číslo jednací: S224/2007-16711/2007/510-MO

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., ve správních řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájených dne 23. 8. 2007 na základě návrhů ze dne 23. 8. 2007, jehož účastníky jsou:

•  zadavatel – Lesy České republiky, s. p., IČ: 421 96 451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zastoupený Ing. Vladimírem Dolejským, Ph.D., pověřeným funkcí generálního ředitele, ve správních řízeních zastoupený Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem, se sídlem Na Příkopě 23, 110 00 Praha 1,

•  navrhovatel – obchodní společnost CE WOOD, a. s., IČ: 607 45 479, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, za niž jedná Ing. Ivan Doubrava, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupená Mgr. Radkem Pokorným, advokátem, se sídlem Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha

ve věci 98 veřejných zakázek „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008“ zadávaných v otevřených řízeních, jejichž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 7. 2007 a následně opraveno dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009037, 60009039, 60009041, 60009045, 60009047, 60009048, 60009049, 60009051, 60009053, 60009055, 60009057, 60009059, 60009061, 60009063, 60009067, 60009068, 60009072,60009073, 60009075, 60009076, 60009077, 60009078, 60009079, 60009080, 60009081,60009082, 60009083, 60009084, 60009085, 60009086, 60009087, 60009088, 60009089,60009090, 60009093, 60009094, 60009095, 60009096, 60009097, 60009098, 60009099,60009101, 60009102, 60009103, 60009105, 60009107, 60009108, 60009110, 60009111,60009128, 60009129, 60009131, 60009132, 60009133, 60009135, 60009137, 60009138,60009139, 60009140, 60009141, 60009142, 60009144, 60009146, 60009147, 60009149,60009150, 60009151, 60009154, 60009155, 60009157, 60009158, 60009159, 60009160,60009161, 60009162, 60009163, 60009164, 60009165, 60009166, 60009167, 60009168,60009169, 60009170, 60009172, 60009173, 60009174, 60009175, 60009176, 60009177,60009178, 60009179, 60009181, 60009182, 60009183, 60009184, 60009185, 60009186 a 60009203, rozhodl takto:

  I.

Správní řízení ve věci 97 veřejných zakázek „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008“ zadávaných v otevřených řízeních, jejichž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 7. 2007 a následně opraveno dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009037, 60009039, 60009041, 60009045, 60009047, 60009048, 60009049, 60009051, 60009053, 60009055, 60009057, 60009059, 60009061, 60009063, 60009067, 60009068, 60009072,60009073, 60009075, 60009076, 60009077, 60009078, 60009079, 60009080, 60009081,60009082, 60009083, 60009084, 60009085, 60009086, 60009087, 60009088, 60009089,60009090, 60009093, 60009094, 60009095, 60009096, 60009097, 60009098, 60009099,60009101, 60009102, 60009103, 60009105, 60009107, 60009108, 60009110, 60009111,60009128, 60009129, 60009131, 60009132, 60009135, 60009137, 60009138,60009139, 60009140, 60009141, 60009142, 60009144, 60009146, 60009147, 60009149,60009150, 60009151, 60009154, 60009155, 60009157, 60009158, 60009159, 60009160,60009161, 60009162, 60009163, 60009164, 60009165, 60009166, 60009167, 60009168,60009169, 60009170, 60009172, 60009173, 60009174, 60009175, 60009176, 60009177,60009178, 60009179, 60009181, 60009182, 60009183, 60009184, 60009185, 60009186 a 60009203 se podle § 114 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zastavují, neboť navrhovatel neprokázal složení kauce.

II.

Správní řízení ve věci veřejné zakázky „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008 SÚJ č. 17252“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 7. 2007 a následně opraveno dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009133, se podle § 118 cit. zákona o veřejných zakázkách zastavuje, neboť nebylo shledáno, že by zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem.

III.

Podle § 119 odst. 2 cit. zákona o veřejných zakázkách, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavateli nevzniká povinnost nahradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Odůvodnění

Lesy České republiky, s. p., IČ: 421 96 451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, zastoupený Ing. Vladimírem Dolejským, Ph.D., pověřeným funkcí generálního ředitele, ve správních řízeních zastoupený Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem, se sídlem Na Příkopě 23, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb. (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 13. 7. 2007 a následně opravil dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009037, 60009039, 60009041, 60009045, 60009047, 60009048, 60009049, 60009051, 60009053, 60009055, 60009057, 60009059, 60009061, 60009063, 60009067, 60009068, 60009072,60009073, 60009075, 60009076, 60009077, 60009078, 60009079, 60009080, 60009081,60009082, 60009083, 60009084, 60009085, 60009086, 60009087, 60009088, 60009089,60009090, 60009093, 60009094, 60009095, 60009096, 60009097, 60009098, 60009099,60009101, 60009102, 60009103, 60009105, 60009107, 60009108, 60009110, 60009111,60009128, 60009129, 60009131, 60009132, 60009133, 60009135, 60009137, 60009138,60009139, 60009140, 60009141, 60009142, 60009144, 60009146, 60009147, 60009149,60009150, 60009151, 60009154, 60009155, 60009157, 60009158, 60009159, 60009160,60009161, 60009162, 60009163, 60009164, 60009165, 60009166, 60009167, 60009168,60009169, 60009170, 60009172, 60009173, 60009174, 60009175, 60009176, 60009177,60009178, 60009179, 60009181, 60009182, 60009183, 60009184, 60009185, 60009186 a 60009203., oznámení otevřených řízení za účelem zadání 98 veřejných zakázek.

V oznámení zadávacích řízení zadavatel stanovil jako kritérium pro zadání veřejných  zakázek nejnižší nabídkovou cenu.

Proti podmínkám zadání podala obchodní společnost CE WOOD, a. s., IČ: 607 45 479, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, za niž jedná Ing. Ivan Doubrava, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupená Mgr. Radkem Pokorným, advokátem, se sídlem Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) dopisem ze dne 1. 8. 2007 námitky, které zadavatel obdržel dne 2. 8. 2007 a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 10. 8. 2007, které navrhovatel obdržel dle dodejky dne 13. 8. 2007. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 23. 8. 2007 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Dnem 23. 8. 2007, kdy Úřad obdržel uvedené návrhy, byla podle § 113 zákona zahájena správní řízení ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrhy rovněž dne 23. 8. 2007.

Obsah podstatných částí návrhů ze dne 23. 8. 2007, vyjádření navrhovatele k podkladům pro rozhodnutí ze dne 17. 9. 2007 a stanoviska zadavatele ze dne 29. 8. 2007 je uveden níže, vždy v příslušné části tohoto odůvodnění.

Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

•  zadavatel,

•  navrhovatel.

Dne 31. 8. 2007 Úřad obdržel od zadavatele dokumentaci o zadání předmětných  veřejných zakázek.

Zahájení správních řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. S224/2007-16485/2007/510-MO ze dne 5. 9. 2007 a současně jim usnesením č. j. S224/2004-16499/2007/510-MO ze dne 5. 9. 2007 stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit svá stanoviska v řízení, resp. vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.

K zajištění účelu správních řízení vydal Úřad vydal usnesení č. j. S224/2007-16496/2007/510-MO ze dne 5. 9. 2007, kterým spojil všechna výše uvedená správní řízení, která byla zahájena na základě návrhů navrhovatele, ze dne 23. 8. 2007.

Usnesením č. j. S224/2004-16499/2007/510-MO ze dne 5. 9. 2007 Úřad stanovil navrhovateli lhůtu do 14. 9. 2007 k doplnění návrhu o doklad o složení kauce ve výši 9 800 000,-- Kč.

V cit. usnesení bylo mj. uvedeno: „Dne 23. 8. 2007 podal navrhovatel návrhy na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, jejichž součástí však nebyly doklady o složení kaucí v požadovaných výších. Z dostupných informací také vyplývá, že kauce na účet Úřadu nebyly v požadovaných výších složeny... Celková výše kaucí pro všechna zadávací řízení, na která navrhovatel podal svůj návrh dle § 115 odst. 1 zákona činí 9 800 000,-- Kč. Vzhledem k tomu, že součástí návrhu navrhovatele není doklad o složení kauce v požadované výši na účet Úřadu (na účet Úřadu dne 21. 8. 2007 navrhovatel složil finanční částku pouze ve výši 100 000,-- Kč), stanovil mu Úřad lhůtu ke složení kauce v požadované výši (zbývá složit ještě 9 700 000,-- Kč) a k doložení dokladu o jejím složení. Navrhovatel má prozatím složenu kauci ve výši 100 000,-- Kč, což odpovídá výši kauce týkající se veřejné zakázky zveřejněné pod ev. č 60009133 (uvedené zadávací řízení bylo vybráno z toho důvodu, protože k uvedenému zadávacímu řízení navrhovatel předložil Úřadu doklad o doručení námitek zadavateli). Jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě doplatek kaucí ve výši 9 700 000,-- Kč na účet Úřadu nesloží a nedoloží doklad prokazující jeho úhradu, Úřad podle § 114 odst. 3 zákona zahájená správní řízení, u kterých kauce složena nebyla, zastaví. V případě, že kauce doplaceny nebudou, Úřad přezkoumá postup zadavatele u zadávacího řízení zveřejněného pod ev. č 60009133. Při šetření ostatních veřejných zakázek bude Úřad postupovat podle ust. § 114 odst. 3 zákona“.

Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace a stanovisek předložených zadavatelem a navrhovatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že:

a)  návrhy na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci 97 veřejných zakázek „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008“ zadávaných v otevřených řízeních, jejichž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 7. 2007 a následně opraveno dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009037, 60009039, 60009041, 60009045, 60009047, 60009048, 60009049, 60009051, 60009053, 60009055, 60009057, 60009059, 60009061, 60009063, 60009067, 60009068, 60009072, 60009073, 60009075, 60009076, 60009077, 60009078, 60009079, 60009080, 60009081, 60009082, 60009083, 60009084, 60009085, 60009086, 60009087, 60009088, 60009089, 60009090, 60009093, 60009094, 60009095, 60009096, 60009097, 60009098, 60009099, 60009101, 60009102, 60009103, 60009105, 60009107, 60009108, 60009110, 60009111, 60009128, 60009129, 60009131, 60009132, 60009135, 60009137, 60009138,60009139, 60009140, 60009141, 60009142, 60009144, 60009146, 60009147, 60009149,60009150, 60009151, 60009154, 60009155, 60009157, 60009158, 60009159, 60009160,60009161, 60009162, 60009163, 60009164, 60009165, 60009166, 60009167, 60009168,60009169, 60009170, 60009172, 60009173, 60009174, 60009175, 60009176, 60009177,60009178, 60009179, 60009181, 60009182, 60009183, 60009184, 60009185, 60009186 a 60009203, neodpovídaly podmínkám stanoveným v § 114 odst. 3 zákona, a proto musel správní řízení ve věci uvedených veřejných zakázek zastavit,

b) ve věci veřejné zakázky „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008 SÚJ č. 17252“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 7. 2007 a následně opraveno dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009133, Úřad z dosavadních úkonů zadavatele nezjistil, že by zadavatel nedodržel  postup pro zadání veřejné zakázky, který by mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Ke svému rozhodnutí orgán dohledu uvádí následující rozhodné skutečnosti.

a)  Veřejné zakázky uveřejněné pod ev. č. 60009037, 60009039, 60009041, 60009045, 60009047, 60009048, 60009049, 60009051, 60009053, 60009055, 60009057, 60009059, 60009061, 60009063, 60009067, 60009068, 60009072, 60009073, 60009075, 60009076, 60009077, 60009078, 60009079, 60009080, 60009081, 60009082, 60009083, 60009084, 60009085, 60009086, 60009087, 60009088, 60009089, 60009090, 60009093, 60009094, 60009095, 60009096, 60009097, 60009098, 60009099, 60009101, 60009102, 60009103, 60009105, 60009107, 60009108, 60009110, 60009111, 60009128, 60009129, 60009131, 60009132, 60009135, 60009137, 60009138,60009139, 60009140, 60009141, 60009142, 60009144, 60009146, 60009147, 60009149,60009150, 60009151, 60009154, 60009155, 60009157, 60009158, 60009159, 60009160,60009161, 60009162, 60009163, 60009164, 60009165, 60009166, 60009167, 60009168,60009169, 60009170, 60009172, 60009173, 60009174, 60009175, 60009176, 60009177,60009178, 60009179, 60009181, 60009182, 60009183, 60009184, 60009185, 60009186 a 60009203:

Návrh musí podle § 114 odst. 2 zákona vedle obecných náležitostí podání obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o složení kauce podle § 115 zákona.

Jestliže podle § 114 odst. 3 zákona návrh nemá předepsané náležitosti podle § 114 odst. 2 zákona a navrhovatel je ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní nebo nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 113 odst. 2 nebo 3 zákona nebo nebyl podán oprávněnou osobou nebo není-li Úřad věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, Úřad zahájené řízení zastaví; pokud má důvodné podezření, že došlo k porušení tohoto zákona, zahájí správní řízení z moci úřední.

Podle § 115 odst. 1 zákona je navrhovatel povinen s podáním návrhu složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 2 000 000 Kč. V případě, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele, je navrhovatel povinen složit 100 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese.

Dne 23. 8. 2007 podal navrhovatel 98 návrhů na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, jejichž součástí však nebyly doklady o složení kaucí v požadovaných výších. Z dostupných informací také vyplývá, že kauce na účet Úřadu nebyly v požadovaných výších složeny.

  V následující tabulce je uveden přehled jednotlivých veřejných zakázek, na které byl navrhovatelem podán návrh, včetně stanovení odpovídajících kaucí

Z výše uvedené tabulky vyplývají výše kauce pro jednotlivé veřejné zakázky, na které navrhovatel podal svůj návrh. Celková výše kaucí pro všechna zadávací řízení, na která navrhovatel podal svůj návrh dle § 115 odst. 1 zákona činí 9 800 000,-- Kč.

Vzhledem k tomu, že součástí návrhů navrhovatele nejsou doklady o složení kaucí v požadovaných výších na účet Úřadu (na účet Úřadu dne 21. 8. 2007 navrhovatel složil finanční částku pouze ve výši 100 000,-- Kč), stanovil mu Úřad v usnesení č. j. S224/2004-16499/2007/510-MO ze dne 5. 9. 2007 lhůtu do 14. 9. 2007 ke složení kaucí v požadované výši (zbývá složit ještě 9 700 000,-- Kč) a k doložení dokladů o jejich složení.

V usnesení č. j. S224/2004-16499/2007/510-MO ze dne 5. 9. 2007 Úřad uvedl, že navrhovatel má prozatím složenu kauci ve výši 100 000,-- Kč, což odpovídá výši kauce týkající se veřejné zakázky zveřejněné pod ev. č 60009133 (uvedené zadávací řízení bylo vybráno z toho důvodu, protože k uvedenému zadávacímu řízení navrhovatel předložil Úřadu doklad o doručení námitek zadavateli), přičemž navrhovatele vyrozuměl o tom, že  jestliže ve stanovené lhůtě doplatek kaucí ve výši 9 700 000,-- Kč na účet Úřadu nesloží a nedoloží doklad prokazující jeho úhradu, Úřad podle § 114 odst. 3 zákona zahájená správní řízení, u kterých kauce složena nebyla, zastaví; pokud má důvodné podezření, že došlo k porušení zákona, zahájí správní řízení z moci úřední.

Poněvadž navrhovatel ve stanovené lhůtě, ani později nesložil na účet Úřadu doplatek kaucí v požadované výši a nedoložil doklad prokazující jeho úhradu, byl Úřad nucen zahájená správní řízení ve věci 97 veřejných zakázek „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008“ zadávaných v otevřených řízeních, jejichž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 13. 7. 2007 a následně opraveno dne 10. 8. 2007 pod ev. č. 60009037, 60009039, 60009041, 60009045, 60009047, 60009048, 60009049, 60009051, 60009053, 60009055, 60009057, 60009059, 60009061, 60009063, 60009067, 60009068, 60009072, 60009073, 60009075, 60009076, 60009077, 60009078, 60009079, 60009080, 60009081, 60009082, 60009083, 60009084, 60009085, 60009086, 60009087, 60009088, 60009089, 60009090, 60009093, 60009094, 60009095, 60009096, 60009097, 60009098, 60009099, 60009101, 60009102, 60009103, 60009105, 60009107, 60009108, 60009110, 60009111, 60009128, 60009129, 60009131, 60009132, 60009135, 60009137, 60009138, 60009139, 60009140, 60009141, 60009142, 60009144, 60009146, 60009147, 60009149, 60009150, 60009151, 60009154, 60009155, 60009157, 60009158, 60009159, 60009160, 60009161, 60009162, 60009163, 60009164, 60009165, 60009166, 60009167, 60009168, 60009169, 60009170, 60009172, 60009173, 60009174, 60009175, 60009176, 60009177, 60009178, 60009179, 60009181, 60009182, 60009183, 60009184, 60009185, 60009186 a 60009203, podle § 114 odst. 3 zákona, zastavit.

b)  Veřejná zakázka „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008 SÚJ č. 17252“ uveřejněná pod ev. č. 60009133

K problematice rozdělení předmětu veřejné zakázky

Argumentace navrhovatele:

Zadavatel dle názoru navrhovatele zjevně účelově a nezákonně rozdělil jedinou veřejnou zakázku na 98 samostatných veřejných zakázek a vyhlásil tak 98 samostatných zadávacích řízení.

Způsob zadání veřejné zakázky na lesnické činnosti v samostatných zadávacích řízeních na jednotlivou smluvní územní jednotku, s tím, že uchazeč musí podat do každého jednotlivého zadávacího řízení, kterého se chce zúčastnit, samostatnou nabídku, je pro uchazeče administrativně, technicky i finančně mnohem náročnější než způsob, kdy podává jednu nabídku se specifikovanými částmi veřejné zakázky, kterých se účastní. V konečném důsledku pak může tento postup vést k omezení možnosti ucházet se o předmětnou veřejnou zakázku ve všech částech, o které má uchazeč zájem. V případě 98 zadávacích řízení musí navrhovatel pro každou smluvní územní jednotku, v rámci které má zájem účastnit se zadávacího řízení, podat samostatnou úplnou nabídku, včetně totožných částí prokazujících splnění základních, profesních, ekonomických a technických předpokladů. Tato část nabídky je přitom značně administrativně i finančně náročná. Řadu kvalifikačních předpokladů v nabídce nutno doložit originály nebo úředně ověřenými kopiemi dokumentů, což znamená značné výdaje na pořízení těchto dokumentů.

Účelové rozdělení předmětu veřejné zakázky na 98 samostatných zakázek prakticky znamená vyloučení možnosti obrany proti nezákonným úkonům zadavatele. Uchazeči jsou nuceni podávat námitky proti nezákonným úkonům zadavatele ve všech řízeních zvlášť. Tato skutečnost vede nejen k podstatnému zvýšení administrativní náročnosti, ale i k podstatnému navýšení nákladů souvisejících s využitím příslušných institutů zakotvených zákonem k obraně uchazečů proti nezákonným úkonům zadavatele. Právě tyto zvýšené náklady (zejména pak povinnost skládání kauce dle ustanovení § 115 zákona) by mohly zcela zabránit podávání návrhů na přezkoumání úkonů zadavatele. Za návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v rámci jednotlivého zadávacího řízení by bylo nutné složit kauci ve výši 1 % nabídkové ceny, a to až do výše 2.000.000,- Kč, kdy by tento limit platil pro každou jednotlivou zakázku zvlášť. Ve svém důsledku by tedy taková situace mohla znamenat povinnost složit kauci za návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve výši desítek milionů korun, což je nepochybně pro většinu uchazečů, včetně navrhovatele, nepřípustná bariéra pro řádné uplatnění jejich práv.

Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že i zadavatel k předmětným zadávacím řízením sám přistupuje jako k jednomu zadávacímu řízení vyhlášenému na jedinou veřejnou zakázku s jedním předmětem plnění, rozděleným na části, kde jediným rozdílem je pouze umístění a rozsah předmětných činností. Toto je zřejmé například z odpovědí na dotazy uchazečů, ze kterých mimo jiné vyplývá, že odpovědi na tyto dotazy budou rozděleny na ty, které se vztahují na všechny dotčené smluvní územní jednotky a ty, které se vztahují pouze na konkrétní smluvní územní jednotku.

Dle přesvědčení navrhovatele bylo rozdělení veřejné zakázky do 98 samostatných zadávacích řízení učiněno bez jakýchkoli objektivních důvodů, se zcela zjevným záměrem zkomplikovat uchazečům jak podání nabídek na více smluvních územních jednotek, tak především možnou obranu proti nezákonným podmínkám zadávacích řízení.

Postupem zadavatele došlo k porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, kdy uchazeč, který vzhledem k menšímu objemu své podnikatelské činnosti a tím i nižšímu počtu smluvních územních jednotek, na kterých se o veřejnou zakázku uchází, má výrazně snazší možnost využití přezkumných institutů u všech SÚJ, pro která podal či má zájem podat nabídku, narozdíl od uchazeče, který vzhledem k objemu své podnikatelské činnosti a významnému podílu na trhu lesnických činností podává či má zájem podat nabídku pro velké množství smluvních územních jednotek. Takový uchazeč je v možnostech iniciace přezkumu úkonů zadavatele významným způsobem omezen, a to nejen administrativní a časovou náročností podání mnoha desítek samostatných námitek a návrhů na přezkoumání úkonů zadavatele, ale v souvislosti s podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu právě i nutností složení kaucí.

Nezákonným rozdělením veřejné zakázky do 98 zadávacích řízení vznikla navrhovateli značná újma, spočívající jednak v enormním a objektivními skutečnostmi nikterak neopodstatněném nárůstu nákladů spojených s účastí v zadávacích řízeních, jednak ve ztížení možnosti ucházet se o veřejnou zakázku na všech jednotkách, o které má uchazeč zájem, jakož i ve významném omezení možnosti uchazečů uplatňovat v plném rozsahu svá práva zakotvená zákonem.

Argumentace zadavatele:

Obecně platí, že je výhradně na zadavateli, jak vymezí předmět veřejné zakázky, pokud bude současně respektovat příslušná ustanovení zákona. Podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona je zakázáno rozdělit veřejnou zakázku tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod zákonem o veřejných zakázkách stanovené limity. Uvedené pravidlo má znemožnit, aby docházelo k situacím, kdy zadavatel účelově rozdělí předmět veřejné zakázky tak, aby se z nadlimitní veřejné zakázky stala veřejná zakázka podlimitní, v důsledku čehož by byla následně zadána ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebo aby se z nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky stala zakázka malého rozsahu a tato, v důsledku realizace obecné výjimky dle § 18 odst. 3 zákona, nebyla zadána v režimu tohoto zákona.

Je zcela zřejmé, že v daném případě se o účelové a nezákonné rozdělení veřejné zakázky ve výše uvedeném smyslu a jež má na mysli ustanovení § 13 odst. 3 zákona, nejedná. Ve všech 98 zadávacích řízeních přesahuje předpokládaná hodnota veřejné zakázky limity stanovené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona a jedná se tak o nadlimitní veřejné zakázky. Za účelem zadání těchto nadlimitních veřejných zakázek vyhlásil zadavatel 98 otevřených zadávacích řízení a postupoval tedy naprosto v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.

Při vymezení předmětů veřejných zakázek byl zadavatel veden věcnými, geografickými a funkčními hledisky, jejichž podstatu však není povinen dodavatelům objasňovat. Rozhodně však za tímto vymezením nestojí snaha nějakým způsobem poškodit případné uchazeče o zadání veřejné zakázky či jim účast v soutěži jakýmkoliv způsobem ztěžovat. Administrativní, technická a finanční náročnost účasti v předmětných zadávacích řízeních je spojená s charakterem a rozsahem předmětů těchto veřejných zakázek. Je pouze na zvážení jednotlivých dodavatelů, kolika zadávacích řízení se budou vzhledem ke svým kapacitám a schopnostem účastnit. V tomto směru neklade zadavatel dodavatelům žádné meze. Tvrzení navrhovatele o diskriminaci významných dodavatelů lesnických činností v rámci České republiky je tak v tomto kontextu zcela absurdní.

Zadavatel rovněž žádným způsobem neomezuje práva uchazečů ve vyhlášených zadávacích řízeních, jak tvrdí navrhovatel. Právo podat námitky, návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu, či požadovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám náleží každému dodavateli, respektive uchazeči v plném rozsahu tak, jak umožňuje v příslušných ustanoveních zákon.

Závěry Úřadu k problematice rozdělení předmětu veřejné zakázky:

Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel dne 13. 7. 2007 v informačním systému o veřejných zakázkách oznámil zadání 98 veřejných zakázek na „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008“. Z předložené dokumentace vyplývá, že zadavatel jednotlivá zadávací řízení vyhlásil jako samostatná, přičemž všechny veřejné zakázky byly  zadávány formou otevřených zadávacích řízení, postupem pro nadlimitní veřejné zakázky.

  Obecně platí, že je výlučně v kompetenci zadavatele rozhodnout, co bude předmětem zadávané veřejné zakázky, neboť pouze zadavatel může znát své potřeby a požadavky. V každém případě však zadavatel musí dodržet postupy a principy stanovené v zákoně. V daném případě bylo v pravomoci zadavatele rozhodnout se, zda zadá nadlimitní veřejné zakázky na služby na „Provedení lesnických činností od 01. 01. 2008“ formou jediné veřejné zakázky s možností dílčích plnění pro 98 SÚJ, příp. zda zadá 98 samostatných veřejných zakázek postupem pro nadlimitní veřejné zakázky pro jednotlivé SÚJ.

  Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že zadavatel účelově a nezákonně předmět jediné veřejné zakázky rozdělil na 98 dílčích veřejných zakázek, přičemž blíže nespecifikuje, které ustanovení zákona zadavatel svým postupem porušil.

  Ustanovení § 13 odst. 3 zákona stanoví, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona.

  Ustanovení § 12 zákona stanoví limity pro zadávání veřejných zakázek pro jednotlivé druhy zadavatelů a veřejných zakázek. Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel u žádné z výše uvedených 98 veřejných zakázek nepostupoval tím způsobem, že by účelově rozdělil předmět veřejné zakázky tak, aby se z nadlimitní veřejné zakázky stala veřejná zakázka podlimitní (a mohl tak při jejím zadávání využít zjednodušených postupů), resp. že by nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku účelově rozdělil tak, aby zadával zakázky malého rozsahu. Zadavatel zadával všech 98 veřejných zakázek formou otevřených zadávacích řízení, postupem stanoveným pro nadlimitní veřejné zakázky, jak odpovídalo předpokládaným hodnotám veřejných zakázek.

Zadavatel se v souvislosti s údajným záměrným dělením předmětu zakázky rovněž nemohl dopustit porušení § 74 odst. 5 resp. odst. 6 zákona, které se týkají požadavků na složení hodnotící komise při zadávání veřejných zakázek, u kterých předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesáhne 200 mil. Kč bez DPH, resp. 500 mil. Kč bez DPH. Uvedená ustanovení se totiž vztahují pouze na veřejné zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) zákona a nikoliv na veřejného zadavatele uvedeného v § 2 odst. 2 písm. d) zákona, jak je tomu v šetřeném případě.

Úřad se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že zadavatel rozdělením jediné veřejné zakázky do 98 samostatných zadávacích řízení mohl způsobit navrhovateli újmu spočívající jednak v podobě zvýšených nákladů na přípravu nabídek, ale především v tom, že navrhovateli může být fakticky zabráněno ucházet se o nabídky na větším množství smluvních územních jednotek.

Zadavatel při zadávání veřejné zakázky by měl zvolit takový postup při zadávání veřejné zakázky, který bude pro něj s ohledem na předmět veřejné zakázky efektivní, vhodný a který bude v souladu se zákonem a jeho principy. Pokud některý z dodavatelů měl zájem účastnit se všech zadávacích řízení na všechny SÚJ na celém území ČR zadávaných zadavatelem na provádění lesnických činností na dobu tří roků, musel přirozeně počítat s určitými nároky na administrativní práce spojené s vyhotovením nabídek a zajištění všech patřičných podkladů. Lze předpokládat, že dodavatel, který se uchází o účast v 98 zadávacích řízeních s rozsahem několika miliard korun (cca 6 mld. Kč), bude mít i dostatek kapacit na vypracování nabídek. 

   Nelze se ztotožnit ani s názorem navrhovatele, že zadavatel nezákonně diskriminuje ty uchazeče, kteří jsou významnými dodavateli lesnických činností v rámci České republiky a mají tudíž zájem vykonávat lesnické činnosti na větším množství smluvních územních jednotek. Je pochopitelné, že na vypracování nabídek na větší počet zadávacích řízení bude pro dodavatele časově a administrativně náročnější, než v případě, že by se účastnil jediného zadávacího řízení. Je v kompetenci každého dodavatele zvážit kolika a kterých zadávacích řízení se aktivně zúčastní a podá do nich svoji nabídku. Nelze souhlasit s názorem navrhovatele, že v daném případě zadavatel nezákonně diskriminoval významné dodavatele lesnických činností v rámci České republiky oproti regionálním dodavatelům, neboť významní dodavatelé lesnických služeb, kteří se účastní většího počtu zadávacích řízení mají bezpochyby lepší zázemí i kapacity pro vypracování většího počtu nabídek, na rozdíl od tzv. malých a regionálních dodavatelů. Každý z dodavatelů měl možnost se rozhodnout kolika zadávacích řízení se zúčastní, přičemž v případě všech zadávacích řízení byly podmínky pro všechny dodavatele (a to jak regionální, tak i kteří působí v rámci celé České republiky) zcela totožné. Obecně platí, že pokud některému dodavateli  nevyhovuje rozsah předmětu veřejné zakázky, příp. podmínky zadání zakázky, nemusí se takového zadávacího řízení účastnit. Pokud se však rozhodne, že se zadávacího řízení zúčastní a podá do něj svoji nabídku, musí v celém rozsahu respektovat předmět veřejné zakázky a ostatní zadávací podmínky, jak stanovil zadavatel.

Složení kauce na účet Úřadu je nezbytnou náležitostí návrhu. Její výše je vyhrazena v ust. § 115 odst. 1 zákona a odvozuje se z výše nabídkové ceny navrhovatele (konkrétně se jedná o 1 % z nabídkové ceny navrhovatele), příp. činí 100 000,-- Kč v případech, kdy výši nabídkové ceny navrhovatele nelze stanovit, přičemž její maximální výše činí 2 mil. Kč na jeden návrh a tedy na jednu šetřenou veřejnou zakázku. Je tedy zcela zřejmé, že dodavatel, který podá návrh na prošetření postupu zadavatele v případě 98 zadávacích řízeních s celkovým rozsahem  cca 6 mld. Kč, musí počítat s tím, že s podáním návrhů musí složit i odpovídající výše kaucí, které budou v součtu podstatně vyšší než v případě, kdy by tento dodavatel namítal postup zadavatele v případě jedné veřejné zakázky. Pro úplnost Úřad uvádí, že složení kauce s podáním návrhu má sloužit zejména k tomu, aby dodavatelé nepodávali návrhy pouze účelově s cílem znesnadnit, příp. prodloužit průběh zadávacího řízení, aniž by k tomu měly oprávněný důvod, neboť v případě, že Úřad zjistí, že návrh navrhovatele je oprávněný a pochybení v něm uvedená jsou opodstatněná, kauce se podle § 115 odst. 2 zákona po vydání příslušného pravomocného rozhodnutí vrátí i s úroky navrhovateli. Složení kauce v příslušné výši tedy nelze chápat jako důvod pro znesnadnění, či znemožnění podání oprávněných návrhů dodavateli, neboť její výše vždy odpovídá rozsahu veřejné zakázky (resp. více veřejných zakázek), jejichž předmět je dodavatel schopen splnit (na základě jím podané nabídky, resp. více nabídek), resp. který má nebo měl zájem na získání konkrétní veřejné zakázky, a v případě, že podaný návrh je důvodný, kauce se v plném rozsahu, včetně úroků vrací navrhovateli.

Na základě výše uvedeného Úřad nezjistil, že by se v šetřeném případě zadavatel dopustil nezákonného rozdělení předmětu jediné veřejné zakázky na 98 dílčích veřejných zakázek, příp. že by tímto svým postupem nezákonně diskriminoval významné dodavatele lesnických činností v rámci České republiky oproti ostatním dodavatelům.  

K problematice vymezení předmětu veřejné zakázky

Argumentace navrhovatele:

Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že podrobný popis předmětu plnění je uveden v příloze č. 2 zadávací dokumentace. Navrhovatel v návrhu konstatuje, že přílohu č. 2 nelze považovat za dostatečnou specifikaci předmětu zakázky, která by uchazečům umožňovala zpracování nabídky na základě přesné znalosti předmětu veřejné zakázky. Dle navrhovatele takovou specifikaci neobsahuje žádná část zadávací dokumentace.

Ustanovení čl. III. odst. 3 návrhu Smlouvy o provádění pěstebních činností uvádí,  že: „Rozsah a specifikace podmínek provádění pěstebních činností podle této Smlouvy jsou obsaženy v zadávacím listu, v Pěstebním projektu (příloha P1 Smlouvy), v Podrobných podmínkách provádění pěstebních činností (příloha P3 Smlouvy) a v Katalogu pro oplocenky používané při mechanické ochraně mladých lesních porostů (příloha P5 Smlouvy) a v Ostatních informacích (příloha Z7 Základní smlouvy). Tyto přílohy jsou pro Smluvního partnera závazné v tomto pořadí: Zadávací list, Pěstební projekt, Ostatní informace, Podrobné podmínky provádění pěstebních činností, Katalog pro oplocenky používané při mechanické ochraně mladých lesních porostů.“

Obdobné ustanovení obsahuje rovněž čl. III odst. 4 návrhu Smlouvy o provádění těžebních činností.

Specifikaci předmětu veřejné zakázky, lze tedy nalézt v těžebním projektu a pěstebním projektu. V rozporu se zákonem však došlo k situaci, kdy uvedené projekty nejsou součástí zadávací dokumentace. Zadavatel v této souvislosti předpokládá konkretizaci předmětných projektů až k okamžiku podpisu smluv, jak vyplývá z výše uvedených návrhů smluv a zejména pak z čl. VII odst. 1 Smlouvy o poskytování lesnických činností, který stanoví, že: „Projekt pro první kalendářní rok plnění Smlouvy bude předán Smluvnímu partnerovi při jejím podpisu, bude-li Smlouva uzavřena po 15. 11. 2007. Bude-li smlouva uzavřena dříve, tedy před 15. 11. 2007, bude Projekt pro první kalendářní rok plnění Smlouvy předán Smluvnímu partnerovi nejpozději do 15. 11. 2007. Rozsah pěstebních činností stanovených v Pěstebním projektu pro první kalendářní rok plnění Smlouvy a poměr technologií stanovených v Těžebním projektu pro první kalendářní rok plnění Smlouvy se nesmí podstatným způsobem odlišovat od odpovídajícího rozsahu pěstebních činností a poměru technologií stanovených v Sumářích, které byly součástí zadávací dokumentace pro zadávací řízení uvedené v čl. I. odst. 3 Smlouvy.“

V souvislosti s výše uvedeným ustanovením navrhovatel poukazuje na skutečnost, že ujednání, které stanoví, že rozsah pěstebních činností stanovených v Pěstebním projektu pro první kalendářní rok plnění smlouvy a poměr technologií stanovených v Těžebním projektu pro první kalendářní rok plnění smlouvy se nesmí podstatným způsobem odlišovat od odpovídajícího rozsahu pěstebních činností a poměru technologií stanovených v sumářích, které jsou součástí zadávací dokumentace, dává zadavatel najevo, že příslušný Projekt se bude oproti Sumářům, které jsou součástí zadávací dokumentace, odlišovat, a to v prvním roce trvání smlouvy pouze „nepodstatným“ způsobem, avšak v dalších letech trvání smlouvy se již projekt může oproti sumářům odlišovat i způsobem „podstatným“, tedy prakticky jakkoli.

Zadavatel tedy tímto ujednáním činí předmět smlouvy, resp. celé veřejné zakázky, ještě více neurčitým, když dává najevo, že jednotlivé projekty pěstebních a těžebních činností, které stanoví rozsah a specifikaci prováděných činností, se mohou oproti Sumářům, které jsou součástí zadávací dokumentace a z nichž má uchazeč při přípravě nabídky vycházet, odlišovat.

Sumáře pěstebních a těžebních činností, které tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace, obsahují pouze průměrnou strukturu pěstebních a těžebních činností na smluvní územní jednotce, bez konkretizace umístění těžebních i pěstebních činností do porostů, čímž nejsou známy konkrétní podmínky pro jejich provádění (dopravní vzdálenosti, terénní podmínky, svažitost, stupeň zabuřenění, stupeň rozpojitelnosti zeminy, výše sněhové pokrývky v případě zimního časování provádění činností aj.). 

Specifikace veřejné zakázku bude zadavatelem učiněna tedy až v okamžiku podpisu těchto smluv (a to ještě pouze na jeden rok, tedy pouze na 1/3 rozsahu veřejné zakázky) nebo dokonce až v průběhu plnění veřejné zakázky, jak vyplývá z návrhu Smlouvy o provádění lesnických činností, konkrétně z jejího článku VII odst. 1.

Zároveň má být podle Smlouvy o poskytování lesnických činností v Pěstebním i Těžebním projektu zaveden institut prostorově neumístěného „Fiktivního porostu“, který je definován jako porost, který není součástí prostorového rozdělení lesa. V případě těžební činnosti Fiktivní porost dále neobsahuje výčet dřevin, hmotnatost, termín a technologii provedení této činnosti. Fiktivní porost je projektován za účelem předpokladu požadavků pěstebních a těžebních činností dle klimatických a přírodních podmínek. Tento porost je zadavatelem umísťován až v průběhu plnění veřejné zakázky, přičemž toto umisťování není považováno za změnu projektu. Rovněž z tohoto pohledu tedy není veřejná zakázka dostatečně specifikována již v zadávací dokumentaci.

Dle navrhovatele je předmět veřejné zakázky v zadávací dokumentaci vymezen pouze rámcově a pro zadavatele nezávazně, což je v zásadním rozporu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona. Podstatné okolnosti týkající se plnění smluv, zejména rozsah a způsob plnění smluv, jsou uvedeny v tzv. Projektech, které však v okamžiku podání nabídky nejsou uchazečům známy. 

  Navrhovateli je výše uvedeným postupem zadavatele působena újma tím, že mu je znemožněno připravit nabídku do zadávacího řízení, ve které by mohl zohlednit všechna specifika veřejné zakázky, neboť tato specifika mu nejsou v okamžiku zpracování a podání nabídky známa. Neznalost konkrétních skutečností týkajících se předmětu veřejné zakázky má pro navrhovatele důsledky především v rovině stanovení nabídkové ceny, neboť stanovit nabídkovou cenu k neznámému předmětu plnění lze jen s rizikem, resp. nutností z opatrnosti podat méně konkurenceschopnou nabídku.

Argumentace zadavatele:

Předmět veřejné zakázky ve všech 98 zadávacích řízeních je vždy vymezen v bodu 1 zadávací dokumentace a její příloze č. 2. V bodě 1 zadávací dokumentace se uvádí, že se jedná o těžební a pěstební činnosti. Co se rozumí pod těžebními a pěstebními činnostmi, zadavatel na stejném místě zadávací dokumentace specifikuje výčtem jednotlivých činností. Ještě bližší specifikace předmětu veřejné zakázky je poté obsažena v příloze č. 2, na kterou bod 1 zadávací dokumentace odkazuje a jež je součástí zadávací dokumentace. V příloze č. 2 zadávací dokumentace jsou sumář pěstebních činností a sumář těžebních činností, které obsahují přesnou specifikaci činností co do jejich rozsahu, tedy je uvedena konkrétní požadovaná činnost spolu s množstvím měrných jednotek požadované činnosti.

Místně je předmět veřejné zakázky specifikován vymezením smluvní územní jednotky (SÚJ), a to včetně mapových podkladů, které jsou taktéž součástí zadávací dokumentace. Je také třeba uvést, že dodavatelé jsou v rámci obecného užívání lesů kdykoliv oprávněni zhodnotit si místní podmínky (členitost terénu, nadmořská výška apod.) v jednotlivých smluvních územních jednotkách (SÚJ).

Takový způsob vymezení předmětu veřejné zakázky je třeba považovat za dostačující k tomu, aby si dodavatelé udělali konkrétní představu o jeho povaze a rozsahu a v případě zájmu mohli zpracovat nabídku, a to včetně nabídky cenové.

Sumář pěstebních činností a sumář těžebních činností jsou součástí zadávací dokumentace, která jako celek obsahuje údaje nezbytné k zpracování nabídky. Tyto údaje jsou dostatečně konkrétní, nediskriminující a konečně i závazné jak pro zadavatele, tak uchazeče. Zadavatel není oprávněn při uzavírání příslušných smluv měnit místo či rozsah předmětu plnění od místa a rozsahu uvedených v zadávací dokumentaci.

Co se týče institutu fiktivního porostu, uvedl zadavatel již v rozhodnutích o námitkách navrhovatele proti postupu zadavatele v předmětných zadávacích řízeních, že tento žádným způsobem neovlivňuje kalkulaci nabídkové ceny. Pro fiktivní porost platí v okamžiku vyhotovení nabídky stejné pravidlo jako pro porosty, které jsou součástí prostorového rozdělení lesa, tj., že se nachází v rámci předmětné smluvní územní jednotky (SÚJ) definované mapovým podkladem. Fiktivní porost slouží k vymezení nahodilé těžby, jejíž výskyt je závislý na vyšší moci, a proto ji nelze předem lokalizovat na porosty, prostorového rozdělení lesa. Jejím výskytem však nebudou dotčena závazná ustanovení zákona týkající se objemu veřejné zakázky a v žádném případě neovlivní výši celkové ceny veřejné zakázky. 

Specifikace předmětu veřejné zakázky v zadávací dokumentaci je vždy závislá na jeho povaze a charakteru. Zadavatel je přesvědčen, že v daném případě je předmět veřejné zakázky specifikován, jak nejlépe to bylo možné právě vzhledem k povaze a charakteru lesnických činností. Zadavatel je přesvědčen, že předmět veřejných zakázek ve všech 98 zadávacích řízeních je vymezen dostatečně určitě k zpracování řádných nabídek a nezvýhodňuje žádného dodavatele, zadavatel tak v tomto ohledu bezpochyby vyhověl podmínkám ustanovení § 44 zákona.

Závěry Úřadu k problematice vymezení předmětu veřejné zakázky:

  Ustanovení § 44 odst. 1 zákona stanoví, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

Zadavatel vymezuje předmět plnění veřejné zakázky v bodě 1 zadávací dokumentace. Předmětem plnění veřejné zakázky dle uvedeného ustanovení je provádění pěstebních činností a  těžebních činností.

Pěstebními činnostmi se pak dle zadávací dokumentace rozumí zejména činnosti spojené s pěstováním a ochranou lesa, včetně dodávek příslušných přípravků a materiálů, a to konkrétně příprava půdy pro přirozenou a umělou obnovu lesních porostů, obnova lesa (zalesňování), ochrana proti buřeni, ochrana kultur proti zvěři, oplocování lesních kultur, prořezávky, vyvětvování porostů, ostatní ochrana lesa, úklid klestu, výsek nežádoucích dřevin, zpřístupnění porostů, dočišťování plochy po těžbě.

Těžebními činnostmi se dle zadávací dokumentace rozumí zejména veškeré dílčí operace těžebních činností, jejichž výsledkem je sortiment dříví na lokalitě OM, vyrobený v souladu s doporučenými pravidly pro měření a třídění dříví v ČR. V souvislosti s těžebními činnostmi se konkrétně jedná o kácení, odvětvování,  druhování a manipulaci, příjem a evidenci dříví, a to zjišťování hmoty, adjustaci dříví, vyhotovování číselníku vytěženého soustředěného dříví dle porostních skupin a dále o soustřeďování dříví na lokalitu OM.

V příloze č. 2, na kterou odkazuje bod 1 zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky specifikován detailně. Příloha č. 2 obsahuje detailní souhrn pěstebních činností a těžebních činností, které jsou specifikovány jak co do přesného popisu jejich činností, tak i do jejich rozsahu. U každé konkrétní požadované činnosti je jednoznačně stanoven počet měrných jednotek, které zadavatel v rámci předmětu veřejné zakázky požaduje splnit. Místo plnění předmětů veřejných zakázek je vždy specifikováno číselným označením územní jednotky (tzv. SÚJ), a to včetně mapových podkladů. Uchazeči tedy mají jednoznačné a přesné informace o místech plnění jednotlivých veřejných zakázek.

Zadavatel v zadávací dokumentaci (konkrétně v čl. VII odst. 1 Smlouvy o poskytování lesnických činností) stanovil, že rozsah pěstebních činností stanovených v Pěstebním projektu pro první kalendářní rok plnění Smlouvy a poměr technologií stanovených v Těžebním projektu pro první kalendářní rok plnění Smlouvy se nesmí podstatným způsobem odlišovat od odpovídajícího rozsahu pěstebních činností a poměru technologií stanovených v Sumářích, které byly součástí zadávací dokumentace pro zadávací řízení uvedené v čl. I. odst. 3 Smlouvy.

Z výše uvedeného vyplývá, že rozsah předmětů veřejných zakázek detailně stanovený v sumářích v zadávacích dokumentacích, se nebude v prvním kalendářním roce plnění smluv podstatným způsobem odlišovat od skutečných rozsahů předmětů jednotlivých veřejných zakázek stanovených v Projektech. 

Z předložených podkladů Úřad zjistil, že pojmem „fiktivní porost“ se rozumí lesnický porost, na kterém budou prováděny mimořádné těžební práce, jejichž případnou potřebu, rozsah, ani umístění zadavatel v okamžiku zadávání veřejné zakázky nezná, ani znát nemůže, neboť se jedná o nepředvídatelné, nepředpokládané těžební práce, jejichž případná potřeba se vyskytne teprve až v průběhu plnění veřejných zakázek. Z předložené dokumentace vyplývá, že ceny za provedení těžebních prací ve „fiktivním porostu“ nejsou předmětem hodnocení nabídek. Cena za provedení těchto případných prací bude vycházet z odpovídajících jednotkových cen vybraného uchazeče za provedení příslušných těžebních prací v té SÚJ, v jaké se bude „fiktivní porost“ nacházet.

  Na základě výše uvedených skutečností vyplývá, že uchazeči byli před podáním nabídek seznámeni s tím, že předmětem veřejné zakázky vedle přesně stanoveného rozsahu pěstebních a těžebních činností (a to zejména v prvním kalendářním roce plnění smluv), může být i změna rozsahu předmětu příslušné veřejné zakázky, stanoveného sumářích v zadávací dokumentaci, příp. i provádění nahodilých těžeb (tzv. fiktivní porost, přičemž rozsah nahodilých těžeb bude stanoven až dle konkrétní situace v dané SÚJ a jednotková cena těchto prací bude odpovídat jednotkové ceně za provedení „řádných“ těžebních prací). Všichni uchazeči tedy byli před podáním svých nabídek seznámeni s tím, že zadavatel v době zadávání veřejné zakázky nezná a ani nemůže znát zcela přesně odchylky skutečného rozsahu dodaných služeb od služeb poptávaných, jejichž rozsah stanovil v zadávací dokumentaci (a to zejména pro druhý a třetí kalendářní rok plnění smluv). Uchazeči byly před podáním nabídek taktéž seznámeni s tím, že zadavatel v době zadávání veřejné zakázky neznal a ani nemohl znát existenci a tedy ani případný rozsah nahodilých těžebních prací (tzv. fiktivní porost) na jednotlivých SÚJ, na rozdíl od „řádných“ těžebních prací (a to zejména v prvním kalendářním roce plnění smluv), které zadavatel v zadávací přesně a detailně specifikoval.

  S výše uvedenými skutečnostmi byli stejným způsobem seznámeni všichni uchazeči a museli s nimi při zpracovávání svých nabídek počítat. Všichni dodavatelé byli seznámeni s tím, jak zadavatel předměty veřejných zakázek stanovil, a pokud měli zájem podat na konkrétní veřejnou zakázku svoji nabídku, byli povinni zadavatelem stanovené podmínky pro zadání konkrétní veřejné zakázky v celém rozsahu akceptovat.

  Úřad připouští, že z ohledem na předměty veřejných zakázek a na dobu jejího trvání, nebylo v moci zadavatele stanovit rozsah předmětů veřejných zakázek (včetně nahodilých těžeb) v době jejich zadávání zcela přesně tak, jak tomu bude ve skutečnosti. Z předložených podkladů však vyplývá, že vzhledem k povaze a charakteru lesnických činností zadavatel předměty veřejných zakázek zadal v rámci svých možností s dostatečnou přesností tak, aby uchazeči mohli v plném rozsahu zpracovat své nabídky na jednotlivé veřejné zakázky.

  Bylo jen na uchazečích, jakým způsobem zpracují své nabídky. Záleželo tedy na uchazečích, zda při vypracování nabídek využijí svých zkušeností, zda do nabídkové ceny zahrnou větší rezervu (a nabídková cena bude vyšší), příp. zda podají nabídku s nižší nabídkovou cenou, která bude konkurenceschopná, ale na úrok nižších zisků pro uchazeče atd. Bylo tedy manažerským rozhodnutím jednotlivých dodavatelů, jakým způsobem budou při vypracování svých nabídek postupovat, a to včetně podnikatelského rizika při stanovování cen za provedení poptávaných služeb.

  Z předložené dokumentace (včetně podkladů předložených navrhovatelem) nevyplývá, že by zadavatel v okamžiku započetí zadávání veřejné zakázky (tj. ke dni 10. 8. 2007) znal přesnější rozsah poptávaných služeb (včetně nahodilých těžeb)  nahodilých těžeb na žádnou z předmětných veřejných zakázek, a že by zadavatel tedy záměrně při zadávání předmětné veřejné zakázky nestanovil patřičný rozsah některých poptávaných služeb, přestože by těmito informacemi v okamžiku zadávání veřejné zakázky disponoval.

Na základě výše uvedeného Úřad nezjistil, že by v šetřeném případě zadavatel porušil ustanovení § 44 odst. 1 zákona tím, že by s ohledem na okolnosti zadávání veřejné zakázky nedostatečného vymezil předmět veřejné zakázky, jak stanoví cit. ustanovení zákona.

K problematice vymezení délky účinnosti smluv uzavřených v rámci zadávacího řízení

Argumentace navrhovatele:

Doba trvání veřejné zakázky obsažená v oznámení o veřejné zakázce uveřejněném v informačním systému o veřejných zakázkách, je stanovena od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2010. Naproti tomu je však v ustanovení čl. XVI. odst. 1 návrhu smlouvy o provedení lesnických činností uvedeno, že tato smlouva nabývá účinnosti 1. 1. 2008, s výhradou pozdějšího termínu s ohledem na ukončení otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku na provádění lesnických činností. Dílčí smlouvy by měly být uzavřeny na dobu trvání této smlouvy, přičemž termín ukončení plnění smluv je pak shodně stanoven na 31. 12. 2010.

Stanovení délky trvání smluv na veřejnou zakázku tímto způsobem, je třeba jednoznačně považovat za nepřípustné a nezákonné, neboť v důsledku neurčitosti počátku plnění smluv je neurčitá celková délka smluvního závazku.

Navrhovatel je v této souvislosti toho názoru, že s dobou trvání současně souvisí řada aspektů plnění veřejné zakázky. Skutečnost, na jakou dobu je příslušná smlouva ze strany zadavatele uzavírána, pak tvoří klíčovou informaci pro uchazeče, neboť uchazeč stanovuje svoji nabídku mimo jiné i v závislosti na délce plnění z předmětných smluv. Ustanovení zadávací dokumentace, že v případě pozdějšího podpisu smlouvy bude smlouva ponížena o tu část plnění, která bude odpovídat období mezi předpokládaným termínem podpisu smlouvy a skutečným termínem podpisu smlouvy, rozhodně nelze považovat za dostatečné řešení situace. Délka plnění je i přes uvedené ustanovení stanovena natolik neurčitě, že uchazeč nemá možnost podat nabídku na přesně specifikovanou veřejnou zakázku.

V tomto směru je nutno rovněž poukázat na skutečnost, že nejasný počátek plnění smluv přináší komplikace i v souvislosti s tím, že zadavatel veřejnou zakázku rozdělil na 98 samostatných zakázek. V tomto směru totiž hrozí, že na jednotlivých smluvních územních jednotkách budou činnosti na základě zadávacích řízení zahájeny v různém čase, který není ani v současné době uchazečům znám. I tato skutečnost má přitom pro rozhodnutí o podání nabídek na různé smluvní územní jednotky pro navrhovatele nepochybný význam.

V této souvislosti navrhovatel podotýká, že nejistá délka zadávacího řízení nesmí v žádném případě být na újmu zájemců o účast v zadávacím řízení. Je nepochybně povinností zadavatele, aby uskutečnil zadávací řízení v takovém časovém horizontu, aby nevznikaly důvodné pochybnosti o tom, zda bude zadávací řízení do data stanovené účinnosti smluv ukončeno. Požadavek na určité vymezení délky smluvního vztahu je dle přesvědčení navrhovatele jeden ze základních požadavků na vymezení veřejné zakázky.

Dle navrhovatele je specifikace doby plnění veřejných zakázek vymezena nejasně a nekonkrétně a navrhovatel nemá při podání nabídky jistotu, kdy bude plnění smluv skutečně zahájeno. Tímto postupem dle navrhovatele zadavatel porušil zákon o veřejných zakázkách, v důsledku čehož hrozí navrhovateli újma. Tato újma spočívá jednak v možnosti zvýšených nákladů na realizaci pěstebních a těžebních činností v jiném ročním období, ale současně i v nemožnosti bez přesně stanovené doby účinnosti smluv optimálně nastavit nabídku do zadávacího řízení.

Argumentace zadavatele:

Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele ohledně neurčitosti délky smluv, jež mají být uzavřeny s vybranými uchazeči.  Doba trvání smluv je ve všech případech stanovena zcela určitě, a nemůže vyvolávat nejmenší pochybnosti. Takto určená doba je závazná pro zpracování nabídky všemi dodavateli, kteří tak mají rovné podmínky.

Ustanovení bodu 2.3. zadávací dokumentace a ustanovení čl. XVI. odst. 1 návrhu smlouvy o provedení lesnických činností reagují na situaci, která by mohla nastat v případě nemožnosti uzavřít smlouvu o provedení lesnických činností v předpokládaném termínu z objektivních příčin, jež zadavatel nemůže ovlivnit. Zadavatel není schopen předem garantovat ukončení zadávacích řízení ke konkrétnímu datu, neboť toto může být ovlivněno i úkony dodavatelů, které nelze předem předvídat.

Především ve prospěch a na ochranu vybraného uchazeče je tedy v zadávací dokumentaci stanoveno, že v případě, kdy z důvodu prodlevy v zadávacím řízení bude smlouva s vybraným uchazečem podepsána po předpokládaném termínu zahájení plnění (1. 1. 2008), bude smlouva ponížena o tu část, která bude odpovídat období mezi předpokládaným termínem podpisu smlouvy a skutečným termínem podpisu smlouvy. V opačném případě by byl vybraný uchazeč povinen splnit celý předpokládaný rozsah činností (předmět veřejné zakázky) v kratším čase.

Dle zadávací dokumentace je uchazeč vázán svojí nabídkou do 31. 3. 2008. S tímto každý dodavatel musel počítat již v době zpracování nabídky. Musel si tak být vědom povinnosti (v případě, že bude vybrán) uzavřít smlouvu o provedení lesnických činností kdykoliv do 31. 3. 2008. Teprve po tomto datu by byl oprávněn uzavření smlouvy odmítnout.  Není tedy pravda, jak tvrdí navrhovatel, že by stanovení délky trvání smluv v návrhu smlouvy o provedení lesnických činností a v samotné zadávací dokumentaci bylo nepřípustné a nezákonné, protože v důsledku neurčitosti počátku plnění smluv je neurčitá celková délka smluvního závazku. Dle zadavatele tedy nedošlo při vymezení délky účinnosti smluv k porušení žádného ustanovení zákona.

Závěry Úřadu k problematice vymezení délky účinnosti smluv uzavřených v rámci zadávacího řízení:

Zadavatel v informačním systému o veřejných zakázkách v oddíle II. „předmět zakázky“ v části II.3 „doba trvání zakázky nebo lhůta pro dokončení“ stanovil termín zahájení plnění veřejné zakázky na 1. 1. 2008 a termín dokončení veřejné zakázky na 31. 12. 2010, a to pro všechny veřejné zakázky (SÚJ).

  V zadávací dokumentaci v části 2. „obchodní podmínky“ v bodě 3. „dodací podmínky“ si zadavatel výslovně vyhradil, že předpokládaný termín zahájení plnění je 1. 1. 2008 a termín ukončení plnění je 31. 12. 2010. V témže bodě zadavatel rovněž uvedl: „Zadavatel předpokládá podpis smlouvy nejpozději k 01. 01. 2008. Smlouva bude uzavřena na dobu určitou, a to do 31. 12. 2010.

  Z výše uvedeného je jednoznačně zřejmá doba trvání veřejných zakázek, termín zahájení plnění veřejných zakázek i termín ukončení plnění. Navíc tyto údaje byly shodně uvedeny jak v informačním systému o veřejných zakázkách, tak i v zadávací dokumentaci, kterou měli všichni uchazeči k dispozici.

  Je pravdou, že si zadavatel v zadávací dokumentaci v části 2. „obchodní podmínky“ v bodě 3. „dodací podmínky“, resp. v čl. XVI. odst. 1 návrhu smlouvy o provedení lesnických činností vyhradil, že v případě, kdy z důvodu prodlevy v zadávacím řízení bude smlouva s vybraným uchazečem podepsána po 1. 1. 2008, bude plnění ze smlouvy poníženo o tu část, která bude adekvátně odpovídat období mezi 1. 1. 2008 a skutečným termínem podpisu smlouvy.

  Uvedené ustanovení lze však chápat pouze jako technické řešení, které by se použilo pouze za předpokladu, že by zadavatel ve stanoveném termínu z objektivních příčin nemohl příslušnou smlouvu o dílo uzavřít (např. z důvodu prošetřování veřejné zakázky Úřadem, v případě uložení nápravného opatření Úřadem, z důvodu nepředvídatelných úkonů ze strany dodavatelů, atd.). Uvedené okolnosti samozřejmě mohou mít vliv na termín zahájení plnění veřejných zakázek, což platí obecně na všechny zadávané veřejné zakázky, nikoliv a výlučně pouze na šetřené veřejné zakázky, jak uvádí navrhovatel.

  Zadavatel by obecně při zadávání veřejné zakázky měl s výše uvedenými okolnostmi počítat a přizpůsobit tak i okamžik zahájení procesu zadávání veřejné zakázky. Není však vyloučeno, že i v případě, kdy si zadavatel vyhradí dostatečný časový prostor na vlastní zadávací řízení, mohou se v průběhu zadávacího řízení vyskytnout z pohledu zadavatele nepředvídatelné okolnosti, kdy fakticky není možno termín zahájení plnění veřejné zakázky dodržet.

  Úřad však v šetřeném případě nezjistil, že by zadavatel při zadávání předmětných veřejných zakázek  stanovil nereálné předpokládané termíny zahájení jednotlivých plnění. Zadavatel dle názoru Úřadu rovněž stanovil odpovídající lhůty na  provedení jednotlivých zadávacích řízení (včetně lhůt pro podání nabídek, pro posouzení a hodnocení nabídek, pro rozhodnutí o výběru nejvhodnějších nabídek, příp. pro případná námitková a návrhová řízení). Prakticky se lhůta pro otevírání obálek s nabídkami u jednotlivých zadávacích řízení pohybovala od 21. 9. 2007 do 27. 9. 2007, tj. více než 3 měsíce před předpokládaným termínem zahájení jednotlivých plnění.

Samozřejmě by zadavatel teoreticky mohl proces zadávání veřejných zakázek zahájit dříve, než tomu bylo v šetřeném případě, ale toto rozhodnutí je plně v kompetenci zadavatele. Je přitom zřejmé, že případné  předčasné započetí zahájení procesu zadávání veřejných zakázek, by nemuselo být pro zadávání veřejných zakázek přínosem, ba naopak. Čím dříve by totiž zadavatel proces zadávání veřejných zakázek započal, tím méně přesně by mohl specifikovat předmět veřejných zakázek na provedení jednotlivých lesnických prací, což rovněž navrhovatel ve svém návrhu napadá (viz výše). 

Na základě výše uvedeného Úřad nezjistil, že by zadavatel v šetřeném případě nevymezil délku účinnosti smluv uzavřených v rámci zadávacího řízení, resp., že by ji vymezil nepřesně.

K problematice požadavku zadavatele na prokazování subdodavatelského vztahu

Argumentace navrhovatele:

Zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 9.1 stanovil, že v případě, že uchazeči budou realizovat zakázku prostřednictvím subdodavatelů, jsou povinni doložit v nabídce oboustranně podepsanou smlouvu mezi uchazečem a subdodavatelem podílejícím se na realizaci veřejné zakázky.

Dle názoru navrhovatele zadavatel nemá právo po uchazečích požadovat smlouvu se subdodavatelem, kromě případů, kdy uchazeč prostřednictvím subdodavatele prokazuje splnění určité části kvalifikace ve smyslu ustanovení § 51 odst. 4 zákona. Pokud se však nejedná o případ prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, pak může zadavatel ve smyslu ustanovení § 44 odst. 6 zákona požadovat na uchazeči pouze specifikaci části veřejné zakázky, kterou má v úmyslu zadat subdodavateli, a identifikační údaje subdodavatele. Požadavek na předložení smlouvy se subdodavatelem, pokud uchazeč prostřednictvím tohoto subdodavatele neprokazuje splnění požadované kvalifikace, je tudíž v rozporu se zákonem.

V důsledku nutnosti splnění požadavku na doložení smlouvy s každým subdodavatelem, který by se mohl na plnění veřejné zakázky podílet, hrozí navrhovateli újma. Vzhledem k tomu, že zadavatel požaduje doložení subdodavatelského vztahu smlouvou, musel  navrhovatel ještě před podáním nabídky uzavřít se všemi subdodavateli smlouvy, což opět znamená zcela nedůvodné zvýše administrativní a časové náročnosti na vypracování nabídek a tedy vznik újmy v důsledku nezákonného požadavku zadavatele.

Pokud ustanovení § 44 odst. 6 zákona stanoví, že zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč uvedl části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelů, a  aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele, pak je dle přesvědčení navrhovatele zřejmé, že uvedené ustanovení umožňuje zadavateli požadovat právě jen tyto údaje a nikoli například předložení smlouvy se subdodavatelem. Navrhovatel tak v žádném případě nemůže souhlasit s názorem zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, že předložení smlouvy se subdodavatelem může zadavatel požadovat.

Argumentace zadavatele:

Zadavatel je přesvědčen, že požadavek na předložení smlouvy se subdodavatelem je zcela legitimní a nebrání mu žádné ustanovení zákona o veřejných zakázkách. Podle ustanovení § 17 písm. l) zákona o veřejných zakázkách jsou zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

Požadavek zadavatele, že v případě, že uchazeči budou realizovat veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatelů, jsou povinni doložit v nabídce oboustranně podepsanou smlouvu mezi uchazečem a subdodavatelem podílejícím se na realizaci veřejné zakázky je obsažen v bodě 9. 1. zadávací dokumentace.

Podle ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) zákona o veřejných zakázkách jsou obsahem zadávací dokumentace rovněž jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky. Co se rozumí jinými požadavky na plnění veřejné zakázky, zákon o veřejných zakázkách ani příkladným výčtem nedefinuje, logický výklad je však takový, že jinými požadavky na plnění veřejné zakázky mohou být prakticky jakékoliv požadavky, které zákon o veřejných zakázkách nezakazuje a které jsou v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Požadavek na předložení smlouvy se subdodavatelem v případě, že uchazeč bude veřejnou zakázku realizovat prostřednictvím subdodavatelů, zvolil zadavatel s cílem zajištění budoucího řádného plnění veřejné zakázky a odstranění případných problémů se subdodavateli, kteří by v opačném případě nebyli žádným způsobem vázáni plnění na základě subdodávky poskytnout. Tento požadavek žádným způsobem neznevýhodňuje ani nediskriminuje uchazeče o zadání veřejné zakázky.

Chápání požadavku na předložení smlouvy se subdodavatelem v případě, že uchazeč bude veřejnou zakázku realizovat prostřednictvím subdodavatelů, jako újmy navrhovatele z důvodu časové a administrativní náročnosti při zpracování nabídek je dle zadavatele přinejmenším podivné, neboť z logiky věci vyplývá, že účast v jakémkoliv zadávacím řízení je spojena s určitou mírou administrativní a časové náročnosti, a to v závislosti na konkrétním předmětu veřejné zakázky. 

Závěry Úřadu k problematice požadavku zadavatele na prokazování subdodavatelského vztahu:

Dle § 44 odst. 6 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele.

Pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) zákona v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace (viz § 51 odst. 4 zákona).

Z výše uvedeného je zřejmé, že v případě, že dodavatel není schopen v plném rozsahu prokázat splnění kvalifikace dle § 50 odst. 1 písm. b) až d) zákona, a tuto kvalifikaci tedy prokazuje prostřednictvím subdodavatelů, je automaticky rovněž povinen předložit zadavateli patřičné smlouvy, které s těmito subdodavateli uzavřel.

Ustanovení § 44 odst. 1 zákona mj. stanoví, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.

Z ustanovení § 44 odst. 3 písm. e) zákona vyplývá, že zadávací dokumentace musí mj. obsahovat podmínky a požadavky zadavatele na zpracování nabídky.

  Z výše uvedených ustanovení zákona plyne, že zadavatel musí v zadávací dokumentaci uvést další podmínky a požadavky na zpracování nabídky, které se týkají nebo které souvisí se zadávaným předmětem veřejné zakázky.

  V daném případě si zadavatel v zadávací dokumentaci v části 9. „jiné požadavky zadavatele“ pod bodem 1. mj.vyhradil: „V případě, že uchazeči budou realizovat veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatelů, jsou uchazeči povinni doložit v nabídce oboustranně podepsanou smlouvu mezi uchazečem a subdodavatelem podílejícím se na realizaci veřejné zakázky“.

  Uvedený požadavek zadavatele lze v celém rozsahu považovat za požadavek na zpracování nabídky ve smyslu § 44 odst. 3 písm. e) zákona.

Dle § 44 odst. 6 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Uvedené ustanovení však v žádném případě nelze vykládat v tom smyslu, že zadavatel je oprávněn požadovat po uchazečích, kteří budou plnit předmět veřejné zakázky za pomocí subdodavatelů (kdy uchazeč prostřednictvím subdodavatele neprokazuje splnění určité části kvalifikace ve smyslu ustanovení § 51 odst. 4 zákona), uvést v nabídkách pouze části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat těmto subdodavatelům a identifikační údaje těchto subdodavatelů, přičemž zadavatel však není oprávněn požadovat po takových uchazečích, aby předložili smlouvy se svými subdodavateli, a to v rámci uvedení podmínek a požadavků zadavatele na zpracování nabídek ve smyslu § 44 odst. 3 písm. e) zákona.

Pokud by platil výklad navrhovatele, prakticky by to de facto znamenalo, že uchazeč který hodlá plnit předmět veřejné zakázky za pomocí subdodavatelů (v případě, že uchazeč neprokazuje prostřednictvím subdodavatele splnění určité části kvalifikace ve smyslu ustanovení § 51 odst. 4 zákona), uvede ve své nabídce naprosto nezávazně identifikační údaje „subdodavatelů“, kteří však v případě úspěchu takového uchazeče v zadávacím řízení (a po následném podpisu smlouvy o dílo se zadavatelem) nebudou žádným způsobem vázáni dostát svým povinnostem a  příslušné subdodávky v požadovaném rozsahu a čase poskytnout. Prakticky by v krajním případě mohlo docházet k tomu, že uchazeč by do své nabídky uvedl identifikační údaje „fiktivních“ subdodavatelů (a to i bez jejich vědomí), aby formálně splnil podmínku ve smyslu § 44 odst. 6 zákona a ve skutečnosti by vybraný uchazeč své subdodavatele hledal až po uzavření smlouvy a není vyloučeno, že by „skuteční“ subdodavatelé, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky budou odlišní od „subdodavatelů“ uvedených v nabídce, přičemž zadavatel nebude moci tento postup uchazeče žádným způsobem následně ovlivnit.

Nejen že by v daném případě hrozilo nebezpečí, že subdodavatel není vázán tyto subdodávky poskytnout, ale není vyloučeno, že by mohl nastat případ, že uchazeč záměrně do své nabídky uvede jako svého subdodavatele subjekt, a to bez jeho vědomí a tento subjekt zároveň podá v tomtéž zadávacím řízení svoji vlastní nabídku (protože si není vědom, že je v tomto zadávacím řízení zároveň subdodavatelem jiného uchazeče). Pokud by takový případ nastal, zadavatel by musel v souladu s § 69 odst. 3 zákona všechny tyto nabídky ze zadávacího řízení vyřadit, neboť cit. ustanovení stanoví, že pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo podá nabídku a současně je subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem samostatně či společně s jinými dodavateli vyřadí. Zadavatel by se tedy v případě postupu dle navrhovatele mohl dostat do neřešitelné situace, kdy dva subjekty, které podaly nabídku ve formě uchazeč – subdodavatel, budou tvrdit naprosto odlišná stanoviska, a to že uchazeč ve své nabídce subdodavatele uvedl s jeho plným vědomím a souhlasem a naopak „subdodavatel“ by naopak mohl tvrdit, že podal pouze svoji vlastní nabídku a o skutečnosti, že je v tomtéž zadávacím řízení zároveň subdodavatelem jiného uchazeče vůbec neví a k tomuto kroku nedal schválení. Zejména ve specifických situacích, kdy je zadáváno velké množství veřejných zakázek (jak je tomu i v šetřených případech), je důležité, aby zadavatel požadavek na prokazování subdodavatelského vztahu striktně vyžadoval, neboť do takových zadávacích řízení vstupuje velká řada subjektů a zadavatel musí mít jednoznačnou představu, o jednotlivých uchazečích a jejich subdodavatelích. Navíc Úřad uvádí, že okruh subjektů, které provádí lesnické práce na území ČR je omezený a tudíž je zapotřebí, aby z nabídek uchazečů bylo zřejmé, že veškeré zadavatelem požadované služby (včetně těch, které budou poskytovány subdodavatelsky), byly v celém rozsahu zajištěny.

Uvedený problém lze vyřešit pouze postupem, který zvolil zadavatel, a to že uchazeč předloží ve své nabídce smlouvy se svým subdodavateli vždy když předpokládá plnění veřejné zakázky pomocí subdodavatelů. Každý subjekt má v takovém případě jistotu, že nemůže být beze svého vědomí subdodavatelem jiného uchazeče a pokud dá svůj souhlas jinému uchazeči, že bude jeho subdodavatelem a zároveň podá i svoji vlastní nabídku v témže zadávacím řízení, musí počítat s tím, že jeho nabídku zadavatel ve smyslu § 69 odst. 3 zákona ze zadávacího řízení vyřadí.

Na závěr lze obecně konstatovat, že by zadavatel neměl po uchazečích požadovat zbytečné požadavky na vypracování jejich a vždy by měl své požadavky přizpůsobit konkrétním okolnostem zadávání veřejné zakázky a předmětu této zakázky. V daném případě však Úřad v žádném případě nepovažuje požadavek zadavatele na předložení smluv mezi uchazečem a subdodavateli za neoprávněný (už i z toho pohledu, že neklade žádné další požadavky na tuto smlouvu, nýbrž postačuje de facto pouze stvrzení podpisem subdodavatele, že o svém postavení je srozuměn a dává k němu uchazeči svůj souhlas), nebo dokonce nezákonný. Naopak z pohledu Úřadu lze tento postup zadavatele pouze doporučit, neboť se zadavatel tak může vyvarovat neřešitelné situace, do které by seč mohl dostat, pokud by tento požadavek na uchazeče ve své nabídce neuvedl (viz výše).   

  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. 

  Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1 vyhlášky 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele. Protože Úřad správní řízení zastavil, nevznikla zadavateli ani povinnost hradit náklady řízení.

Obdrží:

Dr. JUDr. Miroslav Zámiška, advokát, Na Příkopě 23, 110 00 Praha 1

Mgr. Radek Pokorný, advokát, Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce