číslo jednací: S282/2007/VZ-21446/2007/520-KV

Rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. R233/2007/02-10653/2008/310-Hr ze dne 28.5.2008 a nabylo právní moci dne 3.6.2008.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 22.10.2007 na návrh ze dne 18.10.2007, jehož účastníky jsou

·  zadavatel – Psychiatrická léčebna Jihlava, IČ 00600601, Brněnská 54, 586 24 Jihlava, zastoupená MUDr. Zdeňkou Drlíkovou, ředitelkou,

·  navrhovatel – Horácká stavební, s. r. o., IČ 46962875, se sídlem Humpolecká 13/1, 586 01 Jihlava, za niž jedná Ludvík Novotný, jednatel,

·  vybraný uchazeč – PSJ holding, a. s., IČ 25337220, se sídlem Jiráskova 32, 586 04 Jihlava, za niž jednají Ing. František Vaculík, předseda představenstva, a Ing. Miroslav Horňák, člen představenstva – kterému byla veřejná zakázka přidělena,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „PL Jihlava - rekonstrukce pavilonu č. 3“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 21.8.2007 pod evidenčním číslem 60010427,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení se podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zastavuje.

II.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavateli nevzniká povinnost nahradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Odůvodnění

Psychiatrická léčebna Jihlava, IČ 00600601, Brněnská 54, 586 24 Jihlava, zastoupená MUDr. Zdeňkou Drlíkovou, ředitelkou (dále jen „zadavatel“), uveřejnila podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 21.8.2007 pod evidenčním číslem 60010427 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „PL Jihlava - rekonstrukce pavilonu č. 3“ (dále jen „veřejná zakázka“).

Zadavatel v bodu IV.2.1. „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce uvedl, že dílčími kritérii hodnocení jsou

-  cena veřejné zakázky bez DPH  80 %

-  záruka za dílo jako celek   15 %

-  sankce za nedodržení termínu dokončení díla    5 %

Zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel dvanáct nabídek (viz protokol o otevírání obálek s nabídkami ze dne 13.9.2007).

Z protokolu ze dne 20.9.2007 vyplývá, že po posouzení prokázání splnění kvalifikace byla vyřazena z další účasti v zadávacím řízení nabídka uchazeče JMA stavební, spol. s r. o., neboť nesplnila profesní předpoklady. Zadavatel oznámil vyloučení jmenovanému uchazeči dopisem ze dne 25.9.2007.

Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25.9.2007 vyplývá, že nejvhodnější nabídku podal uchazeč PSJ holding, a. s., IČ 25337220, se sídlem Jiráskova 32, 586 04 Jihlava, za niž jednají Ing. František Vaculík, předseda představenstva, a Ing. Miroslav Horňák, člen představenstva (dále jen „PSJ holding, a. s.“). Zadavatel se s provedeným posouzením a hodnocením nabídek ztotožnil a dopisem ze dne 25.9.2007 oznámil uchazečům své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Proti rozhodnutí zadavatele ze dne 25.9.2007 o výběru nejvhodnější nabídky, které uchazeč Horácká stavební, s. r. o., IČ 46962875, se sídlem Humpolecká 13/1, 586 01 Jihlava, za niž jedná Ludvík Novotný, jednatel (dále jen „Horácká stavební, s. r. o.“), obdržel dne 27.9.2007, podal jmenovaný uchazeč dopisem ze dne 9.10.2007 námitky, které zadavatel obdržel dne 10.10.2007, a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 12.10.2007. Uchazeč Horácká stavební, s. r. o., obdržel rozhodnutí o námitkách dne 12.10.2007. Vzhledem k tomu, že uchazeč Horácká stavební, s. r. o., nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 18.10.2007 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „návrh ze dne 18.10.2007“).

V návrhu ze dne 18.10.2007 uchazeč Horácká stavební, s. r. o., uvedl, že přílohou obdrženého rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky je „Tabulka“, ze které vyplývá, že jeho nabídka byla v kritériu „délka záruky za jakost stavebních prací“ hodnocena počtem bodů nula, což ovlivnilo jeho celkové bodové ohodnocení a pořadí v soutěži. Porušení zákona jmenovaný uchazeč spatřuje v porušení zásad transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči ve smyslu § 6 zákona a vzhledem k tomu, že hodnocení nabídek provedené v rozporu se způsobem závazně stanoveným v zadávací dokumentace mělo za následek zhoršení jeho umístění v soutěži (9. pořadí z 12 nabídek), vznikla, resp. hrozí mu újma nejméně ve smyslu ztráty obchodní příležitosti a ušlého zisku.

Porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči, spatřuje uchazeč Horácká stavební, s. r. o., zejména v ohodnocení své nabídky v dílčím kritériu „záruka za dílo jako celek“ počtem bodů nula. V části 8 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávacích podmínek je uvedeno: Považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria než je cena za zjevně nepřiměřenou, nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů“. Jmenovaný uchazeč nabídl délku záruční doby za dílo jako celek 144 měsíců. Vzhledem k tomu, že zadavatel přiřadil za toto dílčí kritérium bodové ohodnocení 0, musel dojít k závěru, že se jedná o délku záruky zjevně nepřiměřenou. Zadavatel až v rozhodnutí o námitkách mimo jiné uvedl, že zjevnou nepřiměřenost posoudil porovnáním s ostatními nabídnutými hodnotami záruky pouze uchazečů v této soutěži. Pokud zadavatel nestanovil v zadávacích podmínkách výslovně jinak, pak případnou zjevnou nepřiměřenost byl povinen posuzovat vůči stavu v místě a čase obvyklým na trhu stavebních prací.

Podle názoru uchazeče Horácká stavební, s. r. o., zadavatel porušil zákon, když hodnotil dílčí kritérium v rozporu se zadávacími podmínkami a následně měnil kritérium irelevantním výkladem, kterým v podstatě závazně stanovené podmínky dodatečně doplňoval.

V současné době se délka záruky za stavební díla běžně pohybuje kolem 10 let. Tato uvedená hodnota má své opodstatnění jak v předpokládané době životnosti staveb (100 let), tak v situaci na trhu stavebních prací ovlivněném změnou konkurenčního prostředí po vstupu České republiky do Evropské unie. Např. z oficiálního stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj k otázce státních dotací na opravy nepanelových domů jasně vyplývá, že minimální délka záruky na související stavební práce by měla činit nejméně 10 let.

Dále nelze opominout rozdíl mezi významem výrazu nepřiměřenost a zjevná nepřiměřenost. Vzhledem k tomu, že zadávací dokumentace nedefinuje výraz zjevná nepřiměřenost, nelze postupovat jinak, než přiřadit tomuto výrazu význam, jaký je mu obvykle připisován v obchodním styku, tj. výrazné vybočení zcela mimo rozsah obvyklých hodnot, které je objektivně schopno vyvolat důvodné pochybnosti o své reálnosti, platnosti s přihlédnutím k předmětu úkonu a všem okolnostem, za kterých byl učiněn. Závěr zadavatele o zjevné nepřiměřenosti jím nabídnuté záruky je nesprávný a neopodstatněný. Z jeho postupu by totiž vyplýval závěr, že záruka za jakost stavebního díla jako celku (přičemž např. běžná délka záruky jakosti střešní krytiny činí 30 let a vybavovacího předmětu 2 roky) v délce 96 měsíců je zcela přiměřená a záruka za totéž v délce 144 měsíců je zjevně nepřiměřená.

Způsob hodnocení nabídek musí být jednoznačný, srozumitelný, přezkoumatelný a předem daný tak, aby byla dodržena i zásada předvídatelnosti rozhodnutí. Zadavatel vymezil zcela nesmyslně minimální délku záruční doby na hodnotu pomíjející současný obvyklý stav. Pokud neměl zájem o získání nadstandartní hodnoty délky záruky a mínil v řízení aplikovat vlastní názory na její přiměřenou délku, pak bylo jeho povinností určit požadovanou délku záruční doby jako obchodní podmínku ve smlouvě o dílo, jejíž návrh je součástí každé nabídky.

V rámci rozhodnutí o nevyhovění námitkám zadavatel poněkud od věci argumentuje svými kompetencemi v rámci stanovení hodnotících kritérií nabídek a souhlasným vyjádřením jeho zřizovatele. K tomu uchazeč Horácká stavební, s. r. o., pouze uvádí, že nikomu nemůže být přiznáno více práv, než mu dává zákon a s existencí zákonného práva souvisí odpovědnost za jeho řádný výkon. Argumentace zadavatele ho této odpovědnosti nemůže zprostit.

Dále uchazeč Horácká stavební, s. r. o., v návrhu ze dne 18.10.2007 uvedl, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek takto: Hodnocená nabídka obdrží bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Tuto větu lze nesporně označit jako závazný způsob pro výpočet bodového hodnocení, přičemž výsledný počet bodů získaný předepsaným výpočtem určuje pořadí uchazeče v hodnocení nabídek. Z tabulky, která je součástí rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, je metodou kontrolního výpočtu zjevné, že závazný postup pro výpočet bodů zadavatel nedodržel. V rozhodnutí o námitkách k uvedenému zadavatel uvedl, že při výpočtu poměru (resp. podílu), popř. při vyjádření matematického vztahu zlomkem je nepodstatné, která hodnota se uvede do čitatele a jmenovatele zlomku. Toto samozřejmě není možné a opět nelze závazně stanovené pravidlo výpočtu dodatečně měnit účelovým výkladem, navíc v rozporu s elementárními matematickými pravidly.

Závěrem svého návrhu ze dne 18.10.2007 uchazeč Horácká stavební, s. r. o., navrhl, aby Úřad v rámci přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 118 zákona uložil provedení nápravy tím, že napadené rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zruší a pokud takové zrušení jednotlivého úkonu nebude postačovat k nápravě, aby zrušil zadání dotčené veřejné zakázky.

Uchazeč Horácká stavební, s. r. o., současně navrhl, aby Úřad vydal ve smyslu § 117 zákona předběžné opatření, kterým by zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na dobu do pravomocného rozhodnutí Úřadu v přezkumném řízení.

Uchazeč Horácká stavební, s. r. o., složil dne 19.10.2007 na účet Úřadu kauci ve výši 336 112,- Kč.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 18.10.2007 a dokumentaci o zadávání veřejné zakázky obdržel Úřad dne 26.10.2007.

Zadavatel se ke skutečnostem uvedeným v návrhu ze dne 18.10.2007 vyjádřil dopisem ze dne 23.10.2007, ve kterém uvedl, že uchazeč Horácká stavební, s. r. o., se odvolává na údaje zjištěné z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a přílohy, které mu byly zaslány. Jmenovaný uchazeč mohl zjistit podrobnější informace ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, do které má možnost nahlédnout do doby uzavření smlouvy a pořídit si z ní výpis nebo opis. Toto jmenovaný uchazeč neučinil, což však mohlo některé záležitosti vysvětlit.

Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že pokud hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, považuje za zjevně nepřiměřenou, bude v rámci tohoto kritéria přiřazeno této nabídce 0 bodů. V případě neuvedení této podmínky v zadávací dokumentaci by docházelo při hodnocení nabídek k neobjektivnímu hodnocení. Tento postup nelze považovat v rozporu se zákonem, hodnocení dílčího kritéria bylo provedeno i zcela v souladu se zadávací dokumentací. Uchazeč Horácká stavební, s. r. o., se snaží podsunout, že zadavatel způsob hodnocení měnil irelevantním výkladem, což se však nezakládá na pravdě.

Přiměřenost dílčího kritéria poskytnutí záruční doby zvažovala hodnotící komise pečlivě při hodnocení nabídek. Vycházela z obvyklých údajů uváděných uchazeči při jiných veřejných zakázkách na stavební práce obdobného typu, kde byla záruka za dílo uvedena jako kritérium. V neposlední řadě přihlédla k délce záruční doby jako celku u ostatních deseti nabídek, které se pohybovaly v rozmezí 60 – 96 měsíců. Tento údaj je nejbližší k vyjádření obvyklého stavu v daném místě a čase vzhledem ke specifičnosti stavební zakázky v návaznosti na poměr technologie a ostatních prací. Za daného stavu se 12ti letá záruční lhůta jevila jako zjevně nepřiměřená, neboť podstatně vybočovala z rozsahu obvyklých hodnot v daném místě a čase a vyvolávala důvodné pochybnosti o reálnosti nabídky uchazeče Horácká stavební, s. r. o., jakožto uchazeče o danou nabídku.

Argument uchazeče Horácká stavební, s. r. o., uvedený jako stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj k minimální délce záruční doby při přidělování státních dotací na zateplení nepanelových domů není v daném případě adekvátní, neboť se jedná o jiný druh stavebních prací. Předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je rekonstrukce pavilonu psychiatrické léčebny, sestávající se z více stavebních a zejména technologických objektů, které podstatně ovlivňují délku záruky stavebního díla jako celku. Jedná se především o strojovnu včetně čerpadel, vzduchotechnická zařízení, ohřívače vody, ventilátory, zdravotní techniku, výměníkovou stanici, zařízení pro měření a regulaci, apod. Dodavatelé těchto technologických zařízení dokonce poskytují záruku na své výrobky v délce pouze 24 měsíců.

Dále se zadavatel vyjádřil k namítanému nedodržení postupu stanoveného zadávacího dokumentací pro výpočet bodového hodnocení dílčích kritérií s uvedením jejich váhy. Zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci je stanoveno, že hodnocená nabídka obdrží bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Pro případ, že nejvhodnější nabídka v daném kritériu (např. cena) je nejnižší, provede se poměr nabídky nejvhodnější k nabídce hodnocené. Pro případ, že nejvhodnější nabídka v daném kritériu (např. délka záruky) je nejvyšší, provede se poměr obrácených hodnot nabídky nejvhodnější k nabídce hodnocené. Jedná se tedy vždy o poměr hodnoty nejvhodnější nabídky k nabídce hodnocené. K uvedenému způsobu hodnocení neměl připomínky v rámci požadavku na dodatečné informace podle § 49 zákona v průběhu zadávacího řízení ani uchazeč Horácká stavební, s. r. o., ani žádný jiný přihlášený uchazeč.

Závěrem svého vyjádření zadavatel uvedl, že jeho postup neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, že dodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, jeho jednáním nedošlo k porušení základních zásad a podmínek zákona a předpisů souvisejících. Vzhledem k tomu zadavatel navrhuje, aby jeho rozhodnutí bylo potvrzeno jako věcně správné, v souladu se zákonem.

K návrhu na vydání předběžného opatření zadavatel uvedl, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zdůvodnění a vzhledem k tomu, že dodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, není třeba vydávat předběžné opatření a zadavatel může ve smyslu § 111 odst. 5 zákona uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem po uplynutí lhůty 45 dnů ode dne doručení námitek.

Zadavatel ve svém vyjádření zároveň upozornil na skutečnost, že uchazeč Horácká stavební, s. r. o., opětovně nesložil jistotu ve formě bankovní záruky ve smyslu § 67 odst. 4 zákona, tj. že doklad o složení jistoty nebyl připojen k návrhu ze dne 18.10.2007.

Úřad obdržel návrh dne 22.10.2007, a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu ze dne 18.10.2007 byl zadavateli doručen dne 19.10.2007.

Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

•  zadavatel,

•  uchazeč Horácká stavební, s. r. o.,

•  vybraný uchazeč PSJ holding, a. s., kterému byla veřejná zakázka přidělena.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. S282/2007/VZ-20006/2007/520-KV ze dne 2.11.2007.

Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. S282/2007/VZ-20007/2007/520-KV ze dne 2.11.2001 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to doložení příslušné odbornosti nejméně jedné třetiny členů hodnotící komise ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Rozhodnutím ze dne 2.11.2007 č. j.  S282/2007/VZ-20143/2007/520-KV Úřad zamítl návrh uchazeče Horácká stavební, s. r. o., na vydání předběžného opatření, jímž by mělo být zadavateli zakázáno uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení.

Dopisem ze dne 9.11.2007 byly Úřadu doloženy doklady příslušné odbornosti členů hodnotící komise.

Uchazeč PSJ holding, a. s., se ke skutečnostem uvedeným v návrhu ze dne 18.10.2007 vyjádřil dopisem ze dne 12.11.2007, ve kterém uvedl, že rozhodnutí zadavatele o zjevné nepřiměřenosti uchazečem Horácká stavební, s. r. o., nabízené záruční lhůty, a hodnocení dílčího kritéria hodnocení „záruka za dílo jako celek“, považuje za věcně správné.

Ke skutečnosti uvedené v návrhu ze dne 18.10.2007, že uchazeč Horácká stavební, s. r. o., nabídl délku záruční doby za dílo jako celek 144 měsíců, že zjevnou nepřiměřenost této záruky měl zadavatel posuzovat ve vztahu ke kvalifikovaně zjištěnému obvyklému stavu na současném trhu stavebních prací, a že délka záruky za stavební díla se běžně pohybuje kolem 10 let, uchazeč PSJ holding, a. s., uvedl, že s tímto údajem nelze jednoznačně souhlasit, neboť obvyklá smluvní záruční doba poskytovaná na stavební dílo v privátním i veřejném sektoru bývá 60 měsíců, přičemž na technologické části staveb a strojní vybavení je sjednávána záruka v rozmezí 24 až 36 měsíců. Domnívá se, že pokud zadavatel nabízenou záruku na celé dílo v délce 144 měsíců včetně technologických souborů posoudil jako zjevně nepřiměřenou, bylo jeho rozhodnutí zcela na místě, neboť v takové délce nabízená záruční doba je téměř dvojnásobná, než činí průměr záručních dob nabízených ostatními uchazeči zadávacího řízení.

Při hodnocení míry přiměřenosti, resp. nepřiměřenosti obchodních podmínek a hodnot v kriteriálním posuzování nabídek lze vycházet z obecně uznávaného dokumentu, tzv. Všeobecných obchodních podmínek pro zhotovení stavby podle § 273 obchodního zákoníku, zejména jeho odst. 1 a 2, vydaných v roce 2007 SIA Praha a Hospodářskou komorou České republiky pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj. Tyto podmínky standardizují základní obchodní a navazující právní, organizační a ekonomické vztahy účastníků výstavby. Jsou vyjádřením obchodních zvyklostí v oblasti realizace staveb ve smyslu § 264 obchodního zákoníku s přihlédnutím k vyváženému postavení objednatelů a zhotovitelů a tedy zachycující vztahy, jež mezi nimi mají být realizovány v rámci zásad poctivého obchodního styku. V části XVII. „Odpovědnost za vady díla“, článek „Délka záruční lhůty“ je doporučená záruční lhůta na nové stavby stanovena v délce 60 měsíců, na ostatní stavby 36 měsíců. Na technologické části staveb je doporučena lhůta nejméně 24 měsíců.

S odvoláním na tyto Všeobecné podmínky musí uchazeč PSJ holding, a. s., konstatovat, že rozhodnutí zadavatele přidělit návrhu uchazeče Horácká stavební, s. r. o., za lhůtu záruky na veškerou stavební a technologickou část 144 měsíců hodnotu nula bodů bylo objektivní a oprávněné. Uchazeč PSJ holding, a. s., je přesvědčen, že jednáním zadavatele nedošlo k porušení základních zásad a podmínek zákona a předpisů souvisejících.

Úřad přezkoumal na základě § 113 a následujícího zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, a proto rozhodl o zastavení řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Hodnocení nabídek

Podle § 78 odst. 1 je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen „základní hodnotící kritérium“)

a)  ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b)  nejnižší nabídková cena.

Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví podle § 78 odst. 4 zákona vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel podle § 78 odst. 5 zákona jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

Zadavatel podle § 78 odst. 6 zákona uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

Zadavatel v bodu IV.2.1. „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce a v článku 7 „Kritéria pro zadání veřejné zakázky“ zadávací dokumentace uvedl následující dílčí kritéria hodnocení a jejich váhy:

-  cena veřejné zakázky bez DPH  80 %

-  záruka za dílo jako celek   15 %

-  sankce za nedodržení termínu dokončení díla    5 %

  V bodu 8.3. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je popsán způsob hodnocení nabídek následujícím způsobem:

„Hodnocená nabídka obdrží bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce.

Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací metodu s použitím vah.

Jednotlivým dílčím kritériím jsou stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitostí pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100.

Považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů.“

  Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

  O posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva a posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25.9.2007 vyplývá, že hodnotící komise posoudila přiměřenost hodnot jednotlivých dílčích kritérií a došla k závěru, že nabídka č. 8 uchazeče Horácká stavební, s. r. o., obsahuje v porovnání s ostatními nabídkami i s ohledem na charakter předmětu zadání veřejné zakázky zjevně nepřiměřenou hodnotu v kritériu č. 2 – záruka za dílo jako celek – 144 měsíců. U ostatních nabídek se pohybuje záruka za dílo v rozmezí od 60 do 96 měsíců. S odvoláním na tuto skutečnost přiděluje hodnotící komise za toto kritérium 0 bodů – v souladu se zněním posledního odstavce bodu 8 textové části zadávacích podmínek.

K otázce zjevné nepřiměřenosti hodnoty dílčího kritéria lze uvést, že její posouzení zákon ponechává na úvaze hodnotící komise, která musí mít podle § 74 odst. 3 zákona nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Jak již bylo uvedeno výše, Úřad si vyžádal od zadavatele usnesením č. j. S282/2007/VZ-20007/2007/520-KV ze dne 2.11.2007 doložení příslušné odbornosti nejméně jedné třetiny členů hodnotící komise ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a to zasláním příslušných dokladů.

Pro posouzení a hodnocení nabídek jmenoval zadavatel sedmičlennou hodnotící komisi.

Dopisem ze dne 9.11.2007 byly Úřadu doloženy následující doklady prokazující odbornou způsobilost nejméně jedné třetiny hodnotící komise:

-  osvědčení o autorizaci v oboru pozemní stavby vydané pro člena hodnotící komise Ing. J. T.,

-  diplom Vojenské akademie Antonína Zápotockého o ukončení studia vykonáním státní závěrečné zkoušky a získání vysokoškolského vzdělání ve studijním oboru vojenské stavby a vojenské pozemní stavitelství pro člena hodnotící komise Ing. V. B.,

-  čestné prohlášení člena hodnotící komise pana J. H., že po dobu posledních osmi let pracuje jako dohled (stavební dozor) nad prováděním stavebních zakázek.

Na základě předložených dokladů Úřad dospěl k závěru, že hodnotící komise zasedala v zákonem stanoveném složení, tj. měla nejméně pět členů, a že nejméně jedna třetina hodnotící komise měla příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Pro úplnost Úřad dodává, že všichni výše jmenovaní členové hodnotící komise se zúčastnili hodnocení nabídek konaného dne 25.9.2007.

Úřad přezkoumal postup hodnotící komise při hodnocení nabídek a konstatuje, že byly hodnoceny ty údaje, které byly předmětem dílčích kritérií hodnocení, přičemž se jednalo o údaje, které byly uvedeny v nabídkách jednotlivých uchazečů.

Posouzení otázky, zda se jedná o zjevně nepřiměřenou hodnotu, svěřuje zákon do pravomoci hodnotící komise. Zjevnou nepřiměřenost hodnoty dílčího kritéria je nutné posuzovat ve vztahu k reálnosti dané hodnoty. Členové hodnotící komise, mající příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, posuzují situaci na trhu s ohledem ke svým zkušenostem a mohou rovněž přihlížet k údajům uvedeným v nabídkách ostatních uchazečů, které zejména v případě jejich většího počtu dokumentují reálnou situaci na trhu.

Podle konstantní judikatury soudů nespadá do pravomoci Úřadu přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých hodnotitelů nabídek, ale pouze dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejné zakázky. Lze uvést např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j.  2A 1/99-32 ze dne 17. 6. 1999 (viz správní spis).

Z obdobných závěrů vychází i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002 ze dne 16. 3. 2004 (viz správní spis) vydaný za účinnosti zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož závěry jsou podle Úřadu relevantní pro šetřený případ. Předmětné rozhodnutí se týkalo správního řízení vedeného u Úřadu, které bylo zahájeno na základě návrhu zpochybňujícího reálnost nabídky předložené vybraným uchazečem z důvodu přílišné délky nabízených záruk a krátkého termínu plnění. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že „Přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Žalobkyně však v podané žalobě zpochybňuje zákonnost vlastního posouzení nabídky, resp. nevhodnost nabídky vybraného uchazeče. Přitom právě zde je hranice, kterou žalovaný“ (tj. Úřad) „nesmí překročit, neboť potom by se stal hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“

Rovněž  Krajský  soud  v  Brně  ve  svém  rozsudku č. j. 31 Ca 69/2004-62  ze  dne 30. 6. 2005 (viz správní spis) ve věci žaloby proti rozhodnutí správního orgánu konstatoval, že „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posuzuje postup výběrové komise podle zákonnosti, ale neposuzuje již konkrétní parametry, na základě kterých výběrová komise dospěje k závěru, že ta či ona nabídka je nejvýhodnější“.

Úřad vycházel ve svém rozhodnutí z úvah analogických k výše uvedeným závěrům soudů, neboť zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., stejně jako zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož se rozsudky týkaly, vychází z principu odborného posouzení nabídek komisí jmenovanou zadavatelem, přičemž nedošlo ani ke změně pravomocí Úřadu jako orgánu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Závěry vyslovené v citovaných rozsudcích týkající se hodnocení nabídek je dle názoru Úřadu nutné vztáhnout i na problematiku upravenou v zákoně, neboť posouzení otázky, zda jde v případě konkrétního údaje uvedeného v nabídce některého z uchazečů o údaje zjevně nepřiměřené, je součástí hodnocení nabídek a závisí na odborné úvaze členů hodnotící komise, kterou nelze podrobit objektivnímu přezkumu.

Zadavatel tedy nejprve stanovil v zadávací dokumentaci způsob, jakým bude hodnotit nabídky podle hodnotících kritérií, a to včetně možnosti přidělit dílčímu kritériu jinému než cena 0 bodů, pokud hodnotící komise hodnotu takového dílčího kritéria považuje za zjevně nepřiměřenou. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25.9.2007 vyplývá, že hodnotící komise provedla hodnocení nabídek podle způsobu hodnocení stanoveného v zadávací dokumentaci.

S odkazem na výše uvedené Úřad konstatuje, že na straně zadavatele nebylo shledáno porušení zákazu nebo nesplnění povinnosti, které jsou stanoveny zákonem, a proto po posouzení celého případu Úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

K otázce způsobu hodnocení Úřad uvádí, že zadavatel v bodu 8.3. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace mimo jiné uvedl, že „hodnocená nabídka obdrží bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce“.

Zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci způsob, jakým bude nabídky hodnotit, přičemž již výslovně nerozlišil situace, kdy nejvhodnější nabídka znamená nejvyšší či nejnižší hodnotu. Z logiky věci vyplývá, že při hodnocení nabídek musí hodnotící komise vycházet ze skutečnosti, o jaké dílčí kritérium hodnocení se jedná. V případě, kdy je při hodnocení rozhodující nejnižší hodnota, např. cena, provede se výpočet v poměru nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce, tj. nejnižší ceny k hodnocené ceně. Pokud je při hodnocení rozhodující nejvyšší hodnota, např. délka záruky, provede se výpočet obráceně, tj. v poměru nejkratší délka záruky k hodnocené délce záruky.

Tento logický postup zadavatele byl zcela zřejmý uchazečům o veřejnou zakázku, kteří příslušným způsobem zpracovali své nabídky a navrhli hodnoty jednotlivých dílčích kritérií hodnocení. Argumentace uchazeče Horácká stavební, s. r. o., uvedená v návrhu ze dne 18.10.2007, že zadavatel nedodržel popsaný způsob hodnocení nabídek, je čistě účelová. Pokud měl jmenovaný uchazeč pochybnosti o způsobu hodnocení nabídek stanoveném zadavatelem v zadávací dokumentaci, mohl je uplatnit v době, kdy se seznámil se zadávací dokumentací. Pro příklad Úřad uvádí, že uchazeč Horácká stavební, s. r. o., ve své nabídce uvedl délku záruky v délce 144 měsíců. Kdyby však hodnocení dílčího kritéria hodnocení „záruka za dílo jako celek“ bylo hodnoceno způsobem, jakým jej vykládá jmenovaný uchazeč, pak by jím nabídnutá délka záruky v uvedeném dílčím kritériu hodnocení musela být hodnocena jako nejhorší. S touto skutečností však jmenovaný uchazeč zřejmě nepočítal, neboť uvedl nejdelší délku záruky, a ne nejkratší, s cílem získat v předmětném kritériu hodnocení co nejvyšší počet bodů.

Pro úplnost Úřad dodává ke skutečnosti uvedené zadavatelem ve vyjádření ze dne 23.10.2007, že uchazeč Stavební Horácká, s. r. o., nesložil opětovně jistotu ve formě bankovní záruky ve smyslu § 67 odst. 4 zákona, že citované ustanovení zákona se týká povinnosti opětovně složit jistotu v případě podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byla jistota složena peněžní formou, a nikoliv formou bankovní záruky, jak tomu bylo v šetřeném případě.

Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 119 zákona je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1 vyhlášky 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele. Protože Úřad správní řízení zastavil, nevznikla zadavateli povinnost hradit náklady řízení.

Úřad neshledal v postupu zadavatele porušení zákona, a proto rozhodl o zastavení správního řízení, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Jindřiška Koblihová

II. místopředsedkyně ÚOHS

pověřená řízením sekce veřejných zakázek

Obdrží:

Horácká stavební s. r. o., Humpolecká 13/1, 586 01 Jihlava

Psychiatrická léčebna Jihlava, Brněnská 54, 586 24 Jihlava

PSJ holding, a. s., Jiráskova 32, 586 04 Jihlava

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce