číslo jednací: R61,63/2005/03-21029/2006/300-Šp

Instance II.
Věc na zajištění veřejně prospěšných služeb ve statutárním městě Mladá Boleslav
Účastníci
  1. Statutární město Mladá Boleslav, Komenského nám. 61, 293 49 Mladá Boleslav, zast. Mgr. Svatoplukem Kvaizarem
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 152 odst. 5 písm. a) sř - rozhodnutí zrušeno
Rok 2005
Datum nabytí právní moci 1. 12. 2006
Související rozhodnutí VZ/S509/05
R61,63/2005/03-21029/2006/300-Šp
Dokumenty file icon pis32616.pdf 188 KB

Č. j.: R61,63/2005/03-21029/2006/300-Šp       V Brně dne 28. listopadu 2006

Ve správních řízeních o rozkladu podaném dne 16. 8. 2005 společností Marius Pedersen, a.s., se sídlem Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové, právě zast. Mgr. Petrem Švadlenou, advokátem AK Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové,

a o rozkladu podaném dne 18. 8. 2005 společností AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o., se sídlem Rumunská 1, 120 00 Praha 2, právně zast. JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem AK se sídlem Botičská 1934/4, 128 00 Praha 2,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 7. 2005, č.j. S 509,510-R/05/140/Ná, ve věci přezkoumání rozhodnutí zadavatele - Statutárního města Mladá Boleslav, se sídlem Komenského náměstí 61, 293 49 Mladá Boleslav, za niž jedná MUDr. Raduan Nwelati, primátor, v obchodní veřejné soutěži na "Zajištění veřejně prospěšných služeb ve statutárním městě Mladá Boleslav", vyhlášené dne 7. 4. 2004 v Obchodním věstníku č. 14/04 po zn. 189945-14/04 podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.,

jehož dalším účastníkem je společnost COMPAG MLADÁ BOLESLAV, s.r.o., IČ: 47551984, se sídlem Vančurova 569, 29301 Mladá Boleslav, ve správním řízení zastoupen JUDr. Petrem Zderčíkem, advokátek AK se sídlem Bělehradská 77, 120 00 Praha 2, kterému byla veřejná zakázka přidělena,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., v návaznosti na § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 509,510-R/05/140/Ná ze dne 29. 7. 2005

r u š í m

a věc

v r a c í m

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

O d ů v o d n ě n í

I. Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

  1. Statutární město Mladá Boleslav, se sídlem Komenského náměstí 61, 293 49 Mladá Boleslav, za niž jedná MUDr. Raduan Nwelati, primátor (dále jen "zadavatel"), uveřejnilo dne 7. 4. 2004 v Obchodním věstníku v č. 14/04 pod značkou 189945-14/04 podle § 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákon") obchodní veřejnou soutěž "Zajištění veřejně prospěšných služeb ve statutárním městě Mladá Boleslav". Pozn.: Je li dále v textu uveden odkaz na zákon, jedná se o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu" nebo "Úřad") nebo jednotlivých účastníků řízení.

  1. Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel 4 nabídky. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky bylo uchazečům doručeno v rozmezí od 16. 8. 2004 do 17. 8. 2004. Od uchazeče AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o, se sídlem Rumunská 1, 120 00 Praha 2, právně zast. JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem AK se sídlem Botičská 1934/4, 128 00 Praha 2 (dále jen "AVE CZ"), a od uchazeče KUKU, spol. s r.o., se sídlem Jizerní Vtelno 34, 294 31 Krnsko (dále jen "KUKU, spol. s r.o."), obdržel zadavatel námitky, jimž nevyhověl. Na základě toho podali oba uchazeči návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele, avšak pouze uchazeč AVE CZ složil na účet Úřadu zákonem požadovanou jistotu. Úřad dne 3. 11. 2004 vydal rozhodnutí č.j. S 575-R/04-590/140-Ná, kterým zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uložil mu provést nový výběr. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek se proto sešla ve dnech 8. 2. 2005 až 10. 2. 2005 znovu. Po prostudování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a jejich podrobném porovnání dospěl zadavatel k odchylnému názoru než hodnotící komise a změnil pořadí nabídek a vyloučil uchazeče KUKU, spol. s r.o. pro obsahové nesplnění soutěže. Rada statutárního města Mladé Boleslavi (dále jen "Rada") toto rozhodnutí zadavatele schválila usnesením č. 2232 ze dne 17. 2. 2005. V souladu s tímto usnesením rozhodl současně zadavatel dne 18. 2. 2005, že nejvhodnější nabídkou je nabídka uchazeče COMPAG MLADÁ BOLESLAV, s.r.o., IČ: 47551984, se sídlem Vančurova 569, 29301 Mladá Boleslav, ve správním řízení zastoupen JUDr. Petrem Zderčíkem, advokátek AK se sídlem Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 (dále jen "vítězný uchazeč"). Proti uvedenému rozhodnutí zadavatel obdržel námitky uchazečů AVE CZ a Marius Pedersen, a.s., se sídlem Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové, právě zast. Mgr. Petrem Švadlenou, advokátem AK Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové (dále jen "Marius Pedersen"), kterým však nevyhověl. Dne 21. 3. 2005, tedy v zákonem stanovené lhůtě, obdržel Úřad od uchazečů návrh na přezkoumání úkonů zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Za účastníky správního řízení označil Úřad zadavatele, vítězného uchazeče, uchazeče Marius Pedersen a uchazeče AVE CZ.

Napadené rozhodnutí

  1. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 29. 7. 2005 rozhodnutí č.j. S 509,510-R/05/140/Ná, kterým rozhodl, že se oba návrhy podle ustanovení § 59 písm. b) zákona zamítají a rozhodnutí zadavatele ze dne 18. 2. 2005, č.j. 6080/2005/PM, o výběru nejvhodnější nabídky v předmětné veřejné zakázce se potvrzuje, neboť nebylo shledáno porušení citovaného zákona.

  1. K námitce, že vítězný uchazeč neuvedl v nabídce a následně ani zadavatel v rozhodnutí o přidělení zakázky německou verzi označení vítězného uchazeče, uvedl Úřad, že výpis z obchodního rejstříku kromě plného názvu uchazeče obsahuje sídlo uchazeče, identifikační číslo, statutární orgán, a na základě těchto údajů je nezpochybnitelné, o jakou obchodní firmu (společnost) se jedná. Identifikaci tak lze považovat za dostačující pro podnikání v České republice.

  1. Ke stanovení vah a způsobu hodnocení konstatoval Úřad, že stanovení kritérií hodnocení je plně v kompetenci zadavatele. Všem zájemcům o veřejnou zakázku zadavatel stanovil jednoznačný a určitý způsob hodnocení nabídek. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona zadavateli neukládá povinnost předem zveřejnit v podmínkách soutěže, jaká váha bude jednotlivým kritériím přiřazena při hodnocení nabídek. Zadavatel tím, že uvedl kritéria pro hodnocení nabídek včetně jejich pořadí, splnil požadavek kladený § 5 odst. 1 písm. d) zákona v návaznosti na § 5 odst. 3 zákona. K námitce uchazeče, kdy se tento odvolává na rozhodnutí Úřadu č.j.: S 176-R/00-VP/140/ZH, že zadavatel měl v podmínkách zadání výslovně určit také jednotlivé váhy podkritérií, neboť v opačném případě se ztěžuje objektivní a transparentní hodnocení, orgán dohledu uvedl, že ve shora uvedeném rozhodnutí je pouze uvedeno doporučení týkající se kvalitativního kritéria hodnocení "Odborná způsobilost, zejména reference o uchazeči", které nelze matematicky objektivizovat. Dané rozhodnutí má na mysli objektivnost a průhlednost procesu hodnocení nabídek. Zadavatel v zájmu objektivity a transparentnosti musí kvalitativní kritérium hodnocení náležitě slovně okomentovat, zjistit, čím nabídka splnila dané kritérium lépe než nabídky ostatních uchazečů, a následně přidělit na základě verbálního zdůvodnění jednotlivým nabídkám uchazečů patřičný počet bodů. K tomu orgán dohledu zopakoval, že zadavatel nejenže podrobně popsal ve vyhlášení obchodní veřejné soutěže způsob hodnocení nabídek, ale také podrobně zdůvodnil své rozhodnutí o výběru vítězného uchazeče, které se lišilo od závěru hodnotící komise, a toto své zdůvodnění ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek přiložil. Závěrem k tomu orgán dohledu vyslovil, že nemůže přebírat odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky.

  1. Dále se velká část odůvodnění rozhodnutí zabývala jednotlivými dílčími kritérii hodnocení. Úvodem rozebral orgán dohledu v odůvodnění citovaného rozhodnutí kritérium komplexnost a výhodnost návrhu smlouvy o dílo (které se skládá z osmi podkritérií, a to "komplexnost a provázanost služeb", "majetkové sankce při neplnění závazků", "reklamační podmínky", "jakost prováděných služeb", "záruka za jakost provedených služeb", "doba splatnosti daňových dokladů za provedené služby", "operativnost" a "podmínky odstoupení od uzavřené smlouvy o dílo"). Tím, že zadavatel u tohoto kritéria stanovil výše vyjmenovaná podkritéria hodnocení, byl předmět plnění vymezen dostačujícím způsobem pro zpracování nabídek. Komise i zadavatel hodnotili nabídky uchazečů podle všech zveřejněných podkritérií a provedené hodnocení obsahuje u každého z nich slovní komentář a zdůvodnění, v čem zadavatel spatřoval, že ta která nabídka splnila toto podkritérium lépe než nabídky ostatních uchazečů. Tím, že zadavatel toto kritérium upřesnil podkritérii, a podle daných podkritérií nabídky uchazečů hodnotil, považoval Úřad provedené hodnocení za objektivní.

  1. Podkritérium "komplexnost a provázanost služeb" splnili všichni uchazeči shodně a jejich nabídky byly tedy hodnoceny shodným bodovým ohodnocením. Ve stanovisku zadavatele bylo sice mj. uvedeno, že u nabídky vítězného uchazeče je možno vyzdvihnout skutečnost, že veškeré poptávané veřejně prospěšné služby jsou zajišťovány a řízeny jedním podnikatelským subjektem, ale zároveň obsahuje vyjádření, že ani u nabídky uchazeče Marius Pedersen není možné konstatovat nekomplexnost či neprovázanost nabízených služeb. Orgán dohledu tedy neshledal námitku týkající se bodového hodnocení tohoto podkritéria za důvodnou.

  1. Pokud jde o podkritérium "operativnost", neshledal orgán dohledu porušení zákona zadavatelem, když tento při hodnocení nabídek uvedl, že smluvní sankce za nezajištění zimní sjízdnosti komunikací do 2 hodin od výzvy zadavatele tak, jak ji nabídl uchazeč Marius Pedersen v návrhu smlouvy, nezajistí operativnost. K námitce uchazeče týkající se naléhavé potřeby lze podotknout, že naléhavou potřebu nelze předem předjímat - vyplývá ze situace, která nastane a kterou musí zadavatel řešit. Naléhavou potřebu by zadavatel mohl uvést pouze příkladem, nikoliv předem přesně stanovit a vymezit. Je na úvaze a zvážení uchazeče, jakou konkrétní nabídku učiní zadavateli. Konkrétní posouzení a hodnocení či zvážení výhodnosti pro zadavatele provádí komise pro posouzení a hodnocení nabídek, které následně závisí na rozhodnutí zadavatele, pokud své (odchylné) rozhodnutí zdůvodní, jak se stalo v daném případě.

  1. K subkritériu "záruka za jakost provedených služeb" bylo uvedeno, že zadavatel ohodnotil nabídku vítězného uchazeče třemi body, protože tento v nabídce uvedl záruku 2 roky například na montáž odpadkového koše, lavičky, klepadla nebo sušáku. Naproti tomu uchazeči AVE CZ a Marius Pedersen tuto délku záruční doby neuvedli. Zadavatel tím, že hodnotil v daném podkritériu lépe nabídku vítězného uchazeče, který v nabídce uvedl záruční dobu, neporušil ustanovení § 6 a § 11 odst. 1 zákona.

  1. K hodnocení subkritéria "podmínky odstoupení od uzavřené smlouvy o dílo", v jehož případě se rozcházelo stanovisko zadavatele a hodnotící komise, Úřad poznamenal, že v souladu s názorem Vrchního soudu v Olomouci vyjádřeném v rozsudku č.j. 2A 1/99 32 ze dne 17.6.1999, č.j. 2A/2002 ze dne 16.3.2004 neprovádí hodnocení, ani nezkoumá vlastní úvahy členů komise a rovněž neposuzuje, jak mají či nemají nabídky uspět v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, nýbrž přezkoumává postup, kterým k výběru nejvhodnější nabídky došlo, zda při něm byly dodrženy všechny zákonné podmínky a zda byl výběr (hodnocení) proveden transparentně.

  1. Pokud jde o v pořadí další kritérium hodnocení nabídková cena, uvedl Úřad, že nepovažuje námitku uchazeče Marius Pedersen za důvodnou. Zadavatel ve svém odchylném stanovisku od hodnocení komise pouze poznamenává (již mimo hodnocení kritéria "výše nabídkové ceny včetně DPH"), že nabídková cena uchazeče Marius Pedersen je v oblasti komplexního nakládání s odpady "uměle" ponížena o 2 500 000, Kč bez DPH za rok. Tato disproporce oproti ostatním nabídkám není v návrhu smlouvy o dílo řešena a znamenala by finanční nevýhodu pro zadavatele ve výši 29 750 000,- Kč vč. DPH za dobu trvání 10 let smlouvy. Možnost navýšení nájemného/příjmu zadavatele až o 7 %, které by znamenalo zvýšení finančních výhod zadavatele proti nabídkám ostatních uchazečů, nepokládal zadavatel za výhodu, když ostatní uchazeči nabídli zadavateli 30 % podíl z tržeb za skládku. Tato skutečnost však neměla vliv na hodnocení nabídek. Komise i zadavatel hodnotili nabídky uchazečů podle absolutní výše celkové nabídkové ceny uvedené v nabídkách uchazečů, v souladu s požadavkem zákona, a tedy transparentně a nediskriminačním způsobem.

  1. Co se týče kritéria odborná způsobilost uchazeče, vyjádřil se Úřad v odůvodnění citovaného rozhodnutí k jeho subkritériím "reference o obdobných realizovaných zakázkách" a "počet zaměstnanců odborných profesí". Při hodnocení podkritéria "reference o obdobných realizovaných zakázkách" se zadavatel ztotožnil s komisí, která hodnotila nabídky uchazečů jednomyslně. Na prvním místě byla hodnocena nabídka uchazeče AVE CZ, který předložil 4 reference s celkovou výší obratu 114 mil. Kč. Na druhém místě byla hodnocena nabídka uchazeče Marius Pedersen, který uvedl 6 referencí s celkovou výší obratu 77 mil. Kč, a na třetím místě nabídka vítězného uchazeče, která uvedla 6 referencí s celkovou výší obratu 75 mil. Kč. K námitce uchazeče Marius Pedersen, že předložil 9 referencí s celkovým objemem přesahujícím 188 mil. Kč a že jím předložená nabídka měla být v tomto kritériu jednoznačně hodnocena jako nejvhodnější, Úřad upozornil, že v nabídce uchazeče na str. 18 v tabulce "Referenční zakázky obdobného rozsahu a charakteru" je uvedeno 6 prováděných služeb s výší obratu 76,95 mil. Kč. Na str. 89 v tabulce "Přehled zakázek realizovaných v rámci Marius Pedersen ČR" jsou navíc uvedeny reference na zakázky provedené jinými subjekty, které jsou v částečném nebo celém vlastnictví uchazeče (viz. např. IPODEC-ČISTÉ MĚSTO, a. s., Krušnohorské komunální služby a. s.). Z nabídky uchazeče Marius Pedersen však nevyplývalo, že by nabídku podávaly uvedené subjekty společně s uchazečem, když kvalifikační předpoklady a další předpoklady pro plnění veřejné zakázky předložil pouze uchazeč Marius Pedersen.

  1. K subkritériu "počet zaměstnanců odborných profesí" uvedl Úřad, že se při jeho hodnocení shodl zadavatel s hodnotící komisí a nabídkám vítězného uchazeče a uchazeče Marius Pedersen přidělil shodný počet bodů a určil první pořadí. Uchazeč Marius Pedersen uvedl v nabídce celkem 1 039 zaměstnanců (Marius Pedersen Group), z toho vysokoškolsky vzdělaných 61, středoškolsky vzdělaných 270 pracovníků (na straně 86. nabídky upřesňuje počet zaměstnanců vlastního uchazeče "Marius Pedersen a. s. na 309). Pro realizaci zakázky ve městě Mladá Boleslav uvedl 36 pracovníků z toho: 3 pracovníky s vysokoškolským vzděláním v oblastech přírodní vědy, chemie, ekologie, 4 pracovníky se středoškolským vzděláním a 29 pracovníků dělnických profesí. Vítězný uchazeč deklaroval 119 pracovníků, z toho 3 vysokoškolsky vzdělané a 71 pracovníků se středním odborným vzděláním a vyšším, přičemž v nabídce uvádí rozdělení pracovníků podle odborných profesí rozhodných pro plnění veřejné zakázky pro správu, provoz skládky, svoz velkoobjemových kontejnerů, provoz sběrných dvorů. Uchazeč AVE CZ uvádí v nabídce celkový počet zaměstnanců 459, ale bez rozlišení odbornosti a vzdělání. Pro plnění veřejné zakázky uvažuje s 67 zaměstnanci, z toho je 55 dělníků a 12 technickohospodářských pracovníků. Na základě toho přidělil zadavatel uchazečům Marius Pedersen a vítěznému uchazeči v tomto podkritériu 2,5 bodu a uchazeči AVE CZ 1 bod. Úřad v provedeném hodnocení neshledal neobjektivnost hodnocení komisí ani zadavatelem.

  1. Postupu zadavatele při hodnocení kritéria využití místních zdrojů se věnovala další část odůvodnění rozhodnutí. Uvedené kritérium obsahovalo subkritéria "využití pracovních sil" a "využití materiálových zdrojů". K posouzení prvního z nich Úřad uvedl, že provedené hodnocení považuje za transparentní a objektivní. Při hodnocení druhého subkritéria se zadavatel odchýlil od závěrů hodnotící komise, neboť lépe hodnotil ty nabídky uchazečů, které obsahovaly závazek uchazeče k nákupu služeb, materiálu a zboží u místních podnikatelů či příslib výstavby nového moderního areálu, třídící linky a kompostárny.

  1. K námitce uchazeče Marius Pedersen, že Rada, zejména však její členové vůbec neprovedli ve skutečnosti vlastní výběr nejvhodnější nabídky, kterým se mění pořadí stanovené odbornou komisí, Úřad konstatoval, že § 38 odst. 2 zákona ukládá zadavateli pouze povinnost své rozhodnutí zdůvodnit a podle § 38 odst. 3 zákona přiložit zdůvodnění v případě odchylného stanoviska od hodnocení komise ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Zákon zadavateli neukládá způsob provedení zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

  1. K vyloučení uchazeče KUKU spol. s r.o. upozornil Úřad, že Rada schválila usnesením č. 2232 ze dne 17. 2. 2005 stanovisko zadavatele ze dne 15. 2. 2005, ve kterém se zadavatel neztotožnil s hodnocením komise, že všichni uchazeči splnili podmínky stanovené zadavatelem v obchodní veřejné soutěži. Dospěl k závěru, že podmínky stanovené obchodní veřejnou soutěží nesplnil uchazeč KUKU spol. s r.o. Zadavatel tohoto uchazeče vyloučil z další účasti na veřejné zakázce rozhodnutím o vyloučení ze dne 18. 2. 2005 č.j.: 15781/2005/PM, na základě § 34 odst. 4 zákona, protože jeho nabídka nesplnila podmínky soutěže z obsahového hlediska stanovené v článku 15. odst. 15.1. písm. d) a e) a některé podmínky zadávací dokumentace. Proti uvedenému rozhodnutí podal uchazeč KUKU spol. s r. o. námitky, kterým zadavatel nevyhověl, a posléze také návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu. Tento návrh však Úřad obdržel až po lhůtě, a tedy jej zamítl. Taktéž později zamítl rozklad uchazeče KUKU spol. s r. o. a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Přestože byl návrh uchazeče KUKU spol. s r.o. z procesních důvodů zamítnut, námitka vztahující se k vyloučení uchazeče KUKU spol. s r.o. se však nemůže věcně dotýkat návrhu uchazeče AVE CZ, který směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

II. Námitky rozkladu

Rozklad uchazeče Marius Pedersen

  1. Proti uvedenému rozhodnutí podal dne 16. 8. 2005 rozklad uchazeč Marius Pedersen (č.j. 3R 61/05). Uchazeč předně namítá, že orgán dohledu sice konstatoval, že zadavatel zpracoval 15 stránkové stanovisko k hodnocení nabídek, nicméně v napadeném rozhodnutí nijak nezdůvodnil, v čem toto odůvodnění zadavatele odpovídá § 38 zákona a zda bylo zpracováno a přijato příslušným orgánem zadavatele. Orgán dohledu se musí s ohledem na princip zákonnosti zabývat porušením všech obecně závazných právních předpisů (konkrétně zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů), a nikoli jen porušení zákona.

  1. Uchazeč Marius Pedersen dále namítá, že oznámení o výběru nejvhodnější nabídky neobsahuje náležitosti § 39 zákona, a to podstatnou náležitost, tedy obchodní firmu vybraného uchazeče v podobně odpovídající § 8 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a zápisu v Obchodním rejstříku, neboť vítězný uchazeč neuvedl německou formu své obchodní firmy. Uchazeč Marius Pedersen znovu opakuje, že Úřad je povinen zabývat se porušením i jiných právních předpisů.

  1. Dále je v podaném rozkladu uvedeno, že určení dílčích kritérií hodnocení nabídek provedl zadavatel pouze v zadávacích podmínkách a toto určení nijak nedoplňoval v zadávací dokumentaci. Toto určení kritérií je dle názoru uchazeče Marius Pedersen nedostatečné pro hodnocení jednotlivých nabídek. Dílčí kritérium komplexnost a výhodnost návrhu smlouvy o dílo pro zadavatele je upřesněno jen demonstrativním výčtem, který dává zadavateli příliš široký prostor k uplatnění subjektivních názorů na úkor nezbytnosti provést hodnocení na základě objektivně zjistitelných a porovnatelných skutečností. Zadavatel měl dále uvést váhy, jakými se podkritéria jednotlivých dílčích kritérií podílí na jeho celkovém hodnocení. Podle zadavatele sice mohl uchazeč v případě nejasností požádat zadavatele o upřesnění těchto subkritérií, avšak tím zadavatel přenáší odpovědnost na uchazeče. Hodnotící komise pro nedostatek zadávacích podmínek doplnila v rámci hodnocení váhu jednotlivých podkritérií. Následně se zadavatel odklonil od hodnocení přijatého hodnotící komisí, avšak není schopen prokázat, zda skutečně všichni členové Rady měli možnost se seznámit s nabídkami uchazečů, neboť o této skutečnosti neexistuje žádný zápis. Odůvodnění rozhodnutí Rady má být dle tvrzení zadavatele obsaženo ve "Stanovisku zadavatele k hodnocení nabídek uchazečů předložených do obchodní veřejné soutěže na zajištění veřejně prospěšných služeb ve Statutárním městě Mladá Boleslav", tedy listině datované ke dni 15. 2. 2005 (přestože Rada zasedala a rozhodovala teprve dne 17. 2. 2005), ze které rozhodně nevyplývá, že by byla výsledkem činnosti Rady, ani že by byla schválena konkrétním rozhodnutím. Úřad nezákonnost odmítá jen poukazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 6. 1999, č.j. 2A 1/99-32, a ze dne 16. 3. 2004, č.j. 2A/2002. Úřad se tedy námitkami obsaženými v návrhu vůbec nezabýval a navíc jeho postup je dle názoru uchazeče Marius Pedersen v rozporu s principy právní jistoty a ochrany oprávněné důvěry v právo, neboť Úřad nezohlednil předchozí rozhodovací praxi a označil ji pouze za doporučující.

  1. Uchazeč Marius Pedersen dále namítá, že rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky není v souladu s rozhodnutím Úřadu ze dne 3. 11. 2004, č.j. S575-R/04-590/140/Ná, ani se zákonem. S námitkou nepřípustného různého slovního hodnocení splnění subkritérií "komplexnost a provázanost služeb", "operativnost", "nabídková cena", "využití místních zdrojů" včetně "využití místních pracovních sil" a "odstoupení od smlouvy" uvedením shodných či obdobných skutečností zjistitelných z nabídek jednotlivých uchazečů, které zakládají pochybnosti o nestrannosti zadavatele, se Úřad vůbec nevypořádal, a pouze odkázal na výše citovaná rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci. Taktéž se nevypořádal s námitkou týkající se rozporu mezi obsahem nabídky uchazeče a hodnocením této nabídky v subkritériu "reference o obdobných realizovaných zakázkách" zadavatelem. To samé tvrdí zadavatel o hodnocení subkritéria "počet zaměstnanců odborných profesí".

  1. Závěrem uchazeč uvádí, že napadené rozhodnutí se vůbec nezabývalo námitkou uchazeče Marius Pedersen, že při rozhodování zadavatele mohlo dojít ke zvýhodnění vítězného uchazeče.

Závěr rozkladu

  1. Uchazeč Marius Pedersen v rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a uložil Úřadu v řízení pokračovat.

Rozklad uchazeče AVE CZ

  1. Dne 18. 8. 2005 obdržel Úřad také rozklad uchazeče AVE CZ (č.j. 3R 63/05). Uchazeč AVE CZ tvrdí, že zadavatel porušil ustanovení § 56 odst. 5 zákona, protože souběžně s rozhodnutím o vyloučení uchazeče KUKU spol. s r. o. provedl výběr nejvhodnější nabídky, tedy úkon směřující k dokončení zadání veřejné zakázky před ukončením lhůty pro podání námitek. Orgán dohledu v napadeném rozhodnutí vůbec nevěnoval tomuto porušení zákona pozornost.

  1. Uchazeč AVE CZ nesouhlasí také se závěrem Úřadu, že přesto, že výsledné bodové hodnocení nabídek není přímo úměrné součtu bodů přidělených zadavatelem v podkritériích, odpovídá způsobu hodnocení nabídky zveřejněnému v podmínkách obchodní veřejné soutěže. Převodový mechanismus bodování z podkritérií na kritéria neodpovídá dle názoru uchazeče AVE CZ čl. 4 zadávacích podmínek, který stanovoval způsob hodnocení nabídek, protože předmětné ustanovení podmínek neobsahuje žádný takový převodový mechanismus. Skutečnost, že výsledné bodové hodnocení nabídek není přímo úměrné součtu bodů přidělených zadavatelem v podkritériích, je navíc netransparentní a diskriminační. Zadavatel tedy neprovedl hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v podmínkách a orgán dohledu tuto skutečnost v rozhodnutí nejenže toleroval, ale také považoval za souladnou se zákonem, ačkoli vytvoření svévolného diskriminačního převodového mechanismu nebylo v podmínkách, ani v zákoně.

  1. Závěrem uvádí uchazeč AVE CZ, že pokud zadavatel hodnotil počet zaměstnanců odborných profesí podle dosaženého vzdělání, pak podle názoru uchazeče AVE CZ porušil ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Porušení zákona spatřuje uchazeč AVE CZ v tom, že zadavatel neprovedl hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v podmínkách. Kdybychom připustili, že zadavatel může předpoklady pro výkon veřejné zakázky obecně vyvozovat z dosaženého vzdělání, pak by bylo nutné připustit, že vysokoškoláci a středoškoláci obecně jsou automaticky disponováni k výkonu předmětné zakázky, což není pravda, a takto postavené kritérium tedy nemůže automaticky upřednostňovat jednoho uchazeče před druhým. Orgán dohledu se také zcela vyhnul výtce, že zadavatel ustanovuje a hodnotí nové kritérium "dosažené vzdělání zaměstnanců uchazečů", které nebylo součástí podmínek. S touto skutečností se orgán dohledu v rozhodnutí dle názoru uchazeče AVE CZ v rozhodnutí nevypořádal.

Závěr rozkladu

  1. Vzhledem k výše uvedenému se uchazeč AVE CZ domáhá, aby předseda Úřadu vydal rozhodnutí, kterým napadené rozhodnutí zruší a kterým uloží zadavateli zrušit jeho rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky a zadavateli uloží rozhodnout znova, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší.

Vyjádření dalších účastníků řízení

  1. K podaným rozkladům se vyjádřil vítězný uchazeč. K rozkladu uchazeče AVE CZ uvádí, že se ztotožňuje se závěrem orgánu dohledu v tom, že otázka vyloučení uchazeče KUKU, spol. s r. o. již byla pravomocně rozhodnuta. Návrh uchazeče AVE CZ se věcně nedotýká rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče KUKU, spol. s r. o., a proto by měl být zamítnut. Přitom odkazuje na § 53 odst. 2 zákona, podle něhož je k námitce o vyloučení ze soutěže oprávněn pouze ten uchazeč, jehož se vyloučení týká. Dále uvádí vítězný uchazeč, že pokud má uchazeč AVE CZ zato, že převodový mechanismus bodování z podkritérií na kritéria je nesprávný a diskriminační, pak lze odkázat na to, že v rozkladu není nijak rozvedeno, v čem by transparentnost a diskriminace spočívala. Naopak zadavatel postupoval vůči všem uchazečům stejně a taktéž nabídky hodnotil stejnou metodou.

  1. K rozkladu uchazeče Marius Pedersen uvádí, že proces výběru nejvhodnější nabídky a zdůvodnění rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky proběhl současně, protože u kolegiátního rozhodování je takový postup pravidlem. Taktéž souhlasí vítězný uchazeč s napadeným rozhodnutím v tom, že jeho identifikace, která neobsahuje německou verzi obchodního jména, je dostačující. K námitkám ohledně hodnocení jde podle názoru vítězného uchazeče jen o opakování dřívějších paušálních tvrzení. Názor uchazeče Marius Pedersen, že pouze hodnotící komise, a nikoli zadavatel nebo osoba pověřená zadavatelem, provádí posuzování a hodnocení jednotlivých nabídek, považuje za absurdní, a to z důvodu nedůvodné preference hodnotící komise. Je to naopak zadavatel, který rozhodne na základě stanoviska odborné komise nebo vlastní úvahy a nese plnou odpovědnost za uzavření kontraktu i za jeho plnění. Námitky uchazeče AVE CZ ohledně tvorby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, podle nichž se členové Rady neseznámili s podklady, považuje vítězný uchazeč za pouhé spekulace. To samé tvrdí i o době, která je dle názoru uchazeče Marius Pedersen potřebná k tomu, aby členové rady intelektuálně postihli podstatu a specifika předmětné veřejné zakázky. Zadavatel pečlivě zhodnotil nabídky uchazečů a své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zdůvodnil písemně, jak mu ukládá ustanovení § 38 odst. 2 zákona, čemuž koresponduje i napadené rozhodnutí. Vítězný uchazeč v této souvislosti upozorňuje, že pověření primátora Mgr. Svatopluka Kvaizara není pověřením ke zdůvodnění, nýbrž k přiložení písemného odůvodnění odchylného stanoviska zadavatele k hodnotící zprávě, tedy o pověření k běžnému administrativnímu úkonu. Závěrem vítězný uchazeč odmítá nařčení, že jeho nabídka byla vybrána proto, že vítězný uchazeč dosud obdobnou zakázku pro zadavatele plní, a tedy měl více informací o ní než ostatní uchazeči.

  1. Z uvedeného důvodu navrhuje vítězný uchazeč, aby předseda Úřadu potvrdil napadené rozhodnutí Úřadu a rozklady podané uchazeči Marius Pedersen a AVE CZ zamítl.

III. Původní řízení o rozkladu

  1. Dne 29. 8. 2005 bylo pod č.j. 3R61/05, 3R63/05 vydáno rozhodnutí předsedy Úřadu, kterým bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a podaný rozklad zamítnut.

  1. V odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu bylo uvedeno, že námitky uvedené v rozkladech jsou totožné s námitkami uplatněnými v návrzích obou uchazečů a že se s nimi Úřad v napadeném rozhodnutí vypořádal. K vyloučení uchazeče KUKU spol. s r.o. předseda Úřadu konstatoval, že otázka vyloučení tohoto uchazeče byla předmětem samostatného, a dokonce již pravomocně ukončeného, správního řízení. V této souvislosti bylo odkázáno na § 53 odst. 2 zákona, podle něhož je k námitce o vyloučení ze soutěže oprávněn pouze ten uchazeč, kterého se vyloučení týká. K tvrzenému porušení § 56 zákona bylo uvedeno, že zadavatel nečinil žádné úkony, které by směřovaly k dokončení zadání, ani neuzavřel smlouvu a ani zadání veřejné zakázky nezrušil. Taktéž bylo řečeno, že zadavatel postupoval vůči všem uchazečům transparentně a nediskriminačně, a taktéž předseda Úřadu nesouhlasil s námitkou, že v rámci hodnocení počtu zaměstnanců odborných profesí nelze přihlížet k dosaženému vzdělání.

  1. K samotnému hodnocení nabídek bylo uvedeno, že podle § 38 odst. 2 zákona, jestliže rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky neodpovídá pořadí nabídek podle hodnocení komise, je zadavatel povinen své rozhodnutí písemně zdůvodnit. Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že zákon umožňuje, aby zadavatel rozhodl odchylně od doporučení komise. K námitce týkající se vyhotovení rozhodnutí o výběru bylo uvedeno, že § 39 odst. 2 zákona stanoví jako součást oznámení o výběru nejvhodnější nabídky také poučení o možnosti podat námitky. Podle § 61 zákona se správní řád použije jen na přezkoumávání úkonů zadavatele orgánem dohledu. Zákon taktéž nespecifikuje, kdo je oprávněn jednat za zadavatele, pouze v § 56 zákona uvádí, že námitky přezkoumává statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta. Dle § 103 zákona o obcích starosta zastupuje obec navenek, a proto, pokud jsou v případě zadávání veřejných zakázek rozhodnutí obce podepsána starostou (primátorem), není důvod, aby Úřad pochyboval "o rozhodnutích učiněných zadavatelem", jak je uváděno v rozkladu. Za podstatné považoval předseda Úřadu, že rozhodnutí zadavatele, resp. jeho stanovisko odchylující se od závěrů hodnotící komise, prokazatelně bylo schváleno i Radou, a to dne 17. 2. 2005 usnesením č. 2232. Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky obsahuje písemné zdůvodnění odchylného stanoviska, které obsahuje obdobné hodnocení, jaké je požadováno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek včetně stručného popisu způsobu hodnocení nabídek a výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad shledal hodnocení zadavatele jako objektivní (podložené údaji z nabídek), transparentní a nediskriminační a učiněné v souladu se zákonem.

IV. Řízení o žalobě

  1. Proti druhostupňovému rozhodnutí podal uchazeč AVE CZ dne 1. 11. 2005 žalobu ke Krajskému soudu v Brně, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 29. 8. 2005, č.j. 3R61/05, 3R63/05. Uvedenou žalobu shledal Krajský soud v Brně jako důvodnou, a to rozsudkem ze dne 2. 5. 2006, č.j. 31 Ca 165/2005-85 (dále jen "rozsudek"). Tímto rozsudkem zrušil výše zmíněné rozhodnutí předsedy Úřadu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Při rozhodování o rozkladu uchazeče AVE CZ jsem proto rozhodoval v souladu s výše citovaným rozsudkem.

  1. V odůvodnění rozsudku Krajský soud v Brně uvedl, že nebylo ve správním řízení sporu o to, zda samotné vyloučení uchazeče KUKU, spol. s r.o. bylo předmětem samostatného přezkumu či nikoli, popř. zda k takovému vyloučení došlo důvodně či nikoli, ale zda o něm bylo zadavatelem rozhodnuto před uplynutím lhůty podávané z § 56 odst. 5 zákona či nikoli a zda takový postup zadavatele byl s uvedeným ustanovením v rozporu či nikoli. Podle závěru soudu se předseda Úřadu k námitkám obsaženým v žalobcově rozkladu nezabýval skutečností, zda obě rozhodnutí, tj. rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutí o vyloučení některého z uchazečů, byla skutečně učiněna souběžně, a pokud tomu tak bylo, zda takový zadavatelův postup je porušením § 56 odst. 5 zákona či nikoli. Uzavřel-li obecně předseda Úřadu, že "… zadavatel nečinil žádné úkony, které by směřovaly k dokončení zadání veřejné zakázky…", pak k uskutečnění takového závěru chybí v jeho zrušeném rozhodnutí jakákoli argumentace. Není-li zřejmé, z jakého důvodu dospěl k závěru, že námitka uchazeče AVE CZ nebyla důvodnou, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Nepřezkoumatelnost tu přitom spočívá ve zřetelném nedostatku důvodů napadeného rozhodnutí žalovaného.

V. Nové řízení o rozkladu

  1. Dne 1. 1. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., (dále jen "správní řád") podle jehož § 183 se zrušuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Podle § 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. se řízení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, dokončí podle dosavadních předpisů. Bylo-li rozhodnutí před účinností tohoto zákona zrušeno a vráceno k novému projednání správnímu orgánu, postupuje se podle dosavadních předpisů. Vzhledem k tomu, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 5. 2006, č.j. 31 Ca 165/2005-85, byl vydán až po nabytí účinnosti (nového) správního řádu, je třeba řízení o rozkladu účastníka řízení dokončit podle nové právní úpravy správního řízení.

  1. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru:

  1. Úřad tím, že svým rozhodnutím dne 29. 7. 2005, č.j. S 509,510-R/05/140/Ná, rozhodl, že se oba návrhy podle ustanovení § 59 písm. b) zákona zamítají a rozhodnutí zadavatele ze dne 18. 2. 2005, č.j. 6080/2005/PM, o výběru nejvhodnější nabídky v předmětné veřejné zakázce se potvrzuje, neboť nebylo shledáno porušení citovaného zákona, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. Ke zrušení napadeného rozhodnutí jsem přistoupil zejména z důvodů efektivnosti a hospodárnosti nového rozhodování, přesto však budou v další části odůvodnění blíže rozvedeny ostatní důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí. Zároveň upozorňuji, že orgán dohledu je podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu právním názorem v tomto rozhodnutí vysloveným vázán.

VI. K námitkám rozkladu

K otázce souběžnosti rozhodnutí o výběru uchazeče a vyloučení jiného uchazeče

  1. Podle § 56 odst. 5 zákona nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání námitek, a jsou-li námitky podány včas, činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky, ani uzavřít smlouvu, ani zadání veřejné zakázky zrušit. Uchazečům se prodlužuje zadávací lhůta nebo lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, až do vyřízení námitek. Z uvedené zákonné konstrukce vyplývá, že po dobu běhu lhůty k podání námitek se zadávací řízení fakticky staví do doby, než lhůta pro podání námitek marně uplyne, a pokud byly námitky podány, pak až do doby, než jsou vyřízeny postupem podle § 56 odst. 1 a 2 zákona. Teprve poté může zadávací řízení pokračovat.

  1. Jak bylo vysloveno v rozsudku, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky je úkonem směřujícím k dokončení veřejné zakázky ve smyslu § 56 odst. 5 zákona. Jde totiž o úkon, kterým sice zadání veřejné zakázky není ještě dokončeno (neboť zákon ani okamžik dokončení veřejné zakázky nedefinuje), nespojuje jej tedy s rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (jako je tomu v případě pojmu "zadání veřejné zakázky" podle § 17 písm. e) pozdějšího zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, kde se jím rozumí rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky), avšak který bezprostředně předchází samotnému uzavření smlouvy na plnění, a zadavatel se jím tedy okamžiku faktického dokončení zadání veřejné zakázky významně přibližuje. K samotnému podpisu smlouvy s vybraným uchazečem byl ostatně pověřen primátor zadavatele již usnesením Rady č. 2232 ze dne 17. 2. 2005, tedy z téhož dne, kdy Rada schválila výsledky obchodní veřejné soutěže, jak vyplývá z rozhodnutí zadavatele ze dne 18. 2. 2005. Podpisu smlouvy po uskutečnění výběru nejvhodnější nabídky již tedy v této fázi řízení před zadavatelem nic nebránilo.

  1. Pokud by tedy před uplynutím lhůty pro podání nabídek skutečně zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky souběžně s rozhodnutím o vyloučení některého z uchazečů, jednalo by se o úkon směřující k dokončení zadání veřejné zakázky a šlo by o úkon zadavatele v rozporu s § 56 odst. 5 zákona, jehož uskutečnění by nutně způsobilo protiprávnost následných kroků při dokončování zadávacího řízení. Nerespektování pravidla zakotveného v § 56 odst. 5 zákona by se zásadním způsobem snižoval význam samotného námitkového řízení.

  1. V daném případě je zcela zjevné, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a rozhodnutí o vyloučení uchazeče KUKU, spol. s r. o., byla učiněna souběžně. Konkrétně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky učinil zadavatel dne 18. 2. 2005, pod č.j. 6080/2005/PM (tentýž den odesláno všem hodnoceným uchazečům dopisem z č.j. 15773 5/2005/PM)), a rozhodnutí o vyloučení uchazeče KUKU, spol. s r. o. taktéž dne 18. 2. 2005, č.j. 15781/2005/PM. Uzavírám tedy, že tímto úkonem zadavatel porušil ustanovení § 56 odst. 5 zákona, neboť nevyčkal s vydáním rozhodnutí o výběru nejvhodnější zakázky do okamžiku vypršení lhůty pro podání námitek. Vzhledem k tomu, že orgán dohledu uvedené jednání zadavatele nesprávně kvalifikoval, když konstatoval, že se zadavatel porušení zákona nedopustil, považuji za nutné postupovat v řízení podle § 152 odst. 5 písm. a) správního řádu, tedy rozhodnutí zrušit a věc vrátit orgánu dohledu k novému rozhodnutí.

K ostatním námitkám žaloby

  1. Jak vyplývá z rozsudku, Krajský soud v Brně považoval za nutné zrušit rozhodnutí předsedy Úřadu již pro výše uvedenou skutečnost, že zadavatel učinil rozhodnutí o vyloučení uchazeče KUKU, spol. s r.o. společně s rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky. Vzhledem k tomu, že na straně zadavatele již alespoň jeden důvod pro zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu existoval, nepovažoval soud za nutné zabývat se dalšími žalobními námitkami. Zároveň Krajský soud v Brně konstatoval, že je třeba přezkoumat také ostatními námitky žaloby, neboť i ty nalézají obdobu v rozkladu proti napadenému rozhodnutí. Stejně tak je nutné vyjádřit se k námitkám uvedeným v rozkladu uchazeče Marius Pedersen. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí jsem zjistil, že se orgán dohledu nevypořádal dostatečně se všemi námitkami uvedenými v návrhu na zahájení správního řízení. Protože ve věci již proběhlo soudní řízení o žalobě a zadavateli již byla vrácena zadávací dokumentace, je třeba, aby si ji orgán dohledu znovu vyžádal a skutkový stav posoudil znovu, neboť jsem na základě některých dílčích částí odůvodnění rozhodnutí nabyl pochybnosti, zda orgán dohledu rozhodl správně.

  1. K námitce uchazeče AVE CZ, že zadavatel neprovedl hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadávacích podmínkách, avšak orgán dohledu takový postup považoval za souladný se zákonem, uvádím, že tento závěr považuji za správný a s hodnocením Úřadu se plně ztotožňuji. K samotnému převodovému mechanismu je třeba uvést, že zákon skutečně závazně neupravuje závazný způsob hodnocení kritérií ekonomické výhodnosti nebo jejich subkritérií. Ustanovení § 5 odst. 3 zákona stanoví, že rozhodne-li zadavatel pro hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek, uvede jednotlivá kritéria v podmínkách soutěže, přičemž tak učiní v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzuje. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zadavatel není povinen v podmínkách soutěže předem vyčíslit váhu kritérií, ale současně mu uvedené ustanovení nezakazuje, aby kritéria ekonomické vhodnosti nabídek rozdělil do dalších subkritérií, jejichž váhu však taktéž není v podmínkách soutěže povinen vyčíslit. Pokud jde o samotné hodnocení nabídek, § 6 odst. 1 zákona stanoví, že hodnocení nabídek se provede podle výše nabídkové ceny nebo ekonomické vhodnosti v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže. Z uvedeného plyne, že zákon zadavateli neukládá určitý závazný způsob hodnocení kritérií (eventuelně subkritérií) a je tedy čistě na něm, jakou formu přepočtu zvolí. S ohledem na zásadu, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, nesouhlasím s uchazečem AVE CZ, že zákon vytvoření "svévolného" převodového mechanismu neumožňuje.

  1. Současně nesouhlasím ani s tvrzením uchazeče AVE CZ, že tento převodový mechanismus nebyl popsán v podmínkách soutěže. Způsob hodnocení nabídek uchazečů zadavatel stanovil, jak je výše uvedeno, ve vyhlášení obchodní veřejné soutěže. V bodě 4. 3. podmínek soutěže je mj. uvedeno, že hodnoty v závorkách u jednotlivých kritérií stanovují váhy jednotlivých kritérií a že hodnocení nabídek bude provedeno dle jednotlivých kritérií pomocí bodovací stupnice v rozmezí od 1 do n, kde n je přirozené číslo udávající počet hodnocených nabídek. Nabídka vyhovující v daném kritériu nejméně bude hodnocena jedním bodem, nabídka vyhovující v daném kritériu nejlépe bude hodnocena n body. Ostatní nabídky budou hodnoceny ve všech kritériích s výjimkou kritéria výše nabídkové ceny body z intervalu (1; n), přičemž žádná z nabídek nemůže být hodnocena v daném kritériu stejným počtem bodů. Popsaným způsobem zadavatel hodnotil i "subkritéria", tj. přiděloval 1-3 body (vyhovující: nejlépe 3 body, nejméně 1 bod). Součet bodů za jednotlivá subkritéria pak určil výsledné ohodnocení kritéria. Nejlépe hodnocená nabídka získala největší počet bodů za subkritéria - zadavatel jí přidělil 3 body a nejhůře hodnocené nabídce přidělil nejmenší počet bodů, tedy 1 bod ve výsledném hodnocení kritéria. V některých případech, kdy v daném subkritériu bylo hodnocení shodné, zadavatel přidělil nabídkám stejný počet bodů za dané subkritérium. Subkritéria měla stejnou váhu a zadavatel přiřazené body za subkritéria nijak neupravoval. Tomu odpovídá i verbální hodnocení i hodnoty a údaje z nabídek. Uzavírám tedy, že jsem v postupu zadavatele neshledal porušení zákona.

  1. K posledně uváděné námitce uchazeče AVE CZ, která se týká způsobu hodnocení subkritéria "počet zaměstnanců odborných profesí", uvádím, že pojem "odborná profese" nelze automaticky zaměňovat s pojmem "vzdělání". Není vyloučeno, že práci na určité pozici může vykonávat jak osoba se středním odborným vzděláním, tak osoba s úplným středním vzdělání s maturitou, přičemž dosažené vzdělání se nemusí nijak odrážet na kvalitě odváděné práce. Souhlasím tedy s námitkou uchazeče AVE CZ, že pokud zadavatel stanovil kritérium ekonomické vhodnosti "počet zaměstnanců odborných profesí", neměl by odbornost bez dalšího zaměňovat s dosaženým vzděláním. S výše uvedeným souvisí i to, že každá společnost disponuje jinou manažerskou strategií, v rámci níž využívá také specifickou zaměstnaneckou strukturu, kterou v mnoha případech nelze vůbec srovnat se zaměstnaneckou strukturou společnosti jiné. Je tedy vůbec otázkou, jakou konkrétní práci (ve smyslu "činnost") má zadavatel pod pojmem "odborná profese" na mysli, respektive, jakou činnost již považuje za výkon odborné profese (přitom zcela odhlížím od absurdních úvah uchazeče AVE CZ, že by automaticky všichni vysokoškoláci či středoškoláci jako například lékaři, učitelé nebo zdravotní sestry, byli způsobilí k výkonu předmětné veřejné zakázky). Dávám však za pravdu této námitce v tom smyslu, že při takto stanoveném kritériu hrozí nejen to, že každý uchazeč uvede v nabídce jiné údaje (jak tomu bylo i zde, když uchazeč AVE CZ uvedl, že disponuje počtem 55 dělníků a 17 technických pracovníků, zatímco vítězný uchazeč rozčlenil pracovníky podle dosaženého vzdělání), ale navíc, že tyto údaje budou vzájemně neporovnatelné. Uzavírám tedy, že ze zvoleného subkritéria "počet zaměstnanců odborných profesí" nevyplývá, že zadavatel požadoval informace o dosaženém vzdělání zaměstnanců. Považuji proto za nutné, aby se orgán dohledu uvedenou námitkou znovu zabýval, aby bylo bez dalších pochybností zjištěno, zda skutečně mohlo dojít k porušení zákona (konkrétně jeho § 35 odst. 1).

K námitkám rozkladu uchazeče Marius Pedersen

  1. Ačkoli Krajský soud v Brně vyslovil nutnost znovu se zabývat námitkami uvedenými v žalobě podané ke Krajskému soudu v Brně uchazečem AVE CZ, považuji za nutné zabývat se také námitkami uvedenými v rozkladu uchazeče Marius Pedersen. Tento názor zastávám proto, že rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 29. 8. 2005, č.j. 3R61/05, 3R63/05, bylo Krajským soudem v Brně zrušeno, a tedy v případě, kdy by bylo znovu vydáno rozhodnutí v druhém stupni, které by se jedním z rozkladů nezabývalo, bylo by takové rozhodnutí nepřezkoumatelné a nezákonné.

  1. Pokud jde o označení vítězného uchazeče, který uvedl v nabídce obchodní firmu bez německé její verze, souhlasím plně s orgánem dohledu, že z údajů, které vítězný uchazeč uvedl v nabídce, je bez dalších pochybností zřejmé, o jaký subjekt se jedná. Uvedení pouhé české verze obchodní firmy v nabídce nezakládá důvod pro vyloučení vítězného uchazeče, neboť pro účely podnikání na území České republiky je identifikace dostačující.

  1. K odchylnému stanovisku zadavatele odkazuji na § 38 odst. 2 zákona, který pro případ, že rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky neodpovídá pořadí nabídek podle hodnocení komise, ukládá zadavateli povinnost své rozhodnutí písemně zdůvodnit. Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že zákon umožňuje, aby zadavatel rozhodl odchylně od doporučení komise. V této souvislosti je nutno uvést, že pouze zadavatel nese plnou odpovědnost za správnost výběru nejvhodnější nabídky, včetně jeho zdůvodnění. Nezbývá mi tedy než konstatovat, že v tomto ohledu neshledávám porušení zákona na straně zadavatele. Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky obsahuje písemné zdůvodnění odchylného stanoviska, které obsahuje obdobné hodnocení, jaké je požadováno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek včetně stručného popisu způsobu hodnocení nabídek a výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

  1. K námitkám uchazeče Marius Pedersen souvisejících s usnesením Rady města Mladá Boleslav č. 2232 ze dne 17. 2. 2005, předně uvádím, že zákon nespecifikuje, kdo je oprávněn jednat za zadavatele. Pouze v § 56 uvádí, že námitky přezkoumává statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta (ze smyslu úpravy statutárních měst je třeba starostou rozumět primátora statutárního města - k tomu viz § 5 odst. 2 zákona o obcích, pro srovnání s § 5 odst. 1 téhož zákona). Dle § 103 zákona o obcích starosta (ve statutárním městě primátor) zastupuje obec navenek, a proto, pokud jsou v případě zadávání veřejných zakázek rozhodnutí obce podepsána starostou (primátorem), není důvod, aby Úřad pochyboval "o rozhodnutích učiněných zadavatelem", jak je uváděno v rozkladu. Za podstatné považuji, že rozhodnutí zadavatele, resp. jeho stanovisko odchylující se od závěrů hodnotící komise, prokazatelně bylo schváleno Radou, a to výše zmíněným usnesením č. 2232 ze dne 17.2.2005. Pokud Rada přistoupila k vydání usnesení č. 2232, tedy ke schválení stanoviska zadavatele k hodnocení uchazečů, aniž by se podrobně seznámila se všemi skutečnostmi a podklady potřebnými k jeho vydání, potom Úřad není ten, kdo by měl takové jednání Rady přezkoumávat, posuzovat či dokonce sankcionovat, neboť mu taková pravomoc není ani žádným právním předpisem svěřena. Z téhož důvodu považuji taktéž za zcela irelevantní zodpovězení otázky, zda z faktického hlediska stanovisko zadavatele k hodnocení nabídek uchazečů představovalo výsledek činnosti Rady.

  1. K dílčí námitce, že usnesení Rady neobsahovalo poučení o možnosti podat námitky, upozorňuji, že § 39 odst. 2 nehovoří o tom, že by takové poučení mělo být obsaženo v rozhodnutí zadavatele, ale naopak se zmiňuje o oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Rozhodnutí zadavatele o výběru a oznámení o výběru nejvhodnější námitky uchazeči jsou však dvě rozdílné listiny, a proto námitku uchazeče Marius Pedersen neuznávám. Pro úplnost dodávám, že v této fázi zadávacího řízení se nepočítá s aplikací správního řádu.

  1. Uchazeč Marius Pedersen v podaném rozkladu opakovaně namítal k jednotlivým kritériím ekonomické vhodnosti a jejich dílčím subkritériím, že zadavatel při hodnocení těchto kritérií či subkritérií nepřípustně různě slovně hodnotil shodné či obdobné skutečnosti zjistitelné z nabídek uchazečů. S výjimkou subkritéria "počet zaměstnanců odborných profesí", kterému se věnuje předchozí část odůvodnění tohoto rozhodnutí, uvádím shodně jako orgán dohledu, že účelem dohledu nad dodržováním zákona Úřadem není přezkoumávání úvah členů hodnotící komise či zadavatele. Úřad tedy nemůže suplovat roli hodnotící komise či zadavatele a hodnotit nabídky uchazečů namísto nich, neboť jen zadavatel je schopen rozhodnout, která z předložených nabídek nejlépe vyhovuje jeho potřebám. Hodnocení nabídky výběrových komisí a vlastní rozhodnutí zadavatele jakožto volní aspekt procesu zadávání nelze podrobit přezkumné činnosti orgánu dohledu. Podobný závěr vyslovil i Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 21. 7. 2005, č.j. 31 Ca 98/2004-47: "Přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá výhradně v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Vlastní posouzení je právě bod, který nesmí dozorující orgán překročit, protože by se tak sám stal hodnotitelem nabídek. Nelze přezkoumávat úvahy členů výběrové komise, neboť tím by se orgán dohledu ve svých důsledcích postavil do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět stanoveným kritériím. Orgán dohledu proto nemůže přebírat odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky. Součástí zákonného rámce je i požadavek ust. § 37 odst. 1 písm. h) zákona, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala mimo jiné výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. (…) Orgán dohledu v těchto rozhodnutích nepředjímá, ani nenahrazuje výsledný názor komise, ale dbá na to, aby k tomuto názoru komise dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky."

  1. I přes výše uvedené jsem nabyl pochybnosti, zda kritérium ekonomické vhodnosti "komplexnost a výhodnost návrhu smlouvy o dílo pro zadavatele" bylo hodnoceno zadavatelem skutečně transparentně. Pochybnosti jsem nabyl proto, že uvedené kritérium bylo zadavatelem upřesněno demonstrativním výčtem (začínajícím slovem "zejména") dalších skutečností, ke kterým bude zadavatel přihlížet. Považuji za nutné, aby se orgán dohledu uvedenou námitkou zabýval v novém rozhodnutí. Současně jsem nabyl pochybnost, zda se orgán dohledu skutečně zabýval námitkou uchazeče Marius Pedersen, podle které měl být v soutěži zvýhodněn vítězný uchazeč. Všechny shora uvedené skutečnosti tedy považuji za dostatečné důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a jeho vrácení orgánu dohledu k novému projednání a rozhodnutí.

VII. Závěr

  1. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad nepostupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

  1. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.

Ing. Martin Pecina, MBA

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Statutární město Mladá Boleslav, Komenského nám. 61, 293 49 Mladá Boleslav

2. JUDr. Petr Zderčík, advokát AK se sídlem Bělehradská 77, 120 00 Praha 2

3. Mgr. Petr Švadlena, advokát AK Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři, Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové

4. JUDr. Ladislav Břeský, advokát AK se sídlem Botičská 1936/4, 128 00 Praha 2

5. spis.

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz