číslo jednací: R127/2007/02-15359/2007/310-Šp

Č. j.: R127/2007/02-15359/2007/310-Šp       V Brně dne 22. srpna 2007

Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 3. 7. 2007 zadavatelem - Správa informačních technologií města Plzně, IČ: 66362717, Dominikánská 4, 306 32 Plzeň, za niž jedná Ing. Stanislav Brož, ředitel,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22. 6. 2007, č.j. S154/2007/VZ-11374/2007/520-KV, kterým byla zadavateli - Správě informačních technologií města Plzně stanovena

které bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vydáno ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele - Správy informačních technologií města Plzně, učiněné v zadávacím řízení týkajícím se zadání veřejné zakázky pod názvem "Dodávka serverů a příslušenství s postupným plněním", zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno dne 2. 4. 2007 v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60005832 a dne 3. 4. 2007 v Úředním věstníku Evropské unie,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22. 6. 2007, č.j. S154/2007/VZ-11374/2007/520-KV,

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Správa informačních technologií města Plzně, IČ: 66362717, Dominikánská 4, 306 32 Plzeň, za niž jedná Ing. Stanislav Brož, ředitel (dále jen "zadavatel"), uveřejnila podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen "zákon"), dne 2. 4. 2007 v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60005832 a dne 3. 4. 2007 v Úředním věstníku Evropské unie oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky "Dodávka serverů a příslušenství s postupným plněním". Pozn.: pokud je dále v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad" nebo "orgán dohledu") nebo v době provedení úkonů jednotlivých účastníků řízení.

2. Úřad obdržel dne 20. 4. 2007 podnět, jehož obsahem je žádost o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání výše uvedené veřejné zakázky, a proto si od zadavatele vyžádal dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnost o souladu postupu zadavatele se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední. Z předložených podkladů vyplynulo, že zadavatel v technických podmínkách zadávací dokumentace specifikoval předmět veřejné zakázky konkrétní technickou specifikací, a to frekvencí procesoru takto: "2x čtyřjádrový procesor, frekvence 2,33 GHz". Zároveň však z dokumentace nevyplynulo, že by zadavatel umožnil pro plnění veřejné zakázky použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení. Vznikla tak pochybnost, zda zadavatel neporušil zákon tím, že v technických podmínkách zadávací dokumentace specifikoval předmět veřejné zakázky konkrétní technickou specifikací požadavky, které platí pro určitou osobu za příznačné, aniž by zadavatel umožnil pro plnění veřejné zakázky použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení.

Napadené usnesení

3. Orgán dohledu doručil zadavateli oznámení o zahájení správního řízení a současně s ním zadavateli doručil usnesení ze dne 22. 6. 2007, č.j. S154/2007/VZ-11374/2007/520-KV, kterým byla zadavateli stanovena

• lhůta do 3. 7. 2007, ve které je zadavatel jako účastník řízení oprávněn podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen "správní řád"), navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu v návaznosti na § 39 odst. 1 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko;

• lhůta do 4. 7. 2007, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu v návaznosti na § 39 odst. 1 správního řádu jako účastník řízení může vyjádřit k podkladům rozhodnutí;

• lhůta do 3. 7. 2007, ve které je povinen podle § 39 odst. 1 správního řádu zaslat Úřadu originály dokumentů, které v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky pořídil a které Úřad nemá dosud k dispozici, a konečně

• lhůta k podání informace o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, včetně zaslání dokladů souvisejících s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu (dále jen "usnesení").

II. Námitky rozkladu

4. Dne 4. 7. 2007 obdržel Úřad rozklad zadavatele proti výše uvedenému usnesení. Zadavatel také namítá, že lhůta k navrhování důkazů a činění jiných návrhů a vyjádření stanoviska v řízení je příliš krátká a koliduje s lhůtou pro podání rozkladu, což u zadavatele vyvolává dojem, že rozklad je třeba podat v této zkrácené lhůtě, nebo jej nesmí odůvodnit. Navíc je toho názoru, že uložená lhůta není nijak závazná, protože účastníci řízení mají právo navrhovat důkazy a činit návrhy až do vydání rozhodnutí.

5. K druhému bodu napadeného usnesení uvádí zadavatel, že mu není známo, jaké jiné podklady pro rozhodnutí má Úřad k dispozici vedle udání, jehož neúplnou kopii mu zaslal, a informací dostupných z veřejné datové sítě. Pokud není zadavatel seznámen s podklady, nemůže se k nim ani vyjádřit. Dále trvá na tom, že všechny úkony Úřadu učiněné před 25. 6. 2007, kdy bylo správní řízení zahájeno, jsou učiněné v rozporu se zákonem a jako podklad pro rozhodnutí nepoužitelné. To samé platí i o dokumentech, které byl zadavatel Úřadu nucen vydat. Lhůta zde uvedená taktéž koliduje s lhůtou pro podání rozkladu jako v případě předchozího bodu.

6. K třetímu bodu usnesení zadavatel uvádí, že tomuto bodu usnesení nerozumí, protože ukládaná povinnost je neurčitá jednak v tom, že neuvádí, jaké dokumenty mají být zaslány, jednak neuvádí konkrétní dokumenty, které má Úřad k dispozici.

7. I čtvrtý bod usnesení označuje zadavatel za nesrozumitelný, zejména s ohledem na to, že uzavření smlouvy bylo zadavateli zakázáno rozhodnutím Úřadu ze dne 22. 6. 2007, č.j. S154/2007/VZ-11374/2007/520-KV, jímž bylo zadavateli nařízeno předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu do právní moci rozhodnutí ve věci samé.

8. Závěrem namítá zadavatel nedostatečnost odůvodnění, které není v souladu s § 68 odst. 3 zákona, neboť neobsahuje odůvodnění všech čtyř bodů výroku, výčet podkladů pro rozhodnutí, úvahy Úřadu při jejich hodnocení a úvahy při použití právních předpisů, podle kterých Úřad rozhodoval.

Závěr rozkladu

9. Zadavatel navrhuje, aby usnesení bylo zrušeno pro zjevnou nesmyslnost a nedůvodnost.

III. Řízení o rozkladu

10. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.

11. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené usnesení přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

12. Úřad tím, že svým usnesením ze dne 22. 6. 2007, č.j. S154/2007/VZ-11374/2007/520-KV, stanovil lhůtu, ve které je účastník oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, lhůtu, ve které je povinen zaslat Úřadu originály dokumentů, které v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky pořídil a které Úřad nemá dosud k dispozici, a konečně lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, včetně zaslání dokladů souvisejících s provedenými úkony, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného usnesení jsem se v plné míře ztotožnil.

IV. K námitkám rozkladu

K délce lhůt

13. Podle ustanovení § 71 odst. 3 správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději 30 dnů od zahájení řízení. Ačkoli účastníkům řízení nelze upřít právo navrhovat důkazy, předkládat svá stanoviska, nahlížet do spisu a vyjadřovat se k podkladům pro rozhodnutí, je třeba průběh správního řízení upravit tak, aby rozhodnutí mohlo být vydáno ve lhůtě podle § 71 odst. 3 správního řádu. Kdyby Úřad nestanovil účastníkům řízení lhůtu, do které je možné výše popsané úkony činit, mohlo by se například stát, že některá vyjádření nebo návrhy na provedení důkazů budou doručeny těsně ke konci lhůty pro vydání rozhodnutí či dokonce až po jeho vydání. Úřad by tudíž objektivně nemohl provést navrhované důkazy, seznámit s nimi ostatní účastníky řízení a přihlédnout k podaným vyjádřením. Z toho plyne, že Úřad nestanoví lhůty čistě jen pro vlastní potřebu, ale také pro potřebu a právní jistotu účastníků řízení tak, aby bylo zřejmé, k jakému okamžiku je shromažďování podkladů pro rozhodnutí ukončeno.

14. K lhůtě k podání rozkladu uvádím, že jeho délka je určena zákonem, a to ustanovením § 83 správního řádu v návaznosti na § 76 odst. 5 a § 152 odst. 4 správního řádu. Účelem stanovení lhůt v délce kratší než je odvolací lhůta nebylo připravit zadavatele o právo na podání řádného opravného prostředku. Jak bylo vysvětleno výše, délka lhůt byla stanovena především s ohledem na řádný, účelný a hospodárný průběh správního řízení, které musí být ukončeno ve lhůtě podle § 71 odst. 3 správního řádu.

15. Co se týče samotné délky lhůt k provedení výše popsaných úkonů, uvádím, že nic nebránilo zadavateli, aby požádal o jejich prodloužení, pokud se mu zdály příliš krátké, čehož však nevyužil. Doplňuji také, že lhůty uvedené v napadeném usnesení mají pouze pořádkovou povahu.

K podkladům pro rozhodnutí

16. Co se týče podkladů pro rozhodnutí, ty byly uvedeny v oznámení o zahájení správního řízení. Jednalo se o technické podmínky zadávací dokumentace, dopis ze dne 18. 5. 2007, kterým zadavatel oznámil uchazeči jeho vyloučení a další dokumenty. Další podklady pro rozhodnutí byly shromažďovány v průběhu správního řízení (jak ostatně vyplývá z napadeného usnesení, které stanovilo mj. lhůty pro navrhování důkazů, předkládání jiných návrhů a stanovisek a vyjádření se k podkladům rozhodnutí) a všem účastníkům správního řízení byla dána možnost seznámit se s obsahem správního spisu, čehož však zadavatel nevyužil.

K nezákonnému získání podkladů pro rozhodnutí

17. Upozorňuji, že rozkladem lze napadnout pouze usnesení, případně postup orgánu dohledu, který vydání tohoto usnesení předcházel. V řízení o rozkladu tudíž nelze přezkoumávat úkony, které Úřad učinil před zahájením správního řízení. Proti těmto úkonům je možné podat stížnost podle § 175 správního řádu, což také zadavatel učinil.

18. Nad rámec výše uvedeného doplňuji, že samotnému zahájení správního řízení předcházelo šetření skutečností uvedených v podnětu k zahájení správního řízení (§ 42 správního řádu), tedy zjištění, zda skutečnosti týkající se údajného zadavatelova protiprávního postupu při zadání veřejné zakázky se zakládají na pravdě. Po obdržení tohoto podnětu tedy Úřad neformálně požádal zadavatele o zaslání dokumentace o zadávané veřejné zakázce, přičemž případné nezaslání zadávací dokumentace nebylo a ani nemělo být stiženo jakoukoli sankcí. Bylo tedy čistě na zadavateli, zda žádosti Úřadu vyhoví, což zadavatel učinil bez připomínek. Teprve až po zahájení správního řízení namítal nezákonnost opatření podkladů pro rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že naprostá většina podkladů pro rozhodnutí má listinnou povahu, byly důkazy pomocí těchto písemných dokumentů provedeny tak, že po zahájení správního řízení z moci úřední byly relevantní dokumenty (eventuelně jejich kopie) založeny do správního spisu a staly se tak podkladem pro rozhodnutí. Se všemi dokumenty se účastníci řízení mohli seznámit nahlédnutím do spisu.

K nesrozumitelnosti a nedostatečnosti odůvodnění

19. K namítané nesrozumitelnosti uvádím, že v napadeném usnesení bylo uvedeno, která veřejná zakázka je předmětem správního řízení. Zadavatel věděl, které podklady Úřadu zaslal ještě před zahájením správního řízení, neboť jejich seznam sám shrnul v dopise ze dne 3. 7. 2007. Měl-li tedy zaslat Úřadu originály dokumentů, které pořídil v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky, ale které ještě Úřad nemá k dispozici, mám zato, že z usnesení bylo zřejmé, které doklady má zadavatel Úřadu zaslat. Závěru, že zadavatel pochopil, co po něm Úřad žádá, svědčí také to, že zadavatel Úřadu zaslal originály dopisů ze dne 27. 6. 2007, kterými uchazečům oznamuje zahájení správního řízení. Dále není pravdou, že zadavatel mohl v zadávacím řízení pouze uzavřít smlouvu. Naopak z předložených dokumentů vyplývá, že nepřistoupil ani k výběru nejvhodnější nabídky. S ohledem na tuto skutečnost Úřad zadavateli stanovil, aby jeden den po provedení úkonu o něm Úřad informoval a zároveň zaslal doklady s provedeným úkonem související. Uzavírám tedy, že jsem usnesení neshledal jako nesrozumitelné, a námitka zadavatele je proto nedůvodná.

V. Závěr

20. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.

21. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

Ing. Martin Pecina, MBA

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Správa informačních technologií města Plzně,Dominikánská 4, 306 32 Plzeň, za niž jedná Ing. Stanislav Brož, ředitel,

2. spis.

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce