít k navýšení administrativní i časové náročnosti při zpracování svých nabídek. Úřad však nepovažuje toto navýšení za nepřiměřeně vysoké, jak uvádí navrhovatel, a to i z toho důvodu, že uchazeči, kteří hodlají při plnění veřejné zakázky využít subdodavatelského plnění, musí mít ještě před podáním nabídky se všemi svými subdodavateli jednotlivá subdodavatelská plnění smluvena, a rovněž i z toho důvodu, že zadavatel neklade žádné požadavky na formu a rozsah písemné smlouvy mezi uchazečem a subdodavatelem, nýbrž pouze požaduje, aby tato smlouva byla podepsána za obě smluvní strany.

  Pro úplnost Úřad uvádí, že předložení písemné smlouvy mezi uchazečem a subdodavatelem může řešit problematiku fiktivně uváděných subdodavatelů v nabídkách uchazečů a s tím související problematiku vyřazování nabídek podaných dodavatelem, který podá v tomtéž zadávacím řízení svou nabídku a současně je subdodavatelem jiného dodavatele (viz § 69 odst. 3 zákona).  

V daném případě Úřad nepovažuje požadavek zadavatele na předložení smluv mezi uchazečem a subdodavateli za neoprávněný (už i z toho pohledu, že neklade žádné další požadavky na tuto smlouvu, nýbrž postačuje de facto pouze stvrzení podpisem subdodavatele, že o svém postavení je srozuměn a dává k němu uchazeči svůj souhlas).

Na základě výše uvedeného Úřad nezjistil, že by v šetřeném případě zadavatel porušil ustanovení § 44 odst. 6 a § 6 zákona tím, že v zadávací dokumentaci stanovil požadavek   na předložení smlouvy mezi uchazečem a subdodavately, kteří se budou podílet na realizaci veřejné zakázky.

K požadavku zadavatele na prokázání opatření v oblasti spotřebitelského řetězce lesních produktů a k požadavku na předložení li­cence dle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Argumentace navrhovatele:

Zadavatel v kapitole 9 základních podmínek zadávací dokumentace stanovil požadavek jed­nak na prokázání opatření v oblasti spotřebitelského řetězce lesních produktů (C-o-C) certifikátem podle normy CFCS 1004:2005 či CFCS 1004:2006 a dále požadavek na předložení li­cence dle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Postavení těchto požadavků v rámci zadáva­cích podmínek je nejasné. Zadavatel zařadil výše uvedené dokumenty do tzv. jiných poža­davků zadavatele dle § 44 odst. 3 písm. g) zákona. Dle názoru navrhovatele by tyto požadavky svým charakterem měly spadat pod tech­nické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona a nikoli pod zvláštní podmínky na plnění veřejné zakázky dle ustanovení § 44 odst. 8 zákona. Zařazením požadavků pod zvláštní pod­mínky zadavatel uchazečům znemožnil prokázat splnění těchto požadavků prostřed­nictvím subdodavatele.

Dle navrhovatele zadavatel bez ohledu na kogentní úpravu § 56 odst. 2 zákona rozšířil okruh technických kvalifikačních požadavků. Tím zadavatel jednal nejen v rozporu se zákonem, ale zejména pak ke škodě uchazečů, neboť neumožnil prokázání splnění těchto požadavků prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel tak porušil ustanovení § 6 zákona ve spojení s § 50 a § 56 zákona.

Argumentace zadavatele:

Je pravdou, že zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci předložení navrhovatelem uváděných dokladů. Tyto doklady však není možné dle názoru zadavatele podřadit pod požadavky na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu ustanovení § 56 zákona.

Ustanovení § 56 odst. 2 zákona, které se vztahuje k veřejným zakázkám na služby, uvádí taxativní výčet dokladů, které může veřejný zadavatel požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby. Další doklady, které je zadavatel oprávněn k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadovat, taxativně uvádí odstavce 4 a 5 tohoto ustanovení.

Doklady požadované zadavatelem v rámci předmětné veřejné zakázky však není možno podřadit pod žádné z výše citovaných ustanovení, neboť žádnému z těchto ustanovení neodpovídají. Pro zadavatele je však předložení těchto dokladů důležitým požadavkem, a proto postupoval jediným možným způsobem a požadoval předložení těchto dokladů zadavateli na základě ustanovení § 44 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách, podle kterého platí, že „zadavatel může v zadávacích podmínkách uvést též požadavky týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky, a to zejména v sociální oblasti, v oblasti zaměstnanosti nebo v oblasti životního prostředí“. Z uvedeného je zřejmé, že výčet uvedených v ustanovení § 44 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách je výčtem demonstrativním a že je možné požadavek na předložení obou požadovaných dokladů pod toto ustanovení zákona subsumovat.

Postup zadavatele tak není v rozporu s ustanovením § 6 zákona, případně ustanovením § 50 zákona, neboť předložení zadavatelem požadovaných dokladů je nutné pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky v tak specifickém oboru, jako je lesnictví. V žádném případě nemohl požadavek na předložení těchto dokladů diskriminovat některé uchazeče oproti jiným a stejně tak se nejedná o svévoli ze strany zadavatele při stanovení požadavků na plnění předmětu veřejné zakázky.

Závěry Úřadu k požadavku na předložení li­cence dle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s produkčním materiálem lesních dřevin

Dle § 54 písm. b) zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který mj. předloží doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci.

  Zadavatel si v zadávací dokumentaci v části 6. „Požadavky na kvalifikaci“ v odstavci „Profesní kvalifikační předpoklady dle § 54 zákona“ vyhradil, aby uchazeči ve svých nabídkách mj. předložili „licenci dle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin“. Zadavatel rovněž stanovil, že uvedenou licenci není nutné dokládat v případě v případě, že předmětem veřejné zakázky nebude prodej nebo jiný způsob převodu práva nakládat s reprodukčním (sadebním) materiálem na zadavatele. 

Z výše uvedených skutečností, je zřejmé, že tvrzení navrhovatele, že požadavek zadavatele na předložení li­cence dle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin byl zařazen do tzv. jiných poža­davků zadavatele dle § 44 odst. 3 písm. g) zákona, což znemožnilo prokázat splnění tohoto požadavku prostřed­nictvím subdodavatele, není pravdivé.

Zadavatel požadavek na prokázání uvedené licence správně zařadil mezi profesní kvalifikační předpoklady ve smyslu § 54 zákona. Zadavatel byl v šetřeném případě s ohledem na předmět veřejné zakázky bezpochyby oprávněn po uchazečích požadovat předložení li­cence dle zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Tento svůj požadavek v zadávací dokumentaci zadavatel stanovil v souladu s § 54 zákona.

Závěry Úřadu k požadavku zadavatele na prokázání opatření v oblasti spotřebitelského řetězce lesních produktů

Zadavatel si v zadávací dokumentaci v části 9. „Jiné požadavky zadavatele“ v bodě 2 vyhradil: „Uchazeči jsou povinni v nabídce doložit přijetí opatření v oblasti spotřebitelského řetězce lesních produktů (C-o-C) certifikátem podle normy CFCS 1004:2005, či CFCS 1004:2006 v originále, či úředně ověřené kopii, vydaným akreditovanou osobou.  Zadavatel uzná rovněž i doklady rovnocenné certifikátu, tj. doklady o přijetí opatření v oblasti spotřebitelského řetězce lesních produktů (C-o-C), vydané v členském státě Evropské unie. Tento požadavek nelze splnit pomocí subdodavatele“.

Požadavek zadavatele na doložení přijetí opatření v oblasti spotřebitelského řetězce lesních produktů (C-o-C) v nabídkách uchazečů spadá mezi technické kvalifikační předpoklady dle § 56 zákona. Zadavatel měl tento svůj požadavek podřadit mezi technické kvalifikační předpoklady podle  ust. § 56 odst. 2 písm. c) zákona, dle kterého zadavatel může k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby mj. požadovat popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti.

Skutečnost, že zadavatel tento svůj požadavek podřadil mezi další požadavky zadavatele týkající se zvláštních podmínek na plnění veřejné zakázky podle § 44 odst. 8 zákona, však nemá žádný podstatný vliv na prokázání uvedeného kvalifikačního předpokladu.

  Ustanovení § 5 odst. 4 zákona stanoví, že pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) zákona v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace. Dodavatel není oprávněn prostřednictvím subdodavatele prokázat splnění kvalifikace podle § 54 písm. a) zákona. cit. ustanovení zákona však nelze v žádném případě interpretovat tím způsobem, že uchazeč, který nesplňuje kvalifikaci podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) zákona v plném rozsahu, může ve své nabídce automaticky, bez přihlédnutí k okolnostem konkrétní veřejné zakázky, prokázat potřebnou kvalifikaci pomocí „subdodavatele“. Cit. ustanovení je třeba vždy chápat ve funkčním smyslu, tj. pokud příslušný kvalifikační předpoklad souvisí s celým předmětem veřejné zakázky, nebude postačovat, pokud pro jeho splnění uchazeč předloží kvalifikaci svého subdodavatele, který se však prakticky bude podílet na plnění veřejné zakázky ve vztahu k uchazeči marginálně. Naopak za správný je třeba považovat postup, kdy uchazeč není vlastními silami schopen plnit část veřejné zakázky, a z toho důvodu prokáže na tuto část veřejné zakázky kvalifikaci pomocí svého subdodavatele, který bude odpovídající část veřejné zakázky i fakticky plnit.

  Z pohledu argumentace navrhovatele by se subdodavatelské plnění stalo pouhou formalitou, kdy by uchazeči do svých nabídek uváděli své subdodavatele, aby dostáli zákonným povinnostem a splnili požadovanou kvalifikaci pro plnění konkrétní veřejné zakázky „pokrytou“ v plném rozsahu, jak stanoví zákon a jak požaduje zadavatel, ale není vyloučeno, že by takový uchazeč v praxi plnil i ty části veřejné zakázky, na které nemá (bez svého subdodavatele) dostačující kvalifikaci, což naprosto odporuje hlavnímu smyslu prokazování kvalifikací. Navíc i zadavatel musí mít dostatečnou jistotu, že vybraný uchazeč je schopen dostát svým závazkům a garantovat splnění předmětu veřejné zakázky.

  Není v rozporu se zákonem, pokud zadavatel požadoval splnění namítaného kvalifikačního předpokladu přímo po uchazečích (bez ohledu na to, zda zadavatel tento svůj požadavek věcně správně podřadil v rámci svých požadavků na prokazování kvalifikace), přičemž nepřipustil možnost prokázání jeho splnění pomocí subdodavatelů, neboť tento požadavek se vztahuje k podstatné části veřejné zakázky, za kterou musí nést odpovědnost a jejíž splnění musí garantovat pouze uchazeč, který (na rozdíl od subdodavatele) bude smluvním partnerem zadavatele.

K postupu Úřadu při rozhodování o návrhu na uložení předběžného opatření

Argumentace navrhovatele:

  Důvodem zamítnutí žádosti na nařízení předběžného opatření byla skutečnost, že zadavatel se písemným prohlášením ze dne 1. 11. 2007 ve vztahu k Úřadu zavázal, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku neuzavře smlouvu s vybraným uchazečem, a to do doby rozhodnutí ve věci. Dopisem ze dne 23. 1. 2008 však zadavatel vzal svůj písemný příslib zpět. Tato skutečnost dle navrhovatele znamená zásadní změnu podmínek oproti stavu, kdy bylo původně o nařízení předběžného opatření Úřadem rozhodováno. Úřad změněné podmínky nevzal v úvahu a předběžné opatření nenařídil, čímž dle navrhovatele nedostál své povinnosti vyplývající z § 117 zákona a z § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. Úřad svým postupem znemožnil navrhovateli, aby se ve správním řízení mohl efektivně domoci svých práv, neboť Úřad již nemůže navrhovateli uložit nápravné opatření v souladu s § 118 zákona.

Závěry Úřadu k jeho postupu při rozhodování o návrhu na uložení předběžného opatření

  Dne 15. 11. 2007 vydal Úřad pod č. j. S305/2007-21279/2007/510-MO rozhodnutí, kterým zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, resp. kterým by mělo být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona uloženo pozastavit zadávací řízení. Je pravdou, že rozhodujícím aspektem při rozhodování o návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření byla skutečnost, že zadavatel se písemným prohlášením ze dne 1. 11. 2007 zavázal, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku neuzavře smlouvu s vybraným uchazečem, a to do doby vydání rozhodnutí Úřadu v předmětné věci.

Rovněž je skutečností, že zadavatel tento svůj písemný příslib vzal zpět, což Úřadu oznámil dopisem ze dne 23. 1. 2008, který Úřad obdržel dne 24. 1. 2008.

Úřad se však neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že nedostál své povinnosti vyplývající z § 117 zákona a předběžné opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, neuložil. V okamžiku, kdy se Úřad dozvěděl o skutečnosti, že zadavatel vzal zpět svůj příslib, že neuzavře smlouvu s vybraným uchazečem, a to do doby vydání rozhodnutí, Úřad zvažoval možnost vydání předběžného opatření z moci úřední. Poněvadž však Úřad v šetřeném případě důvody pro vydání předběžného opatření, podle § 117 odst. 1 zákona neshledal, předběžné opatření neuložil.

Pro úplnost Úřad uvádí, že i v případě, že by se zadavatel písemným prohlášením nezavázal, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku neuzavře smlouvu s vybraným uchazečem, neuložil by navrhované předběžné opatření na základě návrhu navrhovatele  automaticky, nýbrž by zjišťoval, zda jsou splněny důvody pro vydání předběžného opatření, či nikoliv, a teprve na základě svého zjištění by rozhodl, zda zadavateli předběžné opatření uloží, či nikoliv.

  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad zahájené správní řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Rozhodnutí o nákladech řízení 

  Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1 vyhlášky 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele. Protože Úřad správní řízení zastavil, nevznikla zadavateli ani povinnost hradit náklady řízení.

Obdrží:

Dr. JUDr. Miroslav Zámiška, advokát, Na Příkopě 23, 110 00 Praha 1

JUDr. Martin Nedelka, Ph.D., advokát, Jugoslávská 29, 120 00 Praha 2

Lesní závod Hanušovice, s. r. o., Hlavní 314, 788 33 Hanušovice

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce