číslo jednací: 2R16,17/05

zrušeno na základě rozhodnutí soudu

Instance II.
Věc stavba 0807/II část Hraniční most, dálnice D 8 Praha - Ústí n. L.
Účastníci
  1. ŘSD, Praha
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 59 odst. 2 sř - rozhodnutí potvrzeno, rozklad odmítnut
Rok 2005
Datum nabytí právní moci 15. 7. 2005
Související rozhodnutí 2R105,108/04
VZ/S228/04
2R16,17/05
2R16,17/05-4518/2009/310-ASc
R108/2011/VZ-14168/2011/310/JSl
Dokumenty file icon dokument ke stažení 108 KB

Č. j.: 2R 16,17/05 - Hr V Brně dne 8. července 2005

Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 17.2.2005 "Sdružením D8 - 0807/II Hraniční most", založeným Smlouvou o sdružení ze dne 18.3.2004, jehož vedoucím účastníkem je společnost Stavby silnic a železnic, a. s., se sídlem Národní třída 10, 113 19 Praha 1, zast. předsedou představenstva Ing. Bořivojem Kačenou a místopředsedou představenstva Ing. Janem Voňkou, CSc., a o rozkladu podaném dne 18.2.2005 Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, 145 05 Praha 4, zast. generálním ředitelem Ing. Petrem Laušmanem, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17.1.2005 č. j. VZ/S228/04-152/235/05-GS, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, 145 05 Praha 4, učiněných při zadání veřejné zakázky "Stavba 0807/II část Hraniční most, dálnice D8 Praha - Ústí n. L." formou obchodní veřejné soutěže podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., uveřejněním dne 14.1.2004 v Obchodním věstníku č. 2/04 pod zn. 185248-2/04, jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb., na základě návrhu zvláštní komise, ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. VZ/S228/04-152/235/05-GS ze dne 17.1.2005

p o t v r z u j i

a podané rozklady

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

"Sdružení D8 - 0807/II Hraniční most", založené Smlouvou o sdružení ze dne 18.3.2004, jehož vedoucím účastníkem je společnost Stavby silnic a železnic, a. s., se sídlem Národní třída 10, 113 19 Praha 1, zast. předsedou představenstva Ing. Bořivojem Kačenou a místopředsedou představenstva Ing. Janem Voňkou, CSc. (dále jen "sdružení"), ve svém rozkladu rekapituluje důvody, pro které uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zadavateli pokutu ve výši 630 000,- Kč a uvádí, že nesouhlasí s postupem Úřadu, který při rozhodování o sankci vycházel z úvahy, že nelze dosáhnout nápravy fakticky, neboť zadavatel již uzavřel smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky. Sdružení odkazuje na ustanovení § 70 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákon"), podle kterého je smlouva uzavřená v rozporu se zákonem neplatná a dovozuje, že s ohledem na závažné porušení pravidel zadávání veřejných zakázek předcházející uzavření smluv není pochyb o tom, že smluvní dohody ze dne 16.11.2004, jejichž předmětem je zhotovení dotčené veřejné zakázky, jsou podle ustanovení § 70 zákona neplatné, a tedy nemohou zakládat žádnou překážku ve vztahu k rozhodování Úřadu. Touto překážkou by bylo pouze skutečné provedení zakázky, v tomto případě však zakázka dosud provedena nebyla, pokud se vůbec započalo s jejím prováděním. Úřad měl dle názoru sdružení v souladu s ustanovením § 59 písm. a) zákona zrušit rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uložit mu, aby provedl nový výběr, když uložení pokuty není dostatečným prostředkem sjednání nápravy. Sdružení navrhuje, aby předseda Úřadu změnil napadené rozhodnutí tak, že se ruší rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 21.5.2004.

K podanému rozkladu se dne 4.3.2005 vyjádřilo Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, 145 05 Praha 4, zast. generálním ředitelem Ing. Petrem Laušmanem (dále jen "zadavatel") a uvádí, že proti napadenému rozhodnutí Úřadu sám podal dne 14.2.2005 rozklad, ve kterém uvádí argumentaci odůvodňující závěr, že k porušení ustanovení § 6 odst. 1 zákona ani ustanovení § 38 odst. 2 zákona nedošlo. Jako svůj hlavní názor označuje to, že smlouva ze dne 16.11.2004 byla uzavřena na základě postupu, který byl v souladu se zákonem, a tedy je platná. Dále zadavatel uvádí, že provádění veřejné zakázky již bylo započato předáním staveniště dne 3.12.2004 a stavba byla zahájena dne 10.12.2004. Zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky by nejen poškodilo právní jistotu obou smluvních stran, ale došlo by ke vzniku značných škod na straně zadavatele i zhotovitele, nehledě k tomu, že dokončení výstavby hraničního mostu je předmětem smluvních závazků České republiky z mezinárodní smlouvy. Zadavatel navrhuje, aby byl rozklad sdružení zamítnut.

Zadavatel ve svém rozkladu ze dne 14.2.2005 uvádí, že výsledek šetření Úřadu nepovažuje za objektivní a požaduje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil. K prvnímu konstatovanému porušení ustanovení § 6 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona zadavatel uvádí, že z citace požadavku zadavatele "Při hodnocení podle kritéria odborné způsobilosti se berou v úvahu informace poskytnuté uchazeči v dotaznících podle článku 4.1.5 tohoto dokumentu, zejména:

  • organizace a seskupení uchazeče, počet všech zaměstnanců a počet zaměstnanců uvažovaných pro realizaci zakázky,

  • vybavení pro realizaci zakázky,

  • program prací a grafický časový plán (harmonogram),

  • zkušenosti s prováděním staveb podobného charakteru a historie sporů,

  • uvažovaný systém zajištění jakosti."

je zřejmé, že se jedná o výčet demonstrativní a nikoliv o výčet taxativní, jak je dovozováno v napadeném rozhodnutí, a to vzhledem k charakteru slovního spojení "se berou v úvahu zejména". Zadavatel v tomto bodě odkazuje na odbornou literaturu teorie práva. Pokud tedy zadavatel vzal při hodnocení "v úvahu" i jiné informace, než informace z dotazníků podle čl. 4.1.5, nedošlo dle jeho názoru k hodnocení "jiným způsobem, než je uvedeno v zadání". Toto své tvrzení opírá zadavatel i o argument, že pokud by pro hodnocení nabídek nebyly použity údaje i z formulářů nezmíněných ve výčtu v čl. 31.2 zadávací dokumentace, pak by jejich zařazení do nabídek bylo zcela zbytečné a nelogické. Z celkového kontextu zadávací dokumentace pak bylo dle názoru zadavatele zřejmé, že část hodnocení bude provedena subjektivně a při subjektivním hodnocení jsou logicky brány v úvahu veškeré dostupné informace o uchazečích. Dle názoru zadavatele proto byla zachována zásada transparentnosti zadání veřejné zakázky, stejně jako zásada rovnosti uchazečů, protože u všech uchazečů byl hodnocen stejný okruh informací. Zadavatel ve svém rozkladu dále poukazuje na to, že ustanovení § 38 odst. 2 zákona ani sám zákon ve své jiné části nestanoví obsah ani rozsah písemného zdůvodnění odlišného výběru nejvhodnější nabídky od doporučení komise. Úřad ve své předchozí praxi dle názoru zadavatele až dosud nepodroboval zkoumání "profesní" stránku zadávání veřejné zakázky, naopak ponechával tuto část na uvážení zadavatele. Vzhledem k uvedenému a s ohledem na detailní znalost odborné stránky problematiky pak zadavatel označuje argumentaci rozhodnutí, že bodové ohodnocení v případě podkritéria č. 2 mělo reflektovat různé počty různých referenčních staveb v jednotlivých nabídkách, za věcně nesprávnou z hlediska profesního, neboť na posuzování odborné způsobilosti nelze v tomto bodě uplatnit matematickou zásadu přímé úměrnosti. Stejně u hodnocení podle podkritéria č. 4 zadavatel v odůvodnění odlišného rozhodnutí dle svého názoru nepřímo odkazuje na části nabídky a přesně si stanovil metodu tohoto hodnocení, přičemž na subjektivní hodnocení mají logicky vliv veškeré informace o uchazeči hodnotiteli dostupné. K uložené sankci zadavatel pouze uvádí, že vzhledem k tomu, že nedošlo k porušení zákona, není ani relevantní důvod pro její uložení. Zadavatel dále uvádí, že jediným důvodem pro uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky hned v prvním dni ukončení správního řízení, byla existence závazku České republiky z mezinárodní smlouvy. Pokud Úřad od začátku sledoval zásadu reparační, pak zadavateli není zřejmé, proč údajně zjištěné porušení zákona nebylo řešeno už v původním správním řízení a nebylo v tomto řízení rovněž vydáno předběžné opatření.

K zadavatelem podanému rozkladu se dne 4.3.2005 vyjádřilo sdružení a má za to, že Úřad správně a podrobně zjistil skutkový stav, a pokud jde o uložení správní pokuty, pak z těchto zjištění vyvodil i správné právní závěry. Sdružení připomíná podání vlastního rozkladu a znovu opakuje svůj právní názor, že smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, uzavřená mezi zadavatelem a vítězným uchazečem, je ex lege neplatná. Rozklad zadavatele nepřináší žádné nové důkazy k tvrzením, které zadavatel uplatnil již v předchozím řízení. Sdružení ponechává na posouzení Úřadu, zda předmětný rozklad splňuje jednu z obecných náležitostí požadovaných správním řádem, když nesprávně označuje číslo jednací napadeného rozhodnutí.

K oběma rozkladům zaslala své vyjádření rovněž společnost BERGER BOHEMIA, která má za to, že zákon ve svém multikriteriálním principu poskytuje zadavateli širokou možnost subjektivního hodnocení ve vypsaných neexaktních kritériích soutěže, přičemž vlastní způsob hodnocení není společnosti znám a tudíž se nelze k dalším skutečnostem vyjadřovat.

Ze správního spisu vyplynuly tyto skutkové okolnosti případu. Zadavatel zadal veřejnou zakázku "Stavba 0807/II část Hraniční most, dálnice D 8 Praha - Ústí n. L." formou obchodní veřejné soutěže podle části druhé zákona uveřejněním dne 14.1.2004 v Obchodním věstníku č. 2/04 pod zn. 185248-2/04. Proti rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 8.6.2004 obdržel Úřad dne 21.6.2004 návrh, který byl rozhodnutím ze dne 9.9.2004 č. j. VZ/S112/04-153/4658/04-Ne zamítnut, neboť jej nepodala oprávněná osoba. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16.11.2004. Dne 16.11.2004 uzavřel zadavatel se "Sdružením D8-Hraniční most ČR-SRN" smlouvu (označenou jako "souhrn smluvních dohod") v celkové ceně 630 006 329,- Kč vč. DPH. Vzhledem k tomu, že při přezkoumání předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky získal Úřad pochybnosti o správnosti úkonů zadavatele, učiněných v průběhu zadání této veřejné zakázky, zahájil ve věci správní řízení z vlastního podnětu, ve kterém jako účastníky správního řízení označil

  • zadavatele,

  • společnost JHP spol. s r. o., se sídlem Ústřední 60, Praha 10, zast. jednatelem Václavem Jelínkem a společnost FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a. s., se sídlem Mlýnská 68, 602 00 Brno, zast. předsedou představenstva Ing. Vladimírem Fišerem, jako účastníky sdružení "D8-Hraniční most ČR-SRN" založeného za účelem získání předmětné veřejné zakázky "Smlouvou o sdružení č. 01/2004" podle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"), ze dne 1.3.2004, jejichž společná nabídka byla vybrána jako nejvhodnější,

  • společnost MCE Slaný, s r. o., se sídlem Netovická 538, 274 01 Slaný, zast. jednateli Ing. Gottfriedem Hauzenbergerem a Ing. Janem Tatíčkem, společnost Stavby silnic a železnic, a. s., se sídlem Národní třída 10, 113 19 Praha 1, zast. předsedou představenstva Ing. Bořivojem Kačenou a místopředsedou představenstva Ing. Janem Voňkou a společnost MCE VOEST GmbH Co, se sídlem Lunzerstrae 64, A-4031 Linz, zast. člen představenstva Helmutem Punzem a prokuristou Ludwigem Burgholzerem, jako účastníky "Sdružení D8 - 0807/II Hraniční most" založeného za účelem získaní předmětné veřejné zakázky a provedení dotčeného díla "Smlouvou o sdružení" podle § 829 a násl. občanského zákoníku, ze dne 18.3.2004, jejichž společná nabídka se umístila na druhém místě a

  • společnost Berger Bau GmBH, se sídlem Äuere Spitalhofstrae 19, 940 36 Passau, SRN, zast. jednatel Karlem Gelem, společnost BERGER BOHEMIA a. s., se sídlem Klatovská 410, 320 64 Plzeň, zast. předsedou představenstva Ing. Zdeňkem Pilíkem a člen představenstva Ing. Ladislavem Provodem a společnost Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, se sídlem Křižíkova 2393, 415 01 Teplice, zast. jednatelem Ing. Jindřichem Pytelkou, CSc., jako účastníky "Sdružení BERGER a VHS" založeného za účelem získání předmětné veřejné zakázky "Smlouvou o sdružení č. 6/2004" podle § 829 a násl. občanského zákoníku, ze dne 26.2.2004, jejichž společná nabídka se umístila na třetím místě.

Oznámení o zahájení správního řízení, stejně jako předběžné opatření ze dne 16.11.2004 č. j. VZ/S228/04-153/5880/04-Ne/GS, kterým Úřad zadavateli uložil nepokračovat v zadávání veřejné zakázky a neuzavírat smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, obdržel zadavatel dne 18.11.2004 faxem a dne 22.11.2004 doporučenou poštou. Dne 18.11.2004 tak bylo správní řízení zahájeno.

Dne 17.1.2005 vydal Úřad rozhodnutí č. j. VZ/S228/04-152/235/05-GS, kterým v postupu zadavatele konstatoval závažné porušení ustanovení § 6 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona tím, že nabídky uchazečů nehodnotil podle způsobu hodnocení nabídek stanoveného v zadání šetřené veřejné zakázky, když v rámci kritéria hodnocení "odborná způsobilost" hodnotil jiné údaje, než obsahují formuláře vyjmenované v zadávací dokumentaci v bodě 4.1.5, díl 1 část 1, a dále porušení ustanovení § 38 odst. 2 zákona, neboť nezdůvodnil své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Za zjištěná závažná porušení zákona uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši 630 000,- Kč.

V odůvodnění svého rozhodnutí Úřad k porušení ustanovení § 6 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona uvádí, že v zadávací dokumentaci pod bodem 31.2 zadavatel stanovil, že při hodnocení podle kritéria odborné způsobilosti se berou v úvahu informace poskytnuté uchazeči v dotaznících podle článku 4.1.5. ve formě formulářů odborné způsobilosti. Z tabulek hodnocení, které tvořili přílohu ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 19.5.2004, a dále z vyjádření zadavatele ze dne 5.8.2004 však Úřad zjistil, že zadavatel při hodnocení jednotlivých podkritérií kritéria hodnocení "odborná způsobilost" vycházel i z jiných než deklarovaných formulářů, konkrétně z formulářů č. 4.4, č. 4.1.1 a č. 4.2., ačkoliv v zadávací výslovně odkázal pouze na formulář č. 4.1.5. K porušení ustanovení § 38 odst. 2 zákona Úřad uvádí, že zadavatel v odůvodnění svého odlišného hodnocení nabídek od hodnocení jednotlivými členy komise zaznamenal, že změnil bodové hodnocení nabídek u podkritéria č. 2 a č. 4. Z tohoto odůvodnění však nevyplývá, které konkrétní skutečnosti z nabídek uchazečů byly hodnoceny a které skutečnosti byly rozhodující pro to, že některá nabídka byla hodnocena lépe a jiná hůře. Uvedené zdůvodnění tedy nelze považovat za úplné a transparentní. Úřad dále konstatuje, že ani samotnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek nelze považovat za úplnou, neboť z ní opět nejsou patrné skutečnosti, které byly z nabídek uchazečů hodnoceny a které byly rozhodující pro přidělení bodů jednotlivým nabídkám. Písemné zdůvodnění odchylného názoru zadavatele podle ustanovení § 38 odst. 2 zákona musí mít dle vyjádření Úřadu stejnou vypovídací hodnotu o skutečnosti, že hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zákonem.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:

Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. VZ/S228/04-152/235/05-GS ze dne 17.1.2005 uložil zadavateli za zjištěná závažná porušení zákona pokutu ve výši 630 000,- Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem.

K tvrzením rozkladu, podaného sdružením, uvádím následující:

S názorem tohoto rozkladu nelze souhlasit. V daném případě nebylo možno sjednat nápravu zrušením rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, neboť již došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu šetřené veřejné zakázky a zákon ve svých ustanoveních nedává Úřadu jako orgánu dohledu ve smyslu ustanovení § 51 zákona pravomoc, aby zasahoval do obchodněprávních vztahů poté, co veřejná zakázka byla již zadána, tedy smlouva o dílo uzavřena. Pro možné sjednání nápravy zrušením rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a nařízení nového výběru, je rozhodující skutečnost, zda smlouva na předmět plnění veřejné zakázky již byla uzavřena či nikoli, a ne okamžik zahájení realizace veřejné zakázky, jak se domnívá sdružení. Vyslovit neplatnost smlouvy ve smyslu ustanovení § 70 je oprávněn pouze soud, Úřad v napadeném rozhodnutí tuto možnost pouze konstatoval.

K námitkám rozkladu, podaného zadavatelem, uvádím následující:

Zadavatel ve svém rozkladu dovozuje z formulace bodu 31.2 zadávací dokumentace, že zde obsažený odkaz na článek 4.1.5 zadávací dokumentace představuje pouze demonstrativní výčet formulářů, ze kterých bude vycházet při hodnocení nabídek podle kritéria "odborná způsobilost", a tedy mohl vycházet i z dalších formulářů v článku 4.1.5 nezmíněných. Svůj názor pak zadavatel dovozuje především z formulace "se berou v úvahu zejména", ze které je dle jeho názoru zřejmé, že se jedná o výčet demonstrativní neboli příkladmý. S názorem zadavatele v tomto bodě nelze souhlasit, když je především nutné zdůraznit, že formulace "se berou v úvahu zejména" je v předmětném bodě zadávací dokumentace obsažena v jiné podobě, než jak ji zadavatel cituje, a tedy i její význam je podstatným způsobem odlišný. Zadavatel v bodě 31.2 zadávací dokumentace doslova uvádí, že "při hodnocení podle kritéria odborné způsobilosti se berou v úvahu informace poskytnuté uchazeči v dotaznících podle článku 4.1.5 tohoto dokumentu, zejména:", a následuje výčet několika konkrétních tématických okruhů informací. Zadavatel zde jednoznačně v první části předmětného ustanovení taxativně definoval formulací "se berou v úvahu", že budou hodnoceny údaje z formulářů podle článku 4.1.5 zadávací dokumentace, přičemž v druhé části citovaného ustanovení pak slovem "zejména" z této pevně, taxativně stanovené množiny formulářů a údajů vyjmenoval ty, na které bude při hodnocení nabídek kladen větší důraz. Přesto se však zadavatel předmětnou formulací zavázal pohybovat se při hodnocení právě jenom v tomto okruhu formulářů uvedených v článku 4.1.5 zadávací dokumentace. Argumentaci zadavatele proto v tomto bodě považuji za bezpředmětnou.

Stejně tak nelze souhlasit s názorem zadavatele, že požadavek na předložení dalších formulářů, než které byly uvedeny v článku 4.1.5, by bylo zbytečné, pokud by tyto neměly být využity právě při hodnocení nabídek. Z článku 4.2. zadávací dokumentace (díl 1, část 1) totiž jednoznačně vyplývá, že veškeré formuláře, které uchazeči ve svých nabídkách předložili, sloužily ke splnění dalších předpokladů podle § 2f zákona.

K náležitostem "písemného zdůvodnění odlišného výběru nejvhodnější nabídky" se Úřad dostatečným způsobem vyjádřil v rámci napadeného rozhodnutí. Úřad nezpochybňuje možnost zadavatele využít při hodnocení nabídek určitý podíl subjektivity, avšak pokud zadavatel "subjektivní" kritérium hodnocení nabídek použije, je nezbytné, aby o hodnocení v rámci takového kritéria byl učiněn záznam, ze kterého bude zřejmé, které subjektivní skutečnosti byly rozhodující pro posouzení kvality jednotlivých nabídek a jejich vzájemného poměru. Úřad ponechává "profesní" stránku zadání veřejné zakázky včetně posouzení a hodnocení nabídek na zadavateli. Porušení zákona shledává Úřad v neúplnosti písemného zdůvodnění postupu zadavatele podle ustanovení § 38 odst. 2 zákona, aniž by však zpochybňoval způsob přiřazení těchto bodů. Písemné zdůvodnění mělo například objasnit, proč počet staveb obdobného charakteru předložený uchazeči v nabídkách považuje zadavatel za dostatečný pro to, aby všechny nabídky v rámci podkritéria č. 2 ohodnotil stejným počtem bodů, na rozdíl od hodnotící komise, která v rámci tohoto podkritéria hodnotila nabídky bodově rozdílně.

K problematice předběžného opatření pak pouze uvádím, že pokud by Úřad vydal předběžné opatření v předchozím správním řízení č. j. VZ/S112/04-153, zahájeném na návrh společnosti MCE Slaný, s. r. o., skončila by platnost tohoto předběžného opatření okamžikem nabytí právní moci meritorního rozhodnutí vydaného v rámci tohoto správního řízení. Z uvedeného důvodu bylo předběžné opatření vydáno až v rámci navazujícího správního řízení č. j. VZ/S228/04-153. V této souvislosti rovněž dodávám, že Úřad nemohl zahájit správní řízení z vlastního podnětu před nabytím právní moci rozhodnutí vydaného v rámci řízení č. j. VZ/S112/04-153, neboť citované správní řízení bylo vedeno ve stejné věci se stejným okruhem účastníků řízení, a tedy souběžnému zahájení správního řízení bránila překážka zahájeného řízení (litispendence), jak lze mimo jiné dovodit i z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8.2.2002 č. j. 2A 9/2001.

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Josef Bednář

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

  1. Ředitelství silnic a dálnic, Na pankráci 546/56, 145 05 Praha 4, zast. Ing. Petrem Laušmanem,

  1. JHP spol. s r. o., Ústřední 60, Praha 10, zast. Václavem Jelínkem,

  1. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a. s., Mlýnská 68, 602 00 Brno, zast. Ing. Vladimírem Fišerem,

  1. MCE Slaný, s r. o., Netovická 538, 274 01 Slaný, zast. Ing. Gottfriedem Hauzenbergerem,

  1. Stavby silnic a železnic, a. s., Národní třída 10, 113 19 Praha 1, zast Ing. Bořivojem Kačenou,

  1. MCE VOEST GmbH Co, Lunzerstrae 64, A-4031 Linz, zast. Helmutem Punzem,

  1. Berger Bau GmBH, Äuere Spitalhofstrae 19, 940 36 Passau, SRN, zast. Karlem Gelem,

  1. BERGER BOHEMIA a. s., Klatovská 410, 320 64 Plzeň - město, zast. Ing. Zdeňkem Pilíkem,

  1. Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, Křižíkova 2393, 415 01 Teplice, zast. Ing. Jindřichem Pytelkou, CSc,

  1. spis.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en