číslo jednací: 3R065/03

Instance II.
Věc "dodavatele odstraňování ekologických škod vzniklých před přivatizací hnědouhelné těžební společnosti Důl Kohinoor, projekt - Těsnění dna jezera Most Ležáky, projekt Břehová linie jezera Most - Ležáky, 1. část, monitoring kvality podzemní vody v průběhu z
Účastníci
  1. Fond národního majetku České republiky
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 59 odst. 2 sř - rozhodnutí potvrzeno, rozklad odmítnut
Rok 2003
Datum nabytí právní moci 4. 3. 2004
Související rozhodnutí VZ/S593/03
3R065/03
Dokumenty file icon dokument ke stažení 96 KB

Č.j.: 3R65/03-Ku       V Brně dne 27.2.2004

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 6.11.2003 podaném společností Stavby silnic a železnic, a.s., se sídlem Národní třída 10, 113 19 Praha 1, zast. předsedou představenstva Ing. Bořivojem Kačenou a místopředsedou představenstva Ing. Janem Voňkou, CSc., proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 593-R/03-741/140/VŠ ze dne 16.10.2003, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Fond národního majetku České republiky, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, 128 00 Praha 2, zast. I. místopředsedou výkonného výboru Ing. Pavlem Suchým a členem výkonného výboru JUDr. Ivanem Hinkem, v obchodní veřejné soutěži "na výběr dodavatele odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelné těžební společnosti Důl Kohinoor, a.s., (dále jen právnická osoba), se sídlem 435 32 Mariánské Radčice čp. 100, IČ: 25411616, projekt - Těsnění dna jezera Most - Ležáky, projekt - Břehová linie jezera Most - Ležáky, 1. část, monitoring kvality podzemní vody v průběhu zatápění zbytkové jámy Most - Ležáky", vyhlášené dne 20.11.2002 v Obchodním věstníku č. 47/02 pod zn. 161768-47/02, podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb., jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb., na základě návrhu zvláštní komise ustavené podle § 61 odst 2 téhož zákona, rozhodl takto:

Napadené rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 593-R/03-741/140/VŠ ze dne 16.10.2003

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

Fond národního majetku České republiky, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, 128 00 Praha 2, zast. I. místopředsedou výkonného výboru Fondu národního majetku České republiky Ing. Pavlem Suchým a členem výkonného výboru Fondu národního majetku České republiky JUDr. Ivanem Hinkem (dále jen "zadavatel") vyhlásil dne 20.11.2002 v Obchodním věstníku č. 47/02 pod zn. 161768-47/02 obchodní veřejnou soutěž "na výběr dodavatele odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelné těžební společnosti Důl Kohinoor, a.s., (dále jen právnická osoba), se sídlem 435 32 Mariánské Radčice čp. 100, IČ: 25411616, projekt - Těsnění dna jezera Most - Ležáky, projekt - Břehová linie jezera Most - Ležáky, 1. část, monitoring kvality podzemní vody v průběhu zatápění zbytkové jámy Most - Ležáky" (dále jen "soutěž") podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb. (dále jen "zákon").

Zadavatel obdržel do konce soutěžní lhůty pět nabídek uchazečů, mezi nimi i nabídku společnosti Stavby silnic a železnic, a.s., se sídlem Národní třída 10, 113 19 Praha 1, zast. předsedou představenstva Ing. Bořivojem Kačenou a místopředsedou představenstva Ing. Janem Voňkou, CSc. (dále jen "uchazeč").

Komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen "komise") po provedeném posouzení a hodnocení doporučila zadavateli pořadí nabídek, které se umístily na prvním až třetím místě takto:

  1. GEOSAN GROUP a.s., se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín III a AQUATEST, a.s., se sídlem Geologická 4, 152 00 Praha 5 jednající předsedou představenstva RNDr. Jiřím Jelínkem a členem představenstva Ing. Vladimírem Kolajou, které dne 4.2.2003 uzavřely smlouvu o sdružení podle ustanovení § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s názvem Sdružení GEOSAN GROUP a.s. - AQUATEST a.s., za účelem podání společné nabídky, zast. na základě smlouvy o sdružení prvně jmenovanou společností (dále jen "sdružení"),

  2. uchazeč,

  3. Mostecká uhelná společnost, a.s., se sídlem V. Řezáče 315, 434 67 Most, zast. předsedou představenstva Ing. Petrem Kolmanem (dále jen "Mostecká uhelná").

Zadavatel se s doporučením komise ztotožnil a dne 18.8.2003 pod č.j. 242/4020/2003 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a uvedené rozhodnutí téhož dne oznámil uchazeči pod č.j. 242/4104/2003/Bo.

Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč dne 28.8.2003 námitky, kterým zadavatel po jejich přezkoumání dne 8.9.2003 pod č.j. 242/4429/2003 nevyhověl. Zároveň uchazeče poučil o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen "návrh") u orgánu dohledu, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "ÚOHS"). Uchazeč tohoto práva využil. ÚOHS i zadavatel obdrželi výše uvedený návrh dne 19.9.2003 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení, jehož účastníky podle § 58 zákona jsou zadavatel, uchazeč, sdružení a Mostecká uhelná.

Svým návrhem se uchazeč domáhá, aby ÚOHS zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18.8.2003 a uložil zadavateli provést nápravu úkonů zadavatele, které spočívají zejména v nevyloučení sdružení ze soutěže a uložil zadavateli, aby provedl nový výběr nejvhodnější nabídky.

ÚOHS po přezkoumání návrhu a veškerého spisového materiálu vydal dne 16.10.2003 pod č.j. S 593-R/03-741/140/VŠ rozhodnutí, kterým podle § 57 odst. 2 zákona zamítl návrh uchazeče s tím, že návrh došel ÚOHS i zadavateli po uplynutí stanovené lhůty.

Své rozhodnutí odůvodnil ÚOHS zejména tím, že rozhodnutí zadavatele o námitkách uchazeče bylo uchazeči doručeno dne 8.9.2003. Dne 19.9.2003 obdržel ÚOHS jedno vyhotovení návrhu uchazeče na přezkoumání rozhodnutí zadavatele a jedno vyhotovení návrhu uchazeče na přezkoumání rozhodnutí zadavatele téhož dne obdržel i zadavatel. Ustanovení § 57 odst. 2 zákona ve větě první stanoví, že "Návrh se podává ve dvojím vyhotovení do 10 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele; jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli", ve větě poslední pak, že "Návrh, který nemá tyto náležitosti nebo uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty orgán dohledu zamítne". Zákonem stanovená desetidenní lhůta počala v daném případě běžet dne 9.9.2003 a její běh skončil dne 18.9.2003, návrh však ÚOHS i zadavatel obdržel až o den později, dne 19.9.2003, tedy po "uplynutí stanovené lhůty".

Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč v zákonné lhůtě rozklad, v němž zejména uvádí, že ÚOHS v dotčeném rozhodnutí uvedl. že řízení se zastavuje vzhledem k tomu, že uchazeč zmeškal lhůtu k podání návrhu a ÚOHS neshledal důvody pro zahájení řízení z vlastního podnětu. Uchazeč nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že zmeškal lhůtu k včasnému podání svého návrhu tím, že doručil návrh zadavateli i ÚOHS dne 19.9.2003. ÚOHS vychází z tvrzení zadavatele, že zadavatel doručil uchazeči řádně a v souladu s § 68 zákona rozhodnutí o námitkách. Dále uchazeč cituje ustanovení § 68 odst. 1 a 2 zákona s tím, že uchazeči musí být doručeno písemně, a to doporučeně s doručenkou. Z toho dovozuje, že za důkaz řádného doručení lze uznat jen bezvadnou doručenku doporučené zásilky. Takové doručení je pak ze zákona vyhrazeno držitelům poštovní licence, ale takový důkaz neexistuje. Ve spise se nachází pouze kopie formuláře firmy Messenger, ze které však neplyne, že by byla doručována zásilka uchazeči doporučeně a s doručenkou. Uchazeč dále uvádí, že pokud není doručeno doporučeně s doručenkou, pak musí být doručeno osobně proti podpisu. Uchazeč dále uvádí, že ve dnech od 1.9.2003 do 19.9.2003 zajišťovaly činnost podatelny uchazeče střídavě paní Jiřina Bláhová a paní Helena Procházková. Právě podpis Jiřiny Bláhové se vyskytuje na listině, která má zadavateli osvědčit osobní doručení rozhodnutí ke dni 8.9.2003. Tato listina však nemůže posloužit jako bezpečný a nezpochybnitelný důkaz řádného doručení, neboť ke zde uvedenému podpisu "Bláhová" bylo připojeno datum až následně jiného dne a jinou osobou. Touto osobou byla paní Helena Procházková, která tak učinila až dne 15.9.2003 po svém návratu z dovolené, kterou čerpala v době od 8.9. do 12.9.2003. O podpis byla požádána jí neznámou mladou ženou ,která tvrdila, že je z Fondu národního majetku a která paní Helenu Procházkovou přesvědčovala o tom, že tak může bez obav učinit, neb je všechno v pořádku. Totožnost neznámé ženy se uchazeči nepodařilo zjistit, ale zajisté tuto osobu dokáže určit Fond národního majetku (zadavatel), který se chová tak, jako by osobní doručení bylo bez jakýchkoliv vad. Uchazeč navrhuje, aby v rámci řízení byly jako svědci vyslechnuty paní Helena Procházková a ona neznámá žena, jejíž identifikaci může poskytnout zadavatel. Pravost podpisu Jiřiny Bláhové nemůže uchazeč svými prostředky prokázat ani vyvrátit, dotčená však při šetření uvedla, že žádné mladé ženě z Fondu národního majetku nic nepodepisovala. Uchazeč se domáhá toho, aby zadavatel objasnil úlohu a činnost ženy, která paní Helenu Procházkovou přiměla k dodatečnému připojení data.

Dále uchazeč namítá, že mu bylo odmítnuto nahlédnout pod záminkou obchodního tajemství ke všem částem dokumentace. Domáhal se toho, aby nabídka sdružení byla přezkoumána mimo jiné z hlediska, zda je tento uchazeč držitelem povolení k hornické činnosti nebo má subdodavatele. Vzhledem k tomu, že neobdržel odpověď uvádí, že ÚOHS porušil § 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Dále bylo porušeno právo na spravedlivý proces dle článku 36 zákona č. 2/1993 Sb. a domáhá se nápravy rozkladem.

Také uchazeč napadá, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedena věta, že "neshledal důvody pro zahájení řízení z vlastního podnětu", a to bez bližší specifikace. Tímto způsobem ÚOHS porušuje § 47 zákona o správním řízení, které mu ukládá, aby v odůvodnění správní orgán uvedl, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval.

Uchazeč dále namítá, že uvádí celou řadu velmi závažných skutečností a důkazů k činnosti komise pro otevírání obálek s nabídkami i komise pro hodnocení nabídek a úkonům zadavatele a ÚOHS se s nimi a i s dalšími nevypořádal. Uchazeč požaduje, aby ÚOHS aplikoval zásadu ex officio a vyšetřovací v plném rozsahu. Také napadá mimořádně nízkou cenu a odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci.

Uchazeč závěrem rozkladu vyjmenovává ustanovení zákona, které dle názoru uchazeče porušil zadavatel a ÚOHS a domáhá se, aby předseda ÚOHS zrušil a změnil napadené rozhodnutí, zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, uložil zadavateli provést nápravu, a to vyloučením sdružení ze soutěže, uložil zadavateli provést nový výběr nejvhodnější nabídky. Dále požaduje, aby ÚOHS vydal předběžné opatření, kterým zakáže pokračování v soutěži.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:

ÚOHS tím, že svým rozhodnutím č.j. S 593-R/03-741/140/VŠ ze dne 16.10.2003 návrh uchazeče podle § 57 odst. 2 zákona zamítl s tím, že došel zadavateli i ÚOHS po uplynutí stanovené lhůty, rozhodl správně a v souladu se zákonem.

K jednotlivým námitkám rozkladu pak uvádím následující. Z ustanovení § 57 odst. 2 zákona, nepochybně vyplývá, že návrh se podává ve dvojím vyhotovení do deseti kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele. Jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7 zákona). Návrh, který nemá tyto náležitosti, nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty, orgán dohledu zamítne.

Při podání návrhu je pak prvořadou povinností ÚOHS, aby se nejdříve zabýval otázkou, zda byl podán včas v desetidenní lhůtě a zda byl podán v souladu s § 57 odst. 2 zákona. V daném případě bylo rozhodnutí zadavatele o námitkách doručeno uchazeči dne 8.9.2003. ÚOHS i zadavatel pak obdrželi návrh dne 19.9.2003, tedy až o den později, tedy po uplynutí stanovené lhůty. Nezaslání jednoho vyhotovení návrhu ÚOHS i zadavateli nebo jeho doručení po lhůtě, spojuje zákon se zamítnutím návrhu jako nekvalifikovaného. Tyto skutečnosti vyplývají přímo z ustanovení § 57 odst. 2 zákona.

V této souvislosti poukazuji na skutečnost, že podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") je řízení zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo správnímu orgánu příslušnému ve věci rozhodnout. V případě přezkoumávání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky je tak dnem zahájení správního řízení u ÚOHS den, kdy návrh na zahájení tohoto řízení dojde orgánu dohledu a v tomto smyslu hovoří i ustanovení § 57 odst. 1 zákona. Lhůta obsažená v § 57 odst. 2 zákona se proto vztahuje na úkon uchazeče před zahájením správního řízení, a proto pro ni nelze subsidiárně použít ustanovení správního řádu, neboť ten se podle svého § 1 odst. 1 vztahuje pouze na správní řízení.

Nutnost doručit návrh dle zákona ÚOHS i zadavateli v desetidenní lhůtě je ta skutečnost, že zadavatel, který návrh neobdrží ve lhůtě, může mít zato, že žádný návrh nebyl podán a může uzavřít s vítězným uchazečem smlouvu. Nezaslání jednoho vyhotovení návrhu zadavateli i jeho doručení zadavateli po lhůtě, spojuje zákon se zamítnutím návrhu jako nekvalifikovaného. V daném případě byl posledním dnem pro podání návrhu 18.9.2003 a tento den připadl na čtvrtek. V této souvislosti nelze ani odkázat na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2A 12/2001-36 ze dne 28.3.2002, dle kterého "deset kalendářních dnů je s ohledem na koncentraci postupu zadavatele lhůtou přiměřenou, ale také není možné ji dále zkracovat, aby nebylo vytvářeno dalších překážek pro možnost skutečně námitky podat. Jestliže z těchto dnů je prakticky vyloučena sobota, neděle a dny pracovního klidu, pak soud nevidí prostor pro takový výklad, který dále tuto lhůtu zkrátil. Proto má za vyvážené, aby i v tomto případě bylo možné aplikovat závěry Ústavního soudu ČR přijaté v obdobném případě" (IV.ÚS 365/97, Pl.ÚS 33/97).

Také dodávám, že ÚOHS vždy, i při podání nekvalifikovaném návrhu, posuzuje případ i po věcné stránce, zda zadavatel v průběhu zadávacího řízení neporušil některá ustanovení zákona a v kladném případě zahajuje řízení z vlastního podnětu a vydá příslušné rozhodnutí.

K námitkám rozkladu dále uvádím, že je nutno si uvědomit, že meritem přezkumu v dané věci je skutečnost, zda ÚOHS správně věc posoudil, když návrh uchazeče zamítl právě dle § 57 odst. 2 zákona pro nedodržení lhůty. Účelem odvolacího řízení je vždy pouze přezkoumání napadeného rozhodnutí. V této souvislosti pak cituji z komentáře k zákonu č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), k ustanovení § 59 správního řádu, že "V rámci odvolacího řízení proto nemůže odvolací orgán rozhodovat o nové věci, která nebyla předmětem rozhodování správního orgánu prvního stupně. Jinak by došlo nepřípustně k tomu, že odvolací orgán by novou věc rozhodl jako orgán prvního stupně a tím by fakticky odňal účastníkovi řízení možnost podání řádného opravného prostředku". Z předloženého spisového materiálu pak vyplývá, že rozhodnutí zadavatele o přezkoumání námitek č.j. 242/4429/2003 ze dne 8.9.2003 bylo uchazeči doručeno dne 8.9.2003, a to nejprve faxem, který byl odeslán ve 12:19 hodin, což je ve spise doloženo faxovou potvrzenkou a poté bylo osobně doručeno kurýrní službou Messenger service v.o.s., se sídlem Patočkova 3/712, 169 00 Praha 6. Předmětný dokument převzala v sídle uchazeče (Národní třída 10, 113 19 Praha 1) dne 8.9.2003 v 13:43 hodin paní Bláhová. Převzetí předmětného dokumentu stvrdila paní Bláhová jednak svým uvedením jména (hůlkovým písmem) a podpisem na přepravním listu výše uvedené kurýrní služby. Tyto skutečnosti vyplývají z dokumentu (přepravního listu) společnosti Messenger service, v.o.s., Praha 6. Na fotokopii "Rozhodnutí o přezkoumání námitek č.j.: 242/4429/2003 ze dne 8.9.2003" je pak uvedeno razítko podatelny uchazeče s datem 8.9.2003 a podpisem "Bláhová". Tvrzení uchazeče, že se nejedná o nezpochybnitelný důkaz řádného doručení a tvrzení, že na fotokopii rozhodnutí o námitkách není pravý podpis paní Bláhové uvádím, že tato tvrzení jsou bezpředmětná pro posouzení dané věci vzhledem k tomu, že společnost Messenger dodala zadavateli přepravní list, na němž jsou skutečnosti významné pro posouzení data doručení tohoto rozhodnutí nepochybně uvedeny. Námitky uchazeče v rozkladu, že se jedná "o jakýsi formulář firmy Messenger", a že doručení je ze zákona vyhrazeno držitelům poštovní licence uvádím, že podle § 68 odst. 2 zákona, rozhodnutí zadavatele musí být odesláno doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeno uchazeči. Zadavatel zaslal předmětné rozhodnutí faxem a poté použil služby společnosti Messenger, která doručila téhož dne toto rozhodnutí zadavateli a o tomto doručení předložila zadavateli doklad (přepravní listinu). K námitkám uchazeče týkající se poštovní licence uvádím, že nejenom Česká pošta je držitelem poštovní licence, ale i například právě společnost Messenger service, v.o.s., což nepochybně vyplývá z rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů ze dne 25.11.2002 č.j. 219/2002-320-ORG uveřejněné v Poštovním věstníku č. 12/2002. Tato společnost se pak při doručování zásilek řídí mimo jiné Všeobecnými obchodními podmínkami, z nichž vyplývá, že podle bodu 4.1. těchto podmínek se "Dopravce" zavazuje předat proti písemnému potvrzení zásilku příjemci na místě určení, a to na základě objednávky zákazníka. Z objednávky zadavatele a z přepravního listu vyplývá, že zadavatel objednal tuto službu a společnost Messenger zásilku dle objednávky předala. K ostatním námitkám k tomuto bodu rozkladu uvádím, že ÚOHS není oprávněn "objasňovat úlohu ženy, která paní Helenu Procházkovou přiměla k dodatečnému připojení data". Pro objasnění data doručení je zcela dostačující potvrzení o zaslání faxu a přepravní list společnosti Messenger.

K námitkám uchazeče, že nemohl doplnit své podání, protože mu nebyla prodloužena lhůta uvádím, že uchazeč může svůj rozklad doplňovat až do nabytí právní moci rozhodnutí o rozkladu a této možnosti uchazeč nevyužil. Z dikce ustanovení § 59 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) jsou účastníci řízení, tedy i uchazeč oprávněn v průběhu celého odvolacího řízení uvádět nové skutečnosti a důkazy. K odmítnutí nahlédnout do všech částí nabídky sdružení pak uvádím, že výzvou ÚOHS bylo sdružení vyzváno, aby se vyjádřilo, které části nabídky považuje za obchodní tajemství ve smyslu § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Sdružením bylo sděleno, že celá nabídka sdružení kromě údajů, jež jsou běžně veřejně dostupné, označuje za obchodní tajemství. ÚOHS tedy postupoval správně, když neumožnil do těchto částí uchazeči nahlédnout.

K námitkám uchazeče, že ÚOHS neodůvodnil větu z napadeného rozhodnutí, že "neshledal důvody pro zahájení řízení z vlastního podnětu" uvádím, že ÚOHS neporušil § 47 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), jak se uchazeč mylně domnívá. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení, je správní orgán v odůvodnění povinen uvést, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval. Z citovaného ustanovení však nevyplývá, že má správní orgán odůvodňovat i odůvodnění. Výrok je základem a nejdůležitější částí rozhodnutí, protože se jím určují konkrétní práva a povinnosti účastníků řízení. Z výroku musí být zřejmé, co bylo předmětem rozhodování a na základě jakého

ustanovení a právního předpisu správní orgán rozhodl. V daném případě, jak jsem již výše uvedl, bylo rozhodováno o zamítnutí návrhu uchazeče z důvodu nedodržení lhůty podle § 57 zákona. Věta, že ÚOHS neshledal důvody pro zahájení správního řízení byla pouze poučením pro uchazeče, že se ÚOHS zabývá vždy i věcnou stránkou věci a navíc touto poznámkou není nikterak dotčena možnost ÚOHS správní řízení z vlastního podnětu zahájit, pokud budou zjištěny důvody, které toto zahájení správního řízení zakládají.

V závěru rozkladu pak uchazeč podává návrhy, jak má být o rozkladu rozhodnuto. K tomu opětovně odkazuji na již výše uvedené, kdy předmětem přezkumu jsou pouze ty skutečnosti, které se týkají lhůty pro podání návrhu a dodržení této lhůty.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Josef Bednář

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

  1. Fond národního majetku České republiky, Rašínovo nábřeží 42, 128 00 Praha 2, zast. I. místopředsedou výkonného výboru FNM ČR Ing. Pavlem Suchým a členem výkonného výboru FNM ČR JUDr. Ivanem Hinkem,

  2. Stavby silnic a železnic, a.s., Národní třída 10, 113 19 Praha 1, zast. předsedou představenstva Ing. Bořivojem Kačenou a místopředsedou představenstva Ing. Janem Voňkou, CSc.,

  3. GEOSAN GROUP a.s., Zahradní 418, 281 01 Velim, zast. předsedou představenstva Luďkem Kostkou,

  4. Mostecká uhelná společnost, a.s., V. Řezáče 315, 434 67 Most, zast. předsedou představenstva Ing. Petrem Kolmanem,

  5. spis.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en