Rozhodnutí: VZ/S114/02

Instance I.
Věc více veřejných zakázek, celkem 17
Účastníci
  1. Statutární město Brno, Bytový odbor Magistrátu města Brna
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 62 odst. 1 - pokuta
Rok 2002
Související rozhodnutí VZ/S114/02
2R040/02-Hr
Dokumenty file icon dokument ke stažení 363 KB

Rozhodnutí bylo změněno rozhodnutím předsedy ÚOHS č.j. 2R 40/02-Hr ze dne 12.2.2003

Č.j.: VZ/S114/02-153/3815/02-GS

V Brně dne 8. srpna 2002

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 17. 6. 2002 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele - statutárního města Brna, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno, zastoupeného RNDr. Petrem Duchoněm, primátorem - učiněných v průběhu zadávání veřejných zakázek:

  1. "modernizace a rekonstrukce ZŠ Měšťanská 21, Brno-Tuřany", zadané podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., vyhlášením v Obchodním věstníku č. 38/00 ze dne 20. 9. 2000 pod zn. 106457-38/00,

  1. "rekonstrukce ulice Antonína Procházky", zadané podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., vyhlášením v Obchodním věstníku č. 35/00 ze dne 30. 8. 2000 pod zn. 104734-35/00,

  1. "rekonstrukce objektu Janáčkova divadla v Brně", zadané podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., vyhlášením v Obchodním věstníku č. 52/99 ze dne 29. 12. 1999 pod zn. 089296-52/99,

  1. "rekonstrukce Domu pánů z Kunštátu", zadané podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., vyhlášením v Obchodním věstníku č. 9/01 ze dne 28. 2. 2001 pod zn. 115430-9/01,

  1. "dodávka elektrického řezacího stroje papíru", zadané podle § 49b zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb.,

  2. "nástavba MŠ Heyrovského 11 na Domov pro matky s dětmi - projektová dokumentace pro stavební řízení", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 7. 2. 2000,

  1. "nástavba MŠ Heyrovského 11 na Domov pro matky s dětmi - zhotovení díla", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 13. 7. 2001,

  1. "odkanalizování a zásobování vodou Brno-Slatina", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., a to písemnou výzvou zaslanou zájemcům v příloze dopisu ze dne 13. 10. 2000,

  1. "souvislá oprava komunikace Libušina třída", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 3. 7. 2000,

  1. "nákup osobních vozidel pro MP Brno", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 8. 11. 1999,

  1. "zneškodňování nepoužitých léčiv z lékáren na území města Brna", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 28/2000 Sb., a to písemnou výzvou zaslanou v příloze dopisu ze dne 20. 7. 2000,

  1. "regulační plán Vídeňská - jih", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 2. 4. 2001,

  1. "Brno - vodojem Soběšice", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 27. 2. 2001,

  1. "čištění tunelů - Pisárecký tunel a Husovický tunel", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., záko-na č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 5. 2. 2001,

  1. "nákup technologie pro školní jídelnu ZŠ Hudcova 35, Brno-Medlánky", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 22. 10. 1999,

  1. "knihovna Jiřího Mahena - interiéry v Schrattenbachově paláci", zadané podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 2. 1. 2000,

  2. "rekonstrukce staré správní budovy ZOO", zadané podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 23. 3. 2001,

rozhodl takto:

Zadavatel - statutární město Brno

I. Při zadávání veřejné zakázky "modernizace a rekonstrukce ZŠ Měšťanská 21, Brno Tuřany"

  1. závažně porušil

  • § 34 odst. 4 v návaznosti na § 68 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, když své rozhodnutí o vyloučení uchazečů IMOS Brno, a. s., Brno, REKO, spol. s r. o., Brno, LASPON CZ, a. s., Brno, a STAVOS BRNO, a. s., Brno, sdělil jmenovaným uchazečům pouze ústně a ne v souladu se zákonem, čímž znemožnil uchazečům uplatnit institut námitek ve smyslu § 53 odst. 2 a § 55 téhož zákona, což mělo za důsledek velmi výrazné oslabení principu právní jistoty uchazečů a narušení fair prostředí výběru nejvhodnější nabídky,

  • § 2e cit. zákona v návaznosti na § 38 odst. 4 téhož zákona, když nevyloučil uchazeče IPS BRNO, spol. s r. o., Brno, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. a), d) a f) cit. zákona způsobem podle § 2c odst. 2 téhož zákona, z další účasti v soutěži, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

  1. Dále porušil § 37 odst. 1 písm. h) téhož zákona, když nezajistil, aby před svým rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky byla zpráva o posouzení a hodnocení nabídek doplněna o zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Za uvedená zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek v bodě I.1. se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 55 000,-- Kč (slovy padesát pět tisíc korun českých).

II. Při zadávání veřejné zakázky "rekonstrukce ulice Antonína Procházky" porušil § 37 odst. 1 písm. h) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, když nezajistil, aby před svým rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky byla zpráva o posouzení a hodnocení nabídek doplněna o zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Poněvadž v šetřeném případě s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem nekvalifikoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zjištěné porušení zákona jako závažné, bylo správní řízení ve věci uvedené veřejné zakázky podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zastaveno.

III. Při zadávání veřejné zakázky "rekonstrukce objektu Janáčkova divadla v Brně" závažně porušil

  • § 2e zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, v návaznosti na § 38 odst. 4 cit. zákona, když nevyloučil uchazeče IMOS Brno, a. s., Brno, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. b), d) a f) téhož zákona způsobem podle § 2c odst. 2 téhož zákona, z další účasti v soutěži, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky,

  • § 3 odst. 1 a 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, v návaznosti na § 67 odst. 1 cit. zákona, neboť výběr smluvního partnera nezvolil adekvátně podle předpokládané výše peněžitého závazku a na realizaci plnění předmětu další veřejné zakázky uzavřel dodatky č. 1 a č. 2 ke smlouvě o dílo, a to na základě výzvy jednomu zájemci k podání nabídky podle § 50 odst. 1 téhož zákona, i když nebyly splněny podmínky části třetí cit. zákona.

Za uvedená zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 300 000,-- Kč (slovy tři sta tisíc korun českých).

IV. Při zadávání veřejné zakázky "rekonstrukce Domu pánů z Kunštátu" závažně porušil § 2e zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, v návaznosti na § 38 odst. 4 zákona, když nevyloučil uchazeče IMOS Brno, a. s., Brno, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. a), d) a f) cit. zákona způsobem podle § 2c odst. 2 cit. zákona, z další účasti v soutěži, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Za uvedené zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 40 000,-- Kč (slovy čtyřicet tisíc korun českých).

V. Ve věci veřejné zakázky "dodávka elektrického řezacího stroje papíru" se podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, správní řízení zastavuje, neboť odpadl důvod řízení.

VI. Při zadávání veřejné zakázky "nástavba MŠ Heyrovského 11 na Domov pro matky s dětmi - projektová dokumentace pro stavební řízení" závažně porušil § 2e zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, v návaznosti na § 49 odst. 5 cit. zákona, když nevyloučil uchazeče UNIVERS projekt v. o. s., Brno, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. b), d) a f) téhož zákona způsobem podle § 2c odst. 2 téhož zákona, z další účasti na veřejné zakázce, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Za uvedené zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se ÚOHS rozhodl zadavateli statutárnímu městu Brnu neudělit pokutu, neboť mu to ustanovení § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, umožňuje, a to s přihlédnutím k charakteru porušení zákona a procentuelní výši pokut v ostatních totožných případech zjištěného závažného porušení zákona, poněvadž vyměřená pokuta vzhledem k výši peněžitého závazku by byla zcela zanedbatelná a nebyla by v ní tedy obsažena v náležité míře represivní stránka. Proto se podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, správní řízení zastavuje, neboť odpadl důvod řízení.

VII. Při zadávání veřejné zakázky "nástavba MŠ Heyrovského 11 na Domov pro matky s dětmi - zhotovení díla" závažně porušil § 2e zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, v návaznosti na § 49 odst. 9 cit. zákona, když nevyloučil uchazeče VADAS, spol. s r. o., Brno, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. f) téhož zákona způsobem podle § 2c odst. 2 písm. c) téhož zákona, z další účasti na veřejné zakázce, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Za uvedené zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 15 000,-- Kč (slovy patnáct tisíc korun českých).

VIII. Při zadávání veřejné zakázky "odkanalizování a zásobování vodou Brno-Slatina"

  1. závažně porušil

  • § 49 odst. 11 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky tím, když neuzavřel smlouvu s uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku, ale s uchazečem Kovoprojekta Brno a. s., Brno, který však byl zadavatelem z další účasti na veřejné zakázce vyloučen, čímž došlo k popření smyslu hodnocení nabídek z hlediska jejich ekonomické vhodnosti a tím i zákona o zadávání veřejných zakázek a hrubému porušení fair prostředí výběru nejvhodnější nabídky,

  • § 2e cit. zákona v návaznosti na § 49 odst. 9 téhož zákona, když uzavřel smlouvu s uchazečem Kovoprojekta Brno a. s., Brno, na předmět plnění veřejné zakázky, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. a), d) a f) téhož zákona způsobem podle § 2c odst. 2 téhož zákona.

  1. Dále porušil § 49 odst. 10 cit. zákona, když své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nezaslal uchazeči HYDROPROJEKT a. s., odštěpný závod Brno, Brno, čímž jmenovanému uchazeči nebyla zpřístupněna informace o výběru nejvhodnější nabídky, na kterou má ze zákona právo, a došlo k oslabení principu právní jistoty uchazeče.

Za uvedená zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 14 784,-- Kč (slovy čtrnáct tisíc sedm set osmdesát čtyři korun českých).

IX. Při zadávání veřejné zakázky "souvislá oprava komunikace Libušina třída"

  1. závažně porušil § 64b zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky tím, že nearchivoval dokumenty, týkající se hodnocení nabídek, neboť dokumentace neosahovala záznam o provedeném posouzení a hodnocení nabídek obsahující popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, čímž nelze přezkoumat, zda hodnocení nabídek proběhlo v souladu s kritérii hodnocení, a došlo tak k vyloučení zásady přezkoumatelnosti.

  2. Dále porušil § 49 odst. 10 cit. zákona tím, že v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (dopis ze dne 25. 7. 2000) neuvedl poučení o možnosti podat námitky.

Za uvedené zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 2 000,-- Kč (slovy dva tisíce korun českých).

X. Při zadávání veřejné zakázky "nákup osobních vozidel pro MP Brno"

  1. závažně porušil

  • § 49 odst. 1 v návaznosti na § 67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, když nezvolil způsob zadání předmětné veřejné zakázky adekvátně dle výše budoucího peněžitého závazku, a uzavřel smlouvu, ze které mu vznikl peněžitý závazek ve výši 5 485 388,70 Kč bez DPH, čímž překročil zákonem stanovený limit pro danou formu zadání veřejné zakázky,

  • § 49 odst. 4 cit. zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 a 3 téhož zákona, když nabídky uchazečů nehodnotil podle kritérií hodnocení stanovených ve výzvě, ale stanovil pořadí nabídek souhrnně za všechna kritéria dohromady,

  • § 64b cit. zákona tím, že nearchivoval nabídky uchazečů, kteří byli vyloučeni z další účasti v předmětné veřejné zakázce, přičemž uvedeným postupem byla porušena zásada transparentnosti a přezkoumatelnosti procesu zadávání veřejné zakázky, neboť nelze přezkoumat, zda zadavatel postupoval při vyloučení uchazečů v souladu se zákonem.

  1. Dále porušil

  • § 68 odst. 2 téhož zákona, když výběr nejvhodnější nabídky neoznámil všem uchazečům, a to doporučeně s doručenku,

  • § 2e cit. zákona v návaznosti na § 49 odst. 5 téhož zákona tím, že nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče AUTOS, spol. s r. o., Kunštát na Moravě, který neprokázal kvalifikační předpoklad stanovený v § 2b odst. 1 písm. f) téhož zákona způsobem dle § 2c odst. 2 písm. c) a nabídku jmenovaného uchazeče hodnotil.

Za uvedená zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 15 000,-- Kč (slovy patnáct tisíc korun českých).

XI. Při zadávání veřejné zakázky "zneškodňování nepoužitých léčiv z lékáren na území města Brna" závažně porušil § 64b zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky tím, že nearchivoval dokumenty týkající se celého průběhu zadávání předmětné veřejné zakázky, čímž nelze přezkoumat, zda výběr smluvního partnera proběhl v souladu se zákonem, přičemž uvedeným postupem zadavatele byla porušena zásada transparentnosti a přezkoumatelnosti procesu zadávání veřejné zakázky směřujícího k uzavření smlouvy s uchazečem, jenž podal nejvhodnější nabídku.

Za uvedené zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 500,-- (slovy pět set korun českých).

XII. Při zadávání veřejné zakázky "regulační plán Vídeňská - jih"

  1. závažně porušil § 2e zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, v návaznosti na § 49 odst. 9 téhož zákona, když nevyloučil uchazeče Ing. arch. Jindřicha Kaňka, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. d) a f) téhož zákona způsobem podle § 2c odst. 2 písm. b) a c) téhož zákona.

  1. Dále porušil

  • § 49 odst. 4 písm. b) a d) cit. zákona, když nepřesně definoval obligatorní náležitosti výzvy, a to požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů, a lhůtu po kterou jsou vymezení uchazeči svými nabídkami vázáni, čímž zadání předmětné veřejné zakázky nebylo učiněno v souladu se zákonem,

  • § 49 odst. 10 cit. zákona, když své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nezaslal i vyloučeným uchazečům, čímž jim nebyla zpřístupněna informace o výběru nejvhodnější nabídky, na kterou mají ze zákona právo.

Za uvedené zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 1 000,-- (slovy jeden tisíc korun českých).

XIII. Ve věci veřejné zakázky "Brno - vodojem Soběšice" se podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, správní řízení zastavuje, neboť odpadl důvod řízení.

XIV. Při zadávání veřejné zakázky "čištění tunelů - Pisárecký tunel a Husovický tunel" závažně porušil

  • § 49 odst. 9 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, v návaznosti na § 6 odst. 2 cit. zákona, když nehodnotil nabídky dle kritérií hodnocení stanovených ve výzvě, nýbrž stanovil pořadí nabídek souhrnně za všechna kritéria,

  • § 2e cit. zákona v návaznosti na § 49 odst. 9 cit. zákona, když z další účasti na veřejné zakázce nevyloučil uchazeče BODOCOM, s. r. o., Brno, který v nabídce neprokázal kvalifikační předpoklad stanovený v § 2b odst. 1 písm. f) téhož zákona, neboť text jeho čestného prohlášení nebyl učiněn v souladu se zákonem, čímž rovněž porušil § 11 téhož zákona, na který odkazuje § 49 odst. 8 cit. zákona, neboť jmenovaného uchazeče v okamžiku posuzování souladu nabídky se zákonem zvýhodnil proti ostatním uchazečům o veřejnou zakázku.

Za uvedená zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 5 000,-- Kč (slovy pět tisíc korun českých).

XV. Při zadávání veřejné zakázky "nákup technologie pro školní jídelnu ZŠ Hudcova 35, Brno-Medlánky" závažně porušil

  • § 49 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, a § rovněž 6 cit. zákona, neboť nelze přezkoumat, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, zda v rámci kritéria hodnocení "nabídková cena" byly nabídky hodnoceny podle výše, jakým způsobem byly stanoveny váhy jednotlivých kritérií,

  • § 2e cit. zákona v návaznosti na § 49 odst. 5 téhož zákona, když nevyloučil uchazeče UNI market gastro, a. s., Brno, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. f) téhož zákona způsobem podle § 2c odst. 2 písm. c) téhož zákona, z další účasti na veřejné zakázce, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Za uvedená zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 2 000,-- Kč (slovy dva tisíce korun českých).

XVI. Ve věci veřejné zakázky "knihovna Jiřího Mahena - interiéry v Schrattenbachově paláci" se podle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, správní řízení zastavuje, neboť odpadl důvod řízení.

XVII. Při zadávání veřejné zakázky "rekonstrukce staré správní budovy ZOO" závažně porušil § 3 odst. 1 a 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění předpisů účinných v době zadávání veřejné zakázky, v návaznosti na § 67 odst. 1 cit. zákona neboť výběr zhotovitele díla "rekonstrukce staré správní budovy ZOO" neprovedl dle předpokládané výše peněžitého závazku bez DPH a smlouvu uzavřel na podkladě výzvy dle § 50 odst. 1 písm. b) téhož zákona, i když nebyly splněny podmínky části třetí cit. zákona, poněvadž plnění veřejné zakázky mohl objektivně zajistit blíže neurčený počet soutěžitelů, čímž zcela vyloučil princip soutěže mezi uchazeči.

Za uvedené zjištěné závažné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli statutárnímu městu Brnu podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ukládá pokuta ve výši 70 000,-- (slovy sedmdesát tisíc korun českých).

Uložené pokuty jsou splatné do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízeného u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 - 24825621/0710, konstantní symbol pro bezhotovostní platby 1148, variabilní symbol 1140215001.

Odůvodnění

Na základě kontroly provedené zaměstnanci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu") ve dnech 15. 2. 2002 až 26. 2. 2002 podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, si orgán dohledu vyžádal od zadavatele - statutárního města Brna, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno, zastoupeného RNDr. Petrem Duchoněm, primátorem (dále jen "zadavatel") - dokumentace o zadání veřejných zakázek (dále jen "dokumentace"):

  1. "modernizace a rekonstrukce ZŠ Měšťanská 21, Brno-Tuřany",

  2. "rekonstrukce ulice Antonína Procházky",

  3. "rekonstrukce objektu Janáčkova divadla v Brně",

  4. "rekonstrukce Domu pánů z Kunštátu",

  5. "dodávka elektrického řezacího stroje papíru",

  6. "nástavba MŠ Heyrovského 11 na Domov pro matky s dětmi - projektová dokumentace pro stavební řízení",

  7. "nástavba MŠ Heyrovského 11 na Domov pro matky s dětmi - zhotovení díla",

  8. "odkanalizování a zásobování vodou Brno-Slatina",

  9. "souvislá oprava komunikace Libušina třída",

  10. "nákup osobních vozidel pro MP Brno",

  11. "zneškodňování nepoužitých léčiv z lékáren na území města Brna",

  12. "regulační plán Vídeňská - jih",

  13. "Brno - vodojem Soběšice",

  14. "čištění tunelů - Pisárecký tunel a Husovický tunel",

  15. "nákup technologie pro školní jídelnu ZŠ Hudcova 35, Brno-Medlánky",

  16. "knihovna Jiřího Mahena - interiéry v Schrattenbachově paláci",

  17. "rekonstrukce staré správní budovy ZOO".

Pozn.: Pokud dále orgán dohledu uvádí odkaz na zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jedná se vždy o znění zákona platného v době provedení úkonu orgánu dohledu (zahájení správního řízení, rozhodnutí) nebo v době zadávání veřejných zakázek zadavatelem (vyhlášení veřejné obchodní soutěže, odeslání výzvy).

Po přezkoumání dokumentací o zadání veřejných zakázek získal orgán dohledu pochybnosti o správnosti úkonů a postupů zadavatele při jejich zadávání, a proto zahájil správní řízení z vlastního podnětu, jehož účastníkem je zadavatel. Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu zadavateli dopisem č. j. VZ/S114/02-153/2894/02-GS ze dne 13. 6. 2002 (dále jen "oznámení o zahájení"), v němž zadavatele rovněž seznámil s předběžnými výsledky šetření a poskytl mu možnost se k těmto výsledkům vyjádřit, popřípadě navrhnout doplnění šetření.

Zadavatel své stanovisko k oznámení o zahájení sdělil dopisem ze dne 10. 7. 2002, jehož obsah týkající se jednotlivých šetřených veřejných zakázek je uveden dále vždy v příslušné části odůvodnění. V příloze svého vyjádření zadavatel rovněž doplnil některé chybějící části dokumentací o zadání šetřených veřejných zakázek požadované orgánem dohledu v oznámení o zahájení.

Po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti:

ad 1) "modernizace a rekonstrukce ZŠ Měšťanská 21, Brno-Tuřany""

Zadavatel vyhlásil podle části druhé zákona v Obchodním věstníku č. 38/00 ze dne 20. 9. 2000 pod zn. 106457-38/00 obchodní veřejnou soutěž "modernizace a rekonstrukce ZŠ Měšťanská 21, Brno-Tuřany" (v této části dále jen "soutěž").

Podle § 37 odst. 1 písm. h) zákona komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek zprávu, která obsahuje výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Orgán dohledu zjistil, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13. 11. 2000 (v této části dále jen "zpráva") zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky neobsahuje.

Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 stručně popsal způsob, jakým hodnocení nabídek bylo provedeno. K tomu orgán dohledu uvádí, že zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky je obligatorní součástí zprávy, neboť zákon stanoví uvést důvody, proč byla konkrétní nabídka v rámci jednotlivých kritérií hodnocena nejlépe (např. vyšším počtem bodů) než nabídky ostatní. Body, přidělené nabídkám v rámci jednotlivých kritérií, podávají informaci o tom, která nabídka je ekonomicky vhodnější v daném kritériu a která méně. Samotné bodové hodnocení však ještě nevypovídá o důvodech, proč komise hodnotila tak jak hodnotila, neboli proč např. byly reference v jedné nabídce ohodnoceny vyšším počtem bodů, než u jiné nabídky. Přidělení bodů nabídkám v rámci kritérií hodnocení současně se zdůvodněním výběru nejvhodnější nabídky (tzn. uvedením důvodů, proč byla daná nabídka v rámci jednotlivých kritérií hodnocení ekonomicky nejvhodnější) přispívá k zajištění transparentního procesu hodnocení a fair soutěžního prostředí.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem orgán dohledu uvádí, že zadavatel porušil § 37 odst. 1 písm. h) zákona, když nezajistil, aby před svým rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky byla zpráva doplněna o zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Ustanovení § 34 odst. 4 zákona mj. stanoví, že rozhodnutí o vyloučení příslušného uchazeče přísluší zadavateli, přičemž toto rozhodnutí je zadavatel povinen bezodkladně příslušnému uchazeči sdělit. Podle § 68 odst. 2 zákona rozhodnutí zadavatel, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeny uchazeči.

Ze zprávy ze dne 13. 11. 2000 vyplývá, že čtyři nabídky (jednalo se o uchazeče IMOS Brno, a. s., Brno, REKO, spol. s r. o., Brno, LASPON CZ, a. s., Brno, a STAVOS BRNO, a. s., Brno) byly komisí pro posouzení a hodnocení nabídek navrženy k vyřazení (a nebyly tudíž hodnoceny), a to z důvodu nesplnění podmínek soutěže z hlediska požadovaných záruk 60 měsíců na celé dílo. Součástí dokumentace nejsou rozhodnutí, kterými zadavatel uchazeče vyloučil, přičemž z dokumentace vyplývá, že jmenovaným uchazečům bylo zasláno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky (dopis ze dne 24. 11. 2000).

Ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 zadavatel uvedl, že oznámení o jejich vyloučení jmenovaným uchazečům zasláno nebylo a že jim byla tato skutečnost sdělena ústně.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel je ze zákona povinen bezodkladně sdělit příslušným uchazečům skutečnost, že byli vyloučeni, přičemž rozhodnutí o vyloučení musí být odesláno doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeno uchazečům (§ 68 odst. 2 zákona). Jiný způsob jak informovat uchazeče o jejich vyloučení zákon nepřipouští. Zákonem definovaný způsob doručování rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče má své opodstatnění, neboť se od něho např. odvíjí lhůta pro možné podání námitek ze strany vyloučených uchazečů právě proti jejich vyloučení. Zadavatel však své rozhodnutí o vyloučení sdělil uchazečům pouze ústně, a tím ve svém důsledku zamezil podání námitek některým z uchazečů. Z důvodu objektivity je však třeba konstatovat, že uchazeči, kteří vyslechli informaci o svém vyloučení, byli oprávněni po zadavateli požadovat, aby své rozhodnutí učinil zákonem stanoveným způsobem. Dokumentace o zadání veřejné zakázky však neobsahuje žádný doklad, ze kterého by vyplývalo, že některý z uchazečů zadavatele na jeho povinnost (rozhodnutí vyhotovit písemně) upozornil. Orgán dohledu v rámci řízení ani nepovažoval za potřebné se výše jmenovaných uchazečů dotazovat, proč netrvali na vyhotovení písemného rozhodnutí, neboť povinnost zadavateli ukládá výslovně zákon.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 34 odst. 4 zákona v návaznosti na § 68 odst. 2 zákona, když své rozhodnutí o vyloučení uchazečů IMOS Brno, a. s., REKO, spol. s r. o., LASPON CZ, a. s., a STAVOS BRNO, a. s., nesdělil uchazečům v souladu se zákonem, čímž výrazným způsobem narušil fair prostředí výběru a oslabil princip právní jistoty uchazečů.

Podle § 2c odst. 2 uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, prokáže kvalifikační předpoklady takto:

  1. podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona výpisem z obchodního rejstříku, je-li do tohoto rejstříku zapsán, ne starším než 90 dnů,

  2. podle § 2b odst. 1 písm. d) zákona výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než šest měsíců,

  3. podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona potvrzením příslušného orgánu ne starším než šest měsíců,

přičemž tyto doklady mohou být předloženy též ve stejnopisu s ověřením jeho pravosti (viz § 2c odst. 3 zákona).

Z § 38 odst. 4 vyplývá, že nesplní-li uchazeč výše uvedenou povinnost nejpozději do 3 dnů před uplynutím lhůty pro uzavření smlouvy, musí ho zadavatel vyloučit ze soutěže a vyzvat dalšího v pořadí, nejvýše však třetího.

Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek byla jako nejvhodnější vyhodnocena nabídka společností IPS BRNO, spol. s r. o., Brno, a IPS a. s., Praha 10, sdružených podle § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, na základě smlouvy o sdružení ze dne 23. 10. 2000 (dále jen "IPS"). Zadavatel s uchazečem IPS uzavřel dne 10. 1. 2001 smlouvu o dílo v celkové ceně 23 975 310, Kč vč. DPH (22 796 371,-- Kč bez DPH), přičemž součástí dokumentace nebyly doklady prokazující, že uchazeč IPS před uzavřením smlouvy splnil kvalifikační předpoklady způsobem podle § 2c odst. 2 písm. a), b) a c) zákona (k tomu viz rovněž § 2c odst. 3 zákona).

Zadavatel v příloze svého stanoviska ze dne 10. 7. 2002 orgánu dohledu doručil doklady, kterými uchazeč IPS údajně prokázal kvalifikační předpoklady před uzavřením smlouvy. Po přezkoumání předmětných dokladů orgán dohledu zjistil, že všechny písemnosti byly ověřeny až dne 10. 7. 2002, tedy 18 měsíců po uzavření smlouvy (10. 1. 2001). Z uvedeného plyne, že příslušné doklady, prokazující splnění kvalifikačních předpokladů uchazeče IPS, byly ověřeny až po zaslaném oznámení o zahájení správního řízení, tedy na popud orgánu dohledu a že uchazeč IPS před uzavřením smlouvy povinnost předložit zákonem stanovené doklady nesplnil. V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že podle § 2a odst. 1 zákona jsou uchazeči povinni prokázat kvalifikační předpoklady (§ 2b zákona) k plnění veřejné zakázky ve svých nabídkách. Z toho vyplývá, že veškeré doklady uvedené jak v ustanovení § 2c odst. 1, tak v odst. 2 zákona, musí být součástí nabídek. Podle téhož § 2a odst. 2 písm. d) zákona zadavatel zjišťuje kvalifikaci uchazečů před uzavřením smlouvy (§ 38 odst. 4 a § 49 zákona). Z uvedeného vyplývá, že doklady prokazující kvalifikaci je vybraný uchazeč před podpisem smlouvy povinen přiložit ke své nabídce, a tyto se pak stávají její nedílnou součástí (k tomu dále § 64 b zákona a povinnost zadavatele archivovat nabídky).

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 2e zákona v návaznosti na § 38 odst. 4 zákona, když nevyloučil uchazeče IPS, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. a), d) a f) zákona, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Dne 16. 5. 2001 uzavřel zadavatel s uchazečem IPS dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 10. 1. 2001, čímž došlo k navýšení původní ceny o 4 717 212, Kč bez DPH na celkovou částku 28 928 383,-- Kč vč. DPH (27 513 583,-- Kč bez DPH). Způsob zadání, jenž zadavatel při uzavírání dodatku č. 1 zvolil, byl pak uveden v důvodové zprávě (týkající se dodatku č. 2), kde bylo uvedeno, že dodatek č. 1 byl učiněn v souladu s § 50 odst. 1 písm. c) zákona, a to před účinností zákona č. 142/2001 Sb.

Dne 7. 11. 2001 uzavřel zadavatel se jmenovaným uchazečem dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, čímž došlo k navýšení o 760 064,-- Kč bez DPH na celkovou částku 29 726 450,-- Kč vč. DPH (28 273 647,-- Kč bez DPH). Dokumentace obsahovala vyzývací dopis ze dne 24. 7. 2001, na jehož základě zadavatel vyzval podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona uchazeče IPS k předložení návrhu dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo.

Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že při odstrojování objektu byl zjištěn větší rozsah poškození konstrukcí, tj. rekonstrukce elektroinstalace, střešní krytina tělocvičny, podhled v tělocvičně. Další vícepráce vznikly ze zjištěných rozdílů mezi skutečným stavem budovy a dokumentací, přičemž veškeré stavební práce byly zhotovitelem prováděny za provozu školy, a to od 12. 1. 2001 do 30. 11. 2001. Vzhledem k těmto skutečnostem nebylo žádoucí prodlužovat dobu výstavby.

Orgán dohledu akceptuje vysvětlení zadavatele týkající se dodatku č. 1, neboť skutečnost, že dodatek byl učiněn ještě před účinností zákona č. 142/2001 Sb., potvrzuje položkový rozpočet vypracovaný společností IPS, jenž byl vyhotoven dne 5. 3. 2001, a rovněž návrh smlouvy (dodatku č. 1) byl zadavateli předložen ke schválení s datem vyhotovení dne 19. 3. 2001. Z uvedeného důvodu mohl zadavatel postupovat při uzavírání dodatku č. 1 podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona a pohlížet na dodatek č. 1 jako na dodatečnou veřejnou zakázku nepřekračující 50 % ceny původní veřejné zakázky. Orgán dohledu však neakceptuje postup zadavatel v případě veřejné zakázky - dodatku č. 2, jenž byla zadána jako specializovaná veřejná zakázka písemnou výzvou jednomu zájemci podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona, neboť se nejednalo o veřejnou zakázku jejíž plnění mohl poskytnout jediný zájemce o veřejnou zakázku. Je zřejmé, že v daném okamžiku, na trhu existovalo více subjektů, kteří byli schopni a mohli poskytnout plnění veřejné zakázky dodatku č. 2, kterým byly další stavební práce, a to rekonstrukce střechy a fasády jídelny ve stávajícím objektu školy. Jelikož však výzva byla učiněna dne 24. 7. 2001, přičemž výše peněžitého závazku nepřekročila 2 000 000,-- Kč bez DPH, tedy limit do jehož výše mohl zadavatel mohl rozhodnout o přímém zadání, nepovažuje orgán dohledu postup zadavatele v případě dodatku č. 2 za závažné porušení zákona.

Z preventivních důvodů orgán dohledu k problematice dodatků dodává, že pokud zadavatel uzavírá dodatek k původní smlouvě, vždy se jedná o novou veřejnou zakázku, u které zadavatel musí volit formu jejího zadání adekvátně podle výše budoucího peněžitého závazku bez DPH (viz § 67 odst. 1 zákona). Jednou z forem možného zadání je i výzva jednomu zájemci k podání nabídky, učiněná však v souladu s § 50 odst. 1 zákona. Orgán dohledu upozorňuje, že zadání veřejné zakázky výzvou jednomu zájemci patří mezi způsoby zadání spíše výjimečné, které nesmí být zneužívány. Samostatnou problematikou jsou pak stavební veřejné zakázky a možná forma zadání výzvou jednomu zájemci. Je zřejmé, že u stavebních zakázek mohou být některé nepředvídatelné práce zjištěny až v průběhu realizace stavby. V takovém případě nelze vyloučit postup podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona, a to za předpokladu, že budou splněny podmínky, které zákon v takovém případě stanoví (vč. § 50 odst. 2 zákona). Postup podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona rovněž nelze úplně vyloučit, ovšem je nezbytné nezpochybnitelným způsobem doložit, že v daném případě může plnění veřejné zakázky poskytnout jediný zájemce, tedy že na trhu existuje pouze jeden dodavatel, který je schopen realizovat danou práci, službu či dodávku.

V této souvislosti je nezbytné uvést, že dle § 2h odst. 1 zákona je zadávací dokumentace souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž součástí dokumentace musí být i jednoznačné vymezení množství a druhu požadovaných prací, dodávek nebo služeb. Za úplnost a správnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci odpovídá zadavatel. Z uvedeného tedy vyplývá, že předmět plnění veřejné zakázky musí být stanoven jednoznačně a nelze v průběhu procesu zadávání veřejné zakázky měnit (rozšiřovat, či zužovat) rozsah prací, který byl vymezen zadávací dokumentací. Pokud objednatel požaduje provedení dalších prací, což nelze v případech rekonstrukcí starších objektů vyloučit, jedná se vždy o novou veřejnou zakázku, jejímž předmětem plnění jsou jiné práce (dodávky nebo služby), než které byly původně požadovány a zadavatel je při jejím zadávání povinen postupovat dle zákona.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 23 975 310, Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 239 753,10 Kč.

Za výše zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 55 000,-- Kč, tj. cca v jedné čtvrtině její možné výše.

Při úvaze o míře závažnosti porušení zákona orgán dohledu vycházel ze skutečnosti, že uchazeč neprokázal před uzavřením smlouvy svou odbornost zákonem stanoveným způsobem (§ 2b odst. 1 písm. a) zákona) a nelze vyloučit, že stavební zakázka, která byla svým rozsahem nepochybně dílem vyžadujícím nezbytnou odbornost, tedy kvalifikaci, mohla být provedena neodborně, což mohlo vést ke vzniku rozsáhlých škod na majetku zadavatele, popřípadě i k ohrožení životů a zdraví lidí. Z hlediska závažnosti porušení zákona zadavatelem před uzavřením smlouvy nelze pominout ani skutečnost, že zadavatel se nepřesvědčil o trestní bezúhonnosti zákonem vyjmenovaných osob ani o absenci případných závazků uchazeče vůči státu. Zákonodárce stanovil, že zakázky hrazené z veřejných prostředků nesmí být realizovány subjekty, jejichž vrcholoví představitelé (osoby vykonávající funkci statutárního orgánu, členi statutárního orgánu, vedoucí organizačních složek a rovněž odpovědní zástupci uchazeče - viz § 2b odst. 2 a 3 zákona) byli pravomocně odsouzeni za trestné činy vyjmenované v § 2b odst. 1 písm. d) zákona. V rozporu se záměrem zákonodárce by byla rovněž skutečnost, kdyby zakázku hrazenou z veřejných prostředků realizoval subjekt, za kterým by stát vedl pohledávku na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z uvedeného důvodu tedy zákonodárce v zákoně výslovně stanovil uchazečům povinnost prokázat absenci nedoplatků, resp. trestní bezúhonnost vyjmenovaných osob, a to příslušnými doklady a způsobem, a zadavateli pak povinnost kvalifikaci uchazečů v procesu výběru nejvhodnější nabídky zjišťovat, a to i před samotným uzavřením smlouvy. Jelikož zadavatel v šetřeném případě zcela ignoroval záměr zákonodárce, dopustil se závažného porušení zákona, což orgán dohledu ve svých úvahách o míře porušení zákona zadavatelem nemohl pominout. Na druhé straně však orgán dohledu vzal v úvahu, že výše uvedené závažné porušení zákona zjistil u zadavatele poprvé, a proto stanovil sankci pouze ve čtvrtině její možné výše.

ad 2) "rekonstrukce ulice Antonína Procházky"

Zadavatel vyhlásil podle části druhé zákona v Obchodním věstníku č. 35/00 ze dne 30. 8. 2000 pod zn. 104734-35/00 obchodní veřejnou soutěž "rekonstrukce ulice Antonína Procházky" (v této části dále jen "soutěž").

Podle § 37 odst. 1 písm. h) zákona komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek zprávu, která obsahuje výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Orgán dohledu zjistil, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 10. 2000 (v této části dále jen "zpráva") zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky neobsahuje.

Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že z celkové tabulky pro hodnocení výsledků jednoznačně vyplynulo pořadí firem a tím i nejvhodnější nabídka.

Orgán dohledu neakceptuje tvrzení zadavatele, že pořadí firem jednoznačně vyplynulo z celkové tabulky, neboť celková tabulka obsahuje pouze faktické údaje, které uchazeči uvedli ve svých nabídkách v rámci jednotlivých kritérií hodnocení. Z celkové tabulky a ani z tabulek pro hodnocení výsledků, které obsahují bodové hodnocení, nelze zjistit důvody, proč byla nabídka společností D.I.S., spol. s r. o., Brno, a ŽS Brno, a. s., Brno, sdružených podle § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, na základě smlouvy o sdružení ze dne 10. 10. 2000 (dále jen "D.I.S. a ŽS Brno") hodnocena v rámci kritéria "reference o firmě od investorů realizovaných staveb" jako nejlepší. Za účelem objektivního zjištění stavu šetřené věci provedl orgán dohledu porovnání jednotlivých nabídek podle kritérií hodnocení a údajů obsažených v tabulkách hodnocení. Z vlastního kontrolního porovnání zjistil, že nelze vyloučit, že nabídka vybraného uchazeče byla skutečně nejvhodnější, a proto absenci náležitostí zprávy, včetně pochybení u kritéria "reference", nepovažuje za závažné porušení zákona. Stanovisko orgánu dohledu týkající se obligatorní náležitosti zprávy o posouzení a hodnocení nabídek v souladu s § 37 odst. 1 písm. h) zákona - viz u veřejné zakázky ad 1).

Zadavatel s uchazečem D.I.S. a ŽS Brno uzavřel dne 27. 11. 2000 smlouvu o dílo v celkové ceně 109 196 307, Kč vč. DPH (103 996 483,-- Kč bez DPH). Dne 20. 8. 2001 zadavatel na základě písemné výzvy ze dne 13. 7. 2001 učiněné podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona se jmenovaným uchazečem uzavřel dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, čímž došlo k navýšení původní ceny o 7 617 667, Kč bez DPH na celkovou částku 117 194 858,-- Kč vč. DPH (111 614 150,-- Kč bez DPH). Doklady týkající se rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a postupu zadavatele při uzavírání dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo požadované v oznámení o zahájení zadavatel doložil v příloze svého stanoviska ze dne 10. 7. 2002. Poněvadž v šetřeném případě s přihlédnutím ke všem okolnostem nekvalifikoval orgán dohledu zjištěné porušení zákona jako závažné, bylo správní řízení v dané věci dle § 30 správního řádu zastaveno, neboť odpadl důvod řízení.

ad 3) "rekonstrukce objektu Janáčkova divadla v Brně"

Zadavatel vyhlásil podle části druhé zákona v Obchodním věstníku č. 52/99 ze dne 29. 12. 1999 pod zn. 089296-52/99 obchodní veřejnou soutěž "rekonstrukce objektu Janáčkova divadla v Brně" (v této části dále jen "soutěž").

Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek byla jako nejvhodnější vyhodnocena nabídka uchazeče IMOS Brno, a. s., Olomoucká 174, 627 00 Brno (dále jen "IMOS"). Zadavatel s uchazečem IMOS uzavřel dne 14. 4. 2000 smlouvu o dílo v celkové ceně 64 770 155, Kč vč. DPH (61 685 862,-- Kč bez DPH), přičemž součástí dokumentace nebyly doklady prokazující, že uchazeč IMOS před uzavřením smlouvy splnil kvalifikační předpoklady způsobem dle § 2c odst. 2 písm. a), b) a c) zákona (k tomu rovněž § 2c odst. 3 zákona).

Ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 zadavatel uvedl, že doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů, které je uchazeč povinen předložit před uzavřením smlouvy byly již součástí nabídky společnosti IMOS, a proto již nebyly požadovány před uzavřením smlouvy.

Orgán dohledu opětovně přezkoumal nabídku uchazeče IMOS a zjistil, že jmenovaný uchazeč ve své nabídce doložil doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů při podání nabídky stanovených v § 2b odst. 1 zákona způsobem podle § 2c odst. 1 zákona. Součástí nabídky však nebyly doklady, které je uchazeč povinen předložit před uzavřením smlouvy dle § 2c odst. 2 písm. a), b) a c) zákona. Uvedenou skutečnost potvrzuje i "obsah nabídky", ve kterém je pod bodem 2. "doklady o prokázání kvalifikačních předpokladů uvedeno (začátek citace):

  • "živnostenský list na provádění staveb,

  • živnostenský list na projektovou činnost,

  • výpis z obchodního rejstříku,

  • čestné prohlášení podle zákona,

  • čestné prohlášení vůči městu Brnu,

  • osvědčení o autorizaci odpovědného zástupce,

  • doklad o složení jistoty" (konec citace).

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 2e zákona v návaznosti na § 38 odst. 4 zákona, když nevyloučil uchazeče IMOS, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. b), d) a f) zákona způsobem podle § 2c odst. 2 zákona, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. Pro úplnost orgán dohledu poznamenává, že v případě výpisu z obchodního rejstříku nebyl dodržen požadavek "stáří" dokladu (ne více než 90 dnů před uzavřením smlouvy), neboť výpis z obchodního rejstříku doložený uchazečem IMOS v nabídce, byl vyhotoven dne 16. 12. 1999, tedy více než 90 dnů před podpisem smlouvy (14. 4. 2000).

Dne 4. 6. 2001 uzavřel zadavatel s uchazečem IMOS dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 4. 2000, čímž došlo k navýšení původní ceny o 17 352 224,-- Kč vč. DPH (16 525 927,60 Kč Kč bez DPH) na celkovou částku 82 122 379,-- Kč vč. DPH (78 211 789,60 Kč bez DPH). Tentýž den 4. 6. 2001 uzavřel zadavatel s uchazečem IMOS dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, čímž došlo k navýšení původní ceny o 23 048 681,50 Kč vč. DPH (21 951 125,20 Kč bez DPH) na celkovou částku 105 171 060,50 Kč vč. DPH (100 162 914,80 Kč bez DPH).

V důvodové zprávě (týkající se dodatků č. 1 a č. 2, v této části dále jen "důvodová zpráva") je mj. uvedeno, že při provádění realizace opravy objektu Janáčkova divadla v Brně byly zjištěny nedostatky, jejichž důsledek se projevil statickými poruchami nosných železobetonových konstrukcí; předmětné vícepráce nebylo možno zjistit bez provedení destruktivních průzkumů a bez odstrojení opláštění a obkladů původně kontrahovanými pracemi z důvodu technologických postupů. Další vícepráce v hledišti divadla vznikly v souvislosti se změnou normy přístupnosti k jednotlivým sedadlům v řadách. Nutnost provedení předkládaných víceprací byl posouzena a prověřena odbornou firmou Qualiform a. s., a cenová úroveň byla posouzena firmou RTS a. s. Předmětné vícepráce se týkají dvou specifických okruhů, a to:

  1. vícepráce vyvolané na základě změn norem a požadavků uživatele ND Brno (řešeno dodatkem č. 1), přičemž v tabulce A jsou uvedeny mj. následující vícepráce: výstavba nové vrátnice, úprava chodníku do parku, projektové práce I. etapa, změna hlediště, provedení maleb, ostatní práce, …,

  2. vícepráce související se statistickými posudky (řešeno dodatkem č. 2), přičemž v tabulce B jsou uvedeny mj. následující vícepráce: oprava bet. sloupů schodiště, kamenické práce, projektové práce I. etapa, hydroizolace pomníku (bratří Mrštíků), oprava bet. sloupů schodiště,….

Z důvodové zprávy dále vyplývá, že dodatek č. 1 byl uzavřen v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 písm. c) zákona a dodatek č. 2 byl uzavřen v souladu s § 50 odst. 1 písm. d) zákona.

Orgán dohledu vyzval v oznámení o zahájení zadavatele k doplnění dokumentů týkající dodatků č. 1 a 2, které zadavatel zaslal v příloze svého stanoviska ze dne 10. 7. 2002. Ze zaslaných dokumentů orgán dohledu zjistil níže uváděné skutečnosti.

Součástí zaslaných dokumentů byla nedatovaná nabídka uchazeče IMOS označená jako "Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 923801/0187/OV, kde pod bodem 2. "předmět smlouvy" je uvedeno, že předmět smlouvy se rozšiřuje o vícepráce a méněpráce vyžádané objednatelem. Z následného bodu 3. "cena díla" vyplývá, že cena díla dodatku č. 1 bez DPH činí 40 400 906,-- Kč vč. DPH (38 477 053,-- Kč bez DPH) a tudíž cena díla dle smlouvy a tohoto dodatku činí 105 171 061,-- Kč vč. DPH (100 162 915,-- Kč bez DPH).

Z podkladů dále vyplývá, že zadavatel si nechal vypracovat u společnosti RTS, a. s., Brno, posudek na posouzení cenové kalkulace dodatku č. 1., ve kterém je mj. uvedeno (začátek citace): "Závěr: Z původní ceny 64 770 155,-- Kč je nyní na základě rozpočtu zhotovitele zvýšena cen o částku 40 400 906,-- Kč, což představuje změnu ceny o více jak 62 %. Je otázkou, zda takto výrazným způsobem došlo ke změně předmětu díla, ale tato otázka není předmětem tohoto posudku" (konec citace). Předmětný posudek je datován dne 19. 3. 2001.

Součástí zaslaných dokumentů bylo i "stanovisko k rekonstrukci Janáčkova divadla" ze dne 14. 11. 2000 vypracované společností QUALIFORM, a. s., Brno, ve kterém je uvedeno, že projekční vícepráce vznikly de facto z požadavků při provádění stavebních prací. Změna hlediště včetně diagnostického průzkumu vyplývá z pozdního rozhodnutí divadla a spadá do oblasti modernizace. Pokud má být řešena tato záležitost, pak je vázána na GO elektroinstalace, malování, revize podhledů. Technicko ekonomické zadání bylo vypracované na rekonstrukci objektu Janáčkova divadla v Brně a nikoliv na modernizaci.

Zadavatel v příloze svého stanoviska ze dne 10. 7. 2002 zaslal i dokument označený jako "divadlo - sedadla" vypracovaný Ing. Janem Poláškem, Atelier A3, Úvoz 74, Brno, ve kterém je mj. uvedeno, že požadavek vedení divadla na rozšíření uliček mezi řadami a úprava šířky volného průchodu mezi řadami čalouněných sedadel je zcela oprávněný, neboť realizované hlediště JD nesplňovalo požadavky normy ČSN 735250 již v době svého vzniku a počet sedadel dle sdělení autorů byl diktován potřebou zajistit v Brně prostory pro konání krajských sjezdů KSČ a dalších složek Národní fronty.

Součástí dokumentace je i dopis ze dne 12. 1. 2001 označený jako "vyjádření technického dozoru investora k předloženému dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo č. 923 801/0187/OV-IMOS Brno, a. s." (dále jen "vyjádření technického dozoru") obsahující odůvodnění pouze některých víceprací uváděných v dodatcích č. 1 a č. 2. Současně však vícepráce uváděné v dodatku č. 1 (tzn. vícepráce vyvolané na základě změn norem a požadavků uživatele ND) jsou ve vyjádření technického dozoru uvedeny pod částí nazvanou "vícepráce, které se projevily během výstavby" (jedná se o položky č. 16 nová el. instalace v tunelu a č. 17 nová el. instalace venkovního osvětlení). Naopak vícepráce uváděné v dodatku č. 2 (tzn. vícepráce související se statickými posudky) jsou ve vyjádření technického dozoru uvedeny pod částí nazvanou "vícepráce, které vznikly na základě požadavků Národního divadla v Brně" (jedná se o položku č. 8 sanace betonové zdi v tunelu).

Z výše zjištěných skutečností jednoznačně vyplývá, že uchazeč IMOS zpracoval na novou veřejnou zakázku jednu nabídku, a to dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo č. 923801/0187/OV, přičemž výše peněžitého závazku, která zadavateli vznikla činila 38 477 053,-- Kč bez DPH (40 400 906,-- Kč vč. DPH), čímž došlo k navýšení původní ceny o 62,37 %. Zadavatel však předmět plnění uvedený v nabídce uchazeče IMOS účelově rozdělil na dvě samostatné zakázky, tedy na dva dodatky, přičemž oba dodatky ke smlouvě uzavřel ve stejný den. Dodatek č. 1 byl realizován podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona a dodatek č. 2 byl realizován podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona.

Orgán dohledu má za prokázané, že postupem zadavatele v případě uzavírání dodatků č. 1 a 2 došlo k rozšíření předmětu plnění původní veřejné zakázky, přičemž skutečnost, že hlediště JD nesplňovalo požadavky normy ČSN 735250 byla zadavateli známa již v době vyhlášení soutěže, avšak požadavek byl zadavatelem učiněn až dodatečně. V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že zadávací dokumentace je souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky. Součástí zadávací dokumentace jsou zejména technické podmínky veřejné zakázky určující požadavky na jakost a technické vlastnosti předmětu veřejné zakázky, přičemž za úplnost a správnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci odpovídá zadavatel (viz § 2g zákona). Stanovisko orgánu dohledu týkající se problematiky stavebních veřejných zakázek a případných dodatků - viz u veřejné zakázky ad 1). Pro úplnost orgán dohledu dodává, že jednou z forem možného zadání je i výzva jednomu zájemci k podání nabídky učiněná v souladu s § 50 odst. 1 písm. d) zákona. V případě stavebních zakázek by však předmětem plnění musela být v rámci "původní stavby" i dodávka zboží nebo zařízení, přičemž by neexistoval jiný subjekt (kromě smluvního partnera, kterého zadavatel vyzval výzvou jednomu zájemci podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona), který by byl schopen nabídnout předmět plnění veřejné zakázky, aniž by zadavatel musel pořizovat zboží nebo zařízení s odlišnými technickými znaky, které by s sebou přinášely technickou neslučitelnost nebo potíže při provozu a údržbě.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 3 odst. 1 a 4 v návaznosti na § 67 odst. 1 zákona, když při výběru smluvního partnera na realizaci dodatku č. 1 a dodatku č. 2 nezvolil formu zadání adekvátně podle předpokládané výše peněžitého závazku, a veřejnou zakázku, na kterou uchazeč IMOS podal jednu nabídku, rozdělil záměrně na dvě zakázky, a to dodatek č. 1 a dodatek č. 2, které uzavřel podle § 50 odst. 1 písm. c) a d) zákona, aniž byly splněny podmínky části třetí zákona, tedy podmínky pro zvolenou formu zadání.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 105 171 061,-- Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 1 051 710,60 Kč.

Při úvaze o výši sankce a míry závažnosti porušení zákona vycházel orgán dohledu ze skutečnosti, že uchazeč IMOS před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady (k tomu viz závěry u veřejné zakázky pod ad 1). Z hlediska míry závažnosti porušení zákona je však zejména nepominutelným, že zadavatel dodatečnou zakázku úmyslně rozdělil na dvě dílčí zakázky, neboť uzavřením pouhého jednoho dodatku by nesplnil zákonem stanovenou podmínku, a to, že tato svým rozsahem nesmí překročit 50 % ceny původní veřejné zakázky (v šetřeném případě činila 62,37 %). Při úvaze o výši pokuty však orgán dohledu zohlednil, že úmyslné rozdělení předmětu veřejných zakázek bylo u zadavatele zjištěno poprvé.

Za výše zjištěné závažné porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 300 000,-- Kč, tj. cca v jedné třetině její možné výše.

ad 4) "rekonstrukce Domu pánů z Kunštátu"

Zadavatel vyhlásil podle části druhé zákona v Obchodním věstníku č. 9/01 ze dne 28. 2. 2001 pod zn. 115430-9/01 obchodní veřejnou soutěž "rekonstrukce Domu pánů z Kunštátu" (v této části dále jen "soutěž").

Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek byla jako nejvhodnější vyhodnocena nabídka uchazeče IMOS. Zadavatel se jmenovaným uchazečem uzavřel dne 2. 7. 2001 smlouvu o dílo v celkové ceně 39 315 780, Kč vč. DPH (37 261 586,-- Kč bez DPH), přičemž součástí dokumentace nebyly doklady, kterými uchazeč IMOS před uzavřením smlouvy prokázal kvalifikační předpoklady způsobem dle § 2c odst. 2 písm. a), b) a c) zákona (k tomu rovněž § 2c odst. 3 zákona).

Ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 zadavatel uvedl, že doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů, které je uchazeč povinen předložit před uzavřením smlouvy, byly již součástí nabídky společnosti IMOS, a proto již nebyly požadovány před uzavřením smlouvy.

Způsob prokazování kvalifikačních předpokladů před uzavíráním smlouvy dle zákona o zadávání veřejných zakázek byl již popsán u veřejné zakázky ad 1).

Orgán dohledu opětovně přezkoumal nabídku uchazeče IMOS a zjistil, že jmenovaný uchazeč ve své nabídce doložil doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů uchazečem IMOS při podání nabídky stanovených v § 2b odst. 1 zákona způsobem podle § 2c odst. 1 zákona. Součástí nabídky však nebyly doklady, které je uchazeč povinen předložit před uzavřením smlouvy dle § 2c odst. 2 písm. a), b) a c) zákona. Uvedenou skutečnost potvrzuje i "obsah nabídky", ve kterém je mj. uvedeno (začátek citace):

"Příloha č. 2 - kvalifikační předpoklady

2.1. Doklady o prokázání kvalifikačních předpokladů

IMOS Brno, a. s.

  • Kopie předmětných živnostenských oprávnění

  • Kopie výpisu z obchodního rejstříku

  • Kopie osvědčení o autorizaci

  • Čestná prohlášení

Předpokládaní subdodavatelé

  • Ověřené kopie živnostenských listů

  • Ověřené kopie výpisů z obchodního rejstříku

2.2. Doklad o poskytnutí jistoty" (konec citace).

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 2e zákona v návaznosti na § 38 odst. 4 zákona, když nevyloučil uchazeče IMOS, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. a), d) a f) zákona způsobem podle § 2c odst. 2 zákona, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. Pro úplnost orgán dohledu poznamenává, že v případě výpisu z obchodního rejstříku nebyl dodržen požadavek "stáří" dokladu (ne více než 90 dnů před uzavřením smlouvy), neboť výpis z obchodního rejstříku doložený uchazečem IMOS v nabídce, byl vyhotoven dne 9. 2. 2001, tedy více než 90 dnů před podpisem smlouvy (2. 7. 2001).

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 39 315 780, Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 393 157,80 Kč. K úvahám orgánu dohledu o míře závažnosti porušení zákona z hlediska odbornosti, resp. absence dluhu uchazeče vůči státu, viz u veřejné zakázky ad 1).

Za výše zjištěné závažné porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 40 000,-- Kč, tj. cca v jedné desetině její možné výše.

ad 5) "dodávka elektrického řezacího stroje papíru"

Ke způsobu zadání předmětné veřejné zakázky zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že bylo postupováno podle § 49b zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu. Zadavatel uskutečnil rovněž průzkum trhu, což dokládají dopisy ze dne 9. 7. 2001.

Zadavatel s uchazečem TEMKO spol. s r. o., Blansko, uzavřel dne 6. 12. 2001 smlouvu v celkové ceně 620 492,-- Kč vč. DPH.

Poněvadž zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 odůvodnil a doložil svůj postup při zadávání veřejné zakázky "dodávka elektrického řezacího stroje papíru" tím, že se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, přičemž cena veřejné zakázky nepřekročila limit 2 000 000,-- Kč bez DPH, do jehož výše zadavatel může rozhodnout o přímém zadání veřejné zakázky, podle § 30 správního řádu, se správní řízení zastavuje, neboť odpadl důvod řízení.

ad 6) "nástavba MŠ Heyrovského 11 na Domov pro matky s dětmi - projektová dokumentace pro stavební řízení"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou ze dne 7. 2. 2000, na základě které zadavatel vyzval osm zájemců k podání nabídky.

Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek byla vybrána jako nejvhodnější nabídka uchazeče UNIVERS projekt v. o. s., Brno (dále jen "UNIVERS"). Zadavatel se jmenovaným uchazečem uzavřel dne 12. 9. 2000 smlouvu o dílo č. 020700 v celkové ceně 157 500,-- Kč vč. DPH (150 000,-- Kč bez DPH), přičemž součástí dokumentace nebyly doklady prokazující, že uchazeč UNIVERS před uzavřením smlouvy splnil kvalifikační předpoklady způsobem podle § 2c odst. 2 písm. a), b) a c) zákona (k tomu viz rovněž § 2c odst. 3 zákona).

V příloze námitek proti "Protokolu o kontrole postupu zadavatele statutárního města Brna při zadávání veřejných zakázek" zaslal zadavatel orgánu dohledu doklady týkající se splnění kvalifikačních předpokladů uchazeče UNIVERS před uzavřením smlouvy. Předmětné doklady (výpisy z evidence Rejstříků trestů s daty vyhotovení 14. 2. 2000 a 16. 2. 2000, výpis z obchodního rejstříku s datem vyhotovení 15. 5. 2000, doklad vystavený Městskou správou sociálního zabezpečení Brno ze dne 7. 6. 2000, doklad vystavený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, Okresní pojišťovnou Brno-město ze dne 7. 6. 2000) nenaplňovaly požadavek ustanovení § 2c odst. 3 zákona, neboť byly předloženy pouze v neověřených fotokopiích. V případě výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpisu z obchodního rejstříku nebyla rovněž splněna podmínka "stáří" dokladu (viz ustanovení § 2c odst. 2 písm. a) a b) zákona).

Zadavatel v příloze svého stanoviska ze dne 10. 7. 2002 orgánu dohledu doručil další doklady, kterými uchazeč UNIVERS prokázal kvalifikační předpoklady před uzavřením smlouvy. Po přezkoumání těchto dokladů orgán dohledu zjistil, že všechny doklady byly ověřeny až dne 10. 7. 2002, tedy 22 měsíců po uzavření smlouvy (12. 9. 2000). Z uvedeného plyne, že příslušné doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů uchazečem UNIVERS byly ověřeny až po zaslaném oznámení o zahájení správního řízení, tedy na popud orgánu dohledu a že uchazeč UNIVERS před uzavřením smlouvy zákonem uloženou povinnost nesplnil.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 2e zákona v návaznosti na § 49 odst. 5 zákona, když nevyloučil uchazeče UNIVERS, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. b), d) a f) zákona způsobem podle § 2c odst 2 zákona, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 157 500, Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 1 575,-- Kč.

K úvaze orgánu dohledu o míře závažnosti porušení zákona zadavatelem odkazuje orgán dohledu na odůvodnění ve věci veřejné zakázky ad 1), přičemž poznamenává, že i v případě plnění projektové dokumentace je povinností zadavatele mít ověřenou odbornost jejího zhotovitele, neboť kvalitní projektová dokumentace je základním předpokladem následné kvality vlastního zhotovení díla. Odborně a kvalitně zpracovaná projektová dokumentace je rovněž pro zadavatele zárukou, že v průběhu zhotovování díla nevznikne potřeba víceprací (pokud nejde o objektivně nepředvídatelné situace), na základě kterých budou navyšovány náklady na investiční akci.

Za výše zjištěné závažné porušení zákona se však orgán dohledu rozhodl zadavateli neuložit pokutu, neboť s přihlédnutím k procentuelní výši pokuty (u jiných šetřených veřejných zakázek), by v daném případě výše pokuty (10 %) byla zcela zanedbatelná a neobsahovala by v sobě represivní a preventivní stránku působení na zadavatele. S ohledem na uvedenou skutečnost bylo podle § 30 správního řádu, správní řízení zastaveno.

ad 7) "nástavba MŠ Heyrovského 11 na Domov pro matky s dětmi - zhotovení díla"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou ze dne 13. 7. 2001, na základě které zadavatel vyzval osm zájemců k podání nabídky.

Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek byla vybrána jako nejvhodnější nabídka uchazeče VADAS, spol. s r. o., Brno (dále jen "VADAS"). Zadavatel se jmenovaným uchazečem uzavřel dne 25. 9. 2001 smlouvu o dílo v celkové ceně 15 229 068,-- Kč vč. DPH (14 489 959,-- Kč bez DPH), přičemž součástí dokumentace nebyly doklady prokazující, že uchazeč VADAS před uzavřením smlouvy splnil kvalifikační předpoklady způsobem podle § 2c odst. 2 písm. c) zákona (k tomu viz rovněž § 2c odst. 3 zákona).

Způsob prokazování kvalifikačních předpokladů před uzavíráním smlouvy dle zákona o zadávání veřejných zakázek byl již popsán u veřejné zakázky ad) 1 na str. 10.

V příloze námitek proti "Protokolu o kontrole postupu zadavatele statutárního města Brna při zadávání veřejných zakázek" zaslal zadavatel orgánu dohledu doklady týkající se splnění kvalifikačních předpokladů uchazeče VADAS před uzavřením smlouvy. Předmětné doklady (doklad vystavený Městskou správou sociálního zabezpečení Brno ze dne 1. 6. 2001 a další doklady vystavené příslušnými orgány [např. Vojenskou zdravotní pojišťovnou ČR, pobočka Brno, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, Okresní pojišťovnou Brno-město, atd.]) nenaplňovaly požadavek ustanovení § 2c odst. 3 zákona, neboť byly předloženy pouze v neověřených fotokopiích.

Zadavatel v příloze svého stanoviska ze dne 10. 7. 2002 orgánu dohledu doručil další doklady, kterými uchazeč VADAS prokázal kvalifikační předpoklady před uzavřením smlouvy. Po přezkoumání těchto dokladů orgán dohledu zjistil, že všechny doklady byly ověřeny až dne 10. 7. 2002, tedy 10 měsíců po uzavření smlouvy (25. 9. 2001). Z uvedeného plyne, že příslušné doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů uchazeče VADAS byly ověřeny až po zaslaném oznámení o zahájení správního řízení, tedy na popud orgánu dohledu a že uchazeč VADAS před uzavřením smlouvy tuto povinnost nesplnil.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 2e zákona v návaznosti na § 49 odst. 9 zákona, když nevyloučil uchazeče VADAS, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. f) zákona způsobem podle § 2c odst. 2 písm. c) zákona, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 15 229 068,-- Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 152 290,60 Kč. K úvahám orgánu dohledu o míře závažnosti porušení zákona z hlediska absence dluhu vůči státu - viz odůvodnění u veřejné zakázky ad 1).

Za výše zjištěné závažné porušení uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 15 000,-- Kč, tj. cca v jedné desetině její možné výše, neboť v šetřeném případě nebyla zákonem stanoveným způsobem doložena absence pohledávky státu za zhotovitelem díla. V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že nelze akceptovat neověřenou listinu, neboť zákon takovou možnost vylučuje (§ 2c odst. 3 zákona). Jako polehčující okolnost vzal orgán dohledu v úvahu, že pochybení bylo u zadavatele zjištěno poprvé.

ad 8) "odkanalizování a zásobování vodou Brno-Slatina - zpracování projektové dokumentace"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou (odeslána v příloze dopisu ze dne 13. 10. 2000), kterou zadavatel vyzval sedm zájemců k podání nabídky.

Z § 49 odst. 10 zákona vyplývá, že hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 zákona, přičemž o posouzení a hodnocení nabídek je zadavatel povinen pořídit záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Podle § 49 odst. 11 zákona je zadavatel povinen uzavřít smlouvu s uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku, a to v době, kdy je uchazeč svou nabídkou vázán, pokud si ve výzvě nevyhradil možnost neuzavírat smlouvu se žádným uchazečem.

Ve lhůtě pro podání nabídek (tzn. do 13. 11. 2000 v 9:30 hodin) zadavatel obdržel celkem čtyři nabídky, přičemž jednu z nabídek podal uchazeč Kovoprojekta Brno a. s., Brno (dále jen "Kovoprojekta"). Dopisem ze dne 13. 11. 2000 zadavatel vyzval uchazeče Kovoprojekta o písemné zdůvodnění mimořádné nízké nabídkové ceny uvedené v nabídce. Jmenovaný uchazeč reagoval dopisem ze dne 22. 11. 2000. Ze "Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek" ze dne 27. 11. 2000 vyplývá, že nabídka uchazeče Kovoprojekta nebyla hodnocena a byla navržena k vyřazení, a to z důvodu neakceptování zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel zaslal jmenovanému uchazeči své rozhodnutí o jeho vyloučení z další účasti na veřejné zakázce dopisem ze dne 29. 11. 2000, ve kterém ho rovněž poučil o možnosti podání námitek.

V zápise z jednání RMB konané dne 7. 12. 2000 (č. j. R3/094) je mj. uvedeno, že RMB vybírá jako nejvhodnější nabídku uchazeče AQUA PROCON s. r. o., Brno. Z výpisu usnesení schůze RMB č. R3/094 konané dne 7. 12. 2000 však vyplývá, že RMB změnila pořadí nabídek a vybrala nabídku uchazeče Kovoprojekta (který však byl zadavatelem vyloučen) jako nejvhodnější. Zadavatel s uchazečem Kovoprojekta uzavřel dne 19. 1. 2001 smlouvu o dílo v celkové ceně 1 478 400,-- Kč vč. DPH (1 408 000, Kč bez DPH).

Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 k předmětné veřejné zakázce uvedl, že Rada města Brna na schůzi č. R3/094 dne 7. 12. 2000 po zodpovězení dotazů vedoucím ÚT MMB a zástupcem vedoucího OI MMB po delší diskusi změnila pořadí nabídek odchylně od vyhodnocení komise pro posouzení a hodnocení nabídek a vybrala jako nejvhodnější nabídku uchazeče Kovoprojekta.

Z výše zjištěných skutečností je zřejmé, že zadavatel nejprve uchazeče Kovoprojekta vyloučil z účasti na veřejné zakázce, následně provedl hodnocení a posouzení nabídek v souladu s kritérii hodnocení, přičemž nabídka vyloučeného uchazeče Kovoprojekta hodnocena nebyla, a nakonec s vyloučeným uchazečem uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. Orgán dohledu ke zjištěným skutečnostem konstatuje, že uvedený postup zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky popírá smysl samotného zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť zadavatel v konečném důsledku veřejnou zakázku zadal vlastně přímo, aniž vzal v úvahu výsledek hodnocení nabídek, a uzavřel smlouvu s uchazečem Kovoprojekta, který byl však zadavatelem z účasti na veřejné zakázce vyloučen. De facto zadavatel uzavřel smlouvu se společností Kovoprojekta bez výběrového řízení podle zákona.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 11 zákona tím, že neuzavřel smlouvu s uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku, přičemž smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel s uchazečem Kovoprojekta, který byl zadavatelem z účasti na šetřené veřejné zakázce vyloučen, čímž došlo k popření smyslu hodnocení nabídek z hlediska jejich ekonomické vhodnosti a tím i celého zákona o zadávání veřejných zakázek.

Podle § 49 odst. 10 zákona rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky. Orgán dohledu zjistil, že dopisy ze dne 11. 12. 2000 oznámil zadavatel své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky hodnoceným uchazečům (celkem dva) a vyloučenému uchazeči Kovoprojekta, přičemž uchazeči HYDROPROJEKT a. s., odštěpný závod Brno, Brno (dále jen "HYDROPROJEKT"), uvedená skutečnost vůbec oznámena nebyla.

Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že rozhodnutí nebylo uchazeči HYDROPROJEKT zasláno ve smyslu § 39 odst. 1 zákona, protože tento uchazeč byl při otevírání obálek vyloučen z další účasti na veřejné zakázce. K uvedenému orgán dohledu konstatuje, že předmětná veřejná zakázka byl zadána dle § 49 odst. 1 zákona. Povinnosti, které zadavateli vyplývají ze zvoleného způsobu zadání, jsou vymezeny právě ustanovením § 49 zákona, resp. ustanoveními, na které § 49 zákona výslovně odkazuje. Zadavatel je rovněž povinen dodržovat obecná ustanovení zákona (část první), ustanovení společná, přechodná a závěrečná (část pátá). Z uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel v případě oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky měl postupovat podle § 49 odst. 10 zákona a ne podle § 39 odst. 1 zákona, neboť se jednalo o výzvu více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 odst. 1 zákona. Ustanovení § 39 odst. 1 zákona je zadavatel povinen použít v případě vyhlášení obchodní veřejné soutěže podle části druhé zákona, kdy se jedná o zcela jinou formu zadání veřejné zakázky.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem orgán dohledu uvádí, že zadavatel porušil § 49 odst. 10 zákona, když své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nezaslal uchazeči HYDROPROJEKT, čímž jmenovanému uchazeči nebyla zpřístupněna informace o výběru nejvhodnější nabídky, na kterou má ze zákona právo. Poněvadž však jmenovaný uchazeč nemohl podat proti výběru nejvhodnější nabídky námitky, nehodnotil orgán dohledu zjištěné porušení zákona jako závažné.

Zadavatel s uchazečem Kovoprojekta uzavřel dne 19. 1. 2001 smlouvu o dílo v celkové ceně 1 478 400,-- Kč vč. DPH (1 408 000, Kč bez DPH).

Dokumentace neobsahovala doklady potvrzující, že uchazeč Kovoprojekta před uzavřením smlouvy prokázal kvalifikační předpoklady způsobem podle § 2c odst. 2 písm. a), b) a c) zákona.

Způsob prokazování kvalifikačních předpokladů před uzavíráním smlouvy dle zákona o zadávání veřejných zakázek byl již popsán u veřejné zakázky ad 1).

Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že doklady pro prokázání kvalifikačních předpokladů pro uzavření smlouvy o dílo byly použity z předložené nabídky uchazeče Kovoprojekta, která je součástí předané dokumentace.

Orgán dohledu opětovně přezkoumal nabídku uchazeče Kovoprojekta a zjistil, že jmenovaný uchazeč ve své nabídce doložil doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů při podání nabídky stanovených v § 2b odst. 1 zákona způsobem podle § 2c odst. 1 zákona. Součástí nabídky však nebyly doklady, které je uchazeč povinen předložit před uzavřením smlouvy dle § 2c odst. 2 písm. a), b) a c) zákona. Uvedenou skutečnost potvrzuje i bod 10. Přílohy, který obsahuje vyjmenované přiložené dokumenty, (začátek citace):

"10. Přílohy

  • ověřená kopie výpisu z Obchodního rejstříku,

  • ověřená kopie Živnostenského listu,

  • čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v § 2b odst. 1 písm. b) až f) zákona,

  • …" (konec citace).

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 2e zákona v návaznosti na § 49 odst. 9 zákona a rovněž § 49 odst. 11 zákona, když uzavřel smlouvu s uchazečem Kovoprojekta na předmět plnění veřejné zakázky, přičemž jmenovaný uchazeč neprokázal před uzavřením smlouvy kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. a), d) a f) zákona způsobem podle § 2c odst. 2 zákona. Pro úplnost orgán dohledu poznamenává, že v případě výpisu z obchodního rejstříku nebyl dodržen požadavek "stáří" dokladu (ne více než 90 dnů před uzavřením smlouvy), neboť výpis z obchodního rejstříku doložený uchazečem Kovoprojekta v nabídce, byl vyhotoven dne 3. 4. 2000, tedy více než 90 dnů před podpisem smlouvy (19. 1. 2001).

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 1 478 400,-- Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 14 784,-- Kč.

Při úvahách o míře závažnosti porušení zákona vycházel orgán dohledu ze skutečnosti, že postupem zadavatele bylo hrubým způsobem narušeno fair prostředí výběru nejvhodnější nabídky a objektivně byl zcela popřen smysl zákona. Přestože zákon pro uzavření smlouvy stanoví zadavatelům závazné postupy (§ 1 odst. 1 zákona), zadavatel se rozhodl tyto postupy zcela ignorovat a veřejné prostředky vydat způsobem, který byl v hrubém rozporu se zákonem. K následnému závažnému pochybení při absenci prokázání kvalifikačních předpokladů před uzavřením smlouvy - viz úvaha orgánu dohledu v případě veřejné zakázky ad 6), tj. k důležitosti prokázání odbornosti v případě zpracování projektu, a rovněž úvaha orgánu dohledu k absenci trestnosti a dluhu viz str. 13.

Za výše zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 14 784,-- Kč, tj. v její maximální možné výši, poněvadž byl popřen zcela smysl zákona, přičemž orgán dohledu v postupu zadavatele neshledal žádné polehčující okolnosti.

ad 9) "souvislá oprava komunikace Libušina třída"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou ze dne 3. 7. 2000 (v této části dále jen "výzva"), kterou zadavatel vyzval pět zájemců k podání nabídky. Ve výzvě zadavatel nestanovil lhůtu, po kterou jsou vymezení uchazeči svými nabídkami vázáni v souladu s § 49 odst. 4 písm. d) zákona.

Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že ve výzvě byl uveden požadovaný termín plnění 08 - 09/2000 a s ohledem na platnost cen uvedených v bodě 4. výzvy má zadavatel za to, že uchazeči byly svými nabídkami vázáni v daných termínech.

Orgán dohledu zjistil, že zadavatel ve výzvě pod bodem 4. mj. uvedl, že cena uvedená v nabídce nebude od termínu otevření první nabídky měněna a bude závazná pro uzavření smlouvy o dílo. Jelikož zákon č. 28/2000 Sb., který byl účinný v době zadání předmětné veřejné zakázky cca teprve jeden měsíc, přičemž obligatorní podmínka stanovení lhůty, po kterou jsou vymezení uchazeči svými nabídkami vázáni byla "zavedena" právě zákonem č. 28/2000 Sb., a rovněž vzhledem ke skutečnosti, že při uzavírání smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky nedošlo k překročení této lhůty, nepovažuje orgán dohledu zjištěný nedostatek za závažné porušení zákona.

Z § 49 odst. 10 zákona vyplývá, že hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 zákona, přičemž o posouzení a hodnocení nabídek je povinen pořídit záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky.

Podle § 64b zákona je zadavatel povinen dokumentaci o zadání, včetně podaných nabídek všech uchazečů, uchovávat po dobu pěti let od uzavření smlouvy nebo od zrušení zadání veřejné zakázky s výjimkou vzorků nebo ukázek (§ 39a zákona), přičemž dokumentací o zadání veřejné zakázky se pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek rozumí soubor dokladů, jejichž pořízení vyžaduje tento zákon, a nabídky všech uchazečů (viz § 2 písm. k) zákona).

Orgán dohledu zjistil, že ve lhůtě pro podání nabídek (tj. do 20. 7. 2000 v 10:00 hodin) zadavatel obdržel pět nabídek. Dokumentace neobsahovala záznam o provedeném posouzení a hodnocení nabídek, ale pouze "zápis z jednání výběrové komise", ve kterém je uvedeno pouhé konstatování, že hodnocení proběhlo v souladu s kritérii hodnocení a dále výsledné pořadí nabídek. Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (dopis ze dne 25. 7. 2000), kterým zadavatel oznámil, že jako nejvhodnější byla vybrána nabídka uchazeče STRABAG ČR a. s., České Budějovice, neobsahovalo poučení o možnosti podat námitky. Zadavatel se jmenovaným uchazečem uzavřel dne 31. 7. 2000 smlouvu o dílo v celkové ceně 2 336 718,30 Kč vč. DPH (2 225 446, Kč bez DPH).

Zadavatel ve svém stanovisku uvedl, že podklady předané ke kontrole byly před předáním kompletovány a kontrolovány pracovníky odborného oddělení, přičemž ke ztrátě mohlo dojít jedině nezařazením hodnotící tabulky do předmětné zadávací dokumentace nebo ztrátou při další manipulaci. Orgán dohledu však zjistil, že součástí dokumentace je i listina obsahující seznam příloh předaných orgánu dohledu, a to celkem 8 položek, přičemž jediný dokument uvedený v této listině je právě "zápis z jednání výběrové komise" uvedený pod bodem 4. Žádné další dokumenty týkající se hodnocení nabídek v seznamu příloh uvedeny nebyly, což potvrzuje, že orgánu dohledu nebyly zadavatelem předány ani hodnotící tabulky, ani jiné dokumenty týkající se hodnocení nabídek.

Na základě výše uvedených skutečností orgán dohledu dospěl k závěru, že zadavatel řádně nearchivoval doklady, jejichž pořízení vyžaduje zákon, tzn. záznam o provedeném posouzení a hodnocení nabídek obsahující popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, čímž neumožnil orgánu dohledu přezkoumat, zda průběh výběrového řízení proběhl v souladu se zákonem. Pouhé stanovení pořadí nabídek s konstatováním, že hodnocení nabídek proběhlo v souladu s kritérii hodnocení stanovených ve výzvě, nelze považovat za provedené hodnocení uskutečněné v souladu s § 49 odst. 10 zákona a § 6 zákona, neboť nelze přezkoumat, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, zda v rámci kritéria hodnocení "nabídková cena" byly nabídky hodnoceny podle výše, dále pak důvody proč byla "nejvhodnější nabídka" vybrána zadavatelem jako nejvhodnější.

Tím, že zadavatel nearchivoval dokumenty, týkající se hodnocení nabídek, a jelikož dokumentace neosahovala záznam o provedeném posouzení a hodnocení nabídek obsahující popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, nelze přezkoumat, zda hodnocení nabídek proběhlo v souladu s kritérii hodnocení. Svým postupem zadavatel závažně porušil § 64b zákona, čímž byla porušena zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejné zakázky směřujícího k uzavření smlouvy s uchazečem, jenž podal nejvhodnější nabídku.

Tím, že zadavatel ve svém rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (dopis ze dne 25. 7. 2002) neuvedl poučení o možnosti podat námitky, rovněž porušil § 49 odst. 10 zákona, neboť poučení je obligatorní náležitostí rozhodnutí. Orgán dohledu pohlíží na zjištěný nedostatek jako na porušení zákona, avšak nikoliv jako na porušení závažné.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 2 336 718,30 Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 23 367,10 Kč.

Při úvaze o míře závažnosti porušení zákona nepominul orgán dohledu skutečnost, že zákon č. 28/2000 Sb., který významným způsobem změnil znění ustanovení § 49 zákona, byl v době zadávání účinný pouze krátkou dobu, avšak bylo nezbytné i zohlednit, že ve Sbírce zákonů byl vydán již v měsíci lednu r. 2000, a zadavatel měl dostatečně dlouhou dobu se se zněním zákona seznámit. Zadavatelé jsou v procesu výběru nejvhodnější nabídky povinni dodržovat základní zásady, a to transparentnost a nediskriminaci, a umožnění přezkoumatel-nosti jejich postupu. V šetřeném případě zadavatel zcela vyloučil transparentnost a přezkoumatelnost výběru nejvhodnější nabídky. Jako polehčující okolnost vzal orgán dohledu do úvahy, že porušení zjistil u zadavatele poprvé a rovněž i skutečnost, že nahlédnutím do obsahu nabídek nelze vyloučit, že nabídka vybraného uchazeče byla skutečně nejvhodnější. Posledně uvedený polehčující argument uvádí orgán dohledu i pod vědomím skutečnosti, že mu nepřísluší nahrazovat roli zadavatele a provádět vlastní hodnocení nabídek, avšak za účelem objektivního posouzení míry závažnosti porušení zákona zadavatelem tak přesto v šetřeném případě učinil.

Za výše zjištěné závažné porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 2 000,-- Kč, tj. cca v jedné desetině její možné výše, a to na základě výše uvedených úvah.

ad 10) "nákup osobních vozidel pro MP Brno"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou ze dne 8. 11. 1999 (v této části dále jen "výzva"), kterou zadavatel vyzval šest zájemců k podání nabídky.

Jelikož zadavatel předložil orgánu dohledu dokumentaci pouze ve fotokopiích (kromě nabídek jednotlivých uchazečů), vyzval orgán dohledu zadavatele k předložení dokumentace v souladu s § 2 písm. j) zákona, tedy v originále. Zadavatel v příloze svého stanoviska ze dne 10. 7. 2002 zaslal mj. i písemnost označenou jako "rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z další účasti na veřejné zakázce" ze dne 6. 12. 1999. Orgán dohledu zjistil, že předmětné rozhodnutí obsahovalo rovněž následující poučení (začátek citace): "Proti tomuto rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky je možné podat námitky, které mají být doručeny zadavateli do 10ti dnů od doručení tohoto rozhodnutí" (konec citace). Z dokumentu dále vyplývá, že bylo učiněno na základě § 49 odst. 9 zákona.

K výše zjištěné skutečnosti orgán dohledu uvádí, že předmětný dokument nemohl být zadavatelem vydán v době zadávání veřejné zakázky, neboť lhůta pro podání nabídek v délce 10ti dnů byla v zákoně stanovena až novelizací zákona o zadávání veřejných zakázek provedenou zákonem č. 28/2000 Sb. (s účinností od 1. 6. 2000), což je téměř sedm měsíců od doby vyhotovení předmětného dokumentu. V době zadávání předmětné veřejné zakázky činila lhůta pro podání námitek sedm dnů. Uvedené srovnání dokládá, že "rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z další účasti na veřejné zakázce" ze dne 6. 12. 1999 muselo být vyhotoveno až po 1. 6. 2000 a že bylo učiněno a vloženo do dokumentace dodatečně. O zmatečnosti předloženého dokumentu i postupu zadavatele rovněž vypovídá skutečnost, že se jedná o rozhodnutí o vyloučení, přičemž námitky dle tohoto dokumentu lze podat proti výběru nejvhodnější nabídky. Posledním faktem je skutečnost, že § 49 odst. 9 v době zadávání předmětné veřejné zakázky zákon o zadávání veřejných zakázek neobsahoval.

Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem sedm nabídek. Dopisy ze dne 14. 12. 1999 zadavatel oznámil vyřazení nabídky uchazečů AUTO-BAYER, s. r. o., Slavkov u Brna, AUTOSPOL, s. r. o., Boskovice, a AZ SERVIS ŽS Brno, a. s., a to z důvodu neprokázání kvalifikačních předpokladů. Jmenovaným uchazečům byly v příloze uvedeného dopisu vráceny jejich nabídky. Tím, že zadavatel nearchivoval nabídky jmenovaných uchazečů, kteří byli vyloučeni z další účasti v předmětné veřejné zakázce, závažně porušil § 64b zákona. Uvedeným postupem zadavatele byla porušena zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejné zakázky, neboť nelze přezkoumat, zda zadavatel postupoval při vyloučení uchazečů v souladu se zákonem.

Podle § 49 odst. 4 zákona je zadavatel povinen stanovit pro všechny zájemce o veřejné zakázky shodné požadavky a uvést kritéria hodnocení jejich nabídek (§ 6 zákona). Výběr nejvhodnější nabídky musí zadavatel oznámit všem uchazečům. Orgán dohledu zjistil, že součástí dokumentace je "zpráva z jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek" ze dne 13. 12. 1999 (v této části dále jen "zpráva"), jejíž část tvoří jedna tabulka vyplněná faktickými údaji o uchazečích v rámci jednotlivých kritérií hodnocení.

Ke způsobu hodnocení zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 mj. uvedl, že způsob hodnocení odpovídal § 6 odst. 3 zákona, kde váha odpovídající důležitosti jednotlivých kritérií byla stanovena v sestupném pořadí a plně korespondovala s řazením kritérií pod sebe. Každý člen hodnotil nabídku metodou komplexní srovnávací analýzy v daném kritériu a dle příslušné váhy. Svůj subjektivní odborný názor vyjádřil každý ústně s tím, že výsledek byl pro shodu komise jednomyslně vyjádřen ve zprávě.

Orgán dohledu zjistil, že jako první kritérium hodnocení nabídek zadavatel v textu výzvy stanovil "komplexnost nabídky", v rámci kterého je v tabulce uveden příslušný počet listů a slovní hodnocení, zda je komplexnost nabídky nízká, střední nebo výborná. Jako druhé kritérium hodnocení zadavatel stanovil "cenu dodávky včetně platebních podmínek". V tabulce hodnocení jsou však u jednotlivých uchazečů uvedeny pouze ceny jednotkové za jeden osobní automobil, a ne ceny nabídkové za splnění veřejné zakázky ve smyslu § 2 písm. g) zákona. Z tabulky hodnocení dále nevyplývá, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, zda nabídky uchazečů v rámci kritéria nabídková cena byly hodnoceny podle výše nabídkové ceny (tzn., že nižší nabídková cena byla vždy ohodnocena lépe - např. vyšším počtem bodů - než nabídková cena vyšší), neboť předmětná tabulka obsahuje pouze stanovené pořadí. Ze zprávy rovněž nevyplývá jaký stupeň významu zadavatel přisoudil jednotlivým kritériím hodnocení, neboť pouhé pořadí kritérií tuto skutečnost nedokládá.

Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel jako první kritérium s nejvyšším stupněm důležitosti stanovil "komplexnost nabídky". K tomu orgán dohledu poznamenává, předmětné kritérium nebylo zvoleno vhodně, neboť nabídka, která není kompletní, není podána v souladu s podmínkami zadání a nemůže být tedy hodnocena jako nejvhodnější. Hodnocení nabídek pomocí kritérií hodnocení je klíčovou etapou celého procesu zadávání veřejných zakázek. Zadavatel by měl zvolit kritéria, která umožní přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek s ohledem na předmět a rozsah veřejné zakázky. Základním problémem hodnocení podle kritérií hodnocení je pak odvození určité celkové výsledné užitnosti nabídky, do které se promítají výsledky hodnocení nabídek. Konečné pořadí hodnocených nabídek se pak sestaví podle výsledné užitnosti jednotlivých nabídek. Kritérium hodnocení "komplexnost nabídky" může jen ztěží vypovídat o užitečnosti nabídky v návaznosti na předmět plnění, kterým byl nákup osobních vozidel.

Stanovení přesných a transparentních podmínek zadání veřejné zakázky považuje za prioritní rovněž Vrchní soud v Olomouci např. ve svém rozsudku č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29. 6. 2000, ve kterém je mj. uvedeno: "…S výjimkou přezkoumávání úkonů zadavatele orgánem dohledu nejde o správní řízení, tedy zákon neobsahuje procesní normu, jíž by se mělo zadávání veřejných zakázek řídit, nýbrž o postup závazný stejnou měrou pro zadavatele i pro uchazeče. Uvádění příslušných ustanovení zákona upravujících tento postup do praxe přináší s sebou úskalí potřeby výkladu. Jelikož výklad zákona působící toliko inter partes nemůže podat zadavatel, lze jej očekávat od správního orgánu realizujícího svou dohledovou pravomoc. Při jeho úvahách o zákonnosti rozhodnutí zadavatele by mělo být vůdčí směřování k co největší průhlednosti aplikovaných postupů. Výklad zákona nemůže abstrahovat od požadavku transparentnosti procesu zadávání. V posuzovaném případě to znamená, že zadání zadávacích a soutěžních podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné".

Na základě zjištěných skutečností dospěl orgán dohledu k závěru, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 a 3 zákona, když nabídky uchazečů nehodnotil transparentně podle kritérií hodnocení stanovených ve výzvě, ale stanovil pořadí nabídek souhrnně za všechna kritéria dohromady, aniž by doložil, jak ke konečnému výslednému pořadí dospěl.

V této souvislosti k problematice používání jednotkových cen orgán dohledu uvádí, že podle § 2 písm. g) zákona je nabídkovou cenou cena, kterou uchazeč navrhuje zadavateli za splnění veřejné zakázky ve své nabídce. Zadavatel je povinen stanovit podmínky zadání veřejné zakázky konkrétně a jednoznačně tak, aby uchazeči o veřejnou zakázku mohli předložit konkrétní nabídky. Je nutné, aby zadavatel stanovil alespoň předpokládaný počet jednotek, např. aut, které zamýšlí nakoupit, aby uchazeči v nabídkách vůbec mohli uvést nabídkovou cenu ve smyslu ustanovení § 2 písm. g) zákona, a aby zadavatel mohl stanovit výši peněžitého závazku, který mu na základě uzavřené smlouvy vznikne a který je pak základem pro volbu formy zadání veřejné zakázky.

Výběr nejvhodnější nabídky byl hodnoceným uchazečům oznámen dopisy ze dne 14. 12. 1999 (dále jen "oznámení o výběru"), přičemž uchazeči AUTO Tišnov, s. r.o., Tišnov, který se umístil na čtvrtém místě, byla jeho nabídka vrácena, čímž zadavatel rovněž závažně porušil § 64b zákona.

V oznámení o zahájení orgán dohledu zadavatele vyzval k předložení dokladů prokazujících, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo uchazečům zasláno doporučeně s doručenkou, tedy způsobem jak ukládá zákon ve svém ustanovení § 68 odst. 2. Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že oznámil všem uchazečům v souladu s § 39 zákona své rozhodnutí, a to faxem a následně potvrdil své stanovisko písemně při dodržení zákonné lhůty v souladu s § 68 odst. 3 zákona.

K výše uvedenému orgán dohledu konstatuje, že předmětná veřejná zakázka byla zadána dle § 49 odst. 1 zákona. Povinnosti, které zadavateli vyplývají ze zvoleného způsobu zadání, jsou vymezeny právě ustanovením § 49 zákona, resp. ustanoveními, na které § 49 zákona výslovně odkazuje. Zadavatel je rovněž povinen dodržovat obecná ustanovení zákona (část první), ustanovení společná, přechodná a závěrečná (část pátá).

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem orgán dohledu uvádí, že zadavatel porušil § 49 odst. 4 zákona v návaznosti na § 68 odst. 2 zákona, když rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nezaslal doporučeně s doručenkou.

Orgán dohledu z dokumentace o zadání veřejné zakázky dále zjistil, že čestné prohlášení uchazeče AUTOS, spol. s r. o., Kunštát na Moravě (dále jen "AUTOS"), který se umístil na 1. - 2. místě, neobsahovalo prohlášení týkající se kvalifikačního předpokladu stanoveného v § 2b odst. 1 písm. f) zákona. Zadavatel se ke zjištěné skutečnosti vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002, kde mj. uvedl, že z protokolu z jednání komise pro otevírání obálek s nabídkami ze dne 6.12. 1999 a ze zprávy vyplývá, že uchazeč AUTOS splnil podmínky zadání (i kvalifikační předpoklady) a tudíž nebyl z další účasti na veřejné zakázce vyloučen.

Po opětovném přezkoumání obsahu nabídky uchazeče AUTOS orgán dohledu zjistil, že čestné prohlášení jmenovaného uchazeče neobsahovalo prohlášení týkající se kvalifikačního předpokladu stanoveného v § 2b odst. 1 písm. f) zákona. Tím, že zadavatel nevyloučil uchazeče AUTOS, který nesplnil kvalifikační předpoklad stanovený v § 2b odst. 1 písm. f) zákona způsobem dle § 2c odst. 1 zákona z další účasti na veřejné zakázce, porušil § 2e zákona v návaznosti na § 49 odst. 5 zákona. Poněvadž nabídka jmenovaného uchazeče nebyla vybrána jako nejvhodnější, nepovažuje orgán dohledu porušení zákona za závažné.

Dne 23. 12. 1999 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Ing. Josefem Michlem, bytem Jabloňová 29, 621 00 Brno (který se rovněž umístil na 1. - 2. místě), písemnou dohodu na dodávku 20 kusů vozů Škoda v období let 2000 až 2001, za cenu platnou v den uzavření kupní smlouvy (bez DPH) s množstevní slevou 2,5 % z této ceny, přičemž u vozů Felicia se sleva zvyšuje o 2 %.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli dle jeho vyjádření (viz stanovisko ze dne 10. 7. 2002 a přiložené daňové doklady) peněžitý závazek ve výši 6 692 175,-- Kč vč. DPH (5 485 388,70 Kč bez DPH), čímž byl překročen limit 5 000 000, Kč bez DPH, do jehož výše zadavatel mohl zvolit způsob zadání výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona.

Vzhledem k výše zjištěné skutečnosti orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 1 zákona v návaznosti na § 67 odst. 1 zákona, když nezvolil způsob zadání předmětné veřejné zakázky adekvátně dle výše budoucího peněžitého závazku.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 6 692 175,-- Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 66 921,70 Kč.

Při úvaze o míře závažnosti porušení zákona zohlednil orgán dohledu skutečnost, že zadavatel neprokázal, že hodnotil nabídky postupem dle zákona, tedy dle kritérií ve výzvě, čímž vyloučil transparentnost zadání veřejné zakázky a její následnou přezkoumatelnost. Jeho postupem vznikly důvodné pochybnosti o dodržení fair prostředí výběru nejvhodnější nabídky. Posledně uvedenou skutečnost umocňuje rovněž fakt, že zadavatel nearchivoval nabídky vyloučených uchazečů. Jako polehčující okolnost však orgán dohledu zejména zohlednil, že faktické překročení limitu pro daný způsob zadání veřejné zakázky, představuje pouhých 485 388,70 Kč bez DPH, což není ani 1/10 limitu. V této souvislosti si je orgán dohledu vědom skutečnosti, že zadavatel v době zahájení procesu zadávání mohl předpokládat, že celková cena všech osobních automobilů ve svém souboru nepřekročí limit stanovený v § 49 zákona. Polehčující okolností je i skutečnost, že závažné porušení bylo u zadavatele zjištěno poprvé.

Za výše zjištěná závažná porušení uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 15 000,-- Kč , tj. cca v jedné pětině její možné výše.

ad 11) "zneškodňování nepoužitých léčiv z lékáren na území města Brna"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou zaslanou dvanácti zájemcům o veřejnou zakázku v příloze dopisu ze dne 20. 7. 2000.

Zadavatel předložil orgánu dohledu dokumentaci pouze ve fotokopiích (kromě nabídek jednotlivých uchazečů). Ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 zadavatel uvedl, že zadání veřejné zakázky bylo provedeno v souladu s podmínkami stanovenými zákonem a že byl vybrán uchazeč nabízející nejnižší cenu, čímž došlo k podstatnému snížení nákladů na likvidaci léčiv proti předcházejícímu období. Zadavatel rovněž uvedl, že všechny doklady požadované orgánem dohledu nebyly bohužel dohledány.

Orgán dohledu zjistil, že dokumentace neobsahovala

  • písemnou výzvu zmiňovanou v dopise ze dne 20. 7. 2000, v němž je uvedeno, že "podrobnosti veřejné soutěže naleznete v příloze tohoto dopisu", čímž nelze přezkoumat, zda výzva k podání nabídky byla učiněna v souladu s § 49 odst. 4 písm. a) až d) zákona,

  • potvrzení příslušného orgánu stvrzující, že uchazeč .A.S.A. před uzavřením smlouvy prokázal kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona způsobem podle § 2c odst. 2 písm. c) zákona,

  • obálky, v nichž byly podány nabídky jednotlivými uchazeči, a které jsou součástí dokumentace dle § 2 písm. k) zákona,

  • doklady prokazující, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo uchazečům zasláno doporučeně s doručenkou nebo doručeny osobně proti podpisu (viz § 49 odst. 10 zákona a § 68 odst. 2 zákona), a zda rozhodnutí bylo zasláno všem uchazečům.

Tím, že zadavatel nearchivoval dokumenty, týkající se průběhu zadávání předmětné veřejné zakázky, nelze přezkoumat, zda výběr smluvního partnera proběhl v souladu se zákonem. Zadavatel tak závažně porušil § 64b zákona. Uvedeným postupem zadavatele byla porušena zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejné zakázky směřujícího k uzavření smlouvy s uchazečem, jenž podal nejvhodnější nabídku.

Dne 29. 9. 2000 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem .A.S.A., spol. s r. o., Praha 8 (dále jen ".A.S.A."), smlouvu o dílo na dobu určitou, a to od 1. 10. 2000 do 31. 8. 2003. Cena byla stanovena ve výši 14,70 Kč/kg vč. DPH. Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že ze zadání veřejné zakázky nelze zjistit (vzhledem k tomu, že zadavatel nearchivoval všechny doklady), zda ve výzvě vymezil jednoznačně požadavek stanovení nabídkové ceny za splnění veřejné zakázky.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl doposud zadavateli dle jeho vyjádření (viz stanovisko ze dne 10. 7. 2002) peněžitý závazek ve výši 245 794,-- Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 2 457,90 Kč.

Poněvadž postupem zadavatele byla vyloučena zásada přezkoumatelnosti, nemůže orgán dohledu pochybení zadavatele při archivaci dokladů nepovažovat za závažné. K úvaze o míře závažnosti porušení zákona zadavatelem ve vztahu k absenci dokladu o neexistenci závazku vybraného uchazeče vůči státu - viz odůvodnění k veřejné zakázce ad 1). Jako polehčující okolnost vzal orgán dohledu do úvahy skutečnost, že pochybení bylo u zadavatele zjištěno poprvé.

Za výše zjištěné závažné porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 500,-- Kč, tj. cca v jedné pětině její možné výše, neboť zejména dokladace plnění povinností vybraného uchazeče vůči státu je velmi významnou složkou zjištění kvalifikace uchazeče zadavatelem před uzavřením smlouvy.

ad 12) "regulační plán Vídeňská - jih"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou (v této části dále jen "výzva") ze dne 2. 4. 2001 učiněnou sedmi zájemcům o veřejnou zakázku.

Součástí dokumentace nebyly obálky, v nichž byly podány nabídky jednotlivými uchazeči. Ve svém stanovisku ze dne 10.7. 2002 zadavatel uvedl, že obálky byly předány spolu s ostatními materiály ke kontrole dne 21. 2. 2002, přičemž o existenci obálek byl učiněn záznam (viz dokumentace). Orgán dohledu zjistil, že obálky součástí předaných materiálů nebyly. Součástí dokumentace je však "protokol ze zasedání komise pro otevírání obálek" ze dne 24. 5. 2001, v jehož příloze č. 3 nazvané "kontrola způsobu podání nabídek (uzavřené obálky) dle § 9 odst. 1 zákona (v této části dále jen "příloha"), je rovněž tabulka popisující skutečnosti, zda obálka byla řádně uzavřena, označena, označena razítkem, příp. podepsána a doručena ve lhůtě. Jelikož o způsobu podání nabídek zadavatel učinil podrobný a přehledný záznam nepovažuje orgán dohledu zjištěný nedostatek (absence obálek v dokumentaci) za závažné porušení zákona.

V textu výzvy nebyla stanovena lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadavatel se ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 k uvedené skutečnosti nevyjádřil. Orgán dohledu uvádí, že stanovení lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, je obligatorní náležitostí, kterou je zadavatel povinen ve výzvě uvést. Tím, že zadavatel neuvedl předmětnou lhůtu v textu výzvy porušil § 49 odst. 4 písm. d) zákona. Vzhledem k tomu, že celý průběh veřejné zakázky je podrobně, přehledně a písemně zaznamenán, a že nedošlo k překročení lhůty tak, jak je vymezená zákonem, nepovažuje orgán dohledu zjištěný nedostatek za závažné porušení zákona.

Přílohu výzvy tvořil vzor čestného prohlášení, v němž v případě kvalifikačního předpokladu stanoveného v § 2b odst. 1 písm. f) zákona byl vypuštěn text "a na penále". Současně bylo v bodu 3 textu výzvy stanoveno, že nabídka musí obsahovat čestné prohlášení dle přiloženého vzoru. Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel tím porušil § 49 odst. 4 písm. b) zákona, když nepřesně definoval obligatorní náležitost výzvy, a to požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů.

Dopisy ze dne 31. 5. 2001 zadavatel vyloučil čtyři uchazeče z důvodu nesplnění kvalifikačních předpokladů, neboť uchazeči ve svých nabídkách nedoložili ověřené kopie o autorizaci, tak jak bylo požadováno v textu výzvy bod bodem 3. Dopisy ze dne 8. 6. 2001 oznámil zadavatel nevyloučeným uchazečům své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky uchazeče Ing. arch. Jindřicha Kaňka, bytem Urbánkova 22, 624 00 Brno (dále jen "Jindřich Kaněk").

Zadavatel tím porušil § 49 odst. 10 zákona, když své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nezaslal všem uchazečům, tj. i vyloučeným, čímž jim nebyla zpřístupněna informace o výběru nejvhodnější nabídky, na kterou mají ze zákona právo. Poněvadž však vyloučení uchazeči nemohli podat proti výběru nejvhodnější nabídky námitky, nepovažuje orgán dohledu zjištěné pochybení zadavatele za závažné porušení zákona.

Zadavatel s uchazečem Jindřichem Kaňkem uzavřel dne 10. 7. 2001 smlouvu o dílo v celkové ceně 1 130 640,-- Kč vč. DPH (1 076 800, Kč bez DPH), přičemž součástí dokumentace nejsou doklady prokazující, že uchazeč před uzavřením smlouvy splnil kvalifikační předpoklady způsobem dle § 2c odst. 2 písm. b) a c) zákona.

Ke způsobu prokazování kvalifikačních předpokladů před uzavíráním smlouvy dle zákona o zadávání veřejných zakázek odkazuje orgán dohledu na část odůvodnění u veřejné zakázky ad 1).

Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že požadované doklady nebyly součástí dokumentace, neboť byly předloženy ke kontrole a zpět vráceny uchazeči. V příloze zadavatel orgánu dohledu zaslal doklady, které dle jeho vyjádření prokazují, že uchazeč splnil kvalifikační předpoklady. Po přezkoumání těchto dokladů orgán dohledu zjistil, že všechny doklady byly vystaveny, příp. ověřeny v měsíci dubnu roku 2002, tedy 8 měsíců po uzavření smlouvy (10. 7. 2001). Z uvedeného plyne, že doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů uchazeče Jindřicha Kaňka nebyly jmenovaným uchazečem předloženy před uzavření smlouvy a že uchazeč Jindřich Kaněk před uzavřením smlouvy zákonnou povinnost nesplnil.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 2e zákona v návaznosti na § 49 odst. 9 zákona, když nevyloučil uchazeče Jindřicha Kaňka, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. d) a f) zákona způsobem podle § 2c odst. 2 písm. b) a c) zákona, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. V této souvislosti odkazuje orgán dohledu na část odůvodnění u veřejné zakázky ad 1), která se týká náležitostí nabídky.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 1 130 640,-- Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 11 306,40 Kč.

Při úvaze o míře závažnosti porušení zákona orgán dohledu zohlednil skutečnost, že zadavatel nezjišťoval absenci beztrestnosti a pohledávky státu za vybraným uchazečem, přestože mu to zákon před uzavřením smlouvy výslovně nařizuje. K tomu dále odůvodnění u veřejné zakázky ad 1). Jako polehčující okolnost byla skutečnost, že pochybení zadavatele bylo zjištěno poprvé.

Za výše zjištěné závažné porušení uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 1 000,-- Kč, tj. cca v jedné desetině její možné výše.

ad 13) "Brno - vodojem Soběšice"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou (v této části dále jen "výzva") ze dne 27. 2. 2001 osmi zájemcům o veřejnou zakázku.

Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek zadavatel uzavřel až dne 28. 5. 2001 s uchazečem FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby, a. s., Brno (dále jen "Fišer"), smlouvu o dílo v celkové ceně 6 975 071,30 Kč vč. DPH (6 642 925, Kč bez DPH), čímž došlo k překročení lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Orgán dohledu konstatuje, že uvedeným postupem zadavatel porušil § 49 odst. 7 zákona. Vzhledem k tomu, že celý průběh veřejné zakázky je podrobně, přehledně a písemně zaznamenán, přičemž transparentnost hodnocení nabídek dokládají i přehledné tabulky vypracované o každém uchazeči, který podal nabídku, nepovažuje orgán dohledu zjištěný nedostatek za závažné porušení zákona.

Poněvadž zadavatel v příloze svého stanoviska ze dne 10. 7. 2002 zaslal rovněž doklady prokazující, že uchazeč Fišer před uzavřením smlouvy splnil kvalifikační předpoklady v souladu se zákonem, a jiné závažné pochybení v průběhu zadávání předmětné veřejné zakázky zjištěno nebylo, podle § 30 správního řádu, se správní řízení zastavuje, neboť odpadl důvod řízení.

ad 14) "čištění tunelů - Pisárecký tunel a Husovický tunel"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou (v této části dále jen "výzva") ze dne 5. 2. 2001 učiněnou pěti zájemcům o veřejnou zakázku. V textu výzvy nebyla stanovena lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni (viz § 49 odst. 4 písm. d) zákona).

Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že ve výzvě pod bodem 2. byl uveden požadovaný termín plnění, a to duben a říjen 2001 a s ohledem na platnost cen uvedených v bodě 4. výzvy má zadavatel za to, že uchazeči byli svými nabídkami vázáni v daných termínech. Jelikož při uzavírání smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky nedošlo k překročení této lhůty, nepovažuje orgán dohledu zjištěný nedostatek za závažné porušení zákona, a s přihlédnutím k okolnostem případu jej ani neuvedl ve výrokové části tohoto rozhodnutí.

Dokumentace obsahovala "zápis z jednání výběrové komise" konané dne 19. 3. 2001, jehož součástí byly tabulky vyplněné faktickými údaji o uchazečích v rámci jednotlivých kritérií hodnocení. Z tabulek však nevyplývá, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií hodnocení stanovených v textu výzvy, neboť nabídkám bylo přiřazeno pořadí, a to souhrnně za všechna kritéria hodnocení dohromady.

Zadavatel se k výše uvedené skutečnosti vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002, ve kterém uvedl, že stanovená kritéria byla vypsána do hodnotící tabulky v pořadí podle jejich váhy při vlastním hodnocení nabídek, výsledek hodnocení je pak uveden souhrnně. Zadavatel rovněž uvedl, že bere na vědomí, že je nutné dokladovat hodnocení jednotlivých kritérií samostatně.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 9 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, když neprokázal, že hodnotil nabídky dle kritérií hodnocení stanovených ve výzvě, nýbrž stanovil pouze pořadí nabídek souhrnně za všechny kritéria.

Zadavatel uzavřel dne 30. 3. 2001 s uchazečem BODOCOM, s. r. o., Brno (dále jen "BODOCOM"), smlouvu o dílo v celkové ceně 2 490 600,-- Kč vč. DPH (2 372 000, Kč bez DPH).

Čestné prohlášení uchazeče BODOCOM obsažené v nabídce v případě kvalifikačního předpokladu stanoveného v § 2b odst. 1 písm. f) zákona neobsahuje text "a na penále". Před uzavřením smlouvy jmenovaný uchazeč prokázal kvalifikační předpoklady v souladu se zákonem.

Zadavatel se k výše uvedené skutečnosti vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002, ve kterém uvedl, že k přehlédnutí skutečnosti, že čestné prohlášení uchazeče v nabídce neobsahovalo text "a na penále" došlo nepozorností komise pro otevírání obálek.

Na základě zjištěných skutečností orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 2e zákona v návaznosti na § 49 odst. 9 zákona, když z další účasti na veřejné zakázce nevyloučil uchazeče BODOCOM, který neprokázal kvalifikační předpoklad stanovený v § 2b odst. 1 písm. f) zákona způsobem dle § 2c odst. 1 zákona ve fázi podávání nabídek, přičemž nabídka jmenovaného uchazeče byla vybrána jako nejvhodnější a zadavatel s ním uzavřel smlouvu.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 2 490 600,-- Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 24 906,-- Kč.

Při úvaze o míře závažnosti porušení zákona orgán dohledu uvádí, že postupem zadavatele byl závažným způsobem porušen princip rovného přístupu ke všem uchazečům, který zákonodárce zakotvil v ustanovení § 11 zákona a na který výslovně odkazuje § 49 odst. 8 zákona. Tím, že zadavatel uchazeče BODOCOM nevyloučil již ve fázi posuzování souladu nabídek se zákonem, výrazným způsobem narušil fair prostředí výběru nejvhodnější nabídky, neboť tohoto uchazeče zvýhodnil proti ostatním uchazečům o veřejnou zakázku. K úvaze o míře porušení zákona při nedoložení a neprůkaznosti hodnocení nabídek odkazuje orgán dohledu na část odůvodnění u veřejné zakázky ad 10), neboť i když šetřená veřejná zakázka byla zadána již po 1. 6. 2000 (nákup vozidel před uvedeným termínem), tak principy průkaznosti hodnocení, jeho transparentnosti a umožnění přezkoumatelnosti jsou shodné u obou veřejných zakázek. Jako polehčující okolnost byl vzata do úvahy skutečnost, že pochybení zadavatele bylo zjištěno poprvé.

Za výše zjištěná závažná porušení uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 5 000,-- Kč, tj. cca v jedné pětině její možné výše, neboť zejména pochybení zadavatele při nevyloučení uchazeče BODOCOM významně narušilo fair proces výběru nejvhodnější nabídky.

ad 15) "nákup technologie pro školní jídelnu ZŠ Hudcova 35, Brno-Medlánky"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 49 odst. 1 zákona, a to písemnou výzvou (v této části dále jen "výzva") ze dne 22. 10. 1999 učiněnou pěti zájemcům o veřejnou zakázku.

V textu výzvy zadavatel stanovil, že jednotlivé nabídky budou hodnoceny podle následujících kritérií:

  • splnění požadovaných parametrů a kvalita zboží,

  • výše nabídkové ceny vč. montáže s DPH, cena za dopravu na místo určení vč. DPH,

  • schopnost dodání zboží v požadované termínu,

  • poskytnutá záruční lhůta vč. specifikace zajištění plnění záručních služeb,

  • komplexnost a kvalita obsahu a formy nabídky.

Ve "zprávě z jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek konané dne 15. 11. 1999" (v této části dále jen "zpráva") je uvedeno, že hodnocení nabídek proběhlo podle zadávacích podmínek a hodnotících kritérií stanovených v podmínkách výzvy. Ze zprávy však nevyplývá, kolik bodů bylo přiřazeno nabídkám v rámci jednotlivých kritérií, a jaký stupeň významu byl jednotlivým kritériím přiřazen, součástí dokumentace jsou pouze tabulky obsahující faktické údaje o nabídkách uchazečů a listiny (celkem sedm) označené jako "hodnocení nabídek na nákup technologie pro ŠJ Hudcova" uvádějící jednotlivá pořadí uchazečů na prvním až devátém místě.

Po provedeném hodnocení nabídek (resp. stanovení pořadí nabídek) byla vybrána jako nejvhodnější nabídka uchazeče UNI market gastro, a. s., Brno (dále jen "UNI"). Dne 25. 11. 1999 zadavatel se jmenovaným uchazečem uzavřel kupní smlouvu v celkové ceně 852 730,-- Kč vč. DPH (698 959,63-- Kč bez DPH).

Zadavatel k výše uvedeným skutečnostem ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 uvedl, že hodnocení nabídek proběhlo podle zadávacích podmínek a hodnotících kritérií stanovených v podmínkách výzvy, ale ne jednotlivě podle zadaných kritérií, přičemž byl vypracován tabulkový přehled jednotlivých uchazečů. Nabídkové ceny byly hodnoceny stupněm 1 (nejnižší cena) až 9 (nejvyšší cena). Na základě zhodnocení nabídek z hlediska požadovaných vlastností a kvality nabízeného zboží, nabízených cen a posouzení ostatních hodnotících kritérií, byla vybrána nabídka společnosti UNI.

Orgán dohledu uvádí, že pouhé stanovení pořadí nabídek nelze považovat za provedené hodnocení uskutečněné v souladu s § 49 odst. 4 zákona a § 6 zákona, neboť nelze přezkoumat, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, zda v rámci kritéria hodnocení "nabídková cena" byly nabídky hodnoceny podle výše, jakým způsobem byly stanoveny váhy jednotlivých kritérií.

Na základě zjištěných skutečností dospěl orgán dohledu k závěru, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 a 3 zákona, když nabídky uchazečů nehodnotil transparentně podle kritérií hodnocení stanovených ve výzvě, ale stanovil pořadí nabídek souhrnně za všechny kritéria dohromady.

Součástí dokumentace nebyly doklady prokazující, že uchazeč UNI před uzavřením smlouvy splnil kvalifikační předpoklady způsobem dle § 2c odst. 2 písm. c) zákona. Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 zjištěnou skutečnost potvrdil.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 2e zákona v návaznosti na § 49 odst. 5 zákona, když nevyloučil uchazeče UNI, který před uzavřením smlouvy neprokázal kvalifikační předpoklady stanovené v § 2b odst. 1 písm. f) zákona způsobem podle § 2c odst. 2 písm. c) zákona, a uzavřel se jmenovaným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 852 730,-- Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 8 527,30 Kč.

K úvahám orgánu dohledu o míře závažnosti porušení zákona zadavatelem odkazuje orgán dohledu na část odůvodnění u veřejné zakázky pod ad 10) - netransparentnost hodnocení nabídek - a rovněž u veřejné zakázky uvedené pod ad 3) - k nevyloučení uchazeče. Jako polehčující okolnost vzal orgán dohledu v úvahu, že pochybní zadavatele bylo zjištěno poprvé.

Za výše zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 2 000,-- Kč, tj. cca v jedné pětině její možné výše.

ad 16) "knihovna Jiřího Mahena - interiéry v Schrattenbachově paláci"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona, a to písemnou výzvou (v této části dále jen "výzva") ze dne 2. 1. 2000, na základě které zadavatel vyzval společnost UNISTAV a. s., Brno (dále jen "UNISTAV"), k podání nabídky na dodávku a montáž interiérů na investiční akci "knihovna Jiřího Mahena - interiéry v Schrattenbachově paláci". Uvedené veřejné zakázce předcházela veřejná zakázka "rekonstrukce objektu knihovny Jiřího Mahena v Brně, Kobližná č. 4" vyhlášená podle části druhé zákona v Obchodním věstníku č. 24/98 ze dne 17. 6. 1998 pod zn. 055885-24/98, v rámci které zadavatel uzavřel dne 27. 11. 1998 smlouvu o dílo v celkové ceně 74 891 743,-- Kč vč. DPH (71 077 366,-- Kč bez DPH).

Dne 11. 5. 2001 zadavatel uzavřel se společností UNISTAV smlouvu o dílo v celkové ceně 17 300 000,-- Kč vč. DPH, přičemž zadání této veřejné zakázky bylo učiněno v souladu s § 50 odst. 1 písm. c) zákona.

Jelikož zadavatel v příloze svého stanoviska ze dne 10. 7. 2002 odůvodnil svůj postup při zadávání veřejné zakázky výzvou jednomu zájemci, přičemž nedošlo k překročení limitu, tzn. 50 % z ceny původní zakázky, do jehož výše lze postupovat podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona, podle § 30 správního řádu, se správní řízení zastavuje, neboť odpadl důvod řízení.

ad 17) "rekonstrukce staré správní budovy ZOO"

Předmětná veřejná zakázka byla zadána podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona, a to písemnou výzvou ze dne 23. 3. 2001, na základě které zadavatel vyzval společnost Tocháček spol. s r. o., Brno (dále jen "Tocháček"), k podání nabídky na zhotovení díla "rekonstrukce staré správní budovy ZOO". Uvedené veřejné zakázce předcházela zakázka "pavilon tygrů - ZOO Brno" zadaná podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., a to písemnou výzvou ze dne 20. 10. 1998, v rámci které zadavatel uzavřel dne 17. 12. 1998 se společností Tocháček smlouvu o dílo v celkové ceně 7 495 685,-- Kč vč. DPH (7 135 672,-- Kč bez DPH), přičemž bylo ve smlouvě stanoveno, že zhotovitel provede dílo v rozsahu podle realizační projektové dokumentace zpracované 1. Černopolní, Srbská 66, Brno, a stavebního povolení (pozn. orgánu dohledu - jedná se o stavební povolení č. j. ÚS-1083/97-Ba, viz text výzvy ze dne 20. 10. 1998).

Dne 30. 4. 2001 zadavatel uzavřel se společností Tocháček smlouvu o dílo č. 56019244 v celkové ceně 17 769 952,-- Kč vč. DPH (16 852 200,-- Kč bez DPH), přičemž bylo ve smlouvě stanoveno, že zhotovitel provede dílo v rozsahu podle realizační projektové dokumentace zpracované pod zakázkovým číslem 21-99-K v říjnu 1999 projekční kanceláří BESTA Ing. Jan Brázda, spol. s r. o., projektování a inženýrská činnost, Blansko, a stavebního povolení vydaného stavebním úřadem městské části Brno-Bystrc pod č. j. OS-1234-99-Be dne 7. 1. 2000.

Ve svém stanovisku ze dne 10. 7. 2002 zadavatel uvedl, že realizace veřejné zakázky "rekonstrukce staré správní budovy ZOO" technologicky souvisí s objektem "pavilonu tygrů" jak po stránce technického propojení (společné inž. sítě, společná štítová zeď, prosklení tygřince - nutná výměna skel, ukotvení vodorovných konstrukcí, napojení skalního masívu apod.), tak po stránce architektonické. Z těchto důvodů bylo přikročeno ke způsobu zadání podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona společnosti Tocháček. Během prací došlo postupně k dopřesnění požadavků uživatele díla, tyto zvýšily a upravily rozsah prací a následně vyvolaly posun termínu dokončení - řešeno dodatkem č. 1 ze dne 21. 11. 2001. V příloze stanoviska ze dne 10. 7. 2002 zadavatel orgánu dohledu zaslal dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo č. 56019244, kterým došlo k navýšení původní ceny o 4 354 664,-- Kč bez DPH na celkovou částku 21 206 866,-- Kč bez DPH (22 342 349,-- Kč vč. DPH). K problematice dodatků a stavebních zakázek odkazuje orgán dohledu na část odůvodnění u veřejné zakázky uvedené pod ad 3).

Orgán dohledu neakceptuje odůvodnění postupu podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona zadavatelem, neboť v okamžiku zadání na trhu existovaly další potenciální zájemci (uchazeči) s dostatečnou kvalifikací na to, aby byli schopni realizovat předmět plnění díla "rekonstrukce staré správní budovy ZOO" v souladu s realizační projektovou dokumentací. Zadavatel navíc realizoval další veřejnou zakázku, a to dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo č. 56019244, přičemž z jejího plnění mu vznikl další peněžitý závazek ve výši 4 354 664,-- Kč bez DPH. Zadavatel však nedoložil žádné dokumenty, které by nasvědčovaly volbu formy zadání veřejné zakázky, tj. dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo č. 56019244. Zadavatel rovněž sám přiznal, že k navýšení ceny 4 354 664,-- Kč bez DPH došlo při dopřesnění požadavků uživatele díla, které mj. zvýšily a upravily rozsah prací. V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že dle § 2h odst. 1 zákona je zadávací dokumentace souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž součástí dokumentace musí být i jednoznačné vymezení množství a druhu požadovaných prací, dodávek nebo služeb. Za úplnost a správnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci odpovídá zadavatel.

Z uvedeného tedy vyplývá, že předmět plnění veřejné zakázky musí být stanoven jednoznačně a nelze v průběhu procesu zadávání veřejné zakázky měnit (rozšiřovat, či zužovat) rozsah prací, který byl vymezen zadávací dokumentací, pokud nedojde objektivně k mimořádným nepředvídatelným okolnostem. Pokud objednatel požaduje provedení dalších prací, jedná se o novou veřejnou zakázku, jejímž předmětem plnění jsou jiné práce (dodávky nebo služby), než které byly původně požadovány, a zadavatel je při jejím zadávání povinen postupovat dle zákona.

Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil § 3 odst. 1 a 4 zákona v návaznosti na § 67 odst. 1 zákona, neboť výběr zhotovitele díla "rekonstrukce staré správní budovy ZOO" neprovedl dle předpokládané výše peněžitého závazku bez DPH a smlouvu uzavřel na podkladě výzvy dle § 50 odst. 1 písm. b) zákona, přestože objektivně plnění veřejné zakázky mohl zajistit blíže neurčený počet soutěžitelů, čímž zcela vyloučil princip soutěže mezi uchazeči

Ze zadání předmětných veřejných zakázek vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 22 342 349,-- Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 223 423,40 Kč.

Při úvaze o míře závažnosti porušení zákona orgán dohledu zohlednil zejména skutečnost, že zadavatel na uzavření smlouvy využil postup dle části třetí zákona, aniž měl k tomu dány objektivní důvody. Požadované dílo totiž mohl splnit blíže neurčený počet zhotovitelů a zadavatel tak při výdaji veřejných prostředků zcela vyloučil soutěžní princip. Polehčující okolností je skutečnost, že pochybení bylo zjištěno poprvé.

Za výše zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 70 000,-- Kč, tj. cca v jedné třetině její možné výše.

K výši pokut

Orgán dohledu podle § 62 odst. 1 zákona může uložit zadavateli za závažné či opětovné porušení zákona pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel již uzavřel smlouvy na plnění šetřených veřejných zakázek a že nelze dosáhnout nápravy fakticky, orgán dohledu přistoupil k uložení pokut, neboť porušení zákona, kterých se zadavatel při zadávání předmětných veřejných zakázek dopustil, jsou porušení závažná. Celková suma pokut činí 520 284,-- Kč.

Před uložením pokuty orgán dohledu zkoumal, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé § 62 odst. 1 zákona, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let, kdy došlo k tomuto porušení. O porušení zákona se orgán dohledu dozvěděl dne 15. 2. 2002 až 26. 2. 2002 na základě kontroly provedené pracovníky orgánu dohledu. K porušením zákona došlo v termínech (uzavření smluv) uvedených výše.

Ceny veřejných zakázek, při jejichž zadání se zadavatel dopustil závažného porušení zákona, za které může být zadavateli uložena pokuta, jsou vždy uvedené u šetřených veřejných zakázek, a to včetně horní hranice možné pokuty (1 % z uvedené ceny veřejné zakázky). Pokud orgán dohledu jako polehčující okolnost uvádí, že závažné porušení zákona bylo zjištěno u zadavatele poprvé, má tím na mysli okolnost v rámci probíhajícího správního řízení zahájeného na základě kontroly provedené orgánem dohledu v prvním čtvrtletí roku 2002.

Prokazování kvalifikačních předpokladů

Zákon o zadávání veřejných zakázek upravuje závazným postupem jaké kvalifikační předpoklady mají být prokázány, vč. způsobu prokazování, a to ve fázi podání nabídky a ve fázi před uzavřením smlouvy vybraným uchazečem. Zákon rovněž stanoví, jak má zadavatel v případě, že kvalifikační předpoklady prokázány nejsou, postupovat. Pokud tak zadavatel neučiní, porušuje závažným způsobem zákon, neboť může nastat situace, že zadavatel uzavře smlouvu se subjektem, který např. nemá potřebnou kvalifikaci, nebo je vůči státu dlužníkem, atp., neboť (ne)existence dluhu, či potřebná kvalifikace nebyla v některých šetřených případech zadavatelem ověřena v souladu se zákonem (k tomu viz odůvodnění u veřejné zakázky pod ad 3).

Zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky učiněné v souladu s § 37 odst. 1 písm. h) zákona, resp. s § 49 odst. 10 zákona

Orgán dohledu k náležitostem zprávy o posouzení a hodnocení nabídek uvádí, že popisem hodnocení se při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek rozumí vedle stanovení stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení rovněž objasnění principu přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu se slovním vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Je tedy nezbytné, aby záznam obsahoval nikoliv pouze bodové (číselné) hodnocení jednotlivých nabídek, ale rovněž patřičný písemný slovní komentář, z něhož bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Z takto zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí záznamu. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam spolu s dalšími písemnostmi tvořícími dokumentaci o zadání veřejné zakázky umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud ve zprávě, v případě výzvy více zájemcům v záznamu (protokolu), popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky takto zpracován není, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní, neboť hodnocení nabídek je jednou z nejdůležitějších fází procesu zadávání veřejné zakázky. Z uvedeného důvodu je nedostatek absence zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky charakterizován orgánem dohledu jako porušení zákona.

Neodeslání rozhodnutí zadavatele o vyloučení, resp. o výběru nejvhodnější nabídky v souladu se zákonem

Vzájemný styk mezi zadavatelem a uchazeči je upraven v § 68 zákona. Pokud zadavateli ze zákona vyplývá povinnost sdělit danou skutečnost (rozhodnutí o vyloučení, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky) uchazeči písemně, a to doporučeně, příp. doručit osobně proti podpisu, není možné uvedený způsob nahradit oznámením telefonickým či ústním, neboť nelze přezkoumat, jak zadavatel ve skutečnosti postupoval a zda zachoval rovný přístup ke všem subjektům účastnícím se zadávání veřejné zakázky. Celý proces zadávání veřejné zakázky se velmi komplikuje a stává se nepřehledným, neboť nelze jednoznačně určit počátek běhu lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče nebo proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, příp. lze zpochybnit, zda daným subjektům byla možnost vznesení námitek vůbec poskytnuta. Z uvedeného důvodu považuje orgán dohledu zjištěný nedostatek za závažné porušení zákona (k tomu viz část odůvodnění u veřejné zakázky pod ad 1).

Archivace dokumentace o zadání

V případě, že zadavatel nezajistí archivaci dokumentace o zadání veřejné zakázky, stává se postup zadavatele nepřezkoumatelným, neboť je předem vyloučeno, aby byl jeho postup, resp. soulad jeho postupu při výběru smluvního partnera při uzavírání smlouvy se zákonem, přezkoumán. Uvedené pochybení zadavatele považuje orgán dohledu za závažné porušení zákona, neboť současně dochází k porušení zásady transparentnosti, přičemž je výrazně zpochybněna objektivita samotného soutěžního prostředí.Tímto nedostatkem je rovněž závažným způsobem porušen princip přezkoumatelnosti, čímž je ve svém důsledku prakticky vyloučena jedna z kompetencí orgánu dohledu - přezkoumání postupu zadavatele.

Chybná volba způsobu zadání veřejné zakázky

Do této oblasti spadají veřejné zakázky, u kterých zadavatel neoprávněně použije způsob zadání formu výzvy jednomu zájemci (jedná se především o uzavírání dodatků k "původním" smlouvám), a dále veřejné zakázky, u kterých zadavatel zvolí "nižší" způsob zadání, než který by měl zvolit adekvátně dle předpokládané výše budoucího peněžitého závazku. Postup, kdy zadavatelé zvolí způsob zadání veřejné zakázky, který s ohledem na výši peněžitého závazku bez DPH neodpovídá příslušnému ustanovení zákona, považuje orgán dohledu za jedno z nejzávažnějších porušení zákona, neboť zadavatelé tím absolutně vylučují soutěžní prostředí, čímž dochází k nehospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Tyto případy lze klasifikovat jako účelové obcházení zákona, kterým jsou zadavatelé vyjmenovaní v § 2 písm. b) zákona povinni se řídit, neboť je k tomu zavazuje ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona. Do této kategorie lze přiřadit rovněž porušení zákona, kdy zadavatel uzavře smlouvu v uchazečem, který byl zadavatelem z další účasti na veřejné zakázce vyloučen a nebyl vůbec hodnocen jako tomu bylo u veřejné zakázky "odkanalizování a zásobování vodou Brno-Slatina".

Hodnocení nabídek

Jak již bylo uvedeno výše, hodnocení nabídek je jednou z nejdůležitějších fází celého procesu zadávání veřejných zakázek. Hodnocení musí probíhat transparentně podle kritérií hodnocení definovaných zadavatelem v zadání veřejné zakázky. Hodnocení nabídek dle jednotlivých kritérií nelze nahrazovat pouhým stanovením pořadí, aniž by byly stanoveny váhy jednotlivých kritérií. Rovněž je nutné věnovat náležitou pozornost výběru jednotlivých kritérií, a to s ohledem na předmět plnění dané veřejné zakázky, aby byla skutečně vybrána nabídka, která je nejvhodnější nejen z hlediska ceny, ale i z hlediska rizika a kvality práce, dodávky či služby, která je předmětem plnění. Z uvedených důvodů lze porušení, kterých se zadavatel dopustí v průběhu hodnocení nabídek, považovat za závažná porušení zákona.

Chybně definované zadání veřejné zakázky

Nedostatek, kdy zadavatel chybně definoval zadání veřejné zakázky, a které orgán dohledu považuje za porušení zákona, zjistil orgán dohledu např. u veřejné zakázky "regulační plán Vídeňská - jih". Zadavatel stanovil v zadání veřejné zakázky požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů, přičemž tento požadavek byl stanoven nepřesně (viz výše bod ad 12). I když lze toto pochybení považovat za pochybení formální, jeho důsledky mohou opět vést k situaci, že veřejná zakázka bude udělena uchazeči, který např. neprokázal, že není vůči státu dlužníkem. Zadání veřejné zakázky je zadavatel povinen definovat přesně a jednoznačně v souladu se zákonem, aby všem zájemcům (uchazečům) byla dána rovná možnost ucházet se o veřejnou zakázku v rámci transparentního soutěžního prostředí. Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že kvalifikační předpoklady a způsob jejich prokazování je stanoven zákonem a zadavateli nepřísluší do nich zasahovat.

Závěr

Zásady transparentnosti, nediskriminace a přezkoumatelnosti jsou základními principy, které musí zadavatelé vynakládající veřejné prostředky, obligatorně dodržovat. Citované zásady uplatňuje ve své rozhodovací praxi i Evropský soudní dvůr (viz např. č j. C 243/89 z 22. 6. 1993, č. j. T-203/96 z 17. 2. 1998).

Dohled nad dodržováním zákona podle § 52 zákona o zadávání veřejných zakázek spočívá mimo jiné i v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a v ukládání sankcí. Pokuta uložená zadavateli za zjištěná porušení zákona při zadávání předmětných veřejných zakázek vystihuje dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k takovému chování, které je v souladu se zákonem.

V rozhodnutí orgán dohledu zohlednil nabytí účinnosti jednotlivých novel zákona o zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti orgán dohledu poukazuje např. na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 5/99 ze dne 4. 11. 1999 z něhož vyplývá, že závazný postup zadavatelů musí být vždy posuzován podle zákona o zadávání veřejných zakázek účinného v době jejich zadání, avšak řízení před orgánem dohledu musí být posuzováno vždy podle předpisů platných v době rozhodování, neboť hlava III a IV části čtvrté zákona má charakter zvláštního procesního předpisu, kterým se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řídí, a na nějž přechodná ustanovení novelizací nedopadají.

Vzhledem ke zjištěným závažným porušením zákona a po posouzení a zhodnocení všech výše uvedených důkazů a skutečností uložil orgán dohledu zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Petr Hanák

ředitel odboru

Obdrží:

Statutární město Brno, Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno, zast. RNDr. Petrem Duchoněm

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en