číslo jednací: VZ/S169/03

Instance I.
Věc autobusové přístřešky MHD ve Strakonicích
Účastníci
  1. Město Strakonice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 59 písm. a) - zrušení zadání
Rok 2003
Datum nabytí právní moci 11. 12. 2003
Dokumenty file icon dokument ke stažení 114 KB

Č. j.: VZ/S169/03-153/5161/03-GS

V Brně dne 18. listopadu 2003

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 20. 10. 2003 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele - město Strakonice, Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice, zast. Ing. Pavlem Vondrysem, starostou - učiněných při zadávání veřejné zakázky na řešení "autobusových přístřešků MHD ve Strakonicích", zadané podle § 49 odst. 1 cit. zákona, písemnou výzvou ze dne 12. 3. 2003, rozhodl takto:

Zadavatel - město Strakonice - porušil

  • § 49 odst. 4 písm. c) v návaznosti na § 6 cit. zákona tím, že v zadání veřejné zakázky nestanovil jednoznačný způsob hodnocení nabídek,

  • § 49 odst. 7 a 10 cit. zákona tím, že o výběru nejvhodnější nabídky nerozhodl ve lhůtě, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a dále tím, že v této lhůtě neoznámil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům,

  • § 49 odst. 10 v návaznosti na § 6 cit. zákona, když výběr nejvhodnější nabídky neprovedl na základě způsobu hodnocení nabídek stanoveného v zadání veřejné zakázky, a rovněž tím, když nezajistil, aby záznam o posouzení a hodnocení nabídek obsahoval zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky,

  • § 49 odst. 10 cit. zákona tím, že dopis ze dne 26. 6. 2003, kterým oznámil uchazečům výsledek výběrového řízení, neobsahoval poučení o možnosti podat námitky,

  • § 56 odst. 2 cit. zákona tím, že v rozhodnutí ze dne 14. 7. 2003 o námitkách uchazeče TSE spol. s r. o., České Budějovice, neuvedl poučení o možnosti podat do 10 kalendářních dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu.

Podle § 59 písm. a) v návaznosti na § 60a cit. zákona se ruší rozhodnutí zadavatele města Strakonice o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4. 6. 2003 a současně se ruší zadáníveřejné zakázky na řešení "autobusových přístřešků MHD ve Strakonicích".

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), jako orgán příslušný podle § 51 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č.130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákon"), obdržel ve věci veřejné zakázky na řešení "autobusových přístřešků MHD ve Strakonicích" dne 1. 8. 2003 návrh společnosti TSE spol. s r. o., Mánesova 390/74, České Budějovice (dále jen "TSE"), na přezkoumání rozhodnutí zadavatele -město Strakonice, Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice, zast. Ing. Pavlem Vondrysem, starostou (dále jen "zadavatel") -o námitkách proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Na základě předmětného návrhu bylo u orgánu dohledu podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení vedené pod č. j. VZ/S124/03-153. V rámci správního řízení č. j. VZ/S124/03-153 vyměřil orgán odhledu uchazeči TSE správní poplatek, který však jmenovaný uchazeč ve stanovené lhůtě ani později neuhradil, a proto bylo správní řízení č. j. VZ/S124/03-153 podle § 6 odst. 3 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, zastaveno pro nezaplacení správního poplatku (rozhodnutí č. j. VZ/S124/03- 153/4259/03-Fu ze dne 6. 10. 2003, které nabylo právní moci dne 11. 11. 2003).

Orgán dohledu však při přezkoumávání dokumentace zjistil z předložených materiálů skutečnosti, které ho vedly k zahájení správního řízení z úřední povinnosti. Důvodem pro zahájení řízení byly pochybnosti o tom, zda zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky ve lhůtě, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, a zda výběr nejvhodnější nabídky byl proveden v souladu se zákonem.

Podle § 58 zákona je účastníkem tohoto správního řízení zadavatel.

Zadavatel vyzval podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona pět zájemců k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku, a to písemnou výzvou ze dne 12. 3. 2003 (dále jen "výzva").

Ve výzvě pod bodem VIII. zadavatel stanovil, že hodnocení nabídek bude provedeno podle následujících kritérií:

  1. ideový námět, návrh řešení v grafické nebo písemné podobě, reference, realizovaná díla (dle IV.5), (k = 0,8),

  2. celková výše nabídkové ceny (dle IV.3), (k = 0,6),

  3. výhodnost návrhu smlouvy pro zadavatele (k = 0,6),

  4. termín předání projektu (dle IV.4), (k = 0,5),

  5. návrh platebních podmínek a požadavků na zadavatele (k = 0,4).

Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 28. 4. 2003 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel tři nabídky.

Součástí dokumentace jsou rovněž tabulky hodnocení ze dne 5. 5. 2003, které obsahují hodnocení nabídek, tj. jednotlivé počty bodů, které byly nabídkám přiřazeny v rámci kritérií hodnocení s tímto výsledným pořadím nabídek:

  1. TSE,

  2. Městský mobiliář Cité, s. r. o., Tř. T. Bati 3225, 760 01 Zlín (dále jen "Městský mobiliář Cité"),

  3. Dopravní podnik města Hradce Králové, a. s., Pouchovská 153, 500 03 Hradec Králové (dále jen "Dopravní podnik").

Zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 4. 6. 2003 (viz Zápis z 24. jednání Rady města Strakonice konané 4. 6. 2003, Usnesení č. 759/2003). Dopisem ze dne 26. 6. 2003 bylo uchazečům oznámeno, že jako nejvýhodnější byla posouzena nabídka uchazeče Městský mobiliář Cité.

Zahájení správního řízení orgán dohledu oznámil zadavateli dopisem č. j. VZ/S169/03-153/4673/03-GS ze dne 17. 10. 2003, který zadavatel obdržel dne 20. 10. 2003, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. V oznámení o zahájení správního řízení orgán dohledu účastníka řízení rovněž seznámil se zjištěnými skutečnostmi a poskytl mu lhůtu, v níž se mohl ke zjištěným skutečnostem vyjádřit, popřípadě navrhnout doplnění šetření (§ 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění). Orgán dohledu rovněž zadavatele vyzval k zaslání stanoviska ke zjištěným skutečnostem.

Zadavatel reagoval dopisem č. j. or/3019/03/SI ze dne 23. 10. 2003, v němž mj. uvedl, že

  • v čl. IV bodu 2) předmětné výzvy je stanovena podmínka účasti v soutěži o veřejnou zakázku prokázání kvalifikačních předpokladů dle §2b, § 2c a § 63 zákona,

  • v rámci třetího kritéria hodnocení "výhodnost návrhu smlouvy" bylo hodnoceno vyhodnocení nabízené možnosti spolufinancování realizace autobusových přístřešků reklamní agenturou (dle bodu II. 3) výzvy), dále délka záručních podmínek, nulová cena za vyhotovení architektonického návrhu a projektu ke stavebnímu povolení (nulová počáteční investice),

  • jako kritérium s nejvyšší váhou bylo stanoveno kritérium A), kdy byl mimo jiné posuzován zejména architektonický návrh řešení autobusových přístřešků, přičemž v protokolu bylo pro nabídku č. III. (uchazeč Městský mobiliář Cité) v bodě 6. vyhodnoceno, že se jedná o architektonicky nejzdařilejší návrh zastávky s výhodou lavičky zavěšené na konstrukci zastávky. Rovněž v kritériu celková výše nabídkové ceny byla nabídka č. III jednoznačně nejvýhodnější. V dalších kritériích byli jednotliví uchazeči hodnoceni s nepatrnými rozdíly. Rozdíl součtu bodů jednotlivých členů komise je u prvních dvou nabídek minimální (277,6 pro uchazeče TSE a 274,6 pro uchazeče Městský mobiliář Cité). S ohledem zejména na kritéria A) a B) byla Radou města Strakonice vyhodnocena jako výhodnější nabídka firmy Městský mobiliář Cité,

  • doba, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, skončila dne 25. 5. 2003. Zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl dne 4. 6. 2003 na jednání Rady města Strakonice. O výsledku byli uchazeči bezprostředně informováni telefonicky. Písemně bylo rozhodnutí oznámeno uchazečům po vyhotovení písemného zápisu z jednání Rady města Strakonice dne "26. 5. 2003" (pravděpodobně písemná chyba, neboť jednání Rady města Strakonice se uskutečnilo dne 4. 6. 2003, viz dále - pozn. orgánu dohledu), přičemž vzhledem k náročnosti vyhotovování zápisu z jednání rady města s ohledem na dodržení náležitostí dle zákona o obcích došlo k tomuto prodlení,

  • podání, ač nazváno jako námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky neobsahovalo náležitosti taxativně uvedené v ustanovení § 55 zákona a jelikož předmětné podání nelze posuzovat jako námitky ve smyslu § 55 zákona, nebylo tedy jako námitky vyřizováno, a z tohoto důvodu nebylo postupováno dle § 56 odst. 2 zákona.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přezkoumal na základě ustanovení § 57 v návaznosti na § 60a zákona případ ve všech vzájemných souvislostech; po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel se dopustil porušení zákona a proto se rozhodl zrušit rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a rovněž zrušit zadání předmětné veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.

Stanovení kritérií pro hodnocení nabídek

Jako třetí kritérium hodnocení zadavatel stanovil "výhodnost návrhu smlouvy pro zadavatele". Orgán dohledu zjistil, že zadavatel v textu výzvy ani v zadávací dokumentaci neuvedl žádné další informace o tom, které skutečnosti budou v rámci kritéria "výhodnost návrhu smlouvy pro zadavatele" hodnoceny.

Podle § 2 písm. g) zákona se nabídkou rozumí návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky. Nabídkou je tedy nejen návrh smlouvy o dílo, ale i veškeré údaje v nabídce uvedené vč. nabídkové ceny, prokázání dalších předpokladů uchazeče, atd. Aby bylo hodnocení nabídek podle předmětného kritéria v souladu se zákonem, musel by zadavatel v rámci tohoto kritéria hodnotit teoreticky i prakticky komplexně celou nabídku, neboť tato je návrhem na uzavření smlouvy (§ 2 písm. g) zákona). V rámci celého komplexu kritérií zvolených zadavatelem by však ani tento postup nebyl v souladu se zákonem, neboť některá kritéria jako např. nabídková cena, atd., by byla hodnocena duplicitně, čímž by v přezkoumávaném případě došlo k ovlivnění stupně významu jednotlivých kritérií.

Poněvadž zadavatel neupřesnil, které skutečnosti budou hodnoceny v rámci kritéria "výhodnost návrhu smlouvy pro zadavatele" a vzhledem k tomu, že záznam o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje žádné zdůvodnění, jakým způsobem byly přidělovány body v rámci tohoto kritéria, orgán odhledu dospěl k závěru, že obsah v pořadí důležitosti třetího kritéria je nejasný, neboť není patrné, jak má vypadat nabídka, aby tomuto kritériu vyhověla, případně vyhověla nejlépe.

Stanovení přesných a transparentních podmínek zadání veřejné zakázky považuje za prioritní rovněž Vrchní soud v Olomouci např. ve svém rozsudku č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29. 6. 2000 (viz správní spis), ve kterém je mj. uvedeno, že při úvahách orgánu dohledu o zákonnosti rozhodnutí zadavatele by mělo být vůdčí směřování k co největší průhlednosti aplikovaných postupů. Výklad zákona nemůže abstrahovat od požadavku transparentnosti procesu zadávání, což znamená, že zadání zadávacích a soutěžních podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné.

Orgán dohledu na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že zadavatel porušil § 49 odst. 4 písm. c) v návaznosti na § 6 zákona tím, že v zadání veřejné zakázky nestanovil jednoznačné a srozumitelné kritérium hodnocení nabídek.

Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni

Podle § 49 odst. 7 zákona lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a ve které zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky, činí nejvíce 30 kalendářních dnů a začíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek. Podle § 49 odst. 10 zákona rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 zákona a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky.

Ve výzvě pod bodem VI. zadavatel stanovil, že nabídky lze podávat do 25. 4. 2003 do 11:30 hod, a dále že doba, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni je do 25. 5. 2003. Hodnocení nabídek se uskutečnilo dne 5. 5. 2003, což dokládají jednotlivé tabulky hodnocení.

V zápise z 24. jednání Rady města Strakonice konané 4. 6. 2003 je pod usnesením č. 759/2003 (24/4) mj. uvedeno, že "Rada města po projednání rozhodla s ohledem na minimální cenový rozdíl zadat zakázku firmě s nejnižší cenovou nabídkou". Ze zápisu rovněž vyplývá, že rada města bere na vědomí pořadí firem doporučené výběrovou komisí, avšak že se rozhodla zadat realizaci předmětné zakázky společnosti Městský mobiliář Cité a uzavřít s touto společností smlouvu o dílo a ukládá tedy odboru rozvoje oznámit uchazečům rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a předložit smlouvu k podpisu. Výběr nejvhodnější nabídky byl uchazečům oznámen dopisem ze dne 26. 6. 2003, přičemž uchazeči jej převzali dne 2. 7. 2003.

Z výše uvedeného je zřejmé, že lhůta, po kterou byli uchazeči vázáni svými nabídkami započala běžet dne 26. 4. 2003 (tj. následující den po skončení lhůty pro podání nabídek) a končila dne 25. 5. 2003, jak sám zadavatel správně stanovil v zadání veřejné zakázky. Zadavatel však o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl až dne 4. 6. 2003, tedy 10 dnů po uplynutí této lhůty, přičemž rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo uchazečům oznámeno dokonce až dopisem ze dne 26. 6. 2003, tedy 32 dnů po uplynutí lhůty, po kterou byli uchazeči svými nabídkami vázáni a 22 dnů poté, co bylo o výběru nejvhodnější nabídky rozhodnuto. Zadavatel tedy nesplnil dvě ze svých povinností, které mu zákon ukládá. V zákonem stanovené lhůtě nerozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a rovněž v této lhůtě uchazečům neoznámil své rozhodnutí.

Orgán dohledu nemohl akceptovat tvrzení zadavatele, že o výsledku byli uchazeči bezprostředně informováni telefonicky, neboť tento postup není zadavateli dle zákona umožněn. Vzájemný styk mezi zadavatelem a uchazeči upravuje ustanovení § 68 zákona, přičemž z odst. 1 tohoto ustanovení vyplývá, že veškeré úkony zadavatele a uchazečů učiněné podle tohoto zákona, s výjimkou postupu podle § 49a a 49b, musí mít písemnou formu. Pokud je úkon učiněn zadavatelem nebo uchazečem telefonicky, musí být do tří dnů potvrzen písemně (viz § 68 odst. 3 zákona).

Rovněž se nelze ztotožnit s odůvodněním, že 22denní prodleva mezi rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky (dne 4. 6. 2003) a oznámením výsledku tohoto rozhodnutí (dopisem ze dne 26. 6. 2003) byla zapříčiněna náročností vyhotovování zápisu z jednání rady města s ohledem na dodržení náležitostí dle zákona o obcích. Zadavatel je povinen v případě zadávání veřejných zakázek postupovat podle příslušného zákona a je v jeho kompetencích, jakým způsobem si zajistí, aby jeho postup při realizaci výběrových řízení byl v souladu s tímto zákonem. Zadavatel rovněž v rámci správního řízení objektivně neprokázal důvody, které vedly k tomu, že vyhotovení zápisu z jednání rady města bylo tak náročné, že mělo za následek 22denní prodlevu mezi rozhodnutím o výběru a oznámením této skutečnosti uchazečům.

K problematice lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, orgán dohledu dále uvádí, že je nezbytné, aby uchazeči o veřejnou zakázku byli svými nabídkami vázáni do doby než zadavatel podané nabídky posoudí a vyhodnotí. K tomuto účelu musí být v podmínkách zadání (viz § 49 odst. 4 písm. d) zákona) zveřejněna tzv. lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Při stanovení této lhůty musí zadavatel uvážit, jak dlouhou dobu potřebuje na vyhodnocení výsledků výběrového řízení. Aby nedocházelo k neodůvodněnému prodlužování procesu zadávání veřejné zakázky ze strany zadavatelů, zákon stanoví maximální délku této lhůty tak, že nesmí být delší než 30 kalendářních dnů, přičemž lhůta počíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek, na kterou plynule navazuje, čímž je rovněž jednoznačně stanoven den, do kterého je nutno rozeslat uchazečům oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Na včasnosti tohoto oznámení pak závisí vznik kontraktační povinnosti na straně uchazeče, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější. Pokud zadavatel nestihne ve lhůtě, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, provést výběr nejvhodnější nabídky a rozeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, lze konstatovat, že vlastní vinou maří průběh zadávání veřejné zakázky. Rovněž nelze pominout ani otázku naplnění principu právní jistoty uchazečů o veřejnou zakázku. Je nepochybné, že pokud zadavatel v zákonem stanovené lhůtě nerozešle uchazečům oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, nelze o právní jistotě uchazečů vůbec hovořit, neboť pokračování procesu zadávání veřejná zakázky po uplynutí lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, již nemá oporu v zákoně. Přestože zadavatel v některých případech činí další úkony (na které mnohdy navazují i úkony uchazečů - např. podávání námitek), uchazeči již svými nabídkami vázáni nejsou. Nelze sice vyloučit uzavření smlouvy o plnění veřejné zakázky s uchazečem (uchazeči), který předložil nejvhodnější nabídku (v souladu s předloženou nabídkou), avšak v takovém případě se ze stany uchazeče jedná o vstřícný krok vůči zadavateli, neboť ten již po uplynutí zadávací lhůty nemá žádný zákonný prostředek, kterým by uchazeče přiměl k uzavření smlouvy o plnění veřejné zakázky.

Na základě prokázaných skutečností orgán dohledu konstatuje, že zadavatel porušil § 49 odst. 7 a 10 zákona tím, že o výběru nejvhodnější nabídky nerozhodl ve lhůtě, po kterou byli uchazeči svými nabídkami vázáni a dále tím, že v této lhůtě neoznámil rozhodnutí o výběru všem uchazečům. Postup zadavatele při rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky a oznámení této skutečnosti rovněž nesvědčí o odpovědném přístupu zadavatele k posuzování a hodnocení nabídek a v tomto směru je nezbytné, aby zadavatel přijal účinná opatření k tomu, aby se podobná situace nemohla opakovat.

Hodnocení nabídek

Podle § 49 odst. 10 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6 zákona.

Z dokumentace orgán dohledu zjistil, že u zadavatele nejprve proběhlo hodnocení nabídek (viz tabulky hodnocení ze dne 5. 5. 2003) podle kritérií hodnocení stanovených v zadání veřejné zakázky, na základě kterého bylo stanoveno pořadí jednotlivých nabídek, přičemž na prvním místě se umístil uchazeč TSE (na základě tohoto výsledku byl připraven "návrh" usnesení rady města - viz dokumentace, který je nedatován a opatřen číslem 24/4). Uchazeč Městský mobiliář Cité se umístil jako druhý v pořadí. Zadavatel však o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl dne 4. 6. 2003 (viz zápis z 24. jednání Rady města Strakonice ze dne 4. 6. 2003) přičemž stanovil, že s ohledem na minimální cenový rozdíl bude veřejná zakázka zadána firmě s nejnižší cenovou nabídkou, tedy uchazeči Městský mobiliář Cité.

Zadavatel v zadání veřejné zakázky stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické vhodnosti, a to konkrétně podle kritérií hodnocení A) až E) - viz str. 2 rozhodnutí. V zadání zadavatel rovněž stanovil váhu kritérií hodnocení, tedy stupeň důležitosti, který kritériím hodnocení přisuzuje. Zadavatel však o výběru nejvhodnější nabídky nerozhodl na základě stanovených kritérií hodnocení, ale pouze na základě jediného kritéria, a to nabídkové ceny, což dokládá zápis z 24. jednání Rady města Strakonice ze dne 4. 6. 2003. Nejvhodnější nabídkou je však vždy ta nabídka, která komplexně nejlépe splňuje kritéria hodnocení vymezená zadavatelem v zadání veřejné zakázky, a ne ta nabídka, která nejlépe splňuje pouze některá z kritérií hodnocení. Pokud byla pro zadavatele rozhodující pouze kritéria uvedená pod bodem A) a B), měl možnost v zadání stanovit způsob hodnocení podle těchto dvou kritérií hodnocení, tedy podle kritéria A) ideový námět, návrh řešení v grafické nebo písemné podobě, reference, realizovaná díla (dle IV.5) a kritéria B) celková výše nabídkové ceny (dle IV.3). Postup zadavatele - Rady města Strakonice při výběru nejvhodnější nabídky nebyl v souladu s obsahem výzvy a s ustanovením § 49 odst. 10 zákona. Proto orgán dohledu nemohl akceptovat argument zadavatele, že rozdíl součtu bodů u prvních dvou uchazečů byl minimální a že s ohledem zejména na kritéria A) a B) byla vyhodnocena jako výhodnější nabídka firmy Městský mobiliář Cité.

Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky (viz § 49 odst. 10 zákona).

Orgán dohledu uvádí, že ze záznamu učiněného podle § 49 odst. 10 zákona musí být zřejmé, nejen jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, tj. kolik bodů bylo nabídkám v rámci jednotlivých kritérií přiřazeno, ale záznam o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat rovněž důvody, proč byla konkrétní nabídka v rámci jednotlivých kritérií hodnocena lépe (např. vyšším počtem bodů) než ostatní nabídky. Přidělení bodů nabídkám v rámci kritérií hodnocení současně se zdůvodněním výběru nejvhodnější nabídky (tzn. uvedením důvodů, proč byla daná nabídka v rámci jednotlivých kritérií hodnocení ekonomicky nejvhodnější) přispívá k zajištění transparentního procesu hodnocení a fair soutěžního prostředí. Za úplnost záznamu o posouzení a hodnocení nabídek odpovídá zadavatel, přičemž tato povinnost mu vyplývá právě z ustanovení § 49 odst. 10 zákona. V případě, že si zadavatel při zadání veřejné zakázky podle § 49 zákona ustanoví komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, nezbavuje se tímto zadavatel své odpovědnosti za vypracování záznamu o posouzení a hodnocení nabídek v souladu s ustanovením § 49 odst. 10 zákona. Pro úplnost orgán dohledu poznamenává, že absence popisu hodnocení, příp. zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky je neomluvitelná především v případech, kdy nabídky jsou hodnoceny např. podle kritéria "výhodnost návrhu smlouvy pro zadavatele", jak tomu bylo v šetřeném případě. Obsah kritéria hodnocení "výhodnost návrhu smlouvy" je velmi široký a zadavatel v jeho rámci může hodnotit různé údaje, které uchazeči ve smlouvě uvedli. Proto je nezbytné, aby v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel uvedl, které skutečnosti byly v rámci kritéria "výhodnost návrhu smlouvy pro zadavatele" hodnoceny, a dále důvody, proč byla daná nabídka v rámci kritéria hodnocena jako nejvýhodnější.

Na základě výše uvedeného orgán dohledu dospěl k závěru, že zadavatel porušil § 49 odst. 10 v návaznosti na § 6 zákona tím, že o výběru nejvhodnější nabídky nerozhodl na základě zvoleného způsobu hodnocení stanoveného v zadání předmětné veřejné zakázky a rovněž tím, že nezajistil, aby záznam o posouzení a hodnocení nabídek obsahoval zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Náležitosti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky

Podle § 49 odst. 10 zákona rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 zákona a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky.

Po přezkoumání dopisu ze dne 26. 6. 2003, kterým byl uchazečům oznámen výsledek předmětného výběrového řízení, orgán dohledu zjistil, že předmětný dopis neobsahoval poučení o možnosti podat námitky v souladu s § 49 odst. 10 zákona. K této skutečnosti orgán dohledu podotýká, že poučení o možnosti podat námitky je informace, kterou je zadavatel povinen v oznámení o rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uvést. Na základě výše uvedeného orgán dohledu konstatuje, že zadavatel porušil § 49 odst. 10 zákona rovněž tím, že oznámení ze dne 26. 6. 2003 (výsledek výběrového řízení) neobsahovalo poučení o možnosti podat námitky.

Náležitosti rozhodnutí o námitkách

Z ustanovení § 56 odst. 2 vyplývá, že pokud statutární orgán zadavatele, popř. u obcí starosta námitkám nevyhoví, uvědomí o tom uchazeče s poučením o možnosti podat do 10 kalendářních dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu.

Zadavatel ve svém stanovisku k absenci poučení o možnosti podat návrh argumentoval tím, že podání uchazeče TSE (tj. dopis ze dne 7. 7. 2003) neobsahovalo náležitosti dle § 55 zákona a tudíž nemohlo být vyřizováno jako námitky. K tomu orgán dohledu uvádí, že za jediný chybějící údaj lze považovat skutečnost, že uchazeč TSE ve svém dopise ze dne 7. 7. 2003 neuvedl čeho se domáhá. K postupu zadavatelů při vyřizování námitek uchazečů orgán dohledu uvádí, že i když uchazeč podá k zadavateli námitky proti jeho rozhodnutí, přičemž námitky neobsahují všechny náležitosti dle § 55 zákona, je zadavatel povinen o těchto námitkách rozhodnout, a to např. tak, že námitkám není vyhověno z důvodu jejich neúplnosti. V každém případě však zadavatel učiní rozhodnutí o námitkách, a to i o např. "neúplných" námitkách, a je pak ze zákona povinen v rozhodnutí uvést i poučení o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání jeho rozhodnutí u orgánu dohledu.

Na základě výše uvedeného orgán dohledu konstatuje, že zadavatel porušil § 56 odst. 2 zákona, když v rozhodnutí ze dne 14. 7. 2003 o námitkách uchazeče TSE neuvedl poučení o možnosti podat do 10 kalendářních dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu, jak mu to příslušné ustanovení zákona ukládá. Jelikož však uchazeč TSE využil svého práva a podal ve lhůtě návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách (viz str. 2 odst. 1 tohoto rozhodnutí), nepovažuje orgán dohledu zjištěné porušení zákona za závažné, neboť jmenovaný uchazeč nebyl zkrácen na svých právech. Z tohoto důvodu nebude orgán dohledu ani zahajovat správní řízení o uložení sankce podle § 62 odst. 1 zákona.

Vzhledem k prokazatelně zjištěným porušením zákona orgán dohledu konstatuje, že musel rozhodnout o zrušení zadání veřejné zakázky a nemohl zadavateli uložit nový výběr nejvhodnější nabídky. Nařízením nového výběru by totiž nemohlo být napraveno porušení zákona spočívající v nejednoznačné definici obsahu kritéria hodnocení "výhodnost návrhu smlouvy pro zadavatele". Nad rámec zásadního důvodu zrušení zadání veřejné zakázky orgán dohledu uvedl veškerá pochybení zadavatele v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a to z důvodu, aby se v dalších výběrových řízeních zadavatel nedopouštěl podobných chyb.

Po provedeném řízení, ve kterém orgán dohledu zhodnotil veškeré předložené důkazy, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Miroslav Šumbera

vrchní ředitel

Obdrží:

Město Strakonice, Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice, zast. Ing. Pavlem Vondrysem

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en