číslo jednací: 12687/2023/500
spisová značka: S0627/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 12. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – ČEPS, a.s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10,
• navrhovatel – DEZADATA spol. s r.o., IČO 47683473, se sídlem Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „BIM CAFM V ČEPS“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 4. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-016137 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 085-231274,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – ČEPS, a.s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „BIM CAFM V ČEPS“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 4. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-016137 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 085-231274, pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 61 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím elektronicky podepsaným dne 10. 11. 2022 vyloučil navrhovatele –DEZADATA spol. s r.o., IČO 47683473, se sídlem Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí – ze zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku z důvodu, že citovaný navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace, když žádná z jím předložených referenčních zakázek nesplňuje definici významné referenční zakázky dle bodu 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace, a tím taktéž dle bodu 4.2 kvalifikační dokumentace nesplnil požadavek na osobní účast alespoň jedné z osob na klíčových pozicích (Projektový manažer, IT specialista, Manažer BIM) na plnění významné referenční akce dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, nebo jiné zakázce naplňující znaky významné referenční akce ve smyslu bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, přičemž z navrhovatelem doručeného objasnění žádosti o účast ze dne 2. 8. 2022 nemělo dle citovaného zadavatele vyplývat, že v případě jím předložených referenčních zakázek bylo implementované SW řešení pro správu a provoz budov o specifikovaném rozsahu s integrací na BIM, přestože citovaný navrhovatel v objasnění žádosti o účast ze dne 2. 8. 2022 předložil podklady prokazující implementaci SW řešení pro správu a provoz budov o specifikovaném rozsahu s určitou integrací na BIM a kvalifikační dokumentace připouštěla v bodu 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace i takový výklad, podle něhož by u požadované referenční zakázky mohla postačovat integrace na BIM v jakémkoliv rozsahu, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – ČEPS, a.s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10  – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí zadavatele elektronicky podepsaném dne 10. 11. 2022 o vyloučení navrhovatele – DEZADATA spol. s r.o., IČO 47683473, se sídlem Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „BIM CAFM V ČEPS“ zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 4. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-016137 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 085-231274, a současně ruší všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

III.

Zadavateli – ČEPS, a.s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „BIM CAFM V ČEPS“ zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 4. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-016137 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 085-231274, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0627/2022/VZ.

IV.

V souladu s § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek se zadavateli – ČEPS, a.s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – ČEPS, a.s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10  (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 27. 4. 2022 podle zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku „BIM CAFM V ČEPS“  zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 4. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2022 pod ev. č. Z2022-016137 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 5. 2022 pod ev. č. 2022/S 085-231274 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky podle části s názvem „Informace o veřejné zakázce“ kvalifikační dokumentace „je dodávka spočívající v SW řešení CAFM, které zajistí jednotný systém s maximem informací potřebných pro zajištění provozu a správě nemovitostí zadavatele. CAFM systém by měl být propojen s BIM modelem a pravidelně aktualizován. Informace o revizích, kontrolách, údržbě a dalších činnostech spojených s provozem budov a pozemků ve správě zadavatele budou soustředěny přehledně na jednom místě, a to spolu se souvisejícími dokumenty, termíny, kontakty, upozorněními na blížící se termín pro provedení nutných činností týkajících se těchto nemovitostí s dostatečným předstihem. Zadavateli tak bude k dispozici celkový reporting vypovídající o provozu a ekonomickém stavu plnění za jednotlivé areály“.

3.             Podle bodu II.2.6) formuláře „F05 - Oznámení o zahájení zadávacího řízení – veřejné služby“ je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena ve výši 14 500 000,- Kč bez DPH.

4.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel – DEZADATA spol. s r.o., IČO 47683473, se sídlem Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí (dále jen „navrhovatel“) – podal žádost o účast v zadávacím řízení.

5.             Žádostí ze dne 15. 6. 2022 (dále jen „žádost č. 1“) zadavatel požádal navrhovatele dle § 46 odst. 1 zákona o upřesnění data ukončení referenčních zakázek č. 1 a č. 2. Navrhovatel na žádost č. 1 reagoval objasněním žádosti o účast ze dne 16. 6. 2022 (dále jen „objasnění žádosti o účast č. 1“), ve kterém upřesnil data ukončení předmětných referenčních zakázek.

6.             Žádostí ze dne 29. 7. 2022 (dále jen „žádost č. 2“) zadavatel požádal navrhovatele dle § 46 odst. 1 zákona o doklady objektivního charakteru, které by racionálně a jednoznačně vyvracely skutečnosti zjištěné zadavatelem v místě plnění referenční zakázky, kterou navrhovatel prokazoval splnění kvalifikace dle bodu 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace a s tím související kvalifikaci dle bodu 4.2 kvalifikační dokumentace. Navrhovatel na žádost č. 2 reagoval objasněním žádosti o účast ze dne 2. 8. 2022 (dále jen „objasnění žádosti o účast č. 2“)

7.             Dne 10. 11. 2022 zadavatel rozhodl dle § 48 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 61 odst. 5 zákona o vyloučení navrhovatele (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) z další účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku s odůvodněním, že neprokázal splnění technické kvalifikace, když žádná z jím předložených zakázek nesplňuje definici referenční zakázky dle bodu 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace a též nesplnil kvalifikační požadavek dle bodu 4.2 kvalifikační dokumentace, konkrétně požadavek na osobní účast alespoň jedné z osob na klíčových pozicích (Projektový manažer, IT specialista, Manažer BIM). Navrhovateli bylo rozhodnutí o vyloučení doručeno dne 15. 11. 2022.

8.             Dne 29. 11. 2022 navrhovatel podal námitky proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení (dále jen „námitky“). Dne 14. 12. 2022 zadavatel rozhodl o námitkách navrhovatele tak, že jim nevyhověl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

9.             Jelikož navrhovatel považoval rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení a rozhodnutí o námitkách za učiněná v rozporu se zákonem, podal dne 23. 12. 2022 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

10.         Navrhovatel se svým návrhem domáhá přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, konkrétně zrušení rozhodnutí o vyloučení.

11.         Konkrétně pak navrhovatel v části II. návrhu po úvodním shrnutí zadávacího řízení uvádí, že zadavatel v žádosti č. 2 nekonkretizoval, v čem přesně spatřuje nesoulad předmětné referenční zakázky s požadavky kvalifikační dokumentace. Zadavatel dle navrhovatele odkazoval na „integraci na BIM“ s tím, že používá pojmy jako částečná integrace a ruční integrace, přitom požadavek na jakýkoliv „typ“ integrace nemá dle navrhovatele oporu v zadávacích podmínkách. Navrhovatel má za to, že v žádosti č. 2 zadavatel nijak nespecifikoval své „pochybnosti“ o referenční zakázce a považuje tedy postup zadavatele za netransparentní.

12.         Dále navrhovatel uvádí, že jak vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu, pokud by zadavatelem vymezená pravidla v zadávacích podmínkách umožňovala objektivně nejasný výklad, tak taková interpretační nejistota by nemohla jít k tíži dodavatele, nýbrž odpovědnost je pouze na straně zadavatele. Navrhovatel má za to, že z požadavků na technickou kvalifikaci stanovených v kvalifikační dokumentaci nevyplývá, že by zadavatel požadoval předložení referenčních služeb na „konkrétní typ“ integrace, nebo že nějaký „typ integrace“ (ruční, částečný apod.) bude považovat za nedostatečný. Navrhovatel dodává, že zadavatel je v tomto ohledu povinen v průběhu celého zadávacího řízení dodržovat základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, a to mimo jiné zásadu transparentnosti.

13.         V části III. návrhu označené jako „Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách“ navrhovatel uvádí, že úkony zadavatele musí být jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně vyjádřeny, aby se s nimi mohli seznámit účastníci zadávacího řízení a aby případně mohly být přezkoumány Úřadem. K tomu pak navrhovatel dodává, že rozhodnutí o vyloučení tyto požadavky nenaplňuje. Současně navrhovatel uvádí, že v části B rozhodnutí o námitkách zadavatel na několika místech uvádí nejasné a nekonkrétní konstatování, ze kterých žádným způsobem nevyplývá, jak byla myšlena. Dle navrhovatele zadavatel může některé části námitek považovat ze svého pohledu za irelevantní, musí se však ke všem skutečnostem vyjádřit jasně a srozumitelně. Konkrétně pak navrhovatel uvádí pasáž odůvodnění rozhodnutí o námitkách týkající se procesu objasňování žádosti o účast, přičemž navrhovatel uvádí, že při formulaci svých námitek mohl vycházet pouze z informací, které mu zadavatel poskytnul a v tomto případě je dle jeho názoru zcela jednoznačné, že ačkoliv zadavatel považuje svůj postup a ověřování skutečností za správný, své úvahy jasně a přesvědčivě nesdělil.

14.         K tvrzení zadavatele, že navrhovatelovo tvrzení o nejasném výkladu zadávacích podmínek je účelové, jelikož zadavatel neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, pak navrhovatel uvádí, že neobdržení žádné žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace automaticky neznamená, že zadávací dokumentace byla naprosto srozumitelná. Navrhovatel k tomu dále uvádí, že až v žádostech o objasnění žádosti o účast a rozhodnutí o vyloučení se ukázalo, že si zadavatel pod daným slovním spojením, uvedeným na konci věty (spojení „vč. integrace na BIM“) představoval něco jiného.

15.         K dalšímu tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, že neobdržel »žádné upozornění, ať již formální či neformální, že by snad definice VRA dle bodu 4.1 písm. b) KD umožňovala dvojí výklad a již vůbec ne, že by tento výklad umožňovala „zcela jednoznačně“«, pak navrhovatel uvádí, že je zcela nesrozumitelné. Navrhovatel nerozumí tomu, o jaké upozornění (formální či neformální) by se mělo jednat. Žádný takovýto úkon dle jeho názoru nemá oporu v zákoně.

16.         Dále navrhovatel konstatuje, že zadavatel pak v části C rozhodnutí o námitkách opakovaně uvádí, že uvedená tvrzení a argumentaci navrhovatele považuje za irelevantní. Dle navrhovatele nelze za irelevantní považovat to, že se v námitkách vyjádřil k objasňování žádosti o účast. Zadavatel nerozumí tomu, v jakém jiném okamžiku by se měl vyjadřovat k žádosti o objasnění žádosti o účast, která souvisí s vyloučením navrhovatele, než-li při podání námitek proti tomuto vyloučení. K tvrzení zadavatele, že: „Na všechny tyto otázky podává Rozhodnutí o vyloučení spolehlivé odpovědi, přičemž obsahem Námitek je právě polemika s důvody vyloučení Stěžovatele ze Zadávacího řízení. Z toho důvodu považuje Stěžovatel tuto argumentaci za nerelevantní.“, pak navrhovatel uvádí, že prostá konstatování zadavatele, že argumentaci a tvrzení navrhovatele považuje za irelevantní, nelze dle jeho názoru v žádném případě považovat za souladné se zákonem.

17.         Navrhovatel pak část III. svého návrhu uzavírá s tím, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s argumentací navrhovatele, která má potvrzovat soulad jeho žádosti o účast s kvalifikačními podmínkami. Takový postup je dle jeho názoru zcela netransparentní a nepřezkoumatelný.

18.         V části IV. návrhu s názvem „Nezákonnost vyloučení účastníka zadávacího řízení“ navrhovatel uvádí, že v plném rozsahu odkazuje na všechna svá předchozí vyjádření a informace uvedené v odpovědích na žádosti o objasnění žádosti o účast i námitkách, kde popsal, že předmětná referenční zakázka splňuje požadavky zadavatele stanovené v kvalifikační dokumentaci. Navrhovatel opět shrnuje, že zadavatel nesprávným slovním spojením, interpunkcí atd. uvedl požadavky na technickou kvalifikaci jinak, než měl na mysli. Zadavatel do zadávací dokumentace uvedl slovní spojení „vč. integrace na BIM“, které navrhovateli v danou chvíli přišlo zcela jasné a srozumitelné a až následně se ukázalo (z žádosti o objasnění č. 2 a rozhodnutí o vyloučení), že zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl požadavek, který ale „myslel jinak“.

19.         Navrhovatel v rámci zaslaného objasnění žádosti o účast č. 2 dle svých slov doplnil údajné nejasnosti v prokázání naplnění kvalifikačních požadavků a také doplnil zadavatelem požadované informace jako důkazy (doklady), že v rámci projektu Vysočina došlo k faktické integraci BIM modelu do CAFM. Samotná technologie CAFM a propojení BIM modelu je dle navrhovatele postavena tak, že bez integrace modelu do CAFM by nebylo možné BIM model zobrazovat ani s ním jinak pracovat. Samotná integrace BIM modelu vyžaduje přiřazení ke konkrétnímu záznamu v prostorovém pasportu, aby byl model svázán s konkrétní stavbou a mohl být integrován do CAFM pro konkrétní rozsah dat.

20.         Navrhovatel tuto situaci komunikoval i se zástupcem zákazníka (objednatelem prokazované referenční akce), který měl na starost prezentaci pro zadavatele. Z jeho popisu bylo dle navrhovatele patrné, že nedostal žádné bližší informace o tom, co má být předmětem ověření a zadavatel se dotazoval na funkcionality z rozsahu zadávací dokumentace, nikoliv z její kvalifikační části. Navrhovatel pak usuzuje, že zadavatel se u objednatele referenční akce snažil ověřit referenční akci vůči „technické specifikaci“ a požadavkům na předmět plnění nikoliv na požadavky stanovené v kvalifikační dokumentaci v části technická kvalifikace. Dle navrhovatele až z rozhovoru s navrhovatelem se objednatel referenční akce dozvěděl, co mělo být reálně předmětem kontroly zadavatele.

21.         Navrhovatel znovu uvádí, že z požadavku na předmětnou referenční zakázku uvedeného v kvalifikační dokumentaci nevyplývá žádný konkrétní rozsah, a proto je jeho vyloučení nezákonné. Navrhovatel má za to, že nelze vyloučit účastníka zadávacího řízení za něco, co nebylo v zadávací dokumentaci uvedeno. Navrhovatel opětovně odkazuje na své námitky, ve kterých odkazuje na zadavatelovu žádost č. 2, kde zadavatel mluví o „částečné integraci“ na BIM u jedné z referenčních zakázek navrhovatele.

22.         Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel rozhodl, že předložená referenční akce nebyla v souladu s kritérii specifikovanými v zadávacích podmínkách, přičemž své odůvodnění zakládá toliko i na tvrzení, že byla provedena jen „částečná integrace na BIM“. Pakliže zadavatel shledal důvody pro vyloučení navrhovatele za zadávacího řízení, měl toto rozhodnutí dle navrhovatele patřičně odůvodnit. S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že postup zadavatele není v souladu se zákonem, neboť rozhodnutí o vyloučení je nepřezkoumatelné a v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, a jednak nezákonné, jelikož „zadavatel nedodržel při zadání veřejné zakázky pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona“, když vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, že navrhovatel nesplňuje zadavatelem stanovené kritérium technické kvalifikace, aniž by měl zadavatel postaveno najisto, že navrhovatel splnění technické kvalifikace neprokázal, jelikož řádně neposoudil všechny skutečnosti uvedené navrhovatelem v odpovědi č. 2. Rozhodnutí o vyloučení tak dle navrhovatele nemělo oporu v zadávacích podmínkách.

23.         S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že rozhodnutí o vyloučení je nezákonné, a žádá Úřad, aby rozhodl o jeho zrušení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 23. 12. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 23. 12. 2022.

25.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

26.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-46867/2022/511 ze dne 27. 12. 2022.

27.         Dne 2. 1. 2023 obdržel Úřad kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Dne 2. 1. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu (dále jen „vyjádření k návrhu“).

Vyjádření zadavatele ze dne 2. 1. 2023

28.         Zadavatel po shrnutí zadávacího řízení nejprve uvádí, že navrhovatel se v návrhu domáhá zrušení rozhodnutí o vyloučení z důvodu, že toto rozhodnutí je v rozporu se zásadou transparentnosti nepřezkoumatelné, přičemž tato část návrhu je dle zadavatele pojata poměrně zmatečně. Část návrhu, která by jej měla blíže rozvádět je pojmenována „Nepřezkoumatelnost Rozhodnutí o námitkách“, přičemž v této části je zmiňováno jak rozhodnutí o vyloučení, tak i rozhodnutí o námitkách, a to bez jakéhokoliv rozlišení, či vysvětlení. Zadavateli tak není zřejmé, které rozhodnutí navrhovatel z uvedených důvodů napadá. Z důvodu jistoty tak zadavatel své vyjádření směřoval na obě tato rozhodnutí.

29.         V obecné rovině zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení plně v souladu se zákonem, když tento neprokázal splnění kvalifikace, konkrétně realizaci významné referenční akce dle bodu 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace. Důvody vyloučení navrhovatele jsou dle zadavatele v rozhodnutí o vyloučení přesvědčivě a srozumitelně popsány, přičemž k námitkám navrhovatele zadavatel tyto důvody dále podrobněji vysvětlil v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel proto v rámci tohoto vyjádření plně odkazuje na rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách.

30.         K údajné nepřezkoumatelnosti „rozhodnutí o vyloučení/rozhodnutí o námitkách“ zadavatel poukazuje na skutečnost, že navrhovatel na žádném místě námitek neuvádí, že by rozhodnutí o vyloučení mělo trpět vadami ve smyslu jednoznačnosti a srozumitelnosti. Zadavatel následně upozorňuje na to, jak může být rozhodnutí o vyloučení v rozporu se základními požadavky na jednoznačnost a srozumitelnost za situace, kdy navrhovatel na toto rozhodnutí bez jakýchkoliv obtíží ve svých námitkách věcně reaguje. Dle zadavatele tato část návrhu navrhovatele žádné další konkrétní argumenty týkající se tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o vyloučení neobsahuje. Všechna další argumentace navrhovatele se soustředí na rozhodnutí o námitkách.

31.         Zadavatel dále uvádí, že v návrhu zmiňované úvodní pasáži rozhodnutí o námitkách zdůraznil, že důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení jsou uvedeny výhradně v rozhodnutí o vyloučení. Zadavatel pak dále doplnil, že ne veškeré kroky zadavatele v předcházejícím průběhu zadávacího řízení nalezly odraz v rozhodnutí o vyloučení, což dle zadavatele zcela jednoznačně vyplývá z odůvodnění daného rozhodnutí.

32.         Zadavatel s ohledem na složitost předmětu veřejné zakázky a ve snaze získat pro plnění veřejné zakázky skutečně plně kvalifikovaného dodavatele přistoupil k důkladnému prověření, zda referenční zakázky, kterými účastníci zadávacího řízení prokazovali kvalifikaci splňují požadavky stanovené v kvalifikační dokumentaci. K tomuto prověření využil veškerá oprávnění, která mu poskytuje zákon. Zadavatel jednak dle § 46 odst. 1 zákona zasílal účastníkům zadávacího řízení žádosti o objasnění dokladů předložených v rámci jejich žádostí o účast, dále pak v souladu s § 39 odst. 5 zákona ověřoval u objednatelů referenčních zakázek údaje o těchto zakázkách, a to jak písemně, tak i osobně u objednatelů, resp. v místě plnění těchto zakázek. Uvedené kroky se netýkaly jen navrhovatele, ale i dalších účastníků zadávacího řízení.

33.         Během tohoto procesu zadavatel ověřoval mnohé skutečnosti a získal mnohé informace týkající se navrhovatelovy žádosti o účast, přičemž zdaleka ne všechny se dle jeho slov později ukázaly být rozhodující z hlediska posouzení, zda navrhovatel prokázal realizaci referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, tedy rozhodující pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

34.         Zadavatel dále uvádí, že již v rozhodnutí o námitkách skutečnost, že navrhovatel do námitek zahrnuje argumentaci, která je ve vztahu k důvodům rozhodnutí o vyloučení zcela irelevantní a naopak nereaguje na mnohá tvrzení uvedená zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení, komplikuje věcnou podobu „dialogu“ zadavatele s navrhovatelem, kterou by obecně námitky a jejich vyřízení měly představovat (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 21.10.2021, č. j. 2 As 314/2020 – 36, či rozhodnutí Úřadu ze dne 20. 12. 2021, č. j. ÚOHS-S0512/2021/VZ-43331/2021/500/AIv). Zadavatel především upozorňuje na to, že navrhovatel některé citované pasáže z rozhodnutí o námitkách čte izolovaně, resp. je vytrhuje z kontextu celého rozhodnutí.

35.         K části návrhu, která se týká nejasností požadavku na referenční zakázku dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, zadavatel opětovně konstatuje, že neobdržel jakoukoliv žádost o vysvětlení zadávací dokumentace týkající se definice předmětného požadavku; žádné upozornění, ať již formální či neformální, že by snad definice dané referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace umožňovala dvojí výklad a již vůbec ne, že by tento výklad umožňovala „zcela jednoznačně“; námitky proti této zadávací podmínce z důvodu její nejasnosti, neurčitosti, a tedy netransparentnímu vymezení.

36.         Zadavatel současně uvádí, že navrhovatel „nejasnost“ předmětné kvalifikační podmínky nenaznačoval ani dříve v průběhu zadávacího řízení. Zadavatel tedy má současná tvrzení navrhovatele za účelová. Navrhovatel dle zadavatele svůj závěr „o nejasném výkladu ZD“ opírá de facto jen o skutečnost, že tuto zadávací podmínku vykládá jinak než zadavatel. Na základě toho dovozuje její nesrozumitelnost. Jak již zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách, v případě že by měl být předmětný požadavek vykládán způsobem, jak činí navrhovatel, pak by tento požadavek úplně postrádal jakékoliv logické odůvodnění. Zadavatel je přesvědčen, že není možné připustit, aby na základě dle jeho názoru absurdního výkladu zadávací podmínky (takového, který by vedl k nesmyslnosti a nadbytečnosti stanovené zadávací podmínky) bylo dovozováno, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona.

37.         Dále zadavatel konstatuje, že navrhovatel jazykovou konstrukci předmětné zadávací podmínky napadá pouze obecně bez hlubšího rozvinutí myšlenky. Uvedené dle zadavatele výstižně charakterizuje přístup navrhovatele, když navrhovatel proti výkladu zadavatele, který v rozhodnutí o námitkách podrobně rozebírá význam zadávací podmínky, nestaví žádný alternativní výklad předmětné podmínky.

38.         Vzhledem k tomu, že část návrhu č. III dle zadavatele zmatečně rozporuje určitost jak rozhodnutí o vyloučení, tak i rozhodnutí o námitkách, přičemž i v textu bezprostředně předcházející citované pasáži jsou zmiňována obě rozhodnutí, není zadavateli zřejmé, o jaké z uvedených rozhodnutí se má jednat. Zadavatel je nicméně přesvědčen, že se se všemi argumenty navrhovatele, ať již obsaženými v rozhodnutí o vyloučení, tak i v rozhodnutí o námitkách vypořádal, a tedy též dostál své zákonné povinnosti uložené stanovené v § 245 odst. 1 zákona vyjádřit se podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, ačkoliv se navrhovatel snaží dovodit opak. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů týkající se této povinnosti zadavatele, ze které vyplývá racionální přístup těchto orgánů k předmětné povinnosti (viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R0140/2020/VZ-28470/2020/323/PMo/RBu ze dne 11. 9. 2020 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0197,0199/2019/VZ00212/2020/321/TMi ze dne 3. 1. 2020).

39.         K údajné nezákonnosti vyloučení účastníka zadávacího řízení pak zadavatel uvádí, že dle navrhovatele zadavatel „zaměňuje požadavky na kvalifikaci s požadavky na předmět plnění“, nicméně pro tato svá tvrzení dle zadavatelova názoru nepřinesl jediný důkaz. Pokud v této souvislosti navrhovatel zmiňuje komunikaci se zástupcem objednatele referenční zakázky, kterou se navrhovatel snažil prokázat předmětný kvalifikační požadavek dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, přičemž z této komunikace dovozuje jakékoliv závěry ve vztahu k rozhodnutí o vyloučení, pak se jedná jen o spekulaci navrhovatele, která nemá dle zadavatele reálný základ. Tvrzení navrhovatele je zcela obecné, neboť navrhovatel nepoukazuje na žádnou konkrétní část rozhodnutí o vyloučení, ze které by mělo být možné dovodit, že při posouzení, zda navrhovatel prokázal realizaci referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, zadavatel nevycházel z požadavků stanovených v kvalifikační dokumentaci, nýbrž z požadavků na předmět plnění veřejné zakázky stanovených v zadávací dokumentaci.

40.         Zadavatel taktéž upozorňuje na to, že navrhovatel upozorňuje na slovo „současně“ použité v rozhodnutí o námitkách, resp. na možný vícerý význam tohoto slova, přičemž zadavatel má za to, že v rámci kontextu celého textu je význam uvedeného slova zřejmý. Současně zadavatel konstatuje, že navrhovatel zcela zjevně ignoruje textaci definice požadavku na předmětnou referenční zakázku, na což zadavatel upozornil navrhovatele v rozhodnutí o námitkách, na které plně odkazuje. Zadavatel má tedy za to, že navrhovatel tam, kde mu to přináší užitek, zcela rezignuje na logický výklad textu, který jen mechanicky interpretuje bez ohledu na to, zda takto interpretovaný text bude v konečném důsledku dávat nějaký smysl, či nikoliv.

41.         Zadavatel dle svých slov v rozhodnutí o vyloučení a v rozhodnutí o námitkách poměrně podrobně rozvinul výklad definice referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, přičemž logickými argumenty demonstroval, že tato definice nepřipouští jakýkoliv jiný výklad než ten, že veškeré uvedené funkcionality SW řešení pro správu a provoz budov (CAFM), tzn. evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu musí být integrovány do BIM modelu. Na tento rozbor zadavatel v plném rozsahu odkazuje a dále jej doplňuje.

42.         Zadavatel dále konstatuje, že v rozhodnutí o námitkách zadavatel poukázal na skutečnost, že předmět veřejné zakázky je v obecné rovině popsán v části A bodu 1 zadávací dokumentace, resp. týmž způsobem v úvodu kvalifikační dokumentace. Co se rozumí integrací uvedenou v daném popisu předmětu veřejné zakázky je pak dle zadavatele možné dovodit z dalších ustanovení zadávací dokumentace, resp. jejich příloh. Dle zadavatele je zřejmé, že vytvoření BIM modelu a jeho integrace jsou dvě různé činnosti. Současně nelze dle názoru zadavatele pochybovat o tom, a to i s ohledem na všeobecně vnímaný význam slova „integrace“, že integrací není možné chápat pouhé nahrání vytvořeného BIM modelu do CAFM, ale musí se jednat o provedení vzájemného propojení, které ve výsledku přinese novou kvalitu či užitek. Výklad dle zadavatele zřejmě zastávaný navrhovatelem, tedy, že požadavek integrace na BIM by měl znamenat jediné, a to že by CAFM řešení mělo umožnit nahrát prostý 3D model budovy, aniž by bylo možné pracovat s daty, které se této konkrétní budovy týkají, považuje zadavatel za absurdní.

43.         Dále by pak dle zadavatele uznání argumentace navrhovatele jako validní znamenalo absolutní vyprázdněnost požadavku na realizaci referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace („CAFM s integrací BIM modelů“), neboť mezi požadavkem na realizaci referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. a) kvalifikační dokumentace („CAFM“) a realizaci referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace („CAFM s integrací BIM modelů“) by z technického hlediska bylo pramalého rozdílu. Zadavatel v této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že jediným rozdílem mezi věcným vymezením referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. a) kvalifikační dokumentace („CAFM“) a realizace referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace („CAFM s integrací BIM modelů“) je právě požadavek integrace na BIM. Dle zadavatele není možné připustit takový výklad zadávací podmínky, který by ve svém důsledku znamenal její praktickou nadbytečnost.

44.         K polemice navrhovatele týkající se žádosti o objasnění č. 2 zadavatel konstatuje, že důvody vyloučení jsou vyčerpávajícím způsobem uvedeny v rozhodnutí o vyloučení. Polemika s postupem zadavatele, který tomuto rozhodnutí předcházel, měla proběhnout prostřednictvím podání námitek proti konkrétnímu úkonu v rámci tohoto postupu zadavatele. Námitky proti těmto úkonům však dle zadavatele podány nebyly, přičemž konkrétní úkon zadavatele, vůči kterému nebyly námitky podány, nemůže být předmětem tohoto řízení. Výjimku by samozřejmě představovaly výsledky tohoto postupu, které by byly zahrnuty do rozhodnutí o vyloučení, což však není tento případ.

45.         Zadavatel v závěru svého vyjádření navrhuje Úřadu, aby rozhodl tak, že návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítne, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

46.         Usnesením č. j. ÚOHS-00273/2023/511 ze dne 3. 1. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

47.         Usnesením č. j. ÚOHS-00515/2023/511 ze dne 4. 1. 2023 stanovil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

48.         Žádostí č. j. ÚOHS-01684/2023/511 ze dne 12. 1. 2023 Úřad požádal dodavatele, kteří podali žádosti o účast v zadávacím řízení o poskytnutí informací týkajících se jejich výkladu kvalifikační podmínky dle 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace. Konkrétní znění dotazu Úřadu vč. odpovědí jednotlivých dodavatelů bude uvedeno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

49.         Dne 12. 1. 2023 zadavatel doručil Úřadu vyjádření z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 1. 2023

50.         V čl. II vyjádření zadavatele ze dne 12. 1. 2023 se zadavatel zaobírá výkladem požadavku integrace na BIM obsaženého v referenční zakázce dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, přičemž uvádí, že svůj výklad popsaný ve vyjádření ze dne 2. 1. 2023 v tomto vyjádření ze dne 12. 1. 2023 dále doplňuje a současně předkládá důkazy, které tato jeho tvrzení podporují. Dle zadavatele se jedná o zdroje informací, které nebyly vypracovány zadavatelem, ale pochází od třetích subjektů nezávislých na zadavateli, konkrétně dodavatelích nabízejících CAFM řešení, případně jiných odborníků na danou problematiku. Tyto důkazy pak zadavatel připojil jako přílohu tohoto podání. Z předložených důkazů dle zadavatele vyplývá, že výklad pojmu integrace na BIM zastávaný zadavatelem není jen výkladem zadavatele, ale jedná se o výklad, který je zastáván širokou odbornou veřejností jakožto v zásadě jediný možný.

51.         V čl. III zadavatel doplňuje, že podstata integrace BIM do CAFM obecně spočívá vždy v možnosti CAFM řešení pracovat s BIM daty. Pojem integrace BIM do CAFM je tedy dle zadavatele nutné chápat tak, že BIM model a jeho data musí být integrovány/propojeny, aby se s nimi mohlo dále v CAFM řešení pracovat. Tímto propojením je pak současně zaručena aktuálnost těchto dat. V takovém případě BIM model reprezentuje skutečné provedení stavby (digitální dvojče skutečné stavby), což je při jeho integraci do CAFM nejzásadnějším přínosem.

52.         Zadavatel dále uvádí, že v rámci požadavku na referenční zakázku dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace uvedl konkrétní funkce CAFM řešení, které mají s BIM daty pracovat, a to evidence zařízení technologie, evidence termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu. Tyto funkce představují dle zadavatele tzv. úroveň LOIN („Level of information need“), která reflektuje minimální potřeby zadavatele. V souladu s účelem a smyslem institutu kvalifikace tak bylo zadavatelem v rámci kritérií technické kvalifikace požadováno, aby dodavatel prokázal, že s touto úrovní integrace BIM v CAFM (neboli využití BIM dat v CAFM řešení) již má zkušenosti, tedy že realizoval referenční zakázku, v rámci které byla integrace v požadovaném rozsahu provedena. Z technického hlediska pak tato integrace může být dle zadavatele provedena různými způsoby, přičemž samotný způsob integrace nebyl do dané kvalifikační podmínky zahrnut. Typ integrace (tzn. provedení integrace z technického hlediska) nicméně může být dle zadavatele podstatný z hlediska časové náročnosti budoucí aktualizace BIM modelu a jeho dat v CAFM. Z toho důvodu zadavatel učinil typ, resp. míru integrace součástí hodnocení, a to v rámci dílčího hodnotícího kritéria K2 – Kvalita technického řešení, kdy nejlépe hodnotil nabízené řešení s plnou mírou integrace. Méně bodů přidělil řešení s nižší (přesto však vyšší než základní) mírou integrace. Řešení, které disponuje jen základní mírou integrace pak v rámci hodnocení neobdrží žádné body.

53.         V čl. IV vyjádření ze dne 12. 1. 2023 pak zadavatel odkazuje na text námitek navrhovatele, který se týká definice BIM, přičemž uvádí, že v této citaci je výslovně uvedeno, že BIM „samostatně bez nástroje, který s ním umí pracovat má nulovou hodnotu“. V případě veřejné zakázky je tímto nástrojem právě CAFM řešení, přičemž nezbytným předpokladem, aby CAFM řešení plnilo roli „nástroje, který s ním [tzn. BIM – poznámka zadavatele] umí pracovat“ a BIM tak neměl „nulovou hodnotu“ je právě integrace CAFM řešení na BIM. Tato integrace pak musí být dle zadavatele provedena v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu, jak zadavatel stanovil v kvalifikační dokumentaci. Bez integrace v tomto rozsahu má tedy BIM pro zadavatele „nulovou hodnotu“ a realizace referenční akce, v rámci které není integrace na BIM v tomto rozsahu provedena, neprokazuje odpovídající zkušenost dodavatele nutnou pro realizaci veřejné zakázky, resp. odpovídá pouze definici referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. a) kvalifikační dokumentace („CAFM“), tedy může sloužit výhradně k prokázání realizace tohoto typu referenční zakázky.

54.         Zadavatel dále uvádí, že se navrhovatel ve svých námitkách snaží dovodit, že požadavek na CAFM řešení vč. integrace na BIM nutně neznamená, že by tato integrace v CAFM řešení měla být provedena, ale že je dostatečné, aby ji toto řešení pouze umožňovalo. Takový výklad dle zadavatele není možný. Podle zadavatele, dokud není integrace provedena, tak nemůže být prokázáno, že CAFM řešení představuje nástroj, který s BIM umí pracovat.

55.         V části V. vyjádření ze dne 12. 1. 2023 zadavatel odkazuje na workshop s názvem „Integrace BIM do CAFM“ organizovaný IFMA CZ, z.s., jehož se účastnil. V pozvánce na tuto akci je pak dle zadavatele uvedeno: „Projdeme si s některými CAFM vendory připravenost jejich SW na integraci využití dat z BIM modelu tak, aby po celý životní cyklus budovy byla data pravdivá a reálná.“ Zadavatel má za to, že již tato jediná věta sama o sobě dostatečně vystihuje podstatu pojmu integrace BIM do CAFM. Podstatou je dle zadavatele využití konkrétních dat z BIM modelu prostřednictvím CAFM řešení. V opačném případě nelze dle zadavatele o integraci vůbec uvažovat. Zadavatel opětovně odkazuje na prezentace a další materiály, které přidává jako přílohy tohoto vyjádření.

56.         Závěrem zadavatel opakuje svůj návrh Úřadu na zamítnutí návrhu dle § 265 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

57.         Dne 31. 1. 2023 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-04281/2023/500 z téhož dne, jímž zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

58.         Úřad žádostí o poskytnutí informací ze dne 8. 2. 2023 požádal Kraj Vysočina, jakožto objednatele jedné z referenčních zakázek navrhovatele, o zodpovězení dotazu týkajícího se této referenční zakázky. Konkrétní znění dotazu Úřadu vč. odpovědi Kraje Vysočina bude uvedeno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

59.         Úřad žádostí o poskytnutí informací ze dne 13. 2. 2023 požádal Kraj Vysočina, jakožto objednatele jedné z referenčních zakázek navrhovatele, o doplnění jeho odpovědi ze dne 10. 2. 2023. Konkrétní znění dotazu Úřadu vč. odpovědi Kraje Vysočina bude uvedeno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

60.         Úřad žádostí o poskytnutí informací ze dne 17. 2. 2023 požádal společnost TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, Hodolany, 779 00 Olomouc (dále jen „TESCO SW a.s.“ nebo i „poddodavatel“), jakožto poddodavatele, který navrhovateli poskytnul některé referenční zakázky, o zodpovězení dotazu týkajícího se jedné z těchto referenčních zakázek. Konkrétní znění dotazu Úřadu vč. odpovědi poddodavatele bude uvedeno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

61.         Usnesení č. j. ÚOHS-08526/2023/511 ze dne 28. 2. 2023 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení ve stanovené lhůtě a ani po ní se k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

K výroku I. rozhodnutí

62.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

63.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel dodavatelům stanoví a poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

64.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

65.         Podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebo nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

66.         Podle § 61 odst. 5 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k podání předběžných nabídek. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

67.         Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti zjištěné ze zadávací dokumentace a další zjištěné skutečnosti

68.         V bodě 4.1 kvalifikační dokumentace je uvedeno následující:

»Dodavatel předloží seznam významných referenčních akcí poskytovaných v období od 1. 1. 2018 do data zahájení zadávacího řízení, nebo jejichž poskytování bylo v tomto období ukončeno. Z předloženého seznamu musí vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval alespoň tři významné referenční akce, jak jsou definovány pod písm. a) a b) níže, z toho alespoň jednu významnou referenční akci dle písm. b):

a) „CAFM“ – implementace SW řešení pro správu a provoz nemovitostí v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě

b) „CAFM s integrací BIM modelů“ - implementace SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě

Hodnota alespoň dvou významných referenčních akcí musí činit alespoň 0,5 mil. Kč bez DPH, z toho alespoň v jednom případě se musí jednat o významnou referenční akci dle písm. b). Hodnotou významné referenční akce se rozumí odměna dodavatele za plnění významné referenční akce.

Za účelem prokázání kvalifikace dle bodu 4.1 kvalifikační dokumentace předloží dodavatel vyplněné čestné prohlášení (Seznam významných referenčních akcí), které tvoří přílohu č. 2 kvalifikační dokumentace. Čestné prohlášení musí být podepsáno osobou oprávněnou zastupovat účastníka.

Zadavatel má v souladu s § 39 odst. 5 Zákona právo ověřit správnost údajů uvedených v seznamu významných referenčních akcí. Z tohoto důvodu zadavatel požaduje uvést v seznamu významných referenčních akcí k jednotlivým referenčním akcím kontaktní osobu objednatele s telefonickým a e-mailovým spojením. Seznam významných referenčních služeb musí být předložen i v případě, že objednatelem byl zadavatel.

Pokud se v rámci prokazování významných referenčních služeb jiná osoba, prostřednictvím které účastník prokazuje část kvalifikace dle § 83 Zákona, prokáže stejnou referenční akci (obchodním případem) jako účastník (získali referenci společně), bude tato akce uznána pouze jednou, tj. účastníkovi a nikoliv jiné osobě. To platí obdobně i v případě, kdy by se stejnou referenční akcí (obchodním případem s věcně a rozsahem stejným předmětem plnění) prokazovalo zároveň více dodavatelů, jež se zadávacího řízení účastní společně (konsorcium). Výše uvedené neplatí v případě, kdy účastník a jiná osoba, prostřednictvím které prokazuje účastník část kvalifikace, nebo dodavatelé tvořící konsorcium, v rámci stejného obchodního případu realizovali rozdílné části plnění obchodního případu samostatně naplňující definici významné referenční akce.«

69.         V bodě 4.2 kvalifikační dokumentace je uvedeno následující:

»K prokázání technické kvalifikace dodavatel dále předloží seznam členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to bez zřetele na to, zda se jedná o zaměstnance dodavatele nebo o osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Z předloženého seznamu členů realizačního týmu musí jednoznačně vyplývat, že u osob zastávajících klíčové pozice jsou splněny níže uvedené minimální požadavky na danou klíčovou pozici.

Realizační tým musí obsahovat osoby na následujících klíčových pozicích:

1. Projektový manažer

− ukončené středoškolské vzdělání s maturitou

− platný mezinárodní certifikát projektového řízení

− osobní zkušenosti s výkonem této pozice v délce nejméně 3 let,

− osobní účast na plnění alespoň jedné významné referenční akce dle bodu 4.1 této kvalifikační dokumentace, nebo jiné zakázce naplňující znaky významné referenční akce ve smyslu bodu 4.1 této kvalifikační dokumentace (dále jen „obdobná zakázka“)

− znalost českého jazyka slovem i písmem

2. IT specialista

− ukončené středoškolské vzdělání s maturitou

− osobní zkušenosti s výkonem této pozice v délce nejméně 3 let,

− osobní účast na plnění alespoň jedné významné referenční akce dle bodu 4.1 této kvalifikační dokumentace, nebo jiné obdobné zakázce

− znalost českého jazyka slovem i písmem

− znalost infrastrukturních, aplikačních a databázových souvislostí

3. Manažer BIM

− ukončené středoškolské vzdělání s maturitou

− osobní zkušenosti s výkonem této pozice v délce nejméně 3 let

− znalost českého jazyka slovem i písmem

− zkušenosti s pasportizací budov a vytvářením BIM modelů

− osobní účast na pasportizaci alespoň 1 budovy v rozsahu alespoň 500 m2 podlahové plochy, vč. pasportizace rozvodů a koncových prvků technických zařízení budov (alespoň 3 profese z následujících: kanalizace, vodovod, plynovod, vytápění, vzduchotechnika, elektro)

− zkušenosti s vytvářením BIM modelů aplikací na základě datového standardu

Alespoň jedna z klíčových pozic (Projektový manažer, IT specialista, Manažer BIM) splňuje:

− osobní účast na plnění významné referenční akce dle bodu 4.1 písm. b) této kvalifikační dokumentace, nebo jiné zakázce naplňující znaky významné referenční akce ve smyslu bodu 4.1 písm. b) této kvalifikační dokumentace

− osobní účast při implementaci BIM modelu budovy a migraci všech ostatních provozních dat pro správu a provoz dané budovy do CAFM

Pro vyloučení pochybností zadavatel uvádí, že jedna fyzická osoba může zastávat pouze jednu klíčovou pozici, tzn., že realizační tým musí mít pro plnění veřejné zakázky alespoň 3 členů, přičemž v realizačním týmu musí být zastoupena každá klíčová pozice, přičemž fyzické osoby zastávající klíčovou pozici musí být alespoň 3 (tři).

(…)

Upozornění:

Zadavatel stanoví podmínku, že dodavatel může pro plnění této veřejné zakázky použít na uvedených pozicích dle tohoto bodu 4.2 této kvalifikační dokumentace pouze osoby, u kterých prokáže zadavatelem požadovanou kvalifikaci dle tohoto bodu kvalifikační dokumentace.

Zadavatel výslovně požaduje, aby se osoby uvedené dodavatelem v příloze č. 3 této kvalifikační dokumentace osobně přímo podílely na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Změna osoby zastávající příslušnou pozici v realizačním týmu bude přípustná pouze po předchozím souhlasu zadavatele za předpokladu, že nová osoba zastávající příslušnou pozici v realizačním týmu bude splňovat všechny požadavky na kvalifikaci stanovené zadavatelem na danou pozici.«

70.         Z žádosti o účast navrhovatele vyplývá, že navrhovatel prokazoval referenční zakázky dle bodu 4.1 kvalifikační dokumentace zakázkami vykonanými pro Vojenské lesy a statky ČR, s.p, Krajský úřad kraje Vysočina a Česká pošta, s.p. Z poddodavatelské smlouvy uzavřené se společností TESCO SW a.s. pak vyplývá, že poddodavatel poskytnul navrhovateli mj. referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. a) a b) kvalifikační dokumentace a současně účast projektového manažera na realizaci díla dle požadované úrovně stanovené v bodě 4.2 kvalifikační dokumentace. 

71.         Zadavatel zaslal navrhovateli žádost č. 1 k objasnění žádosti o účast navrhovatele podle § 46 zákona, ve které uvedl, že hodnoticí komise v žádosti o účast navrhovatele shledala, že: »Obsahuje nesoulad, jelikož u významných referenčních akcí č. 1 a 2 je uvedeno datum ukončení „doposud“ z čehož nevyplývá, že jsou významné referenční akce kompletně ukončeny, jak Zadavatel požaduje v bodě 4.1 kvalifikační dokumentace.«. S ohledem na citované zadavatel vyzval navrhovatele k doplnění požadovaných informací.

Navrhovatel v reakci na žádost č. 1 zaslal zadavateli objasnění žádosti o účast č. 1, ve kterém uvedl, že z předmětného požadavku dle bodu 4.1 kvalifikační dokumentace „nevyplývá povinnost, aby byly významné referenční akce nutně v daném období ukončeny“. Dále pak navrhovatel uvedl, že: „Účastník si je však vědom cíle zadavatele a proto upřesňuje, že u významné akce č.1 pro objednatele Vojenské lesy a statky ČR, s.p. byla 1.12.2020 úspěšně provedena akceptace implementace díla a následně předána do rutinního provozu. Od 1.1.2021 nad tímto projektem běží servisní a rozvojové služby. U významné akce č.2 pro objednatele Krajský úřad kraje Vysočina proběhla akceptace implementace díla 9.9.2019. U této akce taktéž dále běží servisní a rozvojové služby.“.

Zadavatel zaslal navrhovateli žádost č. 2 k objasnění žádosti o účast navrhovatele podle § 46 zákona, ve které mj. uvedl, že

»1. na základě osobní schůzky u objednatele významné akce č. 2 Krajského úřadu kraje Vysočina dne 29.6. 2022 má Zadavatel pochybnosti, zda jsou v případě předložené referenční akce č. 2 splněny všechny podmínky stanovené dle 4.1. písm. b) KD „CAFM s integrací BIM modelů“ - implementace SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě“ v termínu od 1.1.2018 do data zveřejnění Veřejné zakázky tj. do 27.4.2022

(…)

 2. na základě osobní schůzky dne 29.6. 2022, má Zadavatel pochybnosti, zda je splněna podmínka: „ Alespoň jedna z klíčových pozic (Projektový manažer, IT specialista, Manažer BIM) splňuje: - osobní účast na plnění významné referenční akce dle bodu 4.1 písm. b) této kvalifikační dokumentace, nebo jiné zakázce naplňující znaky významné referenční akce ve smyslu bodu 4.1 písm. b) této kvalifikační dokumentace - osobní účast při implementaci BIM modelu budovy a migraci všech ostatních provozních dat pro správu a provoz dané budovy do CAFM“ Pro splnění této podmínky je zmiňována právě referenční akce „Krajský úřad kraje Vysočina“.«

Dále pak zadavatel uvedl, že: „S ohledem na výše uvedené má Zadavatel za to, že účastník neprokázal splnění technické kvalifikace v rozsahu požadovaném Zadavatelem v kvalifikační dokumentaci. V případě, že disponujete doklady objektivního charakteru, které by racionálně a jednoznačně vyvraceli skutečnosti zjištěné zadavatelem v místě plnění významné referenční akce uvedené výše (z nichž lze uzavřít, že účastníkem předložená referenční akce a seznam členů realizačního týmu nesplňují požadavky Zadavatele stanovené v kvalifikační dokumentaci), zašlete tyto doklady prosím v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena nejpozději 3. 8. 2022 do 9:00 hod.“.

72.         Navrhovatel v reakci na žádost č. 2 zaslal zadavateli objasnění žádosti o účast č. 2, ve kterém mj. uvedl, že

»Dovolujeme si upozornit na znění kvalifikační dokumentace, ve které Zadavatel žádným způsobem nekonkretizoval, co myslí pojmem integrace a o jakou integraci se má jednat. Požadavek kvalifikační dokumentace byl jen a pouze na „integraci na BIM“. Tento požadavek splňuje i „ruční integrace“, i „jeden projekt BIM“, apod. Zadavatel nevymezil míru integrace v pojetí manuální či automatická nebo plná a částečná. Účastník se domnívá, že Zadavatel při ověřování reference u Objednatele použil rozsah funkcí požadovaných v zadávací dokumentaci (týkajících se samotného plnění VZ), nikoliv z kvalifikační dokumentace.

Pro upřesnění Účastník k dané zakázce/referenci uvádí následující: Základní etapa realizace projektu CAFM byla na základě Smlouvy o dílo „Facility management Služby Technologického centra Kraje Vysočina 2016“ viz https://smlouvy.gov.cz/smlouva/6682435?backlink=ic6pr. Součástí díla, které bylo plněno od 09/2018 a akceptováno 09/2019, byly mimo jiné moduly ENM, PAS a grafická komponenta, která obsahuje řešení pro integraci 2D a 3D grafiky a další návazné funkcionality pro danou implementaci. Integrace 2D a 3D grafických objektů spočívá v možnosti nahrát, zpracovat a připojit modely k jednotlivým záznamům budov v prostorovém pasportu. Tímto je BIM integrován do CAFM a připraven pro další využití jako je např. prohlížení, párování na prostorový, technický, personální pasport apod. Komisí zmíněný rozpor se netýká dodržení požadavku na samotnou integraci, ale až na funkcionality, které pramení z úspěšné integrace BIM do CAFM. Předmětem kvalifikačních požadavků však nebyly funkce nad integrovaným BIM modelem, ale zmíněná integrace.

Konkrétní sada funkcionalit je dána funkčními požadavky a následnou implementací pro daného zákazníka. V tomto případě bylo dílo průběžně dále rozvíjeno a na tuto základní etapu projektu plynule navázalo několik dalších etap rozšíření naimplementovaného CAFM systému, a to včetně dílčí smlouvy na „Rozšíření EMA+ o funkcionality nástroje k prohlížení BIM souborů IFC a Informační portál pro uživatele EMA+ uzavřené dne 7.10.2021.

Účastník uvedl do reference datum předání základní etapy projektu, protože rozhodující rozsah implementace systému CAFM včetně potřebných licencí CAFM systému včetně modulu Grafické prezentace dat byl u zadavatele zprovozněn k tomuto datu a následně byl systém CAFM pouze doplňován a rozšiřován.

Tento rozvoj však není ze strany Účastníka brán jako nutná součást reference.

Jako důkaz, že CAFM systém disponuje integrací na BIM Účastník uvádí skutečnost, že do produkčního prostředí aplikace u Objednatele byl první BIM model integrován a svázán s konkrétní budovou v prostorovém pasportu 3.12.2021, viz níže přiložený screenshot z produkčního prostředí. Účastník dále uvádí, že není schopen ovlivnit do jaké míry a kdy Objednatel v CAFM využívá dostupné funkcionality systému.

 

Pro příklad lze uvést, že většina systémů ze státní správy požaduje integraci na základní registraci, a to i v referencích. Ale samotný fakt, jestli je realizovaná integrace dále využita pro funkce spojené s doplňováním údajů při registraci, vyplňování formulářů nebo jen pro aktualizaci číselníku subjektů už je předmětem konkrétní implementace. Následně se kontroluje splnění požadavku na samotnou integraci, nikoliv výčet konkrétního využití.

Účastník zároveň uvádí, že vzhledem k výše uvedenému, považuje technické kvalifikace v rozsahu požadovaném Zadavatelem v kvalifikační dokumentaci za splněné a tím jsou splněny i podmínky kvalifikační dokumentace týkající se člena realizačního týmu.«

73.         Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele na základě § 48 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 61 odst. 5 zákona. Ke svému rozhodnutí pak zadavatel prvně uvádí to, že: »Na základě dokladů předložených Účastníkem v rámci žádosti o účast Komise posoudila, zda došlo ke splnění výše uvedených požadavků Zadavatele na technickou kvalifikaci, přičemž konstatovala, že Účastník prokázal realizaci 2 významných referenčních akcí dle bodu 4.1. písm. a) Kvalifikační dokumentace. Komise nicméně měla pochybnosti ohledně splnění požadavku na realizaci významné referenční akce dle bodu 4.1. písm. b) Kvalifikační dokumentace Účastníkem. Vzhledem ke skutečnosti, že Účastník prostřednictvím týchž zakázek prokazoval též kvalifikační požadavek dle bodu 4.2 Kvalifikační dokumentace, konkrétně požadavek na osobní účast alespoň jedné z osob na klíčových pozicích (Projektový manažer, IT specialista, Manažer BIM) „na plnění významné referenční akce dle bodu 4.1 písm. b) KD, nebo jiné zakázce naplňující znaky významné referenční akce ve smyslu bodu 4.1 písm. b) KD“, pochybnost o splnění kvalifikace se týkala též tohoto požadavku.«.

Následně zadavatel uvádí, že při ověřování splnění kvalifikace využil svých oprávnění a v souladu s § 46 odst. 1 zákona opakovaně požádal navrhovatele o objasnění informací týkajících se jeho technické kvalifikace. Zároveň v souladu s § 39 odst. 5 zákona ověřoval navrhovatelovu kvalifikaci u objednatele (Kraj Vysočina) jeho referenční zakázky, kterou předložil za účelem prokázání kvalifikace dle bodu 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace. Objednatel dle zadavatele na místě potvrdil, že u předmětné referenční zakázky nebyla splněna podmínka zprovoznění CAFM současně s integrací BIM modelů v požadovaném termínu a rozsahu. Dále zadavatel popisuje samotný průběh ověřování referenční zakázky u objednatele následně:

»Během návštěvy u Objednatele byly zástupcům Zadavatele v prostorách Krajského úřadu Kraje Vysočina prezentovány 2 samostatné akce, které byly realizovány v rámci VRA č. 2 pro jednotlivé příspěvkové organizace Kraje Vysočina společností TESCO SW a.s., přičemž Účastník na těchto akcích působil jako poddodavatel této společnosti, a to v roli implementátora. Konkrétně se jednalo o akce „Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava Helenín“ a „Knihovna Havlíčkův Brod“. Zástupci Zadavatele prověřovali úplnost VRA č. 2, tzn. zda se jedná o SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě.

První prezentovanou akcí byla akce „Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava-Helenín“, kde funguje v provozním prostředí aplikace CAFM EMA PLUS s následujícími funkcionalitami CAFM:

1. Evidence zařízení (technická)

2. Termíny servisů a revizí

3. Asset management (správa majetku)

4. Alerting

Zástupci Zadavatele učinili závěr, že v rámci této akce tedy byly splněny požadavky na implementaci SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu, avšak nebyla splněna podmínka integrace funkcionalit SW řešení pro správu a provoz budov na BIM model. Jinými slovy, tato akce by z věcného hlediska naplňovala specifikaci významné referenční akce dle bodu 4.1. písm. a) Kvalifikační dokumentace pojmenované v Kvalifikační dokumentaci jako „CAFM“, nikoliv však specifikaci významné referenční akce dle bodu 4.1. písm. b) Kvalifikační dokumentace pojmenované v Kvalifikační dokumentaci jako „CAFM s integrací BIM modelů“.

Ve vztahu ke druhé akci „Knihovna Havlíčkův Brod“ byl prezentován BIM model budovy a tento BIM model byl zobrazen v rámci SW řešení pro správu a provoz budov. Zástupci Zadavatele uzavřeli, že ani takové řešení není dostatečné k naplnění definice významné referenční akce dle bodu 4.1. písm. b) Kvalifikační dokumentace, kdy bylo sice vytvořeno SW řešení pro správu a provoz budov a současně byl vytvořen BIM model konkrétní budovy, avšak nedošlo k integraci funkcionalit tohoto SW řešení, konkrétně evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu do tohoto separátně vytvořeného BIM modelu. Jinými slovy tato akce splňuje veškeré požadavky Zadavatele na významnou referenční akci dle bodu 4.1. písm. b) Kvalifikační dokumentace vyjma požadavku, že implementované SW řešení pro správu a provoz budov o specifikovaném rozsahu má být integrováno na BIM.

Výsledkem prověření zakázek předložených Účastníkem k prokázání splnění kvalifikace prostřednictvím návštěvy u Objednatele byl závěr, že akce „Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava-Helenín“ a „Knihovna Havlíčkův Brod“ nenaplňují definici významné referenční akce dle bodu 4.1. písm. b) Kvalifikační dokumentace, tedy nejedná se o implementaci SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu s integrací na BIM a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě.

Přestože byl Zadavatel přesvědčen, že učiněná zjištění jsou jednoznačná a představují spolehlivý podklad pro závěr, že Účastník prostřednictvím předložených zakázek neprokázal splnění technické kvalifikace, když žádná ze zakázek nesplňuje definici významné referenční akce dle bodu 4.1. písm. b) Kvalifikační dokumentace, poskytl Účastníkovi příležitost tento závěr Zadavatele zvrátit. Následně mu totiž ještě zaslal žádost dle § 46 odst. 1 Zákona, kde ho vyzval k zaslání dokladů „objektivního charakteru, které by racionálně a jednoznačně vyvraceli skutečnosti zjištěné zadavatelem v místě plnění významné referenční akce“ („Žádost č. 2“). Stěžovatel však této možnosti nevyužil, když v reakci na tuto žádost nepředložil žádné doklady objektivního charakteru, ale pouze své vlastní písemné vyjádření, které závěry Zadavatele jakkoliv nevyvracelo. Naopak, jak bude zřejmé dále, tyto závěry spíše potvrzovalo.

Účastník totiž v reakci na Žádost č. 2 výslovně uvedl „Integrace 2D a 3D grafických objektů spočívá v možnosti nahrát, zpracovat a připojit modely k jednotlivým záznamům budov v prostorovém pasportu. Tímto je BIM integrován do CAFM a připraven pro další využití jako je např. prohlížení, párování na prostorový, technický, personální pasport apod.“ Pokud SW řešení využité k realizaci VRA č. 2 „umožňuje nahrát, zpracovat a připojit modely k jednotlivým záznamům budov v prostorovém pasportu“, pak z uvedeného lze dovodit závěr, že toto SW řešení, alespoň teoreticky, umožňuje provést integraci na BIM. Zadavatel však zdůrazňuje, že předmětem významné referenční akce dle bodu 4.1. písm. b) Kvalifikační dokumentace nebyla implementace SW řešení pro správu a provoz budov, které by umožňovalo integraci na BIM, ale implementace SW řešení včetně této integrace.

Jako důkaz, že CAFM systém disponuje integrací na BIM Účastník uvádí skutečnost, že do produkčního prostředí aplikace u Objednatele byl první BIM model integrován a svázán s konkrétní budovou v prostorovém pasportu 3.12.2021.“ Zároveň přikládá „screenshot z produkčního prostředí“. Zadavatel konstatuje, že skutečnost, že do SW řešení lze nahrát BIM model v žádném případě nemůže znamenat splnění požadavku na implementaci „SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM“. Pokud nedošlo k integraci funkcionalit tohoto SW řešení, konkrétně evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu do tohoto BIM modelu, pak požadavek na integraci na BIM splněn není. Skutečnost, že k takové integraci nedošlo Účastník nepopírá, naopak. Tato skutečnost pak plně odpovídá též poznatkům Zadavatele zjištěným na základě návštěvy u Objednatele, resp. byla též výslovně písemně potvrzena zástupcem Objednatele.

Zadavatel tedy shrnuje, že Účastník neprokázal splnění technické kvalifikace, když žádná z jím předložených zakázek nesplňuje definici významné referenční akce dle bodu 4.1. písm. b) Kvalifikační dokumentace, když bylo prokázáno, že VRA č. 2 (kterou se Účastník snažil prokázat splnění tohoto požadavku) nesplňuje podmínku, že implementované SW řešení pro správu a provoz budov o specifikovaném rozsahu má být integrováno na BIM. Jak vyplývá z výše uvedeného, tento závěr v zásadě potvrzují jak informace získané Zadavatelem u Objednatele, a to jak na základě návštěvy u Objednatele, tak z písemných vyjádření jeho zástupců, tak též vyjádření Účastníka, zejména citovaná reakce na Žádost č. 2.

Vzhledem ke skutečnosti, že Účastník prostřednictvím VRA č. 2 prokazoval též kvalifikační požadavek dle bodu 4.2 Kvalifikační dokumentace, konkrétně požadavek na osobní účast alespoň jedné z osob na klíčových pozicích (Projektový manažer, IT specialista, Manažer BIM) „na plnění významné referenční akce dle bodu 4.1 písm. b) KD, nebo jiné zakázce naplňující znaky významné referenční akce ve smyslu bodu 4.1 písm. b) KD“, nebylo prokázáno též splnění tohoto požadavku.«

Šetření mezi účastníky zadávacího řízení

74.         Žádostí č. j. ÚOHS-01684/2023/511 ze dne 12. 1. 2023 Úřad požádal účastníky zadávacího řízení na veřejnou zakázku o poskytnutí informací. Osloveni byli následující dodavatelé:

• HSI, spol. s r.o., IČO 45314951, se sídlem V kapslovně 2767/2, Praha 130 00 (dále jen „HSI, spol. s r.o.“),
• IKA DATA, spol. s r.o., IČO 26155664, se sídlem Vinohradská 1899/112, Praha 130 00 (dále jen „IKA DATA, spol. s r.o.“),
• DATACONS s.r.o., IČO 29018765, se sídlem Na lysinách 92/8, Praha 147 00 (dále jen „DATACONS s.r.o.“),
• INSIO software s.r.o., IČO 27389847, se sídlem Vinohradská 3217/167, Praha 100 00 (dále jen „INSIO software s.r.o.“),
• MDP GEO, s.r.o., IČO 25588303, se sídlem Masarykova 202, Luhačovice 763 26 (dále jen „MDP GEO, s.r.o.“),
• IBM Česká republika, spol. s r.o., IČO 14890992, V parku 2294/4, Praha 4 148 00 (dále jen „IBM Česká republika, spol. s r.o.“),
• smart urbido s.r.o., IČO 07316607, Technologická 375/3, Ostrava 708 00 (dále jen „smart urbido s.r.o.“)

Úřad výše uvedeným dodavatelům položil dotaz vztahující se k referenční zakázce dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, a to zda „dle Vašeho výkladu výše citovaná kvalifikační podmínka obsahuje specifikaci rozsahu integrace BIM na SW řešení pro správu a provoz budov či daná kvalifikační podmínka vyžaduje pouze integraci BIM na SW řešení pro správu a provoz budov, a to v jakémkoliv rozsahu integrace“.

75.         Dne 17. 1. 2023 Úřad obdržel odpověď na žádost č. j. ÚOHS-01684/2023/511 ze dne 12. 1. 2023 od společnosti smart urbido s.r.o. v následujícím znění:

„Dle našeho výkladu výše citovaná kvalifikační podmínka obsahuje specifikaci rozsahu integrace BIM na SW řešení pro správu a provoz.

Dle našeho výkladu pouze integrace BIM na SW řešení v jakémkoliv rozsahu integrace nestačí. Dle výše citované kvalifikační podmínky min. v rozsahu integrace BIM na další specifikované procesy, tedy včetně integrace BIM v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě.“

76.         Dne 19. 1. 2023 Úřad obdržel na odpověď na žádost č. j. ÚOHS-01684/2023/511 ze dne 12. 1. 2023 od společnosti HSI, spol. s r.o. v následujícím znění:

„Z uvedené části textu (jakožto ani z jiné části) zadávací dokumentace veřejné zakázky dle našeho názoru nevyplývá, že by se v rámci referenční akce měl prokazovat konkrétní rozsah integrace BIM na SW řešení pro správu a provoz budov. Naopak se domníváme, že lze podmínce na referenční akci vyhovět, pokud by se jednalo o integraci v jakémkoliv rozsahu.

K tomuto si dovolujeme dále uvést, že jsme tento názor zastávali od samého počátku zadání veřejné zakázky, když nás však zadavatel z důvodu údajného nedostatku námi předkládané referenční akce dle bodu 4. písm. b) ze zadávacího řízení vyloučil. Proti vyloučení jsme podali řádné námitky k zadavateli, které byly však zadavatelem v plném rozsahu odmítnuty. Jsme připraveni poskytnout Úřadu další součinnost v této věci (předložení námitek či dalších relevantních dokumentů), nicméně naše námitky, stejně jako veškerá další relevantní dokumentace, je zároveň vedena ve spisu u zadavatele.“

77.         Dne 20. 1. 2023 Úřad obdržel na odpověď na žádost č. j. ÚOHS-01684/2023/511 ze dne 12. 1. 2023 od společnosti IKA DATA, spol. s r.o. v následujícím znění:

„Citovaná kvalifikační podmínka obsahuje specifikaci rozsahu integrace BIM na SW řešení pro správu a provoz budov v případě reference ČSOB, a.s. a integraci BIM na SW řešení zahrnují zbylé dvě reference. Pro přehlednost vám zasílám dokument v příloze, kde je toto nově uvedeno.“

78.         Dne 20. 1. 2023 Úřad obdržel na odpověď na žádost č. j. ÚOHS-01684/2023/511 ze dne 12. 1. 2023 od společnosti MDP GEO, s.r.o. v následujícím znění:

„Máme za to, že podmínka obsahuje specifikaci rozsahu integrace BIM na SW pro správu a provoz budov.“

79.         Dne 23. 1. 2023 Úřad obdržel na odpověď na žádost č. j. ÚOHS-01684/2023/511 ze dne 12. 1. 2023 od společnosti IBM Česká republika, spol. s r.o. v následujícím znění:

„dle našeho názoru není v kvalifikační dokumentaci uvedena specifikace rozsahu integrace BIM a SW CAFM a tudíž, jelikož nejsou specifikovány parametry požadované integrace, chápali jsme z pozice potenciálního dodavatele, že je možný jakýkoli rozsah integrace“.

80.         Dne 8. 2. 2023 Úřad obdržel na odpověď na žádost č. j. ÚOHS-01684/2023/511 ze dne 12. 1. 2023 od společnosti INSIO software s.r.o. v následujícím znění:

»V rámci zadávací dokumentace je zmiňováno, jak uvádíte:

„CAFM s integrací BIM modelů“ - implementace SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč.integrace na BIM a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě“.

a domníváme se, že se jedná o zadání velice vágní. Z našeho pohledu toto zadání vůbec neobsahuje ani nespecifikuje rozsah a podrobnosti integrace na BIM, ani funkční specifikaci softwaru jako takového.

K našemu zděšení jsme během osobní schůzky se zadavatelem zjistili, že zadavatel má velice přísný výklad toho, co daná referenční zakázka má splňovat, nicméně tato specifikace není nikde explicitně zmíněna. Zadavatel se zároveň pohybuje ve svých domněnkách i v rámci posuzování kvalifikace, aniž by tyto požadavky jasně a objektivně sdělil – důkazem budiž naše vyloučení jakožto účastníka, na bázi vícero bodů, zejm.:

[Nebyla prokázána] “plná a uživatelsky dostupná integrace na BIM model (nebylo možno předvést již základní funkci, a to načítání IFC modelu do CAFM)”

jak je uvedeno v rozhodnutí o vyloučení účastníka, které přikládáme. Např. zmiňovaný požadavek na načítání IFC modelu není NIKDE v rámci zadávací dokumentace zmíněn, zároveň není nikde specifikováno, jak má takové načtení proběhnout (uživatelsky, administrátorsky apod.) apod, aby bylo možné posoudit splnění či nesplnění dané položky.

Ve stručnosti, zadání zadavatele považujeme za tak volné, že umožňuje zcela subjektivní hodnocení předložených prokázání splnění referencí, a vůbec se nedrží správné praxe, že je specifikováno zadávací dokumentací „ad minimum“, tedy minimální funkční požadavky. Naopak, zadavatel posuzuje zcela subjektivně, zdali referenční zakázka obsahuje funkcionality, které on zrovna v daný okamžik chce vidět, a které pro splnění zakázky a s ohledem na přínos pro zadavatele v běžné praxi můžou být minimální.«

Další šetření Úřadu

81.         Úřad žádostí o poskytnutí informací ze dne 8. 2. 2023 požádal Kraj Vysočina, jakožto objednatele jedné z referenčních zakázek navrhovatele (kterou navrhovatel prokazoval pomocí svého poddodavatele), o zodpovězení dotazu v následujícím znění: „Sdělte, zda se v období od 1. 1. 2018 do 27. 4. 2022 společnost DEZADATA spol. s r.o. u Vás podílela na výkonu zakázky, která by naplňovala výše uvedenou kvalifikační podmínku zadavatele, tj. implementace SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM (tj. včetně částečné integrace) a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě. Svoji odpověď prosím konkrétně zdůvodněte a popište“.

82.         Dne 10. 2. 2023 Kraj Vysočina doručil Úřadu odpověď na výše uvedenou otázku, přičemž uvedl, že: „Společnost DEZADATA spol. s r.o. nám nikdy nic přímo nedodávala, není smluvním partnerem Kraje Vysočina. Krajský úřad Kraje Vysočina provozuje Facility Information Management (FIM) řešení podporující formát IFC používaný v BIM agendě. Jde o systém EMA+ od společnosti TESCO SW a.s., jehož referenci si ČEPS u nás prověřoval. Zároveň je nám známo, že společnost DEZADATA je subdodavatelem jedné z komponent tohoto řešeni TESCO SW“.

83.         Úřad žádostí o poskytnutí informací ze dne 13. 2. 2023 požádal Kraj Vysočina o doplnění jeho odpovědi ze dne 10. 2. 2023. Konkrétně Úřad položil následující doplňující dotaz:

»S ohledem na skutečnost, že jste neodpověděli na Úřadem položený dotaz, Vás opětovně Úřad žádá o zodpovězení, zda by Vám dodaný systém od společnosti TESCO SW a.s. (jejíž subdodavatel byla dle Vašich slov společnost DEZADATA spol. s r.o.) naplňoval kvalifikační podmínku stanovenou v šetřené veřejné zakázce, tj. zda předmětný dodaný systém naplňuje uvedené: „implementace SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM (tj. včetně částečné integrace) a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě“. K bližším informacím Vás opětovně odkazujeme na žádost Úřadu ze dne 8. 2. 2023, která je i přílohou této žádosti.«

Dne 14. 2. 2023 Kraj Vysočina doručil Úřadu odpověď na výše uvedenou otázku, přičemž uvedl, že: „Odbor informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina není schopen posoudit, zda systém EMA+ společnosti TESCO SW naplňuje kvalifikační podmínku zadavatele ČEPS a.s. na integraci na BIM včetně částečné integrace.

Tento požadavek je zadán příliš obecně. Agenda BIM je velmi rozsáhlá a existuje velké množství možných způsobů a forem integrace systémů, dat a procesů řešících agendu BIM na systémy typu Facility management.

Jak jsme Vám již sdělili, EMA+ umožnuje import datového formátu IFC (výměnný formát používaný v agendě BIM), 3D zobrazení objektů importovaných v tomto formátu a jejich provazování do dalších procesů a datových struktur EMA+.

To, zda je tímto naplněna kvalifikační podmínka zadavatele ČEPS a.s., neumíme s ohledem na obecnost zadání podmínky posoudit a ani to není naší rolí.“.

84.         Úřad žádostí o poskytnutí informací ze dne 17. 2. 2023 požádal Tesco SW a.s. o zodpovězení dotazu v následujícím znění:

„Sdělte, zda se v období od 1. 1. 2018 do 27. 4. 2022 společnost DEZADATA spol. s r.o. podílela na plnění výše popsané referenční zakázky a zda její činnost v rámci plnění dané referenční zakázky naplňovala výše uvedenou kvalifikační podmínku zadavatele, tj. implementace SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM (tj. včetně částečné integrace) a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě. Svoji odpověď prosím konkrétně zdůvodněte a popište.“

Dne 22. 2. 2023 Tesco SW doručil Úřadu odpověď na výše uvedenou otázku, přičemž uvedl, že: »Referenční zakázka pro Objednatele Kraj Vysočina, IČO 70890749 je dodávána společností TESCO SW a.s. Uvedené vyplývá např. i z registru smluv - https://smlouvy.gov.cz/smlouva/6682435?backlink=ic6pr. Společnost DEZADATA spol. s r.o. je v rámci dodávaného plnění poddodavatelem společnosti TESCO SW a.s.

Společnost TESCO SW a.s. prokazovala v rámci VZ CAFM BIM V ČEPS část technické kvalifikace, viz. Poddodavatelská smlouva uzavřena mezi DEZADATA spol s r.o. a TESCO SW a.s., tzn. mimo jiné i „jednu referenci na „CAFM s integrací BIM modelů“ - implementace SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě“.

Společnost DEZADATA spol. s r.o. se jako poddodavatel a implementační partner společnosti TESCO SW a.s., podílela na řádném plnění referenční zakázky pro Kraj Vysočina, včetně návazných rozvojových úloh, týkajících se rozšíření dodaného systému EMA+ o funkcionality nástroje k plnohodnotnému využití BIM modelů (souborů IFC) a Informační portál pro uživatele EMA+.

Tato zakázka včetně návazných rozvojů dle našeho soudu společně naplňovala znaky referenční zakázky, jak uvádíte ve Vaší Žádosti. Součástí souhrnné dodávky EMA+ pro Kraj Vysočina byla implementace SW podpory věcných oblasti (modulů) určených „pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM (tj. včetně částečné integrace)“ a dále „služby spočívající v servisní podpoře a údržbě“ dodaného řešení.

Dodaný CAFM systém EMA+ v rozhodné době disponoval jak CAFM moduly pro správu a provoz budov včetně modulu (v aplikaci EMA+ jim říkáme věcnou oblast) „BIM vizualizace“ a tento modul, který slouží pro zobrazení konkrétních BIM projektů byl zcela určitě provázán (integrován) se zbytkem softwarové aplikace EMA+.«

Právní posouzení

85.         Úřad předně připomíná význam a důležitost řádné a pečlivě zpracované zadávací dokumentace (vč. kvalifikační dokumentace) pro průběh celého zadávacího řízení. Zadávací dokumentace je základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky a veškerých podmínek jeho plnění je tedy základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a současně nabídek vzájemně porovnatelných. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, jež mají v úmyslu soutěžit o veřejnou zakázku, natolik čitelná, aby po seznámení se s jejím obsahem bez pochybností věděli, „co“ mají zadavateli nabídnout a jakými podmínkami jsou vázáni, přičemž sám zadavatel je takto stanovenými podmínkami dále vázán. Zadávací dokumentace musí obsahovat informace nutné k vypracování nabídek, přičemž pokud zadávací dokumentace neobsahuje veškeré informace pro zpracování nabídek, popř. jsou takové informace nejasné a lze je vyložit více možnými způsoby, jedná se o pochybení na straně zadavatele. Nabídka (či žádost o účast), která splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, pak nemůže být ze zadávacího řízení vyřazena. Je to vždy zadavatel, kdo zodpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 19/2011-116 ze dne 2.8.2012). Tudíž skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikuje určitý požadavek na kvalifikaci dodavatele, popř. takový požadavek specifikuje nejasně, nemůže jít následně k tíži dodavatelů.

86.         V tomto smyslu odkazuje Úřad na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 62 Ca 3/2009, v němž Krajský soud uvedl, že „zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka. K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222, dostupný na www.nssoud.cz. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi dodavateli musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného. Je třeba zdůraznit, že je to zadavatel, kdo zadávací dokumentaci vyhotovuje, případně nechává vyhotovovat, a kdo také za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá“. Z uvedených závěrů pak vychází např. i rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2017-357 ze dne 20. 9. 2018.

87.         Úřad se tedy v kontextu výše uvedeného zabýval tím, zda byl na straně zadavatele dán oprávněný důvod k vyloučení navrhovatele za neprokázání splnění kritéria technické kvalifikace, když dle zadavatele žádná z navrhovatelem předložených referenčních zakázek nesplňuje definici významné referenční zakázky dle bodu 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace, a tím taktéž dle bodu 4.2 kvalifikační dokumentace nesplnil požadavek na osobní účast alespoň jedné z osob na klíčových pozicích (Projektový manažer, IT specialista, Manažer BIM) na plnění významné referenční akce dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, nebo jiné zakázce naplňující znaky významné referenční akce ve smyslu bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace. Pouze pro úplnost Úřad uvádí, že předmětem tohoto správního řízení není posuzování správnosti zadávacích podmínek, ale toliko otázka, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Úřad k tomu v souladu s výše uvedeným dodává, že pokud v průběhu zadávacího řízení vyjde najevo, že zadávací podmínky jsou nejasné či mnohoznačné, nelze tuto skutečnost vykládat k tíži dodavatelů a přistoupit k jejich vyloučení pro nesplnění zadávacích podmínek.

88.         Úřad na tomto místě v obecnostech shrnuje, že mezi navrhovatelem a zadavatelem je v šetřeném případě, v důsledku důvodů vedoucích k vyloučení navrhovatele, spor o výklad požadavku na referenční zakázku dle bodu 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace, neboť navrhovatel a zadavatel zastávají odlišný výklad této zadávací podmínky, kdy dle názoru navrhovatele daná zadávací podmínka neurčuje rozsah provedené integrace na BIM, a tedy dle jeho názoru stačí, aby SW řešení pro správu a provoz budov pouze umožňovalo integraci na BIM, a to v jakémkoliv rozsahu, zatímco zadavatel tvrdí, že v zadávací podmínce je současně určen i rozsah integrace na BIM, a to v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu. Současně Úřad uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel prostřednictvím stejné referenční zakázky prokazoval též kvalifikační požadavek dle bodu 4.2 kvalifikační dokumentace, tak otázka výkladu výše uvedené zadávací podmínky má zásadní vliv i na posouzení zákonnosti vyloučení navrhovatele z důvodu nesplnění, resp. následného neobjasnění požadavku dle bodu 4.2 kvalifikační dokumentace.

89.         Úřad v prvé řadě uvádí, že navrhovatel daný požadavek dle bodu 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace prokazoval pomocí referenční zakázky poskytnuté jeho poddodavatelem, kterým taktéž prokazoval část požadavků uvedených v bodě 4.2 kvalifikační dokumentace, tj. účast projektového manažera na realizaci díla, který má zkušenostna plnění referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace (viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uvedené potvrdil i sám poddodavatel ve svém vyjádření ze dne 22. 2. 2023 (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále uvádí, že z žádosti o účast navrhovatele vyplývá, že se jednalo o referenční zakázku provedenou pro objednatele Kraj Vysočina.

90.         Úřad v souvislosti s posouzením výkladu kritéria technické kvalifikace uvádí, že zadavatel stanovil požadavek na předložení referenční zakázky s označením „CAFM s integrací BIM modelů“, kdy se mělo jednat o „implementace SW řešení pro správu a provoz budov v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu vč. integrace na BIM a služeb spočívajících v servisní podpoře a údržbě“.Problematické v šetřeném případě je pak slovní spojení „vč. integrace na BIM“, neboť zadavatel tuto formulaci již dále nijak blíže nespecifikoval nebo neupřesnil.

91.         Zadavatel zastává názor, že požadavek integrace na BIM nelze vykládat žádným jiným způsobem než tím, že veškeré funkcionality SW řešení pro správu a provoz budov (CAFM) vyjmenované v definici referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, tzn. evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu, musí být integrovány s BIM modelem. Tomu dle jeho vyjádření nasvědčuje i logický výklad kritéria technické kvalifikace, kdy by dle jeho názoru akceptace jiného výkladu, tj. výkladu, který předkládá navrhovatel, fakticky znamenala absolutní vyprázdněnost požadavku na realizaci referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace („CAFM s integrací BIM modelů“), neboť mezi požadavkem na realizaci referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. a) kvalifikační dokumentace („CAFM“) a realizaci referenční zakázky dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace („CAFM s integrací BIM modelů“) by z technického hlediska bylo dle slov zadavatele pramalého rozdílu. Současně zadavatel upozorňuje na to, že s ohledem na všeobecně vnímaný význam slova „integrace“ integrací není možné chápat pouhé nahrání vytvořeného BIM modelu do CAFM, ale musí se jednat o provedení vzájemného propojení, které ve výsledku přinese novou kvalitu či užitek. V opačném případě by požadavek na provedení integrace byl dle zadavatele zcela nadbytečný, když by zadavateli nepřinášel žádnou novou kvalitu či užitek a nevypovídal by tak nic o způsobilosti dodavatele plnit veřejnou zakázku. Dle zadavatele je tak zřejmé, že pouhé nahrání BIM modelu do CAFM bez propojení s konkrétními daty žádnou novou kvalitu či užitek nepřináší.

92.         Úřad obecně uvádí, že zadavatelem uplatňovaný výklad předmětné zadávací podmínky nepovažuje v kontextu jím předkládané argumentace za iracionální či nelogický. V zájmu zadavatele je, aby se veřejné zakázky účastnili pouze dodavatelé, kteří disponují patřičnými zkušenostmi (tj. mají zkušenosti i s vložením BIM modelů a jejich kompletním napojením do CAFM), přičemž současně nelze přehlížet fakt, že stanovování požadavků na prokázání technické kvalifikace je výlučně fakultativní. Z pohledu Úřadu je však nutné posoudit, zda se tento požadavek skutečně podařilo zadavateli vtělit do zadávací dokumentace tak, jak původně zřejmě sám zamýšlel a tak, aby o jeho výkladu neexistovala mezi dodavateli pochybnost, resp. zda lze výklad zadavatele relevantních zadávací podmínek skutečně uplatnit jako jediný možný.

93.         Navrhovatel v daném případě zaujímá k celé věci zcela opačný postoj. Dle jeho názoru z požadavku na technickou kvalifikaci nijak nevyplývá, že by zadavatel požadoval předložení referenčních zakázek na konkrétní typ integrace, nebo že nějaký typ integrace (ruční, částečný apod.) bude považovat za nedostatečný. Navrhovatel má za to, že v kvalifikační dokumentaci není uveden žádný konkrétní rozsah integrace na BIM. Navrhovatel v rámci objasnění žádosti o účast č. 2 dle svých slov doplnil údajné nejasnosti v prokázání naplnění kvalifikačních požadavků a také doplnil zadavatelem požadované informace jako důkazy (doklady), že v rámci dané referenční zakázky pro objednatele Kraj Vysočina došlo k faktické integraci BIM modelu do CAFM (avšak se jednalo o integraci v rozsahu výkladu dané podmínky navrhovatelem). Samotná technologie CAFM a propojení BIM modelu je dle navrhovatele postavena tak, že bez integrace modelu do CAFM by nebylo možné BIM model zobrazovat ani s ním jinak pracovat. Samotná integrace BIM modelu dle navrhovatele vyžaduje přiřazení ke konkrétnímu záznamu v prostorovém pasportu, aby byl model svázán s konkrétní stavbou a mohl být integrován do CAFM pro konkrétní rozsah dat.

94.         Úřad v šetřeném případě posuzoval, zda výklad navrhovatele může obstát, tj. zda je logický a objektivně možný. Úřad se primárně v kontextu posuzování možností výkladu předmětné zadávací podmínky zabýval otázkou, zda v kvalifikační podmínce na referenční zakázku dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil pro SW řešení pro správu a provoz budov jasný rozsah integrace na BIM či zde rozsah integrace stanovený není. Úřad v této souvislosti uvádí, že samotný pojem „integrace“ ve svém obecném významu znamená spojování různých komponent do jednoho systému. To však samo o sobě dle Úřadu neurčuje rozsah daného spojení, které může mít různé úrovně napojení jednotlivých komponent. Z jazykového výkladu samotné zadávací podmínky je také dle Úřadu patrné, že určení rozsahu (evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu) se jednoznačně vztahuje k implementaci SW řešení, nicméně zda se určení daného rozsahu vztahuje i k požadavku na integraci na BIM, který je v textu dané podmínky umístěn až za požadavkem na rozsah implementace SW řešení, nelze dle Úřadu z textu jednoznačně určit, resp. na základě výkladu dané podmínky lze dojít i k závěru, že se určení rozsahu týká pouze implementace SW řešení, nikoliv však již požadavku na integraci na BIM.  Úřad má tedy za to, že je objektivně možný i takový výklad předmětné podmínky, že by pro její splnění stačila pro prokázání kvalifikace jakákoliv integrace na BIM, včetně možnosti vkládání „BIM vizualizace“ do poptávaného SW řešení či dokonce pouhé vytvoření možnosti napojení BIM modelu do tohoto software, tedy výklad uplatňovaný navrhovatelem.

95.         Za účelem zodpovězení shora předestřené otázky (tj. jak je možné chápat předmětnou zadávací podmínku) se Úřad dále obrátil na dodavatele, kteří podali žádosti o účast v zadávacím řízení na veřejnou zakázku (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí a následné odpovědi dodavatelů viz body 75. až 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Část dodavatelů na otázku Úřadu uvedla, že rozsah integrace na BIM není v předmětné zadávací podmínce určen. Konkrétně společnost IBM Česká republika, spol. s r.o. upozorňuje na skutečnost, že nejsou specifikovány parametry požadované integrace a danou zadávací podmínku tedy tento dodavatel chápal tak, že je možný jakýkoliv rozsah integrace. Společnost INSIO software s.r.o. se taktéž domnívá, že „se jedná o zadání velice vágní. Z našeho pohledu toto zadání vůbec neobsahuje ani nespecifikuje rozsah a podrobnosti integrace na BIM, ani funkční specifikaci softwaru jako takového“. Obdobný názor má i dodavatel společnost HSI, spol. s r.o., který má za to, že z žádné části zadávací dokumentace nevyplývá konkrétní rozsah integrace na BIM, přičemž dle jeho názoru lze podmínce na referenční zakázku vyhovět, pokud by se jednalo o integraci v jakémkoliv rozsahu. Tento názor pak tento dodavatel dle svých slov zastával od zahájení zadávacího řízení. Úřad současně dodává, že někteří z oslovených dodavatelů naopak zastávají stejný výklad jako zadavatel, nicméně Úřad zjistil, že minimálně tři dodavatelé zastávali stejný výklad výše uvedené zadávací podmínky jako navrhovatel.

96.         Na základě odpovědí oslovených dodavatelů Úřad dovodil, že výklad dané podmínky uplatňovaný navrhovatelem neodporuje logice ani obecnému chápání dané terminologie minimálně části subjektů působících na relevantním trhu a jako takový je tedy objektivně možný. Úřad má za to, že zjištění toho, jak reálně působí výše uvedené zadávací podmínky na dodavatele na trhu, tj. jak jsou odborníky na trhu vykládány, nelze opomenout a že je to s ohledem na specifika šetřené věci zcela zásadní pro zjištění stavu věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu. K tomu Úřad dodává, že usnesením č. j.  ÚOHS-08526/2023/511 ze dne 28. 2. 2023 stanovil účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí, přičemž zadavatel se ve stanovené lhůtě a ani později nijak nevyjádřil v tom smyslu, že by nějak zpochybňoval věrohodnost předmětného šetření Úřadu mezi dodavateli, resp. věrohodnost odpovědí jednotlivých dodavatelů.

97.         Úřad na tomto místě považuje za nutné zopakovat, že nijak nezpochybňuje, že i výklad zadavatele lze považovat za legitimní a zcela smysluplný, nicméně ze zjištěných skutečností je zřejmé, že se nejedná o výklad jediný možný. V tomto případě je tak nutné zohlednit § 36 odst. 3 zákona, podle kterého zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Nejednoznačnost formulace kritéria technické kvalifikace tak nesmí jít k tíži navrhovatele, ale je třeba tuto zadávací podmínku vyložit v jeho prospěch, a tedy není možné konstatovat, že by navrhovatel splnění předmětné podmínky neprokázal. Pokud zadavatel zamýšlel, aby kritérium technické kvalifikace bylo vykládáno způsobem, kterým od počátku argumentuje (což lze předpokládat), bylo by nutné toto kritérium naformulovat jiným, vhodnějším způsobem a doslovněji tak, aby v rámci reálně používané terminologie neumožňovalo vícerý výklad.

98.         V šetřeném případě zadavatel vyzval navrhovatele žádostí dle § 46 odst. 1 zákona k předložení dokladů, které by racionálně a jednoznačně vyvracely skutečnosti zjištěné zadavatelem v místě plnění referenční zakázky, kde zadavatel dle svých slov získal pochybnosti o tom, zda jsou v případě předložené referenční zakázky splněny všechny podmínky dle body 4.1. písm. b) kvalifikační dokumentace a s tím souvisejícího bodu 4.2 kvalifikační dokumentace (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel na uvedenou žádost odpověděl svým objasněním žádosti o účast č. 2, kde v prvé řadě odkázal na smlouvu o dílo, která byla uzavřena s Krajem Vysočina, přičemž dále uvedl, že dílo dle této smlouvy bylo akceptováno v září 2019 a součástí tohoto díla byly mj. moduly ENM, PAS a grafická komponenta, která obsahuje řešení pro integraci 2D a 3D grafiky a další návazné funkcionality pro danou implementaci. Současně navrhovatel dodal, že dílo bylo průběžně dále rozvíjeno a na tuto základní etapu projektu plynule navázalo několik dalších etap rozšíření naimplementovaného CAFM systému, a to včetně dílčí smlouvy na „Rozšíření EMA+ o funkcionality nástroje k prohlížení BIM souborů IFC a Informační portál pro uživatele EMA+“ uzavřené dne 7.10.2021, přičemž dále uvedl, že rozhodující rozsah implementace systému CAFM včetně potřebných licencí CAFM systému včetně modulu grafické prezentace dat byl u zadavatele zprovozněn k datu předání CAFM systému, tj. září 2019. Jako důkaz, že dodaný CAFM systém disponuje integrací na BIM navrhovatel přiložil screenshot z produkčního prostředí dodané aplikace, ve kterém je první integrovaný BIM model, který je svázán s konkrétní budovou v prostorovém pasportu, a to dne 3. 12. 2021 (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak k uvedenému uvádí, že navrhovatel předložil zadavateli relevantní podklady k prokázání splnění předmětných zadávacích podmínek.

99.         S ohledem na výše uvedené Úřad taktéž požádal o informace Kraj Vysočina, tj. objednatele referenční zakázky, kterou navrhovatel prokazoval předmětnou kvalifikační podmínku (viz body 81. až 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad se dotazoval na to, zda by dodaný systém „EMA+“ od společnosti TESCO SW a.s. naplňoval předmětnou zadávací podmínku dle bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace. Z odpovědi Kraje Vysočina pak vyplývá, že Kraj Vysočina není schopen posoudit, zda daná referenční zakázka splňuje požadavek zadavatel stanovené dle 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace, neboť dle názoru Kraje Vysočina je tento požadavek zadán příliš obecně. Konkrétně pak uvádí, že: „Agenda BIM je velmi rozsáhlá a existuje velké množství možných způsobů a forem integrace systémů, dat a procesů řešících agendu BIM na systémy typu Facility management“. Nadto pak dodává, že dodaný systém „EMA+“ umožnuje import datového formátu IFC (výměnný formát používaný v agendě BIM), 3D zobrazení objektů importovaných v tomto formátu a jejich provazování do dalších procesů a datových struktur EMA+. Z uvedeného vyjádření Kraje Vysočina dle Úřadu vyplývá, že dodaný systém „EMA+“ umožňuje alespoň částečné napojení BIM modelu do daného řešení, neboť podporuje potřebné funkcionality, které Kraj Vysočina výše popsal. Vyjádření Kraje Vysočina pak pouze potvrzuje informace uvedené navrhovatelem v objasnění žádosti o účast č. 2, tj. že dodaný systém obsahuje moduly, resp. technologie potřebné pro integraci na BIM, což dle Úřadu v situaci, kdy dle jednoho z možných výkladů zadávací podmínky stanovené v bodu 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace zadavatel nestanovil přesný rozsah integrace daného softwaru či blíže neupřesnil jeho představu o tom, jak by měla samotná integrace vypadat, je možné vykládat jako splnění šetřené zadávací podmínky uvedené v bodě 4.1 písm. b) kvalifikační dokumentace a s tím související podmínky uvedené v bodě 4.2 kvalifikační dokumentace. 

100.     Závěrem Úřad uvádí, že, jak vyvodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadávací dokumentace objektivně připouštěla dva rozdílné výklady kritéria technické kvalifikace, tedy i ten, který aplikoval navrhovatel. Postup zadavatele při posouzení prokázání splnění předmětného požadavku na realizaci požadované reference ze strany navrhovatele tak nelze považovat za souladný se zákonem, když z formulace kritéria technické kvalifikace jednoznačně nevyplývalo, že v rámci referenční zakázky musela být provedena integrace na BIM minimálně v rozsahu evidence zařízení technologie, termínů servisů a revizí, asset managementu a alertingu. Úřad tak konstatuje, že zadavatel svým postupem nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 61 odst. 5zákona, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení veřejné zakázky, neboť pro tento postup nebyl (s ohledem na výše učiněné závěry) dán objektivní důvod.

101.     Ve vztahu k argumentaci zadavatele, že v průběhu zadávacího řízení neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace či nějaké jiné neformální upozornění o možném nejasném výkladu šetřené zadávací podmínky, Úřad uvádí, že z provedeného šetření vyplynulo, že dodavatelé neměli o výkladu předmětné zadávací podmínky pochybnosti až do chvíle, kdy jim zadavatel předestřel jeho možný výklad. Dle Úřadu je tedy zjevné, že dodavatelé si byli jisti svým možným výkladem, a proto neměli potřebu si danou zadávací podmínku vyjasňovat. Co se týče argumentace zadavatele obsažené ve vyjádření ze dne 12. 1. 2022 vč. přiložených podkladů, tak Úřad opětovně uvádí, že nijak nezpochybňuje, že výklad zadavatele je legitimní a zcela smysluplný, nicméně ze zjištěných skutečností je zřejmé, že se nejedná o výklad jediný možný.

102.     K argumentaci zadavatele, že navrhovatel částí návrhu brojí proti samotným žádostem o objasnění a doplnění žádosti o účast, a tedy měl proti nim podat samostatné námitky, Úřad uvádí, že až v rozhodnutí o vyloučení je detailně popsán samotný postup a uvažování zadavatele, které ho vedlo k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel až při obdržení rozhodnutí o vyloučení měl potřebné informace pro podání námitek a následného návrhu. Úřad také posoudil obsah námitek i návrhu a má za to, že je z jejich obsahu naprosto zřejmé, že navrhovatel brojí proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách. Úřad tedy má za to, že navrhovatel podal své námitky a následně návrh řádně.

103.     Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna.

104.     Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna i podmínka alespoň potenciálního vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele.

105.     K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl se stát vybraným dodavatelem, s nímž mohla být uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

106.     Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

107.     Pokud jde o poslední podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

108.     Pouze pro úplnost Úřad konstatuje, že vzhledem výše učiněným závěrům již nepřezkoumával údajnou netransparentnost rozhodnutí o vyloučení, neboť zjištěné skutečnosti by nemohly mít dopad do již učiněného závěru Úřadu o nezákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Současně Úřad uvádí, že nepřezkoumával ani postup zadavatele při vyřizování námitek, neboť s ohledem na výše uvedené jako opatření k nápravě zvolil zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně zrušil všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a tedy zrušil i napadené rozhodnutí o námitkách. Úřad konstatuje, že takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale zejména v souladu se zásadou procesní ekonomie. Nadto Úřad dodává, že navrhovatel, byť ve svém návrhu věcně brojil i proti rozhodnutí o námitkách, tak v petitu svého návrhu navrhoval Úřadu pouze zrušení rozhodnutí o vyloučení. 

109.     Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

110.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

111.     Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

112.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 61 odst. 5zákona tím, že rozhodnutím o vyloučení vyloučil navrhovatele z účasti na zadávacím řízení na veřejnou zakázku z důvodu neprokázání splnění kritéria technické kvalifikace. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele na předmětnou veřejnou zakázku.

113.     Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Úřad jako opatření k nápravě zvolil zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně zrušil všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. V této souvislosti Úřad uvádí, že zrušení rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení považuje za dostatečné nápravné opatření, které povede k narovnání nyní trvající nezákonné situace.

K výroku III. rozhodnutí

114.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

115.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

116.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí

117.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 263 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

118.     Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

119.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000627.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.      ČEPS, a.s., Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10

2.      DEZADATA spol. s r.o., Mostní 102/16, 757 01 Valašské Meziříčí

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy